Domů Blog Strana 747

Loď v Suezském průplavu se podařilo uvolnit, doprava se obnovuje

[quote]Kontejnerovou loď Ever Given, která téměř týden blokovala Suezský průplav, se dnes podařilo uvolnit. Doprava na této klíčové vodní cestě se tak začala obnovovat, informovala agentura Reuters. Minulý týden v úterý plavidlo o velikosti několikaposchoďového domu tuto trasu zablokovalo napříč, čímž zatarasilo cestu mnoha dalším lodím. Každý den prodlevy znamenal ve světovém obchodě ztrátu přes devět miliard dolarů (asi 200 miliard Kč).[/quote]

Flotila remorkérů za pomoci vrcholícího přílivu dostala 220.000 tun vážící kolos z písčitého břehu průplavu. Poté loď podle záběrů místní televize za doprovodu remorkérů pomalu zamířila ke středu kanálu.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí prohlásil, že Egyptu se podařilo ukončit krizi, kterou nehoda 400 metrů dlouhé lodi vyvolala. Suezský průplav je pro Egypt důležitým zdrojem devizových příjmů.

Podle agentury Reuters se již část lodí, které čekaly na uvolnění průplavu, dala do pohybu. Šéf správy průplavu Usáma Rabía uvedl, že do úterního rána kanálem v obou směrech propluje více než stovka lodí.

Desítky plavidel ale už předtím zvolily alternativní cestu kolem mysu Dobré naděje na jižním cípu Afriky, což jejich cestu prodlouží zhruba o dva týdny a také notně prodraží, nemluvě o zpoždění dodávek.

Na proplutí kanálem čeká více než 400 lodí, uvedl Rabía. Dodal, že jejich proplutí by mohlo trvat až tři a půl dne. Podle společnosti Maersk by se však námořní doprava mohla s negativním důsledky nehody potýkat ještě týdny či měsíce.

Suezským průplavem prochází přes deset procent světového obchodu, včetně sedmi procent globálních dodávek ropy. V loňském roce tímto kanálem proplulo více než 19.000 lodí, napsala agentura AP.

 

Zdroj  :ČTK

Česko má nejvíce průmyslové plochy na obyvatele ve střední Evropě

[quote]Realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield, přední světový poskytovatel realitních služeb, analyzovala vývoj v odvětví industriálních nemovitostí v pěti zemích střední Evropy (Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) v roce 2020 a přináší hlavní zjištění.[/quote]

 

Na konci roku 2020 bylo v regionu přes 39 milionů metrů čtverečních moderní logistické industriální plochy. Více než polovina (53 procent) tohoto množství se nachází v Polsku, Česká republika se svými více než 9 miliony metrů čtverečních na celkovém trhu ve střední Evropě podílí asi 23 procenty.

 

Pokud údaje přepočteme na počet obyvatel jednotlivých zemí, nejvíce průmyslové plochy pak má Česká republika – je to zhruba 850 metrů čtverečních na tisíc obyvatel, zatímco v Polsku tento ukazatel vychází na 542 metrů čtverečních na tisíc obyvatel.

 

Jiří Kristek, vedoucí týmu pronájmu průmyslových nemovitostí a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Aktuální údaje o trhu mimo jiné ukazují, že Česká republika je svou polohou stále velmi atraktivní pro umístění logistické infrastruktury. Stejně jako v Polsku lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i do budoucna a plochy se budou dále významně rozšiřovat, v závislosti na vývoji trhu a na možnostech získávání povolení k výstavbě ze strany orgánů státní správy.“

 

Výstavba stále roste, zájem o ni trvá

Poptávka po skladovacích i výrobních prostorech je ve střední Evropě velká, a trh tedy dynamický: v posledních třech letech se na něm dokončilo více než 11,5 milionu metrů čtverečních nové plochy. Nejvíce rostou trhy v Polsku a České republice, stále atraktivnější pro investory se stává také trh rumunský.

V současné době jsou v regionu ve výstavbě více než tři miliony metrů čtverečních, z toho zhruba třetina se staví spekulativně, tj. bez zajištěných předpronájmů. To svědčí o dobré kondici trhů, které investoři považují za mnohem méně rizikové než třeba před 10 lety.

I při takto rychlém vývoji se plochy daří úspěšně obsadit: podíl neobsazené plochy se v celém regionu dlouhodobě drží velmi nízko. Vůbec nejnižší neobsazenost v historii měření zaznamenáváme s koncem roku 2020 v České republice a v Maďarsku (tam se jedná převážně o metropolitní oblast Budapešti). Ve všech zemích se neobsazenost drží od roku 2016 pod deseti procenty, v České republice je průměr od konce roku 2017 dokonce pod pěti procenty: momentálně jsou to 4,2 procenta, v Praze dokonce pouze 2,2 procenta.

Jiří Kristek, vedoucí týmu pronájmu průmyslových nemovitostí a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Rekordně nízká neobsazenost v Praze je dána tím, že zde dlouhodobě chybí nové projekty a poptávka neustále roste. Většina developerů má o tento region velký zájem, nicméně získat vhodné pozemky a poté všechna potřebná povolení trvá velmi dlouho, a nabídka tedy zaostává za poptávkou. Ta je nyní tažena především rostoucím trhem e-commerce a také potřebou tzv. urban logistiky, která má zásobovat hlavní město. Poptávka se nyní zaměřuje na akvizice vhodných pozemků, které splňují parametry tohoto využití. Ve hře je též konverze některých retailových projektů či starších skladovacích/komerčních areálů.“

 

Zdroj : Cushman & Wakefield

 

Pavel Adamovský (CEO Securitas): Technologie a digitalizace posouvají kvalitu zabezpečení na novou úroveň

[quote]Podle generálního ředitele největší tuzemské bezpečnostní agentury SECURITAS ČR potřebují logistická centra projít digitální transformací i v oblasti zabezpečení. Kromě toho, že se lidští strážní nahrazují automatickými systémy, pomáhá také celková digitalizace bezpečnostních procesů. Výsledkem jsou značné úspory a zcela nová kvalita služby.[/quote]

Do vedení Securitasu jste přišel na podzim minulého roku ze společnosti UPS, a tak máte expertní pohled také na oblast logistiky. Kde je podle vás největší bezpečnostní slabina v logistickém řetězci? 

Bezpečnostních rizik je v logistice mnoho a jsou velmi různorodého charakteru. Na předních místech bych jmenoval nevěnování dostatečné pozornosti kybernetické bezpečnosti, krádeže zboží vysoké hodnoty, nejrůznější příčiny vedoucí k poškození zboží, rizika spojená s využitím třetích stran nebo i bezpečnost v letecké přepravě. Ke komerční bezpečnosti patří i ochrana zaměstnanců v oblasti požární ochrany a bezpečnost práce, což jsou témata shodná s provozem všech společností včetně těch logistických. Slabiny v logistice se liší podle jednotlivých druhů logistických operací – jiné problémy řešíte při skladování, jiné v transportu a další např. při kurýrní přepravě. Samozřejmě plně automatizovaný sklad bude mít jiná bezpečnostní rizika než sklad tradiční a přeprava ovoce bude obnášet jiná rizika než transport mobilních telefonů.

Jak dalece lze ostrahu automatizovat? Obejdeme se zcela bez lidí?

Ostrahu lze samozřejmě automatizovat a většinu činností do budoucna budeme moci řešit téměř bez lidí. Ostraha pomocí robotů, e-recepce a e-vrátnice, drony nebo využití umělé inteligence při analýze kamerových záznamů jsou již dnes známé a používané věci a často jsou již řešení na bázi technologie levnější než lidská síla. Zatím se v praktickém životě bez lidské síly úplně obejít nedokážeme, a i v dohledné budoucnosti bude i na automatizované bezpečnostní řešení vždy dohlížet člověk, který však bude vysoce kvalifikovaný. Tento trend nejde zastavit a stejně jako i v jiných oborech, oblast komerční bezpečnosti spěje k zásadnímu nahrazení lidské síly technologiemi a umělou inteligencí.

Které technologie byste označil jako „game-changery“ v oblasti zabezpečení logistických center?

Současným game-changerem v oblasti zabezpečení je kombinace kamerového systému, umělé inteligence a vzdálené kontroly.

Nahrazování lidské síly kombinací kamerového systému, umělé inteligence a vzdálené kontroly je současný game-changer, který přináší lepší kvalitu zabezpečení při nižších nákladech oproti klasické fyzické ostraze, která v případě velikých logistických areálů je vždy náročná na počet bezpečnostních pracovníků. Ale v blízké budoucnosti se posuneme ještě výrazně dále. Velkou perspektivu v zabezpečení logistického řetězce vidím ve využití IoT technologií, pokročilé umělé inteligence a také ve vizualizaci sbíraných dat. Logistické firmy (ale i firmy z jiných oborů) budou mít možnost využít technologie napříč firmou pro různé typy činností – bezpečnostní systém tak může plnit i roli systému pro analýzu pohybů ve skladu, může mít pod kontrolou teplotu a vlhkost jednotlivých částí areálu, sledovat využití jednotlivých ramp a současně kontrolovat dodržování nošení ochranných pomůcek. Díky vizualizaci dat v grafickém prostředí bude možné sledovat aktuální dění v definovaných zónách, jednoduše si zobrazíme historii pohybu sledovaných zařízení a na základě definovaných „poplachových stavů“ budeme schopni okamžitě reagovat na nejrůznější situace. Klíčové bude propojení jednotlivých systémů pro maximální využití všech dostupných možností – již dnes jsme schopni například nakombinovat výstupy z kamerových systémů, IoT zařízení nebo mobilních zařízení do 3D modelů logistických, výrobních nebo kancelářských objektů.

Hodně se mluví také o digitalizaci bezpečnostních procesů. Co to přesně může znamenat pro logistické centrum?

Digitalizace je nutná podmínka pro přechod k novému způsobu zabezpečení objektu v budoucnosti. V zásadě můžeme digitalizovat všechny činnosti, které jsou důležité ať již pro zákazníka anebo i pro poskytovatele bezpečnostní služby – digitalizovat umíme vše od vstupního školení pro zaměstnance, evidenci docházky, kontrolu pochůzkové činnosti, zápisy ze schůzek, evidenci klíčů nebo přístupových karet, reportování poplachových stavů, příjezdy a odjezdy vozidel atd. Samozřejmě prvotními výhodami digitalizace je standardizace procesů, lepší kontrola kvality, zvýšení efektivity jednotlivých činností, efektivní reporting a další. V dlouhodobém horizontu je hlavní výhodou sběr dat, se kterými se dá efektivně pracovat – ať již jsou data výhodná pro optimalizaci procesů anebo pro předvídání událostí (prediktivní bezpečnost). Tak v případě logistických areálů jsme díky digitalizaci schopni lépe optimalizovat například pochůzkovou činnost, predikovat, která místa ve skladu jsou riziková ať již z pohledu ztrát nebo poškození zboží nebo i z hlediska bezpečnosti zaměstnanců. Vždy je před samostatnou digitalizací dobré si se zákazníkem ujasnit, která data jsou pro zákazníka klíčová a toto zohlednit v procesu digitalizace.

Jak je to s návratem investice? Vyplatí se výše zmíněné technologické inovace?

Určitě ano. Vidíme jasné protichůdné trendy – neustálý nárůst lidské práce a dlouhodobý pokles cen technologií. Máme mnoho příkladů z naší praxe, kdy implementace bezpečnostních technologií a digitalizace měla návratnost v horizontu několika měsíců. Ale vše není pouze o návratnosti, protože technologie a digitalizace posouvají kvalitu zabezpečení na úplně jinou úroveň, než na jakou jsme byli dlouhé roky zvyklí. Samozřejmě některé společnosti mohou mít omezení s investičními výdaji, ale dnes se u Securitas dají technologická řešení pořídit i formou služby a investice se rozloží do měsíčních splátek na delší časové období. Navíc díky přesahu technologických řešení i mimo oblast bezpečnosti se dají kombinovat i prostředky z rozpočtu více oddělení a na dříve pouze bezpečnostní systém budou do budoucna chtít přispět i vlastníci rozpočtů facility managementu, operací, HR nebo i marketingu. Větší překážkou, než návratnost investice, je často zbytečná nedůvěra v technologie a neochota měnit zaběhnuté věci.

 

Zdroj : Securitas

Británie bude požadovat testování řidičů kamionů z ciziny včetně Irska

[quote]Řidiči kamionů, kteří přijedou do Anglie z ciziny včetně Irska na déle než dva dny se budou muset testovat na covid-19. Británie tak chce bránit šíření jakékoli další varianty koronaviru, řekl dnes ministr dopravy Grant Shapps.[/quote]

Řidiči se budou muset nechat otestovat do 48 hodin a pak každých 72 hodin. „Chceme tak mít přehled o jakékoli příští variantě, která by mohla být problematická,“ řekl ministr.

Premiér Boris Johnson tento týden řekl, že bude zřejmě nutné zpřísnit opatření u těch, kdo budou přijíždět z Francie, což se bude týkat i řidičů kamionů.

Když podobné opatření zavedla v prosinci Francie v reakci na to, že se v Anglii objevila nová a rychleji se šířící varianta koronaviru, způsobilo to na jihu Anglie chaos.

Tentokrát už ale úřady věří, že je dostatek rychlých testovacích metod a nic podobného nenastane, napsala agentura Reuters.

Zákaz cest do Británie platí do 17. května, ale pracovníci v nezbytných profesích i řidiči nákladních vozů přes hranici mohou, aby zůstalo zachováno zásobování obchodů s potravinami a průmyslu.

Vládu čeká nyní rozhodnutí, kdy a a zda povolí cestování o letních dovolených. List The Sunday Times napsal, že očkování v zahraničí do srpna zřejmě nebude hotové. Podle listu The Sun ministři zvažují zavedení semaforového systému v kombinaci s doklady o očkování a testováním.

Ministr kultury Oliver Dowden dnes řekl, že zpráva o situaci na evropském kontinentu se čeká začátkem dubna. „Situace ve zbytku Evropy je znepokojující. Musíme zajistit, aby bylo zahraniční cestování bezpečné,“ řekl.

 

Zdroj : ČTK

Internet se baví podivnými jmény lodí, které uvízly u Suezu

[quote]Zatímco Suezský průplav zůstává zablokovaný obřím nákladním plavidlem, jehož uvolnění je zatím v nedohlednu, uživatelé internetu se baví podivnými jmény lodí, které u Suezu uvízly a spekulují o jejich možném původu.[/quote]

Mezi jmény, která upoutala jejich pozornost, je například Nautical Deborah (Námořní Deborah), Thor Courage (Thórova odvaha), anebo docela obyčejný Chris. „Myslím, že jsem právě našel nejlepší jméno lodi všech dob,“ napsal na twitter jeden z uživatelů, který mezi čekajícími plavidly objevil Námořní Deboru. „Je to jako u dostihových koní, kdy hříbata dostávají jména po rodičích?“ ptá se další uživatel.

Poté, co se tento týden napříč Suezským průplavem zaklínila téměř 400 metrů dlouhá loď Ever Given, zůstala před ústím kanálu zablokovaná pestrá směsice plavidel, mezi nimiž je 41 velkých nákladních lodí, desítky tankerů – a nejméně jedna ruská vojenská loď.

A zvídaví uživatelé internetu z lodních databází vylovili i další lingvistické perličky v podobě jmen Energy Centurion (Energický centurion), Bulk Venus (Mohutná Venuše), stejně jako Friendship Express (Rychlík přátelství) či Lunchbox (Obědová krabička).

Podivná jména lodí plavících se po světových mořích mohou být spojená s lokací dvou velkých mezinárodních středisek pro registraci plavidel v Nigérii a na Marshallových ostrovech, kde k některým jazykovým perličkám mohla přispět jazyková bariéra.

„Mnoho společností pojmenovává lodi podle řeckých postav, jako je Thór či Venuše, a pak k nim přidají ještě přívlastek, aby je odlišili od dalších plavidel, jež vlastní,“ řekla listu The New York Post Burchenal Greenová, předsedkyně Národní námořní historické společnosti, (která tak omylem přemístila severského boha Thóra a římskou bohyni Venuši na Olymp mezi řecké bohy – pozn. ČTK.).

To by tedy mohl být způsob, jak se zrodila Mohutná Venuše a Thórova odvaha. A co Námořní Deborah? „Myslím, že v tomto případě jde o křestní jméno manželky majitele lodní společnosti,“ dodala Greenová.

 

Zdroj : ČTK

Ve Francii se od roku 2023 bude testovat vlak na vodík

[quote]Ve Francii se od roku 2023 budou testovat vlaky na vodík. Země podepsala smlouvu na 12 až 14 vlakových souprav určených pro čtyři regiony. Propojit by mimo jiné měly města Lyon a Clermont-Ferrand, uvedla dnes agentura AFP. Vodíkový pohon je šetrný k životnímu prostředí, protože místo skleníkových plynů vypouští jen vodní páru a vodu. Francouzský národní železniční dopravce (SNCF) se zavázal, že do roku 2035 přestane používat vlaky s naftovým motorem.[/quote]

Vodíkový vlak společnosti Alstom uvedli na trh v roce 2018 v Německu. Ve Francii plánují, že bude jezdit po neelektrifikovaných sekundárních kolejích, které zatím brázdí naftové vlaky.

Elektřinu potřebnou k pohonu vlaku vyrábí palivový článek instalovaný ve střeše. Míchá palubní vodík s kyslíkem přítomným v okolním vzduchu. Energie získaná při brždění se ukládá v bateriích a může se znovu použít při zrychlování.

Vlaky financují jednotlivé francouzské regiony. Za první soupravy zaplatí 17,3 milionu eur (452 milionu Kč), což je o třetinu více, než kolik stojí běžný vlak. Francouzský stát investuje do přechodu na vodíkový pohon vlaků 47 milionů eur a další prostředky do něj vloží výrobce Alstom a dráhy SNCF.

Alstom nechal v letech 2018 až 2020 jezdit prototypy v Německu a loni i v Nizozemsku a v Rakousku. Francouzský podnik následně získal v Německu závazné objednávky na 41 vlaků, které by měly zahájit komerční jízdy příští rok. Šest souprav prodala firma do Itálie.

Model regionálního vlaku Coradia-Polyvalent, který má být upraven na vodíkový pohon, vyrábí Alstom v alsaském Reichshoffenu. Firma se ale zavázala k prodeji tohoto závodu, aby získala souhlas Evropské komise s převzetím vlakové divize kanadské společnosti Bombardier. Podle AFP Alstom za tímto účelem exkluzivně do konce dubna vyjednává s českou skupinou Škoda.

 

Zdroj : ČTK

Zablokovaný Suez může ovlivnit až 15 procent kontenerové dopravy

[quote]Delší blokáda Suezského průplavu by mohla ovlivnit deset až 15 procent světové kontejnerové dopravy, odhadují analytici společnosti Moody’s. Kontejnerová loď Ever Given o délce čtyř fotbalových hřišť a váze 220.000 tun v úterý v této vodní cestě uvázla a zatarasila ji. Její vyproštění by podle odborníků mohlo za špatného počasí trvat i několik týdnů. Nejvíce blokáda zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl, myslí si analytici.[/quote]

Zablokovaná vodní cesta umocňuje zátěž dodavatelských řetězců, které už se potýkají s dopady pandemie a s nárůstem poptávky. Námořní dopravu navíc komplikuje nedostatek kontejnerů a přetížené přístavy.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sisí ve čtvrtek ohledně vyproštění lodě hovořil o 48, maximálně 72 hodinách, nizozemská společnost Smit Salvage, která už se podílela na vyzvednutí lodi Costa Concordia či ponorky Kursk, ale mluví o dnech až týdnech.

Správa Suezského průpravu dnes informovala, že po vybagrování 20.000 metrů krychlových písku do vyprošťování znovu zapojí remorkéry. Bagrovací část operace je podle úřadu hotová z 87 procent, musí se dostat do hloubky 12 až 16 metrů, uvedla agentura AFP. S vyproštěním lodi by na začátku příštího týdne mohl pomoci příliv.

Velcí námořní přepravci, jako je dánský Maersk a německý Hapag-Lloyd, ve čtvrtek uvedli, že vhledem k zablokovanému Suezu možná své lodě přesměrují k jihu Afriky. Cesta kolem mysu Dobré naděje ale znamenaná 9000 kilometrů a sedm až 12 dnů navíc oproti běžné trase.

„Vysoká spotřebitelská a průmyslová poptávka, celosvětový nedostatek kontejnerů a nízká spolehlivost služeb přepravních společností způsobily, že dodavatelské řetězce může snadno zasáhnout i malý vnější otřes,“ uvedli analytici Moody’s. „V tomto kontextu nemohlo být načasování incidentu horší,“ dodali.

Kapacita lodí mezi Asií a Evropou je plně vytížená kvůli vysoké poptávce evropských dovozců. Evropské přístavy se kvůli protipandemickým opatřením potýkají s nedostatkem pracovní síly, upozornil Greg Knowler z poradenské společnosti IHS Markit.

Čína loni vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Evropy. Tento fakt podle agentury Reuters ní podtrhuje význam vazeb evropských spotřebitelů a průmyslu na Asii. Proluky v navracení prázdných kontejnerů do Asie podle Moody’s dál prohloubí jejich nynější globální nedostatek. Suezský průplav používají také američtí dovozci zboží vyrobeného v jihovýchodní Asii a v Indii, například bot a oděvů.

Nejvíce blokáda podle analytiků zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl. Vysvětlují to tím, že tato odvětví fungují na principu dodávek just-in-time, což znamená, že součástky jsou dodány ve chvíli, kdy je odběratel potřebuje, takže je nemusí nikde skladovat. „I kdyby se tato situace rychle vyřešila, nejde se vyhnout zácpám v přístavech a zpožděním v už tak omezeném dodavatelském řetězci,“ uvedla Moody’s.

Suezem ročně propluje 30 procent veškeré kontejnerové dopravy a obecně jím proudí asi 12 procent objemu zboží, s nímž se ve světě obchoduje. Loni touto vodní cestou proplulo 19.000 lodí, což je přes 50 plavidel denně. Specializovaný časopis Lloyd’s List denní ztráty v celosvětovém obchodě vyčíslil na 5,1 miliardy dolarů (113,1 miliardy Kč) ve směru nákladu mířícího západním směrem a na 4,5 miliardy dolarů v opačném směru. Zhruba 90 procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě.

 

Zdroj : ČTK

Přímé námořní spojení Aucklandu a Christchurch znamená výhodu pro celou síť Gebrüder Weiss

[quote]Přímý vstup Gebrüder Weiss na trh v Austrálii a na Novém Zélandu se odehrál teprve v červenci loňského roku, přesto již nyní hlásí místní zastoupení společnosti růst objemu zakázek, počtu poboček i stěhování sídla GW Australia v Melbourne.[/quote]

„Před 9 měsíci jsme otevřeli vlastní kanceláře v Sydney a Melbourne, spolu s novozélandskou pobočkou v Auckladu.  Od té doby narostly počty našich kolegů, zejména v Melbourne, v říjnu 2020 pak byla v Christchurch otevřena čtvrtá pobočka Gebrüder Weiss Air & Sea na jižní polokouli,“ uvádí Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

Na první pohled by se mohlo zdát, že dopravní spojení Jižního a Severního ostrova Nového Zélandu má pouze regionální význam, v rámci sítě Gebrüder Weiss však nová námořní služba přináší podstatnou globální výhodu. „Naše zámořské kanceláře nyní mohou realizovat zásilky přímo na Nový Zéland do Aucklandu, namísto přes Singapur do Christchurch jako dříve. To znamená zkrácení doby přepravy až o 10 dní,“ vysvětluje Jan Kodada.

Pozitivní vývoj registrují u Gebrüder Weiss také v oblasti portfolia služeb. Klienti na Novém Zélandu těží z rychlého a efektivního spojení mezi severním a jižním ostrovem. Jednou týdně lze konsolidované zásilky FCL a LCL přepravovat lodí z Aucklandu do Christchurch a odtud pozemní dopravou do místa určení.

V roce 2021 očekává Gebrüder Weiss v oblasti Oceánie další posilování svojí pozice na trhu. „V březnu jsme získali zakázku v rámci významného mezinárodního projektu, který zahrnoval dovoz více než sto standardních a OOG (Out of Gauge) kontejnerů na Nový Zéland. Náš tým v Sydney se úspěšně rozrůstá a kolegové v Melbourne se v dubnu stěhují do nové kanceláře v Melbourne,“ uzavírá Jan Kodada.

 

Zdroj : GW

Aktuální informace o stavu vlnité lepenky

[quote]Vlnitá lepenka patří k hojně používaným obalovým materiálům a zároveň i substrátům, které spotřebitelé v Evropě nejvíce v produkci obalů preferují. K enviromentálnímu vnímání přispívá i fakt, že vlnitá lepenka je vyrobena z velké části z recyklátu. Aktuální informace z trhu s vlnitou lepenkou  SYBA exklusivně získala od předsedy SVVL Dr. Walo Hinterbergera.[/quote]

 

V souvislosti s pandemií COVID 19 spotřeba vlnité lepenky stoupá, zároveň  se v médiích objevily informace o současném nedostatku sběrového papíru. A protože se některé dotazy ohledně vlnité lepenky objevily i na SYBě, požádali jsme o vyjádření formou rozhovoru na nejdůležitější z nich předsedu Svazu výrobců vlnitých lepenek (SVVL) Dr. Walo Hinterbergera.

 

–          Jak ovlivnila nárůst spotřeby vlnité lepenky (VL) v loňském roce e-commerce. Případně jaké další sektory přispěly v souvislosti s pandemií COVID 19 ke změnám spotřeby VL?

 

WH: Vlnitá lepenka měla minulý rok nadprůměrný nárůst, nejen v ČR, ale i v dalších zemi Evropy. Tento vývoj ovlivnila především silně rostoucí poptávka po obalech v internetových obchodech (e-commerce). Druhý důvod je, že následkem uzavření restaurací, hotelů a školních jídelen v době lockdownů bylo v maloobchodech prodáno více balených potravin a nápojů. Další nárůst byl v sortimentu hygienických potřeb, nebo i u hraček. V ČR zaznamenal prodej vlnité lepenky v roce 2020 nárůst objemu o 7 %. Dalším určujícím faktorem byl i nárůst vývozu vlnité lepenky, naopak se současným poklesem dovozu. V důsledku těchto změn se zvýšila domácí spotřeba podle našeho odhadu o zhruba 3 % oproti roku 2019.

 

–          Jak je to v současnosti s VL na evropském trhu? Lze zde také zaznamenat obdobné tendence jako u nás?

WH: Ano, tendence jsou v Evropě velmi podobné jako u nás. Ve většině zemí spotřeba vlnité lepenky stoupla. Existují však i vyjímky, kde byl naopak zaznamenán pokles objemu. Takovým příkladem je např.  Francie.

 

–          E-commerce zaznamenala i změny ohledně vlastních obalů (konstrukce, tisk apod.), lze s tímto trendem zaznamenat i změnu požadavků na kvalitu VL?

WH: Určitě. Podívejte se na přepravní obaly před pěti lety a nyní. Kvalita se jednoznačně zlepšila. Obaly pro e-commerce se stále častěji objevují i s potiskem, protože obchod si začal uvědomovat jejich marketingový potenciál.  Dalším trendem, který oceňují především spotřebitelé je opatření některých konstrukcí trhacími páskami. Tyto obaly pak lze jednoduše i využít na případné vrácení produktu. Z hlediska primární konstrukce lze vzhledem k růstové tendenci v e-commerce předpokládat nárůst poptávky po designech vycházející z konstrukcí klopových krabic (FEFCO 02).

 

–          Z kolika cca procent je spotřeba vlnité lepenky kryta výrobou v ČR, a z kolika dovozem? Jak se podílí naopak výrobci VL v ČR na jejím exportu (%) – došlo v souvislosti s její spotřebou k nějakým významným změnám? Došlo k nějakému ovlivnění produkce VL kvůli změnám v objemu sběrového papíru?

WH: Tuzemští výrobci pokryjí zhruba 80% spotřeby VL v ČR, dovoz tvoří tedy cca 20 %. Naopak tuzemští producenti exportují necelé 30 % výroby. Vývoz v roce 2020 rostl, dovoz o něco poklesl.

Vlnitá lepenka se vyrábí až z 85 % sběrového papíru. Na konci roku 2019 a začátku roku 2020 nebyla poptávka po sběrovém papíru vysoká, mimo jiné, protože nebyl žádný nárůst v segmentu VL v roce 2019 oproti roku 2018. Na počátku koronavirové pandemie na jaře 2020 některá města i omezovala provoz sběrných dvorů, a školy už nemohly sbírat starý papír.  Poptávka po obalech z vlnité lepenky se změnila v 2020 a rostla od začátku pandemie, nejvíce ve druhé polovině roku. S tím také rostla poptávka po papíru a obdobně i po sběrovém papíru.  Navíc zároveň vzrostla poptávka po evropském papíru na VL i na asijských trzích důvodů, které jsem uvedl, začal papírnám citelně chybět sběrový papír. To vedlo k tomu, že výrobci vlnité lepenky měli hlavně v posledním kvartálu 2020 – a stále mají – problémy se zajištěním dostatku papíru.

 

Dokážete odhadnout prognózu vývoje VL na nejbližší budoucnost (1 – 3 let)?

WH: Těžko říct. Podle historických dat roste dlouhodobě výroba a spotřeba vlnité lepenky v Evropě okolo 2-3 % ročně. V Česku byl průměrný růst výroby posledních 5 let kolem 3 %. Předpokládám, že trend k e-commerce bude i nadále trvat, stejně jako trend k recyklovatelným obalům jakými jsou obaly z vlnité lepenky. Na druhé straně bude zřejmě rostoucí tlak na redukci obalů obecně. Počítám s tím, že dlouhodobý trend bude pokračovat. Čeho se budou týkat krátkodobé vyhlídky ve vývoji, bude hodně záležet na ekonomickém vývoji v důsledku pandemie. Pokud bude větší propad poptávky „consumer goods“ (balené food/beverage products a balení non-food) a lidé budou šetřit i u koupě potravin a balených non-food výrobků, pak by poptávka po obalech mohla zaznamenat i určitý  propad. Ale protože zhruba polovina obalů je pořád vyráběna právě pro výrobce potravin a nápojů, což je poměrně stabilní segment trhu, nepočítám osobně ani v tomto případu s podstatným poklesem, ale také ne s takovým nárůstem, jaký byl v roce 2020. Myslím si, že po dobu 1-3 let zaznamenáme zase nárůst kolem dlouhodobého trendu.

 

Zdroj : SYBA

Pět důvodů proč neodkládat technickou

[quote]Nedávno začalo platit nařízení Evropské komise 2021/67 prodlužující platnost nejen propadlých řidičáků a dalších osvědčení, ale také pravidelných technických prohlídek vozidel o deset měsíců. To ale neznamená, že byste na technickou neměli jezdit. STK totiž normálně fungují a odklad technické by vám mohl přinést celou řadu problémů.[/quote]

Hlavním smyslem tohoto opatření nazvané Omnibus II, které vešlo v platnost v celé Evropské unii 6. března a jež navazuje na podobné vydané v loňské první vlně pandemie, je vyjít vstříc lidem, kteří onemocní, jsou v karanténě nebo v době lockdownu uvízli v jiném okrese či dokonce v zahraničí. Má pomoci i těm, kteří v této době omezují své kontakty s okolím na absolutní minimu a nechtějí z obavy z nakažení chodit ani na úřady nebo zajet na Stanici technické kontroly.

Bohužel jak už u nás bývá zvykem, toto opatření si někteří vysvětlili špatně: „Nejedná se o dárek, který motoristům umožňuje jezdit deset měsíců navíc bez řádné péče o své vozidlo,! upozorňuje Pavel Rubeš, jednatel společnosti Testcar, patřící do skupiny OSTRA.

„V týdnu po zveřejnění této informace v médiích klesl počet kontrol v naší síti o 15 až 40%,“ potvrzuje Pavel Rubeš to, že někteří lidé si to vysvětlili po svém, že odkladem technické prohlídky ušetří peníze. Jenže stanice technických kontrol fungují v normálním režimu, proto rozhodně nedoporučujeme návštěvu STK zbytečně oddalovat. Vysvětlíme proč.

 

1) BEZPEČNOST

Pravidelné prohlídky STK mají za úkol udržovat technický stav vozidel a zajistit tak bezpečnost provozu na silnicích. Bohužel stáří vozového parku v České republice je přes 15 let a je jedno z nejvyšších v celé Evropě. A právě návštěvy STK by měly přimět řidiče, aby se o svá vozidla průběžně staraly. Navíc technická prohlídka slouží i jako prohlédnutí vozidla před dovolenými. Asi nikdo nechce na cestě ohrozit své nejbližší.

 

2) POJISTNÉ PLNĚNÍ

Odložení návštěvy technické prohlídky může způsobit potíže v případě nehody v souvislosti s vyplácením škod z povinného ručení, resp. havarijního pojištění. U nehod pojišťovny vždy zjišťují, zda mělo vozidlo platnou technickou prohlídku. V případě, že vozidlo bude mít propadlou STK a bude splňovat podmínky pro výjimku dle tohoto nařízení, budou na ně pojistitelé pohlížet, jako by ji mělo platnou. Nicméně jak upozorňuje Bořek Těžký, ředitel úseku likvidace neživotního pojištění České podnikatelské pojišťovny, pojišťovny zároveň zjišťují i technický stav vozidla a jeho možný vliv na nehodu: „Pokud byl příčinou dopravní nehody, tak ani nařízení o odkladu platnosti technické kontroly nezbavuje provozovatele odpovědnosti za škodu.“ V případě povinného ručení bude poškozené straně samozřejmě vyplacena náhrada, která ale bude následně vymáhána po provozovateli vozidla. A pokud by došlo k soudnímu sporu, prokazovalo by se, zda provozovatel o špatném technickém stavu věděl. V případě havarijního pojištění může výši vyplacené částky ovlivnit to, jak dlouho bylo vozidlo provozováno s propadlou technickou. Ta je totiž jednou ze smluvních podmínek havarijního pojištění.

 

3) PROBLÉMY V ZAHRANIČÍ

Nařízení platí výhradně v zemích Evropské unie, proto pozor na cesty do zemí mimo EU. To však neznamená, že nemůžete mít v zahraničí problémy i v zemích EU, spíše naopak. „Opatření týkající se odložení platnosti technických kontrol přijaly kromě České republiky už jen dvě země – Itálie a Malta,“ upozorňuje Jiří Malec z českého zastoupení DEKRA. Co to pro českého řidiče znamená? Například mu to může znepříjemnit cestu na dovolenou do zahraničí (tedy pokud někam budeme moci vůbec jet). Cestou k moři na Jadran jim mohou rakouští nebo chorvatští policisté, známí svým nekompromisním přístupem, uložit tučnou pokutu. A přestože jste v právu, jen těžko jim asi budete vysvětlovat cosi o nařízení Evropské komise 2021/267 z 16. února 2021. Zaplacenou pokutu asi zpětně vymůžete, ale za jakou cenu.

 

4) PLNÉ TERMÍNY NA STK

Češi mají ve zvyku nechat všechno na poslední chvíli. Stačí si vzpomenout na fronty a čekací lhůty s vydáváním řidičského průkazu. Něco podobného může nastat i v případě STK.

V současné situaci prakticky nejsou čekací doby a vše je možné provést v maximální rychlosti, samozřejmě se zachováním všech hygienických požadavků. „Přesunem provedení technické prohlídky na jiný měsíc řidič riskuje čekání, protože se potká s vozidly, která pojedou na STK ve svém běžném termínu,“ upozorňuje Pavel Rubeš ze společnosti Testcar.

 

5) VÝJIMKA SE NEVZTAHUJE NA MOTORKY, PŘÍVĚSY DO 3,5 TUNY, VOZIDLA ADR A TRAKTORY A JEJICH PŘÍVĚSY DO 40 KM/H

Nařízení prodlužující platnost technických prohlídek se netýká některých skupin vozidel. „Z této výjimky jsou vyňaty motocykly, přípojná vozidla do 3,5 tuny, vozidla přepravující nebezpečný náklad ADR a také traktory a jejich přípojná vozidla s konstrukční rychlostí do 40 km/h,“ upozorňuje Jiří Malec z Dekry. A pozor, nelze také využít dalšího prodloužení již jednou prodloužené lhůty na technickou prohlídku dle dohody Omnibus I platné v době od 1. 2. do 31. 8. 2020.

 

Takže pokud můžete, tak technickou kontrolu absolvujte v řádném termínu. Ušetříte si tím nakonec spoustu času i případných nepříjemností.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář