Domů Blog Strana 380

Narušení letecké dopravy v Británii může trvat několik dní, varoval ministr

Několik dnů může trvat úplné vyřešení rozsáhlého narušení letů do Británie a z Británie po pondělním technickém problému, který postihl řízení letového provozu. Uvedl to v rozhovoru s BBC ministr dopravy Mark Harper. Dodal, že vládní úředníci nevěří, že potíže způsobil kybernetický útok. Letecké společnosti a letiště, včetně pražského letiště, varují, že letecký chaos pokračuje i dnes.

Kvůli přetrvávajícím potížím letového provozu v Británii bylo v noci a dnes ráno mimo jiné zrušeno šest letů mezi Británií a Prahou. „Jednalo se o tři přílety a tři odlety, konkrétně o linky do Londýna a Manchesteru,“ řekla ČTK mluvčí pražského letiště Klára Divíšková. „Další vývoj budeme upřesňovat během dne,“ dodala.

Od začátku problému do dnešního dopoledne byly podle mluvčí pražského letiště zrušené celkem čtyři lety do Londýna a po jednom letu do Birminghamu, Edinburghu a Manchesteru. Dále byly zpožděné čtyři lety do Londýna a jeden let do Manchesteru. Byl zpožděn také spoj do New Yorku, protože linka vede přes Británii a dopravce musel v pondělí měnit trasu.

V pondělí byly zrušeny nebo zpožděny stovky leteckých spojů poté, co britské řízení letového provozu muselo kvůli závadě přejít na manuální systémy zadávání letů. Podle Harpera bude trvat několik dní, než se všichni dostanou tam, kde mají být.

„Dnes, a předpokládám ještě několik dní, bude mít tento problém určitý dopad, protože aerolinky budou muset svá letadla a služby uvést do normálního provozu,“ řekl Harper. Upozornil, že naposledy se něco „tak významného“ stalo asi před deseti lety.

Odborník na letectví John Strickland potvrdil, že dopad na přerušení letů se bude projevovat i v dalších dnech. „Naštěstí je to velmi neobvyklé. Rozsah tohoto výpadku byl tak značný, že místo několika minut trval několik hodin. Hodiny mají opravdu obrovský dominový efekt,“ řekl.

Londýnské letiště Heathrow, které je nejvytíženějším v Británii, vyzvalo cestující na sociální síti X, dříve známé jako Twitter, aby před dnešní cestou na letiště kontaktovali svoji leteckou společnost. Další londýnská letiště Gatwick a Luton oznámila, že očekávají zpoždění a rušení letů. Aerolinky uvedly, že se snaží pozměnit letové řády, aby přepravily co nejvíce lidí, ale některá letadla a posádky nejsou tam, kde by měly být.

Britský úřad pro řízení letového provozu NATS v pondělí zasáhl na několik hodin technický problém, který ovlivnil jeho systém plánování letů a způsobil rozsáhlé narušení letů v celé Evropě. Spoje využívající britský vzdušný prostor byly kvůli problému o několik hodin zpožděny nebo zrušeny.

Podle údajů firmy sledující letecká data Cirium bylo v pondělí odpoledne v Británii zrušeno více než 230 odletů, což odpovídá zhruba osmi procentům všech odletů, a 271, tedy devět procent, příletů.

Zdroj: ČTK

Na další část obchvatu České Lípy má ŘSD pět nabídek, nejnižší je 544 mil.Kč

Na stavbu další části obchvatu České Lípy dostalo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) pět nabídek. Nejvýhodnější nabídku podalo na stavbu úseku z Dubice do Dolní Libchavy sdružení firem Swietelsky a Herkul s nabídkovou cenou 543,72 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Cena je tak o 15 procent nižší, než projektanti původně odhadovali. Na sociální síti X, dříve twitter, to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Práce by měly začít ještě letos, řidiči by se po nové silnici měli projet za dva roky.

Česká Lípa je se 37.000 obyvateli jedním z mála větších měst, která nemají obchvat a kamiony projíždějí městem. Středem České Lípy po silnici I/9 denně projede přes 14.000 aut, po Děčínské ulici až 25.000 aut za 24 hodin. O obchvatu, který měl odvést dopravu mimo zástavbu, se mluví od 90. let minulého století. Stavba má ale také odpůrce, spolu s ekologickými organizacemi se proti ní postavili například lidé ve Slunečné nebo Skalici u České Lípy. Obávají se poškození přírody, velkého zásahu do krajiny, rozdělení pozemků i zátěže pro obyvatele v blízkosti plánované silnice.

