Domů Blog Strana 366

ČD-Telematika posiluje kyberbezpečnost, otevřela bezpečnostní dohledové centrum

Telekomunikační firma ČD-Telematika rozšiřuje své služby v kyberbezpečnosti a síťové infrastruktuře. Pod názvem ČDT-NET nově nabízí bezpečnostní řešení síťové a serverové infrastruktury ve formě služby (IaaS) a bezpečnostního dohledu. Vlastní bezpečnostní dohledové centrum (SOC) otevřela ČD-Telematika v pátek za účasti ministra dopravy Martina Kupky (ODS). Společnost o tom informovala v tiskové zprávě. Za cíl si dala posílit ochranu zákazníků před narůstajícími kybernetickými hrozbami.

„S ohledem na dramaticky rostoucí kybernetické hrozby jsme se v minulém roce rozhodli v ČD-Telematice vybudovat expertní tým zaměřený právě na ochranu a dohled nad bezpečností dat našich zákazníků,“ řekl předseda představenstva ČD-Telematika Jan Hobza. Firma poskytuje služby jako ochrana před volumetrickými DDoS útoky, malwarem nebo aplikačními DDoS útoky a nově spustila i službu bezpečnostního dohledu (SOC). „Tyto i další služby v rámci IaaS patří do produktové skupiny ČDT-NET a jsme připraveni je nabízet jak zákazníkům z drážního prostředí, tak i mimo něj,“ dodal Hobza.

Služba ČDT-NET je určena pro zákazníky ČD-Telematiky, jako jsou společnosti ze skupiny Českých drah, ale i další komerční a státní subjekty. Ti provozují své systémy s daty, kterým nové služby včetně bezpečnostního dohledového centra zajišťují ochranu před čím dál častějšími kybernetickými hrozbami.

„Pro dopravu, a to nejen drážní, je bezpečnost a dostupnost dat a digitálních služeb kritickým parametrem. Proto velmi vítám záměr ČD-Telematiky nabízet služby v oblasti kybernetické bezpečnosti nejen skupině Českých drah, ale i dalším komerčním a státním subjektům včetně ministerstva dopravy,“ řekl Kupka.

„Otevření bezpečnostního dohledového centra společnosti ČD-Telematika představuje zlomový krok v našem plánu posílení kybernetické bezpečnosti,“ uvedl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. „Jsem přesvědčen, že nové dohledové centrum znamená významný přínos nejen pro skupinu Českých drah, ale i pro širší komunitu uživatelů digitálních služeb,“ dodal.

K vybudování nových komplexních služeb využila firma vlastní optické sítě a role poskytovatele internetu. Provoz jednotlivých zákazníků uvnitř ČDT-NET je striktně oddělen. Firma využívá nejmodernější technologie, které umožňují definovat bezpečnostní politiky, povolovat nezbytně nutný provoz a výrazně zvýšit viditelnost dění v síti. Nově otevřené bezpečnostní dohledové centrum zajišťuje monitoring systémů s cílem včas detekovat potenciální hrozby a okamžitě reagovat.

Společnost ČD-Telematika je poskytovatelem drážních technologií pro zabezpečení a komunikaci, působí i jako dodavatel velkoobchodních telekomunikačních služeb. Provozuje v ČR vlastní optickou síť, která je součástí kritické infrastruktury státu. Nabízí i služby pro správu, údržbu, výstavbu optických infrastruktur a kybernetickou bezpečnost.

Zdroj: ČTK

Francouzský výrobce pneumatik Michelin zruší v Německu přes 1500 pracovních míst

Francouzský výrobce pneumatik Michelin do konce roku 2025 uzavře v Německu tři výrobní závody a přesune německé zákaznické centrum do Polska. Restrukturalizace německých aktivit povede ke zrušení více než 1500 pracovních míst, oznámila firma. Opatření zdůvodnila nedostatečnou konkurenceschopností německých aktivit.

Agentura DPA uvedla, že restrukturalizací firma reaguje na rostoucí náklady i na konkurenci ze zemí s nižšími mzdami. Společnost Michelin uzavře závody ve městech Karlsruhe, Trevír a Homburg, které celkově zaměstnávají 1410 lidí. Přesun zákaznického centra z Karlsruhe do Polska se dotkne dalších 122 zaměstnanců.

Firma uvedla, že hodlá dotčeným zaměstnancům pomoct při hledání nového pracovního uplatnění. Upozornila také, že v provozu zůstane její závod na protektorování pneumatik pro nákladní auta v Homburgu a závod na výrobu pneumatik pro osobní auta v Bad Kreuznachu.

Michelin teď o restrukturalizaci jedná se závodními radami a odborovým svazem IG BCE. Ten už podle agentury DPA uvedl, že rušení pracovních míst a zavírání závodů nehodlá jen tak snadno akceptovat. „Michelin chce pouze maximalizovat zisk, proto se hodlá zbavit pilných a kvalifikovaných pracovníků,“ uvedl zástupce svazu Matthias Hille.

Zdroj: ČTK

ÚOHS vydal třetí předběžné opatření zakazující uzavřít smlouvu na stavbu metra D

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal třetí předběžné opatření, které pražskému dopravnímu podniku zakazuje uzavřít smlouvu s vítězem tendru na druhou část stavby nové linky metra D. V samotné věci úřad zatím nerozhodl a předběžné opatření ani nijak nepředjímá výsledek správního řízení, řekl ČTK mluvčí úřadu Martin Švanda. Na vydání předběžného opatření upozornil server Seznam Zprávy.

„V každém ze tří správních řízení, které Úřad ve věci další etapy výstavby metra D nyní vede, je vydáno předběžné opatření. Předběžné opatření přitom navazuje na zákonnou blokační lhůtu, která zapovídá zadavateli smlouvu uzavřít po dobu 60 dnů od doručení návrhu. V případě, že by zadavatel uzavřel smlouvu, úřad by již nemohl o zadávacím řízení rozhodnout a uložit případně nápravné opatření,“ uvedl Švanda.

Zdůraznil, že vydání předběžného opatření nijak nepředjímá rozhodnutí v samotné věci, v jeho zdůvodnění ÚOHS pouze shrnuje posuzovanou právní otázku a nejde o předběžné závěry úřadu.

Třicetimiliardovou zakázku vyhrála v září společnost Subterra z koncernu Metrostavu. Před tím dopravní podnik vyloučil o dvě miliardy levnější nabídku, již podalo sdružení kolem firem Porr a Vinci. Podle dopravního podniku nesplnilo podmínky tendru.

Jako první tendr napadla společnost Metrostav, správní řízení zatím neskončilo. Sdružení kolem firem Porr a Vinci tendr napadlo dvěma návrhy u ÚOHS a podnět podala i společnost Strabag.

Stavba nové linky pražského metra začala loni, ve výstavbě je nyní kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Navazovat má právě úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory, kterého se týká diskutovaný tendr. Jako poslední bude vybudován úsek z Nových Dvorů do Depa Písnice.

Zdroj: ČTK

Společnost AŽD získala v Polsku zakázku za zhruba 445 milionů korun

Česká společnost AŽD Praha uzavřela smlouvu s polskou stavební společností ZUE na dodávku zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na železniční trati Będzin – Katowice Szopienice Południowe v Polsku v přepočtu za asi 445 milionů korun. Je to šestá zakázka, kterou společnost AŽD v Polsku získala. Projekt má být dokončen do 44 měsíců od uzavření smlouvy. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

„Získání tohoto projektu má strategický význam pro návazný projekt dodávek zabezpečovacího zařízení pro železniční uzel Katowice, kde je logické a ekonomicky výhodné použít jednotnou technologii zabezpečovacího zařízení,“ řekl generální ředitel AŽD Zdeněk Chrdle.

