České dráhy pozmění vedení dvou dceřiných společností. Novými členy představenstva nákladního ČD Cargo se stali Martin Svojanovský a Zbyszek Waclawik, kteří nahradí končící Zdeňka Škvařila a Radka Dvořáka. Vedení Dopravního vzdělávacího institutu (DVI) doplní David Voráček. Skupina zároveň dál hledá nové vedení pro ČD-Telematiku.

Změny v ČD-Cargo začnou platit od června. Škvařil, který řídil úsek provozu, odchází do penze. Jeho nástupcem se stane dosavadní ředitel Řízení provozu Carga v České Třebové, kterého doporučil valné hromadě šéf nákladního dopravce Tomáš Tóth. „Jeho role je klíčová, bez zajištění všech provozních činností bychom nedokázali zákazníkům nabízet kvalitní služby a operativně reagovat na požadavky trhu a nové obchodní příležitosti,“ řekl Tóth.

Další změna se uskuteční na pozici člena představenstva odpovědného za komunikaci se zákazníky a posilování tržního podílu v ČR i v zahraničí. Radka Dvořáka nahradí Zbyszek Waclawik, který byl u vzniku dnešní polské dceřiné společnosti ČD Cargo Poland. Cílem změny je podle drah posílení obchodu společnosti.

„Vybírali jsme z několika možných kandidátů a volba padla na pana Waclawika, protože má v tomto tvrdém byznysu bohaté zkušenosti. Pro mě má obchodnické boty a myslím, že bude pro Cargo v tomto hledu přínosem,“ řekl šéf českých drah Michal Krapinec. Waclawik byl v čele polského ČD Cargo v letech 2007 až 2013. Následně působil ve vrcholových manažerských pozicích u několika dalších společností jako Rentrans International Spedition, OT Logistics nebo CargoTrans Europe.

Uvolněné místo ve vedení DVI, které bylo neobsazené po odchodu Blanky Havelkové do představenstva Českých drah, od příští středy zaujme David Voráček. Ten byl v minulosti manažerem například ve vydavatelství Economia a Burda International CZ.

České dráhy zároveň dál hledají členy vedení dalších dceřiných firem. Nového šéfa například vybírá pro ČD-Telematiku, kde je post předsedy představenstva neobsazen po odchodu Michala Krapince do čela mateřské společnosti.

V Německu bude od června platit po dobu tří měsíců celostátní měsíční jízdenka pro regionální dopravu za devět eur (222 Kč). Koaliční vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se takto rozhodla obyvatelům země dočasně ulevit od rostoucích cen pohonných hmot a energií. Spolkové země se ale obávají nedostatečného financování, spolkový ministr dopravy Volker Wissing to odmítá a věří ve znovuzrození regionální dopravy. Z velkého zájmu o jízdenky je očividné, že Němci se těší na levné výlety.

„Devět výletních tipů na devítieurový lístek, doporučení a rady k devítieurovému lístku nebo jak si cestu co nejlépe naplánovat,“ to jsou nyní běžné titulky v německých médiích, které se levné jízdence podrobně věnují.

„Tohle je analogová varianta a tohle je digitální,“ ukázal na Postupimském náměstí v Berlíně ministr dopravy Volker Wissing novinářům papírovou jízdenku a pak v mobilu její elektronickou variantu. Jízdenku si koupil společně s šéfkou berlínského dopravního podniku Evou Kreienkampovou jen krátce poté, co před týdnem v pátek Spolková rada zlevnění veřejné dopravy schválila.

„Je senzační, že jsme jako vláda něčeho takového dosáhli společnými silami se spolkovými zeměmi,“ prohlásil Wissing o levném jízdném. „Jakýkoli jiný výsledek by Němce zklamal,“ poznamenal.

Wissing očekává, že dočasné zlevnění regionálních spojů oživí zájem o hromadnou dopravu. „Člověka může jen těšit, že nyní každý o hromadné dopravě mluví,“ řekl. Věří, že mnoho lidí, kteří do práce jezdí autem, přesednou na hromadnou dopravu, ve které i po skončení akce zůstanou.

Německé regiony a také někteří provozovatelé dopravních služeb ale poukazují na to, že kvůli levnému měsíčnímu jízdnému budou spoje přeplněné. Podle Wissinga ale přeplněné vlaky, metro či autobusy nejsou důvodem ke znepokojení. „Pokud nával bude, tak je to důvod k radosti,“ řekl ministr dopravy v rozhovoru s lipským deníkem Leipziger Volkszeitung. Dodal, že všichni si přece přejí, aby se veřejná doprava využívala intenzivněji.

Přeplněná kapacita hromadné dopravy ale není jediným sporným bodem levného jízdného mezi vládou a regiony. Spolkové země poukazují i na to, že vláda nepřipravila dostatek financí. To ale Scholzův kabinet odmítá a poukazuje na to, že na dorovnání výpadků příjmů za jízdné vyčlenil 2,5 miliardy eur (61,5 miliardy Kč). Dalších 1,2 miliardy eur (29,5 miliardy Kč) chce vláda poskytnout dopravcům jako náhradu ztrát kvůli následkům pandemie nemoci covid-19.

Zájem o devítieurovou měsíční jízdenku je mezi veřejností mimořádný. Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) už prodala stovky tisíc těchto lístků. Jízdenku je ale možné koupit rovněž u jiných dopravců včetně automatů městské hromadné dopravy nebo mobilních aplikací. Kdo se rozhodne pořídit si místo digitální jízdenky papírovou, musí na lístek vyplnit své jméno a při kontrole předložit doklad totožnosti.

Na levnou měsíční jízdenku je možné od června do konce srpna cestovat po celém Německu. Lidé mohou využívat městskou hromadnou dopravu, regionální autobusy nebo příměstskou či regionální železnici. Z akce jsou ale vyjmuty dálkové spoje, tedy například rychlíky či rychlovlaky ICE. Německé portály, noviny a magazíny už zveřejňují tipy, jak jízdenku k poznávání Německa využít.

„Kdo má dost času a komu to zadek dovolí, může se teoreticky za devět eur vydat z Bad Reichenhallu do Kielu,“ napsal deník Passauer Neue Presse o možnosti výletu z bavorského lázeňského městečka do nejsevernějšího německého velkoměsta a metropole Šlesvicka-Holštýnska. „Bez rychlovlaku ICE ale cesta potrvá 16 hodin a vyžádá si nejméně sedm přestupů,“ dodal deník.

Doporučení k levné jízdence vydalo i německé sdružení cestujících PRO BAHN, které zájemce o cestování varovalo před plnými vlaky. V zájmu klidné jízdy by se lidé měli vyhnout špičkám, kdy regionální dopravou cestují zaměstnanci do práce a z práce. Jako vhodné časy PRO BAHN vidí dobu od čtyř do šesti hodin ráno, pak dopoledne a nakonec večer po 20:00. Přeplněné vlaky pak lze s jistotou očekávat o víkendech na trasách k oblíbeným turistickým cílům. Německé dráhy a řada dalších dopravců ale přislíbila, že kapacitu spojů posílí.

Levná jízdenka nezajímá jen média a veřejnost, ale také akademiky. Vědci z Technické univerzity v Mnichově, kteří v regionu bavorské metropole zkoumají proměnu dopravy a cestovních návyků, chtějí do studie zahrnout i to, jak devítieurový lístek motivuje lidi k přestupu z aut do autobusů a vlaků.

Správa železnic loni vykázala ztrátu po zdanění 1,6 miliardy korun, meziročně ji prohloubila o 400 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy Správy železnic. Do železniční infrastruktury podle ní firma investovala přes 37 miliard korun, podobně jako předloni. Další miliardy korun pak vynaložila na opravy a údržbu. Více než 20 miliard korun správa použila z evropských fondů, podle organizace se podařilo vyčerpat téměř vše.

Celkově loni správa hospodařila se 60 miliardami korun, letos má k dispozici zatím 53 miliard korun. Na ztrátě se v konečném výsledku podle firmy podílelo zejména započtení úroků, zdanění a odpisů. Bez nich organizace dosáhla zisku (EBITDA) 459 milionů korun, což je meziročně o 1,3 miliardy korun méně.

Správa železnic loni uvedla do provozu 92 kilometrů zrekonstruovaných tratí. Patří mezi ně například úsek mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi, dále část třetího koridoru z Berouna do Králova Dvora, úsek Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou a nově zelektrifikována byla trať z Olomouce do Uničova.

Správa dále podle generálního ředitele Jiřího Svobody vloni kompletně zrekonstruovala 73 výpravních budov. Hotové jsou z loňska například budovy v Šumperku, Havířově, Hanušovicích, Strakonicích, Třebíči, Křižanově, Lounech a na dalších místech. Dokončena byla také rekonstrukce fasády a střechy Fantovy budovy pražského hlavního nádraží a práce se přesunuly do interiéru památkově chráněné budovy. Celkově správa na stavby a údržbu vynaložila více než dvě miliardy korun.