Domů Blog Strana 664

SŽ plánuje začít stavět vysokorychlostní trať do Ostravy v roce 2025

Správa železnic plánuje zahájit stavbu 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy v roce 2025, její stavba zabere zhruba čtyři roky. Maximální rychlost vlakových souprav po nové trati bude 320 kilometrů za hodinu. Správa železnic už uzavřela smlouvy na zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí na dva stavební úseky vysokorychlostní trati Moravská brána, sdělil dnes ČTK mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Odhadované náklady na stavbu vysokorychlostní trati Moravská brána nebyly zatím zveřejněny.

„Nová trať bude sloužit pouze vlakům s přepravou cestujících a uleví jednomu z nejvytíženějších nákladních koridorů u nás. Na vysokorychlostní trať totiž přejde část osobní dálkové dopravy, která nyní využívá právě hlavní trať mezi Ostravou, Přerovem, Břeclaví a hlavním městem,“ uvedl Gavenda. Vysokorychlostní trať pomůže i regionální dopravě v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. „Uvolněnou kapacitu na koridoru budou moci využít nové spoje v rámci integrovaných systémů,“ dodal Gavenda.

Ve výběrovém řízení na dokumentaci pro úsek vysokorychlostní trati Moravská brána mezi stanicemi Prosenice a Hranice na Moravě na Přerovsku uspělo sdružení firem Afry CZ, AF-Infrastructure a Sagasta. Projekční práce v úseku mezi stanicemi Hranice na Moravě v Olomouckém kraji a Ostrava-Svinov v Moravskoslezském kraji zajistí sdružení společností Moravia Consult Olomouc, Sudop Brno a Metroprojekt Praha.

Projektanti podle Gavendy připraví také podklady pro proces posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA. Dokumentace určí přesné vedení trati, technologii výstavby nebo opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí v blízkosti vysokorychlostní železnice.

Na prvním úseku dlouhém zhruba 20 kilometrů vznikne trakční napájecí stanice v Prosenicích, která zajistí dodávku elektrické energie pro provoz vlaků. „Realizován bude také sjezd na stávající železniční síť ve stanici Hranice na Moravě. Dodavatelé rovněž připraví dokumentací pro územní rozhodnutí pro zásadní modernizaci této stanice,“ řekl Gavenda.

Projektanti druhého úseku vysokorychlostní trati Moravská brána připraví kromě dokumentace pro územní rozhodnutí samotné trati také sjezd na nynější infrastrukturu ve směru do železniční stanice Ostrava-Vítkovice. V jejím obvodu vznikne údržbová základna, která bude sloužit k servisu obou úseků vysokorychlostní železnice. „Délka druhé části trati bude přibližně 45 kilometrů,“ dodal Gavenda.

Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadu odborníků mohlo v budoucnu využívat přes 130.000 cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby.

 

Zdroj : ČTK

Aerolinky Allegiant si od Boeingu objednaly 50 letadel 737 MAX

Americká nízkonákladová letecká společnost Allegiant uzavřela s americkým strojírenským koncernem Boeing dohodu o koupi 50 letadel 737 MAX. Oznámila to dnes firma ve své tiskové zprávě. Dodala, že součástí dohody je opce na nákup dalších 50 letadel. V současnosti přitom Allegiant podle listu The Wall Street Journal využívá výhradně letadla evropského výrobce Airbus.

Katalogová cena 50 objednaných letadel 737 MAX podle agentury Reuters činí zhruba 5,5 miliardy dolarů (téměř 120 miliard Kč). První letadla by měl Boeing firmě Allegiant dodat v roce 2023.

Společnost Allegiant nyní podobně jako další letecké firmy těží z oživování letecké dopravy z útlumu, který způsobila pandemie nemoci covid-19. „Dohoda s Boeingem umožní Allegiantu nahradit letadla, která mají být poslána do výslužby, a zároveň rozšířit letecký park,“ uvedly aerolinky.

Provoz letadel Boeing 737 MAX byl na jaře 2019 po celém světě přerušen po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii, při kterých zemřelo celkem 346 lidí. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) zákaz provozu těchto letadel zrušil předloni v listopadu.

 

Zdroj : ČTK

Optimalizace logistiky začíná problémem, který je potřeba vyřešit

Z pohledu developera je problematika optimalizace skladu výzvou, jak nabídnout co nejflexibilnější prostory, které umožní nejefektivnější provoz pro jakýkoliv typ klienta. Moderní sklady dnes nabízí standardizované parametry, které se řídí regulativy a potřebami klientů. Na základě dlouholetých zkušeností se podařilo developerům tyto standardy optimalizovat na velmi vysokou úroveň.

Základní parametry a jejich variabilita, jako jsou například užitná výška haly, nosnost podlahy, rozpon sloupu, počet nakládacích můstků, přírodní osvětlení skrz světlíky, izolační materiály, LED osvětlení, rekuperace dešťových vod atd., jsou pilířem pro nezbytnou konkurenceschopnost na trhu. Jak vidí problematiku optimalizace skladových procesů současné logistiky, jsme se zeptali několika odborníků z oboru průmyslových a logistických nemovitostí.

Optimalizace logistiky vždy začíná problémem, který je potřeba vyřešit. Na začátku je definice potřeb klienta – zjištění, kde ho v jeho logistickém provozu „tlačí bota“. Anebo, pokud jde o strategický záměr, jak chce anticipovat potřeby budoucího rozvoje svého podnikání.

Jen některé problémy se dají optimalizovat pouze ve skladu samotném. Logistika je propojený řetězec, a tak je k optimalizaci vhodné přistoupit celostně. Pak je základním diagnostickým nástrojem logistický audit. Jde o důkladnou inventuru všech prvků logistiky – dodavatelsko-odběratelských vztahů, skladových a dopravních kapacit, organizaci a hierarchii personálu firmy, provozních směrnic, ukazatelů výkonnosti (KPI), informačních systémů a v neposlední řadě strategie a vize zákazníka – to vše prizmatem funkčnosti dodavatelského řetězce.

Tomáš Moravec„Logistický audit trvá několik dnů až týdnů, podle velikosti a složitosti provozu, a končí zprávou, jež obsahuje doporučení změn: rychlých (tzv. quick wins) a dlouhodobých, a pokud si to zákazník přeje, tak jejich implementací do praxe,“ uvádí Tomáš Moravec, Logistic Consultant v týmu pronájmu průmyslových prostor, Cushman & Wakefield, a pokračuje: „Někdy chce zákazník vylepšit jen vnitřní uspořádání skladu, aby odpovídal novým potřebám. Pak promítáme fyzický tok materiálu do existující či nové budovy a hledáme jeho maximální průtočnost. Zejména starší budovy musíme složitě přetvářet, aby se tam např. vešly regály v dostatečné kapacitě. I nové sklady je třeba projektovat zásadně „zevnitř ven“, aby funkce určovala stavební formu, a ne obráceně, jak jsme toho mnohdy svědky.“

 

Ve společnosti GLP řeší skladové procesy nepřímo: „Stavíme naše areály tak, aby se v nich dala dělat moderní logistika za nízkých provozních nákladů,“ vysvětluje na úvod Jan Palek, ředitel GLP pro Česko a Slovensko.

Jan PalekLogistické parky GLP proto disponují řadou nadstandardních prvků. Například podlahové plochy mají zvýšenou nosnost a jsou připraveny na instalaci sofistikovaných skladových technologií. Těmi mohou být pásové dopravníky, automatické zakladače a vozíky. Kvalita a zvýšená nosnost podlah jsou důležité také kvůli instalaci těžkých skladových regálů či mezaninů.

Jan Palek k tomu doplňuje: „Naše projekty jsou navíc stavěny metodou BIM (Building Information Modeling) a vybaveny systémem pro sběr provozních dat: otevírání bran, sledování teploty, osvětlení, zastínění, klimatizace prostor a podobně. Vytvořením elektronického modelu budovy, který obsahuje veškeré potřebné informace o jednotlivých komponentech již ve fázi návrhu a výstavby, umožňuje řídit a optimalizovat její provoz a údržbu.“

BIM představuje organizovaný přístup využití informací napříč projektem jak v etapě výstavby, tak poté během provozu. V kombinaci se systémem sběru dat o provozu pomáháme klientům s optimalizací sladových procesů a provozu budovy. Výsledkem je snížení provozních nákladů na mnoha úrovních.

Developer tedy může svým zákazníkům podstatně usnadnit optimalizaci skladových procesů a provozu budovy. Zejména pokud se projekt realizuje na míru. Klíčem je, aby developer rozuměl byznysu klienta a byl schopen projekt tímto směrem aktivně rozvíjet.

 

Pandemie COVID-19 zamíchala kartami

Martin ŠumeraCelosvětová pandemie nemoci COVID-19 dramaticky zamíchala kartami na realitním trhu. Logistické a průmyslové objekty, které byly dlouhodobě na okraji zájmu realitních investorů, se doslova přes noc staly žádaným a nedostatkovým produktem. Pandemie výrazně ovlivnila chod logistického řetězce, když došlo k přerušení a výpadkům dodávek zboží. Důsledkem toho jsme svědky rapidního nárůstu lokální poptávky po skladových prostorách, zrychlování digitalizace maloobchodu, kontinuálního boomu e-commerce a také velkého zájmu ze strany investorů o sklady a výrobní plochy. Právě tyto faktory způsobují akutní a enormní převis na straně poptávky.

To potvrzují také slova Martina Šumery, partnera Idustrial, Space Brokers s.r.o.: „Poslední téměr dva roky představují pro obor logistiky bezprecedentní rozsah nových výzev. Nahlížení na logistiku se změnilo a její význam posílil. Od jara letošního roku pociťujeme nedostatek volných skladových prostor k dispozici, tedy poptávka stále výrazně převyšuje aktuální nabídku, a to napříč celou ČR. Firmy, které nutně potřebovaly dodatečné prostory, si v řadě případů pronajímaly prakticky cokoliv, co bylo k dispozici. V těchto případech pak těžko můžeme hovořit o optimalizaci, spíše se v řadě případů řešila otázka přežití.“

 

Na současném trhu průmyslových a logistických nemovitostí můžeme vidět několik trendů

Laurent JechouxVe společnosti CONTERA Management s.r.o. v poslední době registrují nové trendy jako je udržitelnost a robotizace, kdy tyto trendy posouvají parametry hal o level výše a je nezbytné je implementovat.

Udržitelnost se podle Laurenta Jechouxe, obchodního ředitele, CONTERA Management s.r.o., poslední roky stala globálním tématem a developeři postupně nastavili nové tržní standardy, kde haly jsou šetrnější a splňují nejvyšší stupně hodnocení udržitelnosti certifikace BREEAM. Tento trend přináší klientům značné úspory na spotřebě médií, a je to současně, a především, velký krok kupředu v otázce ekologické problematiky skladů.

Další trend, který podle Jechouxe zrychlila pandemie COVID-19, je robotizace veškerých procesů. E-commerce, výrobní a logistické společnosti jsou tahouny tohoto trendu a developeři se nebrání jít tomuto naproti a přináší tak pro sklady řadu inovací nejen z pohledu stavebního, ale také z pohledu uživatelského.

 

Markéta VrbasováTo potvrzuje také Markéta Vrbasová, vedoucí oddělení Industrial & Logistics ve společnosti Knight Frank: „Automatizace vede ke zvýšené produktivitě práce a k úsporám nákladů na pracovní sílu. Registrujeme zvýšený zájem o tzv. high-bay sklady do výšky např. 20 m. Tyto poptávky přicházejí nejen ze zahraničí, ale i z ČR.“

Laurent Jechoux jako příklad uvádí nového nájemce, sportovního giganta firmu Sportisimo, který si vybral park CONTERA v Ostravě pro zařízení svého centrálního skladu. „Strategická poloha našeho parku a místní regulativy nám umožnily postavit halu, která je šitá na míru potřebám klienta primárně pro její částečnou automatizaci. Díky příznivým podmínkám se nám podařilo 100% optimalizovat halu, která má kupříkladu nadstandardní výšku až 23 metrů a zároveň bude s užitnou plochou 90 000 m2 jednou z největších hal v republice. Takováto optimalizace umožní nejefektivnější robotizované zakládání a rychlejší zpracování zboží.“

„Tak unikátní sklad, jako je sklad Sportisima v Ostravě, málokde v České republice vidíme právě kvůli regulacím, které neumožnují flexibilitu ze stavebního pohledu a pro developery je tak největší výzvou jak i přes existenci těchto regulací nabídnout řešeni, které bude v souladu s požadavky klientů,“ dodává Laurent Jechoux.

Jedním z nepříznivých faktorů, na který upozorňuje Martin Šumera, je podstatný nárůst výše nájemného, který se podle lokality pohybuje mezi 10 – 30 %. Řada nájemců, kteří v této době řeší prodlužování nájemních smluv, čelí skokovému nárůstu, který mají problém absorbovat, resp. přenést na své klienty. Bohužel se domnívám, že tento trend, kdy nájemné ve většině regionů atakuje 5,00 eur / m2 a v nejatraktivnějších lokalitách se již přehouplo přes 6,00 eur, se stává novým standardem, na který si trh bude muset zvyknout. Necítíme zatím žádnou vlnu ukončování smluv a ani nevnímáme, že by se na trhu v dohledné době objevily v dostatečném objemu nové skladové možnosti, které by poptávku uspokojily.

„To se odráží například v segmentu e-commerce, kdy firmy s ohledem na současnou téměř stoprocentní obsazenost průmyslových ploch a kontinuální růst cen za pronájem skladů (např. kolem Prahy rostou nájmy meziročně o 15-17 %) pečlivě zvažují své investice do pronájmu průmyslových nemovitostí a zajištění efektivního fungování celého skladu,“ říká Markéta Vrbasová.

Současný trend nárůstu cen za pronájem průmyslových nemovitostí, způsobený vysokou obsazeností komerčních ploch a nárůstem cen stavebních nákladů má však druhý efekt, a vede výrobní i logistické společnosti ke zvýšené poptávce po automatizaci, robotizaci a digitalizaci. Jako příklad uvádí Markéta Vrbasová společnost Zásilkovna a jejich robotické řešení pro třídění zásilek Packman, které zajistilo zrychlení třídění zásilek o 50 % oproti tradičním třídícím pásům. Uvedení takového provozu do praxe trvá, je náročné, ale výsledek stojí za to.

„Také my vidíme řadu projektů, kde se firmy rozhodly čelit současným problémům, a to zvýšenou mírou automatizace a robotizace opakujících se procesů. Především se jedná o firmy z oblasti e-commerce a firem, které zajištují B2C, popř. navazující B2B distribuci,“ potvrzuje Martin Šumera, Partner | Idustrial,Space Brokers.

Podle Markéty Vrbasové zůstává klíčové pro každou logistickou společnost optimální řešení v oblasti interních logistických procesů, zjednodušení a zefektivnění materiálových toků, efektivní využívání skladových kapacit, minimalizace zásob a jejich efektivní řízení a maximální využití lidských i technologických zdrojů.

Zdroj : LogisticNEWS

SOR Libchavy vyhrála tendr na dodávku 11 hybridních trolejbusů do Bratislavy

Bratislavský městský dopravní podnik (DPB) označil českou společnost SOR Libchavy za vítěze tendru na dodávku 11 hybridních trolejbusů, ve kterém dopravce dostal celkově tři nabídky. ČTK o tom dnes informoval mluvčí DPB Martin Chlebovec. Dopravce podle něj přistoupí k podpisu smlouvy po příslušné kontrole soutěže podle zákona o veřejných zakázkách.

SOR Libchavy nabídl v tendru dodávku trolejbusů typu SOR TNS 12 celkově za 5,11 milionu eur (126 milionů korun). DPB hodnotu zakázky na dodávku nízkopodlažních trolejbusů do délky 12 metrů a napájených z trakčního vedení a z vlastní baterie původně odhadoval na 7,2 milionu eur (178 milionů korun).

DPB si vyhradil právo podmínit zadání objednávky tím, že na nákup trolejbusů získá dotaci. Nákup chce financovat i z peněz z evropských fondů.

Loni SOR Libchavy uspěl v jiném tendru DPB, a to na dodávku 80 autobusů za 19,08 milionu eur (469 milionů korun). Firma dodávala autobusy do Bratislavy i dříve.

 

Zdroj : ČTK

Kvůli chybě v aplikaci Lítačka si lidé koupili kupon dvakrát,peníze jim DP vrátí

Chyba v aplikaci PID lítačka a jejím e-schopu způsobila, že si cestující v pražské veřejné dopravě koupili duplicitně kupon MHD. Příčinou byla příliš dlouhá odezva aplikace, při které si lidé nevědomky koupili kupon znovu. Problém se objevil v pondělí a v úterý. Nyní systém funguje bez problémů. Cestující dostanou peníze za duplicitní kupon zpět.

ČTK to řekla Eva Wagner, mluvčí městské firmy Operátor ICT (OICT), která má kartu MHD lítačka na starosti. Lidé si mohou kupony koupit kromě u okénka ve vestibulu metra mj. právě v aplikaci PID lítačka.

„V aplikaci PID lítačka a na e-shopu pidlitacka.cz jsme zaevidovali krátkodobý výpadek části služeb spojených zejména s nákupem dlouhodobých kuponů. Z toho důvodu se mohli někteří uživatelé setkat se situací, kdy omylem došlo k zakoupení duplicitních kuponů,“ uvedla Wagner.

Výpadek již správci systému odstranili a nákup kuponů je v současné době bezproblémový. Situaci OICT spolu s dopravním podnikem řeší. „Uživatelům, kteří kvůli výpadku zakoupili duplicitní kupony, budou tyto kupony postupně stornovány a platby vráceny zpět na platební kartu,“ uvedla mluvčí.

V případě, že mají cestující zájem o co nejrychlejší vyřízení svého požadavku, mohou navštívit Centrální dispečink dopravního podniku v ulici Na Bojišti, kde najdou pomoc u přepážky číslo devět. Zaměstnanec podniku jim duplicitní kupon zneplatní a peníze vrátí v hotovosti.

Cestující v pražské MHD si mohou kupony nahrát na plastové karty lítačka, do mobilních telefonů, v aplikaci PID lítačka, také na platební kartě, In Kartě Českých drah nebo si mohou zakoupit papírový roční kupon. Lítačka začala fungovat v roce 2016, kdy nahradila opencard.

 

Zdroj : ČTK

Honeywell otevře v Brně vývojové centrum pro pokročilou automatizaci skladů

Společnost Honeywell oznámila své plány postavit nový výzkumný a vývojový testovací závod pro svoje aktivity v oblasti automatizace skladů. Závod, který se bude nacházet v kampusu Honeywell Technology Solutions (HTS) v Brně, má pomoci uspokojit rostoucí evropskou poptávku po vybudování rychlejších a preciznějších dodavatelských řetězců.

Špičkové moderní pracoviště umožní hardwarovým a softwarovým inženýrům firmy Honeywell designovat, prototypovat a testovat inovativní systémy pro automatizaci provozu skladů, které používají evropské logistické firmy, aby mohly zlepšit preciznost, efektivitu i prostupnost distribučních center a skladů.

„Očekávání týkající se elektronického obchodu se mezi firmami i spotřebiteli velmi rychle proměňují, a to částečně v důsledku pandemie covid-19,“ uvedl Ronald Binkofski, viceprezident a generální ředitel Honeywell Intelligrated pro Evropu, Blízký východ a Afriku. „Spotřebitelé v Evropě očekávají od svých dodavatelů velmi rychlé a velmi spolehlivé doručení do dalšího dne a někdy i stejný den. Pro logistické firmy to znamená, že se musí stále více spoléhat na nejmodernější technologie, které dokážou automatizovat a zrychlit distribuční centra, sklady a další části dodavatelského řetězce. Technologie, které vyvíjíme v Brně, nám pomohou tuto poptávku uspokojit,“ dodal.

Společnost Honeywell Intelligrated je jedním z největších dodavatelů řešení pro manipulaci s materiálem na světě, který poskytuje systémy automatizace skladových provozů pro maloobchod, velkoobchod, elektronické obchodování, potravinářství, balené spotřebitelské zboží, zdravotní a lékárenský materiál, logistiku třetích stran a doručovací služby. Šedesát z předních 100 globálních maloobchodních firem a 50 z nejvýznamnějších 100 provozovatelů elektronických maloobchodů využívají řešení automatizované manipulace s materiálem od Honeywell Intelligrated.

Nový závod o rozloze 14 000 m2 by měl otevřít v polovině roku 2022. V další části roku pak na místě vznikne také nové zázemí pro školení zákazníků; během následujících 18 měsíců firma Honeywell najme pro provoz nového závodu desítky vysoce kvalifikovaných technických specialistů.

„Nový závod představuje další milník v celém našem brněnském příběhu, protože v tomto městě už nejmodernější technologie vyvíjíme dvacet let,“ uvedl Oliver Stucky, viceprezident a generální ředitel Honeywell Technology Solutions Česká republika. „Naše rozhodnutí otevřít další pokročilou laboratoř v našem kampusu je dobrou ilustrací toho, jak kvalitní inženýrské a technologické talenty lze na jižní Moravě najít. Jsme hrdí na to, že vytváříme nové kariérní příležitosti pro ty, kdo chtějí pracovat na pokročilých technologiích schopných vyřešit některé z největších problémů světa,“ dodal.

Nový závod bude jediným testovacím a vývojovým centrem firmy Honeywell v Evropě pro její portfolio digitalizovaných technologií pro dodavatelské řetězce, což zahrnuje dopravníkové pásy, třídící systémy, paletovače a robotiku, automatické systémy ukládání a vyzvedávání, skladový software a technologie pro vychystávání řízené hlasem a světlem. Až bude závod plně funkční, budou v něm logistické společnosti z celé Evropy testovat a prototypovat technologie Honeywell a školit se v jejich použití, aby si udržely výhodu na stále dynamičtějším a konkurenčnějším trhu.

Nový závod rozšiřuje kapacity firmy Honeywell v oblasti skladové automatizace ve střední a východní Evropě, v čemž navazuje na otevření pokročilého výrobního centra Intelligrated v polském Chorzówě počátkem tohoto roku, kde se bude celá řada ze systémů vyvinutých v Brně následně vyrábět.

HTS Česká republika je držitelem více než 100 patentů, z nichž 17 bylo registrováno v loňském roce. Kromě řešení pro sklady, budovy a průmyslové závody centrum HTS v Brně vyvíjí a testuje také osobní ochranné prostředky a technologie pro letecký a kosmický průmysl.

To zahrnuje mimo jiné technologie pro vesmírný program EU a spolupráci na projektech, jako je mise Proba-3 Evropské kosmické agentury, nebo nové oblasti letectví, jako je městská vzdušná mobilita a elektrická letadla. Mezi další výzkumné a vývojové projekty tohoto typu v Brně patří práce na navigačních systémech a řešeních pro kokpit, komunikačních datových spojeních a radarech pro letadla. Ve svém HTS kampusu v Brně, továrně na letecké součástky v Olomouci a pražských kancelářích firma Honeywell dohromady v České republice zaměstnává více než 2000 odborníků a vysoce kvalifikovaných techniků.

 

 

Flexibilní obal a cirkulární ekonomika

V rámci průkopnického pilotního projektu R-Cycle, společnost REMA Group společně s BRÜCKNER MASCHINENBAU, HENKEL, HUBERGROUP PRINT SOLUTIONS, KAMPF, MAAG, PLASTCHIM-T a WIPAK spojila síly a výsledkem byl nový typ udržitelného sáčku. Pochopitelně nešlo jen o samotný návrh tohoto běžného typu obalu, ale i o vhodný typ označení a identifikace v tocích spotřebitelského odpadu pro zefektivnění kvalitní recyklace.

Sáček je vyrobena z polypropylenové monomateriálové fólie v kombinaci s potiskem inovativními tiskovými barvami. Rovněž lepidlo bylo speciálně vyvinuto pro systém cirkulární ekonomiky. R-Cycle zajišťuje bezproblémový přenos dat relevantních pro recyklaci, tedy od suroviny až po finální obal. Tato data jsou pro potřeby procesu recyklace zpřístupněna prostřednictvím digitálních vodoznaků.

Po prokázání technické recyklovatelnosti byly křehké sáčky následně bez problémů mechanicky zpracovány na vysoce kvalitní granulát na osvědčeném extruzním (vytlačovacím) systému INTAREMA® TVEplus®. I když křehké sáčky použité v pilotním projektu zatím nepřišly do styku se zákazníkem ani s potravinami, očekává se, že mononomateriálové obaly zvládnou i reálný scénář „odpadu po spotřebiteli“.

Jaké kroky je třeba podniknout, aby se stal sáček recyklovatelný a „ekonomicky cirkulární“

Aby bylo možné použít recyklovaný materiál při výrobě totožného produktu, musí již prvotní návrh obalu zohledňovat nejenom funkčnost a kompatibilitu, ale také bezproblémovou zpracovatelnost na různých strojích a systémech. Potřebné znalosti je potřeba mít o všech používaných materiálech. V tomto případě se např. partnerská iniciativa PrintCYC zaměřovala na optimalizované komponenty u tiskové barvy, tak, aby umožnily vysoce kvalitní recyklaci.

Dalším nezbytným krokem je datová integrace všech informací. V tomto případě spojení mezi databází a balením je přímo integrováno do designu sáčku díky digitálnímu vodoznaku. Za tímto účelem jsou do materiálového složení přidány drobné značky, pro lidské oko téměř neviditelné, které lze přečíst například na jakémkoli chytrém telefonu s aplikací Digimarc. Pomocí této technologie značení může být fotoaparátem naskenován jakákoli část a je jasně identifikována odpovídajícím softwarem. Jinými slovy to umožňuje procesu třídění jednoznačně identifikovat i ty nejmenší částečky plastové folie.

Všechna nezbytná data nutná pro jednoznačnou identifikaci materiálů i celého obalu musí být shromažďována v celém hodnotovém řetězci a přenášena do databáze R-Cycle. V rámci pilotního projektu byla další data zaznamenána na některých příslušných strojích zapojených partnerů. I ta byla odeslána a uložena na server R-Cycle se standardem GS1. Díky tomuto přenosu v reálném čase jsou data dostupná nejen na konci hodnotového řetězce, ale také ihned po každém kroku zpracování. To například umožňuje jak vnitropodnikovou, tak mezipodnikovou výměnu dat v rámci digitálního „produktového pasu“.

Po nadefinování vhodných frakcí pro recyklaci je obal identifikován a roztříděn. Následuje klasické praní a příprava pro mechanickou recyklaci.

Plánuje se další vylepšení

V budoucnu by měla být označení rozpoznána a čtena i na moderních třídicích systémech; pro tento účel probíhají odpovídající testy, např. jako součást Holygrail 2.0. Přestože tento krok zatím nebyl v pilotním projektu proveden, skenování a čtení dat mobilním telefonem je vidět na následujícím videu zde.

 

Další zajímavosti o produktu i o tomto společném kroku směrem k cirkulární ekonomice najdete zde.

 

Zdroj : SYBA

Sony se chystá založit firmu, s níž chce proniknout na trh elektrických vozidel

Japonský technologický konglomerát Sony se chystá letos na jaře založit firmu Sony Mobility, s níž chce zkusit proniknout na trh s elektrickými vozidly. Před zahájením světového veletrhu spotřební elektroniky CES v USA to oznámil šéf firmy Keničiró Jošida, který zároveň představil již druhý prototyp elektrického vozidla, který společnost vyvinula.

Sony uvedlo svůj první prototyp elektromobilu na konferenci CES v roce 2020, tehdy jej nazývalo Vision-S. Firma však tehdy nicméně uvedla, že masovou výrobu ani komerční prodej zatím neplánuje. Letos představila model označený Vision-S02 a o původním prototypu hovoří jako o Vision-S01. Nový prototyp již nyní testuje v provozu.

Sony byla první technologickou firmou, která představila konkrétní elektromobil, dlouhodobě se však hovoří rovněž o možných podobných snahách společnosti Apple. Kalifornská společnost nicméně zatím jasně řekla jen to, že testuje svou technologii pro autonomní řízení.

Trh s elektromobily je zatím poměrně malý, v USA nyní představují jen asi tři procenta všech prodaných vozů. Segment však přilákává obrovské investice a očekává se, že počet aut bez spalovacího motoru v příštích letech strmě poroste. Vláda prezidenta Joea Bidena chce tomuto trendu napomoci například štědrými daňovými úlevami na nákup nových elektromobilů, čímž chce splnit cíl snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce desetiletí. Záměr je však součástí obřího Bidenova investičního balíku, který zatím neprošel Kongresem.

 

Zdroj : ČTK

Loni zemřelo v Česku na drahách 205 lidí, nejméně za 19 let

Loni zemřelo v Česku na drahách 205 lidí, což bylo nejméně za posledních 19 let. Meziročně bylo v roce 2021 mrtvých na železnici, metru a lanových, trolejbusových i tramvajových drahách o 16 procent méně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Drážní inspekce. Počet mimořádných událostí na drahách loni stoupl zhruba o čtyři procenta na 3854. Navzdory mírnému nárůstu se ale jednalo o druhý nejnižší počet za posledních deset let.

Od března 2020 byl opakovaně omezován pohyb lidí kvůli pandemii nemoci covid-19. Třeba vlaky Českých drah tak za první pololetí roku 2021 cestovalo 50,3 milionu pasažérů, meziročně o 9,5 milionu méně. Například pražskou MHD využívalo loni před letními prázdninami podle odhadů pražského dopravního podniku o 23 až 41 procent méně lidí než před pandemií.

Nejvíce mimořádných událostí se loni stalo na dráhách trolejbusových, tramvajových a lanových a v metru. Celkem jich bylo 2706, což je o 163 více než v roce 2020. Největší podíl na úmrtích na drahách mají střety vlaků s lidmi, kvůli kterým loni zemřelo 163 lidí. Meziročně to bylo o 32 úmrtí méně. Také celkový počet srážek vlaků s lidmi klesl o 33 na 217. „I nadále však byly s následkem smrti tři čtvrtiny všech střetů,“ doplnil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Počet srážek na železničních přejezdech loni naopak stoupl zhruba o desetinu na 160. Přesto množství obětí těchto střetů meziročně kleslo o více než čtvrtinu na 28. Také zraněných při srážkách na přejezdech bylo asi o čtvrtinu méně. Loni v březnu například zemřeli dva lidé v osobním autě, do kterého narazil vlak na přejezdu v Zaječicích na Chrudimsku.

Jednou z nejtragičtějších nehod na železnici za poslední roky byl loňský střet dvou vlaků u obce Milavče na Domažlicku. Při nárazu zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující z osobního vlaku a zranilo se skoro 70 lidí. Loni se stala také tragická nehoda na lanových drahách, když se v říjnu zřítila kabina lanovky na Ještěd. V kabině byl v tu dobu jen průvodčí, který na místě zemřel.

 

Zdroj : ČTK

Kanadský soud přiřkl odškodné rodinám obětí ze sestřeleného ukrajinského letadla

Kanadský soud přiznal odškodné 107 milionů dolarů (1,8 miliard korun) plus úroky rodinám šesti lidí, kteří před téměř dvěma lety zemřeli na palubě ukrajinského letadla sestřeleného poblíž Teheránu, uvedla v pondělí stanice CBC. Při havárii zemřelo všech 176 cestujících, včetně 63 Kanaďanů. Írán později přiznal, že letoun mylně považoval za americkou střelu.

Šest rodinných příslušníků, kterým soud přiznal odškodnění, ztratilo na palubě letu PS752 manžele, sourozence, děti, neteře a synovce, uvádí se v prohlášení jejich právníka Marka Arnolda. Podali občanskoprávní žalobu proti Íránu a úředníkům, které považují za viníky katastrofy.

Bezprostředně po vynesení verdiktu nebylo jasné, jak chce soud prostředky od Íránu vymáhat. Právník pozůstalých navrhuje usilovat o zabavení íránského majetku v Kanadě a v zahraničí, což by mohlo zahrnovat i ropné tankery.

Let PS752 ukrajinských aerolinek UIA na lince z Teheránu do Kyjeva vzlétl ve středu 8. ledna 2020 ráno, dvě minuty po startu se stroj Boeing 737 zřítil. Írán o tři dny později přiznal, že letadlo sestřelil omylem, protože ho považoval za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Vyšetřovatelé konstatovali špatné seřízení vojenského radaru a lidskou chybu.

Íránská vláda koncem roku 2020 vyčlenila 150.000 dolarů (asi 3,2 milionu korun) pro rodinu každé ze 176 osob, jež byly na palubě. Ukrajina označila postup íránských úřadů za nepřijatelný s tím, že výše kompenzace by měla být předmětem jednání. Zároveň vyzvala Teherán, aby viníky postavil před soud. Na palubě bylo 11 Ukrajinců.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář