Domů Blog Strana 378

Nedostatek dopravních kontejnerů a nízká cena ovlivňují svět námořní přepravy

Globální námořní obchod čelí složitému prostředí, které přináší několik zásadních výzev. Vedle postupného obnovování narušených dodavatelských řetězců se setkáváme s poklesem poptávky po dopravních kapacitách, což způsobuje snižující se sazby v námořní dopravě. Cena za přepravu dvanáctimetrového kontejneru z Asie do Evropy poklesla ze 14 tisíc amerických dolarů na pouhých 1700 dolarů.

Pro mnohé přepravce se klesající cena za dopravu stala významným bodem zlomu. Prognózy na rok 2023 navíc naznačují, že situace se pravděpodobně v nejbližší době zásadně nezlepší. Možný problém v letošním roce představuje skartace 600 tisíc přepravních kontejnerů.

Aktuální vývoj přepravní situace na moři vyžaduje více než kdy jindy hledání nových tras a diverzifikaci zdrojů surovin a trhů. Avšak přes veškerou snahu není snadné předvídat, jak se budou vyvíjet ceny v námořní dopravě v budoucnosti, proto musí být dopravci připraveni na různé scénáře a pružně reagovat na proměnlivé podmínky na trhu.

Podle expertů z oblasti námořní dopravy zatím neexistuje jednoznačný souhlas ohledně zjištění, zda jsme již dosáhli nejnižšího bodu v sazbách pro námořní dopravu, nebo jestli pokles, jenž pokračuje i po krátkém období optimistického oživení v dubnu, bude pokračovat. Jak je všeobecně známo, žádný stav netrvá věčně. Cena dopravy závisí na složitém průsečíku nabídky (kapacity lodí) a poptávky (služby). Z tohoto hlediska vypadá další vývoj v námořní dopravě v dohledné době jako plný nejistoty, což odráží proměnlivost těchto nepřehlédnutelných faktorů.

V kontextu aktuální doby se vyskytl další problém, kterým je sucho a více než dvě stovky nákladních lodí čekající na možný tranzit přes Panamský průplav. Sucho, panující v této oblasti už téměř měsíc, komplikuje správnou funkci systémů, které lodím pomáhají projet. K vyrovnávání hladin mezi jednotlivými úseky se totiž využívá voda ze sladkovodních nádrží. Tato situace ovlivní i námořní dopravu do České republiky a v důsledku můžeme očekávat zpoždění aktuálně přepravovaného zboží.

Situaci navíc ztěžuje další dlouhodobá výzva pro přepravce, která figuruje v popředí rozhodujících událostí v námořní dopravě. Jde o plánovanou skartaci až 600 tisíc přepravních kontejnerů. Ačkoli by tato situace vzhledem k minulým rokům a k aktuální komplikaci u Panamského průplavu mohla působit jako zdánlivě menší problém, dlouhodobý nedostatek kontejnerů může mít závažný dopad na přepravní kapacity.

DSV jako třetí největší světová přepravní společnost aktivně reagovala na tato nebezpečí pohotově, přičemž ani skartaci kontejnerů nebere na lehkou váhu.  Martin Jukl, director, Sea Department, DSV Air & Sea, CZ upřesňuje: „Skartace rozsáhlého množství dopravních kontejnerů lze považovat za logistickou komplikaci, jejíž následky můžeme očekávat v blízké budoucnosti. Je tedy nezbytné událost nadále monitorovat a na proměnlivou situaci na trhu reagovat včas. V DSV se nám naštěstí dlouhodobě daří zmíněným proměnlivým situacím na trhu rychle přizpůsobovat.“

Ze slov Martina Jukla vyplývá, že přepravci se naučili pružně reagovat na mnohé komplikace z minulosti různými inovativními způsoby. „Naše inovace představují zásadní preventivní opatření, která jdou ruku v ruce s cílem minimalizovat rizika spojená s přepravním zpožděním. Platí to konkrétně v momentech, kdy rychlá reakce hraje klíčovou roli. Stále se snažíme pracovat na získávání know how z minulých zkušeností a být vždy připraveni na obdobné krizové situace. Jako další příklad můžeme uvést období, kdy jsme čelili zablokování důležitých průplavů. Tuto situaci jsme v DSV zvládli elegantním způsobem, neboť jsme dokázali obnovit koncept kombinované dopravy letecky a po moři. Jinými slovy, zboží z Asie je přepravováno po moři až do Dubaje, odkud je letecky rozváženo na konečné místo jeho určení,“ dodává.

DSV se nadále cílevědomě snaží reagovat na rozličné potíže inovacemi a preventivními opatřeními. Strategie DSV zahrnuje využívání inovací v logistice a kombinovaných typů dopravy s cílem minimalizovat případná rizika a zajišťovat nejlepší možný servis pro své zákazníky.

Zdroj: Reliant

5. ročník e-SALONU bude největší přehlídkou čisté mobility v historii

Historicky nejbohatší účast ekologické mobility, tedy elektromobilů, hybridních a dalších ekologických vozidel i dopravních prostředků, nabídne v pořadí už 5. ročník úspěšného veletrhu e-SALON ve dnech 9. – 12. listopadu 2023 na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech.

Nejnovější vozy s alternativními pohony obsadí moderní haly H3, H4 a H2D, přihlášena je více než dvacítka značek a přibývají další. Chybět nebudou ani výrobci elektromotorek, elektrokol a dalších vozítek na alternativní pohon. Prezentovat se budou i exponáty a technologie spojené s elektromobilitou a její infrastrukturou. Hala 1 je rezervována pro testovací jízdy, které neodmyslitelně patří ke konceptu e-SALONU.

„Návštěvníci se opět můžou těšit na to nejlepší, co nabízí svět ekologických vozů. Výstavní národní premiéru bude mít opět více značek, některé ale zatím své trumfy tají. Novinky ukáže například automobilka Volkswagen včetně modelu ID.7, Cupra předvede model Tavascan, Hyundai se pochlubí novým Ioniqem 6, KIA zase novinkami EV6 a EV6 GT. Peugeot bude vystavovat model e-2008 a značka DS svůj novinkový model DS4,“ přibližuje některé zajímavé exponáty ředitelka veletrhu Jana Nosálová.

Chybět pochopitelně nebude ani domácí automobilka Škoda. Své elektrifikované vozy české veřejnosti představí také značky Dacia, Opel, Alfa Romeo, Jeep, Fiat, Ford, Renault, MG, Mitsubishi a další.

„Velmi důležitým prvkem e-SALONu zůstává návštěvnický prožitek. Proto stejně jako v minulých ročnících zajišťujeme vozový park ekologických novinek pro otestování. Tentokrát půjde o opravdu obrovský park asi padesátky vozů napříč značkami. Jde nám o to, aby si je lidé mohli nejen prohlédnout, ale také vyzkoušet“, doplňuje Jana Nosálová.

Elektrická infrastruktura i doprovodný program

 

Kromě národních premiér vozů se na veletrhu představí řada výrobců dobíjecích stanic, dodavatelů energií, výrobců manipulační a komunální techniky. 4. ročník konference ČISTÁ MOBILITA pro odborníky proběhne první den veletrhu.

 

„V rámci e-SALONu se letos poprvé pojede i soutěž Phoenix Contact Česká Trophy v EcoRally. Tato soutěž je rallye pravidelnosti vozů s alternativními druhy pohonu, která je zapsána v kalendáři Autoklubu České republiky jako domácí šampionát.  Závod bude mít slavnostní vyhlášení přímo na e-SALON,“ přidává novinku Jana Nosálová.

 

Výstava, kterou společně pořádají společnost ABF a televize Prima, se bude konat ve dnech 9. – 12. listopadu 2023 na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Úvodní den bude tradičně patřit médiím a odborníkům, pro širokou veřejnost bude akce zpřístupněna 10. listopadu.

Letos opravovaná část Barrandovského mostu je opět průjezdná

Letos opravovaná část pražského Barrandovského mostu je opět průjezdná, auta se na most znovu dostanou také nájezdem z ulice K Barrandovu. Silničáři ještě odstraňují objízdnou trasu, od neděle budou pracovat na okrajových částech mostu. Na dotaz ČTK to řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Opravy začaly v květnu.

„Rampa z ulice K Barrandovu a most jsou průjezdné, nyní probíhá odstranění objízdné trasy a od 3. září začínají práce na předpolích mostu,“ uvedla Lišková krátce před 21:00. Most se znovu otevřel v mírném předstihu, jeho zprůjezdnění TSK plánovala v noci na neděli. Otevření předcházely zátěžové zkoušky v noci ze středy na čtvrtek a ze čtvrtka na pátek. Na most při nich najelo šest naložených nákladních aut.

Letošní opravy mostu zahájili silničáři 15. května. Spolu s pracemi na rampě z ulice K Barrandovu zahrnovaly také opravu levé poloviny jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku. Dokončovací práce na předpolích na modřanské a smíchovské straně by měly skončit nejpozději do 15. září. Součástí budou úpravy povrchu v místě napojení silnice z ulice K Barrandovu na most, stavební úprava místa, kde se odděluje od mostu sjezd do Modřanské ulice, a napojení předpolí na most.

Dokončovací práce částečně omezí provoz. Ve směru od Barrandova budou uzavřené zpevněná krajnice, vyhrazený jízdní pruh a část pravého jízdního pruhu. U sjezdu na Modřanskou bude uzavřený v délce asi 150 metrů pravý jízdní pruh od sjezdu a levý pruh na samotném sjezdu. Na Smíchovské straně bude doprava v místě uzavírky ve dvou jízdních pruzích. Na Modřanském předpolí pojedou řidiči ve třech jízdních pruzích, stejně také od Jižní spojky směrem na Smíchov.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy trvá jen část roku. Práce vyjdou za celé období na 594,5 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Berlín se rozloučil s někdejším letištěm Schönefeld, není pro něj využití

Nové berlínské letiště Willyho Brandta, které stojí v Braniborsku na pomezí s německým hlavním městem, se rozloučilo s terminálem 5. Terminál, který byl před otevřením nového vzdušného přístavu znám jako letiště Schönefeld a kterým prošli cestující naposledy před dvěma lety, zůstane trvale uzavřen, neboť pro něj není dopravní využití. Vedení letiště sdělilo, že možnost navštívit nyní opuštěnou letištní budovu využily tisíce lidí.

Uzavření terminálu 5 je spojeno s oslavou 20. výročí obce Schönefeld, která v roce 2003 vznikla sloučením několika osad a vesnic. Festival připravil atrakce pro děti a hudební vystoupení. Nechyběla ani výstava o tom, jak se okolí dnešního letiště za poslední století proměnilo. Do programu byly zařazeny prohlídky bývalého letiště a nyní uzavřeného terminálu 5.

„Tisíce lidí navštívily společnou slavnost obce Schönefeld a společnosti Letiště Berlín Braniborsko (provozovatel letiště Willyho Brandta) na terminálu 5,“ uvedlo letiště ve večerním prohlášení. Lidé, kteří se dnes rozhodli prohlédnout si odbavovací halu a naposledy se podívat z vyhlídkové terasy na střeše terminálu, museli kvůli velkému zájmu čekat i desítky minut, než na ně přišla řada.

„Ukazuje to, že s letištěm Schönefeld a pozdějším terminálem 5 je spojena řada vzpomínek. Tomuto mimořádnému místu chceme připravit budoucnost, nyní se připravují koncepty pro udržitelný koncept využití,“ řekla šéfka letiště Aletta von Massenbachová.

Začátkem konce terminálu 5 se stalo otevření nového letiště Willyho Brandta na podzim v roce 2020. Jen pár dní poté ukončilo provoz bývalé letiště Tegel na severozápadě metropole a veškerá letecká doprava se soustředila do nového vzdušného přístavu.

S terminálem 5, bývalým Schönefeldem, vedení letiště počítalo pro nízkonákladové aerolinky, neboť s roční kapacitou odbavení až deseti milionů cestujících znamenal významnou kapacitní zálohu. Jeho nevýhodou bylo, že s hlavní budovou letiště nebyl spojen pěší cestou, nutné bylo použít příměstskou železnici, případně autobus.

S nástupem pandemie nemoci covid-19 ale začalo být jasné, že pětka nemá využití a pro zadlužené letiště představuje značné finanční náklady. Když někdejší šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup terminál v únoru 2021 dočasně uzavíral, novináře ujišťoval, že po pandemii bude opět otevřen, protože se bez něj letiště neobejde. Nové vedení ale v závěru loňského roku rozhodlo, že z dočasného uzavření se stane trvalé.

Terminál 1, který je středem nového letiště, má roční odbavovací kapacitu 25 milionů pasažérů, přilehlý terminál 2 pak šest milionů. V budoucnu se počítá s výstavbou dalších dvou terminálů vedle jedničky a dvojky, které ale nyní potřebné nejsou.

Mnozí Berlíňané, obzvláště z východní části metropole, vnímají konec terminálu s nostalgií. Podobně smutně vnímali západní obyvatelé hlavního města uzavření letiště Tegel. Obě letiště byla pro obyvatele kdysi rozdělené metropole symbolem spojení se světem. Letiště Willyho Brandta si naopak spojují se stavebním šlendriánem, protože se otevřelo s devítiletým zpožděním oproti původně předpokládaném termínu.

Zdroj: ČTK

Noční zátěžové zkoušky Barrandovského mostu neobjevily problémy ve statice

Noční zátěžové zkoušky Barrandovského mostu nezjistily problémy ve statice mostu způsobné jeho rekonstrukcí, ani nezpůsobily vážné potíže v dopravě. ČTK to sdělila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Most silničáři zprovozní v neděli 3. září a dělníci v následujících dvou týdnech budou ještě mimo jiné upravovat povrch vozovky v místě jeho napojení na Jižní spojku a Dobříšskou ulici.

Letošní opravy mostu zahájili silničáři 15. května. Zahrnovaly práce v levé polovině jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku a na rampě z ulice K Barrandovu.

Zatěžovací zkoušky, při kterých na most najelo šest naložených nákladních aut, se konaly v noci ze středy na čtvrtek a poté ze čtvrtka na dnešek. „Data budeme nyní zpracovávat a výsledky budou součástí kompletní dokumentace rekonstrukce. Nyní nás čekají poslední dokončovací práce, abychom mohli hlavní most a rampu z Barrandova zprůjezdnit a okamžitě navázat pracemi na předpolích mostu,“ uvedla Lišková.

Dokončovací práce na předpolích na modřanské a smíchovské straně a navážou na otevření mostu a rampy z ulice K Barrandovu. Skončit by měly nejpozději do 15. září. Zahrnovat budou úpravu povrchu v místě napojení silnice z ulice K Barrandovu na most, stavební úpravu místa, kde se odděluje od mostu sjezd do Modřanské ulice, a napojení předpolí na most.

Při těchto pracích bude částečně omezen provoz. U sjezdu z Barrandova budou uzavřeny zpevněná krajnice, vyhrazený jízdní pruh a část pravého jízdního pruhu. Omezen bude provoz u sjezdu na Modřanskou, kde bude uzavřen v délce asi 150 metrů pravý jízdní pruh od sjezdu a levý jízdní pruhu na samotném sjezdu.

