České dráhy (ČD) a Asociace železničních dopravců Slovenska (AROS) upozornily správce slovenských kolejí ŽSR na špatný stav železniční infrastruktury v zemi, vybídly proto k nápravě, informoval dnes v tiskové zprávě AROS. Firma ŽSR v reakci na dopis Českých drah ČTK napsala, že si je vědoma stávajícího stavu infrastruktury a že podnik je ze strany státu podfinancován. Slovenské ministerstvo dopravy výhrady ke stavu tratí uznalo.

České dráhy podle AROS uvedly, že místy až tristní stav infrastruktury jim způsobuje zvýšené náklady na údržbu vozů, které jezdí na Slovensku, a také zpoždění vlaků. Firma vybídla ŽSR k nápravě a k harmonogramu oprav, který povede k odstranění závad.

AROS poukázal na „katastrofální stav naší železniční infrastruktury“. Důsledkem podle něj je, že tranzitní nákladní vlaky objíždějí Slovensko a že rozvoz zboží z Vídně zákazníkům na západním Slovensku zajišťují kamiony místo vlaky do terminálu v Dunajské Stredě, která leží zhruba 45 kilometrů od Bratislavy.

Státem vlastněný podnik ŽSR poukázal na nedostatek peněz a na vytváření dluhu v souvislosti s odkládanou údržbou železniční infrastruktury. „Při srovnání s okolními správami infrastruktury (ČR, Rakousko), které disponují množstvím financí nejen na prostou reprodukci, ale i na investice z vlastních zdrojů, doufáme, že při tvorbě rozpočtu na další roky budou zohledněny naše požadavky a že následně budeme schopni realizovat potřebné úkony na zlepšení stavu infrastruktury,“ uvedl ŽSR. Dodal, že v reakci na dopis ČD připravuje návrh opatření.

Státní tajemník slovenského ministerstva dopravy Jaroslav Kmeť novinářům po dnešním jednání vlády řekl, že s výhradami ke stavu železniční infrastruktury lze souhlasit. Dluh na údržbě tratí vyčíslil na 400 milionů eur (9,5 miliardy Kč) a investiční dluh na několik miliard eur, což podle něj nelze napravit v průběhu několika let.

Podle AROS vykolejení vlaku pendolino Českých drah na začátku března v Žilině na severu Slovenska způsobil právě špatný stav kolejí a výhybek. ŽSR uvedly, že vyšetřování nehody ještě neskončilo.

Také vládní analytici na Slovensku v minulosti upozornili na nevyhovující stav železniční infrastruktury. Například v předloňské analýze uvedli, že rozvoj železniční sítě v zemi je dlouhodobě podfinancován a že chybějí peníze na nevyhnutelné rekonstrukce i na méně náročné modernizace nejvíce využívaných tratí.

Zdroj : ČTK

Lepší přeshraniční železniční spojení, rozvoj elektromobility, dálniční spojení D3 – S10 nebo D52 – A5. To byla hlavní témata dnešního jednání ministra dopravy Martina Kupky s rakouskou spolkovou ministryní pro ochranu klimatu a dopravu Leonore Gewessler. Během jednání došlo také k podpisu společného prohlášení o podpoře rozvoje přeshraniční železnice na trase Veselí nad Lužnicí – Gmünd – Vídeň.

 „Rozvoj dopravního spojení s Rakouskem považujeme za jednu z hlavních priorit Ministerstva dopravy. Naplno se pracuje na dostavbě jihočeské části dálnice D3, která by měla být dovedena k hranicím do konce roku 2026. Nezapomínáme ale ani na železnici. Dnes jsme s ministryní Gewessler podepsali společné memorandum, kterým se zavazujeme k modernizaci železniční trati přes České Velenice, známé jako Franz-Josefs-Bahn,“ říká po jednání ve Vídni ministr dopravy Martin Kupka.

 V České republice se připravuje elektrizace trati Veselí nad Lužnicí – České Velenice, která umožní alternativní spojení Praha – Vídeň přes Gmünd, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Práce na modernizaci tohoto spojení by měly být dokončeny v roce 2028. „Modernizace této trati je také klíčová pro přímé spojení důležitých regionálních center, jako je například rakouský Tulln nebo česká města Třeboň či Tábor. Cestující z těchto měst se mohou od příštího roku těšit na spojení prostřednictvím dvou párů vlaků denně,“ dodává ministr Kupka. V současné době zde spojení zajišťuje jeden přímý pár spojů každý den a druhý pár spojů vedený o víkendu.

Ministři společně probírali také plány na vybudování vysokorychlostního železničního spojení Via Vindobona, které propojí středoevropské metropole Berlín, Prahu a Vídeň a železniční spojení Praha – Linz – Salcburk, kde ministr Kupka informoval rakouskou ministryni Gewessler o modernizace IV. železničního koridoru směrem na České Budějovice.

Dalším důležitým tématem společného jednání byla otázka dálničního propojení. Ministr Kupka přestavil posun ve výstavbě, respektive přípravě, příhraničních úseku na dálnicích D3 a D52. „Na jihočeské části dálnice D3 se nám daří rychle postupovat. Ve výstavbě je nyní 28,4 kilometrů kolem Českých Budějovic, ještě letos pak chceme začít stavět i u Nažidel a poslední úsek u Dolního Dvořiště,“ představil posun výstavby ministr Kupka. Na dálnici D52 Ředitelství silnic a dálnic stále pokračuje v přípravě žádostí o nutná povolení. Stavba již mnoho let čelí námitkám odpůrců výstavby dopravní infrastruktury.

Kromě dopravní infrastruktury spolu ministr Kupka a ministryně Gewessler také probírali otázky bezemisní mobility, a to i v souvislosti s aktuálními návrhy Evropské komise v oblasti snižování emisí a v oblasti dobíjecí a plnící infastruktury, další spolupráci v oblastech autonomní mobility a kosmických aktivit. Na závěr jednání pozval ministr Kupka svou rakouskou kolegyni do Prahy na Světový silniční kongres PIARC, který se uskuteční 2. až 6. října 2023. Jedná se o nejvýznamnější světovou akci k tématům silniční infrastruktury, jejímu rozvoji a technologickému pokroku.

Zdroj  :MD

Vlaková, autobusová a letecká doprava po celém Německu se dnes kvůli čtyřiadvacetihodinové stávce za vyšší mzdy prakticky zastavila. Miliony lidí tak měli na začátku týdne problém, jak se dostat do práce. Stávka svolaná odborovým svazem Verdi a odborovým svazem pracovníků na železnici a v dopravě EVG je podle médií největší stávkou v Německu za poslední desetiletí a další z řady protestních akcí, které zasáhly přední evropské ekonomiky. I díky práci z domova ale nenastal na německých ulicích chaos. Stávka se dotýká i cestujících v České republice.

Vlaky Českých drah (ČD) pro mezinárodní dálkovou dopravu stojí v Děčíně. Regionální spoje pak jezdí až do Dolních Žleb, což je poslední zastávka před německými hranicemi. Podle tiskového oddělení ČD se na české straně hranic nepotýkají s komplikacemi. „Jelikož jsme o stávce informovali dlouho dopředu, stejně tak německá strana, nejsou komplikace například s hromaděním lidí v Děčíně,“ uvedly ČD.

Mluvčí pražského letiště Klára Divíšková ČTK potvrdila dřívější informace o zrušení 25 letů na Letišti Václava Havla v Praze v době stávky. Problémy na letišti podle ní nejsou. „Samozřejmě stále platí doporučení, aby si cestující hlídali na webových stránkách, ideálně toho dopravce, informace o svém letu,“ dodala.

Stávka zasáhla téměř všechna německá letiště, přerušila provoz i na dvou největších německých leteckých uzlech, a to v Mnichově a ve Frankfurtu nad Mohanem. Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) zrušila dálkovou železniční dopravu a velkou část regionálních a příměstských železničních spojů.

Stávka se dotýká i vodních cest a přístavů a dálniční společnosti, zavřené kvůli chybějící obsluze mohou být i silniční a dálniční tunely. V sedmi spolkových zemích stávkují i zaměstnanci veřejné dopravy. Za protesty jsou hlavně dopady vysoké inflace, zejména vyšších cen potravin a energií, které snižují životní úroveň obyvatel, uvedla agentura Reuters.

Podle asociace letišť ADV se stávka v letectví dotkne 380.000 cestujících. Z velkých letišť se nestávkuje pouze na letišti v hlavním městě Berlíně, protože se však stávkuje na téměř všech ostatních letištích, byly zrušeny téměř všechny vnitrostátní lety.

Společnost TomTom, která se zabývá vyhodnocováním dat, ale zjistila nárůst průměrné doby cestování o více než deset procent pouze ve čtyřech z 27 zkoumaných měst a regionů. „Někdy docházelo k dlouhým dopravním zácpám a velkým ztrátám času všude tam, kde byla stávka doprovázena špatným počasím,“ řekl analytik Ralf-Peter Schäfer z TomTom. Výrazně sice ubyli zákazníci obchodům v centrech velkých měst, ale v ulicích díky využití práce z domova a včasnému plánování nevznikal chaos, provoz byl někde dokonce slabší, uvedla agentura DPA.

Jedenatřicetiletý Christoph Litzel řekl deníku Süddeutsche Zeitung (SZ), že stávkující chápe a že využil spolujízdu s kolegou. Dvaašedesátiletý Matthias Fröhlich ukazuje méně empatie: „Pro stávky obecně pochopení nemám. Před odchodem do důchodu jsem pracoval v geriatrické péči. Kdybychom stávkovali jako dráhy, vypadalo by to pro pacienty velmi špatně,“ řekl listu na mnichovském nádraží a dodal, že zaměstnanci německých drah zneužívají svého postavení. Podle názorové rubriky listu SZ je stávka v porovnání s podobnými akcemi ve Francii uměřená a až šosácká.

Svaz Verdi vyjednává jménem zhruba 2,5 milionu zaměstnanců ve veřejném sektoru, včetně zaměstnanců ve veřejné dopravě a na letištích. EVG zastupuje zhruba 230.000 zaměstnanců DB a autobusových společností. Svaz Verdi požaduje zvýšení mezd o 10,5 procenta, nejméně však o 500 eur (zhruba 12.000 Kč) měsíčně. Svaz EVG chce zvýšit mzdy o 12 procent, přičemž minimální nárůst měsíční mzdy má činit 650 eur (15.400 Kč).

Šéf odborového svazu Verdi Frank Werneke uvedl, že pro miliony zaměstnanců je stávka otázkou přežití v podmínkách vysoké inflace. Šéf EVG Martin Burkert prohlásil, že zaměstnavatelé zatím nepředložili žádnou přijatelnou nabídku. Varoval před dalšími výstražnými stávkami, které se mohou uskutečnit i v období velikonočních svátku.

Železniční společnost Deutsche Bahn v neděli uvedla, že stávka je „zcela přehnaná, neopodstatněná a zbytečná“. Zaměstnavatelé varují, že vyšší mzdy pracovníků v dopravě způsobí zdražení jízdného a zvýšení daní, aby se rozdíl vyrovnal.

Spotřebitelské ceny v Německu v únoru vzrostly meziročně o 9,3 procenta. Vysoká inflace přetrvává, přestože se ji Evropská centrální banka (ECB) snaží zpomalit sérií zvýšení úrokových sazeb.

Zdroj  :ČTK