Domů Blog Strana 478

Vlaky Eurostar jezdí kvůli brexitovým pravidlům se stovkami volných míst

Vlaky Eurostar jsou denně nuceny jezdit přes Lamanšský průliv se stovkami prázdných míst, protože pohraniční policie nestíhá dostatečně rychle kontrolovat cestovní pasy. Opatření vyplývá z odchodu Británie z Evropské unie. Na některých spojích mezi Londýnem, Paříží a Bruselem se tak běžně neprodá až 350 ze zhruba 900 jízdenek navzdory „obrovské poptávce“ po ekologickém způsobu mezinárodní dopravy.

Britské pasy musí být od brexitu razítkovány zvlášť. Cestující se nyní mají dostavit až 90 minut před některými odjezdy, ale úzká místa na stanicích stále znamenají, že nemohou být všichni odbaveni včas, uvedla ředitelka společnosti Eurostar Gwendoline Cazenaveová. Pandemie covidu-19, kdy bylo mezinárodní cestování z velké části pozastaveno, podle ní drasticky snížila počet pracovníků pohraniční policie na nádražích v Paříži, kde se kvůli brexitovým pravidlům musí kontrolovat cestovní doklady.

„Dokonce i mě – mám pracovní povolení, vědí, kdo jsem – se ptají: ‚Co budete dělat ve Spojeném království?‘. Zabere to téměř o 30 procent více času (než dříve),“ uvedla Cazenaveová. Za svou hlavní prioritu označila řešení kapacitních problémů na nádražích.

Při odjezdu z Amsterodamu do Londýna lze ve vlaku obsadit pouze 250 sedadel kvůli nedostatku místa na nádraží pro hraniční kontroly, přestože je tato trasa jednou z nejvytíženějších v Evropě, dodala Cazenaveová.

Obchodní ředitel společnosti Eurostar François Le Doze uvedl, že nejvíce postiženy byly ranní vlaky, ale aby se zabránilo narůstajícím zpožděním, byla na linkách omezena místa po celý den. Připustil, že to cestujícím, kteří chtějí cestovat ekologičtěji, značně zdražuje jízdné: „Je to jako s biopotravinami. Dokud je problém s kapacitou, působí to potíže,“ dodal.

Fronty a kapacitní omezení se pravděpodobně ještě prohloubí, až bude zaveden unijní systém pro zahraniční cestující, včetně občanů Spojeného království. Ten byl nyní odložen nejméně do konce roku 2023. Cazenaveová uvedla, že odklad je vítaný, ale systém zůstává „velkým problémem“.

Cazenaveová hovořila v Bruselu v době, kdy Eurostar představil nové logo po loňském sloučení s francouzsko-belgickým provozovatelem vysokorychlostní dopravy Thalys a potvrdil své ambice zvýšit do roku 2030 počet cestujících na 30 milionů, přičemž v roce 2019 jich obě firmy měly dohromady 19 milionů.

Od října 2023 se spojí pod jednotnou webovou stránku a rezervační systém, což umožní snadnější rezervaci přímých a návazných cest mezi Londýnem a kontinentem. Cestující ve Spojeném království si budou moci koupit jízdenky Eurostar do německých destinací včetně Kolína nad Rýnem a Dortmundu s přestupem v Bruselu.

Zdroj  :ČTK

Správa železnic loni zrekonstruovala 36 nádražních budov za 2,3 miliardy korun

Správa železnic (SŽ) loni zrekonstruovala 36 nádražních budov za přibližně 2,3 miliardy korun. Výsledkem prací byly zpravidla nové odbavovací prostory, bezbariérový přístup, toalety a nabídka služeb. Letos bude částka na tyto účely o 200 milionů korun vyšší a rekonstruovány budou další desítky nádraží. 

Mezi nejvýznamnější projekty, které se loni dokončily, patří oprava fasády Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží nebo rekonstrukce budovy v Havířově. Upravených prostor se dočkali také cestující ve stanicích Veselí nad Lužnicí, Roztoky u Prahy, Čerčany, Přeštice, Hradec Králové hl. n., Úpořiny v Ústeckém kraji, Vimperk, Prachatice a Holešov. Během roku pokračovala také přestavba nádraží v Berouně, Vsetíně, Písku, Tachově a Moravském Berouně.

Od podzimu mohou cestující v příměstské dopravě využívat i nové prostory v Praze-Vysočanech, kde vznikla nová odbavovací hala a dále se zde pracuje na přestavbě celé stanice, především pak na výstavbě dvou zbývajících nástupišť.

Během loňského roku dále pokračovaly významné renovace památkově chráněných nádražních budov, a to v Plzni, Českých Budějovicích a Pardubicích. Intenzivně se pracovalo také na opravě interiérů pražské Fantovy budovy. „Pokud všechno půjde podle plánu, veřejnosti prostory představíme letos na podzim. Pro cestující zde vznikne nová kavárna a také business lounge,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Rekonstrukce historické nádražní budovy loni odstartovala ve stanici Teplice v Čechách. První etapa se soustředí na obnovu střechy, celé fasády a prvního nástupiště. Nové objekty se loni začaly stavět v Aši, Chodově a pražském Radotíně.

V průběhu letošního roku by pak měla odstartovat například obnova nádražních budov ve stanicích Ostrava-Vítkovice, Jaroměř, Letohrad, Hodonín, Hlinsko v Čechách. Správa železnic má nádražní budovy na starosti od roku 2016, v následujících pěti letech zrekonstruovala celkem 284 objektů.

Zdroj  :ČTK

Skupina pro výměnu přístavních území ČR v Hamburku zaznamenala posun v jednání

Česko-německá pracovní skupina pro výměnu přístavních území ČR v Hamburku zaznamenala posun v jednání, mimo jiné v otázce dohody o celkové výměře měněného území nebo v otázce délky kolejí v přístavu. O výsledcích páteční schůzky české strany se zástupci Hamburk Port Authority informovalo české ministerstvo dopravy. Jednání se vedla o možné výměně českých labských přístavních území v severoněmeckém městě, za která by ČR ráda získala přístav dostupný pro námořní lodě.

„Chceme vše stihnout tak, aby bylo možné zahájit realizační fázi záměru ve druhé polovině roku 2024,“ uvedl náměstek ministra dopravy Václav Bernard, který českou delegaci vedl.

Podle úřadu se diskutovalo mimo jiné o silničnímu napojení nového českého území v prostorách Kuhwerder Hafen tak, aby bylo možné optimalizovat budoucí překladní činnost. Současně pokračovalo vyjednávání k zajištění finálního stavu užitné délky kolejí při železničním napojení území, tak aby umožňovala vjezd uceleného vlaku (2×350 m).

Rovněž se podařilo dosáhnout posunu v otázce celkové finální výměry nového českého území v Hamburku a možnosti využívat přilehlou přístavní hranu i námořními plavidly, uvedl resort.

Intenzivní jednání o kvalitním napojení ČR na námořní přepravu budou podle ministerstva pokračovat i nadále. V nadcházejícím období se uskuteční on-line jednání pracovního týmu, který bude řešit otázky technického a technologického rázu. V červnu letošního roku se pak v Praze znovu sejde pracovní skupina pro výměnu hamburských přístavních území.

Česko má v Hamburku tři přístavní území – Sálský a Vltavský přístav, které k sobě přiléhají a které byly do roku 2028 propůjčeny Československu k užívání na základě Versailleské smlouvy, a samostatný Peutský přístav, který v roce 1929 Československo koupilo.

Nevýhodou všech tří území je, že jsou přístupná jen pro říční lodě. Proto chce Česko propůjčené přístavy vyměnit za přístav v námořní části. Jednání se vedou výměně o území za Kuhwerderský přístav, uvedl dříve zástupce ředitele Ředitelství vodních cest České republiky a mluvčí organizace Jan Bukovský. Toto přístavní území, které je od současných českých přístavů vzdáleno několik kilometrů směrem k moři, nabídl Hamburk.

Zdroj  :ČTK

Letecké a parašutistické nehody v ČR měly loni nejvíc obětí od roku 2016

V Česku loni při leteckých a parašutistických nehodách zemřelo 14 lidí, což je nejvíc od roku 2016. V roce 2021 bylo obětí deset. Vyplývá to z rozborů leteckých nehod a incidentů na webu Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN). Leteckých nehod loni ubylo, parašutistických bylo naopak proti roku 2021 více.

Většina z loňských obětí připadá na nehody sportovních létajících zařízení, kam spadají maximálně dvoumístná letadla s dopravou pro vlastní potřebu, k rekreaci nebo výcviku. Zahynulo při nic devět lidí. Čtyři lidé zemřeli při haváriích letounů, vrtulníků, kluzáků a balonů, jeden člověk při parašutistické nehodě. Více obětí bylo naposledy v roce 2016, kdy si letecké a parašutistické nehody v Česku vyžádaly 18 obětí.

Leteckých nehod na území ČR loni meziročně ubylo o devět na 62, počet nehod parašutistů se naopak proti roku 2021 zvýšil o šest na 21. Parašutista zemřel loni v polovině května na letišti v Olomouci, když ve velké rychlosti narazil do země. Dvoučlenná posádka zahynula koncem října při pádu ultralehkého letounu mezi obcemi Horní Vlčkovice a Brod v Královéhradeckém kraji. Další smrtelné nehody si vyžádaly po jedné oběti. Patří k nim i pilot stíhacího letounu z druhé světové války Hawker Hurricane, který v polovině srpna havaroval mezi domy při leteckém dni v Chebu.

Výrazně loni podle rozboru leteckých nehod a incidentů přibylo střetů letounů s ptáky, případně se zvěří. Počet hlášení takových událostí pro ÚZPLN se loni zvýšil na 265 ze 158 v roce 2021. Téměř čtyřnásobně z 23 na 87 loni meziročně vzrostl počet hlášených událostí v provozu dronů a letadel na dálkové ovládání, což je podle odborného ústavu dáno zavedením nového systému ochrany letiště v pražské Ruzyni.

Informaci o ohrožení bezpečnosti letového provozu laserem dostal loni ÚZPLN v 61 případech, o rok dřív bylo takových hlášení 28. Čtyřikrát byli loni laserovým paprskem oslnění piloti vrtulníků, dvanáctkrát byly ohroženy malé letouny s maximální vzletovou hmotností do 5,7 tuny a na velká letadla nad touto hmotnostní úrovní bylo vedeno 45 útoků laserem.

Letecké a parašutistické nehody v ČR

Rok Počet obětí leteckých nehod Počet obětí parašutistických nehod Celkem obětí
2013 5 4 9
2014 10 2 12
2015 4 4 8
2016 15 3 18
2017 6 1 7
2018 10 1 11
2019 11 1 12
2020 5 1 6
2021 10 0 10
2022 13 1 14

 

Zdroj: ČTK

Honeywell bude v Brně vyvíjet technologie pro bezuhlíkové letectví

V brněnské pobočce americké společnosti Honeywell se budou vědci a inženýři zabývat dvěma velkými projekty, jejichž cílem je dekarbonizace letectví, tedy létání na jiná než fosilní paliva. Kromě vývoje nového vodíkového pohonu je potřeba změnit i celou architekturu letadla právě kvůli změně pohonu. Firma už tak zahájila nábor 50 špičkových pracovníků, kteří budou na projektech za 200 milionů eur (cca 4,8 mld Kč) pracovat, uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Honeywell Technology Solutions Česká republika Michal Závišek.

Projekty jsou součástí programu Evropské unie s názvem Clean Aviation (čisté letectví). Jeden z nich, Newborn, bude zkoumat a vyvíjet novou účinnou generaci vodíkových palivových článků pro letectví. Název druhého je TheMa4HERA, což je zkratka anglického Thermal Management for Hybrid Electric Regional Aircraft, tedy teplotní management pro hybridní elektrická menší letadla, létající na kratší vzdálenosti. Bude se zabývat vývojem pokročilých komponentů a architektury tepelného managementu pro uvedený typ letadel. Na obou projektech se podílí více partnerů z deseti evropských zemí.

„Jsme nadšení, že můžeme uplatnit zkušenosti v regionálních projektech, které přispějí k budoucímu udržitelnému letectví. Posilují naše investice v Česku a urychlují tempo inovací, které zvýší efektivitu letadel a sníží spotřebu paliva a emise,“ uvedl Závišek. Nové výzkumné a vývojové projekty budou mít dopad na podobu leteckého průmyslu, jak je známý dnes.

Projekt Newborn se soustředí na vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkovými palivovými články. Vodík je totiž extrémně čistý zdroj energie pro letadla budoucnosti a jediným vedlejším produktem letadel poháněných vodíkovými palivovými články je vodní pára.

Druhý z projektů se soustředí na tepelný management, který bude složitější, až výrobci letadel představí elektrická a hybridně elektrická letadla s komponenty generujícími teplo, jako jsou palivové články, baterie a výkonná elektronika.

„Transformace letectví na klimaticky neutrální vyžaduje komplexní arzenál převratných řešení, která přinesou významné zisky v energetické účinnosti letadel spolu s nízkouhlíkovými nebo bezuhlíkovými zdroji energie. Spuštěním zmíněných projektů můžeme nastartovat zásadní změnu ve výkonu letadel a splnit ambice evropské dohody Green Deal v uhlíkově neutrálním letectví,“ řekl výkonný ředitel programu Clean Aviation Axel Krein.

Firma Honeywell se věnuje vývoji a výrobě široké škály strojů, zařízení i služeb. Jedním z odvětví je právě letectví a kosmonautika. V Česku zaměstnává přes 2000 lidí.

Zdroj  :ČTK

Novinky u registrace a evidence vozidel, které vám nesmí ujít

V prosinci minulého roku podepsal prezident novelu zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Cílem nové úpravy má být zjednodušení komunikace s úřady, rozvoj digitalizace nebo omezení administrativy. K nově zaregistrovaným vozidlům se už nebude vydávat velký technický průkaz a dojde také k prodloužení platnosti evidenčních kontrol. A jaké další změny nás čekají?

 Novela zákona, resp. pravidla v ní obsažená budou nabývat účinnosti postupně od 1. 3. 2023 až do 1. 1. 2024.

  1. Rezervace registračních značek

Žádosti o zápis v registru vozidel bude možné podávat elektronicky. Po zadání VIN vozidla (nemá-li vozidlo VIN, pak alespoň čísla podvozku) půjde rezervovat registrační značku až na 1 měsíc dopředu. Především dopravci tak budou moci začít vyřizovat potřebná povolení ještě před zápisem vozidla do registru vozidel. Řada povolení se totiž váže na přidělenou registrační značku. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1. 3. 2023.).

  1. Změny v oblasti evidenčních kontrol

Při registraci vozidla nebo zápisu změny provozovatele nebude třeba předkládat protokol o evidenční kontrole – ten bude mít úřad k dispozici on-line v informačním systému. „Dojde-li, typicky v případě ukončení leasingu, ke změně dosavadního provozovatele na vlastníka, zákon ruší nynější povinnost provádět evidenční kontrolu zcela. Platnost všech evidenčních kontrol se prodlouží ze stávajících 30 dnů na 1 rok,” doplňuje Pavel Storzer z D.A.S. pojišťovny právní ochrany. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1. 3. 2023.).

  1. Veterány a technická způsobilost

Historická vozidla, resp. jejich technická způsobilost, budou posuzovat stanice technické kontroly (STK). Výsledek technické bude platný 5 let. Po stejnou dobu bude nově platné také posouzení historické původnosti vozidla (to bylo doposud platné jen na 2 roky). Veterány s obručemi či loukotěmi, u nichž je nejvyšší konstrukční rychlost do 40 km/h, se budou kontrolovat na místě, které určí úřad, tedy půjde o mobilní kontrolu. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.9. 2023.).

  1. Přepis vozidla

Pokud se bude měnit vlastník nebo provozovatel vozidla, bude nově možné, aby dosavadní i nový vlastník/provozovatel podali žádost zvlášť. Obě žádosti ale musí obdržet ten stejný úřad. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.9. 2023.).

  1. Soumrak velkých technických průkazů

V posledních letech se velikost velkého technického průkazu zmenšovala, až se nakonec ukázalo, že jeho existence v papírové podobě postrádá smysl. Obsažené údaje lze totiž jednoduše dohledat v registru silničních vozidel. K nově registrovaným vozidlům se už velké technické průkazy vydávat nebudou. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.1. 2024.).

  1. Malý techničák s více údaji

Naopak dosavadní malý technický průkaz (osvědčení o registraci vozidla) bude obsahovat více údajů. Do doby účinnosti této změny připraví Ministerstvo dopravy aplikaci, v níž budou údaje ze zadní strany dosavadního velkého technického průkazu. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.1. 2024.).

 

Zájem Čechů o benzinové vozy roste, k alternativním pohonům jsou skeptičtí

 V Česku roste zájem o benzinové vozy. Příští auto si plánuje pořídit s benzinovým pohonem přibližně 47 procent řidičů. Je to o třetinu více než v předchozím roce. Zájem o naftové vozy naopak klesl o čtyři procentní body na 11 procent. Koupi elektromobilu plánují tři procenta Čechů, tedy o jeden procentní bod více, o hybridu uvažuje devět procent proti předchozím 13. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti EY.

„Češi jsou ve vztahu k alternativním pohonům dlouhodobě jedním z nejvíce skeptických národů v Evropě,“ uvedl partner EY Zdeněk Dušek. V porovnání s Německem nebo Velkou Británií je podle něj podíl zájemců o benzinový vůz o dvě třetiny vyšší, naopak zájem o elektromobily je v těchto zemích proti Česku sedminásobný a devět procent lidí v nich plánuje příští vůz na vodík.

Zhruba 39 procent Čechů vlastní vůz domácí značky Škoda, osm procent má Volkswagen, sedm procent Ford a po šesti procentech Hyundai a Peugeot. Auto stejné značky jako dosud si podle průzkumu chce koupit 67 procent lidí, u škodovek je loajalita majitelů 80procentní.

„To že jsou automobily Škoda mezi Čechy stále suverénně nejpopulárnější, svědčí o jistém konzervatismu, který se pojí s určitou formou vlastenectví a patriotismu. Vozy Škoda jsou navíc podle spotřebitelů spolehlivé. Pozitivní zkušenost s nimi mají skoro dvě třetiny majitelů, a navíc jde i z pohledu servisu o cenové dostupnou alternativu pro středně příjmové domácnosti,“ uvedl vedoucí partner EY Petr Knap.

Téměř čtvrtina lidí by podle průzkumu na nové auto čekala i devět až 12 měsíců, více než pětina by si pak vybrala raději jiný, skladový vůz stejné značky, na který by nemuseli čekat. Další pětina by nákupní plány raději o rok odložila.

Přibližně 21 procent Čechů uvažuje o koupi vozu čínské značky. Důvodem je v 51 procentech nižší cena čínských aut, 37 procent uvádí lepší kvalitu a 23 procent snadný přístup k servisu.

Nákup vozu chce 61 procent Čechů financovat z vlastních zdrojů, což je o pět procentních bodů více než v předchozím roce. Cizí zdroje zvažuje osm procent lidí. Ve Velké Británii hodlá použít vlastní peníze 64 procent lidí a v Německu 67 procent.

Zhruba sedm procent lidí si dokáže představit nákup příštího vozu přes internet. V polovině případů by přitom volili webové stránky autorizovaného prodejce a ve 28 procentech web automobilové značky.

Autorizované servisy navštěvuje asi 63 procent tuzemských motoristů, zbytek volí nezávislé dílny. K návštěvě autorizovaného servisu by je motivovaly nejčastěji spravedlivé ceny za servis nebo poskytnutí náhradního vozu.

Zdroj : ČTK

Dodání šesti trolejbusů pro MHD Jihlavy se zpozdí o rok, podle firem chybí díly

Dodání šesti nových parciálních trolejbusů pro MHD v Jihlavě bude mít víc než roční zpoždění. Tyto vozy, které mohou jet část cesty i bez trolejí, měly ve městě jezdit od loňského června. Sdružení firem Tram For Envi a Bogdan Motors skluz podle dnešní zprávy jihlavské radnice zdůvodňuje především chybějícími komponenty elektrovýzbroje, kterou má dodat společnost Cegelec. Dopravní podnik dal dodavateli kvůli zpoždění pokutu vyplývající ze smlouvy.

Podle věstníku veřejných zakázek jde o nákup vozů za 71,4 milionu korun bez DPH. Pokuta fakturovaná ke konci minulého roku kvůli zpoždění dodávky byla 1,9 milionu korun. Uvedl to mluvčí města Radovan Daněk.

„Aktuálně nám dodavatel posunul termín dodávky prvních tří vozů tak, že bychom nejdříve mohli počítat s jejich zařazením do zkušebního provozu s cestujícími v druhé polovině března nebo až v dubnu 2023,“ uvedl Radim Rovner, předseda představenstva Dopravního podniku města Jihlavy. Všech šest vozů by měl mít podnik letos v srpnu. Podle Rovnera tomu ještě musí předcházet schválení nového typu trolejbusu SOR TNS 12.

Trolejbusy už jsou podle něj vyrobené, ale čeká se na chybějící komponenty. Tento týden by měl být první vůz převezen do dopravního podniku v Hradci Králové na provozní zkoušky.

„Zpoždění v dodávce nám způsobuje velké komplikace v provozu MHD, kdy je nutno nasazovat na náhradní dopravu při výlukách elektrické trakce místo doposud nedodaných parciálních trolejbusů starší naftové autobusy,“ uvedl Rovner. Dodal, že na některé spoje bude muset podnik nasadit náhradní autobusy také při zahájení provozu na nové části trolejbusové trati do části města Bedřichov a průmyslové zóny Pávov. Nová dráha měří 5,7 kilometru. Jízdní řády jihlavské MHD se kvůli jejímu zprovoznění změní od 1. února.

Kvůli zpoždění v dodávce nových vozů podle dopravního podniku zatím také není možné odeslat vyřazované trolejbusy Škoda 24 Tr na Ukrajinu.

Dopravní podnik má podle nedávných informací 39 trolejbusů. V jihlavské MHD vedle nich slouží autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG), případně naftou. Nová část trolejbusové dráhy na Bedřichov byla dokončena minulý rok. Na zakázku za 134 milionů korun bez DPH přispěla 98 miliony korun Evropská unie.

Zdroj  :ČTK

Terapeutické kurzy pro rizikové řidiče asi čeká před jejich spuštěním úprava

Plánované terapeutické programy pro rizikové řidiče možná čeká ještě před jejich spuštěním úprava. Jejich nynější zákonná podoba podle předkladatelů novely z řad poslanců všech sněmovních stran například nezaručuje dostupnost kurzů a klade nepřiměřeně přísné požadavky na lektory i jejich klienty. Účast v terapeutickém programu má být podle platného zákona od července v některých případech podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy.

Samotné spuštění terapeutických programů předloha odkládá o osm měsíců na duben příštího roku, aby byl čas na jejich zajištění. Od letošního července mají podle novely platit pravidla zejména pro vznik metodického centra, které bude mít na starosti organizaci terapeutických programů a pro vstupní vzdělávání a udělování akreditací lektorům.

Předkladatelé chtějí také jasně stanovit, že povinnost absolvování kurzu se nebude vztahovat na přestupky či trestné činy, které řidiči spáchali do konce letošního června. U skutků spáchaných od července má platit už tvrdší pravidlo, pokud budou úřady rozhodovat o vrácení řidičského průkazu motoristovi po začátku dubna příštího roku, stojí v předloze.

Pro vedení kurzu postačí podle novely vždy jen jeden lektor, potrvá 20 hodin v pěti čtyřhodinových blocích. Zájemce budou moci do programu přihlásit on-line i lektoři. Z pěti na tři roky se zkrátí délka praxe, kterou bude muset lektor doložit pro udělení akreditace, a zmírní se i některé další nyní platné podmínky. Novela stanoví i pravidla dostupnosti programu v případě, že jen některý z lektorů nebude moci dokončit. Za absolvování kurzu budou muset klienti podle předlohy zaplatit, když nynější znění zákona předpokládá možnost odpuštění úhrady.

Předlohu skupiny poslanců z koaličních i opozičních stran nejprve posoudí vláda. Předkladatelé navrhli, aby Sněmovna schválila novelu zrychleně už v prvním čtení.

Právní úprava terapeutických programů pro rizikové řidiče se dostala do zákona předloni poslaneckým návrhem a měla být původně účinná od letošního ledna. Senát prosadil odklad na letošní červenec, aby byl čas pro vypracování návrhu úprav jejich podoby.

Zdroj  :ČTK

Pandemie změnila návyky Čechů, nejčastěji cestují do sousedních zemí

Pandemie koronaviru změnila návyky Čechů, nejčastěji cestují do sousedních zemí, vyplývá z průzkumu on-line vyhledavače dopravního spojení Omio, který má ČTK k dispozici. Během covidu podle něj byly v Česku nejoblíbenějším hromadným dopravním prostředkem vlaky, v zimních měsících naopak posílila autobusová doprava. Zájem o autobusovou dopravu v prvním měsíci letošního roku oproti lednu 2020 vzrostl zhruba o 22 procent, ukázal průzkum.

Oproti stavu na konci roku 2020, kdy objednávky vnitrostátních cest dvojnásobně převyšovaly zájem o cesty do zahraničí, dnes Češi podle něj více cestují za hranice. Častěji jezdí do sousedních zemí a vyšší popularitě se těší například Slovinsko, Slovensko, Švédsko nebo Turecko. I vlivem konfliktu na Ukrajině se v žebříčku 25 nejnavštěvovanějších zemí posunula nahoru Ukrajina a vypadlo z něj Rusko. Přibylo také například Slovinsko a Srbsko.

Zájem o tři hlavní druhy veřejné dopravy – leteckou, autobusovou a vlakovou – nejvíce opadl zhruba na konci roku 2020, na vrcholu pandemie. Kromě letecké dopravy se od té doby podle průzkumu zájem o vlakovou a autobusovou dopravu opět zvýšil. V případě autobusové dopravy v posledních třech letech zájem kolísal mezi 60 až 80 procenty oproti lednu 2020. Naopak se velice dařilo vlakové dopravě, ta se v některých měsících vyšplhala až o téměř 60 procent oproti lednu 2020, vyplývá z dat.

V posledních měsících se však vlaková doprava propadla zpět na předpandemická čísla a naopak se přes ně přehoupla autobusová doprava. „Dá se očekávat, že to se s příchodem jara a léta zase změní a lidé budou opět více cestovat vlakem, to je totiž jednoznačný trend posledních tří let,“ uvedl technický ředitel Omio Tomáš Vocetka.

Naopak zájem o leteckou dopravu se během posledních tří let nedostal až na jednu výjimku ani jednou alespoň na polovinu čísel z období před pandemií, tvrdí firma. Během uplynulého roku navíc lámaly rekordy i ceny letenek, například v červenci Češi za letenky museli zaplatit v průměru o 70 procent více než v lednu 2020, vyšší ceny letenek se držely během celého roku, uvedla. Trend se podle ní začal měnit až v posledním měsíci v reakci na nízký zájem.

Společnost Omio byla založena v roce 2013. Rezervovat přes ní lze dopravní spojení v Evropě a v Severní Americe. Každý měsíc ji navštíví přes 30 milionů uživatelů. Společnost zaměstnává více než 300 lidí, vyjma Berlína má kanceláře i v Praze a v Londýně.

 

Žebříček 25 nejpopulárnějších destinací pro Čechy

2022 2019
1 Německo Německo
2 Rakousko Rakousko
3 Polsko Polsko
4 Maďarsko Maďarsko
5 Slovensko Itálie
6 Itálie Francie
7 Francie Slovensko
8 Nizozemsko Nizozemsko
9 Ukrajina Španělsko
10 Švýcarsko Švýcarsko
11 Španělsko Spojené Království
12 Spojené Království Ukrajina
13 Belgie Belgie
14 Chorvatsko Chorvatsko
15 Dánsko Dánsko
16 Švédsko Rusko
17 Řecko Portugalsko
18 Portugalsko Řecko
19 Slovinsko Bulharsko
20 Turecko Slovinsko
21 Srbsko Švédsko
22 Bulharsko Rumunsko
23 Rumunsko Turecko
24 Litva Litva
25 Bělorusko Lotyšsko

Zdroj: Omio

Logistický kalendář