Doprava na mostě bude na Smíchovské straně v místě uzavírky ve dvou jízdních pruzích. Na Modřanském předpolí pojedou řidiči ve třech provizorních jízdních pruzích. Od Jižní spojky směrem na Smíchov pojedou auta ve třech jízdní pruzích.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Práce vyjdou za celé období na 594,5 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Rámcová smlouva: až 540 vlaků pro ÖBB od společnosti Siemens Mobility

  • Rámcová dohoda v hodnotě více než pět miliard eur
  • Další vývoj platformy Mireo
  • Předpokládané nasazení v roce 2028

 

Společnost Siemens Mobility vyhrála výběrové řízení na rámcovou smlouvu na dodávku až 540 jednopodlažních elektrických jednotek pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB).

Michael Peter, CEO Siemens Mobility: „Siemens Mobility a ÖBB se dlouhodobě těší silnému partnerství. Jsme hrdí na to, že budeme pokračovat ve vývoji platformy Mireo pro nový vozidlový park společnosti ÖBB. Díky řadě inovací, nízké spotřebě energie a vysokému komfortu a pohodlí pro cestující pomohou nové jednotky Mireo zatraktivnit regionální dopravu, kterou zajišťuje společnost ÖBB.“

Platforma Mireo a její osvědčený modulární systém umožňuje vytvořit optimální koncept vozidla, který splňuje požadavky zákazníka. Elektrické vícevozové jednotky jsou díky své nízké spotřebě energie a lehké konstrukci obzvláště šetrné k životnímu prostředí.

Roman Kokšal, CEO Siemens Mobility v České republice: „Na vývoji platformy Mireo od počátku aktivně pracují projektanti, vývojáři a konstruktéři z české pobočky Siemens Mobility. Oddělení Engineeringu máme v Praze, Plzni a Ostravě s 350 zaměstnanci a řeší kolejová vozidla od metra, regionálních vlaků až po vysokorychlostní jednotky. Jsem velmi rád, že část týmu se zapojí i do projektu pro rakouské dráhy.“

Přepravní jednička PPL slaví milník. Doručila svůj 500miliontý balík

Společnost PPL, přední přepravce zásilek, oslavila 18. srpna svůj další milník, kdy doručila 500miliontý balík. Ten si převzala příjemkyně z Berouna. Z původní vize při založení firmy v roce 1995 přepravovat balíky pouze mezi firmami se PPL stalo v průběhu let lídrem mezi českými přepravními společnostmi, které usnadňují doručení zboží milionům zákazníků, a to na lokální i mezinárodní úrovni.

Alespoň jeden balík, ať už domů, do výdejního místa či boxu, si objedná každý měsíc 92 % obyvatel České republiky. Tři a více balíků si pak objednává třetina tuzemských zákazníků, jak vyplývá z průzkumu, který si společnost PPL nechala zpracovat. Necelých dvacet procent respondentů uvádí, že jim doručování šetří i tři hodiny času týdne, které by jinak trávili návštěvou kamenných prodejen.

I díky zdejší dominanci e-commerce slaví přepravní společnost PPL svůj velký milník, a sice doručení 500miliontého příběhu se šťastným koncem. 500miliontou zásilku si společně se speciálním darem v podobě hodnotné elektrokoloběžky převzala příjemkyně z Berouna. Svůj první milion přepravce úspěšně překročil již v roce 1998.

„Je naplňující se ohlédnout za tím, co jsme za 28 let existence PPL dokázali. Doručením jubilejní zásilky potvrzujeme svou pozici lídra na trhu. V centru všeho, co děláme, jsou naši zákazníci, kterým poskytujeme ty nejlepší možné služby a produkty. Základem našeho úspěchu jsou však naši lidé v PPL. Tým, na který se můžeme spolehnout. Tímto bych jim chtěl poděkovat za dosavadní skvělou práci a odhodlání posouvat PPL neustále kupředu,” komentuje Petr Horák, generální ředitel PPL CZ.

Velkým posunem ve fungování PPL bylo připojení se ke skupině DHL Group v roce 2006. Společnost tím nabyla mezinárodního přesahu. PPL spadá pod divizi DHL eCommerce, díky níž umožňuje přepravu a doručení českých zásilek napříč Evropou.

Doručení stomiliontého balíku oslavila PPL v roce 2010, kdy zároveň začala nabízet jako novinku platby dobírek kartou. První partnerské PPL Parcelshopy otevřela společnost o dva roky později, a tím šla naproti poptávce ze strany zákazníků. Tisící Parcelshop PPL oslavila v roce 2015, první PPL Parcelbox pak v roce 2021.

PPL naslouchá zákazníkům

Právě na rozšiřování výdejní sítě se v posledních letech PPL nejvíce zaměřuje a chystá se překročit hranici celkem 7000 výdejních míst na přelomu roku. V současnosti disponuje společnost více než 1000 zaměstnanci a externími pracovníky a téměř 2 000 řidiči. Má desetitisíce zákazníků a miliony příjemců. Letos PPL obhájila již potřetí ocenění Great Place To Work a podruhé certifikaci Top Employer.

Do sezóny 2023 PPL vstupuje s téměř 30 body sítě včetně nového překladiště v Hradci Králové a s moderní mobilní aplikací mojePPL. „Jsme rádi, že se v tak úspěchem nabitém roce podařilo dovršit další milník a doručit 500miliontý balík v naší historii. Stalo se tak 18.8.2023 v 8:45. Jsem hrdý na svého otce, který firmě položil základy a dlouhou dobu ji vedl, ale také kolegy a kolegyně v PPL – je to náš společný úspěch, který brzy zopakujeme,“ uzavírá Horák.

České dráhy 9. září otevřou veřejnosti vršovické depo a vypraví parní vlaky

Pražský den železnice se uskuteční v sobotu 9. září. České dráhy od 09:30 do 17:00 otevřou veřejnosti vršovické depo, kde si návštěvníci budou moct prohlédnout zázemí a nové vlakové jednotky, projet se parním vlakem či historickými tramvajemi a autobusy. České dráhy to uvedly v tiskové zprávě. Pražský den železnice organizují spolu s Pražskou integrovanou dopravou, hlavním městem Prahou, Správou železnic a dalšími partnery.

„Vypravíme celkem čtyři parní vlaky. Historická souprava v čele s parní lokomotivou 434.2186 Čtyřkolák pojede po okružní trase z Vršovic přes Smíchov do Radotína a přes Branický most zpět do Vršovic,“ řekl ředitel Oblastního centra obchodu Střed Českých drah Jakub Goliáš.

„Chybět nebudou ani zvláštní jízdy dnes již historickou elektrickou pantografovou jednotkou řady 451 lidově zvanou ‚Žabotlam‘, která se tento den celkem sedmkrát vydá na polookružní trasu z Vršovic přes Eden, Zahradní Město, Libeň, Holešovice, hlavní nádraží a zpět do Vršovic,“ dodal.

Okružní jízda parní lokomotivou bude stát 180 korun, snížené jízdné pro děti od šesti do 18 let a držitele průkazů ZTP a jejich průvodce bude 90 korun. Děti do šesti let cestují zdarma bez místa k sezení. Polookružní jízda a jízda historickými tramvajemi a autobusy jsou zdarma.

Návštěvníci se budou moct svézt také historickými vozidly městské hromadné dopravy. V provozu budou kloubové autobusy Ikarus 280, autobusy Karosa ŠD11 a Karosa B732 a také historická tramvajová souprava.

České dráhy nabídnou také prohlídky nových vlakových jednotek RegioFox a RegioPanter. „Železnice v Praze a středních Čechách prochází v posledních letech výraznými proměnami, a proto návštěvníkům během soboty ukážeme i aktuální železniční novinky,“ řekl Goliáš.

Mimo prohlídku depa a opraven vozidel bude na Pražském dnu železnice také k vidění práce nehodového vlaku, lokomotivy na točně či historická hasičská technika Správy železnic. K vyzkoušení bude také šlapací drezína. Akci doprovodí hudební program a výstava železničních obrazů.

Zdroj: ČTK

Aero spustilo druhé směny při výrobě letounu L-39NG

Aero Vodochody spustilo druhé směny při výrobě nového letounu L-39NG, přibyly desítky zaměstnanců. Aero dosud podepsalo objednávky na 34 strojů. Na dvou výrobních linkách ve druhé směně více než 40 zaměstnanců vyrábí zadní část trupu a křídla letounu. Další asi dvě desítky zaměstnanců pracují ve výrobě v prodloužené směně, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Aera Radka Černá.

První kusy L-39NG chce Aero předat do konce letošního roku, jedná se o kontrakt pro Vietnam. „Navýšili jsme kapacity, abychom vyšli maximálně vstříc našim zákazníkům, kteří by rádi zkrátili termín některých dodávek, a zároveň abychom ve výrobě pokračovali dle plánovaného harmonogramu,“ uvedl viceprezident Aera Jan Čáp. Kontrakt pro Vietnam je na 12 letounů, ne všechny ale plánuje Aero dodat letos. Podle informací ČTK z letošního jara má Aero letos dokončit výrobu deseti strojů L-39NG, příští rok by jich mělo být 16 a v dalších letech může kapacita výroby vzrůst až na dva letouny měsíčně.

Na zkompletování jednoho letounu potřebují pracovníci přibližně 14.000 součástek. Aero spolupracuje se 400 dodavateli, z toho asi 35 procent z nich sídlí mimo Českou republiku. „Kvůli válce na Ukrajině jsme o některé dodavatele navíc přišli. Například dodavatele motorů, ukrajinskou firmu Motor Sič, jsme museli nahradit společností Williams International, která do L-39NG vyrábí motor FJ44-4M. I pro jiné součásti letounu jsme museli najít nové dodavatele, což není v leteckém průmyslu snadné,“ doplnil prezident Aera Viktor Sotona.

Aero se též kromě posílení výrobní kapacity a otevírání nových dodavatelských kanálů zaměřuje na modernizaci vlastní produkce a navýšení počtu strojů či zařízení potřebných k výrobě.

L-39NG je dvoumístný podzvukový proudový letoun. Jde o cvičný stroj, který je ale vhodný i pro lehké bojové a průzkumné mise.

Zdroj: ČTK

Neplánovaná odstávka v kolínské automobilce Toyota potrvá i příští týden

Neplánovaná odstávka v kolínské automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic potrvá i příští týden, minimálně do pátku 8. září. Auta se v Kolíně přestala vyrábět minulý týden v úterý, výroba dnes stojí osmý pracovní den. Důvodem jsou chybějící plastové díly, které dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil v polovině srpna rozsáhlý požár. Podle automobilky nyní není jasné, kdy se výroba obnoví. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

„Je to posunuté o další týden, jedeme dál ve stejném režimu, tedy nevýrobní směny a aktivity pro zaměstnance,“ řekl Paroubek bez dalších podrobností.

Zaměstnanci, kteří zůstávají kvůli zastavení výroby doma, dostanou podle kolektivní smlouvy 80 procent z průměrného platu. Většina zaměstnanců ale do práce podle Paroubka nadále chodí.

Letos automobilka výrobu v Kolíně neplánovaně zastavila podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle odhadů nevyrobila společnost kvůli omezením zhruba 25.000 aut.

Kolínská automobilka produkuje v běžném režimu denně zhruba 1000 aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202.000 vozů. Automobilka zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí v třísměnném provozu.

Průmyslovou halu Novaresu v Žebráku na Berounsku zachvátil požár minulý týden v pondělí. Hasiči ho likvidovali 50 hodin. Podle policie způsobil škodu 1,8 miliardy korun, příčiny vyšetřovatelé zjišťují.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář