Česká ekonomika loni stoupla o 3,3 procenta, zatímco o rok dříve klesla o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. Vyplynulo to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej zveřejnil na svém webu. V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlil na 3,6 procenta z 3,3 procenta ve třetím čtvrtletí, mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta. První data o vývoji HDP jsou s ohledem na loňské problémy pozitivní, nicméně ekonomika se na úroveň před pandemií dostane podle ekonomů až letos.

Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta růst ekonomiky loni táhla výhradně domácí poptávka. Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. „I přes růst ekonomiky ale nebylo ještě dosaženo výkonu z předkrizového roku 2019,“ uvedl Kermiet.

Analytici očekávali, že ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta. Za čtvrté čtvrtletí odhadovali meziroční růst HDP od jednoho do 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím počítali s poklesem o 0,6 procenta, stagnací, ale i růstem až o 1,2 procenta.

V roce 2020, který výrazně poznamenala opatření proti šíření nemoci covid-19, ekonomika meziročně oslabila ve všech kvartálech. V meziročním poklesu pokračovala ještě v loňském prvním čtvrtletí, od druhého již HDP meziročně rostlo.

V posledních třech měsících loňského roku se na mezičtvrtletním vývoji kladně podepsala zejména zahraniční poptávka. Meziroční růst pak ovlivnily výdaje domácností a tvorba hrubého kapitálu. „Na straně tvorby přidané hodnoty se dařilo především skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles zaznamenal průmysl,“ uvedli statistici.

Analytici: Přes dobrá data se ekonomika na úroveň před pandemií dostane až letos

Dnešní první data o vývoji ekonomiky za čtvrté čtvrtletí a celý loňský rok lze podle ekonomů považovat s ohledem na problémy v automobilovém průmyslu během loňska za pozitivní. Nicméně ekonomická úroveň se stále nedostala na úroveň před pandemií, upozornili. Té by měla ekonomika dosáhnout až letos, kdy by podle některých odhadů mohl růst ekonomiky přesáhnout i čtyři procenta. Zároveň data, která byla vyšší než většina odhadů, utvrdí podle ekonomů bankovní radu ČNB, aby ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby o výrazných 0,75 procentního bodu.

„S ohledem na výrazné problémy v domácím automobilovém sektoru ve druhé polovině loňského roku je výsledný růst HDP nakonec možné považovat za úspěch, ačkoliv se ještě úroveň výstupu plně nevrátila na předcovidové hodnoty. Vývoj domácí ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl nakonec daleko lepší, než jak to vypadalo ještě v září a na začátku října,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je nad očekávání silný výkon ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku trochu překvapující vzhledem k méně příznivé pandemické situaci, problémům v dodavatelských řetězcích, a dopady energetické krize a zrychlující inflace. „Ačkoli tak dnešní číslo je nad očekávání příznivé a bude posouvat růst HDP v letošním roce směrem nahoru ke čtyřem procentům, prozatím předpokládám z důvodů řady rizik konzervativněji hodnotu kolem 3,5 procenta,“ dodal.

Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že se ekonomice podařilo loni umazat zhruba polovinu propadu dosaženého v pandemickém roce 2020. „Zásluhu na tom má rostoucí spotřeba domácností spolu se zásobami, kterými se firmy jistily v čase nefungujících dodavatelských řetězců,“ uvedl. Podle něj je velká šance, že růst ekonomiky by mohl letos překonat čtyřprocentní hranici.

„V posledním čtvrtletí se ekonomice dařilo lépe než se očekávalo. Pokud se nastartovaná ekonomika opět nezadrhne a vysoký stav zásob se přetaví do investic a exportu, mohl by i v letošním roce růst přesáhnout aktuální odhady a přiblížit se ke čtyřem procentům,“ odhadla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

„Celoroční výsledky ukazují, že se česká ekonomika s druhým rokem pandemie vyrovnala docela dobře,“ uvedl rovněž hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj se sice nepodařilo loni ekonomice vyrovnat celý pokles z roku 2020, ale letos by se ekonomika již na úroveň před pandemií měla dostat.

„Vzhledem k historicky rekordnímu propadu v roce 2020 se na předpandemickou úroveň hospodářství vrátí nejspíše teprve letos,“ uvedl i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Růst české ekonomiky, který překonává většinu očekávání, utvrdí podle něj bankovní radu České národní banky, aby tento týden zvýšila svoji základní sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Podle ekonoma a partnera PwC Petra Kříže je pozitivní, že začíná růst zahraniční poptávka. „Zároveň z našich aktuálních průzkumů mezi generálními řediteli vyplývá, že lídři českého byznysu vidí v následujících měsících pozitivně růst vlastních výnosů i české ekonomiky,“ dodal.

Zdroj  :ČTK

Letiště Praha loni podle předběžných odhadů skončilo ve ztrátě přes miliardu korun, když předloni celková ztráta skupiny činila 2,3 miliardy korun. Loňský obrat letiště by se pak měl pohybovat kolem 3,2 miliardy korun, meziročně asi o dvě miliardy méně. Letiště loni odbavilo téměř 4,4 milionu cestujících, meziročně o pětinu více, stále však hluboko pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru.

Před krizí v roce 2019 mělo Letiště Praha zisk přes 2,7 miliardy korun a obrat kolem 11,5 miliardy Kč. Přesná čísla hospodaření za rok 2021 bude mít firma k dispozici až za několik měsíců. Příčinou více než miliardové loňské ztráty jsou především tradičně vysoké odpisy. Provozní zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) naopak loni mírně přesáhl stamilionovou hranici a letos má narůst k jedné miliardě korun.

Situace by se podle Pose měla postupně zlepšovat, letiště však očekává ztrátu i letos. Podle současných předpokladů by měla letošní ztráta činit kolem 400 milionů korun, obrat by se pak měl zvýšit přibližně na 4,6 miliardy korun. K zisku by se podle Pose mělo letiště vrátit až v příštím roce.

„Náš optimismus vychází z jednání s leteckými společnostmi a jejich poptávky po slotech. Většina společností se vrací k předcovidovým kapacitám,“ řekl Pos. Věří, že po odeznění současné varianty covid-19 omikron se letectví od dubna vrátí k růstu.

V letním letovém řádu počítá letiště s řadou obnovených linek. Mezi nimi by měly být i po dvou letech obnovené linky do USA od aerolinek United a Delta do New Yorku. Příznivě se podle Pose vyvíjí i jednání o nových linkách do Saúdské Arábie a Kuvajtu, na podzim by se pak mohlo vrátit spojení do Soulu od Korean Air. Letiště také jedná o spuštění přímých letů z Prahy do Vietnamu, které dříve kvůli pandemii odložil dopravce Bamboo Airways.

Letiště vzhledem k nárůstu provozu chystá i několik investic. Letos i příští rok počítá s investičním limitem 1,5 miliardy korun, které půjdou hlavně na opravy a údržbu techniky.

Pražské letiště Václava Havla vloni odbavilo 4,38 milionu cestujících. V roce 2019, tedy před vypuknutím koronavirové krize, letiště odbavilo přes 17,8 milionu pasažérů. V loňském roce se z Prahy létalo do 138 destinací. V letošním roce letiště očekává postupný růst provozu, vedení letiště si stanovilo cíl odbavit kolem 8,6 milionu cestujících za celý rok.

Zdroj : ČTK

Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) i v tomto roce podpoří tradiční zdravotně osvětovou kampaň Suchej únor. Do akce, která se letos koná již podesáté, se zapojí sedm českých dopravních podniků. Letáky ve vozech městské dopravy nebo sociální sítě dopravních podniků budou šířit hlavní myšlenky kampaně, která pomáhá široké veřejnosti prověřit její vztah k alkoholu a změnit zaběhlé návyky.

„Spojení projektu Suchej únor a dopravních podniků je přirozené, protože jako dopravci klademe důraz na bezpečí cestujících a s tím se pojí i nulová tolerance k alkoholu u našich řidičů. Provádíme pravidelné i namátkové kontroly a věříme, že osvěta v tomto směru je důležitá a má smysl,“ uvedl Tomáš Pelikán, předseda SDP ČR, které podporu napříč republikou zastřešuje. Prostor pro propagaci kampaně poskytly dopravní podniky v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci a Jablonci, Pardubicích, Plzni a ve Zlíně. Letáky se objeví přímo ve vozech MHD, na LCD panelech, v časopisech pro zaměstnance nebo na sociálních sítích.

Důvodem vzniku projektu Suchej únor je nadměrná spotřeba alkoholu v ČR. „Rizikově u nás pije více než 1 000 000 lidí. Loni se podle průzkumů zúčastnilo Sucháče přes 10 % dospělé populace. Ročník 2022 přináší jako obvykle řadu novinek. Jednou z nich je průvodce světem alkoholu pro „nezávislé české firmy” nebo data o pozitivním dopadu na 53 % účastníků kampaně. Pravidla pro zapojení do akce jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku alkoholu. Účastníci „Sucháče” se mohou tradičně registrovat k výzvě na stránkách www.suchejunor.cz,“ vysvětluje za organizátory Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor, která kampaň pořádá.

Zdroj : ČTK

Celníci z pražského Letiště Václava Havla v loňském roce odhalili 2278 případů porušení právních předpisů, což je o třetinu více než o rok dříve. Meziročně se pak téměř zdvojnásobil nelegální dovoz padělků, který tvořil asi polovinu ze všech odhalených kauz. Padělané zboží zadrželi celníci v 1066 případech a jeho hodnota činila 93,2 milionu korun. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí celníků Šárka Miškovská.

Proti roku 2020 podle ní narostl i nelegální dovoz látek s hormonálním účinkem, naopak počet odhalených případů pašování drog nebo chráněných živočichů a rostlin se snížil.

Mezi zbožím porušujících práva duševního vlastnictví byly podle mluvčí nejčastěji padělky značkových hodinek a šperků, obuvi, oděvů, peněženek, kabelek nebo hraček. Proti předloňskému roku se počet případů jejich pašování zvýšil o 96 procent, když v roce 2020 celníci zjistili 553 případů dovozu padělaného zboží za 43,2 milionu korun.

O polovinu se pak proti roku 2020 zvýšil počet případů nelegálního dovozu látek s hormonálním účinkem. Loni jich celníci na letišti v Praze Ruzyni odhalili 101, o rok dříve 67. Anabolika nalézali podle mluvčí zejména v poštovních zásilkách, v jedné z nich například našli 720 tablet s anabolickým steroidem DHEA.

„Z ostatních anabolických steroidů se převážně jednalo o tablety, kapsle nebo ampule s účinnými látkami anastrozol, methelonone-acetát nebo methandieone,“ doplnila mluvčí.

Pašování drog celníci zjistili na letišti v 507 případech, což je proti předchozímu roku o čtyři desítky méně. Drogy byly nejčastěji pašovány poštou v běžných obálkách, zpravidla byly maskovány jako jiné zboží a většinou směřovaly mimo Česko, uvedla mluvčí.

Celníci podle ní v těchto poštovních zásilkách objevili například 159 kilogramů rostlinné drogy katy jedlé, 47 kilogramů konopí, 8,3 kilogramu koky, 4,5 kilogramu extáze nebo přes kilogram kokainu. Vedle toho drogy objevili u pasažérů, například v září zadrželi cizince, který se snažil propašovat ve svém zažívacím traktu 124 kapslí s kokainem, nebo Češku pašující téměř čtyři kilogramy kokainu ve svých zavazadlech.

Celníci loni zajistili také desítky exemplářů neživých korálů, produktů tradiční čínské medicíny v podobě tinktur, mastí a tablet, výrobků z papoušků, hadů nebo krokodýla. Jeden z cestující se podle mluvčí dokonce snažil propašovat 164 kusů neživých korálů z Malých Antil. Celkem tak celníci v potírání obchodu s nejpřísněji chráněnými živočichy a rostlinami odhalili 59 případů, jejich počet proti roku 2020 klesl o 19 případů.

Zdroj : ČTK

Silný vítr dnes zasáhl velkou většinu republiky, na Kladensku shodil zeď, která zabila člověka. Výrazně zkomplikoval železniční dopravu, problémy byly i na silnicích. Bez elektřiny kvůli vichru zůstaly desetitisíce odběratelů, počet takových míst se postupně daří energetikům snižovat. Hasiči v souvislosti s počasím vyjížděli od půlnoci do odpoledne k více než 2300 zásahům, především k polámaným a spadlým stromům. Už v noci meteorologové naměřili na několika místech nárazy větru o rychlosti orkánu. V noci by měl vítr slábnout. Několik obětí, dopravní komplikace i výpadky elektřiny způsobily silný vítr a bouře napříč Evropou. Místní záplavy ohlásilo Dánsko či Hamburk.

V průmyslovém areálu ve Velkém Přítočně na Kladensku vítr shodil pět metrů vysokou zeď. Jednoho muže zabila, druhého člověka záchranáři vyprostili ze sutin živého. Se zlomeninami byl převezen do kladenské nemocnice. Okolnosti tragédie vyšetřuje policie.

Menší podíl mělo počasí i na dalším neštěstí, kterým byl rozsáhlý noční požár výrobních a skladovacích hal poblíž nádraží v Mladé Boleslavi. Silný vítr plameny rozdmýchával. Požár se hasičům podařilo zhruba po 17 hodinách dnes před 13:30. Škoda podle předběžných odhadů policie přesáhne miliardu korun.

Kvůli pádu stromu do troleje byl několik hodin zastavený provoz na hlavní železniční trati mezi Českem a Slovenskem u Lanžhota na Břeclavsku. Více než čtyři hodiny stál v místě vlak z Budapešti do Prahy, ve kterém bylo 70 cestujících. Kvůli nedostupnému terénu je nebylo možné evakuovat a bez přísunu tepla museli čekat na odtažení. Od odpoledne byla několik hodin neprůjezdná také hlavní železniční spojnice Prahy a Brna, u Žďáru nad Sázavou spadly na trať stromy. Provoz po jedné koleji se podařilo obnovit před 22:00. Plný provoz obnoví Správa železnic v pondělí.

Vítr, který vyvracel stromy a lámal větve, přidělal dnes práci energetikům. Kolem poledne bylo bez proudu v Česku skoro 53.000 odběratelů. Jejich počet se opravářům během odpoledne podařilo snížit zhruba na polovinu, vyplývá z vyjádření distribučních firem ČEZ a E.ON.

Nejvíc domácností, kolem 9000, bylo kolem 16:30 na jihu Moravy. Jejich počet tam celý den narůstal. Přes 3000 odběratelů bez elektřiny bylo vpodvečer také ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Výrazně více práce dnes měli kvůli vichru i hasiči. „Od půlnoci do 16. hodiny jsme vyjížděli k 2358 technickým pomocem,“ uvedli na twitteru. Dlouhodobý denní průměr je 365 zásahů, a to včetně výjezdů k požárům a autonehodám.

Hasiči se dnes museli nejčastěji potýkat s vyvrácenými stromy blokujícími silnice, zlomenými větvemi či s plechy uvolněnými ze střech. Neobvyklý případ řešili na jezeru u Píšťan na Litoměřicku. Zřejmě v důsledku vlnobití vyvolaného vichřicí se tam potopila část mola a středně velká motorová loď.

Silný vítr dnes v Krkonoších zastavil lanovky ve Špindlerově Mlýně, na Černé hoře, na Kněžickém vrchu a kabinovou lanovku na Sněžku. V noci na dnešek meteorologové zaznamenali na Sněžce náraz větru o rychlosti 185 kilometrů v hodině, tedy o síle orkánu. Na krkonošské Luční boudě naměřili poryv o rychlosti kolem 145 kilometrů.

Varování meteorologů před silným větrem platí do dnešní půlnoci. V pondělí by se mohly na Šumavě a v Krušných horách tvořit sněhové jazyky a závěje.

Zdroj : ČTK