Domů Blog Strana 449

Německo chce v EU rychle vyřešit spor o e-paliva a zákaz spalovacích motorů

Německý ministr dopravy Volker Wissing chce co nejrychleji vyřešit spor mezi Evropskou komisí a unijními státy o zákaz spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035. Dnes to na tiskové konferenci řekla mluvčí ministerstva dopravy. Německo stejně jako Česko odmítá tento zákaz podpořit, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo jako náhradu za benzin a diesel vyráběný z fosilních surovin.

O možnosti využívání syntetických paliv v nových autech po roce 2035 bude ve čtvrtek a v pátek jednat summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Wissing již na počátku března řekl, že spor je na dobré cestě k vyřešení. Mluvčí Wissingova ministerstva dnes v souvislosti s nadcházejícím summitem řekla, že hledání kompromisu ještě více pokročilo, ale že celá věc je mimořádně složitá.

Stejný postoj jako Německo má k syntetickým palivům i České republika. Český ministr dopravy Martin Kupka na toto téma počátkem března hovořil v Berlíně s Wissingem a následně oznámil, že Česko nepodpoří zmíněný zákaz spalovacích motorů v nových osobních vozech, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo.

Na znění normy, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory, se členské státy dohodly již během loňského českého předsednictví. Pravidla už schválil i Evropský parlament. Skupina zemí včetně Česka a Německa se ale letos postavila proti.

Současné švédské předsednictví tento měsíc oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil využívající benzin či diesel.

Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.

Zdroj : ČTK

Cestující pražskou MHD se od 25. března svezou všemi vltavskými přívozy

Cestující pražskou veřejnou dopravou se budou moci od soboty 25. března svézt všemi vltavskými přívozy. Do provozu se vrátí ty, které jsou přes zimu mimo provoz. Dočasně bude také fungovat přívoz P7 mezi Holešovicemi a Karlínem. Všechny přívozy poplují do 29. října. Na přívozech platí běžný tarif MHD. Vltavu v Praze v sezoně křižuje sedm přívozů a dva z nich fungují celoročně.

Celoročně jsou v provozu přívozy P1 ze Sedlce do lokality Zámky a P2 z Podbaby do Podhoří. Od soboty se lidé svezou opět přívozy P3 od Lihovaru na Dvorce, P5 z Císařské louky na podskalskou Výtoň a P6 spojující Lahovičky a Modřany.

Do července bude v provozu také přívoz P7 od Holešovické tržnice na Rohanský ostrov. Kvůli stavbě Štvanické lávky je zrušena zastávka na ostrově. Po dokončení lávky bude přívoz zrušen. Namísto něj pak bude obnoven provoz nejnovějšího pražského přívozu P4 mezi Velkou Chuchlí a Belárií v Modřanech.

Loni přepravily pražské přívozy více než 619.000 lidí, což je meziročně víc. Nejvytíženějším přívozem byla linka P2 mezi Podbabou a Podhořím, která přepravila 219.000 cestujících a 23.000 kol. Druhým nejvyužívanějším přívozem byla se 119.000 cestujícími linka P5 z Císařské louky na Výtoň a smíchovskou náplavku. Třetí příčku obsadil přívoz P7 s 88.000 lidmi.

Zdroj : ČTK

Transformace České pošty bude podle vlády stát přes osm miliard korun

Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard Kč. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválený letos na jaře a celý plán transformace pak bude hotový do konce letošního června. Po jednání vlády to dnes novinářům řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Na začátku dubna vláda jako první transformační krok bude schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší. Rušení poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí. Teprve po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Rušit se nebudou pobočky v obcích, kde je jen jedna pošta, definovaná dostupnost poštovních služeb se ale zvýší z dvou na tři kilometry. Vláda by měla také iniciovat zrušení limitu 1,5 miliardy Kč pro roční úhradu nákladů na služby pro stát.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová. Státní podnik by měl podle Rakušana prostřednictvím moderních poboček umožňovat vstup občanů do digitálního světa a zajišťovat tak i na venkově velkou část agendy státu bez nutnosti cestovat například do většího města.

Pošta za loňský rok vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozila insolvence. „My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat jí do kondice a díky těmto krokům nebude pošta muset odcházet z obcí, kde je jen jedna pobočka,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Pošta má podle Fialy dva problémy, jedním je ztráta ze služeb objednávaných státem v předchozích letech, kterou minulé vlády neřešily, a druhým je kvalita služeb.

Do konce roku 2024 by se měl podle Rakušana změnit legislativní rámec poštovních služeb a také model finanční úhrady za služby poskytované na objednávku státu. Úhrada by na žádost současného vedení například neměla přicházet jednou ročně, ale častěji, třeba čtvrtletně. Na konci března chce Rakušan k transformaci uspořádat seminář v Poslanecké sněmovně.

Rakušan doplnil, že podnik od roku 2018 nabral ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun, klesají také výnosy z listovních služeb a jen zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (DEPO) a zavedení povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard Kč.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Zdroj  :ČTK

EK navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej aut na syntetická paliva

Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy komise německému ministerstvu dopravy.

Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory po roce 2035.

Podle nových návrhů komise by prodej aut na syntetická paliva mohl být povolen, pokud budou tato auta disponovat technologií, která jim zabrání využívat jiná paliva, píše Reuters. Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, nikoliv z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.

Členské země EU začátkem března kvůli výhradám některých států odložily konečné schválení normy, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem. Ministr dopravy Martin Kupka prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva.

Česká republika zároveň patří k nejhlasitějším odpůrcům nové emisní normy Euro 7, jejíž parametry by Praha chtěla změnit. Člen představenstva automobilky Škoda Auto pro prodej a marketing Martin Jahn řekl, že v případě zavedení normy Euro 7 bude podnik muset zavřít jednu výrobní halu a o práci přímo u automobilky přijde 3000 lidí.

Zdroj  :ČTK

SBB Cargo bilancuje rok 2022

Švýcarský železniční koncern SBB, symbol moderní konvenční železnice, bilancuje uplynulý rok 2022.

SBB Cargo zaznamenalo loni pokles objemu přepravy o -4,6% na 45,8 mil. tun. Přepravní výkon poklesl o -3,9% na 16 509 mil. čtkm. Citelný pokles zaznamenal koncern v kompenzacích státu za jednotlivé vozové zásilky meziročně o -41,5 mil. franků na 1,5 mil. franků, čímž došlo k vypořádání poskytnuté mimořádné státní podpory nákladní dopravě SBB Cargo v letech pandemie covid-19.

S provozními výnosy 852,4 mil. franků (téměř 21 mld. Kč) a provozními náklady 1 051,0 mil. franků vykázalo SBB Cargo provozní ztrátu (EBIT) ve výši –198,6 mil. franků.

SBB Cargo přepravuje sedminu tonáže veškeré švýcarské nákladní dopravy, denně dopravce přepraví v průměru více než 125 000 tun a tím odlehčí silnicím o více než 10 000 jízd nákladních automobilů denně a životnímu prostředí uleví o 460 000 tun emisí CO2 ročně.

Celkové provozní výnosy koncernu SBB loni dosáhly výše 10 726,8 mil. franků (více než 260 mld. Kč) při provozních nákladech 10 886,7 mil. franků.

Z pohledu infrastruktury se výnos za km tras meziročně zvýšil o +9,5% na 6,19 franků, zatímco náklady infrastruktury poklesly o -3,1% na 13,72 franků za km tras.

Zdroj : SBB

Slovensko už má třetího potenciálního poskytovatele EETS, je jím český Eurowag

Slovenská Národná diaľničná spoločnosť (NDS) podepsala smlouvu o smlouvě budoucím s dalším mezinárodním poskytovatelem EETS – s českým Eurowagem. Slovensko tak má už tři mezinárodní poskytovatele EETS, kteří budou moci mýto i na slovenském území. Kompletní dokumentaci potřebnou na akreditaci poskytovatele EETS na slovenský mýtný trh kromě Eurowagu odevzdali už také německý Toll4Europe a italský Telepass. Kromě první trojice už projevili zájem i další velcí hráči na evropském mýtném trhu, například německý TollTickets a francouzský TotalEnergies.

Pro poskytovatele, s kterými už NDS podepsala smlouvu o smlouvě budoucí, bude vše pokračovat podle harmonogramu akreditace. Dalším krokem pro ně bude testování jejich palubních jednotek. Bude se zjišťovat, zda jsou jejich jednotky OBE kompatibilní se slovenským rozhraním.

První tři mezinárodní poskytovatelé EETS tak už mají blízko k tomu, aby se stali plnohodnotnými subjekty mýtného trhu na Slovensku. Hned, jak se jejich implementace zúřaduje v plné míře, tak dopravci, kteří od těchto mezinárodních poskytovatelů EETS mají palubní jednotku na platbu mýta v jiných zemích, budou moci tuto jednotku využívat už také na cestě napříč Slovenskem.

Slovensko se zapojí do systému Evropské služby elektronického výběru mýta (EETS) naplno v průběhu tohoto roku. Poskytovatelé EETS budou vybírat mýtné pro stát vedle národního poskytovatele, ale za podstatně výhodnějších podmínek, než tomu bylo dosud. Jedním z nejdůležitějších faktorů je, že jejich provize bude nižší. Druhým přínosem EETS bude zvýšení konkurence na slovenském trhu s mýtným. Vzhledem k tomu, že mýtné bude vybírat několik poskytovatelů EETS, přinese to na trh konkurenci, která bude tyto poskytovatele přirozeně tlačit ke zlepšování jejich služeb.

Z národního a celoevropského hlediska je však největší výhodou EETS jeho „bezhraničnost“. Palubní jednotky poskytovatelů EETS totiž fungují v několika evropských zemích, což dopravcům výrazně snižuje potíže s výměnou těchto jednotek na hranicích.
Foto: Národná diaľničná spoločnosť

České dráhy ve sporu se Škodou Transportation neuspěly ani u odvolacího soudu

České dráhy neuspěly se svou snahou zvrátit spor týkající se arbitráže, na jejímž základě doplatily strojírenské firmě Škoda Transportation (nyní Škoda Group) 1,2 miliardy korun za dodávku lokomotiv, ani u odvolacího soudu. Vrchní soud v Praze dnes potvrdil rozhodnutí pražského Městského soudu z loňského října, který zamítl všechny námitky drah, včetně té na podjatost jednoho z rozhodců.

Odvolání proti rozsudku není možné, do dvou měsíců se dá podat dovolání prostřednictvím soudu prvního stupně. Zda tak dráhy učiní, se teprve rozhodne, řekla ČTK tisková mluvčí firmy Vanda Rajnochová a dodala, že si společnost nejprve musí prostudovat písemné vyhotovení rozsudku.

Soudy se začaly kauzou znovu zabývat poté, co spor loni v létě otevřel Nejvyšší soud. Ten uznal námitku Českých drah, že justice chybovala, když se odmítla zabývat údajnou podjatostí jednoho z rozhodců. Městský soud v Praze na podzim všechny námitky drah zamítl a k možné podjatosti uvedl, že nebyl naplněn předpoklad, že by k tomu byly důvodné pochybnosti.

Dráhy se s tím nechtěly spokojit, ale odvolací soud dnes potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, a to především ve věci podjatosti jednoho z rozhodců. „Odvolací soud po zralé úvaze dochází k závěru, který byl vysloven soudem prvního stupně. Ze všech důvodů jsme se rozhodli potvrdit tento rozsudek jako věcně správný,“ uvedl při čtení rozsudku soudce Michal Krenk.

České dráhy uváděly, že podjatost vycházela z faktu, že rozhodce Milan Polák byl vysoce postaveným členem advokátní kanceláře Weinhold Legal, která se stala součástí globální poradenské skupiny Ernst & Young (EY). Pod tu spadá i znalecký ústav E&Y Valuations, který pro Škodu Transportation zpracoval dva znalecké posudky 2014. Prvoinstanční i odvolací soud to tak ale neviděl. „Chybí nám tam konkréta, která by podjatost mohla založit,“ řekl Krenk s tím, že u Poláka nejde o porušení ekonomické nezávislosti ani subjektivní nestrannosti.

Národní dopravce si u Škody objednal 20 lokomotiv zhruba za 2,5 miliardy Kč. Lokomotivy měl převzít roku 2009, první stroje ale dostal až v roce 2013 a bez části povolení jezdil v zahraničí. Škoda obhajovala pozdní dodání změnou předpisů během vývoje lokomotiv a obrátila se na arbitrážní soud s požadavkem na doplatek kupní ceny. Dráhy se naopak dožadovaly miliardové pokuty za pozdní dodávku. Arbitráž v roce 2015 přiznala Škodě Transportation za lokomotivy doplatek 1,2 miliardy korun. Dráhy rozhodnutí arbitráže neuznaly a snažily se rozhodnutí zvrátit.

Zdroj  :ČTK

BBC: Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky

Není pochyb, že Julia Senningerová je milovnicí vlaků. Třiatřicetiletá žena, která žije ve švédském hlavním městě Stockholmu, pravidelně cestuje po železnici nejen za svou rodinou do Lucemburska, ale také do prázdninových destinací. Cestování tímto způsobem dává přednost před létáním především z ekologických důvodů.

Dodává však, že vlaky jsou prostě příjemnější, zejména lůžkové spoje. Má štěstí, protože noční vlaky zažívají v kontinentální Evropě comeback a od loňského léta je v nabídce řada nových služeb a další přibudou ještě letos nebo v roce 2024.

„Je to mnohem větší zábava. Potkáte více lidí a vedete zajímavé rozhovory,“ říká Senningerová. V říjnu cestovala s manželem tehdy nově zavedenou lůžkovou linkou ze Stockholmu do Hamburku, druhého největšího německého města. Tu provozuje švédská železniční společnost SJ. Spoj odjíždí ze Stockholmu každý den v 17:30 a do Hamburku přijíždí v 6:30 ráno.

Uhlíková stopa je jen zlomkem letu. Letadlo ze Stockholmu do Hamburku způsobí podle výpočetního webu EcoPassenger přibližně 250 kilogramů emisí oxidu uhličitého na jednoho cestujícího. Naproti tomu CO2 uvolněný při cestě vlakem na elektrický pohon činí pouhých 26 kilogramů.

Noční vlak SJ má devět vagonů a kapacitu 400 cestujících. Dan Olofsson, vedoucí nabídkových služeb společnosti SJ, říká, že novou službu navrhla švédská vláda, „protože chtěla přesunout více lidí k cestování šetrnému ke klimatu a jedním z řešení byl noční vlak mezi Švédskem a Německem“.

Služba je poháněna obnovitelnou energií a podle Olofssona ji Švédové obvykle využívají k přestupu na další železniční spoje z Hamburku.

„Hamburk není pro většinu cestujících hlavní destinací, ale je důležitým uzlem, odkud se lidé dostanou do dalších destinací v Německu, Francii a podobně,“ říká. „Máme lidi, kteří jím chtějí cestovat do lyžařských středisek, ale pak také na schůzky do Bruselu. Proto do Hamburku přijíždíme brzy,“ dodává Olofsson. Společnost plánuje od dubna prodloužit linku do Berlína.

Když se na začátku letošního roku objevila zpráva, že belgicko-nizozemská vlaková společnost European Sleeper hodlá začít přepravovat lidi přes noc z Bruselu a Amsterdamu do Berlína, vyvolalo to mezi fanoušky vlaků velký rozruch.

„Jsem velkým příznivcem nočních vlaků,“ říká spoluzakladatel společnosti European Sleeper Chris Engelsman. „Je to dobrodružné, romantické a efektivní,“ dodává a vyjmenovává seznamy svých oblíbených cest, mezi něž patří například cesta z Vídně do Kyjeva nebo z Milána na Sicílii, která zahrnuje i projížďku lodí. „Dovolená začíná, když nastoupíte do vlaku“ říká Engelsman.

Spoje European Sleeper budou jezdit od konce května zpočátku třikrát týdně a každý z nich pojme přibližně 500 osob.

Proč ale právě mezi Bruselem a Berlínem? „Na této trase žádný jiný noční vlak nejezdí,“ říká Engelsman. „Asi před šesti lety německé dráhy ukončily provoz nočních vlaků. Byl jsem z toho frustrovaný, protože se mi zdálo, že je vždycky dost dobře obsazený,“ říká.

Společnost European Sleeper hodlá od příštího roku prodloužit svou trasu do českého hlavního města Prahy.

Francouzská společnost Midnight Trains, která provozuje noční vlaky, tvrdí, že chce „znovu probudit okouzlující zážitek z nočního vlaku“, až v roce 2024 zahájí své první luxusní spoje z Paříže. Společnost chce nakonec obsluhovat více než 10 destinací, včetně Říma, Porta a Edinburghu, a tvrdí, že její vlaky budou jako „hotely na kolejích“, které mají staromódní „nádherný šarm 20. let“.

Mezitím stávající lůžková vlaková služba Nightjet, kterou vlastní Rakouské dráhy, začne ještě letos provozovat své linky Brusel-Vídeň a Paříž-Vídeň denně, aktuálně na trase jezdí třikrát týdně.

Cat Jonesová je zakladatelkou a výkonnou ředitelkou cestovní kanceláře Byway Travel, která se zabývá cestováním bez letů. Říká, že návrat popularity lůžkových vlaků „vrací radost z cestování“. „Smyslem cestování je spíše zážitek než pouhý příjezd,“ říká. „Lidé mají pocit, že dovolená začíná, když se ve vlaku otevřou dveře,“ dodává.

Nicméně v závislosti na lokalitě, a zejména pokud vyrážíte z Velké Británie, může být cestování vlakem často dražší než létání. Jízdné vlakem ve Velké Británii může být ve skutečnosti o 50 procent dražší než letenky, jak vyplývá ze studie z roku 2021, kterou provedl časopis Which? zabývající se volbou spotřebitelů.

„Stejně jako u létání je třeba si rezervovat cestu dopředu, abyste našli levnější cenu,“ říká Mark Smith, zakladatel webové stránky s průvodcem vlaky Seat61. „Musíte si však uvědomit, že letecké společnosti neplatí žádné clo na palivo. Některé země účtují DPH na cesty vlakem, ale nikdo ji neúčtuje na letenky. Přespání ve vlaku přes noc pak ale ušetří účet za hotel,“ připomíná.

Dodává, že i když cestování vlakem na dlouhé vzdálenosti může být dražší, „vidíme, že mnohem více lidí volí vlak“.

„Dříve měli lidé fobii z létání nebo se jim prostě líbily vlaky, ale nyní se všichni snaží snížit svou uhlíkovou stopu a chtějí si cestu zpříjemnit,“ říká Smith. „Lidé chtějí uniknout stresu z letiště, a jakmile jednou cestují vlakem a vidí z okna více scenérií a po příjezdu do města se snadno dostanou do hotelu, chtějí to zopakovat,“ dodává.

Zdroj : ČTK

Ruský soud zmrazil všechna aktiva automobilky Volkswagen v zemi

Ruský soud zmrazil všechna aktiva automobilky Volkswagen v Rusku. Vyplývá to ze soudních dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Volkswagen je jednou z řady zahraničních automobilek, které pozastavily výrobu v Rusku poté, co západní země uvalily na Moskvu rozsáhlé sankce kvůli konfliktu na Ukrajině. S okamžitou platností byl také zastaven vývoz vozidel do Ruska.

Ruská invaze na Ukrajinu měla finanční dopady na hospodaření firmy. Volkswagen ve své výroční zprávě minulý týden uvedl, že v souvislosti s rozhodnutím zastavit obchodní aktivity v Rusku byla již prodána řada jednotlivých společností a o prodeji dalších se jedná. „Jako přímý následek rusko-ukrajinského konfliktu byly ve sledovaném roce (2022) stanoveny celkové náklady na asi dvě miliardy eur (47,7 miliardy Kč),“ uvedla společnost.

V srpnu podnik vypověděl smlouvu s ruským výrobcem automobilů GAZ na výrobu vozů Volkswagen v továrně v Nižním Novgorodu. GAZ pak Volkswagen zažaloval. Ruská společnost odhadla své ztráty z ukončené smlouvy na téměř 16 miliard rublů (4,65 miliardy Kč).

Volkswagen se také pokouší prodat svůj montážní závod v Kaluze jižně od Moskvy. Závod, který má kapacitu 225.000 vozidel ročně, v březnu 2022 přerušil provoz. Montovaly se zde mimo jiné i vozy Škoda Octavia a Škoda Rapid. Předloni bylo Rusko pro Škodu Auto druhým největším trhem.

Zdroj  :ČTK

Výzvy spojené s vodíkovým hospodářstvím se představí na konferenci v Praze

Vědci z celého světa, kteří se zabývají vodíkovými technologiemi, míří do Prahy. Ve dnech 29.–31. března se totiž v české metropoli uskuteční již 13. ročník jedinečné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2023. Konference poprvé vedle výzkumných a strategických přednášek nabídne také vzdělávací sekci.

„Konference je určena primárně pro odborníky z komerčních, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak ale cílí i na investory, podnikatele, zástupce státních institucí či samospráv, zajímající se o rozvoj vodíkového hospodářství,“ vysvětluje Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Od výroby vodíku přes skladování a využití až po legislativu

Konference je rozdělena na několik částí. První den bude zaměřen na přednášky věnující se rozvoji vodíkového hospodářství v České republice, Německu, Japonsku a v dalších částech světa. Jednotlivé příspěvky se dotknou jak otázky výzkumu a vzdělávání, tak otázky implementace vodíkových technologií od infrastruktury až po koncové sektory využití.

Během druhého a třetího dne tradiční konference bude probíhat vědecký program v rámci něhož budou řečníci z celého světa prezentovat nejnovější vývoj na poli výzkumu od výroby až po spotřebu vodíku. Součástí programu bude letos během druhého dne konference paralelní sekce, kde proběhne školení zaměřené na vodíkovou legislativu, základní vlastnosti vodíku, technologie jeho výroby a ekonomické aspekty využití této technologie. Školení proběhne v českém jazyce. „Přednášející vysvětlí základní vlastnosti vodíku či vize Evropské unie v oblasti dekarbonizace průmyslu. Zaměří se také na ekonomický pohled vodíkových technologií nebo nabídnou přehled postupu při povolování výstavby vodíkových elektrolyzérů v České republice. Posluchače rovněž seznámí s možnými technologiemi různé výroby vodíku, včetně ekonomických aspektů,‘‘ vypočítává jeden z pořadatelů a řečníků konference Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Špičkoví řečníci i široká nabídka spolupráce

Třináctý ročník mezinárodní vědecké konference Hydrogen Days 2023 v Praze i letos přivítá kvalitní řečníky. „Mezi zahraničními řečníky vystoupí například Felix Christian Matthes, člen německé národní vodíkové rady. Za tuzemské řečníky přednese svůj příspěvek například Petr Mervart, zmocněnec pro vodíkové technologie z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,‘‘ uzavírá Jan Sochor.

Zaregistrujte se už dnes

Registrace na konferenci Hydrogen Days 2023 je stále otevřená a přihlásit se je možné online až do 28. března 2023 (zde), nebo na místě. Konference Hydrogen Days 2023 se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstva životního prostředí a organizace Prague Convention Bureau.

Podrobný program a více informací o konferenci naleznete na www.hydrogendays.cz

Logistický kalendář