Společnost AŽD v projektu figuruje jako subdodavatel plně digitálního stavědla typu ESA 44-PL pro dvě železniční stanice a osmikilometrový traťový úsek. Trať Będzin – Katowice Szopienice Południowe bude dále vybavena 100 kusy elektromotorických přestavníků, 187 návěstidly a dvěma přejezdovými zabezpečovacími zařízeními. Některé dodávky, například telekomunikací a informačních systémů pro cestující, budou zajišťovat partnerské polské firmy.

AŽD Praha je soukromá obchodní společnost zabývající se zejména vývojem a výrobou sdělovací, zabezpečovací a signalizační techniky pro drážní dopravu nebo světelných signalizačních zařízení pro silniční dopravu. Společnost je také součástí nové pracovní skupiny Drážního úřadu, která se zabývá zaváděním evropského železničního zabezpečovače ETCS na území České republiky. Skupina má za úkol odhalit příčiny výpadků zabezpečovače, se kterými se dopravci potýkali.

Zdroj: ČTK

Krajští zastupitelé schválili rozdělení deseti mil. Kč na stání pro karavany

Středočeští krajští zastupitelé na včerejším jednání schválili rozdělení deseti milionů Kč na parkoviště a stání pro obytné vozy. Žádostí bylo 40, peníze z nich obdrží 13 s nejvyšším bodovým ohodnocením podle pravidel dotace. Dotační program má podpořit rozvoj cestovního ruchu v karavaningu nebo například budování záchytných parkovišť v turisticky atraktivních lokalitách Středočeského kraje.

„Ačkoliv v loňském roce nebyly finance z důvodu malého zájmu vyčerpány, v letošním roce evidujeme významný převis žádostí,“ popsal krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci). Příští rok proto bude chtít v tomto dotačním programu přidat peníze, aby mohlo být podpořeno více projektů.

Peníze žadatelé použijí například na modernizaci vybavení kempu v Bakově nad Jizerou či karavanová stání v kempu ve Zruči nad Sázavou. Záchytná parkoviště chtějí vybudovat například obce Želízy, Zaječov u Berouna i obec Nižbor. Další čtyři projekty jsou zaměřené na budování cyklistické infrastruktury a dva projekty na projektovou dokumentaci nástupního místa lodní dopravy na Slapech či vodáckého vývaziště ve Zruči nad Sázavou.

Zdroj: ČTK

Kvůli železničnímu tunelu se bude muset zřejmě zbourat část hotové D3 u Ševětína

Část hotové jihočeské dálnice D3 Ševětín – Borek čekají stavební úpravy. Provoz tam bude v budoucnu možná i několik let omezený, řekl ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Příčinou je plánovaná stavba Chotýčanského tunelu, jenž bude součástí IV. železničního koridoru. Na svém severním konci by měl tunel křižovat dálnici D3. Bude nutné část hotové dálnice zbourat, informoval server Zdopravy.cz a ČTK to potvrdil mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda. Tunel povede pod dálnicí.

„Původní projekt počítal s tím, že stejně by se provozovaná dálnice upravovala, a to z toho důvodu, že se stavěla jenom v polovičním profilu. Minimálně na polovině té dálnice by stejně musely být stavební změny,“ řekl Rýdl. Práce na D3 spjaté se železničním tunelem mohou trvat i několik let. Provoz při tom bude omezený, vedený jednou polovinou dálnice. Jde o stovky metrů dálnice. ŘSD otevřelo část dálnice D3 Ševětín-Borek dlouhou 10,7 kilometru v prosinci 2019. Stavba stála 1,6 miliardy korun.

Správa železnic uvedla, že když se stavba dálnice chystala, tunel v projektu byl, ale pak z něj vypadl. Rýdl ČTK řekl, že ho silničáři z plánu vypustili po mnoha jednáních za přítomnosti vedení ministerstva dopravy. „V době, kdy byla dálnice připravená ke stavbě, neměla Správa železnic stabilizovanou trasu tunelu ani směrově, ani výškově,“ řekl Rýdl. Dodal, že by bylo riskantní průchod pro tunel jen tak někde postavit, když jde o stovky milionů korun.