Obchvat by měl po dokončení výrazně odlehčit přetížené spojnici mezi Novým Borem a Českou Lípou a odvést dopravu z hustě obydlených oblastí. Práce na projektu začaly v roce 2008 výstavbou mimoúrovňové křižovatky v Sosnové. Podle původních plánů měla první auta po novém obchvatu projet už před sedmi lety. V roce 2010 ale stavbu zastavil z úsporných důvodů tehdejší ministr dopravy Vít Bárta (Věci veřejné), stejně jako dalších 11 projektů. Hotová je část první etapy, která končí na začátku České Lípy v Dubici.

Žádnou významnou dopravní úlevu dokončený úsek městu nepřinesl, příprava toho navazujícího navíc musela začít znovu. Dostavba obchvatu je rozdělená do dvou etap, na první úsek Dubice – Dolní Libchava naváže ještě druhý, přes deset kilometrů dlouhý úsek z Nového Boru do Dolní Libchavy, který podle předběžných odhadů bude stát více než 1,627 miliardy korun. Práce na navazujícím úseku by měly podle odhadů ŘSD začít v roce 2025, hotovo má být do roku 2028.

Zdroj: ČTK

Sněmovna podpořila zdanění zisků velkých nadnárodních firem

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun ročně, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent. Vláda ji chce ale v konsolidačním balíčku zvýšit na 21 procent. Zákon má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku.

Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes před poslanci zdůraznil, že jde o čistou transpozici. Přimlouval se za to, aby Sněmovna schválila zákon dnes již v prvním čtení. Tento zrychlený postup ale vetovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Ujistila, že ANO nechce projednávání zákona brzdit a že chce, aby byl do konce roku schválen. Chce však technickou debatu a rozebrat jeho detaily.

Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.

Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.

Zdroj: ČTK

Drážní úřad povolí provoz údržby na úzkokolejce, doprava je nadále nemožná

Drážní úřad vydá koncem srpna povolení pro provozování úzkokolejných drah v jižních Čechách a na Vysočině. Díky povolení se budou moci po dráze pohybovat stroje určené k údržbě trati. Nebude ale možné provozovat veřejnou dopravu cestujících. K tomu je nutné jiné povolení, o něž dosud nikdo nepožádal. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčího Drážního úřadu Pavlína Straková. Na úzkokolejce od podzimu vlaky nejezdí, firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) je v konkurzu, podle soudu dluží přes 360 milionů korun.

Drážní úřad předpokládá, že na konci srpna vydá povolení pro provozování obou úzkokolejných drah, regionální dráhy Jindřichův Hradec – Obrataň a regionální dráhy Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. O povolení požádala firma Správa úzkokolejných drah. „Vydání povolení znamená, že se po tratích budou moci v případě potřeby pohybovat pracovní stroje určené pro údržbu dráhy, ale není možné na nich provozovat jakoukoli veřejnou přepravu osob, ani třeba ve formě drezín. K tomu je potřeba získat osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, o které zatím v této souvislosti nikdo nepožádal a jehož vydání trvá řádově pět měsíců,“ uvedla Straková. Správa úzkokolejných drah je dceřiná firma společnosti JHMD.

Letos v květnu prohlásil soud na firmu JHMD konkurz. Firma je v úpadku a provoz vlaků na úzkokolejce loni v říjnu zastavila. V místech, kudy vedou úzkokolejky, provozují zatím náhradní autobusovou dopravu Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. O provoz úzkokolejky místo zadlužené JHMD měly před prázdninami zájem brněnská společnost Gepard Express a firma WTT. O provoz tratí, ne však o dopravu samotnou, projevila zájem také firma Swietelsky Rail CZ, potvrdil ČTK v květnu mluvčí této firmy Michal Sirovátka. Swietelsky Rail nechce být dopravce, ale provozovatel, jde mu o infrastrukturu a údržbu. Jihočeský kraj je ochoten jednat o finanční spoluúčasti na dopravě, ale pro období jízdního řádu 2023/2024.

