Stát loni vybral na daních do státního rozpočtu téměř 790 miliard korun, což byl proti předcházejícímu roku nárůst o 90 miliard. Rostly příjmy z většiny druhů daní, propadl se pouze příjem ze spotřební daně z pohonných hmot. Zákon loni dočasně snížil daň z benzinu i nafty v reakci na prudký nárůst jejich cen. Stojí to v návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Za vyšším výběrem většiny daní stojí podle vlády hlavně oživení ekonomiky. O část výnosu z takzvaných sdílených daní se stát ještě rozdělil s rozpočty obcí a krajů.

Nejvíce vzrostl výběr daně z přidané hodnoty, a to o téměř 47 miliard korun. Státní rozpočet na ní získal přes 345 miliard, i když stát na ní vybral celkově přes 536 miliard korun. Do státního rozpočtu však zamířily jen zhruba dvě třetiny této sumy, protože 25,84 procenta získaly podle rozpočtového určení daní obce a dalších 9,78 procenta kraje. Přes nárůst výběru se státu nepodařilo naplnit plánovaný výběr do státního rozpočtu, a to kvůli zpomalení růstu spotřeby domácností. V první polovině roku ovlivnila inkaso daně rostoucí spotřeba domácností i vyšší růst cen, ale koncem roku se začalo projevovat zpomalení ekonomiky v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí, uvádí vláda.

Na daních z příjmů fyzických osob vybral stát téměř 195 miliard korun, ale do státního rozpočtu zamířilo 124 miliard, což bylo meziročně zhruba o 15 miliard víc. Zbytek si opět rozdělily obce a kraje. Na daních od zaměstnanců získal státní rozpočet 94,1 miliardy, což byl meziroční nárůst o sedm miliard. Do výběru daně se promítaly i některé dřívější daňové změny, hlavně zrušení superhrubé mzdy od roku 2021. Od lidí podávajících daňové přiznání, tedy hlavně od živnostníků, vybral stát do rozpočtu devět miliard korun, tedy o 2,8 miliardy meziročně víc.

Výběr daně z příjmů firem do státního rozpočtu se zvýšil zhruba o 17 procent téměř na 152 miliard korun. Celkově stát vybral od firem 235 miliard, ale stejně jako v případě dalších sdílených daní se o ni podělil s kraji a obcemi. Firmy nyní podléhají sazbě daně z příjmů 19 procent. Vláda ji chce ale od příštího roku zvýšit na 21 procent. Slibuje si od toho dodatečný výnos pro rok 2025 ve výši 22 miliard korun. U této daně se podařilo ve státním rozpočtu plánovanou částku překročit. Podle vlády za tím stojí lepší než odhadovaná ziskovost firem. „Nárůst inkasa na dani se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, nemovitostí, lesnictví, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven,“ stojí v materiálu.

Celostátní výběr spotřebních daní včetně odvodů z elektřiny ze solárních elektráren vzrostl meziročně o tři miliardy téměř na 161 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu vybraly úřady 153,5 miliardy korun a dalších 7,2 miliardy ze spotřební daně z pohonných hmot získal Státní fond dopravní infrastruktury. Výběr této daně zaostal za plánem kvůli prodloužení snížené sazby spotřební daně z nafty až do konce letošního roku.

Na spotřební dani z tabákových výrobků sice stát vybral meziročně o 3,1 miliardy víc, ale výběr daně zaostal za očekáváním o 3,3 miliardy. Sazby této daně se loni zvyšovaly v průměru o pět procent. Kuřáci odvedli 59,4 miliardy korun. Vláda nižší než plánovaný výběr přičítá chování spotřebitelů, kteří dávají přednost například zahřívanému tabáku nebo elektronickým cigaretám. Některé náhražky, jako je třeba žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky, už nejsou spotřební daní zatíženy vůbec, dodává vláda.

Vývoj vybraných příjmů státního rozpočtu (údaje v mld. Kč):

Zdroj: návrh státního závěrečného účtu za rok 2022

Výsledky průzkumů ukazují, že téměř polovina evropských firem má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů. S pozdním splácením faktur mělo nepříjemnou zkušenost dokonce 85 procent společností. Letos po osmi letech dochází k výraznému zhoršení situace, firmy na proplacení svých faktur čekají nejdéle od roku 2015. Nejhůře jsou na tom společnosti z oblasti logistiky, služeb a lidských zdrojů.

Na začátku loňského roku mnozí majitelé firem očekávali postupné zlepšování ekonomické situace, nicméně od ruského útoku na Ukrajinu se hospodářský útlum ještě prohloubil. Podle průzkumu Barometr platební morálky, který byl realizován mezi 1 300 podniky z České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska a Turecka, očekává 48 % oslovených firem v roce 2023 prodloužení průměrné doby splatnosti faktur. „Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale na trhu zvyšuje napětí a vzbuzuje obavy podniků, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit,“ uvedla Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius, která průzkum pravidelně provádí. Skeptickou náladu obchodních společností ukazují i výsledky ekonomického průzkumu Asociace německých obchodních a průmyslových komor (DIHK). Z nich vyplývá, že téměř každá čtvrtá společnost očekává v příštích měsících zhoršení platební morálky.

Proplácení faktur je nejhorší od roku 2015

Platební morálka firem v Evropě se letos po osmi letech zhoršila. Průzkum inkasní agentury EOS KSI uvádí, že každá čtvrtá faktura je ve východní Evropě zaplacena pozdě nebo vůbec. Zhoršení situace popisují i výsledky nedávného průzkumu společností Intrum Czech a Komory certifikovaných účetních. Podle něj se s pozdě zaplacenou fakturou setkalo dokonce 85 % firem. Průměrná splatnost faktur se v Česku dlouhodobě pohybuje okolo 52 dnů. Interní databáze platební instituce Roger však ukazuje, že poměrně často přesahuje i 60 dnů. „Firmy jsou v takovém případě nuceny čekat, než odběratel zaplatí, a to na úkor rozvoje a investic do dalších zakázek,“ uvádí spoluzakladatel a CEO platební instituce Roger Adam Šoukal. Navíc musí podnikatel měsíčně platit své náklady, jako je DPH, mzdy nebo materiál. „S nejdelší splatností faktur se potýká zejména oblast logistiky, služeb nebo odvětví lidských zdrojů,“ doplňuje. Výsledky průzkumu společnosti Intrum Czech ukazují, že polovina českých firem je na tom mnohem hůře než před pandemií. Dokonce čtyři z pěti firem z různých důvodů akceptují stále delší odklady splatností a jen 13 % českých společností se soustředí na vymáhání pohledávek. „Mnohé společnosti s delší splatností faktur počítají a hledají řešení, aby neohrozily svou existenci. Jedna z možných variant je přizpůsobit tomu plánování a cashflow,“ radí Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě.

Logistické společnosti bojují s rostoucím zpožděním plateb

To, že si klienti logistických firem se zaplacením faktur dávají načas, potvrzují údaje českého fintechu 4Trans. Podle něj se doba splatnosti aktuálně pohybuje okolo 54 dnů. Zákazníci tak logistickým společnostem zaplatí průměrně s 12denním zpožděním. Podle údajů fintechu byla doba splatnosti před čtyřmi roky poloviční. „Mnohem více jsou ohroženy menší a střední společnosti, kterým bezproblémové fungování komplikují i rostoucí náklady spojené s energetickou krizí. Když se jejich odběratelé s platbou faktury opozdí, nemohou čekat další dva týdny, jelikož musejí financovat svůj provoz,“ upřesňuje Jaroslav Ton, generální ředitel fintechu 4Trans. Tím se mnoho logistických firem může poměrně snadno dostat do druhotné platební neschopnosti. Podle Ondřeje Stöhra je velmi důležitá pravidelná kontrola platební morálky klientů. „Pokud na nějakou nesrovnalost přijdeme, telefonicky na zpoždění platby upozorníme. V drtivé většině případů se nám podaří problémy rychle vyřešit,“ vysvětluje Stöhr.