Vývoz z Německa se v dubnu nečekaně zvýšil, ve srovnání s předchozím měsícem nárůst činí 1,2 procenta. Přispěl k tomu zejména růst dodávek do Číny, kde se ekonomika začala otevírat po rušení omezujících opatření zavedených kvůli pandemii nemoci covid-19. Přebytek bilance zahraničního obchodu Německa tak v dubnu vzrostl na 18,4 miliardy eur (434,1 miliardy Kč) z více než 14,9 miliardy eur v předchozím měsíci. 

Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali v dubnu pokles vývozu, a to o 2,5 procenta. Dovoz se proti březnu snížil o 1,7 procenta, zatímco analytici čekali pokles o jedno procento.

Vývoz do Číny v dubnu stoupl o 10,1 procenta. Export do Spojených států vzrostl o 4,7 procenta a do Evropské unie o 4,5 procenta.

Navzdory dubnovému růstu vývozu však zůstává výhled nejistý. „Dočasný nárůst vývoz do Číny časem vyprchá,“ řekl analytik banky ING Carsten Brzeski. Vývoz do Číny podle něj bude mít problémy i kvůli geopolitickým změnám.

Průzkum ekonomického institutu Ifo ukázal, že nálada mezi německými vývozci v květnu klesla na nejnižší úroveň od loňského listopadu. „Německé vývozní ekonomice chybí dynamika,“ řekl šéf průzkumu institutu Ifo Klaus Wohlrabe.

Zdroj  :ČTK

Německo má první hlukový radar, jak se přístroji na měření hluku od projíždějících vozidel říká. Zprovozněn byl v centru Berlína. Metropole tak chce zakročit proti řidičům, kteří bezdůvodně uvádějí motory do vysokých otáček a kteří si auta a motorky upravují tak, aby rachot motorů byl co nejvyšší. Pozéři, jak je německá média označují, se zatím postihu bát nemusí. Zařízení totiž úřady teprve zkouší. Plošnému trestání příliš hlučných řidičů brání také současné zákony, které by vyžadovaly úpravu.

Pozorní řidiči i kolemjdoucí si na vyhlášeném nákupním bulváru Kurfürstendamm u Pamětního kostela císaře Viléma na náměstí Breitscheidplatz mohou povšimnout stožáru s nezvyklým přístrojem, který se podobá reproduktorům. Zpoza kovových mřížek se ale žádná hudba neline, právě naopak. Jsou zde umístěny zvukové senzory, které snímají hlukové emise projíždějících aut a motorek. Pokud některé z vozidel překročí tolerovanou hladinu, kamery hříšníka zachytí i s údajem, jak hlasitý motor byl.

„Problém dopravního hluku, třeba kvůli tuningu vozidel a prudké akceleraci, je pro mnoho lidí v Berlíně stresující. To nám jasně ukázaly odezvy veřejnosti, která se zapojila do tvorby protihlukového plánu. Obzvláště ve velkoměstě, které je již tak hlukem velmi zatíženo, jsou ohleduplnost, vzájemná úcta a dodržování pravidel nesmírně důležité,“ prohlásila berlínská senátorka pro dopravu a ochranu klimatu Manja Schreinerová, jejíž funkce odpovídá zemské ministryni dopravy.

Na ohleduplnost však musí lidé na Kurfürstendamm spoléhat nadále, protože hlukový radar je ve zkušební fázi. Poukazuje na to i cedule u zařízení, která uvádí, že žádná zaznamenaná data nebude policie prověřovat a že žádnému řidiči postih nehrozí. To potvrdila i Schreinerová, která uvedla, že smyslem je vyzkoušet možnosti přístroje. „Na výsledky tohoto výzkumného projektu jsem zvědavá,“ uvedla.

Hlukový radar pojmenovaný Hydra si Berlín vypůjčil u francouzské firmy Viginoiz, která se monitorování hlasitosti dopravy věnuje dlouhodobě. Testování, na kterém město spolupracuje s Technickou univerzitou Berlín, potrvá dva měsíce. Výsledky budou zveřejněny v nadcházejícím roce. Zda pak zařízení vstoupí do ostrého provozu bude záviset nejen na úspěchu zkoušek, ale také na změně zákonů. Nyní platná úprava totiž neumožňuje plošné kontroly hlukových emisí po vzoru měření rychlosti radary. Zákon rovněž přesněji neuvádějí rozdíly případných pokut pro ty řidiče, kteří by hladinu tolerovaného hluku překročili jen mírně.

Autopozérům nyní hrozí za zbytečný hluk pokuta 80 eur (1890 Kč). Ta může ale nakonec činit 100 eur (2360 Kč), pokud policie takovou jízdu ve městech a obcích vyhodnotí jako zbytečnou a obtěžující pro ostatní.

Proti možnému plošnému rozšíření hlukových radarů vyslovila výhrady berlínsko-braniborská pobočka autoklubu ADAC, podle které by to účinné příliš nebylo, neboť by se problém s hlukem jen přesunul na jiná místa.

„Úmyslným burácením motoru, pískáním pneumatik nebo neustálým popojížděním se pozéři v Berlíně neustále snaží upoutat pozornost, což vede nejen k hluku, ale také ke zbytečným emisím. K potrestání těchto úmyslných prohřešků je podle nás potřeba více kontrol a více policistů na palčivých místech, jakým je Kurfürstendamm,“ řekl Martin Koller z vedení regionální pobočky ADAC. Trvalé umístění hlukoměrů by podle Kollera nezůstalo dlouho tajemstvím, takže místo vyřešení hlučné jízdy by se túrování motorů odehrávalo na jiných místech.

Zdroj : ČTK

Při letním cestování autem do zahraničí musí řidiči počítat s mírným zdražením za využití dálnic. Poplatky za dálnice proti loňsku zdražily na Slovensku a v Rakousku, od poloviny června pak zdraží také ve Slovinsku. V jiných evropských zemích, kde fungují dálniční známky, řidiči zaplatí stejně jako loni. Vyplývá to ze stránek oficiálních prodejů vinět jednotlivých evropských zemí. V dalších zemích Evropy řidiči musí platit mýtné, které například v Chorvatsku na léto zdražuje.

Nejvýraznější zdražení proti loňsku pocítí řidiči při cestě na Slovensko, kde se od začátku roku zvýšily poplatky o zhruba 20 procent. Desetidenní viněta tak vyjde na oficiálním webu o dvě eura dráž, a to na 12 eur (zhruba 284 Kč), 30denní na 17 eur (zhruba 403 Kč), roční pak na 60 eur (asi 1421 Kč). Poplatky za dálnice se na Slovensku neměnily od roku 2011.

Od 15. června se zdraží také dálnice ve Slovinsku. O euro zdraží týdenní známka na 16 eur (zhruba 379 Kč), měsíční vyjde na 32 eur (asi 758 Kč), roční viněta je za 117,50 eur (asi 2783 Kč). Slovinsko nabízí od roku 2022 pouze elektronické dálniční známky, lze je zakoupit na oficiálním e-shopu.

V Rakousku dálniční známka zdražuje každoročně, většinou však o malé částky, letos je to zhruba tříprocentní zdražení. Desetidenní elektronickou známku lze koupit na oficiálním eshopu za 9,90 eur, tedy v přepočtu zhruba 235 Kč, což je zdražení proti loňsku při aktuálním kurzu asi o sedm korun. Dvouměsíční známka vyjde na 29,90 eur (zhruba 708 Kč), roční na 96,40 eur (asi 2283 Kč). V Rakousku také stále platí vedle elektronické viněty nalepovací známka na okno. On-line zakoupené dálniční známky na rakouské dálnice začínají platit až 18 dní po zakoupení. Zvlášť jsou zpoplatněny některé tunely či mosty.

Elektronické dálniční známky mají také v Maďarsku, tam se ceny proti loňsku nezměnily. Za desetidenní známku zaplatí v e-shopu řidiči v přepočtu asi 351 Kč, za měsíční 568 Kč, roční vyjde na 3138 korun.

Zadarmo naopak stále jezdí řidiči na dálnicích v Německu. Podle Libora Budiny z Autoklubu ČR se mluví již několik let o zavedení poplatků, ale ani v tomto roce se za německé dálnice platit nebude.

V dalších často vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů. Budina také upozornil, že v Polsku jsou mimo mýtné brány také dva zvlášť zpoplatněné úseky, na které je nutné zakoupit známku on-line nebo na benzince před vjezdem na dálnici. Jde o dva úseky dálnic A2 a A4.

V Chorvatsku zase zdražují každé léto mýtné poplatky proti celoroční běžné úrovni o 15 procent. Budina dodal, že motoristé si mohou do aut pořídit mýtnou krabičku, která jim umožní dobíjet mýtný kredit za ceny o 21 procent nižší. „Zároveň také pomůže vyhnout se možným kolonám u platebních bran,“ dodal. Pořízení mýtné krabičky stojí přibližně 400 až 500 Kč.

Podle Budiny si měli řidiči při cestě do německých a francouzských měst ověřit, zda nebudou zajíždět do takzvaných ekologických zón, které jsou v centrech některých velkých měst. K navšívení těchto míst autem je potřeba zakoupit emisní plaketu, která se vyrábí ve třech barvách, zelené, žluté a červené, v závislosti na ekologičnosti vozu. Podle Budiny se ekologické zóny každý rok posouvají, proto je třeba situaci každý rok hlídat. Emisní plakety se musí objednat předem, nelze je koupit na místě. Při jízdě v emisní zóně bez patřičné známky hrozí řidiči pokuta ve výši 100 eur, tedy zhruba 2500 Kč. Na dálnice není potřeba.