Domů Blog Strana 713

Index paliva 2021: kdo natankuje nejvíc z průměrné mzdy?

[quote]Analytický tým Picodi.com se zaměřil na změny cen paliva v první polovině 2021 ve srovnání s minulým rokem a spočítal, kolik litrů benzínu si koupíme za jednu výplatu.[/quote]

Zvýšení cen na čerpacích stanicích

Ve srovnání s první polovinou roku 2020 můžeme nyní sledovat postupné oživování ekonomiky a zdražování pohonných hmot. Největší cenové výkyvy v Evropě byly zaznamenány v Maďarsku (+20,2%), Turecku (+19,4%) a Lucembursku (+16,9%).

Ceny paliva v Česku stouply o 5% (35. místo), což je vzhledem k zdražování benzínu v jiných zemích, poměrně málo, zejména v porovnání se zeměmi na západě (např Německo +10,6%) nebo severu (Švédsko +10%, Dánsko +9,7%).

Opačný trend byl zaznamenán pouze na Maltě a v Albánii, kde ceny pohonných hmot od minulého roku mírně klesly.

Index paliva 2021

Nejlevnější benzín v Evropě mají v Rusku, kde zaplatíte 54 centů za litr. Naopak nejvyšší ceny benzínu jsou v Nizozemsku (1,72 €). Průměrná cena pohonných hmot v první polovině 2021 byla u nás 30,5 Kč (1,19 €). Česká republika se tímto zařadila na 15. místo ve skupině 42 států.

A kolik litrů benzínu si koupíme z letošní průměrné mzdy? Dole najdeme seznam jednotlivých států Evropy a údaje ohledně měsíčních mezd.

(pro zobrazení průměrné mzdy v dalších 41 zemích, klikněte prosím na šipku)

 

Vítězem se stalo už potřetí Švýcarsko s počtem 3582 litrů. Na dalších příčkách skončily Lucembursko (2955 l) a Dánsko (2328 l).

Podle nejnovějších údajů ČSÚ průměrná hruhá mzda v prvním čtvrtletí 2021 vzrostla na 35 285 Kč. A to znamená, že průměrný Čech si může koupit ze své výplaty 931 litrů benzínu (20. místo). Kupní síla obyvatel ČR činila loni 881 litrů paliva.

Ve srovnání s jinými zeměmi si v Česku koupíme více litrů paliva než loni, pokles zaznamenáváme např v sousedním Polsku, na Slovensku, ale také např ve Švýcarsku. Hůř než Česko si vedla např Litva (811 litrů – 24. místo), Maďarsko (672 litrů – 28. místo), Itálie (858 litrů – 23. místo). Lépe jsou na tom obyvatelé Velké Británie (1512 litrů a 15. místo) Švédska (1771 litrů – 9. místo) nebo Německa (1786 litrů a 8. místo).

Ve spodních příčkách tabulky se nachází Albánie, Moldavsko a Ukrajina, kde za průměrný plat koupíme 289, 358 a 389 litrů benzínu v daném pořadí.

Světoví lídři

(pro zobrazení informací, najeďte kurzorem na stát)

V rámci 104 zkoumaných států nejlevnější benzín jsme zaznamenali v Alžírsku (0,29 €/litr), a nejdražší v Hongkongu (2,03 €/litr).

Z hlediska kupní síly průměrného platu se Země Perského zálivu dlouhodobě nacházejí na prvních místech světového žebříčku:

  1. Katar – 6532 litrů;
  2. Saudská Arábie – 5170 litrů;
  3. Kuvajt – 5158 litrů.

Američané si mohou z výplaty koupit 4723 litrů paliva, v Austrálii je to 4128 litrů, v Kanadě 2616 litrů a v Číně 955 litrů.

Na posledním místě v seznamu se nachází Kuba. V této zemi si člověk z průměrné mzdy koupí pouze 26 litrů benzínu (o 2 litry méně než před rokem). O něco výše se umístil Tádžikistán (188 litrů) a Zambie (214 litrů).

Za pozornost stojí také Venezuela. Tato země, která se potýká s nestabilní ekonomickou situací, si nadále udržuje limity na nákup paliva, zavedené v loňském roce. Každý občan si může koupit 120 litrů měsíčně za cenu kolem 0,0015 euro/litr. Pokud překročí limit, cena stoupne na 0,42 euro/litr. Podle našich výpočtů průměrný plat v této jihoamerické zemi stačí na 230 litrů paliva (120 l dotovaných a 110 l za plnou cenu), což je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 82 l.

Metodické pokyny

Index paliva to je každoroční porovnání paliva se zaměřením na poměr ceny k platu, připravované společností Picodi již od od 2019 roku.

V tomto výzkumu byla použitá průměrná mzda podle posledních dostupných údajů, zveřejněných na webových stránkách vlády, příslušných orgánů nebo ministerstev. Tam, kde nejsou dostupné oficiální informace ohledně průměrných mezd, využili jsme statistiky z portálu Numbeo.

Průměrné ceny benzínu za první pololetí 2021 ve 104 zemích světa pocházejí z webové stránky globalpetrolprices.com a také z jiných lokálních zdrojů. Pro získání počtu litrů paliva jsme vypočítali, kolik se natankuje za průměrnou mzdu. Při převodu měn byly použity průměrné směnné kurzy za posledních 90 dní podle údajů Google Finance.

Zdroj : Picodi.com

Svazy: Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů budou pro ČR značné

[quote]Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů, které navrhuje EU, budou pro tuzemské hospodářství a firmy značné. Shodli se na tom zástupci oborových asociací a svazů, které oslovila ČTK. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl, že česká vláda by měla analyzovat, jaký dopad budou mít unijní návrhy na fungování české ekonomiky. Odpovědnost za výsledek podle něj bude nést i Česká republika, která bude EU předsedat od půlky příštího roku, tedy v době, kdy mohou vyjednávání nad řadou nejkontroverznějších otázek vrcholit.[/quote]

„Nestačí jen říct, že navýšíme ambice, ale současně je třeba zajistit financování a zachování konkurenceschopnosti evropských i českých podniků,“ řekl Dlouhý.

Evropská komise mimo jiné navrhla rozšíření systému emisních povolenek – nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov.

Rozšíření prodeje emisních povolenek i v rámci silniční dopravy nejspíš skokově navýší náklady tuzemských dopravců. Ty podle generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře zaplatí hlavně spotřebitelé. „Ti si připlatí za cenu zboží. Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG. Tato technologie existuje a stát už investoval i stovky milionů do plynových čerpacích stanic. V budoucnu pak počítáme s nástupem vodíku, možná elektřiny,“ uvedl.

Návrh EK podle dopravců nedostatečně zohledňuje přechodné období pro zavedení nových technologií. „Většina opatření je primárně zaměřena na podporu elektrifikace a používání vodíku, ale tyto technologie nejsou v krátkodobém horizontu připravené pro běžné použití v komerční silniční dopravě,“ uvedlo sdružení. Dopravci naopak uvítali stanovení závazných cílů pro členské státy na zavedení síťové infrastruktury pro čerpání alternativních paliv s ohledem na specifické potřeby komerční silniční dopravy a těžkých nákladních vozidel.

EK dále počítá s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. „Mechanismus uhlíkového cla nebude podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) slučitelný s bezplatným přidělováním emisních povolenek, což bude pro mnoho podniků, nejen v ČR, obrovský problém,“ uvedl Dlouhý.

Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek ČTK řekl, že pro stanovení konkrétních dopadů bude třeba prostudovat detaily návrhů a zvážit je v souvislostech jednotlivých oblastí, opatření a regulací. „Obecně jsme přesvědčeni, že opatření k plnění evropského cíle snížení emisí o 55 procent a dalších navazujících cílů nesmí poškodit či zhoršit konkurenceschopnost evropského a českého průmyslu. To bude jeden z klíčových aspektů při našem hodnocení,“ dodal.

Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 uvedl, že návrhy EK mohou přinést kvalitnější budovy. „V rozsáhlých změnách směrnice však zbývá dojednat spoustu detailů. Ty rozhodnou o tom, zda se podaří bohulibý záměr převést do praxe a tedy zda tyto návrhy budou pozitivně přijaty veřejností,“ doplnil. Svaz moderní energetiky označil za klíčová opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů. Svaz vyzdvihl zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent. „Česko jde proti evropskému trendu, který členské státy vyzývá, aby neztrácely čas. Fakt, že u nás stagnuje podíl zelené energie, do budoucna ohrožuje zejména spotřebitele energie prodlužováním závislosti na spalování uhlí, které se s rostoucí cenou za emisní povolenky stává stále více nekonkurenceschopné,“ uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák.

Ekologové vidí návrhy EK jako velkou příležitost, kritizují ale ústupky

[quote]Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise ekologové. Balíček, představený dnes odpoledne, však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu – například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Zástupci Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace, to uvedli v tiskové zprávě. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.[/quote]

Evropská komise dnes například navrhla rozšíření systému emisních povolenek – nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. EK počítá i s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty.

„Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek,“ uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. „Zdanění leteckého paliva bude plně implementováno až v roce 2033 a transformaci automobilového sektoru bychom si dokázali představit rychleji, než navrhla Evropská komise. A pomocí jiných opatření, protože navržené rozšíření systému emisního obchodování na dopravu může znamenat neúměrné finanční zatížení pro spotřebitele a s nejistým ekologickým dopadem,“ napsal později ČTK Jeřábek. Zásadní podle něj bude, v jaké konečné podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropský parlament.

„Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU,“ řekl k balíku Jiří Koželouh, expert na energetiku Hnutí Duha. „Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě,“ zdůraznil ekolog. Upozornil na to, že zejména rodinám s nižšími příjmy musí být dostupné dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely i pomoc s jejich vyřízením, aby nebyly závislé na fosilních palivech.

Jako výrazný posun směrem k dekarbonizaci Evropy označila návrhy zástupkyně Klimatické koalice Jitka Martínková. Lituje však toho, že jejich předmětem není cíl snížení emisí EU do roku 2030 o 65 procent oproti roku 1990. „Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států,“ uvedla Martínková. Současný klimatický cíl, z roku 2020, je snížit do konce dekády celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku je pak pro Česko balíček „obrovskou příležitostí“ k modernizaci ekonomiky.

EK chce výrazně rozšířit prodej emisních povolenek, chystá kompenzační fond

[quote]Evropská unie ve snaze splnit přísnější cíle na ochranu klimatu chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise (EK) dnes navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. V rámci dosud nejzásadnějšího souboru klimaticky šetrných opatření komise počítá i s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.[/quote]

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. O rok později by měly o bezplatné povolenky přijít letecké společnosti, které chce komise rovněž motivovat k používání ekologičtějších paliv.

Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa.

V rámci odděleného nového systému se bude nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.

„Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady,“ prohlásil dnes místopředseda EK pro klimatickou politiku Frans Timmermans.

Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu Kč). Podle Timmermanse by měly sloužit například k podpoře ekologického vytápění či k nákupu šetrných automobilů, ale rovněž k investicím do energetické účinnosti budov.

Vedle nově zařazených odvětví dopadnou změny i na podniky, které jsou už součástí systému, ale dostávají od svých zemí povolenky bezplatně. Komise chce, aby státy omezily tyto výhody pro energetické či průmyslové firmy, těšit se z nich přestanou také aerolinky. Ty navíc stejně jako provozovatelé lodí budou podle návrhu povinně používat určitý podíl ekologicky šetrnějších paliv.

Evropské průmyslové podniky či letecké společnosti vidí očekávané zvýšení nákladů nelibě. Částečně pomoci by průmyslové výrobě v EU mohl naproti tomu chystaný poplatek za produkty dovážené ze zemí, v nichž výrobci nemusejí dodržovat přísné ekologické standardy. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy dovážející do EU například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

„Při plném dodržení našich závazků ke Světové obchodní organizaci (WTO) tím zajistíme, že naše klimatické cíle nebudou narušovat zahraniční firmy, které se řídí volnějšími ekologickými požadavky,“ připomněl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, že poplatek bude respektovat mezinárodní celní pravidla.

 

 

GEFCO digitálně transformuje dodavatelský řetězec s pomocí řešení od společnosti Blue Yonder

[quote]Globální integrovaný logistický expert zavádí systémy TMS a WMS od společnosti Blue Yonder pro lepší podporu zákazníků a růst firmy. Společnost GEFCO, světový lídr v oblasti multimodálních řešení dodavatelských řetězců a přední evropský poskytovatel logistiky pro automobilový průmysl, zavádí cloudový systém řízení dopravy (TMS) a systém řízení skladu (WMS) společnosti Blue Yonder s cílem vnést revoluční změnu do služeb zákazníkům a urychlit růst firmy. GEFCO tímto nahradí své starší lokální systémy řešením dodavatelského řetězce formou softwaru, čímž bude schopno svým zákazníkům poskytnout ještě větší flexibilitu.[/quote]

 

„Pro naši digitální transformaci jsme potřebovali řešení pro řízení přepravy a správu skladů, která by nám mohla pomoci uspokojit potřeby našich zákazníků a pomoci jim čelit složitým globálním logistickým výzvám. Díky řešení od firmy Blue Yonder budeme moci nejen poskytovat stávajícím zákazníkům služby při řešení těchto problémů, ale také urychlíme růst vlastního podnikání, dosáhneme diverzifikace nabídky a pronikneme na nové trhy,“ řekla Sophie Baudoux, Executive Vice President of Information Systems společnosti GEFCO.

 

Zavedením systémů Blue Yonder TMS a WMS založených na platformě Microsoft Azure bude společnost GEFCO moci rychle a efektivně spravovat komplexní firemní procesy od modelování přes plánování až po realizaci, a transformovat tak své přepravní operace. Systém TMS zajistí společnosti GEFCO přehled příchozích a odchozích přepravních operací společně s nástroji pro spolupráci s dodavateli a přepravci. Se systémem WMS zvýší společnost GEFCO vlastní flexibilitu a odezvu v reálném čase, získá časově přesný, plnohodnotný výkon a bude moci řídit komplexní skladové operace.

 

„Věříme, že s pomocí systémů TMS a WMS může společnost GEFCO efektivně rozvíjet svůj byznys a připravit se na budoucnost. S hrdostí vítáme společnost GEFCO, světového lídra ve své branži, do našeho stále se rozvíjejícího seznamu globálních zákazníků v oboru 3PL/4PL,“ řekl Johan Reventberg, EMEA president ve společnosti Blue Yonder.

 

Zdroj : Gefco

EK představí zásadní balíček klimatických návrhů, ovlivní průmysl i dopravu

[quote]Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.[/quote]

Jednou z nejdiskutovanějších součástí balíčku je rozšíření systému prodeje emisních povolenek, jejichž prostřednictvím si dosud musely právo na znečišťování vzduchu kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Nově by se měl jejich nákup podle předběžných návrhů uniklých do médií týkat i lodní dopravy či vytápění budov, což může lidem zdražit účty za topení. Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji.

Výrobci energie budou podle dalšího z návrhů muset zajistit vyšší podíl energií vyráběných z obnovitelných zdrojů jako je slunce, vítr či voda. S tím bude souviset očekávané zavírání uhelných elektráren, kvůli jehož dopadu na ekonomiku chtějí některé země včetně Česka vyšší podporu z unijních fondů. Tu by mohlo zajistit právě zvýšení příjmů z emisních povolenek.

Na velké změny se budou muset připravit i automobilky. Unijní exekutiva chce, aby nová auta méně znečišťovala vzduch a aby po silnicích jezdilo více elektromobilů. Návrh má proto zavést přísnější emisní požadavky, které by podle jedné z předběžných variant mohly vést až k úplnému zákazu prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Komisaři však o podrobnostech diskutovali ještě v úterý a není zcela jasné, jak budou nakonec vypadat.

Nové náklady zřejmě pocítí i aerolinky, pro které Brusel chystá daň z leteckého paliva, které je dosud z daní vyňato. Letecké společnosti, které se v současnosti potýkají s dopadem koronavirového výpadku, chce komise přimět k používání alespoň části čistších pohonných hmot jako je vodík či pokročilá biopaliva.

Vedle emisních povolenek má pomoci EU získat nové příjmy takzvané uhlíkové clo, jehož podoba je další součástí dnešního návrhu. Tento poplatek v zatím nespecifikované výši budou muset hradit firmy z mimounijních zemí, které budou do EU vyvážet neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement či hnojiva, podle jedné z verzí návrhu i elektřinu.

NS vyhověl cestujícímu ve sporu o náhradu za lety zrušené kvůli stávce

[quote]Nejvyšší soud vyhověl dovolání muže, kterému letecká společnost Deutsche Lufthansa zrušila lety kvůli stávce palubních průvodčích v Německu. Dosud se marně domáhal náhrady 600 euro (15.435 korun). Šlo o lety z Frankfurtu nad Mohanem do Mnichova a z bavorské metropole do Prahy. Případem se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 6, zjistila ČTK z úřední desky.[/quote]

Ve sporu jde především o to, zda stávka zaměstnanců letecké společnosti představuje mimořádnou okolnost, které nebylo možné zabránit ani přijetím přiměřených opatření, a která tím pádem zprošťuje dopravce povinnosti poskytnout náhradu za zrušené lety.

Podle obvodního soudu i podle odvolacího Městského soudu v Praze skutečně šlo o mimořádnou okolnost, alespoň ve smyslu klíčového evropského nařízení stanovujícího společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím. Proto muž se žalobou na německého národního leteckého dopravce neuspěl.

Podle nejvyšší instance je však výklad pražských soudů v rozporu jak s nařízením samotným, tak s rozhodovací praxí Soudního dvora EU. Řádně vyhlášená stávka není pro dopravce neodvratitelnou mimořádnou okolností. „Taková stávka představuje skutečnost nacházející se v jeho sféře a skutečnost, která je vlastní jeho běžné činnosti,“ stojí v rozhodnutí.

Právní názor Nejvyššího soudu je závazný. Obvodní soud by se měl nyní zvláště zaměřit na požadavky stávkujících zaměstnanců Lufthansy. Kdyby jejich požadavky dokázala teoreticky splnit jen veřejná moc, mohla by stávka z hlediska Lufthansy výjimečně být mimořádnou okolností. „Naopak v případě, že byly vznášeny požadavky týkající se její sféry, nemůže se o ‚mimořádnou okolnost‘ jednat,“ zdůraznil Nejvyšší soud.

Dopravci za pololetí zaplatili za mýto 7,08 mld. Kč, meziročně o 29 pct víc

[quote]Dopravci za první pololetí letošního roku zaplatili za mýto 7,08 miliardy korun. Meziročně je to o téměř 29 procent více. K růstu výběrů poplatků letos přispívá zejména zavedení poplatků za hluk z provozu a za znečištění ovzduší, kromě toho stoupá intenzita dopravy. Dnes o tom ČTK informovala společnost CzechToll. Od března do června rostl počet mýtných transakcí každý měsíc dvouciferným tempem.[/quote]

Výběr mýta rychle rostl i v červnu, kdy dopravci zaplatili celkem 1,25 miliardy korun. Meziročně je to o 28 procent více. Šlo o druhý největší výběr v jednom kalendářním měsíci od roku 2007. Rekordní je zatím letošní březen, kdy výběry z mýta činily 1,28 miliardy korun. Satelitní mýtný systém zaznamenal v červnu téměř 96 milionů mýtných transakcí, o 12 procent více než v červnu 2020.

Na rostoucích úhradách dopravců má letos velký vliv změna sazeb, kterou vláda schválila loni na podzim. Výše poplatků se nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění je klíčová emisní norma vozu. Poplatek stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav, naopak se stoupající normou poplatek klesá, u vyšší emisní normy než EURO VI je nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav. Peníze z mýta by podle ministerstva dopravy měly být určené pro omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je výstavba protihlukových stěn.

Mýtný systém funguje na více než 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Od předloňského prosince provozuje nový satelitní systém společnost CzechToll.

Ke konci června bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno přes 595.000 vozidel, z toho 160.000 vozů z Česka. Počet vydaných palubních jednotek dopravcům překonal 500.000 kusů.

Nedostatek lidí na trhu práce stále přetrvává

[quote]

Již nějakou dobu před příchodem koronavirové pandemie se všechny obory potýkaly s nedostatkem kvalifikovaného personálu. S nástupem pandemie a útlumu některých oborů se předpokládalo, že se na trhu objeví noví zájemci o práci. Vypadá to však, že k tomu nedošlo.

„Míříme k vybrakovanému trhu kandidátů, klíčem je zvyšování a změna kvalifikací stávajících lidí,“ říká Martin Jánský, ředitel divize Inhouse a agenturního zaměstnávání ve společnosti Randstad.

[/quote]

Situace s dostupností lidí na trhu práce nyní připomíná období před pandemií – kandidátů je nedostatek. Je to něco, co se dalo očekávat nebo je to pro všechny překvapení?

Překvapení to je, zejména v rychlosti návratu do původního stavu. Osobně jsem očekával, že nezaměstnanost vzroste více, i k 6 %, a také bude déle trvat než se sníží. V sektoru průmyslu je sice pár firem, které kvůli nedostatku čipů nejedou naplno, ale naprostá většina výrobních firem jede na plné obrátky a nemá lidi. Průmyslové firmy začínaly ve větším nabírat už koncem roku 2020, protože měly objednávky a chtěly dohnat přestávku v produkci. Navíc se k tomu přidal sektor služeb, který zase ožívá a i odsud slyšíme, že nemají dost kandidátů. Covid tak jen odsunul problém s nedostatkem, zejména kvalitních lidí, který tu byl už předtím a firmy toho nyní mají “na talíři“ skutečně hodně.

 

Na čem kandidátům nejvíce záleží, když hledají práci? Co je tím faktorem, který rozhodne o nástupu?

Protože se na to velkého vzorku české veřejnosti v našem průzkumu Randstad Employer Brand Research pravidelně ptáme, tak víme, že je to kombinace několika faktorů. Ty se s ohledem na situaci ve společnosti proměňují, ale za 4 roky, co náš průzkum v Česku děláme, se na prvním místě stále drží atraktivní mzda a benefity. Rok s pandemií ale trochu zamíchal karty na dalších pozicích. Na druhé místo se v tomto roce probojovalo finanční zdraví zaměstnavatele, což v kontextu dnešní doby znamená, že zaměstnance zajímají firmy, které dokáží odolávat krizi a hladce fungovat i v době pandemických omezení a třetí je jistota práce – což se bude odrážet ve větším tlaku na dlouhodobé pracovní smlouvy. Právě ekonomická stabilita a odolnost vůči otřesům je dnes pro uchazeče velkým lákadlem. Jedná se ale o faktor, který nelze v současné turbulentní době vždy úplně ovlivnit. Firmy, které chtějí zaujmout kvalitní lidi, by se tak měly zaměřit i na další atributy, které pracovníci žádají a nejedná se pouze o hmotné aspekty. Mezi ně již stabilně patří i příjemné pracovní prostředí a také zajímavá pracovní náplň.

 

Jaké tedy teď firmy mají možnosti a je pro ně reálné do náborů více investovat?

Když jsme se výrobních a logistických firem v prvním čtvrtletí letošního roku v průzkumu HR trendů ptali, jaké jsou jejich priority v oblasti HR a jaké výzvy budou řešit, řada z nich plánovala spíše brzdit růst mezd a naopak investovat do restrukturalizace a automatizací. Přestože si firmy uvědomují, že konkurenceschopný plat patří mezi největší lákadla, hodlalo ho jako “lákadlo” využívat  56 % zaměstnavatelů. Což je téměř o pětinu méně než v minulém roce. Asi za tím stála i očekávání firem ohledně vývoje jejich obchodních výsledků, která pro letošek vypadala podstatně méně pozitivně než loni. Zvýšení objemu prodejů předpovídalo jen 34 % společností a počet těch, které se připravovaly na pokles, se letos téměř ztrojnásobil. A tady je vidět, jak skutečně těžké je pro firmy plánovat, zejména ty s komplexním dodavatelsko-odběratelským řetězcem.

Takže v tomto ohledu nastává komplikované období – je třeba motivovat nové lidi k nástupu, a to zejména finančně. Ale zároveň se nesmí polevit v investicích do automatizací a modernizací, jejich potřeba během pandemie COVID-19 ještě zrychlila. Každopádně je jisté, že bez investic do vyšších mezd se firmy rozhodně neobejdou a tempo jejich růstu bude rychlejší než letos (i kvůli inflaci). Myslím, že je reálné očekávat vyšší jednotky až dvouciferný růst mezd – okolo 10 %. A taky se rozhodně ve větší míře opět vrátí zaměstnávání cizinců.

 

Jak je to nyní s možností příjezdu cizinců – komplikují to ještě protipandemická opatření?

Záleží samozřejmě na zemi jejich původu, V ČR se nejčastěji jedná o pracovníky z Ukrajiny a tam vidíme, že nábor už se velmi čile rozbíhá. Zatím nedosahuje maxim z doby před COVID-19, takže i proces udělování víz je nyní kratší, v řádu 2-4 měsíců. Počty žádostí v systému se stále zvyšují, čili pokud o tom někdo uvažuje, rozhodně doporučujeme neotálet.

 

Jak moc reálné je vlastně pro společnosti, třeba v logistice, toto plánovat?

V řadě případů je to komplikované, některé výkyvy produkce plánovat dlouhodobě nelze. Ale je potřeba, nastavit si dobrý systém vykrývání výpadků tak, aby skutečnou nouzi firmy vykryly z lokálních zdrojů, takřka ze dne na den, ale pro zvýšenou produkci měly k dispozici stabilní pool (třeba právě cizinců). Obecně máme zkušenost, že pokud je firma v situaci, že začíná přemýšlet o tom, že by “šla do cizinců” (protože už vyčerpala všechny jiné možnosti), tak je ten nejlepší čas – protože váháním jen situace vygraduje do úplné krize.

 

Zaměstnání cizinců rozhodně není levnější varianta. Co všechno by měla firma udělat, aby tato cesta pro ni byla efektivní a celý projekt byl úspěšný?

Je potřeba říct, že cizinci rozhodně nejsou levná varianta pracovníků, tedy levnější než místní lidé. Je to řešení nedostatku lokálních lidí a nese s sebou další náklady. Každý zaměstnavatel si tedy musí zkalkulovat, v jaké situaci se mu to vyplatí.

Hrubým odhadem se náklady na zahraničního pracovníka (pokud nemluvíme o manažerských pozicích nebo špičkových specialistech, kde se to zpravidla řeší individuálně) pohybují o 10 – 20% výše než u v ČR žijících lidí s pracovním povolením. Rozhodně doporučuji nepodcenit přípravu na dobrou adaptaci.

 

Z toho vyplývá, že to asi nebude řešení při potřebě náboru pár lidí – od jakých počtů to má smysl?

Záleží samozřejmě na typu profilu daných pracovníků a jejich hodnoty – u některých pozic, zejména specializovaných, je to možné i v řádu jednotek. U masovějších pozic (skladníci, VZV) to dává smysl spíš od desítek lidí. Je už také možné u pozic, které potřebují nějaké základní otestování dovedností a znalostí, udělat testování kandidátů v zemi jejich původu. Je ideální, nechat si připravit celý náborový a výběrový proces na míru a ještě před procesem získání víz.

 

Pomůže nedostatek lidí vyřešit automatizace/digitalizace? Jak je vlastně v logistice daleko?

V kontextu ČR jsou logistické firmy v automatizaci rozhodně daleko, nicméně mezi ty první pozice, které se dají automatizací nahradit, nepatří v tuto chvíli ty pozice základní, kterých je potřeba velké množství. V příštích 2-3 letech nelze očekávat, že by potřeba těchto lidí zásadně poklesla. Nesmírně důležitá věc, zejména nyní, kdy se reálně náplň spousty profesí a rolí mění či posunuje, je upskilling a reskilling. Pro řadu firem nyní zajišťujeme rozšíření či zvýšení dovedností zaměstnanců či kandidátů tak, aby přinášeli větší hodnotu. Plánování náborů, směn a řízení fluktuace je další typická oblast, se kterou firmám pomáháme – a s aktuální nedostatkem lidí je to oblast, kterou buď už řeší nebo budou muset řešit všichni.

Zdroj : LN

Třetí dějství dramatu COVID-19 se odehrává v Yantianu

[quote]Do jaké míry změny v globálním řetězci způsobené koronakrizí ovlivnily a dále ovlivní práci rejdařů, spedic a přístavů? O vyjádření jsme požádali Petra Rožka, výkonného ředitele Svazu spedice a logistiky České republiky (SSL).[/quote]

 

Nové propuknutí Delta (nebo indické) varianty viru COVID-19 na jihu Číny způsobilo nečekané a zatím nevídané problémy s kongescí v přístavu Yantian. Tyto problémy vylučují jakýkoli návrat k normálu pro odvětví liniové námořní dopravy v následujících měsících. Perspektiva ještě většího narušení logistických řetězců během nadcházejícího vrcholu sezóny posouvá již tak závratné sazby do stratosférické úrovně. Shanghai Containerized Freight Index (SCFI) dosáhl v pátek 11. června přes 3 700 bodů a spotové sazby nákladní dopravy ze Šanghaje do severní Evropy, Středomoří, východního pobřeží USA, do Jižní Ameriky, západní Afriky, jižní Afriky a Arabského zálivu dosahují rychle nových rekordních výšin.

Mezinárodní kontejnerové terminály Yantian International Container Terminals (YICT) fungovaly v minulých týdnech pouze na 30 % své nábřežní kapacity, co byly zavedeny omezené preventivní pracovní postupy, aby se zabránilo dalšímu šíření viru. YICT je největší kontejnerový terminál v Shenzhenu, kde všechny terminály dohromady loni odbavily 13,5 MTEU (tedy v průměru 37 000 TEU denně). Vzhledem k tomu, že se nyní v YICT používá pouze sedm poloh pro plavidla na hlavních linkách (40 – 45 % běžné kapacity), fronta plavidel z těchto linek se rychle prodlužuje a na kotvení už čeká asi sedmdesát lodí. Očekává se zdržení až 16 dní, což značně narušuje jízdní řády a ovlivňuje 19 hlavních linek. Všichni velcí námořní dopravci začali vynechávat obsluhu Yantianu (to se týká desítek konkrétních plaveb) a například Maersk již v červnu vyškrtl všechna naplutí Yantianu z rozpisu osmi svých linkových spojů.

Kongesci v Yantianu lze považovat za začátek již třetího dějství v dramatu COVID-19. První jednání začalo vypuknutím epidemie počátkem roku 2020 v Číně, které vedlo k uzavření čínských továren. Když se virus dostal do západního světa, poptávka odtud po zboží (a přepravách) výrazně poklesla. Masivní rušení odjezdů a pozastavení celých smyček od dubna 2020 zabránilo okamžitému zhroucení sazeb nákladní dopravy.

Druhé jednání dramatu COVID-19 se ukázalo být pro dopravce příjemným překvapením, protože zvýšený elektronický obchod a poptávka po hygienických výrobcích spotřebního zboží vyústily v obrovský nárůst poptávky po dopravních službách. Tato poptávka se poprvé projevila na Transpacifickém poli v polovině roku a poté na Asii – Evropě od 3. čtvrtletí. Rozmach objemu přepravy v kombinaci s problematikou pracovní síly v karanténě vyústil v přetížení přístavů, které trpí velkou kapacitou naplouvajícího loďstva. To následně posunulo spotové sazby za přepravu na rekordní úroveň.

První čtvrtletí letošního roku se podle všeho stalo bodem obratu, protože sazby na trasách mezi východem a západem začaly klesat. Nicméně překážka v Suezském průplavu v posledním březnovém týdnu přinesla překvapivý konec druhého dějství, protože byly přerušeny jízdní řády a sazby začaly opět stoupat. Třetí dějství tragédie COVID-19 začíná opakovaně novými případy COVID-19 v Číně, ale tam srovnání končí. Dopravci se stále potýkají s nedostatkem lodí a vybavení a nemají žádnou rezervu, aby se vyrovnali s ještě větším přetížením nebo s nejvyšším objemem objednávek. Je zřejmé, že kongesce v Yantianu způsobí ještě větší chaos než obstrukce Suezu, protože bude zasaženo mnohem více lodí. Suezský průplav byl uzavřen jen na 6,5 dne, zatímco v Yantianu je konec zatím v nedohlednu kvůli provozním problémům.

Druhým obrovským rozdílem mezi dneškem a počátkem roku 2020 jsou pak spotové úrovně sazeb nákladní dopravy. V relaci Shanghai – severní Evropa činily začátkem června průměrné sazby více než 12 700 USD/FEU oproti 2 000 USD v lednu 2020 a v červenci možná dojde k přiblížení se k hranici 20 000 USD/FEU.

 

Petr Rožek

výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky (SSL)

Logistický kalendář