Čtvrtek, 22 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 532

První let sériově vyrobeného L-39NG plánuje Aero Vodochody ještě letos

Od
Michaela Drábková
-
Nový český letoun L-39 NG, 29. listopadu 2022.

Zálet prvního sériově vyrobeného L-39NG plánuje Aero Vodochody ještě letos, nyní pokračují finální práce. Dnes pracovníci Aera spojili křídlo s trupem, což umožní přesunutí stroje na finální montáž. První let prověří systémy včetně řiditelnosti a výkonu letadla před předáním zákazníkovi, kterým bude v případě tohoto kusu Vietnam. Aero má nyní objednávky na 34 letounů L-39NG, dalších 28 až 32 letadel mohou zákazníci objednat jako opci. Do konce roku 2025 je pro Aero cílem mít objednávky na 110 letounů, řekl dnes v Aeru novinářům prezident Aera Vodochody Viktor Sotona. Už dříve Aero vyrobilo čtyři prototypy L-39NG.

Příští rok společnost chystá dokončení výroby deseti letadel L-39NG, rozpracovány už jsou ale stroje i ze druhé dvanáctikusové série. V dalších letech by měla roční produkce nadále růst. „Současná kapacita linky je 24 letadel,“ uvedl Sotona.

Nedávno čtyři stroje objednal i český státní podnik LOM Praha, kontrakt s Aerem podepsal 14. listopadu. Podle dřívějších informací za ně včetně pozáruční podpory nebo vybavení LOM Praha zaplatí 2,1 miliardy korun. Dodány by měly být podle Sotony pravděpodobně už koncem roku 2024, podle smlouvy do 28 měsíců. Mezi dalšími zákazníky jsou například Vietnam či Maďarsko.

Pro L-39NG má Aero naplánované zalétávání ve dvou fázích. „První je takzvaný kalibrační let, kdy jenom to letadlo krátce vzletí. My si ověříme, že je správně nastavené řízení, uděláme si záznam do palubního zapisovače některých parametrů, provedeme detailní kalibraci na zemi,“ popsal šéfkonstruktér letounu Jaromír Lang. Potom následuje definitivní zálet, piloti při něm vyzkouší všechny funkce letadla. Po jeho vyhodnocení následuje předání zákazníkovi.

Trup a křídlo se při výrobě letounu montují samostatně, poté se obě soustavy propojí a pak se stroj přesouvá na zalétávání. Má řadu systémů: hydraulický, elektrický, řízení, palivový, vzduchový a další. Je v něm více než 400 různých přístrojů. Podle viceprezidenta pro vývoj Aera Petra Jindy má L-39NG trojnásobnou životnost oproti jeho předchůdci L-39, jehož životnost činila zhruba 5000 letových hodin. Na jeden letoun je třeba 14.000 součástek. Pro zkompletování je třeba 31.000 hodin lidské práce.

Podzvukový proudový letoun L-39NG nové generace cvičného letounu Albatros letos získal typovou certifikaci bez omezení, Aero jej tedy může prodávat do celého světa. Společnost zaměstnává přes 1600 lidí a hledá další pracovníky. Řadu částí L-39NG vyrábí přímo Aero. Více než 65 procent jeho dodavatelů tvoří tuzemské firmy, komponenty dodávají i Spojené státy, Německo, Slovensko i další.

Majoritním vlastníkem Aera je maďarská společnost SI 13 Aero Zrt, ve které je většinovým vlastníkem Zsolt Hernádi. Menšinový podíl patří českému Omnipolu.

Zdroj  :ČTK

EK připravila strategii pro budoucnost s drony, mají sloužit jako pošta či taxi

Od
Michaela Drábková
-

Bezpilotní letouny se na konci desetiletí stanou běžnou součástí života v Evropské unii a výhledově začnou sloužit pro doručování citlivých zásilek nebo jako alternativa k taxislužbě. S masivním rozvojem dronů počítá zveřejněná strategie Evropské komise, která chce stanovit jednotná pravidla pro jejich bezpečné využívání, jež zároveň nebude znepříjemňovat život obyvatel. Unijní exekutiva chce také předejít zneužívání dronů včetně možných kybernetických útoků.

O dronech je v poslední době slyšet především kvůli jejich nasazení ve válce na Ukrajině, stále větší roli ale hrají také při svém civilním využívání od natáčení přes městské plánování po zemědělství a životní prostředí. Podle expertů na trh s bezpilotními technologiemi se jich nejvíce vyrábí ve Spojených státech, Číně, Izraeli či Turecku.

Podle komise se dá očekávat, že v příštích letech se jejich využívání v Evropě bude dále rozšiřovat. Zcela běžně se na konci desetiletí budou používat nejen k mapování, fotografování, natáčení, kontrolám či monitoringu, ale i k doručování malých zásilek, jako jsou léky či biologické vzorky, odhaduje unijní exekutiva. Navíc počítá také s tím, že se po počátečním zkušebním provozu s piloty začnou větší drony využívat i k přepravě osob jako „letecká taxislužba“.

„Naše strategie nejen rozšíří evropské možnosti provozovat rozsáhlé komerční aktivity s drony, ale přinese také nové možnosti, zvláště pro malé a střední firmy,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. Pokud se podaří odpovídající pravidla zavést do praxe, může podle ní trh se službami provozovanými drony dosáhnout do konce desetiletí objemu 14,5 miliardy eur (zhruba 352 miliard Kč) a vytvořit 145 tisíc pracovních míst.

Plán rozvoje využívání dronů počítá mimo jiné s přijetím celounijních minimálních standardů pro provozuschopnost dronů či požadavků pro výcvik jejich pilotů. Komise chce také zavést kritéria pro kybernetickou bezpečnost dronů, které by měly být odolné proti hackerským útokům. Jejich výrobci budou moci v případě splnění požadavků získat certifikát o dostatečném kybernetickém zabezpečení svých produktů. Unijní exekutiva chce také vytvořit internetovou platformu pro podporu lokálního průmyslu v tomto odvětví.

Rozvoji dronů by podle komise měla předcházet rozsáhlá debata státních a regionálních úřadů s obyvateli. Jejím cílem je vyhnout se nežádoucímu dopadu provozu dronů a rozptýlit obavy místních lidí z hluku, možných nehod dronů či nedovoleného sledování.

Rozpočet Správy železnic příští rok stoupne na 61,9 miliardy korun

Od
Michaela Drábková
-

Rozpočet Správy železnic se příští rok meziročně zvýší zhruba o sedm miliard na rekordních 61,9 miliardy korun. Zároveň jej bude možné navýšit až na 70,4 miliardy korun o úvěr od Evropské investiční banky. Z toho na investice půjde až 48,5 miliardy Kč a na opravy a údržbu zhruba 18 miliard Kč. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

„Považuji za nesmírně důležité, abychom tempo modernizace železnic zachovali a v některých případech i zrychlili. Leží před námi velký úkol v podobě vysokorychlostních tratí, napojení pražského Letiště Václava Havla na železnici nebo implementace systému ETCS. To vše je díky současnému finančnímu rámci možné,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Správce železničních tratí bude pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí, projekční práce běží na téměř 200 kilometrech. Zahájí také práce na úseku Praha – Letiště Václava Havla – Kladno nebo modernizaci úseku Praha Bubny – Výstaviště. Začne také tendry na modernizaci a rozšíření pražského Masarykova nádraží včetně přímého vstupu do metra. V hlavním městě by měla odstartovat modernizace stanice Praha Smíchov a zdvoukolejnění Branického mostu.

V Brně začne modernizace stanice Brno-Královo pole, která mimo jiné počítá s výstavbou nové nádražní budovy. Na třetím koridoru začne úprava úseku Karlštejn – Beroun a naplno se rozběhnou stavby zahájené již na konci letošního roku, mezi které patří modernizace mezi Mstěticemi a Čelákovicemi, což je poslední nerekonstruovaná část trati Praha – Lysá nad Labem, a bude pokračovat elektrizace a výstavba druhé koleje na úseku Střelice – Zastávka u Brna.

Do modernizace výpravních budov správa příští rok investuje dvě miliardy Kč. V současnosti rekonstruuje 68 výpravních budov a připravuje rekonstrukci dalších 130 objektů.

V oblasti zabezpečení tratí systémem ETCS je hotových 754 kilometrů a dalších 417 kilometrů je ve výstavbě. V projektové přípravě je pak dalších 3332 kilometrů. Letos Správa dokončila modernizaci přejezdů za dvě miliardy Kč. Celkem jich letos rekonstruovala 159 a do konce roku by měl počet vzrůst na 200.

Ještě v prosinci skončí modernizace tratí mezi Brnem, Adamovem a Blanskem a také na úseku Velim – Poříčany. V polovině příštího roku pak bude dokončená rekonstrukce Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí. Až do poloviny roku 2024 bude pokračovat rekonstrukce rozsáhlého železničního uzlu Pardubice.

Kupka se chce podle svých slov příští rok zaměřit na spolehlivost železniční dopravy. Na internetu chce každý měsíc zveřejňovat, jak se vyvíjelo zpoždění vlaků v porovnání s předchozím rokem. Od spolehlivosti dopravy se mimo jiné odvíjí odměny managementu Správy železnic.

Zdroj  :ČTK

Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu

Od
Michaela Drábková
-
10 March 2022, Hessen, Frankfurt_Main: Christine Lagarde, President of the European Central Bank (ECB), gives a press conference after the European Central Bank Governing Council meeting in Frankfurt. Photo: Daniel Roland/AFP Pool /dpa

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

„Ráda bych viděla, že inflace v říjnu dosáhla svého vrcholu, ale obávám se, že tak daleko to ještě není,“ prohlásila. Existuje podle ní ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě – tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.

Celkové tempo růstu spotřebitelských cen v listopadu zřejmě poprvé po roce a půl zpomalilo. Zůstalo ale nad deseti procenty, jak předpovídají téměř všichni ekonomové. Údaje o inflaci v eurozóně statistici zveřejní ve středu.

Investoři nyní hledají jakoukoliv známku toho, že zájem ECB o masivní zvyšování úrokových sazeb po nejrazantnějším zvyšování nákladů na půjčky za dobu její existence by mohl začít slábnout. Navíc v době, kdy se eurozóna připravuje na recesi.

Někteří členové Rady guvernérů ECB již vyzvali ke zpomalení tempa zvyšování úroků, mimo jiné i kvůli plánům začít se zbavovat dluhopisů za pět bilionů eur (121,6 bilionu Kč) nakoupených v době nedávných krizí. Jiní však vidí jen malý prostor pro zmírnění tempa zvyšování úroků, když inflace dosahuje více než pětinásobku dvouprocentního cíle ECB.

Lagardeová dodala, že při rozhodování, jak hodně a na jakou výši úroky porostou, bude ECB vycházet z aktualizovaného výhledu, přetrvávání šoků, reakce mezd a inflačních očekávání. To podle ní může znamenat, že při přetrvávajících cenových tlacích se náklady na půjčky dostanou na úroveň, která omezí hospodářský růst.

 

Německo otevřelo první přístav pro dovoz LNG

Od
Michaela Drábková
-

Německo je připravené využívat alternativní zdroje energie. V polovině listopadu otevřelo první přístav, který je určený na dovoz LNG. Nový LNG terminál má do značné míry nahradit dodávky fosilních paliv z Ruska. Nachází se ve Wilhelmshavenu, což je pobřeží na severozápadě Německa propojené se Severním mořem.

Přístav by měl v budoucnu sloužit také k importu zeleného vodíku a energie z obnovitelných zdrojů v Severním moři. Wilhelmshaven má roční kapacitu 7,5 mld. m3. První dodávky zkapalněného zemního plynu má terminál zpracovat na počátku roku 2023.

O podíl LNG v některém z německých terminálů má zájem také Česká republika. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck o tom v polovině října jednal s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou. V případě nouze může Německo sdílet plyn s Českem.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) fungovalo k polovině října v Evropě 30 LNG terminálů.

 

Czech Space Week – odstartoval největší tuzemský festival kosmických aktivit

Od
Michaela Drábková
-

Za hranice Česka a ještě dál se vydá letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week, který pořádá Ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy Planetum a dalšími partnery, a to pod záštitou českého předsednictví v Radě EU. Festival odstartoval dnes 28. listopadu v prostorách Kongresového centra Praha dvoudenní akcí Space2Business a potrvá až do pátku 2. prosince.

Nabídne bohatý program pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a ostatní fanoušky vesmíru. Oslaví úspěchy českých firem podnikajících v kosmickém průmyslu a představí novinky, které hýbou kosmickým odvětvím v České republice. Bude se věnovat také dopadům války na Ukrajině, a to v rámci Českého uživatelského fóra Copernicus. Na stále více propojovaná témata vesmíru a obrany se zaměří seminář “Defending European Interests in Space”. V rámci mezinárodního přesahu se uskuteční také seminář k posílení spolupráce s oblastí Indo-Paciku. Generálním partnerem akce se stala brněnská společnost TRL Space Systems. 

 Česká republika má velký potenciál a talent v oblasti kosmických aktivit. V porovnání s dalšími státy, které do ESA vstoupily v posledních letech, je ČR hodnocena jako nejúspěšnější a může dobře konkurovat i řadě západních zemí. Více než 50 českých firem a další desítky českých subdodavatelů jsou aktivně zapojeny zhruba v 500 projektech pod taktovou ESA. Svůj podíl má Česko také na přípravě 3 nosných raket a 30 vědeckých i ryze komerčních misí ESA.

„Kosmický průmysl v České republice každoročně roste, máme desítky firem, které se podílí na stovkách kosmických projektů, solidní akademické a výzkumné zázemí i aktivní startupovou scénu, kde je prostřednictvím Podnikatelského inkubačního centra ESA (ESA BIC) v Praze a Brně inkubováno více než 40 startupů. Je také dobré zdůraznit, že navyšujeme příspěvek do ESA, čímž zvětšujeme prostor pro zapojení českých firem v rámci evropských kosmických projektů, a také, že v letošním roce byly vypuštěny 3 zcela české družice,” říká ministr dopravy, Martin Kupka.

Tuto trojici družic doplní v prosinci, krátce po festivalu Czech Space Week, start čtvrté české družice v letošním roce: BDSAT2, kterou do vesmíru stejně jako ty předchozí vynese raketa Falcon od SpaceX v rámci programu sdílených letů. Třetina všech českých družic v historii tak odstartuje v jednom jediném roce, což ukazuje, jak dynamika českého kosmického průmyslu dále roste.

Posunout obzory kosmického průmyslu se již brzy chystá i brněnská společnost TRL Space Systems, která v polovině roku 2024 vyšle na oběžnou dráhu Země vlastní družici nesoucí název TROLL financovanou čistě ze soukromých investic. Se svou velikostí 6U se bude navíc jednat o největší komerční družici od vzniku České republiky. „Díky této investici se firma zařadí mezi hrstku evropských systémových integrátorů – tedy firem, které jsou schopny stavět kompletní družice. Jedná se o službu s vysokou přidanou hodnotou, která je pro Českou republiku unikátní příležitostí. Na družici si navíc otestujeme i vlastní produkty, které svým zákazníkům nabídneme na všech kontinentech,” říká Petr Kapoun, zakladatel a CEO TRL Space Systems. O poslání mise a produktech, které bude na družici společnost testovat i pro misi LUGO zaměřenou na průzkum Měsíce, bude Petr Kapoun diskutovat společně se svými hosty na panelových diskuzích Space Together a Building Lunar Economy, které jsou součástí Space2Business – hlavní a zahajovací událostí letošního ročníku festivalu Czech Space Week.

Jedná se o průmyslový den kosmických firem společně s mezinárodní konferencí, B2B sekcí, veletrhem a bohatým doprovodným programem pro návštěvníky se zájmem o inovativní vesmírné technologie. Cílem akce je podporovat podnikání v kosmickém průmyslu a vytvářet nová obchodní partnerství. Událost navazuje na sérii úspěšných Kosmických průmyslových dní, které se konaly na předchozích ročnících festivalu. Tentokrát však akce věnuje zvláštní pozornost spolupráci napříč celou Evropou a se státy z Afriky a Blízkého východu.

Součástí akce Space2Business je také Demo Day podnikatelského inkubátoru ESA BIC, během kterého budou představeny nové inkubované startupy. Nejlepší český startup zařazený v projektu ESA BIC se poté utká v tzv. Space startup pitch competition, ve které bude soutěžit spolu se startupy z dalších evropských ESA inkubátorů a ze soutěží EU a EUSPA. Odborná porota následně vybere nejlepší evropský kosmický startup. Ten získá čtvrt milionu korun a podporu v podobě mentoringu.

Usnadnit firmám podnikatelské začátky chce nově i projekt Space Hub, který je součástí Technologické inkubace. Oficiálně má Space Hub odstartovat v lednu příštího roku a jeho cílem bude mimo jiné prohloubit spolupráci akademického sektoru s českými kosmickými firmami. „Velká část poptávky ze strany akademického sektoru směřuje do zahraničí i přesto, že v Česku existuje už více než 100 kosmických firem a některé z nich by mohly umět dodávat komponenty do vědeckých misí. Rádi bychom doplnili chybějící nástroj, který by systematicky a oboustranně propojoval nabídku a poptávku a mohla tak vznikat nová zajímavá spolupráce. Právě tomu bychom rádi pomohli i pomocí letošního Czech Space Weeku,” zakončuje Tereza Kubicová, náměstkyně pro Technologický rozvoj ve společnosti CzechInvest a zakladatelka festivalu Czech Space Week.

Zdroj : MD

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných covidem výrazně přibylo

Od
Michaela Drábková
-

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

Letištěm Václava Havla v Praze prošlo letos od června do října šest milionů cestujících, přičemž v roce 2019 to bylo ve stejném období 9,2 milionu. Jen za červen až srpen letos letištěm prošlo 3,85 milionu lidí. Letiště podle jeho mluvčí Kláry Diviškové vzhledem k současnému vývoji očekává, že za celý rok 2022 odbaví 10,7 milionu cestujících. To je zhruba o dva miliony více, než byl původní odhad. Divišková ČTK řekla, že kvůli válce na Ukrajině letiště tento rok přišlo asi o 1,6 milionu pasažérů. V příštím roce letiště očekává 12,7 milionu odbavených cestujících. Kvůli covidovým uzávěrám minulý rok přes pražské letiště cestovalo asi 4,4 milionu lidí.

Letištěm Leoše Janáčka v Ostravě podle dnešní zprávy Evropské pojišťovny prošlo během letošního června až října 249.000 pasažérů. Proti roku 2019 bylo na 87 procentech provozu. Letiště Brno -Tuřany za celý rok 2019, který byl rekordním, odbavilo 544.000 cestujících, z nichž 376.000 využilo sezónní lety. Od začátku letošního roku do října pak letištěm prošlo 452.000 cestujících a na sezónní lety jich připadlo 372.000. „Dalo by se říct, že tuřanské letiště může slavit návrat k časům před příchodem pandemie koronaviru a předpokládáme, že do konce roku překročíme číslo 460.000 odbavených pasažérů,“ uvedla mluvčí brněnského letiště Lucie Mareš Heřmanská.

Oproti létům 2020 a 2021 měli letos Češi i větší zájem o cestovní pojištění. Podle zprávy Evropské pojišťovny byl počet škod o 71 procent vyšší než v roce 2019, nejvíce jich bylo v červnu. „Důvodem je i skutečnost, že během června jezdilo do zahraničí více starších lidí, jejichž zranění a léčení bývají náročnější,“ uvedl mluvčí pojišťovny Vlastimil Divoký. Dalším důvodem bylo větší zastoupení zájezdů do exotických zemí.

Evropská pojišťovna se zaměřuje na cestovní pojištění. Její mateřskou firmou je ERGO Reiseversicherung AG. Na evropském trhu působí 30 let.

Zdroj : ČTK

ČD zrušily modernizaci desítek vozů, dodavatel zkrachoval

Od
Michaela Drábková
-

Státní železniční dopravce České dráhy (ČD) odstoupil od smlouvy na modernizaci desítek osobních vozů řady Bdmtee. Dodavatel prací za stovky milionů korun, firma Tratec – CS z Děčínska, totiž zkrachoval. Rámcová smlouva mezi ČD a Tratec – CS byla uzavřena v roce 2020 na modernizaci 52 vozů. Cena prací za jeden vůz měla činit 13,5 milionu korun. Firma Tratec – CS na sebe letos v únoru podala insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží zhruba půl miliardy korun.

„České dráhy byly nuceny od smlouvy s firmou Tratec na modernizaci vozů Bdmtee odstoupit. V současné době probíhá vypořádání vzájemných vztahů,“ sdělila serveru Zdopravy.cz mluvčí drah Vanda Rajnochová.

Tratec – CS podle náměstka generálního ředitele ČD Jiřího Ješety zmodernizoval tři vozy a další dva rozpracoval. U modernizovaných vozů je ale řada závad a vozy jsou často odstaveny. „Další modernizovat nebudeme,“ řekl serveru Ješeta. U rozpracovaných vozů by České dráhy chtěly dokončit úpravy vlastními silami. Komplikuje to ale insolvenční řízení s Tratecem. „Například podvozky v subdodávkách jsou zablokované v rámci insolvence a není možné s nimi disponovat,“ doplnil.

Modernizované vozy měly jezdit hlavně v Pardubickém či Středočeském kraji. Kvůli tomu, že cestující musí déle jezdit v původních, nezmodernizovaných vozech, už Pardubický kraj vyměřil ČD za loňský rok pokutu 494.000 korun. „Sankce za rok 2022 ještě nebyly u dopravce uplatněny. Aktuálně probíhají s dopravcem jednání o náhradě za tyto vozy. Z několika variant řešení byla vybrána varianta s pořízením osmi jednopodlažních elektrických jednotek s pracovní označením EMU140,“ řekl serveru náměstek pardubického hejtmana pro dopravu Michal Kortyš (ODS).

Společnost Tratec – CS působila ve strojírenství a dodávkách interiérů kolejových vozidel. V roce 2019, kdy odevzdala poslední účetní závěrku, měla tržby 291 milionů korun a zisk sedm milionů. V únorovém insolvenčním návrhu bylo uvedeno, že firma dluží přes 498 milionů korun, z toho asi 487 milionů dluhů je už po splatnosti. Majetek firmy měl tehdy podle návrhu hodnotu zhruba 281 milionů korun. V srpnu Krajský soud v Ústí nad Labem povolil reorganizaci firmy. Tratec – CS má nyní vypracovat a předložit soudu reorganizační plán.

Vozy Bdmtee vyráběla v letech 1989 až 1991 východoněmecká vagónka v Budyšíně. Dříve se těmto vlakům říkalo Honeckerova pomsta podle šéfa východoněmeckých komunistů Ericha Honeckera, protože nebyly příliš pohodlné.

Zdroj : ČTK

Šancí letět do vesmíru bude víc, otázkou jsou peníze, míní český astronaut

Od
Michaela Drábková
-
Pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda na tiskové konferenci, 28. listopadu 2022, Čáslav.

Příležitostí letět do vesmíru bude v příštích deseti letech přibývat, otázkou je ale financování kosmických letů, řekl dnes novinářům na čáslavské letecké základně český armádní pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda. Jistotu, že poletí do vesmíru, nemají podle něj ani vybraní kariérní astronauti.

„Dlouhodobě není jisté vůbec nic… Jistota není ani pro kariérní astronauty,“ uvedl na tiskové konferenci Svoboda. Reagoval tak na dotazy, jak pravděpodobné je, že se do vesmíru jako člen rezervního týmu ESA skutečně podívá. Kosmický program je podle něj specifický a samozřejmě nesmírně finančně náročný.

ESA zatím nestanovila Svobodovi přesné termíny pro dílčí aktivity. Podle smlouvy s ESA má v příštích letech absolvovat různé typy aktivit. „V příštím roce se reálně počítá s jedním až dvěma týdny. Tam se bude zejména jednat o ty povinné věci, aby člověk byl neustále kvalifikovaný v tom týmu být,“ uvedl. Budoucí aktivity astronautů ESA podle něj mají sledovat například vývoj programu pilotovaných kosmických letů robotického průzkumu vesmíru.

Výběr astronautů, který trval rok a půl, měl šest částí. „Jednotlivé části byly zaměřené ať na individuální výkonnostní testy nebo práci v týmu pod časovým tlakem při řešení nějakých komplexních úloh,“ řekl. Uchazeči prošli také sadou zdravotních testů, která mají vyloučit zdravotní riziko při letu do vesmíru. „Nehledá se super zdravý jedinec, ale především to, jestli fyziologické odezvy organismu na nějakou zátěž jsou adekvátní,“ řekl Svoboda.

K úspěchu mu pomohly i zkušenosti bojového pilota. „Výhodou jsou právě operační zkušenosti, člověk je zvyklý pracovat v týmu, vést lidi a komunikovat i ve složitých situacích,“ řekl. Záložním pilotem týmu ESA bude Svoboda až do dalšího výběru, pro který by měl být podle něj zřejmě delší časový odstup. Předchozí výběrové řízení se konalo v roce 2008, tým byl jmenován v roce 2009.

Velitel čáslavské základny taktického letectva Jaroslav Tomaňa prohlásil, že výběr Svobody do evropského týmu astronautů je absolutní úspěch, a to pro samotnou základnu, české letectvo, armádu i celou republiku. Armáda podle něj udělá maximum, aby mohl plnit povinnosti a úkoly vyplývající z nové role. I když bude Svoboda dál létat v Čáslavi na letounech Gripen, prioritou je samozřejmě udělat vše pro to, aby se mohl jako první český kosmonaut po vzniku samostatné republiky podívat do vesmíru, dodal Tomaňa.

Svoboda uspěl v náročném výběru Evropské kosmické agentury, která buduje tým astronautů pro evropský vesmírný program. Stíhací pilot se o místo v týmu ucházel v konkurenci 22.000 kandidátů z celé Evropy i dalších 200 zájemců z Česka.

V hlavním pětičlenném týmu astronautů, který ESA minulý týden představila, jsou dvě ženy a tři muži, kteří budou zaměstnanci agentury. Dalších 12 členů rezervního týmu budou pokračovat ve svých dosavadních zaměstnáních a budou k dispozici jako náhradníci po případném odchodu někoho ze základního týmu.

Někdejší Československo se koncem 70. let stalo po Sovětském svazu a Spojených státech teprve třetí zemí světa, jejíž občan se podíval do vesmíru. Vojenský pilot Vladimír Remek vytvořil v březnu 1978 spolu se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarovem posádku kosmické lodi Sojuz 28. Remek byl dosud prvním a jediným československým kosmonautem.

Zdroj  :ČTK

PROFESNÍ SETKÁNÍ LOGISTIKŮ 2022 – SLOVENSKO

Od
Michaela Drábková
-

Komora logistický auditorů Slovenské republiky pořádá ve dnech 8. a 9. prosince 2022 PROFESNÍ SETKÁNÍ LOGISTIKŮ v Senci v hotelu Zátoka.

Program je naplněn do poslední minuty zajímavými příspěvky, které určitě stojí za to slyšet a následně o nich diskutovat.

O čem všem se bude dva dny diskutovat se můžete dozvědět na stránkách KLA SR, stejně tak tam naleznete přihlášku – ZDE DETAILY http://www.klasr.sk/  

My za naší KLA přejeme kolegům logistikům ze Slovenska ať se jim akce vydaří a naváží tak na dlouholetou tradici Profesních setkání logistiků, které patří do kalendáře každého logistika.

Zdroj  :KLA

1...531532533...1 176Strana 532 z 1 176

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253