SŽ uvedla, že při stavbě Chotýčanského tunelu pod dálnicí se bude jezdit obousměrně vždy pouze po jednom jízdním pásu. „Druhý jízdní pás bude muset být v rozsahu nezbytně nutném pro výstavbu tunelu demolován. Po dokončení tunelu pod jedním jízdním pásem se na něj odkloní doprava a výstavba bude pokračovat pod druhým jízdním pásem,“ sdělil Gavenda.

SŽ již dokončila dokumentaci pro stavební povolení Chotýčanského tunelu dlouhého 4,7 kilometru. Chce o něj požádat ještě letos. Úsek IV. železničního koridoru Nemanice – Ševětín dlouhý asi 17 kilometrů bude stát podle starších odhadů 20 miliard Kč. Stát ho chce stavět jako stavbu ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, takzvanou PPP (Public Private Partnership), jako jeden z prvních železničních projektů tohoto typu v ČR, řekl již dříve generální ředitel SŽ Jiří Svoboda. V trase bude i další tunel, Hosínský, dlouhý 3120 metrů.

„Vláda přípravu v režimu PPP schválila. takže v tuto chvíli připravujeme soutěž na výběr transakčního poradce. Stavba by měla začít v roce 2026 a trvat by měla zhruba sedm let,“ uvedl Gavenda.

ŘSD teď staví v jižních Čechách několik úseků D3 ve směru z Českých Budějovic k hranici s Rakouskem. Loni v únoru začalo stavět část mezi Třebonínem a Kaplicí za 1,87 miliardy Kč bez DPH. Úsek dlouhý 8,6 kilometru chce zprovoznit koncem roku 2024. Stavba navazuje na budovaný dálniční obchvat Českých Budějovic. Obchvat bude mít dvě části. Úsek Hodějovice – Třebonín bude dlouhý 12,5 kilometru, původní náklady na něj byly sedm miliard korun, a 7,2 kilometru dlouhý úsek Úsilné – Staré Hodějovice za 5,28 miliardy.

V provozu je 70 kilometrů D3, která má v budoucnu spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů. Celou D3 z Prahy k hranicím včetně středočeských částí chce stát podle ministerstva dopravy dokončit do roku 2030, jihočeskou část do roku 2026.

Zdroj: ČTK

Společnost LogEx Logistics očekává 30% růst obratu, plánuje akvizici

Také v letošním roce společnost LogEx Logistics očekává zhruba 30% růst obratu, i když dosažení tohoto plánovaného úspěchu bylo v letošním roce vzhledem k ekonomické situaci náročnější. Od firem poptávajících přepravy je totiž cítit ještě větší tlak na cenu, firmy se více zaměřují na sledování nákladů.

Některým segmentům se nedaří, větší pokles přeprav LogEx Logistics zaznamenává například v oblastech stavebnictví a automotive, naopak stále se daří přepravám v oblasti potravin. LogEx Logistics rozšiřuje síť poboček, přijímá nové zaměstnance a plánuje akvizici.

„Ve spedici se nám daří díky velkému množství klientů a diverzifikovanému portfoliu. Pokles přeprav, který jsme zaznamenali například ve stavebnictví, je způsoben tím, že developeři v době covidu nezačali projektovat tolik nových staveb, dnes se tedy kvůli tomu nestaví tolik jako dříve. Méně přeprav je i v automotive. Automobilky se přesouvají směrem k elektromobilitě, ale na elektromobily není zatím dostatečný odbyt. Došlo k zásadní změně trhu. Lidé tolik neinvestují. Vyčkávají, co bude, což se projevuje na trhu realit i v dopravě,“ uvádí Marek Botka, strategický ředitel společnosti LogEx Logistics.

Snížení přeprav se v LogEx Logistics netýká segmentu potravin

Dodává, že došlo k většímu ochlazení trhu, je tedy menší poptávka po zboží a tím i po přepravách. „Je to samozřejmě dáno oborově. Lidé si některé věci neodřeknou anebo ani z praktických důvodů nemohou. Snížení objemu přeprav necítíme například v segmentu potravin,“ konstatuje Marek Botka.
Pokračuje: „Neočekáváme, že příští rok bude z hlediska celkové ekonomiky společnosti výrazně jiný. Nicméně naše firma vyrostla v krizi a i v současné době neustále obratově každým rokem rosteme. Receptem na úspěch v aktuální době je důraz na větší obchodní aktivitu. Již od léta zvyšujeme obchodní aktivitu, zrychlujeme a přicházíme s novými službami a otevíráme nové pobočky. Nabízíme nová IT spojení s klienty. Aktivně tedy vyhledáváme příležitosti, čímž předcházíme dopadům souvisejícím s ochlazením ekonomiky,“ říká Marek Botka. Doplňuje, že firma nepozastavila investice ani nábory nových zaměstnanců.

Navyšování doby splatnosti, velký zájem uchazečů o práci

Řada zákazníků společnosti LogEx Logistics aktuálně požaduje navyšování doby splatností, což také nesvědčí o růstu ekonomiky. „Když se ekonomice nedaří, je to znát i na trhu práce. Najednou jsou lidé, kteří dlouhodobě chyběli. Plošně se nám začínají hlásit lidé od většího množství dopravních společností, plus další zájemci o práci. Hlásí se nám lidé s praxí dispečerů, ředitelů dopravy, finančních ředitelů a podobně. Tito lidé na trhu ještě nedávno chyběli. Měli práci. Abychom rostli, musíme přijímat i nové zákazníky a u stávajících zákazníků se snažíme navyšovat objemy přeprav,“ konstatuje Marek Botka.

Akvizice jako další cesta k růstu

LogEx Logistics má aktuálně deset poboček, vybírá další region pro novou pobočku. „V současné době se rozhlížíme po zajímavé akvizici, což je jedna z dalších cest k růstu. Zajímá nás klasická spediční, dopravní logistická firma, ale nebráníme se ani akvizici v jiné oblasti než v dopravě. Rádi ekonomicky vstoupíme tam, kde nám to bude dávat smysl. Nevylučujeme tedy možnost, že se rozšíříme do dalšího segmentu podnikání, tedy mimo dopravu,“ prozrazuje plány Marek Botka.

Zdroj: Reliant

Dánští architekti promění pražské hlavní nádraží na Šťastný Hlavák

Dánské studio Henning Larsen Architects v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze zvítězilo se svým návrhem Šťastný Hlavák. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Henning Larsen Architects je součástí dánské skupiny Ramboll a v oblasti komplexních urbanistických návrhů patří mezi světové lídry.

Vizí Šťastného Hlaváku je přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce, která přináší propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Studio zároveň rozdělilo Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Díky tomu vznikne vhodný prostor třeba pro pořádání trhů. Rozdělení také přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k parku jako interpretaci historického členění.

„Spolupráce se zadavateli byla v rámci soutěžního dialogu od začátku až po proces navrhování skvělá a myslíme, že výsledek mluví sám za sebe. Jsme proto hrdí, že můžeme představit novou bránu do města, která bude srdečně vítat jeho obyvatele i návštěvníky. Krása zadání spočívala v jeho holistické povaze, která nás vyzývala k propojení jednotlivých oblastí do soudržného celku. Společně jsme se snažili co nejlépe propojit městský prostor a vytvořit jednotné a funkční místo. Díky této vizi jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem. Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas. Jsme rádi, že můžeme přispět k rozvoji Prahy,“ uvedl Jacob Kurek, ředitel pro globální trh z Henning Larsen.

Šťastný Hlavák architektonicky a urbanisticky řeší současnou problematiku celého území jako celku a reaguje na potřeby jednotlivých zadavatelů – hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy. V návaznosti na plánované zklidnění magistrály zlepší úpravy celého území mobilitu cestujících a Pražanů, a to díky nové zastávce tramvaje přímo před odbavovací halou a napojení směrem k Masarykovu nádraží a dalším městským destinacím.

„Návrh studia Henning Larsen Architects precizně identifikuje současné problémy celého území a přináší na ně odpověď. Hodnotící komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou, což má potenciál přinést cestujícím a obyvatelům Prahy mnohem transparentnější prostor, který pro ně bude příjemnější a pohodlnější. Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou,“ přibližuje přínosy návrhu předseda Hodnotící komise Jaroslav Wertig.

Hodnotící komise na návrhu ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území, a to i napříč jednotlivými tématy. Návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.

„Vítězný tým reaguje na potřebu modernizovat odbavovací halu hlavního nádraží a připravit ji pro budoucnost. Zároveň ji přirozeně propojuje s prostorem parku a plánované tramvajové trati přímo před budovou se zachováním respektu k prostředí, kde se hala nachází. Co mě na návrhu zaujalo nejvíce, je komfortní propojení s Fantovou budovou. Věřím, že se tak znovu dočká své slávy a stane se opět využívanou součástí komplexu hlavního nádraží v Praze,“ komentuje plánované změny Jiří Svoboda, generální ředitel Správy Železnic.

Henning Larsen Architects pracují s Vrchlického sady a odbavovací halou jako s celkem a přenáší některé umělecké prvky z haly do parku, například ikonickou dlažbu využívají i na novém „nádražním náměstí“. Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se lépe adaptuje na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů také povede k přehlednému vedení uživatelů parku k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.

„Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň se však nebojí přiznat, že park kvůli nárůstu počtu cestujících bude mnohem intenzivněji využíván a přizpůsobuje tomu například cesty pro chodce. Navíc doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny. S citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmů a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století, na který budeme moct být hrdí. Vzniklo tak unikátní řešení, které elegantně a efektivně propojuje odbavovací halu s přilehlým parkem,“ popisuje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. S tímto záměrem už nyní počítá pražský územní plán. „Nová trať přinese lepší napojení Hlavního nádraží na městskou hromadnou dopravu a zároveň umožní lepší trasování tramvajových linek v centru města. Jsme rádi, že se v oblasti Hlavního nádraží podařilo spojit záměry několika investorů a nalézt komplexní řešení. Nová tramvajová trať je ve vítězném návrhu citlivě začleněna do architektonického řešení celé oblasti. Návrh také umožňuje snadné napojení na budoucí metro D,” přibližuje dopravní řešení Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy.

„Hlavní nádraží má nyní velký potenciál, který nebyl dosud využitý. Z neatraktivní odbavovací haly schované v nechvalně proslulém Sherwoodu zmizí temná zákoutí a už to nebude jen neosobní dopravní terminál. Nově se promění na plnohodnotné veřejné prostranství. Pracovat budeme i s úhlednějším a efektivnějším zapojením magistrály do celkového prostoru, včetně vybudování nového přechodu přímo před historickou Fantovou budovou. Vítězný vizionářský návrh totiž tento zapomenutý klenot pražské architektury opět přiblíží zpátky městu a lidem. Revitalizovaným parkem navíc povede zbrusu nová tramvajová trať se zastávkou pod střechou. Ekologický aspekt tohoto klíčového uzlu hromadné dopravy podtrhne také fakt, že základem celé proměny Hlavního nádraží bude jedna z největších dřevěných konstrukcí v České republice,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.

Jsem nesmírně rád, že se hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic dohodli na společném postupu při proměně této oblasti. Spojit revitalizací Vrchlického sadů, zakomponování nové tramvajové trati a rekonstrukci odbavovací haly do jednoho soutěžního dialogu byl ten nejlepší způsob, jak zajistit jednotný přístup k celé lokalitě, logické navázání jednotlivých kroků rekonstrukce a spolupráci mezi jednotlivými městskými i státními subjekty. Byla pro nás čest spoluorganizovat tuto soutěž a trochu doufám, že způsobí dominový efekt. Aby i další soutěže, které bude město či stát pořádat, pohlížely na řešení území takto komplexně,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Po vyhlášení vítězného návrhu bude následovat podpis smluv a dopracování studie, které bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti vycházejícího z druhého kola participace obyvateli města a dalšími zájemci. Ta proběhne na přelomu letošního a příštího roku. Následně dojde k vypracování projektové dokumentace a jejího projednání pro povolování. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi 2 miliardy korun.

Soutěžní návrhy si návštěvníci mohou prohlédnout na výstavě v Centru architektury a městského plánování (CAMP) do 17. prosince 2023.

Zdroj: DPP

150 let železniční zabezpečovací a automatizační techniky v Siemens Mobility

  • Největší a nejstarší průmyslový závod v oblasti železniční infrastruktury, který se zabývá vývojem a výrobou produktů pro zabezpečení a automatizaci železnic pro celý svět, se nachází v Braunschweigu v Německu.
  • Významné pobočky má Siemens Mobility i v České republice – v Praze a v Plzni, kde čeští vývojáři svými znalostmi a nápady pomáhají utvářet budoucí podobu železniční infrastruktury.

 

Braunschweigský závod společnosti Siemens Mobility, největší a nejstarší vývojový a výrobní závod pro železniční zabezpečovací a automatizační technologie na světě, slaví 150. výročí svého založení. Závod v roce 1873 založili podnikatel Max Jüdel a strojní inženýr Heinrich Büssing, v následujících desetiletích ho postupně převzala společnost Siemens. Inovace z Braunschweigu trvale formovaly vývoj železniční infrastruktury po celém světě. V současné době Siemens Mobility v závodě v Braunschweigu pokračuje ve výzkumu a vývoji technologií, díky nimž je železniční infrastruktura efektivnější, udržitelnější a spolehlivější. Společnost Siemens Mobility vytvořila jedinečné produktové portfolio, investovala do výrobního závodu prostředky a vybudovala zde kvalifikovaný tým, který je propojen s Českou republikou díky vývojovému centru v Praze a v Plzni.

Propojení s českým vývojovým centrem

V českém R&D centru železniční infrastruktury je v současnosti více než 100 odborníků, kteří své know-how vkládají do nových produktů umožňující přechod na digitální systémy zabezpečení a řízení kolejové dopravy. „Český tým realizuje kompletní vývoj produktů v oblasti automatizace železniční infrastruktury, od definování požadavků přes návrh architektury, vývoj softwaru, hardwaru a mechaniky až po simulaci, verifikaci, validaci, typové zkoušky a projektový management,“ řekl Lukáš Hamáček, vedoucí českého R&D centra společnosti Siemens Mobility pro automatizaci železnic.

Ohlédnutí do historie

Vraťme se však na začátek, tedy o 150 let zpátky, kdy byla společnost založena s cílem revoluce v železniční technice. Jen během prvních 20 let existence společnosti zaregistrovali její zakladatelé přes 90 patentů a postavili více než 1 000 stavědel, která ovládala přes 12 000 výhybek a návěstidel. Mimořádně rychlé rozšíření železnic v 19. století bylo neoddělitelně spjato s neustálým rozvojem zabezpečovací techniky.

Inovace z Braunschweigu tak od samého počátku formovaly železniční infrastrukturu v Německu – ale i ve světě. Jedním z největších průlomů v poválečném vývoji byl přechod od mechanického stavědla ovládaného manuálně k elektromechanickému řešení. Legendární bezpečnostní relé K 50 bylo základem reléových stavědel, která znamenala první krok k automatizaci železniční dopravy před nástupem počítačového věku. Vynález bezpečnostního relé K 50 v 50. letech 20. století změnil trh stejně jako první digitální stavědlo v Evropě představené v roce 2018, nebo přesun stavědla do cloudu o čtyři roky později – v této souvislosti je nutno říct, že k projektu digitalizace železniční infrastruktury významně přispívá právě české R&D centrum vývojem digitálních komunikačních a řídicích prvků zabezpečení tratí.

Budoucnost je v propojení reálného a digitálního světa 

Vývoj železniční zabezpečovací a automatizační techniky je doprovázen rostoucí potřebou digitalizace. Nejnovější systém DS3 od společnosti Siemens Mobility umožňuje provozovat bezpečnostně kritické systémy na výkonných, ale běžně dostupných komerčních serverech. „Využitím standardního hardware společně s výraznou centralizací řízení dopravy do jednoho bodu, lze podstatně snížit náklady na provoz a údržbu železniční zabezpečovací techniky a zároveň dosáhnout zvýšení spolehlivosti a dostupnosti systému. Toto bezpečné řešení s využitím technologie na bázi cloudu se používá v Rakousku a ve Španělsku,“ vysvětluje Lukáš Hamáček a dodává: „Také v tomto systému naleznete výrazné stopy našeho českého vývojového centra, které dodává platformu pro zabezpečení digitální infrastruktury proti kybernetickým útokům.“

Zdroj: Siemens Mobility, s.r.o.

V Olomouckém kraji od prosince přibudou spěšné vlaky i autobusové spoje

Nové spěšné vlaky a rozšířené autobusové linky obsahují nové jízdní řády vlaků a autobusů pro integrovaný dopravní systém v Olomouckém kraji, které začnou platit od 10. prosince. Lidem se výrazně ulehčí například cestování ze Šumperska do Olomouce a zpět. ČTK to sdělil hejtman Josef Suchánek (STAN).

Například v oblasti Šternberska a Uničovska podle Suchánka od prosince přibudou autobusové linky mezi Uničovem a Litovlí, nové školní spoje pojedou do Šumvaldu a Štěpánova. Další autobusy posílí dopravu do Jívové. „Změny v jízdních řádech reagují na požadavky cestujících a také na jeden z cílů Olomouckého kraje, kterým je kvalitní a rychlá veřejná doprava,“ uvedl Suchánek.

Na Šumpersku od 10. prosince vyjedou nové spěšné vlaky, které propojí sever regionu s krajským městem. „Z Velkých Losin přes Šumperk budou vyjíždět tak, aby byly v Olomouci před půl sedmou a půl osmou ráno, zpět bude nový spěšný vlak vyjíždět v 15:30,“ řekla ředitelka Koordinátora integrovaného dopravního systému Olomoucké kraje Kateřina Suchánková,

Všechny plánované změny jízdních řádů bude průběžně zveřejňovat web www.idsok.cz. Tamtéž najdou zájemci také informace o výlukách, e-shop jízdenek nebo vyhledávač dopravního spojení.

Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje loni evidoval v linkových autobusech, vlacích a vozidlech MHD 57,961 milionu milionu přepravených cestujících, meziročně o 43 procent více. Loňský počet přepravených cestujících překonal i předcovidový rok 2019, kdy krajský dopravní systém využilo 42,066 milionu cestujících. V letech 2020 a 2021 počet přepravených cestujících kvůli pandemii koronaviru a preventivním opatřením výrazně klesl.

Zhruba 54 procent cestujících loni jezdilo veřejnou linkovou dopravou, 18 procent cestujících využívalo městskou hromadou dopravu v Olomouci, deset procent jich jezdilo MHD v jiných městech a 18 procent cestujících přepravily vlaky. Veřejnou linkovou dopravu v Olomouckém kraji loni zajišťovalo šest autobusových dopravců a tři železniční společnosti. Většinu dopravních výkonů ve veřejné linkové dopravě v kraji vykázala společnost Arriva Morava, která měla podíl 70 procent.

Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje pokrývá svými 131 tarifními zónami všech 402 obcí na území Olomouckého kraje a příhraniční oblasti s Pardubickým, Jihomoravským, Zlínským a Moravskoslezským krajem. KIDSOK dostal loni na zajištění dopravní obslužnosti od krajské samosprávy příspěvek 1,532 miliardy korun a od měst a obcí dalších 181 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář