Domů Blog Strana 387

České dráhy zahájily zkušební provoz nových vlaků RegioFox

České dráhy zahájily zkušební provoz nových motorových vlakových souprav RegioFox. První cestující se svezli včera dopoledne z Rakovníka do Berouna. V dalších týdnech může být do zkušebního provozu uvedeno až šest souprav RegioFox. České dráhy to oznámily v tiskové zprávě. V Praze bylo možné nový vlak vidět včera ve 14:11 ve stanici Praha-Smíchov, uvedl dopravce na své sociální síti X, dříve twitteru.

Ve zkušebním provozu jsou nyní dvě nové jednotky RegioFox. Dopravce je ode dneška nasazuje na trasu mezi Rakovníkem a Berounem a pak mezi Berounem a pražským Smíchovem. Ve Středočeském kraji a Praze bude podle drah v příštích letech v provozu dohromady deset regiofoxů. Mluvčí Českých drah Emanuel Vittek uvedl, že nové jednotky postupně nahradí vozy 814 RegioNova. Nové vlaky musí ve zkušebním provozu najet 50.000 kilometrů.

„Nejmladší vlaky, které jezdí v kraji, jsou více než jedenáct let staré. Svým komfortem ale už neodpovídají současným požadavkům. Proto jsem rád, že můžeme na našich železnicích přivítat nové motorové jednotky RegioFox. Vlaky jsou nízkopodlažní, klimatizované, rychlé a kapacitní. Věřím, že cestující novinku ocení,“ uvedl středočeský krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN). Jedna jednotka stojí přibližně 95 milionů korun. „Roční odpis za všechny provozované kusy ve Středočeském kraji tedy činí přibližně 47,5 milionu korun. Celkově jich u nás bude jezdit deset,“ doplnil radní.

České dráhy budou mít od polského výrobce Pesa Bydgoszcz 76 jednotek RegioFox. Po Praze a středních a jižních Čechách by další nové jednotky měly zamířit do Pardubického, Královéhradeckého a Plzeňského kraje a na Vysočinu. Na tratích nahradí starší vozidla řad 814, 842, 843, případně soupravy s lokomotivou 754 a vozy Bdt.

Vlaky RegioFox budou poháněné motory Rolls-Royce, které kromě klasické nafty umí jezdit i na biopalivo HVO. Soupravy mají bezbariérový přístup, topení, klimatizaci, wi-fi, vakuové WC s přebalovacím pultem nebo moderní audiovizuální informační systém s LCD monitory. Vejde se do nich také osm kol, tři kočárky a dva invalidní vozíky.

„Jsou vybaveny také sčítacím systémem cestujících, který nám a objednatelům dopravy poskytne lepší přehled o vytížení jednotlivých spojů,“ řekl při představení nových souprav v březnu náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta. Vlaky mají maximální rychlost 120 kilometrů za hodinu a jsou vybaveny vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS a radiokomunikací GSM-R.

Regionální dopravní obslužnost platí hejtmanství, Středočeský kraj loni na dopravní obslužnost vlaky vynaložil 2,015 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Siemens Mobility dodá 28 jednotek Mireo pro Bádensko-Württembersko

  • 28 třívozových regionálních elektrických trakčních jednotek Mireo řešených podle nejnovějších specifikací DSD pro pilotní projekt „Digitalizace železnice v Německu“ (DSD) nazvaný „Digitální železniční uzel Stuttgart“
  • Vozidla zvládají strmá stoupání, budou schválena i pro provoz v Rakousku
  • Rychlá výroba se zahájením dodávek na konci roku 2025 a desetiletá smlouva o údržbě
  • Hodnota zakázky přibližně 300 milionů eur

 

Společnost Siemens Mobility uzavřela zakázku na dodání 28 třívozových elektrických regionálních trakčních jednotek Mireo pro pilotní projekt „Digitální železniční uzel Stuttgart“ (DKS) v rámci „Digitalizace železnice v Německu“ (DSD – Digitale Schiene Deutschland). Jednotky budou kompletně vybavené technologiemi DSD, včetně moderního evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS a automatického řízení vlaků úrovně 2 (ATO GoA 2). Trakční jednotky Mireo bude možné provozovat i na strmých stoupáních a budou schváleny i pro provoz v Rakousku. Rámcová smlouva, podepsaná se Státním institutem pro kolejová vozidla Bádenska-Württemberska (SFBW), zahrnuje desetiletou smlouvu o údržbě s možností jejího prodloužení o dalších 20 let. Vozidla budou dodána v rekordně krátkém čase mezi listopadem 2025 a dubnem 2026. Zakázka má hodnotu přibližně 300 milionů eur.

Ředitel zemského ministerstva dopravy Berthold Frieß uvedl: „V rámci této zakázky jsme se dohodli na následujících krocích: „Bádensko-Württembersko je i nadále průkopníkem v oblasti digitalizace železnic. V příštích deseti letech bude 28 objednaných regionálních vlaků Mireo sloužit především k tomu, aby byl provoz cestujících ve spolkové zemi co nejpohodlnější a nejkomfortnější i během období, kdy bude stávající vozový park postupně dovybaven technologiemi DSD. Siemens Mobility je nyní druhým průmyslovým partnerem pro integraci kompletního vybavení DSD do našich vozidel. To výrazně urychlí rozvoj plně digitalizovaného železničního systému v Německu.“

Mireo představuje pro spolkovou zemi Bádensko-Württembersko nejmodernější železniční vozidlo, zajišťující hospodárný provoz s vysokou úrovní komfortu a pohodlí pro cestující. Dlouhodobá smlouva o údržbě, včetně digitálních služeb založených na platformě Railigent X, bude přispívat ke spolehlivému provozu s vysokou dostupností vozidel,“ uvedl Albrecht Neumann, generální ředitel pro kolejová vozidla globální společnosti Siemens Mobility.

Jednotky Mireo budou vyrobeny v síti závodů Siemens Mobility. Musí být uváděny do provozu na infrastruktuře digitálního uzlu Stuttgart, jelikož na těchto tratích mohou jezdit pouze vozidla, která jsou vybavena speciálně fungujícími systémy ETCS. Jedná se o první zakázku společnosti Siemens Mobility, která vyžaduje implementaci kompletního vybavení DSD.

DSD technologie
Všech 28 jednotek Mireo bude vybaveno zařízením DSD, včetně evropského vlakového zabezpečovacího systému (ATP v podobě ETCS) a palubních jednotek umožňujících automatizovaný provoz vlaků (ATO) úrovně GoA 2. Jako nosný systém pro digitalizaci železnice představuje ETCS také cestu pro harmonizovanou, přeshraniční a především bezpečnou železniční dopravu na evropských i celosvětových železničních sítích. Společnost Siemens Mobility rovněž vybavuje nová vozidla systémem kontroly integrity (celistvosti) vlaku (TIMS) a poprvé v Německu také systémem mobilní železniční digitální rádiové hlasové i datové komunikace budoucnosti (FRMCS). Toto digitální vybavení umožňuje přesnější plánování a úspornější provoz díky digitálně předvídanému rychlostnímu profilu a pokynům pro řízení jízdy vlaku.

Požadavky na zastupování vozidel
V rámci zavádění celostátního projektu „Digitalizace železnice v Německu“, včetně pilotního projektu „Digitální železniční uzel Stuttgart“, musí být dosavadní park vozidel zakoupený Státním institutem pro kolejová vozidla Bádensko-Württembersko (SFBW) a pronajatý různým železničním provozním společnostem (EVU), dovybaven technologiemi DSD. Během této postupné modernizace nebudou vozidla pronajatá EVU k dispozici. Jejich postupná modernizace je stanovena na dobu nejméně deseti let. Park vozidel proto musí zajistit nejvyšší stupeň flexibility vzhledem k nejistotám spojených s rozšiřováním infrastruktury a s prováděním modernizace DSD. Cílem je uskutečnit modernizaci dosavadních vozidel a zajistit pro EVU náhradní vozidla k zajištění provozu v době, kdy budou původní vozidla postupně modernizována. Vozidla Mireo lze v případě potřeby použít také jako záložní flotilu.

Nová vozidla Mireo budou zpočátku provozována v metropolitní oblasti Stuttgartu v rámci pilotního projektu DKS a následně budou využívána v celé spolkové zemi Bádensko-Württembersko a v sousedních státech. Plánuje se schválení vozidel pro provoz v Rakousku a pro příhraniční trasy do Švýcarska, například na hlavní nádraží v Basileji.

Desetiletá smlouva o údržbě
Součástí rámcové smlouvy je také komplexní desetiletá smlouva o údržbě s možností prodloužení o dalších 20 let. Poskytovány budou rovněž digitální služby založené na platformě Railigent X od společnosti Siemens Mobility. Zahrnují oborově specifické aplikace a datové služby, které podporují digitální transformaci železničních systémů pro udržitelnou osobní a nákladní dopravu. Tato služba poskytuje cenné informace získané z diagnostických a provozních dat vozidel a výrazně zvyšuje spolehlivost a dostupnost vozidel.

Vyšší komfort pro cestující
Nové třívozové regionální elektrické trakční jednotky nabídnou cestujícím ještě vyšší úroveň komfortu a pohodlí, budou mít 218 pevných sedadel, bezplatné Wi-Fi připojení a bezbariérový přístup. Vyšší energetická účinnost a provozní spolehlivost jednotek Mireo je známkou bezproblémového a klimaticky šetrného provozu i dalších výhod pro cestující.

Pardubice se opět na dva dny stanou hlavním městem dopravy!

Letos bude znovu hostit město Pardubice 7. září již 12. ročník Dopravní konference v Kongresovém centru Paláce Pardubice a 8. září 22. ročník Silničního veletrhu v areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Na multimodální konferenci vystoupí více než desítka předních odborníků na dopravní témata. Silniční veletrh poté nabídne na sedm desítek vystavujících společností z celé ČR.

Dopravní konference

  Ve čtvrtek 7. září proběhne v Kongresovém centru Paláce Pardubice již 12. ročník Dopravní konference, která je věnována všem dopravním módům, přesněji jde o silniční, železniční, leteckou a vodní dopravu. Na jedné z největších odborných konferencí v České republice vystoupí na desítku předních odborníků, kompletní program naleznete v příloze. Mluvit se bude o připravovaných i již realizovaných projektech na silnici a železnici. Přítomni budou i odborníci na leteckou a vodní dopravu.

Dopravní konference zahájí ve 14:00 hodin proslovy významných hostů, mezi ty se zařadí prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a jeho 1. náměstek zodpovědný za dopravu Michal Kortyš. Mezi panelisty vystoupí především ministr dopravy ČR Martin Kupka a další zástupci municipalit. Na závěr proběhne diskuze na téma “Inovace a rozvoj” s Michalem Krapincem (Generální ředitel české dráhy a.s.), Tomášem Thótem (generální ředitel, ČD CARGO a.s.) a Jiřím Svobodou (generální ředitel, SPRÁVA ŽELEZNIC)

Silniční veletrh

  V pátek 8. září se poté uskuteční 22. ročník Silničního veletrhu na půdě areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Svou práci přijede prezentovat na sedm desítek firem z celé České republiky, a to z oboru silničního hospodářství a dopravy, stavebních společností, výrobců a dodavatelů silniční techniky i výrobců strojů a automobilů.

Silniční veletrh nově nabízí také zajímavou možnost prezentace škol a dalších vzdělávacích institucí. Koncept veletrhu přináší další efektivní nástroj komunikace studentů technických středních a vysokých škol z širšího regionu se zástupci firem.

V rámci „STUDENT LOUNGE“ budou mít firmy možnost prezentovat své nabídky kariérního a profesního rozvoje pro studenty a také jednotlivé školy mohou nabídnout své studijní obory a možnosti navazujícího studia. Toto spojení s veletrhem, kde vystavují nejvýznamnější společnosti v oboru silničního stavitelství, především z našeho regionu, jsou velkým potenciálem naší akce.

Studenti tak mohou využít příležitost se setkat se zástupci firem, diskutovat a zjistit informace o svém budoucím možném uplatnění na trhu práce. Dovolujeme si tedy pozvat studenty jako návštěvníky nebo školy i firmy jako vystavovatele.

Na veletrhu bude představen “JCB Hydradig Pothole Pro”, jedná se o víceúčelový stroj postavený na univerzální a prověřené platformě kolového rýpadla JCB Hydradig a díky instalaci speciálního příslušenství dokáže výtluk vyfrézovat, ořezat okraje a zamést, a to vše bez nutnosti výměny příslušenství. Za své schopnosti vděčí Pothole Pro především instalovanému příslušenství, tj. fréze, zametači a řezačce, ale zároveň celkovému konceptu stroje, díky kterému má strojník neomezený výhled na všechna čtyři kola v rozsahu 360 stupňů.

Návštěvníci z řad odborné veřejnosti se mohou registrovat pro účast na akcích prostřednictvím webových stránek www.dksv.cz.

Odborní garanti:

Ministerstvo dopravy | Státní fond dopravní infrastruktury ČR | Ředitelství silnic a dálnic – ŘSD | Správa železnic | Ředitelství vodních cest České republiky | Pardubický kraj | Statutární město Pardubice | Pardubice Airport | Česká manažerská asociace | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků | Krajská hospodářská komora Pardubického kraje | Univerzita Pardubice | Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje | Svaz dopravy České republiky | Sdružení pro výstavbu silnic

Skupina C.S. Cargo loni zvýšila provozní zisk o 15 pct na 548 milionů korun

Přepravní skupina C.S. Cargo v loňském roce zvýšila provozní zisk o zhruba 15 procent na 548,4 milionu korun. Tržby společnosti vzrostly meziročně o 31 procent na 7,6 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Výsledky ovlivnil nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině a také rostoucí inflace.

Skupina za loňský rok investovala 179 milionů korun do obnovy vozového parku, který rozšířila o 155 vozů, dále do logistických projektů, IT projektů a do digitalizace. „Po zkušenostech z covidového období je právě digitalizace jedním z klíčových úkolů také pro letošní rok,“ uvedl ve výroční zprávě generální ředitel skupiny Aleš Willert. V minulém roce skupina také pořídila první čistě bateriový kamion.

C.S. Cargo v loňském roce očekávalo zklidnění situace a postupné narovnání ekonomické situace. „Bohužel nás čekalo další nemilé překvapení v podobě ruské agrese a válečného konfliktu na Ukrajině,“ řekl Willert. Podle jeho slov prudkou změnu cen pohonných hmot následoval rychlý růst cen energií. „Čímž se prakticky zhroutil trh. Otázkou už nebylo jen ‚za kolik‘, ale ‚jestli vůbec‘,“ dodal s tím, že nárůst nákladů s sebou nesl nutnost zvyšovat ceny ve všech činnostech.

Výrazně oproti roku 2021 vzrostly výnosy ze spedičních služeb, které obstaraly většinu obratu skupiny, a to 4,9 miliardy Kč oproti 3,6 miliard v předešlém roce. Náklady skupiny byly loni ve výši 5,9 miliardy Kč, meziročně asi o 1,5 miliardy více.

Pro letošní rok Willert zmínil výzvy v podobě stále vysoké míry inflace, turbulentního vývoje cen pohonných hmot a energií či nedostatku pracovních sil. „Díky technologickým změnám uvnitř společnosti nabízíme nová řešení, což je jasná priorita pro příští měsíce,“ dodal.

C.S.Cargo působí prostřednictvím svých dceřiných společností v České republice, na Slovensku a v Polsku. V loňském roce skupina zaměstnávala průměrně 1457 lidí. Poskytuje silniční, leteckou a námořní dopravu včetně komplexních logistických a celních služeb. Zaměřuje se na automobilový průmysl, potravinářství a nápoje, stavební průmysl, elektroniku a maloobchod a obalový průmysl.

Zdroj: ČTK

MZd: Letecká záchranná služba by v Karlovarském kraji mohla být v roce 2024

Letecká záchranná služba (LZS) by mohla začít v Karlovarském kraji fungovat ve druhém pololetí roku 2024, zajistit by ji měla armáda. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Nové místo pro vrtulníky pokrývající Plzeňský kraj, pokud by se využilo letiště v Líních pro stavbu továrny na baterie do elektromobilů, podle něj vybírá ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Zachování umístění Letecké záchranné služby v Plzeňském kraji je součástí usnesení vlády z července tohoto roku. My tedy nyní pracujeme právě na tomto řešení a na hledání vhodné lokality v rámci kraje,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.

V Karlovarském kraji stanoviště záchranářských vrtulníků dosud není, přestože ho regionální politici dlouhodobě žádají. Pokrývají ho letečtí záchranáři z letiště v Líních na Plzeňsku. Základny chybí také ve Zlínském a Pardubickém kraji, které také pokrývají letečtí záchranáři ze sousedních regionů.

„Probíhá vyhodnocení dostupnosti LZS v Karlovarském kraji v rámci přípravy nové strategie LZS po roce 2028. Materiál je nyní vytvářen, v připomínkovém řízení bude počátkem roku 2024 a vláda by jej měla schválit pravděpodobně v březnu 2024,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Jakob.

Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady na osm let provozu jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Roční provoz jednoho stanoviště stojí přibližně 43 milionů korun, provozovaná armádou a policií jsou dražší.

Před uzavřením současné smlouvy vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažovala, že by LZS provozoval státní podnik. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let.

Podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly v době epidemie covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.

Zdroj: ČTK

ŘSD dokončuje opravy dálnice D10 u Benátek n.J., staví novou protihlukovou stěnu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dokončuje rozsáhlé opravy dálnice D10 u Benátek nad Jizerou mezi kilometrem 28,8 a 29,6. Stavbaři aktuálně budují protihlukové stěny, v místě prací je omezený provoz a snížená rychlost, informoval ČTK Jiří Veselý z ŘSD.

Opravy navazují na výměnu povrchu mezi Benátkami nad Jizerou a Tuřicemi, se kterou začalo ŘSD loni v červnu. „Hlavním cílem stavební akce je rekonstrukce stávajících protihlukových stěn v délce 236 metrů vlevo ve směru na Prahu a v délce 510 metrů vpravo ve směru na Liberec. Kromě toho budujeme po obou stranách dotčeného úseku dalších 168 metrů nové protihlukové stěny, rekonstruujeme systém odvodnění, jeden most, vyměňujeme svodidla a pokládáme nový asfaltový koberec,“ uvedl Veselý.

Stavbaři aktuálně budují protihlukové stěny a další vrstvy dálnice. „Následovat bude pokládka asfaltových vrstev a dokončovací práce, které spočívají v realizaci krajnic a montáži svodidel. Nakonec vše završí vyměněna svodidel ve středním dělícím pásu,“ doplnil Veselý.

Rozsáhlé stavební práce na D10 u Benátek nad Jizerou provádí od loňska společnost Metrostav Infrastructure, vyjdou téměř na 94 milionů korun bez daně.

Zdroj: ČTK

SŽ vypsala zakázku na rekonstrukci smíchovského nádraží za 5,2 miliardy Kč

Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na zhotovitele druhé etapy rekonstrukce smíchovského nádraží, náklady dosahují 5,2 miliardy korun a stavět by se mělo mezi lety 2024 a 2027. Správa železnic to uvedla v tiskové zprávě. Rekonstrukce zahrnuje kompletní přestavbu kolejiště, obnovu tří nástupišť a vybudování nového čtvrtého nástupiště. Nabídky mohou firmy podávat do 17. září, vyplývá ze zveřejněné zakázky.

Stavbaři také v druhé etapě rekonstrukce vybudují novou lávku do Radlické ulice, která povede nad celým nádražím a umožní bezbariérový přístup na jednotlivá nástupiště. Lávka v budoucnu rovněž spojí nádraží s novou čtvrtí Smíchov City. Správa železnic prodlouží stávající podchody, které budou ústit do budoucího parkovacího domu. Rekonstrukci smíchovské nádražní budovy plánuje Správa železnic zahájit v roce 2026.

Smíchovské nádraží bude Správa železnic rekonstruovat v několika etapách. V první etapě odstraní část kolejiště a demontuje ocelovou lávku, která vede přes koleje do Radlické ulice. Práce za 60 milionů začnou v záři letošního roku a provede je firma Strabag Rail.

Smíchovské nádraží by mělo být v budoucnu součástí nového dopravního terminálu, který by měl být zprovozněn v roce 2026. Vedle železniční stanice bude zahrnovat také stanice metra a tramvají, stanice městských, příměstských i dálkových autobusů, trolejbusů a elektrobusových linek. Vznikne rovněž velkokapacitní záchytné parkoviště P+R. Terminál Smíchov připravuje pražský magistrát.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století, původní budovy se totiž i kvůli poškození za druhé světové války nezachovaly. Smíchovské nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, spolu s nádražím hlavním – na které bylo napojeno deset let po svém vzniku – a Masarykovým.

Zdroj: ČTK

Silničáři bourají podjezd pod nedokončenou Baťovou dálnicí

Silničáři začali bourat chátrající betonový podjezd v Ludkovicích na Zlínsku. Postaven byl v roce 1940 a původně měl stát pod silnicí ze Zlína do Luhačovic na Zlínsku, takzvanou Baťovou dálnicí, která však nikdy nebyla dokončena. Stavební firma k demolici využívá tři bagry s hydraulickými bouracími kladivy a hydraulickými nůžkami. ČTK to včera ráno řekl Bronislav Malý, ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které je příspěvkovou organizací hejtmanství a o silnice nižších tříd v regionu se stará.

„Jde to celkem dobře. Beton je bez výztuží zatím. Myslím si, že do tří dnů by firma měla zbourat ten objekt. Samozřejmě souběžně bude probíhat i odvoz materiálu, je to asi 4000 tun. Počítáme s tím, že ho bude firma recyklovat,“ řekl k postupu prací Malý. V příštím týdnu by podle něj měly pokračovat rekonstrukcí vozovky silnice třetí třídy z Ludkovic do Biskupic, která pod mostem vede. Chystá se i dostavba chodníku, který dosud před podjezdem z obou stran končil.

Se zájmem včera ráno pozorovala demoliční práce řada místních, mezi nimi i Zdeňka a Ludmila Žmolíkovy. „Je to takové smutné podívání. Já už jsem tady 55 roků a od té doby pořád to tady je se mnou a teď naráz to zmizí. Byla to taková dominanta tady Ludkovic,“ řekla novinářům Zdeňka Žmolíková. „Je to ale popraskané, teče z toho voda, je to nebezpečné,“ doplnila Ludmila Žmolíková.

O demolici podjezdu, který nemá mostovku a zatéká do něj, rozhodli zastupitelé Zlínského kraje před dvěma lety. „Stavba je v havarijním stavu. Opadávají z ní betonové kusy, navíc je v úseku mostu přerušený chodník. Kousek od mostu je školka, chodí tudy maminky s kočárky, s dětmi, je to velmi nebezpečné místo. Stavba navíc nedává dopravně smysl. To všechno dohromady vedlo k tomu, že se rozhodlo o tom, že se to bude bourat,“ řekl ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel (ANO). Zmínil i nezbytné náklady na údržbu podjezdu.

Jako Baťova dálnice bývá nejčastěji označován meziválečný plán podnikatele Jana Antonína Bati na silniční propojení Československa ze západu na východ. Stejně je ale přezdívána i chystaná silnice ze Zlína do Luhačovic. V krajině po ní jsou patrné některé pozůstatky, především u Ludkovic, kde stojí ještě jeden menší nadjezd, nebo na okraji Zlína. Nejvýraznějším z nich je ale nyní bouraný most, který měl pod takzvanou dálnicí vést a dnes mohl podle Petra Kopčila, ředitele Nadačního fondu Jana Antonína Bati, sloužit jako další turisticky atraktivní místo z Baťovské éry. Respektuje však názor odborníků, že je ve špatném stavu. „Je to něco, co nemůžeme podceňovat,“ řekl ČTK Kopčil.

Bourání mostu ho však mrzí. „Trošku nadneseně říkám, a co bude příště? Karlštejn? Protože kdybychom dávali na jakési rovnítko obecný názor, že stavba neslouží svému účelu, to znamená, že už tam nikdy žádná dálniční síť nebo silnice nepovede, a že je tedy zbytečná, tak to je podobné, jako říct, že na Karlštejně dneska už nebydlí panovník, nejsou tam uschovány korunovační klenoty, takže ten objekt vlastně taky nepotřebujeme,“ doplnil Kopčil.

Demoliční práce za sedm milionů korun a související dopravní omezení jsou v Ludkovicích naplánované do konce srpna. Vyžádaly si úplnou uzavírku silnice pod podjezdem. Objízdná trasa vede přes Březůvky, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kaňovice a Biskupice na Zlínsku.

Zdroj: ČTK

Hovorová kázeň

Něco z interní činnosti a snah ŽESNAD.CZ

V následujících pár větách Vám chci alespoň rámcově představit něco z našich interních diskusích a akcích.

Velmi aktivní pracovní skupinou je PS Provozně-technologická. Každých 14 dní se schází a diskutuje o všem možném z pohledu strojvedoucích a ostatního provozního personálu. Jedno z témat  pracovní skupiny byla i hovorová kázeň na železnici.

A protože je ŽESNAD.CZ přesvědčen o nutnosti  zvyšovat bezpečnost na železnici a je i stálým členem Bezpečnostní komise ministra dopravy, navrhli jsme  po našich interních diskusích Správě železnic nějaká opatření nebo společné akce. Místo nekonečného teoretického blábolení o případných chybných krocích na všech možných diskusních odborných platformách si myslíme, že je rozhodně lépe něco konkrétně udělat.

Pravě nyní jsme dostali v případě našich návrhů na téma hovorové kázně ze strany SŽ pozitivní odpověď. Její dopis samozřejmě nejdříve prodiskutujeme na zasedání PS PT a také – možná především – na  PS Legislativně-strategické  samozřejmě s konečným slovem Předsednictva spolku.

Podrobnosti včetně dopisu jsou k dispozici pouze oprávněným členům neveřejného sharepointového webu PS Provozně-technologické ŽESNAD.CZ přes tento článek a pro ostatní čtenáře je tato anonce informací a potvrzením, že je náš spolek skutečně velmi aktivní a snaží se něco na železnici změnit k lepšímu.

Svět spíš svými smysly měř …

Silné téma uprostřed příslovečné okurkové sezóny aby jeden pohledal. To bohužel platí i v logistice, kde tradiční sezónnost postupně vymizela.

Aktualitou, která ale za zmínku stojí, protože přeci jen s logistikou tak trochu souvisí, je navýšení rychlostního limitu na části našich dálnic. To po červnovém souhlasu Poslanecké sněmovny v uplynulých dnech posvětil i Senát.

Jde o změnu, jež z logiky věci povede ke snížení bezpečnosti silničního provozu. Současně ale přinese i exaktně měřitelný nárůst škodlivých emisí. Přitom paradoxně přichází v době, kdy jednotky mikrogramů všemožných škodlivin horečnatě srážíme stále tvrdšími emisními normami ženoucími ceny nových vozidel do astronomických výšin. Pohonné hmoty vylepšujeme neúčinnými biosložkami a ve městech poslušně dopřáváme sluchu aktivistům za takové snížení rychlosti, u které nás při průjezdu po páteřních komunikacích budou předhánět i předškolní děti na svých plastových odrážedlech.

To celé je o to bizarnější, že do novely zákona se naopak nedostalo jinde běžné stanovení bezpečného odstupu mezi vozidly, nikdo se ani nepokusil regulovat zcela chaotický provoz elektro koloběžek, jež stále ve větší míře zaplavují centra měst a mnohdy tam komplikují nejen provoz vozidel, ale i pohyb chodců.

Jako by respektování názoru odborníků, statistik dopravních nehod a jejich příčin i prosté životní zkušenosti nebylo dost korektní. Jako by potřeba dotknout se horké plotny, aby pochopili, už nebylo výsadou jen malých dětí …

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář