Domů Blog Strana 710

Devatenáctiletá pilotka chce sama obletět celý svět, byla by nejmladší ženou

[quote]Devatenáctiletá pilotka Zara Rutherfordová se v srpnu vydá na sólo let kolem světa, poletí na ultralightu česko-slovenské výroby Shark. Rutherfordová pochází z rodiny pilotů, létat se učila ve škole v Británii a aktuálně žije v Belgii, odkud také na svůj pokus 11. srpna odstartuje. Oblet zeměkoule by chtěla pilotka dokončit za dva až tři měsíce. Pokud by se jí to podařilo, stala by se nejmladší ženou na světě, která sama obletěla svět, píše agentura Reuters.[/quote]

Rutherfordová vzlétne z Bruselu na cestu dlouhou 51.000 kilometrů, během níž dvakrát překoná rovník a z výšky uvidí 52 zemí. Za knipl sedla mladá pilotka poprvé ve 14 letech, pilotní průkaz získala v roce 2020. S přípravou cesty a logistiky jí pomáhá rodina. Nejprve poletí přes Atlantik, pak přes Grónsko, Kanadu, Jižní Ameriku, Aljašku, Rusko, Indonésii a zpět do Evropy. Cesta je navržená tak, aby splňovala pravidla pro zápis do Guinessovy knihy rekordů, uvedla BBC.

Ultralight Shark, na kterém cestu absolvuje, patří k nejrychlejším strojům své kategorie na světě. Dvoumístný jednomotorový letoun, který může letět rychlostí až 300 kilometrů v hodině, vyrábí firma Shark.Aero ve slovenské Senici a v českém Hodoníně. Ultralight má rozpětí necelých osm metrů a prázdný neváží ani 300 kilogramů.

Rutherfordová doufá, že svou cestou inspiruje další mladé ženy a přiblíží ženské letecké rekordy těm mužským. Dosud nejmladší ženou, která sama obletěla svět, je Američanka Shaesta Waizová, které v době cesty v roce 2017 bylo 30 let. Nejmladším sólo pilotem, který absolvoval cestu kolem světa, se letos v červenci stal osmnáctiletý Brit Travis Ludlow.

 

Zdroj : ČTK

Loni v Praze přibylo cyklistů. Sčítače napočítaly přes 4,45 milionu průjezdů

[quote]Loni v hlavním městě přibylo cyklistů. Automatické sčítače umístěné na cyklostezkách napočítaly více než 4,45 milionu průjezdů, což je meziročně téměř o 1,13 milionu více. Důvodem zvýšení počtu je pandemie covidu-19, kdy část lidí přesedla na kola z MHD. Nejvytíženější byly trasy v Povltavské a v Modřanech. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou máš ČTK k dispozici. Sčítače jsou na více než dvou desítkách míst, a to buď jako indukční smyčka, nebo radar; na některých místech jsou použity obě technologie.[/quote]

Počty cyklistů jsou ovlivněny zmíněnou pandemií covidu. „Posílil zájem o sportovní aktivity na čerstvém vzduchu, narostly prodeje bicyklů, lidé se báli kvůli šíření nákazy cestovat hromadnou dopravou,“ píše se v dokumentu.

Na nejvytíženější trase A2 v Povltavské ulici sčítač nedaleko Trojského zámku zaznamenaly 426.843 cyklistů. To je meziroční nárůst o více než 80 procent. Oproti předloňsku o téměř polovinu více cyklistů projelo také na A2 na křížení ulic Vltavanů a U kina v Modřanech. Sčítače tu ukázaly 417.486 přejezdů. Obě zmíněné cyklostezky drží prvenství také v nejvyšším denním průjezd, a to 5978, respektive 5048 cyklistů.

K největšímu nárůstu cyklistů, a to o 136 procent, došlo v loňském roce na trase A23 v cyklopruzích u Vršovického nádraží, který využilo 247.945 lidí. Nejvíce lidé po Praze jezdili v období od dubna do července.

V loňském roce se pro cyklisty a pěší otevřela nová Trojská lávka, která nahradila tu původní, která se na konci roku 2017 zřítila. Další významnou stavbou bylo vybudování podjezdu na cyklostezce A26 pod mostem v Čuprově ulici. Cyklopruhy vznikly mj. v Husitské, Kamýcké nebo Bucharově ulici. Obousměrný provoz byl cyklistům umožněn například v některých ulicích Prahy 5 a 6.

V hlavním městě bylo k 31. prosinci 2020 celkem 520 kilometrů značených cyklotras, z nichž 200 kilometrů vede odděleně od automobilové dopravy. V ulicích je také 34,1 kilometru tzv. cyklopiktokoridorů, kde jsou řidiči speciálními znaky na silnici upozorňováni na zvýšený počet cyklistů. Cykloobousměrky jsou zavedeny ve 173 ulicích a rozmístěno je po Praze 4083 stojanů na kola.

 

Zdroj : ČTK

Pražský dopravní podnik zrušil tendr na distribuci novin v metru

[quote]Dopravní podnik hlavního města Prahy zrušil zakázku na pronájem míst pro distribuci novin v metru. Napsal to dnes server Seznam Zprávy, kterému to řekl mluvčí podniku Daniel Šabík. Náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě) koncem června uvedl, že z tendru by měl být kvůli střetu zájmů vyřazen deník Metro, který patří do vydavatelství Mafra vlastněného Agrofertem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO).[/quote]

Společnost Mafra rozdává v podzemní dráze deník Metro od roku 2008. Novou zakázku na distribuci dopravní podnik vyhlásil koncem dubna, počítala s pětiletou smlouvou, její hodnota byla vyčíslena na 450 milionů korun. Zda na její zrušení měl vliv střet zájmů, mluvčí dopravního podniku nepotvrdil. Podle Šabíka byla zrušena „bez udání důvodu“, píše server. „Tendr vypíšeme znovu, jakmile bude připravena zadávací dokumentace,“ dodal mluvčí.

Ve zrušeném tendru měli uchazeči podávat nabídky do 21. května. Jednou z podmínek byla zajištěná inzerce pro dopravní podnik. Vybraná firma měla s distribucí novin začít v červenci. Uchazeči o zakázku museli vyplnit také čestné prohlášení, podle kterého vyhovují omezením podle zákona o střetu zájmů.

Právě kvůli střetu zájmů podle Scheinherra nemají Babišovy firmy profitovat z veřejných zakázek. „Vyřazení médií skupiny Agrofert ze zakázky vyžaduje zákon i základní politická slušnost. Dopravnímu podniku jsme coby zástupci stoprocentního majitele tento názor jasně vyjádřili a požadujeme, aby jej společnost ve zpracování veřejné zakázky beze zbytku respektovala,“ uvedl.

Pražský dopravní podnik si tendr jako městem vlastněná akciová společnost zajišťuje sám a vedení magistrátu do něj nemůže zasahovat. Scheinherr nicméně jako předseda dozorčí rady podniku požadoval přezkoumání pravdivosti prohlášení uchazečů o tom, že nejsou ve střetu zájmů.

Už v květnu napsal pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vedení Dopravního podniku dopis, ve kterém podle Deníku N poukazoval na zjištění auditorů Evropské komise. Podle nich může Babiš ovládat své firmy bez ohledu na jejich převedení pod svěřenské fondy, tím pádem by se tyto společnosti neměly účastnit veřejných zakázek a dostávat dotace.

 

zdroj : ČTK

Česká armáda poprvé využila letadlo z mezinárodní transportní letky

[quote]Armáda tento týden poprvé použila k dopravě svých vojáků víceúčelový letoun Airbus A-330 MRTT (Multi-Role Tanker Transport) z mezinárodní flotily, které je Česká republika součástí. České vojáky a materiál na počátku týdne přepravil z Pardubic do Pobaltí. ČTK to sdělila Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu[/quote]

Česko je součástí Mnohonárodní flotily víceúčelových tankovacích a transportních letadel MMF (Multinational Multi-Role Tanker Transport Fleet) od roku 2019. Tvořit ji má osm víceúčelových airbusů se sídlem na letištích v Eindhovenu a Kolíně nad Rýnem. Jsou schopné přepravovat vojáky, materiál nebo letecké palivo pro tankování za letu.

Podle vedoucího oddělení rozvoje vrtulníkového a dopravního letectva ministerstva obrany Miloslava Synka se do nich vejde až 266 pasažérů a 45 tun nákladu na paletách. Při tankování za letu přepraví asi 111 tun paliva. Jeden ze strojů bude podle armády ve zdravotnické konfiguraci, což zahrnuje šest jednotek intenzivní péče a 16 nosítek.

První letoun flotila dostala loni v červnu, další stroje byly dodány do konce roku 2020 a letos by měla letka disponovat celkem pěti letadly. Plných schopností letka dosáhne v roce 2023, od té doby bude mít Česko k dispozici požadovaných 100 letových hodin na rok. Kromě ČR je do projektu zapojeno pět dalších zemí EU. „Jeho cílem je vybudovat mnohonárodní víceúčelovou letku k dosažení chybějících evropských kapacit a současně zabezpečit evakuaci raněných osob (MEDEVAC) během krizových situací,“ uvedla Cyprisová.

Podle informací z roku 2019 mělo ministerstvo obrany za vstup do projektu zaplatit jednorázově 594 milionů korun, poté bude každoročně platit 32,6 milionu korun na provoz a deset milionů na personál. Náklady za 30 let mají být kolem 1,87 miliardy korun.

 

Zdroj : ČTK

Česká vodíková strategie podpoří nastartování vodíkového hospodářství v ČR

[quote]Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v pátek 16. července 2021 vodíkovou strategii ČR, na které spolupracovalo s Českou vodíkovou technologickou platformou. Cílem strategického dokumentu je zajistit redukci emisí skleníkových plynů a podpořit hospodářský růst České republiky. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím podpory výroby, využití, dopravy a skladování nízkouhlíkového vodíku. Strategie se zaměřuje i na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a úschovny energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, uživatele vodíkových technologií a občany, kterým zajistí život v čistším a zdravějším prostředí.[/quote]

 

V příštích 10 letech strategie vidí hlavní nasazení nízkouhlíkového vodíku zejména v chemickém průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů.

V oblasti dopravy pak v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě.

 

V současnosti neexistuje legislativně definovaná klasifikace vodíku podle jeho emisní náročnosti při výrobě. Z toho důvodu přistupuje strategie k jednotlivým typům výroby vodíku dle vlastních pravidel. Ministerstvo průmyslu a obchodu se zaměřuje na podporu nízkouhlíkového vodíku. Tím je myšlen vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů energie, vodík vyráběný pomocí jaderných zdrojů, vodík vyrobený parním reformováním zemního plynu, ale s technologií CCS/CCU a vodík vyrobený rozkladem odpadu.

 

 

„Česká republika je zemí s velmi rozvinutým chemickým průmyslem, kde se ročně vyrobí přes 100 000 tun vodíku. Většinu využití nalézá v chemickém a petrochemickém průmyslu přímo v místě výroby. Zbylý vodík by ale měl navzdory emisní náročnosti být využíván tam, kde po něm bude poptávka. To nám v ČR dovolí nastartovat trh s vodíkem, který si následně sám lépe poradí s výzvou snižování emisí při jeho výrobě,“ podotýká Jan Sochor, analytik z České vodíkové technologické platformy.

 

 

Vodíkové technologie – nové pracovní příležitosti.

 

Vodíkové technologie se řadí do oblasti technologií s vysokou přidanou hodnotou, které si do budoucna vyžádají nové odborníky a specialisty a vytvoří nová pracovní místa. Strategie klade důraz na vzdělávání odborníků, výzkum a vývoj vodíkových technologií a podporu českých vodíkových technologií. Cesta k pomyslné bezemisní í ekonomice je ale trnitá. Změnit ekonomické paradigma hospodářského růstu postaveném na vypouštění emisí skleníkových plynů půjde jenom s podporou inovací.

 

„Vodíková strategie předpokládá, že se Česká republika nestane zemí, která bude vyvážet nízkouhlíkový vodík, měla by se ale stát zemí, která bude vyvážet vodíkové technologie. Naše platforma tento přístup podporuje tím, že sdružuje dnes již na 30 společností, které se o vodíkové technologie buď aktivně zajímají, nebo jsou již v jejich portfoliu. Cílem platformy je přispět k rozvoji českého podnikatelského sektoru v této oblasti a také napomoci zajistit dostatečné množství odborníků, například pomocí nalákání nových uchazečů na vysoké školy,“ zakončuje Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

 

Zdroj : HYTEP

Přibylo žádostí o změnu zabezpečení železničních přejezdů

[quote]Drážní úřad za první pololetí eviduje značný nárůst počtu žádostí o změnu zabezpečení železničních přejezdů. Jedná se o důsledek intenzivní snahy o zvýšení bezpečnosti na přejezdech a zároveň investiční činnosti Správy železnic, která si za svůj cíl letos vytyčila modernizaci 200 železničních přejezdů. Každá žádost o zvýšení zabezpečení přejezdu podléhá rozhodnutí Drážního úřadu. Za leden až červen 2021 vydal Drážní úřad 109 rozhodnutí o zvýšení zabezpečení. Ve srovnání s rokem 2020, kdy bylo za stejné období vydáno 52 rozhodnutí, se jedná o více než stoprocentní nárůst.[/quote]

„Každá změna zabezpečení přejezdu znamená další krůček k bezpečnější železnici, proto tuto narůstající aktivitu vítáme,“ řekl Jiří Kolář, ředitel Drážního úřadu. „Naši pracovníci vykonají na železničních přejezdech každoročně více než 200 státních dozorů, kdy kontrolují, zda přejezd splňuje veškeré normy z hlediska například rozhledových poměrů nebo zabezpečení,“ doplnil. Zpracování žádostí má pochopitelně své zákonné postupy a probíhá s předstihem před vlastní realizací. Nynější nárůst počtu zpracovávaných žádostí by se měl ve výstavbě projevit až v následujících měsících.

V České republice je dle údajů Správy železnic 7758 přejezdů, z nichž je 45 % zabezpečeno pouze výstražnými kříži. Tento poměr se ale daří rok od roku snižovat. V roce 2015 to bylo více než 50 %. Významný je i nárůst zabezpečení přejezdů závorami, které jsou z hlediska bezpečnosti provozu považovány za nejúčinnější. V roce 2015 bylo závorami zabezpečeno 15,6 % všech přejezdů, v roce 2021 je to již 21,3 %. Správa železnic ve spolupráci s Policií České republiky a Drážním úřadem vytipuje každý rok desítky železničních přejezdů, které vyžadují modernizaci či zvýšení zabezpečení. Zároveň však stále platí, že nejbezpečnější přejezd je takový, který neexistuje. Proto je dlouhodobým společným cílem také snaha o snížení jejich počtu. Přejezdy jsou rušeny především v místech, kde je trať modernizována a úrovňové křížení automobilů s vlaky je buď zcela nadbytečné nebo může být vyřešeno například podjezdem.

Železnice je sama o sobě celoevropsky nejbezpečnějším druhem dopravy vezmeme-li v potaz počet přepravených osob. Bohužel ty negativní statistiky ovlivňují časté střety vlaků s dalšími účastníky provozu na železničních přejezdech. V posledních letech se daří počet střetnutí na evropských přejezdech snižovat. Od roku 2002 se například v Německu a Rakousku snížil počet takových kolizí na polovinu. Česká republika zaznamenala výraznější pokles počtu mimořádných událostí v roce 2020. Počet usmrcených osob zůstal přesto nadále vysoký.

 

V roce 2020 došlo na železničních přejezdech ke 146 mimořádným událostem, při kterých bylo usmrceno 39 osob. Za první pololetí letošního roku se řešilo již 78 střetů, při kterých přišlo o život 15 osob. Příčiny jsou, žel, ve většině případů na straně účastníků silničního provozu. Řidiči nerespektují zabezpečovací zařízení a hazardují s životy svými i životy cestujících ve vlaku. Většina nehod na přejezdech je způsobena právě ignorováním zabezpečovacího zařízení, hazardem nebo nepozorností.

Většině kolizí by se dalo zabránit správným chováním účastníků silničního provozu. Snížení počtu nehod na přejezdech je tak naším společným dlouhodobým cílem.

 

zdroj : ČTK

Poslat zásilku expresně nebo ekonomicky?

Zopakujte si pár pojmů, jejichž neznalost může firmu vyjít draho.Šetřit na přepravě důležité zásilky znamená šetřit na servisu. Nevyplatí se vždy sáhnout po levnější variantě, když je pro vás garance a servis důležitější než cena. Vybírejte službu podle toho, co skutečně potřebujete. 


GO! EXPRESS
„Potřebuju, aby měl klient zítra zásilku na stole.“

GO! Express je garance včasného doručení. Většinu Evropy obsloužíme do 24 hodinV Německu doručujeme už druhý den ráno od 7:30. Jde o službu vhodnou k přepravě dokumentů, chlazených zásilek a balíků. Můžete ji navíc kombinovat s doplňkovými službami a zajistit si doručení třeba o víkendu nebo ve zvolený čas.


GO! SMART EXPRESS
„Potřebuju to doručit rychle, ale aby to moc nestálo“

 

Ekonomická varianta přepravy vhodná především pro těžké, objemné nebo časově nekritické zásilky. Zásilky doručujeme již do dvou pracovních dnů. Jedná se o chytré řešení, když je určující hlavně cena přepravy. Vybírat můžete i zde z široké nabídky doplňkových služeb.dle vašich potřeb včetně připojištění, pozdního vyzvednutí nebo nadrozměrné přepravy.

Zdroj : GO!

Automatizace balení představuje krok k větší efektivitě a nižším nákladům

[quote]Technologie se neustále posouvají dopředu a zjednodušují práci snad ve všech oblastech. Tento trend se nevyhýbá ani balícímu průmyslu, který se momentálně ubírá směrem k automatizaci. Automatické balící stroje šetří firmám nejen čas, ale i peníze, množství použitých obalů a tím pádem i životní prostředí.[/quote]

„I přes nemalé pořizovací náklady se firmám investice do obalových strojů vyplatí. Na trhu existují stroje, které umožňují výrobu obalů na míru. Ty snižují zejména spotřebu obalového materiálu. Proces balení urychlují také stroje na výrobu výplně,” komentuje současné trendy Gabriela Fabiánová, generální ředitelka společnosti RAJA.

 

Proč se rozhodnout pro automatizaci balení?

Samozřejmě, že je zboží možné balit manuálně, což vnese do balení i trochu řemeslné autenticity. Manuální řešení s sebou ale nese také řadu nevýhod, které často znamenají skryté náklady, se kterými nikdo nepočítá. Jedná se hlavně o fyzickou námahu vašich zaměstnanců a riziko vzniku zranění během manipulace s baleným zbožím. Celý proces je navíc pomalejší a mezi nesporné výhody automatizace balení patří také preciznost strojů, které snižují riziko vzniku chybných kusů.

Například motorizovaný ovinovací balicí stroj ušetří až 75% času od běžného balení s minimální spotřebou materiálu, celý balící proces jednoho balíku trvá přibližně 20 sekund. I stroje na výrobu papírové, vzduchové nebo pěnové náplně zkracují dobu zabalení a tím pádem i dodací dobu zboží. Kromě efektivity práce automatizace přináší také snížení množství obalových materiálu a tím pádem i celkových nákladů.

Střední cestu představuje volba poloautomatického řešení, které:
– zvyšuje efektivitu práce zaměstnanců
– výrazně snižuje riziko zranění
– zvyšuje kvalitu balení

Automatizace zvyšuje pohodu na pracovišti

Stroje se neunaví a málokdy chybují. Díky tomu se zvyšuje efektivita, je možné předvídat produkční špičku a rychlost balení není na úkor jeho kvalitě. Odpadá tak velký tlak na zaměstnance, kteří se tak mohou věnovat činnostem, pro které je lidská činnost nezbytná. Díky automatizaci se tak snižuje stres zaměstnanců a zvyšuje se celková pohoda, ke které přispívá také zkvalitnění pracovního prostoru. Obalovací stroje totiž uvolňují místo ve skladu a odpadá tak množství nepořádku. „Kdo k ochraně zboží využívá bublinkovou folii, jistě si to dokáže představit. Deset rolí fólie určené do jednoho stroje na výrobu vzduchových výplní se rovná 1 kamionu plnému klasické bublinkové fólie,” vysvětluje Gabriela Fabiánová z RAJA.

Kdy se rozhodnout pro automatizaci?

Výběrem automatického řešení se zautomatizuje velká část celého procesu, od vychystávání produktu až po uzavření a zpevnění balíků. To vyžaduje instalaci strojů, jejichž nákup je často nákladný. Ve výsledku se ale tyto stroje mohou stát pro společnosti, které musí zvládat velké denní toky objednávek, výnosné.

I v oblasti balení jsou rozhodující peníze a rozhodnutí, zda zautomatizovat balicí procesy by se mělo odvíjet hned od několika faktorů: jaké jsou pořizovací náklady, předpokládaná doba využití, výrobní množství, objem nebo variabilní a fixní náklady. „I u obalové techniky navíc platí pravidlo, že zvýšení efektivity díky použití balicích strojů dojde jen tehdy, pokud je možné snadno integrovat do stávajícího pracovního prostředí,” upozorňuje Gabriela Fabiánová. Různá řešení lze srovnat pomocí jednoduchého výpočtu stupně ziskovosti, kdy se dělí průměrný periodický zisk průměrně vloženým kapitálem. „Vždy je ale vhodné vše konzultovat s obalovým specialistou, který během návštěvy provozovny identifikuje ideální řešení na základě individuálních potřeb každé firmy,” dodává.

Jaké typy balicích strojů existují?
Optimální obalová technika a balicí stroje zvýší efektivitu a produktivitu balicího procesu. Automatizovat lze velké množství balicích procesů a vysoký výkon strojů tak usnadňuje balení, plnění, fixaci, označování i konečnou paletizaci. Stroje mohou být podle jejich funkce rozděleny do tří různých kategorií.

První tvoří ochranné stroje, které vyrábí materiál na výplň mezer a tlumení nárazů, případně k udržení bezpečnosti volných obalů během přepravy. Uzavírací stroje zase zajišťují, že přepravované zboží je během přepravy dobře zabaleno a chráněno, bez ohledu na to, zda se jedná o krabice nebo palety. Třetí kategorii pak tvoří svařovací a termo balicí stroje, které jsou určeny k balení a uzavírání produktů, k jejich přepravě, skladování nebo prezentaci.

 

Zdroj : RAJA

Správa železnic přišla s variantou trasy rychlodráhy Praha-Drážďany přes Ústí

[quote]Správa železnic (SŽ) přišla s novou variantou trasy vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan se zastávkou v Ústí nad Labem, vyhnula by se části obydlené oblasti na Litoměřicku. Nyní pracují dotčené orgány se třemi variantami, pokud nebude možné uskutečnit ani jednu z nich, plánuje se SŽ vrátit k původní variantě, která se zastávkou v Ústí nad Labem nepočítá. Po schůzce pracovní skupiny, která o trase rychlodráhy jedná, to ČTK a České televizi dnes řekli hejtman kraje Jan Schiller (ANO) a za SŽ ředitel odboru přípravy vysokorychlostní trati Martin Švehlík.[/quote]

„Dostali jsme se do stádia, kdy požadujeme po ministerstvu (dopravy), aby si podalo žádost na změnu aktulizace zásad územního rozvoje,“ uvedl Schiller. Dotčené obce s trasami nesouhlasí, nepřejí si, aby rychlodráha přes jejich území procházela. Hejtman dodal, že se bude pracovat na studiích variant.

Nová varianta předpokládá, že trasa se vyhne několika obcím. Podle hejtmana se někteří starostové chtějí vrátit k původní variantě, která dotčené obce na Litoměřicku mine a nepovede ani krajským městem.

„Na základě schválené studie proveditelnosti na centrální komisi ministerstva dopravy bychom teď jako oprávněný investor, nebo samotné ministerstvo dopravy, přistoupili k žádosti o aktualizaci zásad územního rozvoje, kde by zřejmě došlo k posouzení třech variant,“ uvedl Švehlík. Všechny tři varianty podle jeho slov plní cíle projektu, tedy napojení Ústí nad Labem a převedení nákladní dopravy.

V zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje byl původně vymezen koridor pro rychlodráhu na levém břehu Labe bez napojení krajského města. V minulosti se totiž počítalo s využitím trati pouze pro tranzit. V roce 2017 vláda schválila program rozvoje rychlých železničních spojení, v němž se pracuje se zastávkou v Ústí nad Labem a zlepšením dopravní obslužnosti celého kraje.

Rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Cesta do Drážďan by měla trvat hodinu.

 

Zdroj : ČTK

Věřitelé vagonky Legios dostanou peníze, až bude konkurs pravomocný

[quote]

Krajský soud v Českých Budějovicích souhlasí s návrhem insolvenční správkyně firmy Heavy Machinery Services (HMS), aby dostali zaplaceno zajištění věřitelé. Soud souhlasil i se zálohou odměny správkyně 7,8 milionu Kč. Soud ale zakázal správkyni nakládat s penězi získanými z prodeje závodu, než bude pravomocné rozhodnutí o konkursu. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku.

 

[/quote]

Firma HMS podala v červnu odvolání proti tomu, že krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na její majetek konkurs. Domáhá se toho, aby odvolací soud usnesení zrušil a aby věc znovu projednal jiný soudce než Zdeněk Strnad. O odvolání rozhodne Vrchní soud v Praze. Bývalá vagonka Legios je v insolvenci, od roku 2014 v úpadku. Věřitelé původně přihlásili pohledávky za téměř tři miliardy Kč. Teď HMS dluží 1,1 miliardy korun, řekla ČTK v červnu insolvenční správkyně Petra Hýsková.

„Do právní moci (rozhodnutí o konkursu) nebude vyplacena (věřitelům) ani koruna, než rozhodne Vrchní soud v Praze. Počká se na právní moc nebo rozhodnutí Vrchního soudu,“ řekl při červencovém jednání soudce Zdeněk Strnad.

Soud souhlasí, aby správkyně, až se pravomocně rozhodne o konkursu, vydala zajištěným věřitelům výtěžek zpeněžení závodu. Firma Gomanold by měla dostat 244,6 milionu korun a úroky od letošního 12. června, Všeobecná zdravotní pojišťovna 8,8 milionu, Česká správa sociálního zabezpečení 18,6 milionu, finanční úřad 18,8 milionu. Soud souhlasil i s odměnou poradenské společnosti Deloitte Advisory tři miliony Kč a tím, že se vyplatí záloha na odměnu Hýskové 7,8 milionu.

Věřitelé HMS 11. června rozhodli, že firma už podruhé skončí v konkurzu. Věřitelé by tak mohli po letech dostat peníze za pohledávky, řekla v červnu ČTK Hýsková. O řešení úpadku se muselo hlasovat poté, co Nejvyšší soud vrátil v zimě případ lounského výrobce vagonů na začátek, když zrušil původní verdikt o konkurzu.

Hýsková již dříve uvedla, že reorganizace není možná, protože vagonka už nemá žádný provoz ani zaměstnance. Loni její areál koupila Traťová strojní společnost za 750,7 milionu Kč. Správkyně závod prodala v insolvenčním řízení.

Firma dluží kolem 1,1 miliardy. Z toho v incidenčních sporech, kde jde o oprávněnost pohledávek, se řeší částky přes 200 milionů Kč. Výsledek sporů bude mít vliv na to, v jaké poměrné výši budou ostatní věřitelé uspokojeni, uvedla v červnu Hýsková. Na účtech měla minulý měsíc k dispozici asi 800 milionů Kč.

Vagonku vlastnil podnikatel František Savov, který je obviněn v kauze daňových podvodů a žije v Londýně. Podle serveru E15 je případ jedním z „kolbišť“ mezi ním a podnikatelem Michalem Strnadem.

 

Zdroj :  ČTK

Logistický kalendář