Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
„Inflace se snižuje, ale předpokládá se, že zůstane příliš dlouho vysoká,“ řekla na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová. „Jsme odhodláni zajistit, aby se inflace včas vrátila k našemu střednědobému cíli dvou procent,“ dodala. Zvýšení sazeb odráží podle ní aktualizované hodnocení výhledu inflace, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta. Je tak nejvýše od roku 2001. Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali a s dalším růstem úroků ve stejném rozsahu počítají i v červenci.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Minulý měsíc však zvyšování sazeb zpomalila na čtvrt procentního bodu. Ani rekordní zvýšení úroků od července však nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli.
Inflace už se několik měsíců snižuje díky nižším cenám energiím a rekordnímu růstu úroků. Zůstává však nadále vysoká, v květnu v eurozóně klesla na 6,1 procenta, což je více než trojnásobek cíle ECB. Také očištěná inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, teprve začíná zpomalovat. ECB nyní očekává, že inflace zůstane nad jejím cílem až do roku 2025.
„Proinflační tlaky sice zmírňují klesající ceny energií, ale odolná ekonomika si zatím dokázala s vyššími sazbami poradit a navzdory faktu, že ekonomika eurozóny skončila v technické recesi, reálné důkazy recese nevidíme,“ řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek.
Analytik Portu Lukáš Raška upozornil, že ECB má další manévrovací prostor značně omezený, protože eurozóna vstoupila do recese a další zvyšování sazeb by ekonomický propad zřejmě ještě umocnilo. „Navíc jsou tu stále zadlužené státy zejména jižní Evropy, pro které se výše sazeb už může stávat neúnosnou,“ uvedl Raška.
ECB zároveň zvýšila výhled inflace na letošní a na další dva roky o 0,1 procentního bodu. Letos podle ní inflace bude činit 5,4 procenta a v příštím roce tři procenta. V roce 2025 zpomalí na 2,2 procenta, očekává ECB. Na letošní a příští rok předpovídá pomalejší hospodářský růst. Letos odhaduje růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 0,9 procenta, příští rok na 1,5 procenta. Oba údaje jsou nižší o 0,1 procentního bodu, než čekala ECB v březnu. Na rok 2025 počítá centrální banka s růstem HDP o 1,6 procenta, což je beze změny proti březnové prognóze.
„Díky výhledu na vyšší úrokové sazby po delší dobu by mohlo euro dále posilovat. Na páru s korunou by tak mohlo poprvé od března dojít k prolomení hranice 24 korun za euro. V případě výraznějšího oslabení kurzu (nad 24,50 Kč za euro) by však patrně zasáhla Česká národní banka (ČNB) pomocí svých devízových intervencí,“ řekl analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 5,00 až 5,25 procenta. Přerušila tak sérii deseti zvýšení úrokových sazeb za sebou. Ve výhledu sice Fed naznačil, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu, pro investory je to však známkou toho, že současný cyklus zpřísňování měnové politiky ve vyspělých ekonomikách se blíží ke konci.
Zdroj : ČTK
