[quote]Globální letecká nákladní doprava se v lednu vrátila na úrovně z období před pandemií covidu-19, propad v osobní dopravě se však prohloubil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA).[/quote]

Poptávka po letecká nákladní dopravě se letos v lednu podle IATA zvýšila o 1,1 procenta oproti lednu 2019. Sdružení upozornilo, že nepoužívá srovnání s loňským lednem, protože je zkreslené pandemií. „Letecká nákladní doprava je zpátky na předkrizových úrovních, což je dobrá zpráva po světovou ekonomiku,“ uvedl šéf sdružení Alexandre de Juniac.

Poptávka po letecké osobní dopravě však byla letos v lednu o 72 procent nižší než v lednu 2019. To představuje horší výsledek než meziroční pokles o necelých 70 procent v loňském prosinci, píše IATA.

„Rok 2021 začíná hůř, než rok 2020 skončil, což říká mnohé. Přestože očkování nabírá na tempu, vlády kvůli novým variantám covidu zpřísňují restrikce,“ upozornil de Juniac. „Nejistota ohledně délky trvání těchto restrikcí má dopad také na budoucí cestování,“ dodal.

V celém loňském roce se globální letecká osobní doprava kvůli pandemii propadla o 65,9 procenta. Utrpěla tak nejprudší celoroční pokles v historii. Globální poptávka po letecké nákladní dopravě se loni snížila o 10,6 procenta. To představovalo nejprudší pokles od roku 1990.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

Zdroj : ČTK

[quote]Výletní loď Sea Diamond, která s 1600 lidmi na palubě před 14 lety u řeckého ostrova Santorini najela na podmořský útes a posléze se potopila, leží stále na mořském dně. Místní obyvatelé se od té doby marně snaží přimět úřady, aby vrak odstranily. Ten je časovanou bombou nebezpečnou pro místní ekosystém, nádrže s palivem, které se dosud nepodařilo zcela odčerpat, totiž korodují, napsal server Greek Reporter.[/quote]

Nehoda se stala 5. dubna 2007, kdy asi 140 metrů dlouhá loď na výletní plavbě po Egejském moři najela na podmořský útes. Při neštěstí zemřeli Francouz a jeho dcera, jimž se nepodařilo uniknout z kabiny, kterou okamžitě po nárazu zalila voda. Francouzova žena a druhé dítě se dostaly v pořádku na pevninu, stejně jako všichni ostatní z lodě. Celkem na ní plulo téměř 1200 cestujících a 400 členů posádky.

Kvůli nehodě bylo odsouzeno několik lidí k podmíněným trestům od šesti měsíců do 12 let. Nejvyšší trest dostal kapitán lodi. Další soudní proces, který ještě neskončil, se vede o to, kdo zaplatí odstranění vraku. V roce 2014 soud uznal vinným z nehody majitele lodi, jemuž nařídil zaplatit odstranění vraku i odškodnění místním úřadů a řeckému státu. Firma se ale proti verdiktu odvolala a kvůli několika odročením soudu proces ještě neskončil, napsal v úterý server Greek Reporter.

„Nemůžu říct, že bychom teď měli dehet na plážích, nebo se kvůli tomu nemohli koupat, ale na hladině v okolí místa potopení lodi jsou stále vidět olejové skrvny. A jednoho dne se palivové nádrže vraku rozlomí,“ varoval Lukas Lignos, zástupce dvou sdružení, která bojují za odstranění vraku.

Řecké centrum pro výzkum moře sice pravidelně monitoruje úroveň znečištění v oblasti a kolem místa potopení lodě je bariéra, na hladině se ale stále objevují palivové skvrny vždycky, když je silný vítr. Ve vraku jsou kromě zbytků paliva i další chemikálie, například elektrolyty v bateriích.

„Obávám se, že za dvacet třicet let nám řeknou, loď je už natolik zkorodovaná, že nejde vyzvednout. Necháme ji tam a vždycky když vyteče palivo na povrch, tak ho odstraníme,“ uvedl Lignos.

Zdroj : ČTK

[quote]Ambicí Evropské unie je být do roku 2050 klimaticky neutrální. Představitelé evropského LPG průmyslu se zavázali tento ambiciózní cíl podpořit. Podle aktuálně publikované studie „BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050“ by mohla být budoucí poptávka po zkapalněném ropném plynu (LPG) v roce 2050 zcela uspokojena produkcí bioLPG. Na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů zde již existují potřebné technologie či infrastruktura a nejsou třeba žádné úpravy u stávajících zařízení. S dostatečnou produkcí tedy lze uskutečnit přechod na bioLPG doslova ze dne na den. Do Česka dorazila první dodávka bioLPG loni v červenci.[/quote]

Plyny z obnovitelných zdrojů hrají klíčovou roli v ekologickém přechodu a budou doplňkem elektrifikace i dalších energetických řešení šetrných k životnímu prostředí. Evropská asociace LPG v únoru letošního roku publikovala studii BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050, ve které jsou nastíněny způsoby, jak by mohl LPG průmysl do roku 2050 dosáhnout 100% klimatické neutrality.

I když je LPG ekologicky příznivější než konvenční paliva, stále jde o fosilní zdroj energie: 60 % globálně vyrobeného LPG pochází z těžby zemního plynu, zbylých 40 % z rafinérského zpracování ropy. Jde nicméně o nejrozšířenější alternativní palivo. V EU jezdí na LPG asi 8 milionů vozidel a autoplyn je k dostání na 35 tisících čerpacích stanicích. V Česku je čerpacích stanic s LPG necelá tisícovka a vozidel na propan-butan jezdí asi 170 tisíc. Přestavba stávajících vozidel na LPG je pro spotřebitele cenově dostupným řešením s poměrně rychlou návratností. V loňském roce se na trhu navíc objevily i nové modely s tovární LPG zástavbou. „Počet registrací nových vozů na LPG loni meziročně výrazně rostl a stejný trend pokračuje i letos. Z alternativních pohonů sledovaných v rámci Národního akčního plánu čisté mobility bylo v lednu 2021 registrováno meziročně více vozidel pouze právě u LPG,“ říká Ivan Indráček, předseda České asociace LPG (ČALPG).

Loni aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility považuje LPG za ekologicky šetrné palivo, ovšem dodává, že do budoucna to nebude stačit. Automobily na LPG nemají podle zmíněné studie Evropské asociace LPG téměř žádné emise znečišťujících látek. Uhlíková stopa LPG je pak z pohledu celého životního cyklu paliva výrazně nižší než u nafty (‒23 %) a benzínu (‒21 %). „Emise nelze měřit jen ‚na výfuku‘, ale musíme zohlednit celý životní cyklus paliva, tedy analyzovat veškeré dopady na životní prostředí takzvaně ‚od zdroje ke kolu‘ neboli well-to-wheel (WTW). Z tohoto pohledu pak bioLPG může mít dokonce až o 80 procent nižší emise ve srovnání s již tak ekologickým LPG a z dlouhodobého hlediska má potenciál stát se v závislosti na vývoji nových výrobních procesů uhlíkově neutrálním,“ vysvětluje Ivan Indráček.

Význam LPG potažmo bioLPG ale není jen v oblasti mobility, nýbrž i pro vytápění a ohřev vody v domácnostech nebo jako zdroj energie pro firemní provozy. Aktuálním tématem je výměna starších kotlů emisních tříd 1 a 2, které by měly být na základě zákona o ochraně ovzduší vyřazeny z provozu k 1. září 2022. „Logickou volbou pro mnoho domácností může být přechod na plyn. V rámci Česka ale nejsou výjimkou lokality, kde přípojka zemního plynu není dostupná. Nejde přitom jen o odlehlé horské oblasti, příkladem slabší plynofikace je širší okolí Prahy nebo Jihočeský kraj. Řešením může být LPG, respektive čistý propan ze zásobníku nezávislého na distribuční síti, který dodavatel plní plynem zpravidla jednou až dvakrát do roka,“ popisuje Ivan Indráček.

Na evropský trh bylo bioLPG uvedeno v roce 2018 a k dispozici je podle studie sice zatím v malém, ale rostoucím množství. První dodávka do Česka proběhla loni v červenci a do konce roku se ho na čerpacích stanicích společnosti Primagas v regionu severní Moravy prodalo již 33 tun. „BioLPG je z chemického hlediska naprosto totožné s klasickým fosilním LPG – jde o směs plynů propanu a butanu. Proto jej lze použít čisté nebo libovolně smíchané s LPG ve stejných aplikacích, od vozidel až po kotle,“ vysvětluje Ivan Indráček. Z logiky věci tak vyplývá, že pokud by bylo bioLPG k dispozici v dostatečném množství, mohou na ně plynule přejít všichni stávající uživatelé LPG zařízení. „S potřebnými objemy je možné uskutečnit přechod na bioLPG prakticky ze dne na den, což znamená, že dnešní investice do dodavatelského řetězce LPG a zařízení na LPG mohou být zhodnoceny i v budoucnu. Mohou totiž nadále fungovat i na bioLPG bez dalších nákladů na modernizaci či rozsáhlých investic do zcela nových technologií,“ dodává Ivan Indráček.

V současné době produkuje bioLPG na evropském trhu šest společností: Eni (Itálie), Global Bioenergies (Francie), Neste (Nizozemí), Preem (Švédsko), Repsol (Španělsko) a Total (Francie). Ve většině případů je bioLPG stejně jako jeho fosilní varianta vedlejším produktem, například při výrobě hydrogenovaných olejů (HVO). „Evropská výrobní kapacita v tuto chvíli ještě není dostatečná pro to, aby dodala potřebný objem bioLPG. Produkce však průběžně roste,“ říká závěrem Ivan Indráček. Evropská asociace LPG předpokládá, že budoucí poptávku, která by měla na evropském trhu činit v horizontu 30 let přibližně 8 až 12 milionů tun LPG ročně, by mělo být možné zcela uspokojit díky bioLPG vyrobenému z evropských zdrojů.

[quote]České firmy podnikající v železničním průmyslu loni zaznamenaly obrat 77 miliard korun. I přes koronavirovou krizi je to navýšení zhruba o miliardu Kč. Přes 53 procent přitom tvořil export. ČTK to dnes sdělila Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI), sdružující desítky firem, které zaměstnávají přes 20.000 pracovníků.[/quote]

Podle asociace, mezi jejíž členy patří například plzeňská Škoda Transportation, AŽD Praha či dceřiný podnik Českých drah DPOV, má český železniční průmysl potenciál dále růst. Jedním z důvodů jsou v Evropě připravované investice do ekologické dopravy. „Investice do této oblasti dopravy by zcela určitě měly zaujmout přední místo i v České republice,“ podotkla šéfka ACRI Marie Vopálenská. Prioritou by měla být například dekarbonizace dopravy a obnova vozových parků. Podle Vopálenské obor neohrozila ani současná krize.

Nadpoloviční většinu obratu tvořil loni export. Mezi nejvýznamnější exportní projekty podle asociace patřily například dodávky Třineckých železáren do řady evropských zemí, dvojkolí firmy Bonatrans, tramvaje či elektrické jednotky Škody a další. „Firmám nahrává fakt, že poptávka po posilování příměstské a městské železniční a hromadné dopravě roste jak u nás, tak i v zahraničí,“ vysvětlila ACRI.

Asociace také uvedla, že podle analýzy zpracované firmou Deloitte vytváří firmy podnikající v železničním průmyslu přidanou hodnotu 26 miliard korun. „Pokud k tomu zahrneme i nepřímé a indukované efekty, je to téměř 52 miliard korun, což představuje 1,3 procenta HDP České republiky,“ dodala asociace.

Statistiky železničních firem:

[quote]Aerolinky Smartwings a České aerolinie (ČSA) budou od pátku na všech svých linkách od cestujících vyžadovat potvrzení o negativním testu na koronavirus. Budou uznávat antigenní testy staré maximálně 24 hodin a PCR testy provedené do 72 hodin před letem. Bez něj pasažéry nepustí do letadla, oznámila dnes skupina Smartwings Group. Dopravci také rozšíří testování mezi svými zaměstnanci.[/quote]

Dosud aerolinky povinně testovaly svůj palubní personál. Nyní tuto povinnost rozšíří mezi další své zaměstnance i cestující. Minimálně jednou týdně budou testovat své další pracovníky, kteří nepracují z domova. Bez potvrzení o negativním testu nevpustí tyto zaměstnance ani do svých budov.

Povinné testování bude od pátku platit i pro cestující. Výjimku budou mít děti do pěti let a také cestující s lékařským potvrzením, že nemají klinické příznaky nemoci covid-19 a zároveň nemoc prodělali v posledních 90 dnech. Další výjimky se mohou řídit pouze stanovami ministerstva zdravotnictví. Vedle toho musejí cestující splňovat i podmínky pro vstup do cílové země.

Smartwings i ČSA už dlouhodobě uplatňují i další hygienická opatření ve svých letadlech. Jsou například vybavena vzduchovými filtry k záchytu virů a bakterií. Interiér letadel je pak před každým letem a po něm dezinfikován. Cestující musí mít po dobu letu nasazený respirátor a při výstupu a nástupu dodržovat odstupy.

Smartwings nyní létají z Prahy do Málagy, na Kanárské ostrovy Tenerife, Gran Canaria, Fuerteventura, na Mallorcu, Madeiru nebo do egyptských letovisek Hurghada a Marsa Alam. České aerolinie aktuálně létají do Paříže, Amsterdamu, Stockholmu, Kyjeva a Moskvy.

Obě společnosti se potýkají kvůli koronaviru s ekonomickými problémy. Smartwings je až do závěru března pod ochranným moratoriem před věřiteli. Firma nyní dokončuje jednání o úvěru za dvě miliardy korun. ČSA naopak připravují reorganizaci firmy s cílem její záchrany. S věřiteli proto jednají o restrukturalizaci jejich pohledávek, část z nich by se měla snížit. Případný úpadek přitom může postihnout i klienty ČSA, kteří u společnosti koupili letenky za miliardu korun a dosud je nevyužili.

Zdroj : ČTK

[quote]Potvrzení o účelu cesty mezi okresy mohou lidé při kontrole předložit v elektronické i v tištěné podobě. Policisté to dnes uvedli na twitteru. Listinnou podobu ale preferují, umožní totiž rychlejší a bezpečnější kontrolu bez vzájemného kontaktu. Při cestě do práce mimo okres bydliště je od pondělka třeba se prokázat potvrzením zaměstnavatele, pro jiné cesty, například k lékaři či na úřad, musí lidé předložit formulář nebo čestné prohlášení s místem, časem a cílem cesty.[/quote]

„Z hlediska právního lze účel cesty bezesporu doložit oběma způsoby. Předkládání dokumentu uloženého v mobilním telefonu je však problematické z hlediska dodržení hygienických opatření,“ uvedli policisté. Kontrolu dokumentu v mobilním telefonu podle nich nelze provést bezkontaktně, trvá delší dobu, a tím zvyšuje riziko případného šíření nákazy. „Proto listinu preferujeme, akceptujeme však oba způsoby,“ dodala policie.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes ve Sněmovně také uvedl, že policie chtěla papírová potvrzení z hygienických důvodů. Policisté by totiž měli být nejméně 1,5 metru od kontrolovaného člověka a potvrzení v mobilním telefonu lze podle Hamáčka na tuto vzdálenost těžko přečíst. Jde o obavu o zdraví zasahujících policistů, řekl.

Vyžadování potvrzení v papírové podobě zpochybňoval pirátský poslanec Ondřej Profant. Poukazoval na to, že ve vládním nařízení se píše o písemném potvrzení, což je listinné i elektronické. „Preferovaná cesta by měla být elektronická, kdy si nikdo nemusí předávat ušmudlaný papír,“ řekl. Podobně se vyjádřil Dominik Feri (TOP 09), podle kterého ne každý má doma tiskárnu, ale takzvaný chytrý telefon vlastní téměř každý.

Vláda od pondělka výrazně omezila volný pohyb obyvatel. Hranice okresů lze překročit kvůli cestě do práce, k lékaři nebo na úřad. Vycházky, běh a další aktivity jsou do 21. března možné jen na území obce, v níž dotyčný žije. V celé zemi začaly v pondělí platit i další restrikce, zavřely se školky a zbývající otevřené školy a také další obchody a provozovny služeb. Přísnější jsou podmínky zakrývání úst a nosu, v obchodě či MHD je nově povinný respirátor nebo nanorouška, v obci aspoň rouška.

Policisté v pondělí v celé zemi na hranicích okresů zkontrolovali více než 53.000 vozidel, v 1527 případech lidem neumožnili vstup do okresu.

Zdroj  :ČTK

[quote]Nové elektronické dálniční známky začali v posledních týdnech prodávat stále častěji i neoficiální prodejci, stát však před nimi varuje. Často jde o směnárny nebo jiné podniky, nejčastěji pak u hranic. Podle správce systému společnosti Cendis, přibývají případy, kdy jsou tyto známky dražší nebo se obtížně upravují. Stát má přitom omezené možnosti takový prodej zastavit, většinou totiž není protizákonný, uvedl dnes Cendis. Elektronické známky fungují od začátku letošního roku, dosud se jich prodalo přes 2,1 milionu kusů.[/quote]

Oficiální prodejní místa elektronických dálničních známek jsou internetový obchod edalnice.cz, dále pobočky pošt, čerpacích stanic Euro Oil a také samoobslužné kiosky u hranic. V posledních týdnech však známky začali prodávat i jiní prodejci. Ti se podle Cendisu mnohdy pohybují v tzv. šedé zóně ekonomiky, protože je nákup u nich často dražší a také rizikový. Nejčastěji se přitom soustředí na cizince přijíždějících do Česka, problémy však zaznamenali i Češi.

Jedním z častých problémů, na který si už motoristé stěžovali, je cena. Roční známka za 1500 korun, 30denní za 440 korun a desetidenní za 310 korun jsou přitom ceny stanovené zákonem. Neoficiální prodejci většinou samotné známky nepředražují, účtují si však k nim manipulační poplatky. Ty podle Cendisu dosahují několika desítek i stovek korun. Tito prodejci přitom sami známky kupují v oficiálním e-shopu, přičemž u cizinců využívají nevýhodné kurzy eura.

Dalším častým rizikem nákupu u neoficiálních prodejců je podle Cendisu obtížná úprava některých údajů u známky. „Pokud někdo nakoupí dálniční známku mimo oficiální prodejní místa, se kterými je uzavřena smlouva, nemůžeme mu bohužel pomoci s řešením případných reklamací či jiných problémů,“ uvedl mluvčí Cendisu Martin Opatrný. Motoristům doporučuje, aby si vždy vyžádali potvrzení o úhradě. Bez něj mohou nekalí prodejci známku i stornovat.

Možnosti státu jak takový prodej zastavit jsou však podle Opatrného omezené. Nejde totiž o nezákonný prodej, spíše pouze neetický. Pokud prodejce nepředražuje přímo samotnou známku, není takový prodej zakázaný. Manipulační poplatky přitom zákon neporušují, zákazníci by ovšem o nich měli vědět předem. Cendis podle mluvčího nemá a ani nemůže mít přesný přehled obchodů, kde se takto dálniční viněty prodávají. Vzhledem k tomu, že ve většině případů nejde ani o přímé porušování zákona, nelze podat podnět policii.

Nové elektronické známky letos nahradily papírové kupony. Jsou vázány na poznávací značky aut, není už tak nutné je lepit na přední sklo vozidla. Z těch naopak nyní musí řidiči odstranit staré papírové kupony. Novinkou je také klouzavá platnost nových ročních vinět. Řidiči si mohou nastavit platnost známky od přesně vybraného data na následujících 365 dní bez ohledu na kalendářní rok.

Známku je nyní možné zakoupit s až 90denním předstihem.

Kontroly známek přitom v posledních týdnech zintenzivnily. Na starosti je mají policisté a celníci. Ti během ledna zjistili kolem 1200 přestupků, v únoru to bylo už přes 2000 případů.

Zdroj : ČTK