Norští majitelé elektromobilů mají slovo pro to, jak se cítí, když při jízdě v mrazivém počasí nervózně sledují ukazatel baterie. Tím slovem je rekkevideangst, tedy dojezdová úzkost. Majitel vozu Tesla Philip Benassi ji už za chladných zimních dnů zažil, ale stejně jako ostatní lidé v Norsku se naučil, jak se s ní vyrovnat. Píše to agentura AFP.
Čtyři pětiny nových automobilů prodaných loni v Norsku byly elektromobily. Pro srovnání – podle údaje Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) měly elektromobily na celkovém počtu nově prodaných aut v EU loni podíl 12,1 procenta. Země, která je významným producentem ropy, má za cíl ukončit prodej nových aut se spalovacím motorem do konce roku 2025, tedy deset let před plánovaným zákazem v Evropské unii.
Benassi si koupil elektromobil v roce 2018. Ve svém zářivě bílém elektromobilu Tesla S tento osmatřicetiletý prodejce kosmetické firmy najede ročně 20.000 až 25.000 kilometrů. Stejně jako většina nových majitelů elektromobilů zažíval ze začátku paniku, když při jízdě na opuštěné venkovské silnici viděl, jak ukazatel stavu baterie rychle klesá a hrozilo, že se brzy ocitne na nule.
„Neznal jsem auto dostatečně dobře. Ale po těch letech mám docela dobrou představu o tom, kolik kilowattů potřebuje, a vím, že se to hodně liší podle toho, jestli auto bylo přes noc venku, anebo v garáži,“ řekl. Auto podle něj potřebuje více energie, když stojí venku v teplotách, které mohou klesat až do minus 15 stupňů Celsia. Trvá pak poměrně dlouho, než se auto vrátí k obvyklé spotřebě.
To, jak se sníží dojezd elektromobilů v chladném počasí, závisí hlavně na modelu, ale i na tom, jak nízká je teplota. „Platí však následující pravidla: mráz kolem minus deseti stupňů sníží provozní dojezd zhruba o třetinu ve srovnání s letním počasím a silný mráz (minus 20 stupňů nebo více) až o polovinu,“ uvedl finský konzultant Vesa Linja-aho. „Zaparkováním vozu v teplé garáži lze tento jev poněkud zmírnit,“ dodal.
Před dlouhou cestou musí řidiči naplánovat trasu, automobilová aplikace a rozsáhlá síť více než 5600 rychlodobíjecích a superrychlých dobíjecích stanic v Norsku jim ale tento proces usnadňují.
Ve Finnmarku, nejsevernějším norském regionu v arktické oblasti, kde rtuť teploměru občas klesá až k minus 50 stupňům Celsia, loni tvořily elektromobily 54 procent registrací nových vozidel. To ukazuje, že problém s chladem není neřešitelný.
Také další severské země, které se pravidelně potýkají s chladnými teplotami, jsou na špičce světového žebříčku v zájmu o elektromobily. Ve Švédsku a na Islandu loni tvořily elektromobily zhruba 33 procent nově prodaných vozů.
„Nyní má stále více nových elektrických aut systémy pro předehřev baterií, což je velmi chytré. Získáte tím větší dojezd a pokud je auto před nabíjením vyhřáté, bude se také rychleji nabíjet,“ řekla šéfka Norského svazu elektromobilů Christina Buová. A současně dodává, že majitelé elektromobilů nejsou jediní, kdo se musí obávat chladu. Pokud jsou totiž teploty pod bodem mrazu, tak se může stát, že vůz s naftovým motorem nenastartuje, zatímco elektromobil ano.
Více než 20 procent automobilů na silnicích je nyní v Norsku elektrických. Elektřina, kterou spotřebovávají, se vyrábí téměř výhradně z vodních elektráren. Přechod na elektromobily usnadnila dlouhodobá politika daňových úlev, i když vláda začala některé pobídky rušit, aby vyrovnala rozpočtový schodek. Ten by měl podle odhadů za loňský rok činit téměř 40 miliard norských korun (téměř 88 miliard Kč).
Buová dodává, že na otázku, proč mají v Norsku elektromobily takový úspěch, existuje jednoduchá odpověď, a tou jsou ekologické daně. „Daníme to, co nechceme, tedy auta na fosilní paliva, a podporujeme to, co chceme, tedy elektromobily. Je to až takto jednoduché. Když to dokáže Norsko, dokáže to kdokoliv,“ dodala.
Zdroj :ČTK
