[quote]Ještě v nedávné minulosti byl vodík coby zdroj čisté energie používaný pouze v laboratorních aplikacích. Přestože jde o velmi perspektivní a ekologické palivo, jeho rozšíření bránily nákladné či neexistující technologie, nízká poptávka nebo nedostatečná infrastruktura. Tento trend se však postupně mění a vodík se nezadržitelně dostává do popředí jako alternativa fosilních paliv a jako zdroj uchovávání energie – a to i v České republice.[/quote]

Vodíková strategie ČR jako impuls pro další rozvoj

Jedním z důležitých impulsů roku 2021 bylo schválení takzvané Vodíkové strategie ČR, kterou v polovině července představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Strategie se zaměřuje na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a uložiště energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, uživatele vodíkových technologií a občany,“ vysvětluje Jan Sochor, analytik z České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

V příštích 10 letech strategie vidí hlavní nasazení nízkouhlíkového vodíku zejména v chemickém průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů. V oblasti dopravy pak v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě.

Autobusy pro Ústí, Ostravu či Karvinsko. Přibývá i plnicích stanic

O tom, že použití vodíku třeba ve veřejné dopravě přichází ke slovu, svědčí i zájem řady měst o vozidla na tento typ pohonu. „Například Dopravní podnik v Ústí nad Labem nedávno vysoutěžil dodávku 20 autobusů na vodík a město má již stavební povolení na vodíkovou plnicí stanici. O autobusy tankující vodík usiluje i Ostrava, která jich do roku 2023 poptává deset. Další vodíkové autobusy mají od roku 2024 jezdit i na Karvinsku,“ podotýká Jan Sochor.

Ruku v ruce s rozšiřováním počtu vozidel na vodík logicky roste a nadále má růst i počet plnicích stanic. „Jen rafinérská skupina Orlen Unipetrol staví již letos na našem území dvě nové plnicí stanice na tankování vodíku. Jednu na pražském Barrandově a druhou v Litvínově. Celkem jich jen Orlen do roku 2030 plánuje na našem území postavit celkem 22,“ upozorňuje Jan Sochor.

Česká republika by se v budoucnu navíc měla stát místem, kde se budou vodíkové autobusy i vyrábět. To ostatně plánuje společnost Iveco. ‚‚Společnost Iveco momentálně ve Vysokém Mýtě vyrábí autobusy na dieselový pohon a zemní plyn, dalším logickým krokem je pro ně výroba autobusů na elektrický a vodíkový pohon. Pro Českou republiku by to znamenalo výrobu vysoce inovativních autobusů s mezinárodním přesahem,‘‘ sděluje Jan Sochor.

Balíky rozvezou bezemisní dodávky, prototyp „Tatrovka“ na vodík již v roce 2023

Podle výše zmíněné české vodíkové strategie má být hlavním tahounem spotřeby vodíku v České republice doprava, zejména ta nákladní. Nákladní automobily by měly v roce 2050 spotřebovávat zhruba 700 tisíc tun vodíku ročně, dalších 145 tisíc tun pak má připadat na spotřebu osobních automobilů. Těch by mohlo po českých silnicích podle vodíkové strategie v roce 2030 jezdit 45 tisíc a v roce 2050 již 600 tisíc. A už nyní přicházejí dopravci se zapojením vodíkových automobilů do svých flotil.

„Těší nás, že se novým členem České vodíkové technologické platformy (HYTEP) přednedávnem stala i logistická společnost Zásilkovna, která má ambice stát se lídrem využití vodíku v logistice a provozu,“ říká Aleš Doucek, předseda představenstva platformy HYTEP. Kromě samotné dopravy pomocí vodíkových vozidel chce Zásilkovna vybudovat vlastní plnicí stanici i vyrábět vodík elektrolýzou vody z energie ze solárních panelů, které mají být umístěny na střechách jejích distribučních center.

Zajímavým a aktuálním českým příspěvkem do vodíkové nákladní mobility je rovněž vývoj inovativního bezemisního nákladního vozidla, na kterém se podílí konsorcium pěti českých vědeckých institucí a firem, pod vedením společnost ÚJV Řež. „Prototyp elektromobilu s vodíkovým palivovým článkem bude postaven na robustním podvozku Tatra a vybaven řadou podpůrných technologií, které umožní provoz vozidla v náročných podmínkách. Projekt, podpořený Technologickou agenturou ČR, představí nový vůz už v závěru roku 2023,“ zakončuje Aleš Doucek.

Zdroj : HYTEP

[quote]Plzeňská Škoda Transportation ani při opakovaném vyhodnocení nabídek neuspěla v tendru dopravního podniku v Košicích (DPMK) na dodávku 30 obousměrných tramvají. Hodnotící komise znovu označila vítězem polskou firmu Pesa. ČTK to dnes potvrdila mluvčí DPMK Vladimíra Petrušová.[/quote]

Slovenský úřad ÚVO, který v zemi dohlíží na veřejné zakázky, rozhodnutím z konce letošního srpna nařídil dopravci ve zmíněném druhém největším městě na Slovensku zrušit výsledek původního vyhodnocení nabídek. ÚVO vyhověl většině námitek, které proti tomuto rozhodnutí DPMK podala podle dostupných informací právě Škoda Transportation. Jedna z námitek se týkala také údajně mimořádně nízké ceny, kterou za dodávku tramvají požaduje Pesa.

I po novém vyhodnocení nabídek, proti kterému lze podat námitky, se pořadí obou účastníků tendru nezměnilo.

Hlavním kritériem pro výběr vítěze byla cena za tramvaje, k dalším hodnotícím parametrům patřily náklady na údržbu a úroveň technického řešení. Škoda Transportation nabídla dodávku tramvají za 82,47 milionu eur (2,1 miliardy Kč). Pesa žádala 64,5 milionu eur (1,64 miliardy Kč), její nabídka tak v porovnání s českým konkurentem byla o více než pětinu levnější. DPMK hodnotu zakázky, kterou hodlá financovat i z peněz z evropských fondů, odhadl na 79 milionů eur (dvě miliardy Kč) bez daně z přidané hodnoty.

Zdroj : ČTK

[quote]Železniční dopravci dostanou od státu kompenzace za koronavirové ztráty za více než 582 milionů korun. Část peněz by měla pokrýt škody z dopravy, kterou si u nich objednal stát, část pak komerční provoz. Téměř tři čtvrtiny kompenzací dostanou České dráhy. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík. Podporu naopak dopravci nedostanou za regionální spoje.[/quote]

„V minulém týdnu byla dopravcům v závazkové dopravě i dopravcům v komerční dopravě zaslána rozhodnutí o dotacích. Na jejich základě byly v závazkové dopravě čtyřem dopravcům poskytnuty dotace v souhrnné výši 352,2 milionu korun, v komerční dopravě pak bylo třem dopravcům celkem poskytnuto 230 milionů Kč. V tomto týdnu by mělo dojít k převodu finančních prostředků,“ popsal Lukašík.

Dotace si rozdělí pět dopravců. Největší část peněz inkasují České dráhy. Téměř 300 milionů korun dostanou za ztráty ze závazkové dopravy, tedy z provozu spojů, které si u nich objednává stát. Dalších více než 132 milionů korun pak za ztráty v komerční dopravě. Druhý RegioJet dostane za ztráty v závazkové a komerční dopravě v souhrnu přes 108 milionů korun. Přes 21 milionů korun dostane Arriva a téměř dva miliony korun GW Train Regio. Oba dopravci dostanou náhrady za vlaky, které si u nich stát objednává. Leo Express dostane přes 18 milionu korun za komerční provoz.

Schválené kompenzace by podle dřívějších zpráv ministerstva měly pokrýt období od 12. března do 30. června loňského roku. Server iDNES.cz v této souvislosti upozornil, že vyplácení kompenzací za propad tržeb z jízdenek se proti ostatním odškodňovaným odvětvím podnikání výrazně zpozdilo kvůli potřebného vyjádření Evropské komise, že kompenzace nebude považovat za nedovolenou podporu. To stát dostal až letos v létě.

Tím by sanace ztrát železničních dopravců ale nejspíš skončit neměla. Ministerstvo už dříve avizovalo, že předpokládá další jednání s Evropskou komisí nad podobným schématem.

Stát už dříve rozdělil mezi železniční osobní přepravce zhruba 400 milionů korun. Dotace se však týkaly pouze dopravy objednávané státem. Mimo tak zůstala komerční i regionální doprava. Vedle toho ministerstvo dopravy vypsalo kompenzační programy pro nákladní železniční dopravce, lodní dopravu či autobusové přepravce.

Ztráty dopravců během koronavirové krize byly ovšem výrazně vyšší než dosavadní výše kompenzací. České dráhy loni evidovaly ztrátu 4,1 miliardy korun, ostatní dopravci hlásili také vyšší škody.

Zdroj  :ČTK

[quote]Přechod od fyzického potvrzení o převzetí zásilky k elektronické formě přinesl Gebrüder Weiss zisk titulu „Technická a technologická inovace roku“ v odborné soutěži Log-In 2021. Využití elektronické formy dokumentace doručení zásilek přináší rychlejší procesy, vyšší efektivitu a zároveň nižší zátěž pro životní prostředí. „Prvenství v tak prestižní soutěži, kterou Log-In je, si velmi vážíme. Inovace posouvají celé odvětví logistiky stále dopředu a jsou jednou z důležitých komponent naší dlouhodobé strategie,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.[/quote]

Technická a technologická inovace roku

Ocenění Log-In pro nejlepší inovace a inovátory českého logistického trhu za uplynulý rok byla zveřejněna a předána na Galavečeru logistických inovací v rámci tradiční české logistické konference EASTLOG. Logistické inovace byly dále rozděleny do tří kategorií a každá měla svého odborného garanta. V kategorii Technická a technologická inovace roku, kterou zaštítil prof. Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického, získal prvenství Gebrüder Weiss za svoji implementaci paperless procesu potvrzení o doručení zásilek. Navzdory komplikovanému období pandemie koronaviru a s ní spojených změn a omezení ve světové logistice se řadě společností podařilo implementovat inovace v mnoha oblastech logistické praxe a v dané kategorii tak bylo přihlášeno nejvíce soutěžních projektů v historii soutěže.

„Soutěž Log-In je vždy přehlídkou toho nejlepšího, co se v České republice z oblasti logistických inovací v posledním roce objevilo. Je dobře, že celé logistické odvětví dokazuje svoji schopnost rychle reagovat na měnící se podmínky na trhu i stále se zvyšující očekávání zákazníků.  Všechny projekty v soutěži jsou velmi inspirativní a těší mne, že posouvají celý náš obor kupředu. V Gebrüder Weiss se přitom vždy soustředíme na to, aby naše služby přinášely našim klientům vedle spolehlivosti také konkurenční výhody,“ uvádí Jan Kodada.

Zjednodušení procesů, vyšší efektivita a snížení zátěže životního prostředí

Podstatou inovace, ze kterou Gebrüder Weiss získal ocenění Log-In, je přechod na elektronické potvrzení o doručení zásilek sběrné služby. Jedním z hlavních přínosů využití elektronického POD (proof of delivery) je zjednodušení a zrychlení administrace celého přepravního procesu. Namísto dvou vyhotovení příslušného dokumentu postačí jediný elektronický, který je uložen v tzv. optickém archivu a zákazníci do něj mohou kdykoli nahlédnout prostřednictvím zákaznického portálu myGW. Dřívější postup, kdy se do archivu dostávalo fyzického potvrzení o doručení, vyžadoval delší čas pro zpracování a multiplikoval práci s jediným dokumentem. V současném plně elektronickém procesu dochází k potvrzení převzetí zboží prostřednictvím dotykového scanneru, který obsluhuje doručující řidič, a informace se tak přenáší efektivně a bez časové prodlevy.

Elektronický systém umožňuje totéž, co je možno zaznamenat na papír. Od informací o stavu doručení, případném poškození každého nákladového kusu včetně pohodlného pořízení dokumentačních fotografií až po evidenci paletového konta. Všechna data se pak okamžitě přenáší do centrálního systému a z něj do portálu myGW. Zákazník má tedy k dispozici informace o průběhu doručení zásilky v reálném čase. Méně tištěných dokumentů přináší také úsporu papíru, což snižuje dopad činnosti Gebrüder Weiss na životní prostředí.

Zdroj : GW

[quote]Státní fond dopravní infrastruktury(SFDI) bude v příštím roce hospodařit se 130,5 miliardami Kč. Schválila to dnes vláda, řekl dnes ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Rozpočet fondu, z něhož jsou financovány dopravní stavby v zemi, tak v roce 2022 bude nejvyšší v jeho dosavadním fungování od roku 2001. Meziročně pak jde o nárůst zhruba o tři miliardy.[/quote]

Nejvíce peněz ze SFDI by podle ministra mělo jít na silniční a dálniční stavby. Ředitelství silnic a dálnic tak bude hospodařit s více než 60 miliardami korun. Následovat dále budou stavby na železnici, Správa železnic by měla mít rozpočet kolem 55 miliard korun. Rozpočty obou organizací jsou podobné jako letos, kdy silničáři měli k dispozici 61 miliard korun a Správa železnic kolem 54 miliard korun. Zbytek rozpočtu budou tvořit například peníze pro kraje, které by měly dostat více než 5,6 miliardy Kč, díle finance na nové technologie nebo zabezpečení nebo cyklostezky.

„Kdyby nebyl tento rozpočet schválen, tak by se musely pozastavit některé klíčové stavby,“ podotkl dnes Havlíček.

Stát při sestavování rozpočtu fondu počítá s národními i evropskými zdroji. Z evropských peněz by mělo jít přes 46 miliard Kč.

Schválený rozpočet SFDI pro letošní rok činí 127,5 miliardy korun, přičemž národní zdroje přesahují 90,5 miliardy korun, zbytek tvoří evropské dotace. V průběhu roku se podle šéfa SFDI Zbyňka Hořelici podařilo zapojit další evropské zdroje a v současné době se tedy rozpočet SFDI pro letošek pohybuje kolem 135 miliard korun.

Zdroj : ČTK