JHMD již dříve uvedla, že nemá na splácení dluhů. Argumentovala tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy.

JHMD vlastní úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech. V halách a na nádražích stojí asi 40 vagonů a lokomotiv, uvedl v únoru soud. Dva historické vagony převezl Klub přátel jindřichohradeckých úzkokolejek do muzea v Lužné u Rakovníka.

Zdroj: ČTK

DKV Mobility překonala milník 500 000 dobíjecích bodů

DKV Mobility tak nabízí společně s dceřinou firmou GreenFlux přístup do jedné z největších evropských sítí pro nabíjení elektromobilů.

Společnost DKV Mobility, přední evropská B2B platforma pro platby a řešení na cestách, překonala významný milník 500 000 dobíjecích bodů v Evropě. Zákazníci společnosti DKV Mobility mohou s kartou DKV +Charge nebo aplikací DKV Mobility využívat pro nabíjení svých elektricky poháněných vozidel přibližně 509 000 dobíjecích bodů.

„Překročením hranice 500 000 dobíjecích bodů jsme upevnili své postavení mezi největšími poskytovateli služeb pro nabíjení v Evropě. Jen v letošním roce jsme společně s naší dceřinou firmou GreenFlux zařadili do naší sítě již více než 100 000 dobíjecích bodů. Na tento pokrok jsme hrdí a naši přítomnost na tomto trhu chceme dále rozšiřovat, aby bylo nabíjení v celé Evropě pro naše zákazníky co nejjednodušší,“ říká Sven Mehringer, generální ředitel divize Energy & Vehicle Services ve společnosti DKV Mobility.

GreenFlux, dceřiná firma společnosti DKV Mobility, má na starosti nabídku společnosti DKV Mobility u veřejných dobíjecích stanic a zaměřuje se v této oblasti na spolupráci s partnery. Od září 2020, kdy společnost DKV Mobility zařadila do své akceptační sítě stotisící dobíjecí bod, se jejich počet již zpětinásobil.

Zdroj: Reliant

Provoz na letištích v Británii se po technickém problému vrací k normálu

Britský úřad pro řízení letového provozu NATS identifikoval a odstranil technický problém, který ovlivnil jeho systém plánování letů a způsobil rozsáhlé narušení letů v celé Evropě. Úřad to včera pozdě odpoledne uvedl v tiskové zprávě. Lety využívající britský vzdušný prostor byly kvůli problému o několik hodin zpožděny nebo zrušeny. Problémy letového provozu v Británii ovlivnily také odlety z pražského Letiště Václava Havla do Spojeného království. Tři odpolední spoje do Londýna jsou o několik hodin opožděny, odletět mají až v noci, uvedla na dotaz ČTK mluvčí letiště Klára Divíšková.

„Nyní úzce spolupracujeme s leteckými společnostmi a letišti na co nejefektivnějším řízení letů, které problém ovlivnil. Naši technici budou pečlivě sledovat výkonnost systému při návratu k běžnému provozu,“ uvedl NATS. Předtím úřad oznámil, že problém ovlivňoval schopnost automaticky zpracovávat letové plány. Zaměstnanci proto museli plány zadávat ručně, což je výrazně pomalejší.

Technické problémy britského úřadu pro řízení letového provozu ovlivnily také lety mezi Prahou a Velkou Británií, uvedla odpoledne Divíšková. Pražské letiště evidovalo zpožděný let do New Yorku, který ale už odletěl. „Také tři lety do Londýna budou zpožděny, a to o několik hodin. Místo odpoledních časů mají sloty v nočních hodinách,“ řekla ČTK Divíšková.

Ruzyňské letiště ještě eviduje dva zrušené lety – do Birminghamu a do Londýna. „Zde ale nevíme konkrétní důvod zrušení,“ dodala mluvčí letiště. Cestujícím doporučila, aby sledovali webové stránky letecké společnosti, u níž si zakoupili letenky.

Irský úřad pro řízení letového provozu AirNav Ireland už dříve uvedl, že problém má za následek v celé Evropě značná zpoždění letů, které využívají britský vzdušný prostor. Před zpožděním a rušením letů varovala řada letišť a leteckých společností. Mnoho cestujících se také na sociálních sítích svěřilo, že uvázli v letadlech na letištní ploše a čekají na odlet, nebo zůstali v letištních budovách, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Slovensko dá firmám dotace na budování nabíječek pro elektromobily

Slovensko vyčlenilo přes šest milionů eur (145 milionů korun) jako dotace pro firmy na vybudování 1160 nabíjecích stanic pro elektromobily. Novinářům to řekl státní tajemník (náměstek) ministerstva hospodářství Peter Švec. Cílem je rozšířit síť nabíjecích bodů pro elektrická vozidla, která v zemi zatím tvoří jen malou část prodeje nových osobních aut.

Podle Švece nabíjecí stanice budou na pozemcích firem, které se budou ucházet o dotaci. Ta dosáhne maximálně poloviny nákladů a stanice budou muset být veřejně přístupné. Většinu z nich budou tvořit zařízení na pomalé nabíjení elektrických aut.

Stát na dotace použije peníze z fondu obnovy, ve kterém má země na podporu budování infrastruktury nabíjecích stanic vyčleněných více než 50 milionů eur (1,2 miliardy korun). Součástí celého projektu jsou také dotace na výstavbu nabíječek na dálniční síti, tato část programu ovšem zatím spuštěna nebyla.

Zájem o koupi elektrických vozidel na Slovensku je spíše malý. V prvním letošním pololetí se osobní auta s plně elektrickým pohonem podílela na celkovém počtu registrací nových osobních vozidel pouze 2,4 procenty. Až dvě třetiny připadly na vozy a benzinovým či naftovým motorem. Zbytek tvořila auta s jinými druhy pohonů včetně hybridů.

Zdroj: ČTK

Čínský výrobce aut BYD se poprvé dostal mezi deset největších automobilek světa

Čínský výrobce elektromobilů BYD se poprvé dostal mezi deset největších automobilek světa z hlediska prodeje, předstihl tak německé automobilky Mercedes-Benz i BMW. Informoval o tom japonský hospodářský deník Nikkei Asia, podle kterého tím čínská firma ukazuje, že elektromobily mění podobu automobilového průmyslu.

V první polovině letošního roku se prodej nových vozidel společnosti BYD meziročně zvýšil o 96 procent na 1,25 milionu aut. Čínský podnik se tak posunul mezi první desítku světových automobilek, vyplývá z dat analytické společnosti MarkLines a výrobců automobilů.

BYD loni upustil od výroby aut se spalovacím motorem. Ve stejném roce v žebříčku automobilek obsadil z hlediska prodeje 16. místo. Rok předtím, tedy v roce 2021, se automobilka nedostala ani do první dvacítky. Firma získala větší podíl na trhu rozšířením své modelové řady.

V prvním letošním pololetí vyvezla společnost BYD více než 80.000 automobilů čínské výroby. Rozšířila svou přítomnost v Thajsku i dalších zemích jihovýchodní Asie a také v Rusku, odkud se japonské, americké a evropské automobilky stáhly po invazi ruských vojsk na Ukrajinou. Její sportovně-užitkový vůz (SUV) Atto 3 byl v červenci nejprodávanějším elektromobilem ve Švédsku.

V první polovině letošního roku se dařilo i dalším čínským automobilkám. Zhejiang Geely Group se umístil na 13. místě, Changan Automobile Group na 14. místě a Chery Automobile na 17. místě. Všechny zmíněné podniky vykázaly v prodeji dvouciferný nárůst.

V Číně ve stejném období prudce vzrostl vývoz aut, zatímco domácí prodej nových automobilů víceméně stagnoval. Hlavní čínské automobilky vyvezly v prvním pololetí 2,14 milionu vozidel, což je meziročně o 76 procent více, uvedl čínský svaz výrobců automobilů CAAM.

Čínské automobilové značky „snížily rozdíl proti výrobcům automobilů ve vyspělých ekonomikách, pokud jde o vybavení a funkčnost“, uvedl Kentaro Abe, který je ředitelem oddělní pro strategii a poradenství ve společnosti PwC v Japonsku. Připomněl také nárůst čínského vývozu bezemisních aut.

Celkovým lídrem celosvětového prodeje automobilů byla v prvním pololetí už počtvrté za sebou japonská skupina Toyota, která prodala 5,41 milionu automobilů. Zbytek první devítky se proti předchozímu roku nezměnil. Toyota zaznamenala pětiprocentní nárůst celkového prodeje, což je první nárůst za poslední dva roky.

Celkový prodej druhého Volkswagenu, pod který spadá i Škoda Auto, vzrostl o 13 procent na 4,37 milionu vozů. V Číně, která se na celkovém prodeji této automobilové skupiny podílí zhruba z 30 procent, se ale prodej aut německého koncernu snížil o jedno procento na 1,45 milionu aut.

Pořadí automobilek z hlediska objemu prodeje (za první pololetí 2023):

Pořadí Automobilka Počet*
1. Toyota 5,41
2. Volkswagen 4,37
3. Hyundai, Kia 3,65
4. Renault, Nissan, Mitsubishi 3,2
5. Stellantis 3,2
6. General Motors 2,96
7. Ford 2,17
8. Honda 1,84
9. Suzuki 1,52
10. BYD 1,25

* v milionech aut

Zdroj: ČTK

Polsko oznámilo investice do železniční infrastruktury ve výši 38 miliard EUR

Polsko aktualizovalo svůj Národní železniční program s výhledem do roku 2030 z předchozí verze platné do roku 2023. Rozhodnutí pro období 2024-2030 přijala vláda dne 16. srpna 2023 a prioritou je pokračovat s budováním bezpečné, rychlé a moderní infrastruktury.

Celkový objem financí pro národní strategický plán je 170 miliard PLN (téměř 38 miliard EUR), z čehož 79 miliard PLN (17,6 miliard EUR) je určeno na realizované projekty zahájené v letech 2014–2020, 80 miliard PLN (17,8 miliard EUR) bude investováno do roku 2027 a 11 miliard PLN (2,4 miliardy EUR) půjde z Národního plánu obnovy.

Předchozí Strategii rozvoje železniční infrastruktury do roku 2023 přijala vláda v roce 2015 s objemem investic 67 miliard PLN (15 miliard EUR v současných cenách).

„Rozhodnutí o pokračování programu znamená nový impuls pro železniční investice v zemi. Jsem si jistý, že díky tomu se bude železniční doprava v Polsku i nadále dynamicky rozvíjet, jako tomu bylo od roku 2015,“ uvedl ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk.

V rámci polského národního železničního programu do roku 2030 se plánuje udržení vysokých a stabilních výdajů na železniční investice. Polsko plánuje během příštích sedmi let elektrifikovat téměř 1400 km železničních tratí, což umožní nasazení dalších elektrických vlaků poskytujících moderní, pohodlné a rychlé služby.

Mezi priority výhledu do roku 2027 patří dokončení velkých investičních projektů, jako jsou práce na páteřním průtahu Varšavou, výstavba tunelu v Lodži a modernizace trasy Gdyně – Słupsk, pokračující realizace modernizace klíčových tratí v hlavní síti TEN-T, jako jsou Katovice – Zebrzydowice nebo Białystok – Ełk – Trakiszki, což je spojení s Rail Baltica. Kromě toho nová strategie zahrnuje také výstavbu nové tratě Podłęże – Tymbark a modernizace tratí Skierniewice – Łuków nebo Bydhošť – Kościerzyna – Gdyně.

Cílem železničního programu do roku 2030 je vybudovat rychlejší a spolehlivější tratě. Poprvé v historii polská železniční síť umožní vlakům osobní dopravy jezdit maximální rychlostí 250 km/h. Prvními úseky s vyšší než konvenční rychlostí jsou centrální železniční trať (CMK), která obsluhuje Varšavu, Krakov, Katovice a Wroclaw a úsek Ełk – Suwałki – státní hranice, který je součástí mezinárodního dopravního koridoru E-75 Rail Baltica.

Projekty, které budou realizovány v rámci nové strategie, rovněž umožní osobním vlakům jezdit rychlostí mezi 120 a 200 km/h výrazně zkrátit cestovní časy. Důraz je kladen na železniční spojení z centrálního varšavského nádraží do Ełku, do Kołobrzegu v severozápadním Polsku u Baltského moře a na trasu spojující Radom, Kielce a hlavní nádraží Krakov, jakož i na Kraków – Nowy Sącz a Trasy hlavního nádraží Bialystok – Gdaňsk.

Polský národní železniční program „zajišťuje financování důležitých, strategických železničních projektů. Rozhodnutí vlády znamená, že polské železniční tratě budou ještě modernější a cestující dostanou ještě zajímavější a konkurenceschopnější dopravní nabídku,“ uvedl náměstek ministra infrastruktury Andrzej Bittel.

Například nové spojení Podłęże – Piekiełko je chybějícím článkem na síti TEN-T a po dokončení umožní i rychlou železniční nákladní dopravu ve směru sever–jih na ose Balt – Balkán – Černé moře na „jantarovém koridoru“ RFC 11. Trať rovněž zvýší kapacitu nákladní dopravy mezi zeměmi Visegrádu a odlehčí baltsko-jadranskému železničnímu koridoru (RFC), který  prochází vysoce urbanizovanou oblastí Horního Slezska.

Vedle programu rozvoje tratí bude PKP S.A. v letech 2024-2030 pokračovat i v modernizaci osobních nádraží. Program navazuje na předchozí z let 2016-2023, který zahrnuje modernizaci 200 nádražních budov s hrubými investicemi 3,1 mld. zlotých. Ze 200 určených lokalit je 82 dokončených, 42 ve fázi projektové přípravy a ostatní v realizaci. Plány PKP S.A. pro nadcházející roky jsou také velmi ambiciózní. V rámci pokračování programu do roku 2030 se předpokládá realizace 150 lokalit v celém Polsku, přičemž analýzy vymezily dokonce přes 300 lokalit, u nichž je celková odhadovaná hodnota hrubých investičních výdajů cca 4,4 mld. PLN. Mezi kritérii zohledněnými při výběru konkrétních objektů zařazených do nového programového období patřily frekvence cestujících, technický stav a komplementarita s investicemi do infrastruktury železniční dopravní cesty.

Zdroj: ŽESNAD

Noční bouřky zaměstnaly hasiče i energetiky, komplikace i na železnici

Velmi silné bouřky, které se v sobotu večer a v noci vyskytovaly na jihu a severovýchodě Česka, zaměstnaly hasiče i energetiky. Hasiči zaznamenali v souvislosti s bouřkou do dnešního rána více než 1000 výjezdů. Omezené dodávky elektřiny mělo ráno přes 30.000 odběratelů, nejvíce v Jihočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, vpodvečer jejich počet klesl na zhruba 2000. Zemědělskému družstvu z Kokor na Přerovsku poničila bouřka zhruba desetinu rozlohy chmelnic, škoda je odhadována nejméně na 25 milionů korun. Popadané stromy komplikovaly i provoz na železnici. Prudké bouřky s přívalovými dešti zasáhly i Německo, Polsko a Slovensko.

„Přes Česko přecházelo pásmo jak velmi silných i extrémně silných bouřek. Doprovázené byly nárazy větru někde i přes 90 kilometrů za hodinu, ale i extrémními srážkami, ty byly hodně výjimečné,“ řekla ČTK Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Takových mimořádných, tedy extrémních bouřek, jsou podle ní jednotky za rok. Na Šumavě napršelo za 30 minut přes 50 milimetrů srážek, na některých stanicích i více. Stanice Jelení-Nová Pec naměřila 69 milimetrů srážek za 30 minut, Hluboká nad Vltavou 63 milimetrů, Černovice-Dobešov 62 milimetrů, Plechý 60 milimetrů a Borkovice 54 milimetrů za 30 minut, uvedl ČHMÚ na facebooku.

Výjimečná byla i blesková aktivita. ČHMÚ uvedl s odkazem na facebook meteorologického serveru In-pocasi.cz, že uhodilo 84.000 blesků, což je nejvíce za posledních deset let. Nárazy větru podle meteorologů překračovaly i 90 kilometrů v hodině. Nejvyšší náraz, 99 km/h, zaznamenala stanice v jihočeském Byňově. „Není vyloučeno, že na některých místech kraje, kde nejsou stanice, překonal vítr mnohem vyšší rychlosti,“ řekl ČTK Josef Slavík z českobudějovické pobočky ČHMÚ.

Distribuční společnost EG.D ze skupiny E.ON, která působí zejména na jihu Čech a Moravy, evidovala ráno v Jihočeském kraji a na Vysočině více než 17.000 odběrných míst bez elektřiny a společnost ČEZ na svém distribučním území asi 16.000, nejvíce na Karvinsku, Frýdecku-Místecku a Olomoucku. Nejčastější příčinou poruch je poškozené vedení elektřiny po pádu stromů. „Jedná se o potrhané vodiče a izolátory,“ řekl ČTK mluvčí E.ON Roman Šperňák. Během dne se dařilo dodávky obnovovat, vpodvečer klesl celkový počet zhruba na 2000.

Následkem srážek se na některých tocích zvýšila hladina toků, Černovický potok v Tučapech na Táborsku dosáhl dnes dopoledne třetího stupně povodňové aktivity. Hladina tam po sobotní večerní bouřce stoupla o téměř půldruhého metru. Odpoledne hladina ale zase klesla, kolem 16:00 tam platil druhý povodňový stupeň a od 17:40 se hladina snížila na první stupeň, kolem 20:00 dosahovala 146 centimetrů. Nad ránem platil druhý povodňový stupeň i na Blanici u Blanického mlýna, dopoledne už byla ale hladina v normálu. Na Vysočině se na druhý stupeň dostala Želivka v Čakovicích na Pelhřimovsku, ale i tam už hladina klesla pod povodňové stupně.

Hasiči vyjížděli v souvislosti s večerní a noční bouřkou k více než tisícovce událostem, od večera do dnešních 07:00 zaznamenali 1101 technických pomocí. Je to téměř trojnásobek dlouhodobého denního průměru všech výjezdů. Hasičský záchranný sbor ČR to uvedl na síti X (dříve twitteru). Nejvíce hasiči zasahovali v souvislosti s bouřkami v Jihočeském kraji, na Vysočině a v krajích Moravskoslezském a Olomouckém. V Českých Budějovicích voda zaplavila řadu sklepů a někde i protékala střechami panelových domů.

V Jihočeském kraji hasiči přes noc do dnešního odpoledne vyjížděli k 650 zásahům spojených s počasím, nejčastěji se jednalo o odstraňování popadaných stromů. V Moravskoslezském kraji evidovali na 200 zásahů. Ve Studénce na Novojičínsku například vítr poškodil střechu bytového domu. „Tři lidé museli opustit byty v horních patrech, hasiči ze dvou z nich odčerpali vodu,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Region zasáhla bouřka už v sobotu odpoledne, kdy v Beskydech zlomené stromy vážně zranily dva turisty. Oba utrpěli těžká poranění a do nemocnic je přepravily vrtulníky letecké záchranné služby.

Ve Zlínském kraji měli hasiči v souvislosti s bouřkami nejvíce práce na Kroměřížsku a v Jihomoravském kraji na Vyškovsku. Mezi nejvíce postižené patřila obec Hodějice na Vyškovsku mezi Slavkovem a Bučovicemi, kde bouřka poničila střechu na škole.

Drážní hasiči vyjížděli do rána ke třem desítkám událostí, nejčastěji to byly popadané stromy, poškozené trakční vedení nebo zaplavené kolejiště. Ještě přes den byl přerušen provoz kvůli poruše trakčního vedení na trase z Českých Budějovic do rakouského Lince. „Plně obnoven byl v 17:10,“ řekl ČTK mluvčí Správy železnic Jan Nevola. V zasažených regionech se vlaky potýkaly se zpožděním.

Bouřky postupně zasáhly i sousední země Německo, Polsko a Slovensko, kde se také desetitisíce domácností dočasně ocitly bez elektřiny. V Německu v sobotu bouřky řádily zejména v Bavorsku. Ve městě Kissing poblíž Augsburgu se zranilo 12 lidí, které strhl silný vítr při stavění velkého stanu, šest z nich se zranilo těžce, uvedla DPA. Kroupy o velikosti tenisových míčků s průměrem až osm centimetrů vážně poničily až čtyři pětiny budov v obci Bad Bayersoien, která má asi 1000 obyvatel. Úřady tam kvůli tomu vyhlásily stav katastrofy. V Polsku bylo obzvlášť zasažené Podkarpatské vojvodství na jihovýchodě země. Ve městě Debica musela být evakuována jednotka intenzivní péče v městské nemocnici a několik pacientů převezli do jiných nemocnic.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář