|
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) připravuje nové české družice, které chce v budoucnu vyslat do vesmíru. Projekt AMBIC by měl z vesmíru poskytovat státu obrazová data Země, což by mělo přispět k nezávislosti Česka na zahraničních subjektech. Další družice QUVIK má nést vesmírný dalekohled, kterým bude možné sledovat srážky neutronových hvězd a analyzovat vznik těžkých kovů. Na dnešní tiskové konference oba projekty představili zástupci ústavu. V současnosti má ČR na oběžné dráze dvě družice pro pozorování Země.
Oba projekty usilují o dotace z ministerstva dopravy, které by o podpoře mělo rozhodovat na podzim. Náklady na každou z družic by podle ústavu neměly překonat 720 milionů Kč. V případě neschválení chce ústav hledat jiné zdroje.
„Mít schopnost pozorovat a nezávisle komunikovat je strategickou výhodou. Využití družice bude velmi široké, od krizových situací až po ekologii, dopravu nebo bezpečnost,“ řekl k projektu AMBIC generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
Družice AMBIC by podle současných plánů ústavu mohla letět do vesmíru v roce 2029. Projekt, na němž se nyní pod vedením VZLÚ podílí firmy Pekasat SE, SAB Aerospace a World from Space, do budoucna počítá se širokým zapojením českého průmyslu.
„Družice umožní mimo jiné rychlé monitorování situací pro zvládání krizí, dodá informace pro integrovaný záchranný systém. Mohla by pomoci získat data například při požárech, povodních, tornádu nebo při sledování situace na dálnicích,“ uvedl projektový vedoucí mise AMBIC Michal Kubík. Další možné využití dat z družice bude podle něj možné například při nakládání s odpady, ke sledování situace v chráněných oblastech přírody, k monitorování světelné kontaminace českých měst či ke sledování míst určených pro budování nové infrastruktury.
Dalším chystaným projektem je družice QUVIK, jejímž cílem bude připravit první český vesmírný dalekohled optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. Jeho úkolem bude podle ústavu sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Pozorování může podle vývojářů vysvětlit například podmínky vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Jde třeba o zlato nebo platinu.
„Naším cílem je postavit družici, která by byla schopna pozorovat výbuch kilonovy. Dalekohled bude umístěný na družici, která se dokáže rychle natočit na cíl,“ popsal vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Dalekohledem bude podle něj možné pozorovat také velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií nebo exoplanet. V případě schválení projektu je její start do vesmíru naplánován na rok 2028.
VZLÚ se už v předchozích letech podílela na dvou družicích, které jsou v současné době na oběžné dráze. Satelit VZLUSAT-1 je ve vesmíru šest let, ačkoliv jeho původní životnost byla odhadována na jeden rok. První česká nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití. Druhá nanodružice VZLUSAT-2 je schopna pořídit fotografie planety Země s vysokým rozlišením. Na oběžné dráze je přibližně rok a půl.
Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, což ale skončilo neúspěšně.
Zdroj : ČTK
