Falešná oznámení o bombách na palubě komplikují civilní lety mezi Srbskem a Ruskem. Za poslední týden jich bylo už nejméně pět, uvedlo srbské ministerstvo vnitra. Bělehrad, který se odmítá připojit k protiruským sankcím přijatým kvůli invazi na Ukrajinu, čelí kritice, že nechává národní aerolinky Air Serbia pomáhat Rusům dostat se do Evropy v době, kdy většina ostatních leteckých společností přestala do Ruska létat.
Stanice RFE/RL s odvoláním na prohlášení srbského ministerstva vnitra uvedla, že za poslední týden byla pětkrát oznámena přítomnost výbušného zařízení na palubě letadel Air Serbia na lince mezi Bělehradem a Moskvou či Bělehradem a Petrohradem. Zatím poslední oznámení registrovala srbská policie ve středu večer. Ani v jednom případě se bomba po důkladném prohledání letadla, které způsobilo zpoždění, nenašla.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je přerušená letecká doprava mezi velkou většinou evropských zemí a Ruskem. Air Serbia zůstává jednou z mála evropských leteckých společností, která lety do Ruska stále provozuje. Aerolinky kvůli zvýšené poptávce zvýšily četnost letů do Moskvy na 15 týdně a další spoje nabízejí do druhého největšího ruského města Petrohradu. Prezident Aleksandar Vučić v úterý po kritice oznámil, že od příštího pondělí se počet letů do Moskvy sníží na původních osm týdně.
Srbsko je jedinou zemí západního Balkánu, která se odmítla připojit k protiruským sankcím v souvislosti s agresí Moskvy proti Ukrajině. Brusel začátkem týdne Bělehradu zopakoval, že očekává, že jako země usilující o členství v Evropské unii sladí svou zahraniční politiku se sedmadvacítkou a k sankcím se připojí.
Logistická společnost rozšiřuje síť v Evropě a zámoří / Zvýšení netto obratu na 2,5 mld. EUR / Vysoká poptávka v oblasti e-commerce / Investice ve výši 112 mil. EUR do rozšiřování poboček / Nadále zaměřeno na: digitální služby a zelenou logistiku
Lauterach, 16. března 2022 – Mezinárodní přepravní a logistická firma Gebrüder Weiss dosáhla v uplynulém obchodním roce předběžného čistého obratu ve výši 2,54 mld. EUR. To odpovídá navýšení o 43 procent vůči předchozímu období (2020: 1,77 mld. EUR). Přes 70 procent tohoto nárůstu obratu pochází ze segmentu letecké a námořní dopravy. V důsledku celosvětového nedostatku nákladního prostoru mnohonásobně vzrostly přepravní sazby lodních a leteckých společností. Přenesení těchto nákladů významně přispělo ke zvýšení tržeb logistické společnosti – vedlo ale také k mimořádným výzvám.
„Rok 2021 byl opět výjimečným rokem charakterizovaným vysokou volatilitou. Nerovnováha mezi nízkou nabídkou přepravního prostoru a vysokou poptávkou měla drastické dopady. Díky zcela mimořádnému úsilí a nasazení za cenu vysokých nákladů se nám navzdory kapacitním překážkám dařilo pro naše zákazníky nacházet vhodná přepravní řešení. Jsem hrdý na to, co naši zaměstnanci i ve ztížených podmínkách dokázali,“ říká Wolfram Senger-Weiss, předseda představenstva společnosti Gebrüder Weiss.
V roce 2021 organizovala společnost pro své zákazníky ve zvýšené míře charterové lety, ke kterým využívala mimo jiné i osobní letadla přestavěná na nákladní. Důležitým krokem pro rozvoj globální sítě Gebrüder Weiss bylo v roce 2021 převzetí logistických aktivit společnosti Ipsen v Německu, Polsku a Malajsii koncem roku 2020. Segment letecké a námořní dopravy a logistiky dosáhl celkového obratu ve výši 1 030 mil. EUR (2020: 470 mil. EUR).
Divize pozemní přepravy a logistiky zaznamenala nárůst obratu ve výši 16 procent a vykázala výsledek 1 277 mil. EUR (2020: 1 104 mil. EUR). Pro zvýšení efektivity zavedla společnost Gebrüder Weiss nové technologie v oblasti plánování a výpočtu parametrů přepravy. Novinkou je také intermodální spojení z Vídně do německého Porúří. Všechny produktové oblasti pozemní přepravy vykázaly nové rekordy v počtech přepravených zásilek.
V segmentu Home Delivery doručila firma Gebrüder Weiss přibližně 1,74 milionů zásilek koncovým uživatelům v Rakousku a několika zemích východní Evropy a upevnila tak svoji pozici lídra na tamějších trzích (2020: 1,37 milionů zásilek). Společnost DPD Austria, jejímž společníkem je Gebrüder Weiss Paketdienst, přepravila v roce 2021 přes 66,5 milionů balíků. To odpovídá nárůstu o 16 procent vůči předchozímu období, který vyplývá zejména z výrazného objemu transakcí se soukromými zákazníky.
Gebrüder Weiss
Silná pozice na trhu ve střední a východní Evropě
V Bavorsku posílila společnost Gebrüder Weiss prostřednictvím akvizic svou síť pozemní přepravy v jižním Německu. Další akvizice následovaly v Bulharsku a Turecku, nové pobočky vznikly v Maďarsku a Jižní Koreji. V České republice došlo k rozsáhlému rozšíření centrály v Jenči a pobočky v Syrovicích. Logistická firma investovala celkem 112 milionů do rozšiřování poboček a výstavby nových objektů (2020: 75,6 mil. EUR) – jedná se o dosud nejvyšší objem investic ve firemní historii. Ruku v ruce s rozšiřováním sítě rostl také počet zaměstnanců: zvýšil se o osm procent na cca 8 000 zaměstnanců.
14 500 uživatelů používá nový zákaznický portál myGW
Ve strategii optimalizace logistických procesů vsadila společnost Gebrüder Weiss vůči svým zákazníkům na digitální nástroje: „Nároky na rychlost, účinnost a transparentnost se v rámci celého dodavatelského řetězce enormně zvýšily. Díky spuštění našeho zákaznického portálu myGW na mezinárodní úrovni a jeho dalšímu vývoji jsme dosáhli důležitého milníku,“ říká Wolfram Senger-Weiss. Digitální platforma poskytuje zákazníkům informace o toku jejich zboží v reálném čase a používá ji už přes 14 500 uživatelů v 19 zemích. Pro řadu renomovaných klientů firma dále realizovala projekty v oblasti řízení dodavatelského řetězce. V tomto směru zamýšlí Gebrüder Weiss dále růst a rozšiřovat svou nabídku digitálních služeb. „Koronavirová krize nám ukázala, jak je důležité mít kontrolu nad fyzickou infrastrukturou. Naše strategie „Best of Both Worlds“ neboli „To nejlepší z obou světů“ – tedy moderní digitální nástroje na jedné straně a logistické systémy, přepravní kapacity a dobře vyškolení zaměstnanci na straně druhé – se opět ukázala jako správná,“ vysvětluje pan Senger-Weiss.
Klimatická neutralita do roku 2030
Do roku 2030 chce mít společnost všechny pobočky klimaticky neutrální. Za tím účelem bylo jen v loňském roce instalováno osm fotovoltaických zařízení v logistických terminálech v Rakousku a Německu, v letošním roce mají následovat pobočky další. Vedle toho zavádí firma nové technologie: jeden z prvních nákladních automobilů na vodíkový pohon na světě se v logistické praxi už osvědčil, další alternativní pohony na LPG a elektřinu jsou využívány na přepravu velkých zásilek v oblasti Home Delivery. Pro své zákazníky zavedla společnost Gebrüder Weiss také službu „zero emissions“, která nabízí možnost kompenzovat emise CO2 u každé logistické služby. Touto formou budou financovány certifikované projekty na ochranu klimatu.
Oceněné exponáty světovým WorldStar jsou vždy dobrou inspirací, nicméně v segmentech s rozvíjející tendencí to platí dvojnásobně. A to je v současnosti případ především e- commerce. Jedno z opravdu progresivních řešeních pro tuto oblast nabídla i vítězná společnost Mondi Bupak se svým konceptem „Křížový“ obal z vlnité lepenky.
„Křížový“ obal z vlnité lepenky je zkonstruován z plně recyklovatelného, ekologického materiálu, jako náhrada polyetylénových sáčků, obálek s PE bublinkovou výstelkou a menších F0201 nyní v e-commerce segmentu hojně používaných. Díky dobře zvolenému směru vlny, konstrukčním vychytávkám a aplikaci uzavíracího hotmeltového lepidla přináší tento obal řadu přednosti: od možnosti rychlého plnění, úspory fixace, variability výšky atd., až ke zrychlení a zefektivnění procesu balení. Za společnost na otázky ohledně ocenění WS odpovídal Ladislav Kneisl, Technical service manager – Vedoucí technické podpory prodeje, Mondi Bupak.
– Co pro vás znamená WS? Proč se z Obalu roku přihlásit do WS?
LK: Ocenění WS pro nás znamená, že naše inovace jsou plně konkurenceschopné nejen v rámci lokálního trhu, ale i v mezinárodním prostředí.
– Jaká jsou pro vás rozhodující kritéria pro Obal roku a jaká pro WS?
LK: Naprosto stejná – konkurenceschopný inovativni přístup a přidaná hodnota pro zákazníka.
– Vnímáte u prémiových (tedy vítězných obalů) nějak posun v požadavcích klientů?
LK: Vývoj požadavků z našeho pohledu plně odpovídá celkovému vývoji trhu, např. rostoucí vliv segmentu e-commerce, zvyšující se požadavky na vysokou efektivitu a nízké náklady v hodnotovém řetězci zákazníků.
– Jak byste popsali váš vítězný exponát 3 hlavními benefity?
LK: Díky dobře zvolenému směru vlny a aplikaci uzavíracího hotmeltového lepidla přináší obal tyto přednosti:
– je ihned připraven k plnění + zboží je uvnitř fixováno bez nutnosti použití dalšího fixačního materiálu
– poskytuje variabilní výšku, lepší ochranu baleného zboží během přepravy proti propíchnutí, průrazu, krádeži
– zrychluje a zefektivňuje proces balení
– Lišil se nějak vývoj/výroba/komunikace/požadavky klienta u vítězného exponátu oproti běžné výrobě/vývoji?
LK: V podstatě ne. Na začátku je vždy důsledná analýza požadavků a potřeb zákazníka, která se následně promítne do daného inovativního řešeni.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zasáhly v Černém moři ruské rakety tři lodě plující pod panamskou vlajkou. S odvoláním na panamský námořní úřad o tom informovala agentura Reuters. Jedno plavidlo se potopilo, ale incident si nevyžádal žádné oběti, poznamenal úřad.
„Víme, že jsme měli tři lodě, které byly napadeny ruskými raketami, ale posádky jsou v pořádku, měli jsme materiální škody,“ sdělil Noriel Araúz z panamského námořního úřadu.
Konkrétně střely podle Reuters zasáhly nákladní plavidla Namura Queen, Lord Nelson a Helt. Kdy přesně se tak stalo, úřad nespecifikoval.
Z Černého moře bylo od začátku ruské invaze do sousední země hlášeno už několik incidentů týkajících se nákladních lodí.
Den po zahájení invaze Rusko podle Ukrajiny zasáhlo při ostřelování u ukrajinského přístavu Oděsa zmíněnou loď Namura Queen a také tanker Millennial Spirit plující pod moldavskou vlajkou.
Na začátku března média informovala o tom, že u Oděsy ztroskotala estonská nákladní loď Helt. Ve stejný den přišla zpráva, že po blíže nespecifikovaném útoku na bangladéšskou nákladní loď Banglar Samriddh v ukrajinském přístavu Olvija zemřel jeden člen posádky.
Moskevské letiště Šeremeťjevo zavřelo dva mezinárodní terminály a přestalo používat třetí vzletovou a přistávací dráhu. Jde o součást protikrizových opatření po poklesu letecké dopravy, oznámila dnes agentura TASS, která se odvolává na sdělení letiště. Mezinárodní leteckou dopravu v Rusku tvrdě zasáhly sankce, které na Moskvu uvalil Západ po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
„Mezinárodní letiště Šeremeťjevo v období podstatného snížení zátěže kvůli omezením v oblasti mezinárodní letecké dopravy vypracovalo soubor protikrizových opatření ve všech sférách působení,“ uvedlo v komuniké letiště.
Šeremeťjevo omezuje náklady, optimalizuje technologické procesy a také mění jízdní řád mezi terminály, mezi kterými bude napříště jezdit pouze jeden vlak místo dvou, dodal TASS.
Letiště Šeremeťjevo, jedno ze čtyř letišť obsluhujících ruskou metropoli, je největším letištěm v Rusku. Čítá šest terminálů pro cestující a má také dva terminály pro nákladní dopravu. Kapacitu zvýšila modernizace před mistrovstvím světa ve fotbale. V roce 2019 letiště podle dostupných údajů přepravilo bezmála 50 milionů cestujících, o rok později ale vlivem pandemie tento počet klesl na méně než 20 milionů.
Pražské letiště Václava Havla loni přepravilo bezmála 4,4 milionu cestujících. To ale bylo o 75 procent méně než v nejúspěšnějším roce 2019, tedy těsně před pandemií covidu-19.
Dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk se z Ruska snaží dostat 50.000 kontejnerů, které v zemi uvázly. Informoval o tom včera generální ředitel firmy Sören Skou. Firma, která patří k nejvýznamnějším kontejnerovým dopravcům na světě, na začátku března oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu pozastaví rezervace nových kontejnerů do Ruska a z něj. V ruských přístavech doručuje kontejnery rezervované před začátkem ozbrojeného konfliktu.
„V Rusku se dnes nachází přibližně 50.000 našich kontejnerů. Většina z nich je prázdná, jsou naším majetkem,“ uvedl Sören Skou. „Potřebujeme je a velmi neradi bychom je v Rusku nechali. Z tohoto důvodu ještě operujeme v několika ruských přístavech,“ dodal. Maersk se též snaží dostat své kontejnery z Ruska po železnici, řekl mluvčí společnosti.
Kvůli zácpám v ruských přístavech nebude firma patrně schopna doručit v Rusku všechny kontejnery rezervované před zahájením invaze, napsala agentura Reuters.
Dánský námořní dopravce v Rusku působí od roku 1992. Minulý týden však oznámil, že prodá veškerá svá aktiva v Rusku, včetně 30,75procentního podílu v ruském provozovateli přístavů Global Ports Investments, mezi jehož akcionáře patří ruská státní jaderná společnost Rosatom a ruský podnikatel Sergej Šiškarjov.
„Rusko bylo pro společnost Maersk po mnoho let velkým a důležitým trhem, ale přirozeně nemůžeme pokračovat v provozování kritické infrastruktury v Rusku, jako by se nic nestalo,“ uvedl Sören Skou. „Je možné, že se k podnikání v Rusku nebudeme moci vrátit ještě mnoho let. To je cena, kterou jsme ochotni i schopni zaplatit,“ dodal.
Loni Maersk v Rusku generoval zhruba 2,5 procenta ze svých celkových tržeb. Provozoval tam kontejnerové námořní trasy do Petrohradu a Kaliningradu v Baltském moři, Novorossijsku v Černém moři a do Vladivostoku a Vostočného na východním pobřeží Ruska.
Ministři financí Evropské unie se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti a na podpoře podniků, které zasáhl růst cen energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
„Válka na Ukrajině vede k prudkému růstu cen komodit, zejména plynu a potravin. To si žádá koordinovanou hospodářskou reakci evropských zemí,“ uvedl Le Maire, který předsedal dnešním rozhovorům ministrů financí EU. Dodal, že společná strategie je založena na návrzích Evropské komise zmírnit omezení pro státní pomoc v EU, které mají pomoci při řešení nynější krize.
„Tato strategie je založena na třech klíčových aspektech. Zaprvé na podpoře všech domácností zasažených prudkým nárůstem cen pohonných hmot. To jsme učinili ve Francii a mnohé další evropské země dělají totéž, nebo to zvažují,“ řekl Le Maire. „Jedná se o určitou slevu u cen na čerpacích stanicích. Mnoho lidí musí do práce jezdit autem. Podporu pro domácnosti považujeme za nezbytnou,“ dodal.
Druhým podpůrným opatřením je pomoc podnikům, které nejvýrazněji zasáhl nárůst cen plynu. Tato pomoc by měla mít podobu vládních záruk za úvěry nebo grantů pro podniky s vysokou spotřebou energie. Třetím opatřením je diverzifikace zdrojů energie, která má odstranit závislost na Rusku, napsala agentura Reuters.
„Musíme co nejdříve vybudovat svou energetickou nezávislost. Musíme urychlit investice, musíme diverzifikovat zdroje energie, musíme diverzifikovat zdroje dodávek, musíme zvýšit zásoby,“ uvedl Le Maire. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise by členské státy EU mohly takovéto investice financovat z levných úvěrů dostupných v rámci unijního fondu obnovy.
„Stále je k dispozici 200 miliard eur (zhruba pět bilionů Kč) v úvěrech, o které mohou členské státy požádat do srpna 2023 k financování dalších investic a reforem,“ řekl Dombrovskis. „To je obrovská částka, kterou lze použít k reakci na problémy plynoucí z tohoto (rusko-ukrajinského) konfliktu, například k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ dodal.
Až 50.000 neplatných průkazů způsobilosti k vedení a obsluze plavidla už nebude od poloviny letošního roku možné vyměnit. Lidé se jimi už nebudou smět ani prokazovat. Počítá s tím novela zákona o vnitrozemské plavbě, která by měla začít platit od července. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy. Jde o doklady vydané před prvním lednem 2015.
Lidé s propadlými doklady tak musí výměnu stihnout do konce června letošního roku. Podle ministerstva se to týká oprávnění vůdců a členů posádek plavidel jiných než malých včetně plaveckých služebních knížek i průkazů vůdců malých a rekreačních plavidel, a to bez ohledu na to, zda mají na průkazu způsobilosti uvedené datum platnosti nebo je na průkazu uvedená platnost bez omezení.
O výměnu mohou zájemci požádat na pobočkách Státní plavební správy. Žádost přitom musí podat nejpozději 30. června a přiložit k ní průkaz, který má být vyměněný.
Nutná výměna se týká průkazů vydaných před rokem 2015, později vydaných průkazů se tak opatření zatím netýká.
Česká republika zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie v rychlosti zavádění elektrobusů či autobusů na alternativní pohon do veřejné dopravy. Podíl autobusů na takzvané čistý pohon, tedy na elektřinu nebo alternativní palivo jako plyn, byl mezi loni registrovanými autobusy 7,65 procenta a Česku tak mezi zeměmi EU patří osmnácté místo. Informovalo o tom Centrum dopravního výzkumu (CDV) v tiskové zprávě.
„V České republice byly v uplynulém roce registrovány dva elektrobusy a 71 plynových autobusů, v součtu těchto vozidel nám patřila patnáctá příčka, podíl 7,65 procenta nás pak řadil na osmnácté místo. Ze zemí V4 bylo před námi Polsko s podílem 27,93 procenta a Slovensko s 8,70 procenta, za námi pak Maďarsko se 4,65 procenta,“ uvedl ředitel CDV Jindřich Frič.
Nejvíce nových autobusů, 877, mělo dieselový motor. Meziročně to sice představuje pokles o 16,95 procenta ve srovnání s rokem 2020, pokles registrací autobusů s tímto pohonem byl ale v EU razantnější a přišel už v roce 2020. Podíl dieselových autobusů tehdy poklesl ve srovnání s rokem 2019 o 27 procent, loni se pak snížil o další 2,86 procenta.
„Celkově bylo v registru v Česku evidováno 107 elektrobusů, vývoj v posledních letech má však sestupnou tendenci. Zatímco v roce 2018 bylo registrováno 50 elektrobusů, o rok později 11, v roce 2020 šest a vloni pouze dva. Proč je v Česku trend opačný než v EU, obecně pravděpodobně souvisí s malou popularitou elektromobility u nás a stále nedostatečně rozvinutou infrastrukturou, tedy systémem dobíjecích stanic,“ řekl ČTK Lukáš Kadula z CDV. V Česku také chybí dotační podpora nákupu elektřinou poháněných dopravních prostředků, momentálně se podle Jana Bezděkovského z ministerstva dopravy čeká na zákon o podpoře nízkoemisních vozidel.
Z autobusů na čistý pohon jsou výrazněji zastoupeny CNG autobusy, tedy ty poháněné stlačeným zemním plynem. Těch bylo v Česku celkově registrováno na konci loňského roku 1830, meziročně ale počet registrovaných autobusů na plyn klesl o 72,8 procenta. V roce 2020 jich bylo nově registrovaných 261, loni pouze 71.
Drážní úřad v loňském roce zaznamenal výrazný nárůst žádostí o zabezpečení železničních přejezdů. Celkem jich zaevidoval 295, což je meziročně více než dvojnásobek. Tento trend bude podle úřadu pokračovat. Novinářům to dnes řekl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář. Na českých železnicích je 7789 železničních přejezdů.
Železniční přejezdy jsou dlouhodobě jedním z nejproblematičtějších míst na železnici kvůli vysokému počtu nehod. Počet srážek na železničních přejezdech loni stoupl zhruba o desetinu na 160. Podle Koláře jsou viníky nehod v drtivé většině případů řidiči automobilů. Správa železnic letos plánuje zabezpečit zhruba 200 železničních přejezdů za skoro dvě miliardy korun. Zrušeno by mělo být 11 přejezdů.
Způsob realizovaných zabezpečení přejezdů bude různé. Na některých místech jde o přidání závor, jinde zase semaforů a dalších opatření. Úřad zaznamenal i dvojnásobný nárůst rozhodnutí o zrušení přejezdů, loni to bylo 18 případů.
Drážní úřad loni také provedl 57 dozorů železničních vozidel. Bylo to o 21 méně než v roce 2020, pokles zapříčinila podle úřadu zejména covidová situace. Při kontrolách ovšem úřad nezjistil žádné závažné závady.
Úřad má na starosti i kontrolu tuzemských lanových drah. Po loňském pádu kabinky na Ještědu provedl mimořádné kontroly všech drah v Česku, podle Koláře ovšem zjevné nedostatky nezjistil. Příčina nehody na Ještědu zatím známá není.
Od začátku února také už funguje nový monitoring licence strojvedoucích. Jeho účelem je zamezit případům, kdy strojvedoucí či dopravci porušovali zákonem stanovená pravidla pro odpočinek strojvůdců. Úřad zatím po šesti týdnech fungování systému eviduje 1200 nezadaných licencí. Podle úřadu jde ovšem v drtivé většině případů zatím o systémové nedostatky, které dopravci postupně opravují. Vážná porušení zatím úřad nešetří.
Pokračuje také certifikace subjektů, které jsou v Česku zodpovědné za údržbu vlaků. Všechny subjekty musí být certifikovány do 15. června, úřad jich zatím eviduje 56. Do konce termínu jich očekává kolem 80 až 100. „Předpokládáme, že všechny společnosti, které udržují lokomotivy a vozy vyjíždějící do každodenního provozu na naší veřejné železniční síti, svou certifikaci stihnou,“ uvedl úřad.
