O železničním spojení mezi Českem a Bavorskem jednal ministr dopravy Martin Kupka v Mnichově se státním ministrem bydlení, výstavby a dopravy Christianem Bernreiterem. Oba ministři se shodli na potřebě společného koordinovaného postupu při přípravě modernizace trati Plzeň – Domažlice – Česká Kubice – státní hranice – Mnichov/Norimberk. Společně řešili také problém se zpožděním vlaků na česko-bavorské hranici, které bylo způsobeno policejními kontrolami na německé straně.

„Bavorsko je jedním z našich klíčových ekonomických partnerů. Pokládám proto za velmi důležité, abychom dokázali směrem na Mnichov vybudovat kvalitní kapacitní železniční spojení. Na naší straně připravujeme modernizaci úseku Plzeň – Domažlice – státní hranice. Pro úspěch tohoto projektu je důležité, aby došlo k elektrizaci celého spojení i ke zkapacitnění, zejména úseku Schwandorf – Furth im Wald na německé straně tak, aby byl dvoukolejný. Jsem rád, že Německo začalo s posuzováním možností modernizace této železniční části a vybudování tří nových dvoukolejných úseků,“ uvedl po jednání v Mnichově ministr Kupka.   

Úprava české části trati v úseku Plzeň – Domažlice – státní hranice je rozdělena do 4 staveb a začátek realizace této modernizace předpokládáme v roce 2024. „Z pohledu České republiky je důležité připravit trať nejen pro osobní dopravu, ale zároveň zajistit dostatečné kapacity i pro dopravu nákladní,“ dodává Kupka. Cílem je připravit trať s takovými parametry, které by umožňovaly zajistit provoz v minimálním rozsahu 1 nákladního vlaku v každém směru během každé hodiny včetně té špičkové (minimálně tedy 24 párů vlaků rovnoměrně rozdělených během dne).

Oba ministři hovořili i o budoucnosti fungování vlakové linky Praha – Mnichov. Objednatel železniční dopravy ve spolkové zemi Bavorsko „Bayerische Eisenbahngesellschaft“ a Ministerstvo dopravy České republiky připravují společné zadávací řízení na jednoho dopravce na lince mezi českou a bavorskou metropolí. Jedná se o jedno z prvních přeshraničních řízení takového rozsahu. „Společné zadávací řízení na linku Praha – Mnichov, nesoucí shodné označení Ex36, ještě více přiblíží naše země a naše občany. Jeden dopravce bude zajišťovat přeshraniční dopravu 8 páry vlaků denně. Spolupráce na tomto projektu pokračuje dobře, na naší straně máme připraven pracovní návrh smlouvy,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Provoz vlaků má být na základě společného nabídkového řízení spuštěn od prosince 2027 na dobu 15 let. Cestující se mohou těšit na nové vozy výrazně vyšší kvality než doposud a díky postupné modernizaci trati i na rychlejší cestování.

Během jednání došlo i na téma ryze aktuální – zpoždění vlaků na společné hranici kvůli policejním kontrolám. Zpoždění byla obvykle způsobená policejními kontrolami na německé straně, které začínaly ve Furth im Wald a pokračovaly během jízdy až do Schwandorfu. Cestující po příjezdu do Schwandorfu kvůli kontrolám mnohdy nestíhali navazující spoj, který přijíždí z Hofu a pokračuje do Mnichova. „To mnoha cestujícím zásadně komplikovalo cestování. Bavorská strana nás informovala, že od kontrol od pátku minulého týdne upustila, což by mělo dopravu významně zjednodušit a odbourat nepříjemná zpoždění,” uvedl Kupka.

Bavorské ministerstvo také potvrdilo plánovanou změnu železničního spojení od změny jízdního řádu na konci roku 2023, kdy již nebude vlak z Prahy ve Schwandorfu přepojován na navazující spojení z Hofu do Mnichova, nýbrž pojede přímo. „To pomůže výrazně zlepšit komfort vlakového spojení,“ podotknul Kupka.

Dnes se jednalo o první z řady jednání, které budou mezi námi a bavorskou stranou probíhat. Další společné jednání je plánováno na jaro v Praze. Na závěr jednání pozval ministr Kupka svého bavorského kolegu do Prahy na Světový silniční kongres PIARC, který se uskuteční 2. až 6. října 2023. Jedná se o nejvýznamnější světovou akci k tématům silniční infrastruktury, jejímu rozvoji a technologickému pokroku. Ministři se rovněž budou věnovat bezpečnosti silničního provozu či cyklistice.

Zdroj : MD

Hlavním cílem investic na tratích mezi Radotínem a Krčí a mezi smíchovským a hlavním nádražím v Praze je výrazně zvýšit kapacitu železnice přidáním další koleje. Přinášíme hlavní argumenty a fakta k plánovaným stavbám v Praze.

 1) Zdvoukolejnění trati Branický most – Praha-Krč – Spořilov

• Cílem je zajistit dostatek kapacity objízdné trasy pro osobní a nákladní dopravu, jak pro dobu rekonstrukce mostů pod Vyšehradem, tak i v rámci modernizace stanice Praha-Smíchov.
• Po schválení akce do plánu investiční výstavby zahájila Správa železnic v březnu 2020 práce na projektové dokumentaci.
• Na základě provedených průzkumů Správa železnic zjistila horší stav Branického mostu, a proto navrhla i jeho částečnou rekonstrukci.
• Záměr projektu byl v Centrální komisi Ministerstva dopravy schválen v říjnu 2021 a na konci loňského roku, byla dokončena i dokumentace pro společné povolení, což je za současných legislativních podmínek nadstandardně rychlý termín.
• Jen požadavky vznesené ze strany Dopravního podniku hlavního města Prahy a Technické správy komunikací představovaly zdržení přípravy v délce dvou měsíců.
• Zástupci sdružení ŽESNAD.CZ i Středočeského kraje byli součástí projednání dokumentace, a měli tak detailní přehled o rozsahu a všech řešených problémech. Zpracovatelé projektu se se všemi požadavky vypořádali v nejkratších možných termínech.
• Správa železnic usiluje o to, aby se negativní dopady na provoz minimalizovaly. Proto je jedním z kritérií aktuálně zveřejněného tendru na zhotovitele stavby v Braníku zkrácení doby úplného zastavení provozu s váhou 35 %.
• Požadavek tedy zcela odpovídá tomu, co zmiňuje výzva kraje, Prahy a dopravců: provést veškeré práce na Branickém mostě při co nejkratším zastavení provozu.

2) Železniční most pod Vyšehradem

• Na závažnost stavu železničního mostu a nutnou rekonstrukci upozorňuje Správa železnic od roku 2003, kdy přešel do jejího majetku.
• V letech 2011 až 2015 proběhlo zpracování a projednání studie proveditelnosti zaústění III. Tranzitního železničního koridoru do železničního uzlu Praha a po jejím schválení byla zahájena projektová příprava.
• V roce 2018 byl proveden podrobný průzkum celé konstrukce, následně doplněný o dva oponentní posudky od Žilinské univerzity k ověření statického přepočtu, a dále pak od Kloknerova ústavu ČVUT k ověření diagnostického průzkumu.
• V průběhu následných diskuzí s orgány státní správy, a to i památkáři a vedením hlavního města Prahy, zadala ještě Správa železnic u Kloknerova ústavu ČVUT zhodnocení doposud provedených prací a posudků k památkově chráněnému železničnímu mostu za účasti zahraničního experta prof. E. Brühwilera, jehož účast si vyžádal náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu Adam Scheinherr a byla financována Správou železnic.
• Provedený průzkum i oponentní posudky skutečně potvrdily, že stávající most je na hranici životnosti s omezením do roku 2023, přičemž hrozí i možnost výrazného omezení či zastavení provozu, například na základě kontinuálně prováděných měření.
• V průběhu projektové přípravy byly ze strany hlavního města Prahy bez konzultace se Správou železnic představeny další dva návrhy možného řešení rekonstrukce, následně bylo na Ministerstvu dopravy projednáno i rozšíření na tříkolejné řešení. Na něm s ohledem na dopravní potřeby metropole panuje obecná shoda.
• Správa železnic proto přistoupila k zadání soutěžního dialogu na návrh nového tříkolejného řešení možného využití stávající mostní konstrukce při zohlednění jak místních a provozních podmínek, tak podmínek památkové ochrany.
• Soutěžní dialog probíhal v letech 2021 až 2022. Byť byly uvedené kroky při dané situaci zcela relevantní, z časového hlediska znamenaly další zdržení přípravy, které Správa železnic nemohla ovlivnit.
• I přes zcela transparentní formu i průběh výběru vítězného návrhu je v současné době výsledek soutěže zpochybňován, a to i ze strany končícího náměstka Adama Scheinherra, který byl přitom členem odborné komise. Tím hrozí další zdržení projektové přípravy a následné realizace.
• Provozní omezení na mostě jsou reakcí na zhoršující se stav mostu ve snaze udržet alespoň částečný provoz vlaků do doby zahájení rekonstrukce.
• V lednu 2023 uspořádala Správa železnic veřejné představení všech návrhů zapojených do soutěžního dialogu a chystá další akce k co největší informovanosti veřejnosti a pro otevřenou komunikaci dalších potřebných kroků. Vše se odehrává v co nejkratších termínech.

Správa železnic spolu s Ministerstvem dopravy přikládá oběma stavbám velkou důležitost. Zajištění bezpečné a provozuschopné železniční sítě je na prvním místě.

 Ministerstvo dopravy a Správa železnic proto uvítají větší podporu navrhovaných řešení a aktivnější zapojení Středočeského kraje, nového vedení Prahy, dotčených městských částí, dopravců, organizátorů dopravy na zdárném dokončení přípravy a realizaci těchto potřebných staveb. Naším společným cílem musí být v co největší míře zachovat odkaz předků, udržet vlakový provoz přes Vltavu a zlepšit vlakovou cestu pro osobní a nákladní dopravu.

Zdroj  :MD

České dráhy (ČD) loni přepravily 157 milionů cestujících, meziročně o 30 procent více. Jde o 87 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících. Dráhy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.

Přepravní výkon dosáhl 7,7 miliardy takzvaných osobokilometrů, tedy počtu kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdili. Meziročně je to o 43 procent více. Průměrná přepravní vzdálenost stoupla o 4,3 kilometru. S přihlédnutím ke změnám dopravců v uplynulých dvou letech jsou tak ČD v podstatě na úrovni předcovidových let, uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Nárůstu také pomohly investice ČD do nových vlaků, uvedl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. „Tam, kde jsme uplynulé dva roky nasadili moderní soupravy nebo se významně zkrátily cestovní časy, tam se cestující vracejí do vlaků rychleji. Na takových linkách jsme už na předpandemických výkonech. Příkladem jsou Západní expresy z Prahy do Plzně a Chebu, kde začaly jezdit komfortní soupravy InterJet,“ uvedl.

Celkové výkony za rok 2022 ovlivnila ještě poslední velká vlna covidu na začátku roku, dodal člen představenstva a náměstek pro osobní dopravu Českých drah Jiří Ješeta. „V prvním čtvrtletí jsme kvůli tomu přepravovali stále jen 77 procent předcovidového počtu zákazníků. Během roku pak počty cestujících i přepravní výkony rostly a závěr roku se už blížil stavu před pandemií. Cestující se nám vracejí ve všech segmentech dopravy, na regionálních linkách, v dálkové dopravě i na mezistátních relacích,“ uvedl.

Zdroj  :ČTK