Pondělí, 30 června, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 338

Matematici z VUT pracovali na programu, který hledá nejlepší cestu pro kamiony

Od
Michaela Drábková
-

Nejrychlejší a nejlevnější cestu pro kamiony pomáhá dispečerům logistických společností hledat pokročilý trasovací software. Na jeho vývoji pracovali odborníci z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického s brněnskou firmou Wereldo.com, která bude program komerčně využívat. 

Logistické firmy nyní kvůli plánování tras nakupují mapové podklady a jejich aktualizace. Nejvhodnější trasa se vybírá podle kilometrů a zkušeností dispečera, který ví, kam může kamion poslat, a kde naopak neprojede, například kvůli nízkému podjezdu nebo mostu s malou nosností.

„Běžná navigace končí úrovní osobních aut, žádná vám neřekne: Pozor, v tomto místě je zákaz kamionové dopravy,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Petr Vašík. Nový trasovací software potřebné informace obsahuje a počítá s nimi při plánování optimální trasy, stejně jako s dalšími parametry, například výškou a hmotnostními limity mostů a podjezdů, převýšením, sklonem vozovky, počtem semaforů či objížděk.

„Navíc náš software nabízí uživatelské rozhraní, v němž si může uživatel aktualizace dělat i sám. Dáváme tak dispečerům možnost využít to nejcennější – jejich dlouholeté zkušenosti. Když například sněží a dispečer ví, že nějaké stoupání je v zimě problematické, sám si vyznačí ‚uzavírku‘ a software trasu přepočítá,“ dodal Vašík.

Optimální trasu software plánuje ne podle počtu ujetých kilometrů, jak bylo doposud zvykem, ale podle celkové ceny přepravy. Roli hraje nejen vzdálenost, ale i čas, převýšení a další parametry. „Museli jsme například vyřešit penalizaci některých manévrů: třeba když odbočujete na světelné křižovatce doleva, strávíte na ní více času, cesta se prodlouží a tím i prodraží,“ popsal produkt Ivan Eryganov, který na vývoji softwaru pracoval.

Vývoj trval dva roky, zatím je software připravený k použití pro logistiku v České republice. Firma Wereldo.com si trasovací software od univerzity licencovala téměř za milion korun. Práce týmu matematiků tím ale nekončí. „Budeme dál na základě reálných dat pracovat na tom, aby optimalizace byla co nejefektivnější. Počítáme i s tím, že v případě potřeby do systému doplníme další parametry,“ řekl Vašík.

Zdroj : ČTK

Terapeutické programy pro rizikové řidiče budou spuštěny od dubna 2024

Od
Michaela Drábková
-

Terapeutické kurzy pro rizikové řidiče budou spuštěny až od dubna příštího roku místo od letošního července. Už nyní je ale organizačně začne zajišťovat Centrum dopravního výzkumu. Absolvovat kurzy současně ale nebudou muset řidiči, kteří by nejzávažnější přestupky či trestné činy v dopravě spáchali do konce letošního června. Počítá s tím novela o silničním provozu, která dnes nabyla účinnosti.

Účast v terapeutickém programu bude do budoucna v některých případech podmínkou pro vrácení řidičského průkazu. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy. Terapeutický kurz budou muset absolvovat lidé, kteří o řidičské oprávnění přišli na dobu delší než 18 měsíců nebo se odmítli podrobit testu na alkohol na omamné látky. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se to může týkat řádově tisíců lidí, kteří už byli potrestáni za svou pirátskou jízdu.

Parlament schválil novelu navzdory výhradám vlády k tomu, aby terapeutické programy mělo na starosti přímo ze zákona Centrum dopravního výzkumu, které spadá pod ministerstvo dopravy. Kritický byl kabinet i ke zrušení možnosti odpustit platbu za absolvování kurzu, což by chudším řidičům omezilo možnost znovu usednout za volant, a tím i jejich uplatnění na trhu práce. Podle zastánců úpravy by odpuštění úhrady za kurz snížilo preventivní účinek zákona.

Ode dneška začala v souladu s platným zákonem platit pravidla zejména pro vznik metodického centra, které bude mít na starosti organizaci terapeutických programů, a pro vstupní vzdělávání a udělování akreditací lektorům. Pro vedení kurzu bude podle novely stačit vždy jen jeden lektor. Kurz potrvá 20 hodin v pěti čtyřhodinových blocích. Zájemce budou moci do programu přihlásit on-line i lektoři. Z pěti na tři roky se zkrátila délka praxe, kterou bude muset lektor doložit pro udělení akreditace, a zmírnily se i některé další nyní platné podmínky. Novela stanoví i pravidla dostupnosti programu v případě, že jej některý z lektorů nebude moci dokončit.

Právní úprava terapeutických programů pro rizikové řidiče se dostala do zákona předloni poslaneckým návrhem a měla být původně účinná od letošního ledna. Senát původně prosadil odklad na letošní červenec, aby byl čas pro vypracování návrhu úprav jejich podoby.

Zdroj  :ČTK

ČNB se pod Michlem méně držela doporučení svého aparátu, míní analytici

Od
Michaela Drábková
-

Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.

„Guvernér Rusnok se choval v duchu tradice konzervativních centrálních bankéřů. Ve svých vyjádřeních se tedy držel striktně v mantinelech argumentů podepřených svým analytickým aparátem a bankovní rada pod jeho vedením důsledně následovala doporučení plynoucí z ekonomické teorie a dosavadní praxe,“ hodnotí rozdíl mezi bývalým a současným guvernérem hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

„Naproti tomu guvernér Michl patrně vyhodnotil, že aktuální mimořádná situace, tedy souběh pandemie a války na Ukrajině, si žádá mimořádná řešení. Centrální banka se tak pod jeho vedením částečně odchýlila od standardních modelových doporučení a do nastavování úrokových sazeb vložila více intuice, či, chcete-li, expertního názoru,“ dodal Hradil.

Kritičtější je k působení Michla v čele ČNB hlavní ekonom Deloitte David Marek, i on si všímá odklonu rozhodování od doporučení aparátu banky. „Poslední rok byl pro ČNB především velkou zatěžkávací zkouškou pro její reputaci. Změna strategie měnové politiky vyvolala značnou kontroverzi. Trvání na neměnných úrokových sazbách, když vlastní model ČNB, Mezinárodní měnový fond i odborná veřejnost doporučuje přísnější měnovou politiku ke zkrocení inflace, je zbytečně riskantní přístup,“ uvedl.

„Tyto experimenty připomínají potřebu změnit způsob výběru a jmenování členů bankovní rady ČNB,“ vyvozuje Marek z fungování ČNB v posledním roce. Guvernéra i členy bankovní rady jmenuje prezident republiky, jeho rozhodnutí nepodléhá potvrzení premiéra, vlády ani parlamentních komor.

Podle Hradila zatím není možné hodnotit, jak se Michlův přístup k úrokovým sazbám projevuje v reálné ekonomice. „Mezi rozhodnutím centrální banky o výši sazeb a jeho efektem na inflaci totiž existuje prodleva, která se odhaduje přibližně na 12 až 18 měsíců. Až do konce roku 2023 tak budeme sledovat převážně důsledky kroků bankovní rady ještě pod vedením pana Rusnoka,“ uvedl.

Hradil připomněl, že pod Rusnokovým vedením ČNB v letech 2021 a 2022 rychle zvedala úrokové sazby. „Růst sazeb způsobuje ochlazení ekonomiky a z něj by mělo vyplývat i snížení inflace. Oboje přitom skutečně pozorujeme, a lze se tak domnívat, že tato politika byla účinná. Pro vyhodnocení kroků bankovní rady pod vedením guvernéra Michla si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat,“ uvedl.

V oblasti devizových intervencí hodnotí Hradil Michla i Rusnoka podobně, ani jeden z nich je nepoužívali jako běžný nástroj politiky ČNB. Centrální banka k nim sice loni od května do září ve větší míře přistoupila ale především jako reakci na nadměrné oslabování koruny. „Nedávné intervence ČNB pak lze hodnotit jako úspěšné v tom smyslu, že dokázaly přebít tržní tlak proti koruně. Spíše než se samotnou osobou guvernéra to ovšem patrně souvisí se skutečností, že devizové rezervy České národní banky jsou skutečně objemné, a trh tak bylo poměrně snadné ‚umravnit‘ pouhým vyjádřením ochoty centrální banky v přetahované pokračovat,“ uvedl Hradil.

Michl se stal guvernérem loni v červenci, předtím byl členem bankovní rady. K loňskému červenci jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman do bankovní rady také Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Letos v únoru Zeman do rady jmenoval Jana Procházku a Jana Kubíčka. Z doby bývalého guvernéra Rusnoka zůstává v bankovní radě vedle Michla pouze Tomáš Holub.

Česká pošta včera na hodinu naposled otevřela 300 rušených poboček

Od
Michaela Drábková
-

Česká pošta včera naposledy otevřela 300 poboček, které k poslednímu červnu ukončí svůj provoz. Zákazníky přijímaly pouze hodinu na začátku obvyklé otevírací doby, většinou tak otevřely od 08:00 do 09:00. Pošta pobočky uzavírá kvůli klesajícímu objemu provozu a úsporám. 

„Zásilky si klienti již nevyzvedávali. Ty jsou uloženy na nástupnických poštách. Adresa nástupnické pošty je uvedena vždy na plakátu na rušené pobočce nebo na webu České pošty,“ dodal Vitík. Počet poboček od soboty klesne na 2900.

Nejvíce poboček pošta ruší v Moravskoslezském kraji, a to 47, dále v hlavním městě Praze, kde zavře 35 pošt, a 27 poboček končí v Ústeckém kraji. Poslední den provozu rušených poboček se obešel bez většího náporu. Například na karlínské poště zákazníci pošťačkám děkovali, jedna paní si podle Vitíka nechala poslat pohlednici, aby měla poslední razítko z této pošty na památku. „Jeden pán mi řekl, ať jdu radši dělat na přepážku,“ dodal mluvčí.

Některé obce už projevily zájem rušené pošty nahradit poštami Partner+, které by provozovaly na vlastní náklady. Pošty Partner+ fungují dvě – v Praze 5 a 6. Od července se pošty Partner+ otevřou v Plzni, dvě v Jindřichově Hradci, v Jihlavě, Ostravě, Šumperku a Prostějově.

Z České pošty odejde v souvislosti s rušením poboček 496 zaměstnanců, což je o třetinu méně, než se původně čekalo. Podnik kvůli snížení počtu pošt zrušil 924 pracovních pozic, ale 350 zaměstnanců přešlo většinou do nástupnických poboček a zbytek tvořila neobsazená místa. O měsíc později, tedy ke konci července, podnik podle Vitíka zruší navíc 529 doručovatelských pracovních pozic. Část zaměstnanců na poště zůstane na jiných místech.

Snížení počtu poboček na 2900 schválila vláda. Pošta neruší pobočky tam, kde byla pouze jediná. Zároveň se zvýšila docházková vzdálenost na poštu ze stávajících dvou na tři kilometry. Část rušených pošt, které podnik vlastní, chce nabídnout v aukcích k prodeji.

Pošta ve čtvrtek oznámila, že díky úsporám i vyššímu objemu doručování doporučených zásilek letos vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun proti původně předpokládaným 3,5 miliardy korun. Loni byl propad 1,73 miliardy korun.

Cesta vlakem z Prahy do Brna bude trvat opět 2,5 hodiny, railjet a EuroCity se vrací na koridor

Od
Michaela Drábková
-

Doba jízdy vlaků railjet Vindobona a EuroCity Metropolitan/Hungaria/Slovenská strela mezi Prahou a Brnem se od 1. července zkracuje o 21, respektive o 26 minut. Rychleji se bude cestovat také do Vídně, Bratislavy nebo Budapešti. Vlak EC Hungaria znovu zamíří do centra Prahy a obnovuje se přímé vlakové spojení railjet Vindobona Graz – Wien – Brno – Praha – Dresden – Berlin.

„Dokončení hlavních oprav na 1. koridoru umožní od 1. července návrat vlaků railjet a EuroCity zpět na trať přes Českou Třebovou a nabízí lepší spojení mezi Prahou, Pardubicemi a Brnem. Zrychluje se také spojení k našim sousedům do Vídně, Bratislavy nebo do Budapešti. Vlak se na těchto relacích znovu stává zajímavou alternativou k individuálnímu motorismu nejen kvalitou a rozsahem služeb, ale také cestovním časem. Ten bude nyní z Prahy do Brna 2 hod. 35 minut a opačným směrem ještě o 2 minuty méně,“ řekl Jiří Ješeta, člen představenstva ČD a náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu.

Zkrácení doby cesty znamená zvýšení cestovní rychlosti (včetně zastávek nebo úseků s nižší rychlostí) mezi Prahou a Brnem na zhruba 100 km/h. Aktuální cestovní časy jsou vedle technických parametrů tratě a souprav ovlivněny také dalšími investičními akcemi na trase vlaků či hustotou provozu. Příměstské úseky v Praze a Brně a obecně celý 1. koridor patří k nejvytíženějším tratím v České republice.

O 21 minut rychleji se pojede také do zahraničí. Cesta z Prahy do Vídně bude od 1. července trvat 4 hod. 4 min., z Prahy do Bratislavy se pojede 4 hod. 9 min. nebo z Prahy do Budapešti 6 hod. 43 min.

Se zrychlením dopravy se mění také pražská zastávka vlaku EuroCity Hungaria Budapest – Hamburg. Díky získanému času bude tento vlak znovu zajíždět do centra města a zastaví vedle nádraží v Holešovicích také v Praze hlavním nádraží. Zrychlení dopravy umožní obnovit také provoz přímého vlaku railjet Vindobona v trase Graz – Praha – Berlin. I tento vlak zastaví v Praze hlavním nádraží. Díky obnovení jeho provozu získají Brno a Pardubice druhý pár přímých spojů do/z Drážďan a Berlína.

Zdroj  :ČTK

Letošní opravy Barrandovského mostu skončí do konce prázdnin

Od
Michaela Drábková
-

Letošní opravy pražského Barrandovského mostu skončí do konce prázdnin a zprovozněn bude o víkendu před zahájením školního roku 4. září. Dělníci nyní betonují vyrovnávací vrstvu mostu, dělají izolace, mostní závěry nebo opravují ložiska mezi pilíři a hlavní konstrukcí mostu. Doprava v okolí mostu je hustá, ale plynulá.

Novinářům to dnes řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák a vedoucí stavby Martina Ředina. Oprava Barrandovského mostu působí největší potíže na Dobříšské a magistrále. TSK neuplatní sankce za loňské zpoždění oprav Barrandovského mostu.

Silničáři zahájili letošní opravy 15. května. Zahrnují práce v levé polovině jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku a na rampě z ulice K Barrandovu. Celková oprava začala loni na jižní polovině jeho jižní části. Práce jsou rozložené do několika let a potrvají vždy jen část roku. Za celé období vyjdou na 594,5 milionu korun. Soumostí z roku 1983 tvořené dvěma částmi, severní a jižní, se dosud nikdy neopravovalo.

Rekonstrukce v druhé etapě podle Hřiba pokračuje podle předpokladů, i když se objevují neočekávané komplikace. „Ale věřím, že se nám podaří dodržet harmonogram tak, že skončíme do konce prázdnin,“ řekl Hřib. Dosud nejzávažnějším problémem byl stav opěr barrandovské rampy, které jsou v horším stavu, než projekt předpokládal. „Povedlo se ale nastavit sanační práce tak, aby se vtěsnaly do hlavního harmonogramu, takže by to nemělo způsobit žádné zdržení,“ řekl Sinčák.

Dělníci nyní betonují vyrovnávací vrstvu, která zarovná povrch opravené části do stejné výšky se zbytkem mostu. Vrstvu dělají ze speciálního betonu, který poprvé vyzkoušeli při loňských opravách. Silničáři také dělají novou izolaci pod římsami a osazují nový mostní závěr, který umožňuje tzv. dilataci, tedy roztahování mostu. „Dále probíhají práce uvnitř komory mostu, kde betonujeme deviátory, což jsou takové betonové bloky, které vymezují geometrii nových předpínacích kabelů, kterými most zesilujeme,“ řekl Ředina.

Na příjezdové rampě z Barrandova pak dělníci rovněž vybetonovali vyrovnávací vrstvu. „Momentálně je tam zaizolována část mostovky pod římsami a dělají se tam betonáže říms, plus injektáže předpínacích kabelů nosné konstrukce,“ řekl Ředina. Na rampě je nutné vyměnit ložiska mezi pilířem a nosnou konstrukcí, kterou proto museli dělníci nadzvednout. Ložiska nyní mění, což dělali i u hlavního mostu přes řeku.

Silničářům se podle Řediny podařilo zúročit zkušenosti z loňských oprav, zejména v případě nečekaných událostí, kdy bylo nutné dodělat zmíněnou vyrovnávací vrstvu. O této potřebě letos již věděli. „Přes zimu jsme se na to připravili. Práce tak mají letos určitě hladší průběh než loni,“ řekl Ředina.

Zda se opravy, stejně jako loni zpozdí, nelze vyloučit. Aby se tak nestalo, byl podle Sinčáka zkrácen čas na vícepráce na čtvrtinu až třetinu původně plánovaného času. „Riziko, že se objeví něco nového, teoreticky existuje, ale věřím, že vědomosti o té konstrukci, které jsme nabyli, jsou natolik validní, že nás nějaká fatální záležitost nepřekvapí. Ve hře je pořád počasí, pokud bude pět dní v kuse pršet, projeví se to na harmonogramu,“ řekl.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Celkem vyjdou práce za celé období na 594,5 milionu korun.

Oprava Barrandovského mostu působí největší potíže na Dobříšské a magistrále

Oprava pražského Barrandovského mostu působí největší kolony a potíže na Dobříšské ulici. Vozy přibyly také na severojižní magistrále, kde se oproti běžnému stavu zvýšila hustota dopravy asi o deset procent. Dopravní kolaps nenastal, řekl dnes novinářům ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák. Podle červnových měření TSK oprava mostu způsobuje řidičům zpoždění v řádu minut. Silničáři zahájili opravy v pondělí 15. května. Zahrnují práce v levé polovině jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku a na rampě z ulice K Barrandovu.

„Řidiči jsou stále velmi disciplinovaní, stejně jako při loňské etapě, za což jim děkuji. Dopad náhradní dopravy se nejvíce promítá na Dobříšské ulici, kde nárůst dopravy monitorujeme někde na úrovni 30 procent oproti stavu před rekonstrukcí,“ řekl Sinčák. Po Dobříšské k Barrandovskému mostu projede denně v průměru 130.000 aut.

Druhou nejzatíženější je severojižní magistrála, kterou řidiči využívají jako objízdnou trasu. „Evidujeme nárůst asi deset až 11 procent oproti stavu před rekonstrukcí. Což jsou ale stavy, které tyto tepny zvládají. Dochází k zahušťování dopravy a lokálním kolonám, ale nikoliv ke stavu, který by se jen blížil kolapsu,“ řekl Sinčák.

Významný dopad na dopravu má uzavření sjízdné rampy z ulice K Barrandovu, kterou silničáři opravují. Její kapacita je podle Sinčáka dvojnásobná oproti té ze Strakonické, kterou opravovali dělníci loni. Oproti loňsku stoupl počet aut, která využívají provizorní vratnou rampu u Lihovaru.

Vliv na dopravu má častá regulace provozu v tunelech, kterými řidiči k mostu po vnitřním okruhu přijíždějí. Vjezd do nich je regulován častěji než za běžného stavu. „To je (tunely) ale uzavřený komplex, kde je bezpečnost na ještě větší úrovni než na běžné komunikaci. To způsobuje mírný nárůst kolon před vjezdy do tunelů. Na druhou stranu nedochází k fatálnímu kolapsu, ty stavy tam vznikaly ještě před rekonstrukcí a ty stavy nejsou důsledkem rekonstrukce Barrandovského mostu,“ řekl.

Nejrizikovějším problémem jsou podle ředitele dopravní nehody, připomněl nedávnou havárii nákladního auta, která výrazně zablokovala průjezd po mostě. „Kolem nás jsou husté kolony, husté proudy aut, ale jedou plynule, není to brzda-plyn. Řidiči se naučili správně řadit do pruhů, kam směřují,“ řekl dnes novinářům přímo na mostě. TSK v prvním týdnu oprav upravila směrové cedule, neboť někteří řidiči nevěděli, kterým pruhem jet a vznikaly problémy.

Podle měření TSK ze začátku června na Strakonické v úseku mezi Výpadovou až Barrandovským mostem vzrostla tzv. dojezdová doba přibližně o dvě minuty oproti obvyklému stavu. Rovněž o dvě minuty se prodloužila také ve Vrchlického mezi Plzeňskou a tunelem Mrázovka. O minutu déle oproti běžnému stavu pak řidiči projíždějí Radlickou ulicí v úseku od křižovatky s Jeremiášovou až ke křížení s Křížovou. Vliv oprava naopak nemá na provoz na Jižní spojce.

TSK neuplatní sankce za loňské zpoždění oprav Barrandovského mostu

Pražská Technická správa komunikací (TSK) nebude uplatňovat po stavební firmě Porr sankce za zpoždění loňských oprav Barrandovského mostu. Správce stavby vyhodnotil, že firma neporušila smluvní závazky tak, aby mohly být právoplatně stanoveny následky, řekl dnes ČTK ředitel TSK Jozef Sinčák. S firmou TSK stále jedná o cenách některých loňských víceprací. Vyjádření firmy Porr ČTK shání.

Opravy loni začaly 16. května a původně měly skončit 2. září. Kvůli vynuceným úpravám projektu bylo v létě dokončení oprav posunuto do 29. září. Poté následoval další odklad a most byl zprovozněn až v polovině října.

Arbitrem mezi TSK a stavebníkem byl správce stavby, a sice sdružení firem pod vedením IDS, Contract Managment a VIS. Správce prostudoval podle ředitele všechny dokumenty včetně analýz zhotovitele i pražských silničářů.

„Po dlouhých a těžkých diskusích, kdy jsme vyvíjeli obrovský tlak na to, abychom obhájili jistou část toho prodlení a byla sankcionována, tak nakonec verdikt správce zněl, že vůči dni, kdy došlo k fyzickému předání (stavby), nedošlo k nějakému selhání nebo porušení smluvních závazků zhotovitele tak, aby mohly být právoplatně sankcionovány. Takže z tohoto pohledu sankce nebudou uplatňovány,“ řekl Sinčák.

O uplatnění sankcí se začalo mluvit loni právě kvůli zdržení oprav. Přesné podmínky a jak vysoké by byly, ale TSK ani magistrát nezveřejnily. Částky, které se loni v médiích objevovaly, neodpovídají podle Sinčáka realitě. „Celá situace byla vytržena z kontextu, kdy došlo k dezinterpretaci smluvních podmínek a cifry, které létaly éterem byly naprosto nadnesené a rozhodně neodpovídaly smluvní realitě,“ řekl.

TSK však stále jedná se stavební firmou o cenách víceprací, kdy nejsou dořešeny některé její finanční nároky. „Doufám, že v řádu dnů, do poloviny července, že zhotovitel předloží správci všechny potřebné náležitosti tak, abychom s vypořádáním druhé etapy mohli uzavřít i tu první,“ řekl Sinčák.

Při současných opravách podle Sinčáka TSK s dodavatelem průběžně jedná a obě strany se snaží vtěsnat všechny práce do domluvených harmonogramů. A to se podle něho zatím bez problémů daří. „Takže věřím, že nebude docházet na sankční řešení,“ dodal.

Zdroj  :ČTK

 

Balíkovna se z České pošty vyčlení k 1. lednu 2025, pošta snížila odhad ztráty

Od
Michaela Drábková
-

Česká pošta letos počítá se ztrátou okolo 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardy Kč. Loni vykázala ztrátu 1,75 miliardy Kč. Ztrátu se jí letos podařilo zmenšit díky snižování nákladů i krizovému řízení. Na tiskové konferenci to uvedl pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán. Nová komerční akciová společnost Balíkovna se podle Štěpána vyčlení z pošty k 1. lednu 2025.

Riziko insolvence, které podniku již letos hrozilo, se podle Štěpána výrazně snížilo. V roce 2026 by měla být pošta po chystané transformaci v provozním zisku.

Balíkovna se z České pošty vyčlení k 1. lednu 2025

Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení z České pošty k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Na tiskové konferenci to uvedl pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán.

Balíkovna by podle něj měla v letech 2025 a 2026 vykazovat tržby okolo šesti až sedmi miliard korun.

ZDroj . ČTK

V Itálii zemřeli po explozi experimentálního hybridního vozu dva výzkumníci

Od
Michaela Drábková
-

V Itálii zemřeli kvůli explozi prototypu experimentálního hybridního auta dva výzkumníci. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Vůz, který vzniká s finanční podporou EU a má kombinovat spalovací motor se solárním pohonem, začal minulý týden po výbuchu hořet a dva cestující uvnitř utrpěli vážné popáleniny.

V autě cestovala v pátek v době exploze Maria Vittoria Pratiová z Národní rady pro výzkum (CNR) a její mladý asistent Fulvio Filace. Šestašedesátiletá Pratiová zemřela v pondělí, pětadvacetiletý Filace v noci na dnešek. Oba byli kvůli popáleninám třetího stupně v kritickém stavu v nemocnici.

Odborníci se podíleli na projektu Life-Save, jehož cílem je umožnit jednoduše přestavět klasická auta se spalovacím motorem na hybridní vozy pomocí elektromotoru napájeného baterií, která čerpá energii i ze solárních panelů na střeše. Nehodu vyšetřuje prokuratura, o příčině zatím neinformovala, uvedla agentura ANSA.

Zdroj : ČTK

Letecký ústav chystá další české vesmírné družice, data z nich chce využít v ČR

Od
Michaela Drábková
-

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) připravuje nové české družice, které chce v budoucnu vyslat do vesmíru. Projekt AMBIC by měl z vesmíru poskytovat státu obrazová data Země, což by mělo přispět k nezávislosti Česka na zahraničních subjektech. Další družice QUVIK má nést vesmírný dalekohled, kterým bude možné sledovat srážky neutronových hvězd a analyzovat vznik těžkých kovů. Na dnešní tiskové konference oba projekty představili zástupci ústavu. V současnosti má ČR na oběžné dráze dvě družice pro pozorování Země.

Oba projekty usilují o dotace z ministerstva dopravy, které by o podpoře mělo rozhodovat na podzim. Náklady na každou z družic by podle ústavu neměly překonat 720 milionů Kč. V případě neschválení chce ústav hledat jiné zdroje.

„Mít schopnost pozorovat a nezávisle komunikovat je strategickou výhodou. Využití družice bude velmi široké, od krizových situací až po ekologii, dopravu nebo bezpečnost,“ řekl k projektu AMBIC generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

Družice AMBIC by podle současných plánů ústavu mohla letět do vesmíru v roce 2029. Projekt, na němž se nyní pod vedením VZLÚ podílí firmy Pekasat SE, SAB Aerospace a World from Space, do budoucna počítá se širokým zapojením českého průmyslu.

„Družice umožní mimo jiné rychlé monitorování situací pro zvládání krizí, dodá informace pro integrovaný záchranný systém. Mohla by pomoci získat data například při požárech, povodních, tornádu nebo při sledování situace na dálnicích,“ uvedl projektový vedoucí mise AMBIC Michal Kubík. Další možné využití dat z družice bude podle něj možné například při nakládání s odpady, ke sledování situace v chráněných oblastech přírody, k monitorování světelné kontaminace českých měst či ke sledování míst určených pro budování nové infrastruktury.

Dalším chystaným projektem je družice QUVIK, jejímž cílem bude připravit první český vesmírný dalekohled optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. Jeho úkolem bude podle ústavu sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Pozorování může podle vývojářů vysvětlit například podmínky vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Jde třeba o zlato nebo platinu.

„Naším cílem je postavit družici, která by byla schopna pozorovat výbuch kilonovy. Dalekohled bude umístěný na družici, která se dokáže rychle natočit na cíl,“ popsal vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dalekohledem bude podle něj možné pozorovat také velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií nebo exoplanet. V případě schválení projektu je její start do vesmíru naplánován na rok 2028.

VZLÚ se už v předchozích letech podílela na dvou družicích, které jsou v současné době na oběžné dráze. Satelit VZLUSAT-1 je ve vesmíru šest let, ačkoliv jeho původní životnost byla odhadována na jeden rok. První česká nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití. Druhá nanodružice VZLUSAT-2 je schopna pořídit fotografie planety Země s vysokým rozlišením. Na oběžné dráze je přibližně rok a půl.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, což ale skončilo neúspěšně.

Zdroj : ČTK

Zavádění zón s omezenou rychlostí snižuje počet nehod

Od
Michaela Drábková
-

Zavedení dopravních zón s omezením rychlosti na 30 kilometrů v hodině, pokud je doprovázené i dalšími opatřeními jako ostrůvky, zpomalovací polštáře či zúžení silnice, vede k poklesu počtu dopravních nehod i k nižšímu počtu zraněných a zemřelých při haváriích. Na základě statistik i zahraničních studií na to upozornilo brněnské Centrum dopravního výzkumu (CDV) v tiskové zprávě.

„Dostupné studie ukázaly, že po zavedení Zón 30 došlo v městských oblastech k průměrnému snížení počtu usmrcených o 18 procent. V případě, že jsou Zóny 30 spojeny s dodatečnými fyzickými opatřeními, dojde k výraznému snížení rychlosti. Oproti tomu Zóny 30 bez doplňujících fyzických opatření měly minimální vliv na snížení průměrné rychlosti, a to o cca 0 až čtyři kilometry v hodině, což také odpovídá minimálnímu snížení počtu kolizí a z nich vyplývajících zranění,“ uvedl Jan Elgner z CDV.

Centrum zdůraznilo, že řidič jedoucí rychlostí 30 kilometrů v hodině dokáže auto zastavit na 13 metrech, zatímco řidič jedoucí rychlostí 50 kilometrů v hodině potřebuje 27 metrů, aby auto zastavil.

„V posledních dvou letech se přibližně dvě třetiny dopravních nehod v České republice staly v intravilánu, tedy zastavěné oblasti. Zemřela při nich jedna třetina ze všech lidí usmrcených při dopravních nehodách v České republice,“ dodal Elgner.

Z celkových 100.000 kilometrů silnic v zastavěných částech vesnic a měst je 8000 v zónách s rychlostí omezenou na 30 kilometrů v hodině. „Pozitivním zjištěním je výrazně nižší závažnost nehod u usmrcených, kterých bylo o 64 procent méně, těžce zraněných, kterých bylo v Zónách 30 o 32 procent méně, i lehce zraněných, kterých bylo o 71 procent méně v Zónách 30 oproti dopravním nehodám mimo zavedené zóny s limitem 30 kilometrů v hodině,“ konstatoval Elgner.

Zdroj : ČTK

1...337338339...1 083Strana 338 z 1 083

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253