Úterý, 22 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 352

Česko je v Evropě desáté ve snižování počtu smrtelných dopravních nehod

Od
Michaela Drábková
-

V České republice za posledních deset let klesl počet obětí dopravních nehod v přepočtu na milion obyvatel o 29 procent. Znamená to desáté místo ze 32 sledovaných evropských zemí. V Evropské unii je průměrný pokles 22 procent. Na prvním místě je Litva, kde se za deset let počet obětí snížil o 60 procent. ČTK o tom dnes informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV).

Loni zemřelo na českých silnicích nejméně lidí od roku 1961, kdy policie začala vést souhrnné statistiky. Mrtvých bylo 454, tedy o 16 méně než předloni. Těžce zraněných účastníků dopravních nehod bylo 1734. „Celkové roční ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích dosáhly v roce 2022 téměř 135 miliard Kč, což představuje přibližně 2,2 procenta hrubého domácího produktu ČR,“ uvedl ředitel CDV Martin Frič. Jedná se o odhady ztrát. Finální data budou k dispozici v posledním čtvrtletí letošního roku.

V přepočtu na milion obyvatel loni v Česku zemřelo při nehodách 50 lidí. V Evropě je to 21. místo. Celoevropský průměr činil 46 usmrcených. Nejlépe na tom bylo Norsko s 21 zemřelými na milion obyvatel. Následuje Švédsko a Velká Británie. Na opačném konci je Rumunsko, kde bylo 86 obětí nehod na milion obyvatel.

Přestože nejvýraznější pokles počtu obětí za deset let zaznamenala Litva, letošním držitelem ocenění za výrazné zlepšení v bezpečnosti silničního provozu udělované Evropskou radou pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) se stalo poprvé v historii Polsko. Podařilo se mu snížit úmrtnost na silnicích přepočtenou na milion obyvatel mezi lety 2012 až 2022 o 47 procent.

„Za deset let Polsko výrazně zlepšilo bezpečnost silničního provozu a dalo příklad, jak brát tento problém vážně. Přijalo reálný závazek stanovit cíle, zlepšit infrastrukturu a posílit prosazování pravidel, což jsou všechny klíčové faktory tohoto významného snížení,“ uvedl výkonný ředitel ETSC Antonio Avenoso.

Ačkoliv se loni zvýšil počet usmrcených na silnicích v EU o čtyři procenta na 20.679 obětí, je to stále o devět procent méně než v roce 2019, tedy před pandemií covidu-19, která významně změnila objem dopravy. ETSC však varuje, že by bylo zapotřebí dosáhnout od roku 2019 celkový pokles o 17,2 procenta, aby bylo možné udržet se na cestě k dosažení cíle EU a OSN snížit počet usmrcených v silničním provozu na polovinu do roku 2030.

Zdroj  :ČTK

Antimonopolní úřad má přebrat působnost v oblasti přístupu k dopravní infrastruktuře, schválila vláda

Od
Michaela Drábková
-

Vláda podpořila návrh zákona, který povede ke zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI) a přesunu jeho působnosti a pravomocí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s účinností k 1. 1. 2024. Na agendách pro ochranu trhu a ochranu práv k přístupu k dopravní infrastruktuře se nic nemění, jen budou nově zajištěny efektivněji a s nižšími náklady.

„První kroky vedoucí k začlenění agend ÚPDI pod ÚOHS započaly už na podzim loňského roku, kdy proběhl rozbor možností jeho fúze s různými kontrolními nebo dozorovými institucemi a ÚOHS z této analýzy vzešel jako nejlepší možná varianta. Tento krok znamená větší efektivitu, finanční úspory a snížení počtu úřadů, které v České republice máme. Železniční dopravci se přitom nemusejí ničeho obávat. Všechny dosavadní činnosti budou vykonávány i nadále, a to úřadem, který je větší a který představuje stabilitu, stejně tak jako nezávislost,“ říká ministr dopravy Martin Kupka, který je jedním z předkladatelů zákona.

V souvislosti se zrušením ÚPDI a převodem agendy na ÚOHS dojde ke zrušení 6 systemizovaných míst, což představuje čtvrtinu z celkového dosavadního počtu 23 zaměstnanců samostatného úřadu. Jedná se o místa spojená s vedením úřadu a místa podpůrná, zaměstnanci na odborných pozicích přecházejí na ÚOHS. Roční úspory v mzdových nákladech jsou odhadovány ve výši 6 milionů Kč. Spolu s tím dojde i k úspoře provozních nákladů v řádu nižších jednotek milionů korun.

Převod kompetencí z ÚPDI na antimonopolní úřad je jedním z kroků směřujících k nutným úsporám na úseku soustavy orgánů veřejné správy. Záměr je postaven jednak tak, aby se soustava správních úřadů zabezpečujících výkon státní správy v oblasti zejména drážní dopravy zjednodušila, jednak aby byl snížen počet ústředních správních úřadů (tj. úřadů s obdobným postavením jako ministerstva) a bere v potaz i úspory finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře vznikl na základě článku 55 evropské směrnice 2012/34/EU a následně příslušného zákona k 1. dubnu 2017 a již v době jeho vzniku se zvažovalo, že by agendy vyplývající ze směrnice vykonával přímo ÚOHS. Úřad reguluje přístup k drážní a letecké dopravní infrastruktuře, řeší cenovou kontrolu v oblasti užívání drážní dopravní infrastruktury a poskytuje podporu provozování evropské služby elektronického mýtného.

Zdroj  :MD

Dojezdy domů dálnice nezaplaví

Od
Michaela Drábková
-

Navrhovaná změna zákona 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích by měla umožnit řidičům kamionů dojet v době zákazu jízdy na místo vykládky na území ČR a pak domů nebo do firmy.

Velmi by jim usnadnila život, neboť se často stává, že v prázdninových měsících, kdy platí páteční a sobotní zákaz, nestihnou do cíle dojet, a musí tak trávit čas do sobotního odpoledne na přeplněných parkovištích místo doma s rodinou. Úleva by se netýkala tranzitujících kamionů, ale typicky pouze českých řidičů. Z nich tuto možnost využije dle expertních odhadů jen několik stovek, což je z celkového denního počtu sedmdesáti tisíc kamionů na našich silnicích zanedbatelná část.

Návrh vzbudil velkou diskuzi, zabývali se jím i hosté pořadu Otázky Václava Moravce, ministr dopravy Martin Kupka, stínový premiér Karel Havlíček a hejtman Martin Netolický. Objevil se slogan, že kamiony zaplaví v neděli dálnice.

Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu říká: „Nežádáme sněmovnu o nějakou výhodu pro dopravce, aby více vydělávali, nebo snad aby to měli snazší v konkurenci s železnicí. Motivací je jediná věc. Alespoň trochu ulehčit život řidičům a dát jim možnost trávit víkend s rodinou, pokud jim nevyjde vykládka před začátkem zákazu jízdy. Dojezdů nebudou využívat masově, ale sama možnost dojet v případě potřeby je pro ně důležitá. A společnost jim dluží mnohé. Jen se podívejte na přeplněné odpočívky a na kamiony čekající na vykládku někde v katastru obce poblíž místa vykládky. I tento neduh by dojezdy aspoň částečně mohly tlumit. Pokud poslanci návrh nyní neschválí, budou řidiči zbytečně čekat na další novelu několik let.“

 

Generální tajemník Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř vyvrací některé mýty, které se objevují:

  • „Dojezdy na vykládku v ČR vůbec nejsou kolizní v neděli nebo ve svátek, popřípadě v sobotu v létě. Změna se prakticky dotkne jen pátků o prázdninách. O víkendech a ve svátek vykládky u příjemců nefungují, kromě nepřetržitých provozů, kde je doprava zajištěna již dnes. V létě klesají obecně počty přeprav o 10 až 20%. Souhlasíme s odhady ministerstva, že by mohlo jít o navýšení maximálně stovek vozidel v době letního pátečního zákazu, a to na celé síti. To určitě není zaplavení dálnic a silnic I. třídy. V neděli a o svátcích pak mluvme nejvýše o desítkách vozidel, to nikdo ani nezaznamená.
  • Řidiči nebudou jezdit více, protože nemůžou. Každý řidič kamionu používá digitální záznamové zařízení s osobní čipovou kartou řidiče. Na kartu se zaznamenávají denní i týdenní legislativou předepsané odpočinky řidiče, řidič musí mít každý týden dva dny (45 hodin) odpočinku – volna, takže nemůže jezdit „víc“. I proto doprava o víkendu stojí. Přestupky jsou velice snadno zjistitelné a tvrdě sankcionované.
  • Nejsme stát s nejbenevolentnějším přístupem k zákazům, naopak, polovina států v Evropě nemá žádný zákaz jízdy. Třetina států má zákaz jen ve státní svátky. V pátek má zákaz jen Polsko o prázdninách s tím, že je množství (26) výjimek, včetně dojezdu  vozidla vracejícího se z ciziny za účelem dokončení přepravní operace nebo jízdy k příjemci, který je registrován v Polsku. ČR je tedy pátečním zákazem bez možnosti dojezdu naprostý unikát.
  • Dojezdy nejsou významnou konkurenční výhodou vůči železniční dopravě. Každý obor má své hlavní problémy. Na dráze je to především nedostatečná kapacita infrastruktury, tam musí stát významně zabrat. V kamionové dopravě jde hlavně o nedostatek řidičů a ten ovlivňují i podmínky pro jejich práci. A tam směřuje pozměňovací návrh. Nelze preferovat jeden druh dopravy tím, že budeme trestat a paralyzovat ten druhý.
  • Zaznívá námitka, že řidiči budou podvádět a pojedou, i když vykládat zboží nebudou. Řidič je povinen mít u sebe doklady k nákladu, z nichž lze vše při kontrole ověřit. Tyto doklady pak dopravce archivuje 2 roky. Námitkou, že lze podvádět, by se dala shodit ze stolu jakákoliv záležitost. Tak obecně společnost nefunguje a excesy se snažme eliminovat.“

Zdroj  :ČESMAD

Počet vozidel MHD s klimatizací v Česku roste

Od
Michaela Drábková
-

Zatímco v roce 2019 byla pětina vozů městské hromadné dopravy vybavena klimatizací v prostoru pro cestující, aktuálně je to už téměř polovina vozů. Vyplývá to ze statistiky Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR), která sleduje důležité parametry MHD v České republice.

Průběžná obnova vozových parků českých dopravních podniků přináší kromě lepší spolehlivosti vozidel i zvyšování komfortu pro cestující. Jedním z parametrů, který je u nových vozů dnes již v podstatě samozřejmostí, je klimatizace v prostoru pro cestující.

„Dopravní podniky v roce 2022 investovaly 4,3 miliardy korun do obnovy svých vozových parků. V nich se díky tomu objevilo 206 nových nebo modernizovaných vozidel. Z naší statistiky vyplývá, že podíl vozů MHD vybavených klimatizací v prostoru pro cestující se za poslední tři roky více než zdvojnásobil,“ uvedl předseda SDP ČR Tomáš Pelikán.

Klimatizace ve vozidlech MHD hraje důležitou roli pro zajištění komfortního a příjemného prostředí pro cestující a v nově pořizovaných vozech je již standardem. Největší modernizace vozového parku proběhla v loňském roce v Brně (77 vozidel) a Ostravě (53 vozidel). S nákupem nových moderních vozů počítá i Dopravní podnik hl. m. Prahy, který se chystá v nejbližších letech nakoupit až 100 městských nízkopodlažních elektrobusů délky 12 metrů. Na jejich dodavatele vyhlásil v květnu veřejnou zakázku.

Podíl vozidel vybavených klimatizací prostoru pro cestující na celkovém vozo­vém parku vozidel v provozu (%).

Data v % 2019 2020 2021 2022
autobusy 25,1 43,6 46,5 55,5
tramvaje 9,6 12,5 14,2 23,4
trolejbusy 16,9 20,7 23,6 28,1
celkem 19,1 31,0 33,5 42,4

 

Revize TEN-T přinese změny v evropské dopravě. Česku mimo jiné pomůže s vysokorychlostní železniční sítí

Od
Michaela Drábková
-

Dopravní výbor Evropského parlamentu nedávno přijal stanovisko k revizi takzvaných transevropských dopravních sítí (TEN-T). Vzhledem k pozici České republiky v samotném středu Evropské unie je tento dokument naprosto zásadní. Nová verze TEN-T totiž mimo jiné pomůže začít budovat vysokorychlostní železniční síť v ČR včetně připojení na klíčovou infrastrukturu.

TEN-T (Trans-European Transport Network) je síť silnic, železnic, vnitrozemských vodních cest, přístavů a letišť v Evropě, která chce zlepšit propojení a efektivitu dopravy v rámci Evropské unie. Tato síť zahrnuje jak osobní, tak i nákladní dopravu. Mezi hlavní cíle projektu patří propojení milionových evropských aglomerací. TEN-T obsahuje základní pilíře: hlavní síť s nejdůležitějšími trasami spojení by měla být hotová do roku 2030, rozšířená síť do roku 2040, plošná síť by měla být ve všech regionech EU dokončena v roce 2050.

Současná revize může České republice přinést řadu benefitů. „Díky TEN-T budou moci být realizovány projekty, které by jinak musely být financovány z národních zdrojů. To výrazně uspíší vznik například vysokorychlostní železnice napříč republikou. Dopravní infrastruktura může být modernizována, včetně zaměření na vyšší bezpečnost a podporu dalšího růstu a investic do české ekonomiky,“ přibližuje europoslanec Ondřej Kovařík (frakce Renew), který je členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch EP.

Jeho kolega z frakce Renew Francouz Dominique Riquet poukazuje na fakt, že koncepce TEN-T je pro Evropskou unii prakticky existenčně nutná. „Dopravní infrastruktura je páteří evropského hospodářství, zároveň zvyšuje soudržnost a přispívá k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Bohužel zde ale čelíme velkému zpoždění. Evropa začíná zaostávat za svými mezinárodními konkurenty a EU trpí kvůli příliš malým investicím a nedostatku politické vůle ze strany členských států. Evropský parlament by svým hlasováním měl zajistit, aby nařízení TEN-T vešlo v platnost, protože přinese našim podnikům a občanům řadu benefitů.“

Vysokorychlostní železniční síť je prioritou

Jedním z klíčových dopravních projektů, na němž se v posledních letech v ČR pracuje, je vybudování vysokorychlostní železniční sítě. Vzhledem ke geografické poloze by Česká republika měla být nedílnou součástí evropských plánů. A zdaleka se nejedná pouze o napojení na sousední země. Zrychlení přepravy a „zkrácení“ vzdáleností mohou mít pozitivní dopad i na Česko jako takové.

„Vybudování funkční vysokorychlostní sítě má v rámci ČR potenciál podpořit ekonomický vývoj nejen ve velkých centrech, ale také v regionech, které budou součástí spojení. Zkrácení dojezdové vzdálenosti do Prahy, Brna či Ostravy může zvýšit atraktivitu měst, z nichž toto spojení bude zajištěno, typicky například Jihlavy i dalších měst buď přímo na trase, nebo v dojezdové vzdálenosti k ní,“ doplňuje Kovařík.

Multimodální jízdenky by brzy měly být standardem

Také jednotlivá nádraží budou splňovat několik podmínek. Jde například o interoperabilitu (technické normy), dostupnost pro všechny cestující včetně osob se sníženou schopností pohybu, bezpečnost, informační systémy, dostatečné kapacity pro odbavování cestujících a o multimodalitu. To znamená, že v místě zastávky bude existovat propojení s různými druhy dopravy, ať už s autobusovými stanicemi, dálnicí, nebo letištěm.

Právě multimodalita je principem, na který Evropská unie v dopravě sází. Cílem strategie TEN-T je nejen propojení samotných druhů dopravy, EU se soustředí rovněž i na multimodální digitální služby v oblasti mobility (MDMS). Zjednodušeně řečeno, cílem této iniciativy je lépe integrovat veřejnou dopravu a železniční služby, tedy aby lidé mohli v ideálním případě cestovat po celé Evropě pouze s jednou jízdenkou.

„Evropská komise by měla přijmout návrh MDMS v tomto roce. Integrování způsobu placení a rezervace jízdenek na jednom místě může být přínosem nejen pro cestující, ale i pro dopravce, jimž se zvýší počty přepravených cestujících v důsledku většího využívání železniční dopravy v kombinaci s ostatními druhy dopravy,“ uzavírá Kovařík s tím, že přesné termíny zavedení multimodálních jízdenek v celé EU ještě nejsou stanoveny.

Již dnes nicméně v EU existují města a regiony, které multimodální jízdenky zavedly nebo testují na místní úrovni. Datem, kdy bude lidem při cestování po Evropě stačit pouze jedna jízdenka, je podle výkonného ředitele Community of European Railway and Infrastructure Companies (CER) Alberta Mazzoly rok 2025.

 

 

Ondřej Kovařík

Poslanec v Evropském parlamentu

Člen frakce Renew Europe Group

Člen hospodářského a měnového výboru

Člen výboru pro dopravu a cestovní ruch

Člen výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Gebrüder Weiss vsází na vodíkový pohon

Od
Michaela Drábková
-

Logistická společnost Gebrüder Weiss loni představila svou vizi udržitelné mobility, ve které vedle nákladních elektromobilů hraje významnou roli bezemisní vodíkový pohon. Nákladní auto poháněné vodíkem přivezl Gebrüder Weiss už podruhé do Prahy, kde aktuálně testuje další možnosti využití unikátního pohonu, vzhledem k nedávno otevřené první veřejné vodíkové čerpací stanici na Barrandově.

„Gebrüder Weiss dlouhodobě sleduje trendy a testuje inovativní technologie v bezemisní dopravě. Těší nás, že se nám v České republice daří ukazovat směr, kterým se může udržitelná mobilita ubírat, a přispívat tak do diskuse o alternativních pohonech,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

„Bedlivě sledujeme, co vše se odehrává na technologickém poli a zajímají nás nové možnosti. Nejen v elektromobilitě, ale i ve vodíkové mobilitě jsme nepochybně teprve na začátku. Nechci rozpoutat debatu o tom, jestli je lepší bateriový nákladní automobil, anebo vodíkový. Pokládám však za důležité se s praktickým využitím všech nových technologií seznámit a zabývat se všemi výrobními a provozními vlastnostmi,“ uvádí k tématu ministr dopravy Martin Kupka a dodává, že jeho resort na infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů nachystal 5 miliard korun a pro vodíkovou infrastrukturu 1 miliardu korun.

Nákladní vůz na vodík provozuje Gebrüder Weiss už více než dva roky na běžných trasách ve Švýcarsku pro distribuční logistiku, a protože se plně osvědčil, plánuje svou flotilu rozšířit o dalších 5 vozů, konkrétně v Německu. Vodíkový pohon se ukazuje jako významná alternativa pro bezemisní a nehlučnou dopravu vedle klasických elektromobilů, oproti nimž nabízí několik výhod, například značně rychlejší doplnění pohonu, delší dojezdovou vzdálenost či bezproblémový provoz i při nízkých či naopak vysokých venkovních teplotách.

„Měl jsem možnost se také nákladním autem na vodík krátce svézt jako spolujezdec. Na první poslech je to odlišný zážitek než jízda s běžným náklaďákem. Tichý chod není překvapením. Velmi dobře při zrychlení působí dostatečná výkonová rezerva. Nepochybně bude zajímavé sledovat tuto linii technologického vývoje. Samozřejmě se neobejdeme bez dostatečné infrastruktury a zlevnění sériově vyráběných vozidel i masovější produkce čistého vodíku,“ zhodnotil svou první jízdu ve vodíkovém nákladním autě ministr dopravy Martin Kupka.

Zdroj : ČTK

Pošta dostala pokuty téměř za milion. Hlavně za nedoručování

Od
Michaela Drábková
-

Česká pošta (ČP) loni dostala od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty v souhrnné výši 965.000 korun. Největším prohřeškem bylo nedoručování zásilek na adresu. O rok dříve podnik dostal za podobná pochybení pokuty v součtu za 542.000 korun. Úřad to uvedl v pravidelné monitorovací zprávě. Podle pošty nešlo o systémové chyby, ale pochybení jednotlivých pracovníků nebo pracovišť a podnik u nich zjednal nápravu.

Neplnění zákonné povinnosti pošty každý pracovní den učinit alespoň jedno dodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby se týkalo 15 správních řízení. „Neplnění stanovených podmínek při dodávání poštovních zásilek úřad považuje za nejzávažnější pochybení České pošty. Jde o nedostatky, které se v některých lokalitách vyskytují opakovaně. Na tuto oblast proto úřad zaměřil svou pozornost při zvýšeném počtu kontrolních akcí, které prokázaly četná pochybení,“ uvedl ČTÚ.

Z hlediska celkového množství přepravovaných zásilek se zjištěné nedostatky podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka dotýkají pouze zanedbatelného počtu případů. „Jak konstatoval sám ČTÚ v citované monitorovací zprávě, až na konkrétní jednotlivé nedostatky Česká pošta své zákonné povinnosti vyplývající jí z udělené poštovní licence v roce 2022 plnila. Za zmínku stojí i pokles celkového počtu reklamací a fakt, že reklamováno bylo pouze cca 0,05 procenta zásilek. ČP v roce 2022 také dosáhla úspěšnosti 93,03 procenta prioritních zásilek doručených v den následující po podání,“ dodal.

Sedm pravomocných rozhodnutí regulátor vydal v řízení o přestupku spočívajícím v nesprávném úředním doručování, kdy na uložených zásilkách v rozporu s právními předpisy nebyla odtržena úřední výzva s poučením adresáta a zanechána v místě dodání.

Zbývající pravomocná rozhodnutí byla vydána ve věci zacházení s poštovní zásilkou v rozporu s uzavřenou poštovní smlouvou, kdy nebyla respektována sjednaná dosílka, případně byla poštovní zásilka určená do vlastních rukou výhradně jen adresáta dodána neoprávněnému příjemci.

Úřad také České poště udělil pokutu za to, že ve lhůtě nepředala informace o změnách v poštovní síti týkající se dočasného uzavření provozovny a dále v řízení o přestupku podle zákona o ochraně spotřebitele, kdy Česká pošta nezajistila, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace.

Česká pošta se potýká s úbytkem objemu doručovaných zásilek v rámci základních služeb. Například počet doručených zásilek do dvou kilogramů klesl loni meziročně téměř o desetinu na 134 milionů, počet přepravených poštovních poukázek pak o 17 procent na 16,8 milionu. Důvodem je přechod zákazníkům k elektronické komunikaci i službám.

Zdroj : ČP

Nově si lidé mohou nechat vystavit kartu Lítačka na sedmi prodejních místech DPP

Od
Michaela Drábková
-

Lidé si mohou nově nechat vystavit na počkání kartu Lítačka na sedmi prodejních místech pražského dopravního podniku (DPP), a to za poplatek 200 korun. DPP to dnes uvedl v tiskové zprávě. Doposud si ji mohli lidé nechat expresně vyrobit pouze ve Škodově paláci v Jungmannově ulici v zákaznickém centru PID Lítačky. Cena je také 200 korun. Lítačku spravuje městská firma Operátor ICT (OICT).

„Hlavním cílem projektu bylo zvýšit komfort cestujících, kteří potřebují vystavit novou kartu Lítačka,“ uvedl předseda představenstva OICT Jan Znamenáček. Cestující si tak nyní mohou nechat expresně vystavit kartu Lítačka na celkem osmi místech, kromě zákaznického centra PID Lítačky je to nově centrální dispečink DPP v Praze 2, infocentrum DPP Anděl, Hradčanská, Můstek a Nádraží Veleslavín ve vestibulech metra a prodejní místo DPP Letňany a Roztyly.

Lidé si tam mohou nechat udělat první kartu Lítačka, ale také vyrobit novou při ztrátě původní, reklamovat nefunkční kartu či vyhledat pomoc při přesunu kuponů. O vydání PID Lítačky je možné požádat také on-line na webu pidlitacka.cz a nechat si ji do 30 dnů doručit na některé z prodejních míst.

„Milníkem, ke kterému se snažíme především směřovat je, aby cestující využívali k nákupu jízdného aplikaci PID Lítačka co nejvíce a jako nejpřívětivější možnost,“ uvedl pražský radní Daniel Mazur (Piráti). „Mezistupněm k dosažení tohoto ideálního výsledku je samozřejmě rozšiřování prodejních míst, kde je možné si nechat zřídit plastovou kartičku,“ dodal. Řekl, že město plánuje kromě rozvoje sítě prodejních míst i nadále rozvíjet další funkce přímo v aplikaci PID Lítačka a brzy spustí například takzvaný intermodální plánovač tras, tedy aplikaci, kde si lidé budou moci vyhledat trasu, která kombinuje způsoby dopravy.

Předseda představenstva a generální ředitel DPP Petr Witowski uvedl, že cílem DPP je posilovat on-line prodejní kanály a využívat moderní technologie, zároveň je však třeba usnadňovat používání MHD všem skupinám bez ohledu na jejich IT gramotnost. „Protože jen díky tomu můžeme získávat další věrné zákazníky a snižovat počet takzvaných černých pasažérů,“ dodal.

Expresní vystavení karty Lítačka mimo Prahy mohou cestující využít také na vlakových nádražích na prodejních přepážkách Českých drah v Benešově, Berouně, Čáslavi, Kolíně, Kralupech nad Vltavou, Lysé nad Labem, Nymburku, Rakovníku a Vlašimi či na autobusovém nádraží v Příbrami.

Zdroj : DPP

Vláda projedná návrh zákona o zrušení úřadu, který reguluje železnice

Od
Michaela Drábková
-

Vláda ve středu projedná návrh zákona o zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), jehož hlavní činností je regulace přístupu k železniční infrastruktuře. Podle návrhu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) a dalších koaličních poslanců se má agenda úřadu přesunout pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kupka si od zrušení úřadu slibuje ušetření peněz. ÚPDI je ve státním rozpočtu na rok 2023 úřadem s nejnižšími výdaji, a to ve výši zhruba 23 milionů Kč.

„Přijetím navržené právní úpravy má dojít především k ekonomické a personální úspoře v rámci soustavy ústředních správních orgánů, tedy k efektivnějšímu využití lidských i finančních zdrojů ve státní správě,“ stojí v důvodové zprávě návrhu. ÚPDI podle zprávy o činnosti v roce 2022 zaměstnával 23 lidí.

ÚPDI vznikl před šesti lety v reakci na otevření železničního trhu. Jeho úkolem je hlídat rovný přístup při přidělování kapacity dopravcům na přeplněných železničních tratích či posuzovat případnou ochranu spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti má také dozor nad nediskriminačním přístupem k letecké infrastruktuře.

Návrh nejprve posoudí vláda, rozhodne o něm Parlament. Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení.

Koaliční předloha mění v souvislosti se zánikem ÚPDI několik dalších zákonů, do nichž je potřeba převod působnosti na antimonopolní úřad promítnout. Kromě zákona o působnosti ÚOHS se jedná také o takzvaný kompetenční zákon, zákony o drahách, o pozemních komunikacích a o civilním letectví a o zákon o veřejných službách v přepravě cestujících.

Zdroj  :ČTK

Německá vláda schválila program „silnice financují železnici“

Od
Michaela Drábková
-
Dálnice, kamion

Německá spolková vláda schválila návrh zákona, který umožňuje z mýtného pro nákladní vozidla financovat železniční projekty. Očekává se také nárůst těchto prostředků díky vyššímu poplatku za CO2 pro kamiony a povinnosti platit mýtné za kamiony od 3,5 tuny místo 7,5 tuny.

Aliance Pro-Rail ocenila vládní iniciativu, že finanční prostředky z mýtného lze v budoucnu opět použít na investiční rozvoj železnice. Spolkový kabinet 14. června schválil příslušný  návrh zákona. Nově vzniklá daň z CO2 a povinnost platit mýtné pro menší kamiony vygenerují další miliardy na rebalanci přepravního výkonu ve prospěch ekologické železnice.

Výkonný ředitel Pro-Rail Alliance Dirk Flege řekl: „Tento vládní návrh zákona je průlom v pravém slova smyslu, protože dříve vynucované schéma financování ‚silnice financuje silnici‘ je konečně prolomen. Tímto způsobem může spolková vláda opět svobodně investovat do ekologické alternativy k silnici. Rozšíření kapacity železniční infrastruktury nejenže posílí alternativu šetrnou k životnímu prostředí a klimatu, jako jsou nákladní vlaky, ale také výrazně uleví silniční síti. Avizovaná změna má tedy obrovský potenciál pro skutečný obrat v dopravě.“

V důsledku změny zákona se příjmy z mýtného v příštím roce téměř zdvojnásobí: z necelých 8 na přibližně 15,2 miliardy eur. Většina dalších příjmů pochází z poplatku za CO2. Menší část je způsobena tím, že nově podléhají mýtu i nákladní auta od 3,5 tuny (a nejen od 7,5 tuny).

Nákladní vozidla bez emisí nemusí platit daň z emisí CO2. Rovněž se jim poskytuje úleva u zpoplatnění infrastruktury. Pro-Rail Alliance k tomu zaujímá kritický pohled. Ředitel neziskové dopravní aliance Dirk Flege: „Je pochopitelné, že kamiony s nulovými emisemi jsou osvobozeny od daně z CO2. Je však nelogické, aby jim byla prominuta i část nákladů na použití dopravní cesty. Ostatně zatěžují a opotřebovávají silnice stejně jako běžné nákladní vozy. Z pohledu železnice je to jednoznačně konkurenční nevýhoda, protože nákladní vlaky jsou téměř vždy poháněny elektřinou – aniž by to bylo zohledněno v ceně za trasy. Vládní předloha v tomto bohužel přestřelila.“

Aliance Pro-Rail navíc požaduje, aby se mýtné pro nákladní vozidla nevybíralo pouze na hlavních silnicích páteřní sítě, ale aby se v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže rozšířilo na celou silniční síť. Poplatky za vlakové trasy se totiž vybírají za nákladní vlaky na celé železniční síti a nejen na jejích úsecích.

Zdroj : Railfreight.com.

1...351352353...1 093Strana 352 z 1 093

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253