Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński dnes obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska, při které přesně před 12 lety zahynul jeho bratr-dvojče, tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a spolu s ním dalších 95 členů delegace a posádky vládního letadla. Kaczyński slíbil „velice brzy“ předložit důkazy pro svá tvrzení.

Delegace, složená z vysoce postavených představitelů polské politiky a armády, letěla v dubnu 2010 do Smolenska, aby v nedaleké Katyni uctila památku tisíců polských důstojníků, povražděných v sovětském zajetí. Letoun havaroval v husté mlze při přistávání na smolenském letišti. Následné vyšetřování odhalilo chyby posádky a podle polského názoru i dispečerů ruského letiště.

Neštěstí se stalo zlomovým okamžikem polské politiky: konzervativci v čele s Jaroslawem Kaczyńským obviňovali tehdejší liberální vládu z nedbalosti při přípravě návštěvy a nedostatečného vyšetřování. Rusko veškerou odpovědnost za katastrofu svalilo na Polsko, připomněla agentura AFP.

Opoziční média připomínají, že vláda PiS nedokázala od podzimu 2015, odkdy je u moci, předložit hodnověrné důkazy pro tvrzení, že letecké neštěstí bylo atentátem.

„Dnes víme, co se stalo. Máme odpovědi. Budou předloženy veřejnému mínění,“ řekl Kaczyński podle televize TVN 24 na shromáždění tisíců lidí k výročí katastrofy před prezidentským palácem ve Varšavě. „To je ta změna, o které jsem chtěl právě dnes, na 12. výročí katastrofy, na 12. výročí tohoto zločinu, hovořit,“ dodal.

„Mnoho z nás mělo v mysli a v srdcích velké pochyby. Velice mnoho lidí vědělo, že to není pravda, že celý příběh, který jsme slyšeli oficiálně, nemá s pravdou nic společného. Ale je velký rozdíl mezi mít předtuchu, dokonce být hluboce přesvědčen, a mít důkazy, mít vyčerpávající, důslednou odpověď na otázky, co vedlo k té tragédii,“ dodal.

V posledních třech letech došlo podle Kaczyńského k „velké změně“ při objasňování okolností katastrofy. A tato změna vyplývá nejen z kontextu doby, z války na Ukrajině a neslýchaných zločinů, které potvrzují, že „Rusko se nemění a ruský postkomunismus je stejně zločinný jako komunismus“.

Za nesmírné obtížné označil shromáždění důkazů, které trvalo roky. „Dnes víme, co se stalo. Máme ty odpovědi. Máme tu odpověď, poprvé úplnou, důslednou, odpovídající na všechny otázky, a také ověřenou různými středisky, a to i mimo Polsko,“ prohlásil. „Řeč o tom bude v příštích dnech i týdnech. Bude to předloženo veřejnému mínění,“ dodal.

Zdůraznil, že jeho bratr Lech dokázal dělat politiku, křížící ruské plány, které dokázal rozšifrovat, popsat i předvídat. A měl odvahu pomoci Gruzii, válčící s Ruskem v srpnu 2008. V zájmu Polska i svobodné Evropy je podle Kaczyńského nutné nastolit otázku o odpovědnosti za zločin a „jak se má zacházet s těmi, kteří přijali rozhodnutí a ti, kteří je vykonali“, a to „jak tady v Polsku, ale především tam v Rusku“.

„Je to otázka, zda budeme nadále svobodní, anebo budeme žít pod hrozbou teroru teroristického, banditského státu,“ prohlásil a varoval, že to, co se děje na Ukrajině, se může dít i v Polsku, a nejen tam, ale i v Paříži, Berlíně a Římu. „Zbabělost a hloupost vždy prohrávají, a to v Moskvě dokážou využít,“ řekl a vyzval „celou svobodnou Evropu k velké mobilizaci při obraně Ukrajiny, při obraně svobody“. Součástí této obrany by bylo být i definitivní objasnění smolenské katastrofy a postavení všech pachatelů před soud. „To je cíl, který musíme splnit,“ zdůraznil.

Opoziční list Gazeta Wyborcza napsal v komentáři, že Kaczyński poprvé veřejně prohlásil, že má nezbytné důvody o smolenském „zločinu“ a smolenském „atentátu“, který se stal v „zájmu Moskvy“. Ačkoliv jméno ruského prezidenta Vladimira Putina během Kaczyńského projevu nezaznělo, všem je jasné, že měl na mysli ruského diktátora, když hovořil o postavení pachatelů před soud.

„Dnes všichni chtějí zúčtování s Putinem za genocidu, jakého se dopouští na Ukrajině. Kaczyński k válečným zločinům přidává Putinovi smolenský ‚zločin‘ a chce, aby se celá Evropa zmobolizovala a postavila Putina před soud. Kaczyński prostě využívá drama na Ukrajině, aby ukázal a potrestal ty, kteří podle jeho názoru zavinili katastrofu z 10: dubna 2010, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. Protože ten, kdo není s námi ve věci Smolenska, ten je s Putinem,“ napsal deník.

Zdroj : ČTK

Dopravní stavby se prodražují, u některých materiálů stouply náklady v posledních týdnech až o desítky procent. Stát proto bude při úhradách stavebním firmám postupovat adresně, častěji chce využívat takzvanou průběžnou inflační doložku, která by měla zohlednit růst cen za materiál během roku. V rozhovoru s ČTK to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zdržení či zastavování rozpracovaných staveb podle něj nehrozí.

Ministerstvo dopravy chce podle Kupky při rozhodování o úhradě zvýšených nákladů oproti původním smlouvám postupovat adresně. „Pokud dojde ke zvýšení fakturace, tak to samozřejmě zaplatí stát. Je proto na místě důsledně sledovat, kde to navýšení je opravdu nezbytně nutné,“ popsal ministr. Postupovat by se mělo podle konkrétní stavby i například podle postupu stavebníků.

Stát bude podle ministra častěji vyžívat takzvaných inflačních doložek, kterými by mohl stavebním firmám pomáhat se zvýšenými náklady už během roku. Inflace by se tak do úhrad započítávala už během roku a ne až na jeho konci, jak je u většiny smluv běžné, uvedl ministr.

Rozdělané stavby podle Kupky pokračují. Stát naopak prodloužil lhůtu pro dokončení výběrových řízení u připravovaných staveb. Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic posunuly uzávěrky u všech soutěží až do období po Velikonocích. „Poté vyhodnotíme, jak se ceny v nabídkách posunuly,“ dodal Kupka.

Ministerstvo dopravy se stavaři průběžně jedná. Petr Svoboda ze Sdružení pro výstavbu silnic už dříve ČTK řekl, že nárůst cen se liší podle jednotlivých komodit. Například u cen asfaltů je nárůst z asi 10.000 Kč za tunu z podzimu 2021 až k 16.000 Kč za tunu nyní, to je až o 60 procent. Nárůst ceny kameniva je podle výrobců více než pětinový. Cenu prací ovlivňují i nárůsty cen plynu, oceli a hliníku, které jsou ve stovkách procent, uvedl Svoboda.

Zdroj  :ČTK

Dálniční známky v Česku zatím zdražovat nebudou. Stát od původního záměru na zvýšení cen dálničních poplatků ustoupil kvůli současné situaci na trhu. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V příštím roce by tak měla dálniční známka nadále stát 1500 korun za rok.

Ministr hovořil o plánu na zvýšení cen dálničních známek na začátku letošního roku. Připomněl, že ceny známek jsou stejné skoro deset let a je nutné zohlednit inflaci a také rozšiřování dálniční sítě. Nyní ovšem z těchto plánů sešlo, minimálně pro příští rok.

V současné době lze koupit tři typy známek: 10denní za 310 korun, 30denní za 440 korun a roční za 1500 korun.

Otevřené je podle ministra Kupky naopak další rozšiřování mýtného systému. Ministr řekl, že některé kraje i obce žádají zpoplatnění vytipovaných úseků silnic první třídy, které někteří dopravci využívají jako objízdné trasy. Kupka dodal, že požadavkům samospráv je připraven vyjít vstříc.

Od letošního února se mýtný systém v Česku rozšířil o zhruba 53 kilometrů na 2487 kilometrů. Další rozšíření mýta až o 380 kilometrů silnic je plánováno od léta.

Zdroj : ČTK