Kalendářní rok 2021 je za námi. Přinesl mnoho radostných i smutných momentů. Redakce webu elogistika.info všem našim čtenářům a příznivcům logistiky přeje hodně zdraví a štěstí do roku následujícího!
Těšíme se na nový rok 2022, ve kterém přineseme kromě nového vzhledu a technického řešení našich stránek i spoustu novinek a dalších zajímavých článků a rozhovorů.
Jako poslední inspiraci ze světových „packaging“ soutěží jsme vybrali pro tento povánoční týden New Year Makeup Calendar, který zaujal odbornou porotu v soutěži ProCarton Award. I když v této soutěži byla, podobně jako i v českém Obalu roku i ostatních dalších prestižních soutěží, zajímavých řešení celá řada, tento obal je symbolický pro tento, již závěrečný den, letošního roku.
New Year Makeup Calendar je vyroben ze skládačkové lepenky od známého globálního producenta Metsä Board. Obal vyvinula a vyrobila společnost Durero Packaging. Vlastník brandu, společnost Groupe Yves Rocher je zároveň i tvůrcem grafiky.
Čím zaujal New Year Makeup Calendar porotu?
Tento atraktivní sedmiúhelníkový balíček se skládá ze sedmi identických, spojených kartonových trojúhelníkových pouzder, které obsahují sedm dárků z oblasti make-up. Karton lze vystavit mnoha způsoby a pro spotřebitele je zábavná interakce, protože jej lze rozložit a vytvarovat jej např. do podoby větrníku se 7 okvětními lístky, hvězdy a dokonce i housenky. Toto modulární balení je navrženo se stejným tvarem, který je sedmkrát zkopírován, aby se zjednodušily procesy skládání a lepení a zkrátila se doba přípravy stroje, takže výroba balení je méně obtížná a méně nákladná.
Zdroj : SYBA
Dánsko chce mít do roku 2030 vnitrostátní leteckou dopravu bez emisí, oznámila v novoročním projevu premiérka Mette Frederiksenová. Připustila ale zároveň, že řešení k dosažení tohoto cíle její vláda teprve musí připravit. Dánsko má v úmyslu do roku 2030 snížit celkový objem uhlíkových emisí o 70 procent ve srovnání s rokem 1990, uvedla BBC.
„Cestovat znamená žít, a proto létáme,“ řekla Frederiksenová, když oznamovala svůj plán. „Když jiné země ve světě jsou příliš pomalé, tak Dánsko musí převzít vůdčí roli a zvednout laťku ještě víc,“ dodala. Dosáhnout takzvaného zeleného létání bude podle ní těžké, ale vědci a podniky na tom pracují.
Evropský výrobce letecké techniky Airbus už oznámil plány na vývoj letadel na vodík, v provozu by mohla být do roku 2035. Pokud se bude vodík nutný k pohonu letadel vyrábět z obnovitelných zdrojů, mohla by to být pro Dánsko cesta, jak svého cíle dosáhnout. Zatím ale není jasné, zda bude potřebná technologie včas k dispozici a hlavně zda budou náklady na její pořízení přijatelné, pokud má Kodaň svého cíle dosáhnout do roku 2030.
Švédsko už také oznámilo plány učinit svou vnitrostátní leteckou dopravu zcela bez uhlíkových emisí do roku 2030, u mezistátních letů chce tohoto cíle dosáhnout do roku 2045. Vláda už také oznámila, že počítá se zavedením vyšších letištních poplatků pro ta letadla, která více znečišťují ovzduší.
Francie se mezitím chystá zakázat vnitrostátní lety, které je možné nahradit železniční dopravou s dojezdovou vzdáleností do dvou a půl hodiny. Takové opatření by mohlo ovlivnit cestování mezi Paříží a městy jako Nantes, Lyon či Bordeaux.
Zdroj : ČTK
Při leteckých neštěstích zahynulo v roce 2021 celosvětově bezmála 170 lidí. Jedná se o výrazný pokles oproti předchozím letům, který způsobilo především celkové omezení letecké dopravy v důsledku pandemie covidu-19. Ve své předběžné zprávě o tom informovalo hamburské středisko pro vyhodnocování údajů leteckých nehod JACDEC.
„Za současného stavu máme 168 úmrtí za rok 2021, což je téměř o polovinu méně než v roce 2020 a dokonce je to o 505 méně než průměr posledních 25 let,“ citovala agentura DPA Jana-Arweda Richtera z JACDEC.
Podle analýzy střediska pro letecký časopis Aero International bylo při leteckých nehodách na celém světě zničeno nebo nenávratně poškozeno 30 civilních letadel. Odborníci napočítali celkem 671 nehod a incidentů po celém světě, z nichž mnohé připadají na menší vrtulová letadla, zkušební lety nebo stroje určené k přepravě nákladu.
Ve Spojených státech se odehrály čtyři velké nehody, při nichž však nezemřel žádný člověk.
Jako nejhorší nehodu v roce 2021 uvádí JACDEC havárii Boeingu 737-500 u Indonésie, při níž 9. ledna zahynulo 62 lidí. Její příčina se stále vyšetřuje.
Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) bylo v roce 2021 celosvětově přepraveno 2,3 miliardy cestujících. IATA odhaduje, že v důsledku poklesu letecké přepravy v souvislosti s pandemií přijde odvětví za celý loňský rok až o 51,8 miliardy dolarů (1,14 bilionu Kč). Pro rok 2022 očekává sdružení nárůst na 3,4 miliardy pasažérů, což by bylo přibližně stejně jako v roce 2014. V roce před pandemií činil počet letecky přepravených cestujících 4,5 miliardy.
Středisko pro letecké nehody JACDEC eviduje a analyzuje nehody a vážné incidenty v civilním letectví již přibližně tři desetiletí. Zaznamenávají se přitom všechna letadla s hmotností vyšší než 5,7 tuny, nebo s více než 19 sedadly.
Zdroj : ČTK
Ceny ropy poslední den v roce klesají, za celý rok 2021 však zřejmě vykážou nejvyšší roční růst nejméně od roku 2016. K vysokému letošnímu růstu přispělo oživení globální ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 a zdrženlivost producentů při rozhodování o těžbě ropy.
Kolem 16:30 SEČ cena severomořské ropy Brent klesala o 1,1 procenta na 78,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 1,3 procenta a obchodovala se za 75,97 dolaru za barel.
Za celý rok si ropa Brent připisuje zhruba 52 procent, což je nejvyšší růst nejméně od roku 2016. Cena ropy WTI roste o 57 procent, nejvíce od roku 2009, kdy cena stoupla o 70 procent.
Oba kontrakty na ropu stouply na nejvyšší letošní hodnotu v říjnu. Ropa Brent se dostala až na 86,7 dolaru za barel, nejvýše od roku 2018. WTI se obchodovala za 85,41 USD za barel, což byla nejvyšší hodnota od roku 2014.
Očekává se, že globální ceny ropy porostou dále i v příštím roce, protože se zvýší poptávka po leteckém palivu.
„Měli jsme tu deltu a omikron a nejrůznější omezení pohybu a cestování, ale poptávka po ropě zůstala relativně pevná,“ uvedl hlavní ekonom makléřské firmy Commsec’s Craig James. „Lze to přičíst účinkům stimulačních opatření podporujících poptávku a omezení nabídky.“
Po několika dnech růstu však dnes ceny klesají, protože po celém světě roste počet případů pozitivně testovaných na virus SARS-Cov-2. Důvodem je vysoce nakažlivá nová varianta omikron.
Vzhledem k tomu, že cena ropy se blíží 80 dolarům za barel, Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci v čele s Ruskem, tedy skupina známá jako OPEC+, pravděpodobně dodrží svůj plán a v únoru zvýší těžbu o 400.000 barelů denně, uvedly informované zdroje. Představitelé skupiny budou rozhodovat o únorové těžbě 4. ledna, upozornila agentura Reuters.
| BURZA | TYP | KONTRAKT | AKTUÁLNÍ CENA | PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR |
| Londýn – ICE | Brent | březen | 78,64 | 79,53 |
| New York – NYMEX | WTI | únor | 75,97 | 76,99 |
Zdroj : ČTK
Řidiči musí ode dneška objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Při nedodržení odstupu a ohrožení cyklisty jim přitom bude hrozit pokuta až 2000 korun. Počítá s tím novela o provozu na pozemních komunikacích, která dnes začíná platit. Řidiči budou moci v případě nutnosti při objíždění cyklisty přejíždět i souvislou čáru na vozovce.
Novela ukládá motoristům objíždět cyklisty ve vzdálenosti, která odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu. To je vzdálenosti 1,5 metru tam, kde je to možné. V oblastech s omezenou rychlostí jízdy na 30 kilometrů v hodině by měla stačila metrová vzdálenost pro předjíždění. Důvodem je snaha o vyšší bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku.
Odpůrci předepsané vzdálenosti pro předjíždění poukazovali na to, že nové opatření nebude možné na mnoha místních silnicích dodržovat ani kontrolovat. Argumentovali tím, že například na úzkých silnicích v horách nové opatření zastaví dopravu. Ministerstvo dopravy kvůli tomu ovšem přidalo výjimku do zákona, podle které by řidiči měli mít možnost přejíždět při objíždění cyklistů i souvislou čáru na vozovce.
Novela má také umožnit odebrání dvou bodů řidičům, kteří by neoprávněně parkovali na místech pro zdravotně postižené. Zavádí také faktický zákaz provozování takzvaných pivních kol. Zákon doplňuje o právo obcí vyžádat si odtah autovraků a o právo poskytovatelů domácí péče parkovat po nezbytně dlouhou dobu na místech se zákazem stání, což zatím mohou například službu konající lékaři.
Prvotním cílem novely byla pouze snaha umožnit strážníkům, aby mohli pokutovat na místě nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Nyní mohou strážníci pouze postoupit podezření z takového přestupku do správního řízení. Vyhrazené jízdní pruhy slouží zejména pro jízdu autobusů, vozidel policie, zdravotnických záchranářů, hasičů a dalších složek záchranného systému.
Zdroj : ČTK
Policisté, celníci a strážníci budou moci na místě odebrat registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Účinnosti nabývá novela, která má podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra pomoci vymáhat pokuty především od cizinců.
Policisté a celníci budou moci podle novely požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud řidič nedoplatek na místě neuhradí, policisté nebo celníci mu nařídí, aby odstavil vozidlo na nejbližším vhodném místě. Tam z vozu odeberou registrační značku, nebo na kolo nasadí botičku. Následně informují provozovatele automobilu. Obdobná pravomoc pro obecní strážníky se do novely dostala ve Sněmovně. Týká se neuhrazených pokut, které evidují obce za porušení dopravních předpisů na svém území.
Podle dřívějšího vyjádření bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zahraniční řidiči uložené pokuty na místě neplatí. Proces vymáhání je velmi složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle údajů ministerstva zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.
V současnosti vede podle úřadu špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy – stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek – a ohrožují bezpečnost provozu. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a dostatečně neplatí mýtné. Řidiči překračují povolenou rychlost či jezdí pod vlivem alkoholu.
Zdroj : ČTK
Až 6000 zlotých (asi 32.448 Kč) dosahuje výše pokuty, kterou budou moci od 1. ledna polští policisté vyměřit na místě řidiči za kumulované prohřešky proti pravidlům. V nejhorších případech bude moci soud vyměřit pokutu až 30.000 zlotých (asi 162.240 Kč), tedy šestkrát více než dosud, upozornil dnes list Gazeta Wyborcza.
Nový sazebník pokut, schválený v parlamentu za podpory opozice, se podařilo zveřejnit v úředním věstníku v poslední den roku, a tak může od Nového roku platit. Změnu nejvíce pocítí „silniční piráti“ vysoce překračující povolenou rychlost, ohrožující pěší či řidiči usedající za volant v opilosti. Řidiči, kteří se dopouštějí přestupků opakovaně, zaplatí pokutu v dvojnásobné výši, tedy například 5000 zlotých místo 2500 zlotých za překročení rychlosti o více než 70 kilometrů za hodinu.
V případě jízdy v obci rychlostí vyšší než 100 kilometrů za hodinu zabaví policie řidičské oprávnění na tři měsíce.
Pokud se vlastník vozu rozhodne neprozradit, kdo s jeho autem překročil rychlost či spáchal jiný přestupek, zaplatí až 8000 zlotých (43.264 Kč). Soud za to může vyměřit pokutu ve výši nejméně 4000 zlotých, upozornil deník Gazeta Wyborcza.
Nedat přednost chodci na přechodu vyjde na nejméně 1500 zlotých (8112 Kč), stejně tak předjetí jiného auta na přechodu pro chodce. A recidivisté mohou i v tomto případě počítat s dvojnásobkem. V stovkách až tisícovkách zlotých se počítají i pokuty za nebezpečnou jízdu v případech nedodržení bezpečného odstupu, předjíždění v zákazu předjíždění, za objetí spuštěných závor na přejezdu či způsobení nehody po požití alkoholu.
Pokuty ale podle sazebníku budou platit i chodci: od 50 zlotých (asi 270 Kč) za procházení po vozovce či stezce pro cyklisty, pokud je poblíž chodník, přes 300 zlotých (1622 Kč) za používání mobilu během přecházení přes vozovku až po 2000 zlotých (10.800 Kč) při přecházení kolejí po spuštění závor. Postih neušetří ani jezdce na elektrických koloběžkách v případě, že se vydají na přechod pro chodce, přiberou spolujezdce (50 zlotých) či vyrazí plnou rychlostí po chodníku (200 zlotých).
Současně stoupnou i postihy v podobě přídělu trestných bodů, přičemž v případě nasbírání 24 bodů se přichází o řidičák. A pojišťovny budou mít přístup k historii pokut řidičů, kteří si kupují pojistku.
Aktivisté, usilující o větší bezpečnost na polských silnicích, si pochvalují změny k lepšímu, litují však, že v praxi se policii podaří vymoci jen polovinu z uložených pokut, a proto naléhají na zavedení exekucí.
Podle dostupných údajů by letošní rok měl být nejbezpečnějším na polských silnicích v dějinách. Počet obětí nehod klesá už od začátku minulé dekády a letos je oproti loňsku o 280 méně mrtvých, přičemž výrazně – o pětinu – klesl počet obětí nehod mezi pěšími. O desetinu klesl i celkový počet nehod, dodal deník s odvoláním na tajemníka zemské rady pro bezpečnost silničního provozu Konrada Romika. Ten tuto změnu k lepšímu přičítá i letošní změně předpisů ohledně přednosti chodců na přechodech.
Od nového sazebníku pokut, zaměřeného zejména na „silniční piráty“, si slibuje další pokles počtu smrtelných obětí nehod o desetinu v příštím roce. To by znamenalo, že se podaří zachránit 230-240 životů.
Zdroj : ČTK
V letošním roce se na českých silnicích stalo přes 98.500 dopravních nehod, při kterých zemřelo 466 lidí. V meziročním srovnání počet havárií stoupl téměř o 3900 a usmrcených je zatím o sedm více. Mírně naopak ubylo těžce a lehce zraněných. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČTK sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Definitivní čísla policisté zveřejní 7. ledna.
Tragičtější než před rokem byl i samotný prosinec. V posledním kalendářním měsíci letošního roku zatím zemřelo při nehodách 45 lidí. Loni jich bylo o 13 méně. Zhruba o 700 na 7841 případů stoupl počet nehod.
Nejčastěji letos v prosinci umírali řidiči osobních aut. O život jich při nehodách přišlo 20. Druhou nejpočetnější skupinou byli chodci, kterých zemřelo 17. Následuje pět obětí z řad spolujezdců v osobních vozech. O život přišel také jeden řidič nákladního auta, motorkář a cyklista.
Od začátku letošního roku do půlnoci z 30. prosince na dnešek se v Česku stalo 98.521 dopravních nehod. Loni jich bylo o 3873 méně. Počet obětí meziročně stoupl o sedm na 466.
Ubylo naopak zraněných účastníků dopravních nehod. Letos při haváriích utrpělo těžké zranění téměř 1600 lidí, loni jich bylo o 200 více. O zhruba 500 na 20.329 klesl počet lehce zraněných.
Loňský rok byl co do počtu obětí nehod nejméně tragický od roku 1961. Bilanci příznivě ovlivnila covidová pandemie, která snížila provoz na silnicích. Počty úmrtí při nehodách se ale snižují i dlouhodobě. V polovině 90. let minulého století ročně zemřelo na silnicích kolem 1400 lidí. Naproti tomu v posledních deseti letech bylo podle statistik dopravní policie maximem 681 mrtvých v roce 2012.
Zdroj : ČTK
Takzvanou zelenou kartu, kterou se dokládá zaplacení povinného ručení, mohou motoristé při silniční kontrole předkládat i v elektronické podobě na displeji mobilního telefonu. Rozhodlo tak ministerstvo financí, když posuzovalo případ z předloňského listopadu. Zároveň zrušilo dřívější rozhodnutí úřadů ve Středočeském kraji, podle kterých je zelenou kartu třeba ukázat policistům vytištěnou na papíře. O svém rozhodnutí ministerstvo informovalo na webu. O změně postupů jedná s policií.
Ministerstvo v přezkumném řízení rozhodovalo o situaci, kterou středočeský krajský úřad a před ním i místní samospráva posoudily jako přestupek a uložily řidiči pokutu 1500 korun. Řidič neměl zelenou kartu s sebou, našel ji proto v e-mailu zaslaném od pojišťovny, policistka ale kartu zobrazenou v mobilu odmítla uznat.
Ministerstvo poukázalo na to, že zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadavky na podobu zelené karty výslovně nestanoví. „Dále vzalo ministerstvo financí v úvahu, že zelená karta v listinné podobě nemá žádné zvláštní ochranné prvky, které by jakkoli zvyšovaly její průkazní funkci. Zelená karta předložená v elektronické podobě na displeji mobilního telefonu má tedy podle rozhodnutí ministerstva financí zcela rovnocennou průkazní funkci jako zelená karta v podobě listinné,“ uvedl úřad na webu.
Ministerstvo nicméně upozornilo, že nejde o změnu stanoviska, nýbrž o rozhodnutí v individuální věci. „O tom, jak se toto rozhodnutí promítne do metodických postupů, aktivně jednáme s Policií ČR,“ dodal úřad.
Zelenou kartu v současnosti pojišťovny motoristům často posílají elektronicky, řidiči si ji musejí vytisknout sami. Karta s údaji o autě a zaplaceném povinném ručení tak bývá bílá. Tradiční název jí zůstal z dřívější doby, kdy ji pojišťovny posílali řidičům vytištěnou na zeleném papíře.
Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Česká kancelář pojistitelů počátkem listopadu uvedla, že průměrné pojistné u povinného ručení stouplo letos o 2,9 procenta, tedy o 91 korun na 3212 korun. Jde o zpomalení dynamiky růstu, v minulých letech činil nárůst 4,5 až 4,7 procenta.
Zdroj : ČTK
