Při leteckých neštěstích zahynulo v roce 2021 celosvětově bezmála 170 lidí. Jedná se o výrazný pokles oproti předchozím letům, který způsobilo především celkové omezení letecké dopravy v důsledku pandemie covidu-19. Ve své předběžné zprávě o tom informovalo hamburské středisko pro vyhodnocování údajů leteckých nehod JACDEC.
„Za současného stavu máme 168 úmrtí za rok 2021, což je téměř o polovinu méně než v roce 2020 a dokonce je to o 505 méně než průměr posledních 25 let,“ citovala agentura DPA Jana-Arweda Richtera z JACDEC.
Podle analýzy střediska pro letecký časopis Aero International bylo při leteckých nehodách na celém světě zničeno nebo nenávratně poškozeno 30 civilních letadel. Odborníci napočítali celkem 671 nehod a incidentů po celém světě, z nichž mnohé připadají na menší vrtulová letadla, zkušební lety nebo stroje určené k přepravě nákladu.
Ve Spojených státech se odehrály čtyři velké nehody, při nichž však nezemřel žádný člověk.
Jako nejhorší nehodu v roce 2021 uvádí JACDEC havárii Boeingu 737-500 u Indonésie, při níž 9. ledna zahynulo 62 lidí. Její příčina se stále vyšetřuje.
Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) bylo v roce 2021 celosvětově přepraveno 2,3 miliardy cestujících. IATA odhaduje, že v důsledku poklesu letecké přepravy v souvislosti s pandemií přijde odvětví za celý loňský rok až o 51,8 miliardy dolarů (1,14 bilionu Kč). Pro rok 2022 očekává sdružení nárůst na 3,4 miliardy pasažérů, což by bylo přibližně stejně jako v roce 2014. V roce před pandemií činil počet letecky přepravených cestujících 4,5 miliardy.
Středisko pro letecké nehody JACDEC eviduje a analyzuje nehody a vážné incidenty v civilním letectví již přibližně tři desetiletí. Zaznamenávají se přitom všechna letadla s hmotností vyšší než 5,7 tuny, nebo s více než 19 sedadly.
Ceny ropy poslední den v roce klesají, za celý rok 2021 však zřejmě vykážou nejvyšší roční růst nejméně od roku 2016. K vysokému letošnímu růstu přispělo oživení globální ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a zdrženlivost producentů při rozhodování o těžbě ropy.
Kolem 16:30 SEČ cena severomořské ropy Brent klesala o 1,1 procenta na 78,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 1,3 procenta a obchodovala se za 75,97 dolaru za barel.
Za celý rok si ropa Brent připisuje zhruba 52 procent, což je nejvyšší růst nejméně od roku 2016. Cena ropy WTI roste o 57 procent, nejvíce od roku 2009, kdy cena stoupla o 70 procent.
Oba kontrakty na ropu stouply na nejvyšší letošní hodnotu v říjnu. Ropa Brent se dostala až na 86,7 dolaru za barel, nejvýše od roku 2018. WTI se obchodovala za 85,41 USD za barel, což byla nejvyšší hodnota od roku 2014.
Očekává se, že globální ceny ropy porostou dále i v příštím roce, protože se zvýší poptávka po leteckém palivu.
„Měli jsme tu deltu a omikron a nejrůznější omezení pohybu a cestování, ale poptávka po ropě zůstala relativně pevná,“ uvedl hlavní ekonom makléřské firmy Commsec’s Craig James. „Lze to přičíst účinkům stimulačních opatření podporujících poptávku a omezení nabídky.“
Po několika dnech růstu však dnes ceny klesají, protože po celém světě roste počet případů pozitivně testovaných na virus SARS-Cov-2. Důvodem je vysoce nakažlivá nová varianta omikron.
Vzhledem k tomu, že cena ropy se blíží 80 dolarům za barel, Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci v čele s Ruskem, tedy skupina známá jako OPEC+, pravděpodobně dodrží svůj plán a v únoru zvýší těžbu o 400.000 barelů denně, uvedly informované zdroje. Představitelé skupiny budou rozhodovat o únorové těžbě 4. ledna, upozornila agentura Reuters.
Řidiči musí ode dneška objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Při nedodržení odstupu a ohrožení cyklisty jim přitom bude hrozit pokuta až 2000 korun. Počítá s tím novela o provozu na pozemních komunikacích, která dnes začíná platit. Řidiči budou moci v případě nutnosti při objíždění cyklisty přejíždět i souvislou čáru na vozovce.
Novela ukládá motoristům objíždět cyklisty ve vzdálenosti, která odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu. To je vzdálenosti 1,5 metru tam, kde je to možné. V oblastech s omezenou rychlostí jízdy na 30 kilometrů v hodině by měla stačila metrová vzdálenost pro předjíždění. Důvodem je snaha o vyšší bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku.
Odpůrci předepsané vzdálenosti pro předjíždění poukazovali na to, že nové opatření nebude možné na mnoha místních silnicích dodržovat ani kontrolovat. Argumentovali tím, že například na úzkých silnicích v horách nové opatření zastaví dopravu. Ministerstvo dopravy kvůli tomu ovšem přidalo výjimku do zákona, podle které by řidiči měli mít možnost přejíždět při objíždění cyklistů i souvislou čáru na vozovce.
Novela má také umožnit odebrání dvou bodů řidičům, kteří by neoprávněně parkovali na místech pro zdravotně postižené. Zavádí také faktický zákaz provozování takzvaných pivních kol. Zákon doplňuje o právo obcí vyžádat si odtah autovraků a o právo poskytovatelů domácí péče parkovat po nezbytně dlouhou dobu na místech se zákazem stání, což zatím mohou například službu konající lékaři.
Prvotním cílem novely byla pouze snaha umožnit strážníkům, aby mohli pokutovat na místě nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Nyní mohou strážníci pouze postoupit podezření z takového přestupku do správního řízení. Vyhrazené jízdní pruhy slouží zejména pro jízdu autobusů, vozidel policie, zdravotnických záchranářů, hasičů a dalších složek záchranného systému.
Policisté, celníci a strážníci budou moci na místě odebrat registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Účinnosti nabývá novela, která má podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra pomoci vymáhat pokuty především od cizinců.
Policisté a celníci budou moci podle novely požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud řidič nedoplatek na místě neuhradí, policisté nebo celníci mu nařídí, aby odstavil vozidlo na nejbližším vhodném místě. Tam z vozu odeberou registrační značku, nebo na kolo nasadí botičku. Následně informují provozovatele automobilu. Obdobná pravomoc pro obecní strážníky se do novely dostala ve Sněmovně. Týká se neuhrazených pokut, které evidují obce za porušení dopravních předpisů na svém území.
Podle dřívějšího vyjádření bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zahraniční řidiči uložené pokuty na místě neplatí. Proces vymáhání je velmi složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle údajů ministerstva zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.
V současnosti vede podle úřadu špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy – stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek – a ohrožují bezpečnost provozu. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a dostatečně neplatí mýtné. Řidiči překračují povolenou rychlost či jezdí pod vlivem alkoholu.
Až 6000 zlotých (asi 32.448 Kč) dosahuje výše pokuty, kterou budou moci od 1. ledna polští policisté vyměřit na místě řidiči za kumulované prohřešky proti pravidlům. V nejhorších případech bude moci soud vyměřit pokutu až 30.000 zlotých (asi 162.240 Kč), tedy šestkrát více než dosud, upozornil dnes list Gazeta Wyborcza.
Nový sazebník pokut, schválený v parlamentu za podpory opozice, se podařilo zveřejnit v úředním věstníku v poslední den roku, a tak může od Nového roku platit. Změnu nejvíce pocítí „silniční piráti“ vysoce překračující povolenou rychlost, ohrožující pěší či řidiči usedající za volant v opilosti. Řidiči, kteří se dopouštějí přestupků opakovaně, zaplatí pokutu v dvojnásobné výši, tedy například 5000 zlotých místo 2500 zlotých za překročení rychlosti o více než 70 kilometrů za hodinu.
V případě jízdy v obci rychlostí vyšší než 100 kilometrů za hodinu zabaví policie řidičské oprávnění na tři měsíce.
Pokud se vlastník vozu rozhodne neprozradit, kdo s jeho autem překročil rychlost či spáchal jiný přestupek, zaplatí až 8000 zlotých (43.264 Kč). Soud za to může vyměřit pokutu ve výši nejméně 4000 zlotých, upozornil deník Gazeta Wyborcza.
Nedat přednost chodci na přechodu vyjde na nejméně 1500 zlotých (8112 Kč), stejně tak předjetí jiného auta na přechodu pro chodce. A recidivisté mohou i v tomto případě počítat s dvojnásobkem. V stovkách až tisícovkách zlotých se počítají i pokuty za nebezpečnou jízdu v případech nedodržení bezpečného odstupu, předjíždění v zákazu předjíždění, za objetí spuštěných závor na přejezdu či způsobení nehody po požití alkoholu.
Pokuty ale podle sazebníku budou platit i chodci: od 50 zlotých (asi 270 Kč) za procházení po vozovce či stezce pro cyklisty, pokud je poblíž chodník, přes 300 zlotých (1622 Kč) za používání mobilu během přecházení přes vozovku až po 2000 zlotých (10.800 Kč) při přecházení kolejí po spuštění závor. Postih neušetří ani jezdce na elektrických koloběžkách v případě, že se vydají na přechod pro chodce, přiberou spolujezdce (50 zlotých) či vyrazí plnou rychlostí po chodníku (200 zlotých).
Současně stoupnou i postihy v podobě přídělu trestných bodů, přičemž v případě nasbírání 24 bodů se přichází o řidičák. A pojišťovny budou mít přístup k historii pokut řidičů, kteří si kupují pojistku.
Aktivisté, usilující o větší bezpečnost na polských silnicích, si pochvalují změny k lepšímu, litují však, že v praxi se policii podaří vymoci jen polovinu z uložených pokut, a proto naléhají na zavedení exekucí.
Podle dostupných údajů by letošní rok měl být nejbezpečnějším na polských silnicích v dějinách. Počet obětí nehod klesá už od začátku minulé dekády a letos je oproti loňsku o 280 méně mrtvých, přičemž výrazně – o pětinu – klesl počet obětí nehod mezi pěšími. O desetinu klesl i celkový počet nehod, dodal deník s odvoláním na tajemníka zemské rady pro bezpečnost silničního provozu Konrada Romika. Ten tuto změnu k lepšímu přičítá i letošní změně předpisů ohledně přednosti chodců na přechodech.
Od nového sazebníku pokut, zaměřeného zejména na „silniční piráty“, si slibuje další pokles počtu smrtelných obětí nehod o desetinu v příštím roce. To by znamenalo, že se podaří zachránit 230-240 životů.
V letošním roce se na českých silnicích stalo přes 98.500 dopravních nehod, při kterých zemřelo 466 lidí. V meziročním srovnání počet havárií stoupl téměř o 3900 a usmrcených je zatím o sedm více. Mírně naopak ubylo těžce a lehce zraněných. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČTK sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Definitivní čísla policisté zveřejní 7. ledna.
Tragičtější než před rokem byl i samotný prosinec. V posledním kalendářním měsíci letošního roku zatím zemřelo při nehodách 45 lidí. Loni jich bylo o 13 méně. Zhruba o 700 na 7841 případů stoupl počet nehod.
Nejčastěji letos v prosinci umírali řidiči osobních aut. O život jich při nehodách přišlo 20. Druhou nejpočetnější skupinou byli chodci, kterých zemřelo 17. Následuje pět obětí z řad spolujezdců v osobních vozech. O život přišel také jeden řidič nákladního auta, motorkář a cyklista.
Od začátku letošního roku do půlnoci z 30. prosince na dnešek se v Česku stalo 98.521 dopravních nehod. Loni jich bylo o 3873 méně. Počet obětí meziročně stoupl o sedm na 466.
Ubylo naopak zraněných účastníků dopravních nehod. Letos při haváriích utrpělo těžké zranění téměř 1600 lidí, loni jich bylo o 200 více. O zhruba 500 na 20.329 klesl počet lehce zraněných.
Loňský rok byl co do počtu obětí nehod nejméně tragický od roku 1961. Bilanci příznivě ovlivnila covidová pandemie, která snížila provoz na silnicích. Počty úmrtí při nehodách se ale snižují i dlouhodobě. V polovině 90. let minulého století ročně zemřelo na silnicích kolem 1400 lidí. Naproti tomu v posledních deseti letech bylo podle statistik dopravní policie maximem 681 mrtvých v roce 2012.
Takzvanou zelenou kartu, kterou se dokládá zaplacení povinného ručení, mohou motoristé při silniční kontrole předkládat i v elektronické podobě na displeji mobilního telefonu. Rozhodlo tak ministerstvo financí, když posuzovalo případ z předloňského listopadu. Zároveň zrušilo dřívější rozhodnutí úřadů ve Středočeském kraji, podle kterých je zelenou kartu třeba ukázat policistům vytištěnou na papíře. O svém rozhodnutí ministerstvo informovalo na webu. O změně postupů jedná s policií.
Ministerstvo v přezkumném řízení rozhodovalo o situaci, kterou středočeský krajský úřad a před ním i místní samospráva posoudily jako přestupek a uložily řidiči pokutu 1500 korun. Řidič neměl zelenou kartu s sebou, našel ji proto v e-mailu zaslaném od pojišťovny, policistka ale kartu zobrazenou v mobilu odmítla uznat.
Ministerstvo poukázalo na to, že zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadavky na podobu zelené karty výslovně nestanoví. „Dále vzalo ministerstvo financí v úvahu, že zelená karta v listinné podobě nemá žádné zvláštní ochranné prvky, které by jakkoli zvyšovaly její průkazní funkci. Zelená karta předložená v elektronické podobě na displeji mobilního telefonu má tedy podle rozhodnutí ministerstva financí zcela rovnocennou průkazní funkci jako zelená karta v podobě listinné,“ uvedl úřad na webu.
Ministerstvo nicméně upozornilo, že nejde o změnu stanoviska, nýbrž o rozhodnutí v individuální věci. „O tom, jak se toto rozhodnutí promítne do metodických postupů, aktivně jednáme s Policií ČR,“ dodal úřad.
Zelenou kartu v současnosti pojišťovny motoristům často posílají elektronicky, řidiči si ji musejí vytisknout sami. Karta s údaji o autě a zaplaceném povinném ručení tak bývá bílá. Tradiční název jí zůstal z dřívější doby, kdy ji pojišťovny posílali řidičům vytištěnou na zeleném papíře.
Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Česká kancelář pojistitelů počátkem listopadu uvedla, že průměrné pojistné u povinného ručení stouplo letos o 2,9 procenta, tedy o 91 korun na 3212 korun. Jde o zpomalení dynamiky růstu, v minulých letech činil nárůst 4,5 až 4,7 procenta.
Společnost F Trucks, importér nákladních vozidel Ford Trucks, ho provozuje v moderním areálu TIR Centrum ve Stránčicích na Exitu 15 na dálnici D1 ve směru na Velké Popovice.
Velkou předností nového prodejního a servisního centra je především strategická poloha poblíž dálnice D1 i celé řady logistických center. „Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům nabídnout servis vozidel s perfektní dostupností, v nových a moderních prostorách a s kvalifikovanými a motivovanými zaměstnanci,“ říká o nových servisních prostorech značky Ford Trucks Miloš Pavlíček, předseda představenstva společnosti F TRUCKS. „Areál TIR Centra dále nabízí dopravcům další služby v podobě nákupu a prodeje ojetých vozidel, mytí vozidel a také krátkodobé i dlouhodobé bezpečné parkování s doplňkovými službami pro řidiče,“ dodává ke komplexnosti nabídky Petr Pitliak, šéf poprodejních služeb značky Ford Trucks.
Servis je základ
Značka Ford Trucks je na českém trhu od roku 2018, její etablování na našem trhu narušila pandemie Covid-19. Nicméně během těch tří let importér budoval v tuzemsku servisní síť, která má v současnosti čtrnáct partnerů. V průběhu příštího roku by mělo dojít ke sjednocení standardů. „Mezi ně patří nejen vizuální identita nebo technické vybavení servisu, ale také třeba servisní výjezdní vozidlo,“ vysvětluje Petr Pitliak. Servis ve Stránčicích, coby vlajková loď celé sítě, má čtyři servisní pozice, z toho dvě jsou vybavené montážní jámou. Otevřeno má zatím od pondělí do pátku od 7 do 15:30 hod, nicméně jak Petr Pitliak slibuje, do konce roku naberou další techniky a budou mít dvě směny. Díky tomu budou moci prodloužit otvírací dobu a přidají i sobotu, což jistě zákazníci ocení.
Zásobování dílů z Polska
Aby mohla servisní střediska správně fungovat, je třeba zajistit rychlé zásobování náhradními díly. To probíhá z hlavního skladu z Polska, který má k dispozici cca 98 % veškerých používaných dílů. Zbytek se posílá z centrálního skladu v Istanbulu. Zatímco dříve docházelo k zásobování servisních partnerů v Česku přes Stránčice, nyní si díly objednává každý sám. To pochopitelně zvýšilo efektivitu i rychlost zásobování.
Míří na pět procent
Kvalitní servisní zázemí i silnější prodejní tým by měl pomoci splnit ambiciózní plán společnosti F Trucks dosáhnout do roku 2025 pětiprocentního podílu na českém trhu. Od svého vstupu na trh v roce 2018 se na našich silnicích objevilo celkem 220 aut, z toho jenom 120 letos. „Například letos v říjnu se značce podařilo dosáhnout podílu 3,1 %, což je zatím nejlepší výsledek v historii,“ říká Štefan Krajčí, obchodní ředitel společnosti F Trucks. „Letos bychom se měli pohybovat pod 2 % tržního podílu a v příštím roce plánujeme navýšení o minimálně jedno procento,“ dodává Štefan Krajči, který pro značku Ford Trucks pracuje od ledna 2021. Příští rok by importér rád prodal 150 až 170 aut.
F TRUCKS nově součástí AUTO IN GROUP
Společnost F TRUCKS a.s. je nyní součástí skupiny AUTO IN, která se zabývá především prodejem, servisem a veškerými službami v oblasti nových a ojetých vozidel značek Ford, Hyundai, Volvo a Škoda, a to ve 30 pobočkách po celé ČR. Se značkou Ford patří mezi největší prodejce osobních a užitkových vozů. „Těžká nákladní vozidla Ford Trucks jsou pro nás logickým rozšířením našich obchodních aktivit, které realizujeme se značkou Ford,“ uvádí k propojení osobních, užitkových a nákladních automobilů majitel skupiny Miloš Pavlíček.
Expanze značky Ford Trucks do Evropy
Ford Trucks pokračuje ve své globální expanzi a expanzi na evropský trh. Nejnovějším trhem, kde začal Ford Trucks působit, je Německo, největší trh těžkých užitkových vozidel v Evropě. Značka Ford Trucks tam vstoupila po aktivaci distributorů v Portugalsku, Španělsku, Itálii, Belgii a Lucembursku a pokračuje ve svém úspěšném růstu na celém kontinentu. Do roku 2024 by značka Ford Trucks ráda operovala v 55 zemích.
Hospodaření letecké společnosti Smartwings loni skončilo se ztrátou 2,5 miliardy korun po zisku 133,4 milionu Kč o rok dříve. Kvůli epidemii covidu-19 dopravci klesl počet cestujících o více než čtyři pětiny. Firma se loni musela vypořádat mimo jiné s výpadkem tržeb a s dopady nuceného přerušení provozu letadel Boeing 737 MAX. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.
Kvůli pandemii onemocnění covid-19 aerolinky Smartwings část loňského roku nelétaly. Počet přepravených cestujících za celý rok 2020 firmě klesl o 84 procent. Ztrátu tržeb firma vyčíslila na 13,8 miliardy korun. V důsledku pandemie a navazujících opatření musela skupina Smartwings přijmout úsporná opatření a propustit 600 zaměstnanců, uvedla mluvčí.
Člen představenstva a finanční ředitel Smartwings Jiří Jurán považuje loňský rok za nejtěžší v pětadvacetileté historii firmy. „Předpokládáme, že výsledek hospodaření za rok 2021 skončí již v kladných číslech a v průběhu roku 2022 věříme v další oživení poptávky,“ uvedl.
Kromě epidemie se na loňském hospodářském výsledku aerolinek projevily i ztráty způsobené nuceným přerušením provozu letadel Boeing 737 MAX. Stroje byly celosvětově odstaveny v březnu 2019 kvůli dvěma nehodám v Indonésii a v Etiopii, při nichž zahynulo 346 lidí. Zpět do provozu je mohly Smartwings nasadit koncem loňského roku, tedy po téměř dvou letech. Společnost má sedm letadel tohoto typu.
Hospodaření firmy podle mluvčí aerolinek negativně ovlivnilo i znehodnocení finanční investice do dceřiných Českých aerolinií, které jsou od letošního března v úpadku. V červnu soud povolil její reorganizaci, kterou má vypracovat mateřská společnost Smartwings.
Letos v březnu Smartwings uzavřely dohodu s bankami v čele s UniCredit Bank, díky které získaly úvěr dvě miliardy korun, za který z 80 procent ručí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Společnost také obdržela finanční pomoc v řádu vyšších stovek milionů korun od svých českých akcionářů, zejména společnosti Unimex Group.
Největší česká letecká společnost Smartwings patří do koncernu Smartwings Group ze skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Kromě pravidelných linek a charterových letů Smartwings dlouhodobě zajišťují také velké množství speciálních letů pro mezinárodní firmy, světové humanitární a sportovní organizace. Flotila Smartwings Group čítá 43 letadel.
Dopravu v Česku čekají podle analytiků v příštím roce spíše jen dílčí změny. Nová vláda by měla pokračovat v některých legislativních změnách, například v bodovém systému nebo v systému slev ve veřejné dopravě. Osobní dopravu, zejména pak leteckou, budou zřejmě nadále brzdit protipandemická omezení. Při zpevňování koruny by naopak mohly na začátku roku zlevňovat pohonné hmoty. Vyplývá to z komentářů analytiků a ekonomů na dotaz ČTK.
Letošní rok byl podle analytiků výrazně pod vlivem pandemie. Železniční a autobusoví dopravci se museli zejména na jaře opět vyrovnávat s velkým úbytkem cestujících. Letecká doprava je kvůli omezením hluboko pod normálem po celý rok. Problémy postihly i zaoceánskou námořní přepravu, která kvůli nedostatku kapacit lodí a kontejnerů zasáhla celosvětový průmysl.
Právě potíže v zaoceánské přepravě se podle ekonoma Cyrrusu Petra Pelce projevily hlavně v automobilové výrobě. Nedostatek čipů výrazně zpomalil výrobu, zároveň zvýšil ceny dalších materiálů. Pro další dopravní segmenty byla podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně největší zprávou pro ČR postcovidová várka peněz z EU v rámci tzv. plánu obnovy, které se Česko rozhodlo dát z velké části na rozvoj železniční infrastruktury. To by mělo urychlit zejména přípravu vysokorychlostních tratí. V silniční dopravě Bartoň vyzdvihl začátek stavby dálnice D4 formou PPP projektu, který se může stát východiskem pro toto financování dopravních staveb do budoucna. Pelc v této souvislosti připomíná hlavně zdlouhavou přípravu nových dálnic, která je podle něj například v Německu o polovinu kratší. Cena tuzemské výstavby je podle Pelce naopak v rámci Evropy srovnatelná.
„V příštím roce nečekejme v oblasti dopravy žádné převratné, revoluční změny. V řadě ohledů se evolučně naváže na to, co je již rozpracováno,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Z očekávaných změn připomněl reformu bodového systému, který by měl přísněji postihovat závažné přestupky. Další očekávané legislativní změny by měly umožňovat zvýšení maximální rychlosti na některých úsecích dálnic, a to asi na 140 km/h, pokračovat by se mělo také v transformaci Ředitelství silnic a dálnic na novou státní organizaci.
Změny při stavbě dálnic a železnic naopak podle Kovandy zaberou mnohem více času. Jednou z větších změn v dopravě by mohlo být přehodnocení systému slev dopravě. Ty nyní studentům a seniorům zajišťují 75 procent slevy na jízdném. Nová vláda už ohlásila, že systém změní.
Osobní dopravu budou i v následujícím roce omezovat protipandemická opatření. Podle Bartoně bude pod tlakem zejména mezinárodní letecká doprava. „Někteří lidé sice budou ještě více hladoví po cestování, ale překážky v mezinárodním pohybu osob zůstanou ještě na dlouhá léta dopředu,“ uvedl. Podle něj navíc budou celosvětově klesat státní kompenzace leteckým společnostem. Do cestování se promítnou i další faktory. Bartoň očekává, že kvůli posilující koruně by na začátku příštího roku měly zlevňovat pohonné hmoty.
Ministerstvo dopravy upozornilo na řadu legislativních úprav, které začnou platit od ledna. Jde například o novou povinnost řidičů při objíždění cyklistů, kdy musí mít při předjíždění odstup minimálně půldruhého metru. V bodovém systému se nově budou udělovat dva trestné body za nedovolené parkování na místech pro handicapované. Zhruba o 380 kilometrů silnic první třídy se rozšíří mýtný systém pro kamiony. Od února začne platit novela zákona o drahách, která počítá s institutem tzv. monitoringu licence strojvedoucích, který bude sledovat dodržování pravidel o délce směny strojvedoucího a dobu řízení vlaku.
