Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimní údržbu připraveno 55.000 tun soli, více než v minulých letech. V případě potřeby může další posypový materiál dokoupit za výhodnější letní ceny. S rozšiřováním dálniční sítě cestáři doplňují techniku, nyní mají na zimu ve 21 dálničních střediscích přichystáno přes 200 sypačů, 60 nakladačů a dalších vozidel, řekl na briefingu ve středisku u D1 v Bernarticích na Benešovsku mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Novinkou nadcházející sezony bude například speciální vozidlo na ošetřování mostních konstrukcí před promrzáním. Blíže ho chtějí silničáři představit příští týden.

V minulých letech mělo ŘSD ve skladech středisek správy a údržby dálnic 40.000 až 45.000 tun soli, nyní je to víc, mimo jiné kvůli rozšiřování dálniční sítě. „Sůl už několik sezon za sebou nakupujeme zásadně v létě, protože v té době je posypová sůl na nejnižších cenách díky tomu, že je po ní nejnižší poptávka,“ uvedl Rýdl. Zároveň mají silničáři smlouvy, které jim umožní v případě tuhé zimy operativně dokupovat další sůl nikoliv za sezonní, ale ještě za letní ceny.

Pro řidiče podle Rýdla nyní začíná nejnebezpečnější část zimní sezony, protože je přes den teplo, ale v noci se teploty začnou blížit nule nebo může i mírně mrznout. Na některých úsecích by tak mohla motoristům zkomplikovat jízdu námraza. „Podle zpracovaných meteomodelů předpokládáme, že v nejbližších dnech budeme vyrážet na místa, kde by mohlo začít hrozit promrzání mostů,“ uvedl Rýdl.

Po celé republice cestářům pomáhá téměř 600 meteohlásek, které sbírají informace o vývoji počasí. Dispečer díky nim může vyslat auta do terénu desítky minut předtím, než začne sněžit. „Vždycky je účinnější, když sněží do nasoleného, než když solíme už nasněžené,“ dodal Rýdl.

Zimní údržba bývá náročná hlavně v úseku D1 na Vysočině, především u Velkého Beranova a Velkého Meziříčí. Komplikace v tomto regionu bývají i na silnicích první třídy, třeba na I/34 mezi Humpolcem a Rozkoší nebo na I/38 u Štok. „To jsou typické stoupáky, které často dělají problémy zvlášť řidičům nákladní dopravy. Pokud se blíží nějaký mrak se sněhem, tak tam naše technika vyjíždí jako první,“ uvedl Rýdl.

V minulosti husté sněžení a zpoždění při rekonstrukci dálnice zavinilo na Vysočině mnohakilometrové kolony. Dopravci kvůli tomu kritizovali ŘSD, podle silničářů naopak za kolony částečně mohli nedisciplinovaní řidiči. O údržbu dálnice na Vysočině se dělí střediska Bernartice a Velký Beranov, mezi 91. a 93. kilometrem se jejich oblasti překrývají. Vedoucí bernartického střediska Ladislav Rajdl novinářům řekl, že v krizových situacích, například při dopravních nehodách, si obě střediska vzájemně vypomáhají.

Středisko v Bernarticích, které se stará o D1 v úseku mezi 44. a 93. kilometrem, má k dispozici 2500 tun soli a 11 sypačů, zaměstnává 46 pracovníků. Podle Rajdla, jenž u cestářů pracuje 46 let, se podmínky pro práci zlepšily – nynější auta jsou dobře vytápěná, řidiči v nich mohou jezdit klidně v tričku. Zimy jsou podle něj navíc mírnější než v dobách, kdy ve středisku začínal. „Ale následky zimy jsou stejné, protože řidiči jezdí rychleji a nadávají tolik pozor,“ míní Rajdl.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy přichází s další digitálním zjednodušením on-line žádosti o výměnu řidičského průkazu. Od 3. listopadu není potřeba pro odeslání žádosti na Portálu dopravy mít zřízenou datovou schránku. Stačí se pouze přihlásit do Portálu dopravy a v něm odeslat žádost o  řidičský průkaz. Elektronické podání žádosti o řidičský průkaz ulehčuje život občanům již téměř dva a půl roku. Od spuštění Portálu dopravy došlo k navýšení počtu žádostí o trojnásobek, v současné době mluvíme o cca 1600 žádostech týdně.

„Naším dlouhodobým cílem je, aby všechny digitální nástroje pro občany byly co nejjednodušší a nejlépe dostupné. Nasloucháme také občanům, a proto jsem rád, že po dohodě s Digitální a informační agenturou, se nám podařilo odstranit povinnost mít pro podání žádosti datovou schránku fyzické osoby. Celá žádost se tak ještě zjednoduší, zrychlí a žadateli bude stačit pár kliků. Díky tomuto kroku je elektronické podání přístupné již téměř všem občanům a my jsme rádi, že lidem můžeme ušetřit cestu na úřad a s tím spojený čas a peníze,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a dodává: „Digitalizace všech důležitých dopravních agend je jednou z mých priorit ve funkci. Máme jasný jízdní řád a směřujeme k digitalizaci všech důležitých agend resortu dopravy k 1. 2. 2025.“

On-line žádost o nový řidičský průkaz nezabere více než pár minut a žadatel se nemusí bát, že v ní udělá nějakou chybu, je totiž kompletně předvyplněná, a to včetně nejnovější fotografie a podpisu. Na žadateli je pouze volba místa, na kterém si chce nový průkaz vyzvednout, popř. vyplnění kontaktních údajů pro zasílání notifikací, pokud již tyto nemá uložené v registru obyvatel. Pro doručení nového řidičského průkazu si může vybrat z kteréhokoliv z 206 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejich seznam najdete na webu Ministerstva dopravy.

Ačkoliv od 1. ledna 2024, díky novele zákona o silničním provozu, již nebude nutné mít u sebe fyzicky při řízení řidičský průkazu, nic se nemění na povinnosti platným řidičským průkazem disponovat. Periodické výměny průkazů tedy budou probíhat stejně jako doposud.

„Kromě samotné žádosti o nový řidičský průkaz z důvodu vypršení platnosti, změny údajů, krádeže nebo ztráty si mohou zájemci vyřídit přes Portál dopravy další desítky služeb ze všech dopravních oblastí, registrem vozidel počínaje a prodloužením lodního osvědčení konče,“ připomíná Karel Váchal, zástupce digitálního zmocněnce Ministerstva dopravy. „V současné době pracujeme na dokončení dalších služeb, občané se tak mohou těšit například na zasílání notifikací o změně bodového konta či elektronické žádosti u agendy vozidel,“ dodává.

Do Portálu dopravy se občané mohou přihlásit pomocí své bankovní identity, identity občana, mobilním klíčem eGovernmentu nebo pomocí eObčanky.

Videonávod k ePodání skrze Portál dopravy naleznete zde.

Zdroj: MDCR

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimní údržbu připraveno 55.000 tun soli, více než v minulých letech. V případě potřeby může další posypový materiál dokoupit za výhodnější letní ceny. S rozšiřováním dálniční sítě cestáři doplňují techniku, nyní mají na zimu ve 21 dálničních střediscích přichystáno přes 200 sypačů, 60 nakladačů a dalších vozidel, řekl na briefingu ve středisku u D1 v Bernarticích na Benešovsku mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Novinkou nadcházející sezony bude například speciální vozidlo na ošetřování mostních konstrukcí před promrzáním. Blíže ho chtějí silničáři představit příští týden.

V minulých letech mělo ŘSD ve skladech středisek správy a údržby dálnic 40.000 až 45.000 tun soli, nyní je to víc, mimo jiné kvůli rozšiřování dálniční sítě. „Sůl už několik sezon za sebou nakupujeme zásadně v létě, protože v té době je posypová sůl na nejnižších cenách díky tomu, že je po ní nejnižší poptávka,“ uvedl Rýdl. Zároveň mají silničáři smlouvy, které jim umožní v případě tuhé zimy operativně dokupovat další sůl nikoliv za sezonní, ale ještě za letní ceny.

Pro řidiče podle Rýdla nyní začíná nejnebezpečnější část zimní sezony, protože je přes den teplo, ale v noci se teploty začnou blížit nule nebo může i mírně mrznout. Na některých úsecích by tak mohla motoristům zkomplikovat jízdu námraza. „Podle zpracovaných meteomodelů předpokládáme, že v nejbližších dnech budeme vyrážet na místa, kde by mohlo začít hrozit promrzání mostů,“ uvedl Rýdl.

Po celé republice cestářům pomáhá téměř 600 meteohlásek, které sbírají informace o vývoji počasí. Dispečer díky nim může vyslat auta do terénu desítky minut předtím, než začne sněžit. „Vždycky je účinnější, když sněží do nasoleného, než když solíme už nasněžené,“ dodal Rýdl.

Zimní údržba bývá náročná hlavně v úseku D1 na Vysočině, především u Velkého Beranova a Velkého Meziříčí. Komplikace v tomto regionu bývají i na silnicích první třídy, třeba na I/34 mezi Humpolcem a Rozkoší nebo na I/38 u Štok. „To jsou typické stoupáky, které často dělají problémy zvlášť řidičům nákladní dopravy. Pokud se blíží nějaký mrak se sněhem, tak tam naše technika vyjíždí jako první,“ uvedl Rýdl.

V minulosti husté sněžení a zpoždění při rekonstrukci dálnice zavinilo na Vysočině mnohakilometrové kolony. Dopravci kvůli tomu kritizovali ŘSD, podle silničářů naopak za kolony částečně mohli nedisciplinovaní řidiči. O údržbu dálnice na Vysočině se dělí střediska Bernartice a Velký Beranov, mezi 91. a 93. kilometrem se jejich oblasti překrývají. Vedoucí bernartického střediska Ladislav Rajdl novinářům řekl, že v krizových situacích, například při dopravních nehodách, si obě střediska vzájemně vypomáhají.

Středisko v Bernarticích, které se stará o D1 v úseku mezi 44. a 93. kilometrem, má k dispozici 2500 tun soli a 11 sypačů, zaměstnává 46 pracovníků. Podle Rajdla, jenž u cestářů pracuje 46 let, se podmínky pro práci zlepšily – nynější auta jsou dobře vytápěná, řidiči v nich mohou jezdit klidně v tričku. Zimy jsou podle něj navíc mírnější než v dobách, kdy ve středisku začínal. „Ale následky zimy jsou stejné, protože řidiči jezdí rychleji a nadávají tolik pozor,“ míní Rajdl.

Zdroj: ČTK

Podzimní období charakteristické sníženou viditelností, brzkým stmíváním často kombinovaným s nepřízní počasí je typickou sezónou nárůstu počtu nehod způsobených střety se zvěří. Jejich doménou přitom zdaleka nejsou jenom úseky vedlejších silnic klikatících se mezi lesy a poli. Podíl nehod způsobených střety se zvěří činí na českých dálnicích 13,4 % – což průměrně představuje více než 460 nehod ročně. Způsobené škody mohou přitom být kvůli mnohem vyšší rychlosti a intenzitě provozu výrazně větší. Zatímco na okresce to většinou odnesou rozbité reflektory nebo pomačkaný plech, na dálnicích škody dosahují řádu vyšších desítek tisíc korun. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod, která se zaměřila na nehody od roku 2010. 

Podíl nehod způsobených střety se zvěří na všech nehodách na dálnicích (13,4 %) je podle analýzy Portálu nehod (www.portalnehod.cz) vyšší, než je podíl nehod se zvěří na všech typech komunikací dohromady, kde se podílí 10,8 % na všech nehodách, které se na nich stanou. Oblastí nejvyššího počtu nehod se zvěří na dálnicích je přitom s výrazným náskokem Středočeský kraj, kde se ročně průměrně stane 208 těchto nehod (2803 nehod od roku 2010). Je to poměrně logické – vysoká hustota dálniční sítě směřující přes tento kraj do Prahy, intenzivní provoz na těchto komunikacích a současně rozmanitá krajina s lesy, poli a loukami s příznivými podmínkami pro život lesní zvěře. Po Středočeském kraji následuje Kraj Vysočina s průměrně 52 nehodami ročně (697 nehod od roku 2010) a Jihomoravský kraj s průměrně 51 nehodami ročně (688 nehod od roku 2010).

Podle podílu nehodovosti se zvěří na dálnicích k celkovému počtu nehod, které se na dálnicích stanou, patří podle analýzy Portálu nehod první místo Zlínskému kraji, kde se kvůli této příčině na dálnici stane více než třetina – 35,1 % – nehod. „Zlínský kraj sice patří dlouhodobě na špičku úspěšnějších, bezpečnějších krajů České republiky, co se týče statistiky celkové nehodovosti, nicméně velký podíl nehod zde není zaviněných řidiči – často jde právě o střety se zvěří, 19,4% podíl na celkovém počtu nehod v tomto kraji. V případě dálnic je pak více než třetina nehod,“ komentuje situaci ve Zlínském kraji Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod. Za Zlínským krajem pak následují Liberecký kraj s 33% podílem a Moravskoslezský kraj s podílem nehod způsobených střety se zvěří na dálničních komunikacích ve výši 20,4 %.

Nehody se zvěří na dálnicích v jednotlivých krajích za období rok 2010 – polovina roku 2023

Počty nehod se zvěří ovlivňuje roční období a odlišný charakter provozu na dálnicích

Nehodovost se zvěří na dálnicích má přitom odlišný časový průběh od nehodovosti na ostatních komunikacích. Zatímco na běžných silnicích nastává „špička nehodovosti“ mezi 4. a 7. hodinou ranní a v podvečer mezi 16. a 21. hodinou, u dálnic je to podle zjištění Portálu nehod naopak v noci – s dobou kulminace mezi 21. hodinou a 4. hodinou ranní, kdy například kolem 2. hodiny ráno je podíl nehod se zvěří na dálnicích až 44 %. Důvody jsou nasnadě. U běžných silnic stojí za vyšším počtem nehod kombinace ranní a večerní intenzity provozu, zhoršené viditelnosti za úsvitu a soumraku a zvýšené aktivity zvěře právě v této denní době. Naproti tomu u dálnic se do vysokého podílu nehod ze zvěří v pozdních nočních hodinách promítá relativní noční zklidnění provozu, které zvěř využívá k přeběhnutí vozovky.

Vývoj počtu nehod v jednotlivých čtvrtletích ukazuje i další zajímavý trend – pravidelné kolísání počtu nehod v průběhu roku. „Nejrizikovější jsou na českých silnicích právě podzimní měsíce (září–listopad) a jarní (duben–červen), což souvisí s rozmnožovacím cyklem spárkaté zvěře a její zvýšenou aktivitou. Na podzim kulminují nehody se zvěří v listopadu, kdy se na počtu všech nehod podílí 12,3 %, na jaře pak v květnu, kde mají 13,2% podíl. Celoročně dominuje nehodám vysoká, na podzim se ovšem významně zvyšuje riziko, že se potkáte s divokým prasetem,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.

Nyní jsme tedy uprostřed sezóny divočáků na českých silnicích. U nehod s nimi přišli analytici Portálu nehod na jedno zajímavé zjištění. „Při pohledu na vývoj nehod s černou od roku 2014 je zřetelný trend, kdy se střídají vždy ob jeden rok podzimy s větším a menším počtem nehod. Podle tohoto dlouhodobého trendu by letošní podzim měl být co do počtu nehod s divočáky právě tím intenzivnějším,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod. Roli v tomto cyklu může hrát rozmnožovací cyklus divokých prasat, dostupnost potravy v přírodě apod.

Škody u nehod na dálnicích jsou dvojnásobné oproti ostatním komunikacím

„Nehody na dálnicích jsou v porovnání s ostatními silnicemi zároveň závažnější. Důvod je nasnadě – rychlost vozu. Ta je konstantně mnohem vyšší než u ostatních typů komunikací, které například prochází uzavřenými osadami nebo úseky se zatáčkami, které přirozeně nutí řidiče zpomalit rychlost vozu. V porovnání s průměrnou škodou celkově na českých silnicích (44 637 Kč) je průměrná škoda nehod na dálnicích způsobených střetem se zvěří dvojnásobná – a to ve výši 77 897 Kč,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP. Pro porovnání například na silnicích 1. třídy je průměrná škoda 47 632 Kč, u silnic druhých tříd je to 43 561 Kč a u třetích tříd pak 33 476 Kč.

Řešením vedoucím k snížení počtu nehod je přitom postupně probíhající oplocování dálnic. To dokáže eliminovat riziko střetu se zvěří až o 90 %. „S tím, jak se buduje oplocení kolem dálničních tahů a budují se podchody či silniční mosty pro zvěř, které pomáhají snížit riziko střetům, bude doufejme klesat i počet a závažnost nehod, a tím i škody, které při nich vznikají,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP.

Která místa jsou z hlediska nehodovosti se zvěří v České republice nejrizikovější?

Nejvíce rizikových míst na českých dálnicích najdete na Mladoboleslavsku. Tento okres vede jak co do absolutního počtu nehod při porovnání s ostatními okresy ČR, tak co do podílu nehod se zvěří na celkové nehodovosti na dálnicích v okrese (28,3 %).

Žebříček vede D10 s nejrizikovějším místem v okrese Mladá Boleslav poblíž Benátek nad Jizerou u Kbel. A jeho smutné prvenství není náhodné – je typickou ukázkou, proč na dálnicích k nehodám se zvěří dochází. Relativně rovný úsek mezi dálničními sjezdy nijak řidiče nenutí, proč by měli snížit maximální povolenou rychlost. Dálnice je z obou stran obklopena poli a blízkým lesem. Krajnice přechází bez jakékoliv úrovňové bariéry zcela plynule v pole, jež od dálnice odděluje jen odvodňovací strouha. Nic tedy nebrání zvěři migrovat za potravou přes dálnici z jednoho pole na druhé… Není divu, že za poslední dva roky zde došlo k 9 nehodám po srážce vozidla se zvěří v celkové škodě podle odhadu Policie ČR 1,1 mil. Kč.

Rizikový je i další úsek D10, tentokrát přibližně na 36. km poblíž Pískové Lhoty v úseku, kde les obklopující po obou stranách dálnici přechází v pole. Za poslední dva roky zde došlo k šesti kolizím se zvěří se škodou za více než půl milionu korun.

Další rizikové místo je v okrese Praha-západ v Mníšku pod Brdy poblíž exitu na 18. km. I když se rizikové místo nachází v částečně zastavěné oblasti, tak se blízká pole a brdské lesy podepsaly na šesti nehodách za zvěří za poslední dva roky, se škodou přes 300 tisíc Kč.

Desítka míst, kde se na dálnicích v Česku nejvíce bourá se zvěří (údaje za poslední dva roky)

Portál nehod

Cílem Portálu nehod – www.portalnehod.cz – je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.

Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje i navigace Mapy.cz.

Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.

Zdroj: ČTK