Domů Blog Strana 790

U dobíjecích stanic ČEZ na jihu Čech stoupl loni odběr o 70 pct

[quote]Na stojanech Skupiny ČEZ pro dobíjení e-aut v jižních Čechách loni vzrostly odběry meziročně o víc než 70 procent na 63.263 kilowatthodin (kWh). V kraji provozuje ČEZ deset veřejných dobíjecích stanic, všechny rychlodobíjecí, zatímco v roce 2019 to byly tři stojany, u nichž řidiči odebrali 37.003 kWh. Elektroauta loni v jižních Čechách nejčastěji dobíjela u písecké prodejny McDonald’s a čerpací stanice Benzina v českobudějovické Nádražní ulici. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámil temelínský mluvčí Marek Sviták.[/quote]

Skupina ČEZ provozuje největší síť veřejných dobíjecích stanic v ČR s více než 270 stojany, z toho je přes 200 rychlodobíjecích. Loni do baterií elektromobilů dodaly 2,44 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziroční nárůst je o víc než 24 procent.

„Loňský rok byl specifický, přesto jsme zvládli postavit o 62 procent více stanic než v roce 2019. Odhadujeme také, že polovina z tří tisíc loni nově registrovaných elektromobilů pravidelně odebírá energii u nás. Letos bychom navzdory pokračující pandemii chtěli udržet loňské tempo výstavby nových stanic,“ uvedl manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík. Do pěti let chce ČEZ ztrojnásobit výkon stanic na 50.000 kilowatt (kW).

V jižních Čechách se dají elektromobily dobíjet kromě Českých Budějovic a Písku také v Prachaticích, Soběslavi, Třeboni a ve Vimperku. Loni stoupl v kraji i počet dobíjení; zatímco v roce 2019 využili řidiči stojany ČEZ v 2468 případech, loni ve 4793 případech.

V Česku je registrováno přes 5000 elektromobilů, loni jich přibylo 3306. Skupina ČEZ rozvíjí elektromobilitu od roku 2009. Na českém trhu dobíjecích stojanů drží zhruba padesátiprocentní podíl. Celkový instalovaný výkon jejích dobíjecích bodů činí 17.800 kW, což je srovnatelné se středně velkou vodní elektrárnou, jež zásobuje město s 50.000 obyvateli. Asi 80 procent dobíjecí sítě ČEZ tvoří rychlodobíjecí stanice s výkonem 50 kW.

 

Zdroj : ČTK

Rekordní poptávka po industriálních nemovitostech, největší objem uzavřených smluv, neobsazenost znovu poklesla

Industrial Research Forum oznamuje údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi ve 4. čtvrtletí 2020.

 

  • Covid-19 ve čtvrtém čtvrtletí výrazně neovlivnil industriální sektor, přispěl k rychlejšímu růstu e-commerce a zásilkových služeb
  • Celková nabídka českých moderních industriálních ploch překonala hranici 9 milionů čtverečních metrů
  • Téměř polovina aktuálně rozestavěných hal je v Plzeňském a Moravskoslezském kraji
  • Ve čtvrtém čtvrtletí byly uzavřeny smlouvy na více než půl milionu metrů čtverečních industriálních ploch, dvě třetiny tvořily nové pronájmy
  • Neobsazenost ve srovnání s předchozím čtvrtletím mírně poklesla o 42 bazických bodů a nachází se na podobné úrovni jako na konci roku 2019
  • Nejvyšší dosahované nájemné se drží na úrovni 4,70 eur za metr čtvereční

DOPAD COVIDU-19

Přestože byla ve 4. čtvrtletí opět zavedena přísná protiepidemická opatření a počet zjištěných případů infikovaných nemocí COVID-19 byl mnohem vyšší než na jaře, český industriální trh zaznamenal úspěšné období. Může za to několik faktorů. Podle dat ČSÚ průmyslová produkce v říjnu a v listopadu oproti předchozímu roku dokonce nepatrně vzrostla, zejména díky automobilovému průmyslu. Opětovné uzavření většiny kamenných obchodů od 22. října do 2. prosince navíc v kombinaci s blížícími se Vánocemi zvýšila poptávku v rámci sektoru e-commerce, která se projevuje jak na větších nárocích na skladovací prostory distributorů, tak i na straně logistických firem, zejména pak zásilkových služeb.

 

Zatím se tak rozptylují jakékoliv výrazné obavy z negativního dopadu pandemie. Změny se projevují hlavně ve větším zájmu o krátkodobé pronájmy, což lze považovat za společný jmenovatel roku 2020, a v nižší ochotě developerů stavět spekulativně, tedy bez zajištění pronájmu před začátkem stavby. S ohledem na výrazný pokles neobsazenosti ovšem může stavební aktivita v roce 2021 opět vzrůst. Až další čtvrtletí ale ukáží, zda jde jen o výkyvy trhu, či o nové trendy.

CELKOVÁ NABÍDKA PRŮMYSLOVÝCH PROSTOR V ČR

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice překonala hranici 9 milionů čtverečních metrů a vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 na 9,1 milionů m2. Dokončeno bylo celkem 106 100 m2 skladových ploch v 9 průmyslových parcích na území České republiky. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o 33% pokles, mezičtvrtletně se jedná o 31% pokles. Za celý rok 2020 bylo v České republice dokončeno téměř 670 000 m2, což je 10% nárůst oproti roku 2019. Téměř 83 % z tohoto celkového objemu nově dokončených prostor bylo v době dokončení předpronajato.

Největší dokončenou průmyslovou halou je budova o celkové velikosti 50 000 m2, která se nachází v industriálním parku CTPark Ostrava. Hala byla v době dokončení z 93 % obsazená dvěma výrobními společnostmi, přičemž každá si pronajala necelou polovinu haly. Druhá největší dokončená budova se nachází v parku Archan Brandýs nad Labem (14 600 m2), hala byla v době dokončení částečně pronajata nezveřejněné společnosti. Třetí největší dokončený projekt ve čtvrtém čtvrtletí 2020 představuje hala v Pilsen West Industrial Park (12 500 m2), již si pronajmul výrobce automobilových součástek Faurecia.

Za celý rok 2020 byla největší dokončenou halou budova v industriálním parku P3 Lovosice (61 000 m2) a v době dokončení byla částečně pronajata společností XLMX obchodní, která provozuje obchodní domy XXXLutz.


PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2020 bylo ve výstavbě celkem 344 600 m2 skladových a výrobních prostor, což je o 10 % méně než v předchozím čtvrtletí. Přibližně 27 % z nich se nachází v Plzeňském kraji a 20 % v Praze a okolí. Dalších 18 % se nachází v Moravskoslezském kraji. Zahájena byla výstavba hal o celkové rozloze 61 200 m2. Podíl industriálních prostor ve spekulativní výstavbě (bez předem zajištěného nájemce) ve čtvrtém čtvrtletí 2020 klesl na 31 %. V roce 2021 by mělo být dokončeno podobné množství prostor jako v roce 2020 (650 000 – 750 000 m2).

 

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v posledním čtvrtletí roku 2020 dosáhla 540 200 m2 a ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenala znatelný nárůst o 76 %. V porovnání s čtvrtým čtvrtletím roku 2019 se hrubá realizovaná poptávka navýšila o 24 %. Podíl renegociací činil 34 % z hrubé realizované poptávky, což představuje znatelný pokles oproti předchozímu čtvrtletí, kdy jejich podíl činil 50 %.

Čistá poptávka čítala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 celkem 355 300 m2 a zaznamenala tak masivní nárůst o 118 % v porovnání s předchozím čtvrtletím a malý 5% nárůst oproti stejnému období v minulém roce. Hlavním tahounem nové poptávky (bez důvěrných smluv) byly ve čtvrtém čtvrtletí především společnosti zabývající se distribucí: tyto firmy tvořily 49% podíl z celkového objemu, s velkým odstupem následované společnostmi zabývajícími se logistikou, které tvořily 24 % z čisté realizované poptávky, a těsně za nimi se nacházely výrobní společnosti s 23% podílem z celkového objemu. Čistá realizovaná poptávka ve čtvrtém kvartále roku 2020 je tou největší zaznamenanou na českém trhu od čtvrtého kvartálu roku 2014, kdy se nově pronajalo téměř 380 000 m2.

Za celý rok se míra hrubé poptávky dostala na úroveň 1,53 milionů m2, což představuje malý pokles o 6 % vůči roku 2019. Je důležité zdůraznit, že rok 2019 byl rekordním rokem, co se hrubé i čisté realizované poptávky týče. Proto byl vidět znatelný pokles čisté poptávky o 26 % oproti celému roku 2019.

VÝZNAMNÉ PRONÁJMY V RÁMCI POPTÁVKY

Největší novou transakcí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 byl předpronájem v Contera Parku Ostrava D1 o velikosti 74 000 m2, kterou podepsala nezveřejněná maloobchodní firma. Druhou největší realizovanou transakcí byl taktéž předpronájem v GLP Parku Praha Chrášťany o velikosti 36 000 m2. Jméno nájemníka nebylo doposud zveřejněno, ale jedná se o firmu ze sektoru e-commerce. Třetím největším realizovaným novým pronájmem se stal opět předpronájem, a to nové haly v Panattoni Parku Stříbro, kde si nezveřejněná výrobní společnost předpronajala halu o celkové velikosti 28 000 m2. Tyto předpronájmy ovlivní novou výstavbu v roce 2021, jelikož všechny zmíněné budovy by měly být dokončeny již v průběhu roku. Největší renegociace ve čtvrtém kvartálu byla uzavřena v industriálním parku P3 Liberec, kde společnost Knorr-Bremse (výrobní společnost z automobilového sektoru) podepsala prodloužení své stávající smlouvy s P3.

 

NEOBSAZENOST

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2020 dosáhla míra neobsazenosti 4,2 %. S ohledem na probíhající krizi prokazuje český průmyslový trh odolnost. Pro srovnání jde o čtvrtletní pokles o 48 bazických bodů a malý meziroční nárůst o 11 bazických bodů. Celkově je v současné době na trhu 381 500 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k nastěhování. Neobsazenost průmyslových prostor v Praze a jejím nejbližším okolí ve čtvrtém čtvrtletí 2020 dosahovala 2,2 %.

 

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 úrovně 4,70 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,50 – 9,00 eur/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50 – 0,65 eur/m2/měsíc.

 

Zdroj  :IRF

V PKZ Slovakia implementovali TMS od OLTIS Group

[quote]Mezi přední logistické firmy našeho jižního souseda patří společnost PKZ Slovakia, člen skupiny PKZ Logistics Group, která již více než 25 let poskytuje své komplexní služby na mezinárodním logistickém trhu. Svým zákazníkům nabízí profesionální řešení v oblasti silniční i železniční přepravy, námořní a letecké spedice a poskytuje rovněž služby celní deklarace. Skupina PKZ pro své klienty zajišťuje také skladování v moderních logistických skladech, ve kterých je možné uspokojit potřeby i nejnáročnějších ukladatelů.[/quote]

 

Mezi základní předpoklady k plnění jednoho z hlavních cílů společnosti, jímž je spokojený zákazník, patří neustálé zlepšování a zefektivňování poskytovaných služeb. Po několika posledních letech velmi dynamického rozvoje však společnost začala pociťovat omezení ze strany do té doby používaného informačního systému pro řízení spedice a dopravy. Koncem roku 2018 tak firma stála před úkolem vybrat takový TMS (Transport Management System), který by dokázal nejenom vyhovět jejím aktuálním potřebám, ale který by byl zároveň připraven reagovat i na specifické požadavky společnosti a jejich zákazníků do budoucna.

 

Na základě interního výběrového řízení byl vybrán informační systém LORI, jehož producentem je společnost OLTIS Group. Tato společnost patří již více než 20 let k předním dodavatelům IT řešení pro oblast dopravy, spedice a skladování nejenom v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku. K hlavním atributům jejích IT řešení patří zejména komplexní pokrytí všech operací v jednotlivých  oblastech logistického řetězce, vzájemná provázanost těchto oblastí, vysoká míra automatizace a variability nastavení a v neposlední řadě otevřenost pro výměnu dat s jinými systémy. Svá řešení OLTIS Group neustále rozvíjí v souladu s požadavky svých zákazníků i v reakci na nově dostupné technologie (mobilní aplikace v prostředí Android, cloudová řešení,…).

 

Implementaci systému TMS předcházela detailní analýza všech pracovních procesů, které byly následně promítnuty do nastavení a úprav systému. Vzhledem k profesionálně zpracovanému zadání ze strany PKZ Slovakia a díky rozsáhlým zkušenostem dodavatele s implementací podobných projektů, proběhl celý projekt bez větších komplikací. K úspěšnému zvládnutí přispěla také uplatněná metoda projektového řízení a profesionální přístup pracovníků společnosti PKZ Slovakia zejména v době pilotního testování. Výsledkem společného úsilí pak bylo zahájení plnohodnotného užívání nového systému v předem dohodnutém termínu.

 

Úspěšné nasazení systému od společnosti OLTIS Group umožní společnosti PKZ Slovakia i nadále poskytovat svým zákazníkům vysokou úroveň služeb.

 

Zdroj : OLTIS Group

Udržitelnost: Ve znamení Mattoni

[quote]Dobrá voda je třetí značkou Mattoni 1873, jež sjednotila barvu PET lahví kvůli lepší cirkularitě. Dobrá voda, další významná značka minerální vody na českém trhu, se od prosince 2020 plní do PET lahví jednotné světle modré barvy namísto dřívějších několika odlišných. Skupina Mattoni 1873 tak pokračuje na cestě k udržitelnosti podporou ekodesignu lahví svých značek.  Cílem je usnadnit recyklaci a ideálně nastartovat tu mnohonásobnou „z lahve do lahve“.[/quote]

Na Slovensku bude Mattoni zálohovat

„Nápojový průmysl má skvělou příležitost stát se jako první plně cirkulárním a udržitelným, a to aniž bychom omezovali výhody balení našich výrobků. Krokem, který k tomu povede, je kromě sjednocení barev i zavedení plošného zálohového systému, o nějž usilujeme. Získáme tak čistý recyklát potravinářské kvality, ze kterého lze vyrábět nové lahve znovu a znovu,“ říká Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873.

Prvním reálným příkladem takového cirkulárního nakládání s nápojovými obaly v praxi se zřejmě stane Slovensko, které spustí plošný zálohový systém od ledna 2022. „Naše výrobky včetně Dobré vody dodáváme i na Slovensko, proto budeme konečně PET láhve a plechovky za rok zálohovat alespoň tam. Doufám, že slovenský příklad naše úředníky inspiruje a ukáže, že plošný zálohový systém dává smysl i ve středoevropských podmínkách,“ dodává Alessandro Pasquale.

Jednotná barva láhví

Portfolio ochucené i přírodní minerální vody Dobrá voda bylo původně v obchodech k vidění v několika různých barevných provedeních PET lahví. Nyní se již všech 12 variant Dobré vody stáčí do lahví jednotné světle modré barvy.

Dobrá voda je po Mattoni a Hanácké kyselce třetí značkou skupiny Mattoni 1873, která sjednocuje barvu svých PET lahví. Během letošního roku se k nim přidá i Poděbradka.

 

Jak nižší počet používaných barev usnadňuje recyklaci PET lahví?

Použité PET lahve se momentálně třídí na třídicích linkách podle barev a odděleně se odesílají k dalšímu zpracování. Nejhojněji zastoupené barvy PET lahví, které jsou tedy i nejčastěji recyklované, jsou čirá, modrá a zelená. Z pohledu recyklace je proto žádoucí, aby výrobci nápojů používali některou z těchto barev. Krátkodobě to přinese efektivnější zpracování i využití vytříděných lahví, z dlouhodobého pohledu pak usnadní recyklaci zpět do lahví konkrétních barev. Tuto výhodu bychom v plné míře využili, pokud by ČR zavedla zálohový systém na nápojové PET lahve. Proto jde Mattoni 1873 příkladem a snižuje počet používaných barev u svých značek.

 

Zdroj  :SYBA

Asociace krajů chce s ministrem Havlíčkem řešit mýtné

[quote]Asociace krajů požádá o schůzku s ministrem dopravy a průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO), aby s ním mohla probrat placení mýtného. Krajům vadí, že na některých silnicích prvních tříd se platí, zatímco na jiných ne. Jízdou po nezpoplatněných se tak některá auta placení vyhýbají. Asociace bude také žádat kompenzace za koronavirové dopady na veřejnou dopravu v krajích v loňském roce. ČTK to dnes řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), předseda asociace.[/quote]

Hejtmani dnes také souhlasili s tím, že se kraje připojí k požadavku Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR na kompenzační bonus za koronavirovou krizi. Podle asociace není možné, aby vláda řešila finanční náhrady pro podnikatele na úkor obcí a krajů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Asociace krajů Hana Brožková. Problému se bude ve středu věnovat Senát.

„Projednávali jsme, že v řadě krajů jsou úseky stejně jako u nás silnice I/20 a I/22, které jsou téměř souběžné, a na jedné mýto je a na druhé není. Domluvili jsme se, že se obrátíme na pana ministra Havlíčka a chceme s ním řešit, jestli by se ty věci neměly dát do jednotného gardu. Dál s ním chceme řešit úhrady ztrát, které vznikly (krajům) v rámci covidových opatření v drážní a autobusové veřejné dopravě,“ řekl Kuba.

Jihočeský kraj požádal již loni ministerstvo dopravy, aby zavedlo mýtné na silnici I/22. Kraj zjistil z měření provozu v lednu a únoru 2020 na I/20, kde již mýtné nově platilo, a I/22, že doprava na nezpoplatněných úsecích stoupla proti měření z podzimu 2019 o desetinu. Někteří řidiči zřejmě zpoplatněnou silnici I/20 objíždějí.

Mýtné se od 1. ledna loňského rozšířilo na více než 900 kilometrů dálnic a silnic první třídy, což mělo podle státu zvýšit výnosy z mýta o 1,5 miliardy korun. Za rok 2019 stát na mýtu vybral 10,94 miliardy Kč, meziročně o 1,2 procenta víc.

Loni dopravci na mýtném zaplatili přes 11,5 miliardy korun. Meziročně to bylo o 5,24 procenta více. Výběry se tak zvýšily i přes koronavirovou krizi, která především na jaře utlumila provoz. K růstu přispělo zejména loňské rozšíření systému o 900 kilometrů dálnic a silnic. ČTK to začátkem ledna sdělil správce mýtného systému, společnost CzechToll.

 

Zdroj : ČTK

Vládní pomoc kvůli krizi potřebují i letenkové agentury

[quote]Vláda podle Asociace cestovních kanceláří (ACK) v podpoře zapomněla na letenkové (IATA) agentury. Ty v počtu vystavených letenek hlásí kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím restrikcím meziroční pokles o 81 procent, zaměstnávají 1000 lidí. Asociace proto vyzvala vládní představitele, aby připravili pro tento specializovaný obor pomoc, uvedla to dnes v tiskové zprávě.[/quote]

IATA agentury reprezentují podle ACK společnosti jako Air Marine, Asiana/Letuška.cz, Fly United, OK Tours nebo Student Agency. Jejich služby podle asociace využívá nejen veřejnost, ale také firmy a státní instituce. „V korporátním prodeji jsme vázáni dlouhodobými smlouvami, z nichž vyplývají naše povinnosti, jako jsou non-stop linka, personální zajištění, řešení komplikací vzniklých na služebních i soukromých cestách atd. Mnozí z nás pracují pro státní instituce na základě přísných kritérií a svoje závazky plníme bez přestávky i v tomto těžkém období pandemie,“ řekl předseda IATA sekce při ACK Josef Trejbal.

„Tržby letenkových agentur dosahovaly ročních tržeb v řádu miliard korun a jsou důležitou součástí české ekonomiky,“ dodal Trejbal.

Objem prodaných letenek přes specializované letenkové agentury podle ACK předloni činil 8,3 miliardy korun, což představuje asi 922.222 kusů letenek. Loni se objem dostal jen na 1,6 miliardy korun a reprezentoval zhruba 177.777 kusů letenek. Frekvence leteckých spojů se podle Trejbala stále nachází na úrovni deseti až 15 procent minulých let.

Pomoc státu podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirovou krizí by podle Trejbala měla být spravedlivá a neměla by žádný obor, byť malý, opominout. V programu COVID podpora cestovního ruchu se ale podle něj na IATA agentury zapomnělo. Zmíněný dotační titul připravilo ministerstvo pro místní rozvoj pro cestovní kanceláře, agentury a průvodce. Na pomoc v něm je půl miliardy korun.

 

Zdroj : ČTK

SILNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVA JE BLÍZKO BODU ZLOMU K RYCHLEJŠÍ DEKARBONIZACI

[quote]Společnosti Shell a Deloitte zveřejnily společnou studii, která popisuje, jak dosáhnout dekarbonizace silniční nákladní dopravy, a vychází při tom z názorů lídrů dopravních firem i odborníků na nákladní silniční dopravu z celého světa. Více než 70 % ze 158 dotazovaných považuje dekarbonizaci za absolutní prioritu nebo jako jednu ze tří hlavních priorit své organizace.[/quote]

Zpráva, nazvaná Decarbonising Road Freight: Getting into Gear (Dekarbonizace silniční nákladní dopravy: zařazujeme vyšší rychlostní stupeň), předkládá podrobnou „cestovní mapu“ na následujících 10 let, jež obsahuje 22 řešení zaměřených na ekonomické, technické, regulatorní i organizační faktory ovlivňující dekarbonizaci tohoto sektoru. Ze zprávy vyplývá, že více než 70 % účastníků studie považuje za dlouhodobě nejschůdnější bezemisní technologii pro těžké nákladní vozy, elektromobily na vodíkové články nebo bateriové elektromobily, přičemž jsou přesvědčeni, že taková vozidla budou dostupná k využití na komerční bázi v příštích pěti až deseti letech.

„Nákladní vozy převážejí fakticky vše, na čem je moderní společnost v každodenním životě závislá, a během současné pandemie společnost na vlastní kůži zažila, jakou klíčovou roli hraje silniční nákladní doprava při doručování zboží základní potřeby,“ řekl Huibert Vigeveno, ředitel divize Shell Downstream. „Silniční nákladní doprava má však aktuálně na svědomí přibližně 9 % celosvětových emisí CO2, a má-li se poptávka po ní do roku 2050 podle prognóz zdvojnásobit, je už nyní naléhavě nezbytné podniknout kroky, které tento sektor do té doby dovedou k nulovým emisím. Provozovatelé vozových parků, výrobci nákladních vozidel a poskytovatelé energií již zahájili investice do nízkoemisních a bezemisních řešení, avšak k urychlení této změny je nezbytný také soubor pevně ukotvených pravidel a regulatorních opatření.“

Z pohledu odvětví zahrnuje zpráva tyto klíčové body:
• K dosažení cílů Pařížské dohody je potřeba do roku 2050 dosáhnout snížení absolutních emisí ze silniční nákladní dopravy o téměř 60 % oproti výchozímu stavu z roku 2018, a to bez ohledu na očekávaný dvojnásobný nárůst objemu silniční nákladní dopravy ve stejném období.
• 80 % účastníků studie považuje za hlavní překážky dekarbonizace nedostatek regulatorních pobídek a komplexnost obměny infrastruktury, 70 % z nich považuje za hlavní překážku omezenou poptávku ze strany zákazníků.
• Většina účastníků studie se shoduje na skutečnosti, že technologie umožňující dekarbonizaci silniční nákladní dopravy již existují, i když zatím nejsou komerčně životaschopné, a výrobci nákladních vozů již vyvíjejí elektromobily na vodíkové články a baterie.Společnosti by měly začít preferovat výměnu nákladních vozidel a autobusů v městské dopravě nebo na krátké vzdálenosti za dostupná bezemisní elektrická vozidla na vodíkové články či za bateriové elektromobily.
• Hlavní hráči v odvětví by měli prostřednictvím koalic a partnerství zvýšit využívání bezemisních nákladních vozidel a paliv v regionech a dopravně vytížených koridorech.
• Je třeba zrychlit komerční využívání nízkoemisních paliv, jako jsou zkapalněný zemní plyn (LNG), bioLNG nebo stlačený zemní plyn v okolí stávajících odběrných míst, nikoli však tam, kde by to mohlo narušit zavádění bezemisních řešení.
• U vozových parků s nákladními vozy poháněnými motorovou naftou lze dosáhnout okamžitého snížení emisí konstrukčním vylepšením vozidel, využitím digitálních řešení pro optimalizaci správy vozového parku a používáním kvalitnějších paliv a maziv.

„Následujících deset let bude v sektoru silniční nákladní dopravy z hlediska zavádění bezemisních vozidel do vozových parků po celém světě zcela zásadních a je velmi povzbudivé, že přední silniční nákladní dopravci již začali nacházet společný pohled na další směr využití technologií,“ uvedl Carlos Maurer, výkonný viceprezident pro dekarbonizaci ve společnosti Shell. „Domníváme se, že jakmile se vodíkové články začnou vyrábět ve velkém, stanou se pravděpodobně nákladově nejefektivnějším a nejfunkčnějším řešením pro dosažení nulových čistých emisí u těžkých a středně těžkých nákladních vozidel pro dlouhé vzdálenosti. Elektromobilita zajistí totéž u lehkých a středně těžkých nákladních vozidel pro krátké vzdálenosti. Společnost Shell již začala podnikat kroky ke zpřístupnění těchto energetických řešení zákazníkům, na kterých spolupracujeme s dalšími partnery.“

Shell také vydal doprovodnou zprávu s názvem Decarbonising Road Freight: Shell’s Route Ahead (Dekarbonizace silniční nákladní dopravy: Cesta vpřed podle společnosti Shell), která objasňuje, jak společnost Shell přispívá k dekarbonizaci sektoru. Ve zprávě jsou zmíněny cíle společnosti Shell v oblasti ochrany klimatu a plány na snížení množství emisí jejího vozového parku, čítajícího téměř 3 000 smluvních cisteren, o 10 % do roku 2025 a o 30 % do roku 2030 oproti stavu z roku 2018. Uvádí také, jakým způsobem hodlá společnost Shell zavádět nízkoemisní a bezemisní paliva a budovat infrastrukturu pro jejich doplňování, jaká řešení má pro snižování a kompenzaci emisí, a zmiňuje doporučení příslušných politik a plánů spolupráce s ostatními subjekty v celém odvětví silniční nákladní dopravy.
Obě zprávy „Getting into Gear“ a „Shell’s Route Ahead“ v anglickém jazyce si můžete stáhnout na adrese: www.shell.com/DecarbonisingRoadFreight

 

Zdroj  :Shell

15 způsobů, kterými COVID navždy změní sklady a distribuční centra aneb jak světová pandemie mění budoucnost intralogistiky

[quote]Všichni se snažíme přizpůsobit naše životy dnešnímu novému „normálu“, je ale důležité zvážit, jaké kroky je potřebné učinit pro zachování konkurenceschopnosti vaší společnosti do budoucna. Pokud vás zajímá, jaké dlouhodobé změny koronakrize přinese ve sféře skladování a distribuce, přečtěte si zajímavou studii firmy Kardex.[/quote]

Dovědět se více

Nové podmínky pro drony a jejich rozdělení schválila vláda

[quote]Používání bezpilotních letadel bude rozděleno do tří kategorií, které se budou odlišovat podmínkami provozu. Piloti budou potřebovat osvědčení, které by měli získat po absolvování výuky a zkoušek. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Od konce loňského roku se provozovatelé i piloti musí registrovat u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Změna zákona na tyto změny navazuje.[/quote]

Používané drony i jejich provoz se tak podle zákona nově budou rozdělovat do tří kategorií: otevřené, specifické a certifikované. Liší se účelem, hmotností a vybavením. Podle toho se liší i míra regulace a požadavky pro jejich provozovatele a piloty. Otevřená je základní kategorie provozu, která umožní provozovat dron i bez předchozího povolení úřadu, jakkoli s řadou omezení a požadavků. Mezi nimi je například absolvování on-line výuky a následně zkoušky, po které pilot dostane k řízení osvědčení od úřadu. Specifická kategorie umožní, po posouzení ÚCL, provoz těm, kteří potřebují překročit některý z limitů otevřené kategorie. Nejpřísnější certifikovaná kategorie je zamýšlena spíše pro sofistikovaný provoz do budoucna.

Novela zákona také přesněji vymezuje podmínky pro využívání prostoru pro lety dronů. Prostory budou zřejmě vymezeny zónami ve vzdušném prostoru, ve kterých úřad může za určitých podmínek lety regulovat. Státy EU by při stanovení takových prostorů měly vytvořit digitální mapu s jejich vymezením.

Další novinkou v zákoně je určení přestupků při porušení některých pravidel pro užívání dronů. Úřady tyto přestupky budou moci trestat ve správním řízení. Jde například o pokuty, některé v řádech desetitisíců i statisíců korun. Úřad také může odebrat provozovatelům a pilotům oprávnění k provozu.

Provozovatelé a piloti se od konce loňského roku povinně registrují u Úřadu pro civilní letectví. Povinná registrace platí v celé EU pro všechny drony nad 250 gramů, případně i lehčí stroje s kamerou nebo drony létající vysokou rychlostí, které nelze považovat za hračky. Bez evidence je jejich provoz zakázán. ÚCL očekává, že v registru časem bude až 50.000 provozovatelů a pilotů. Na konci loňského roku jich byla přihlášena necelá polovina.

 

Zdroj  :ČTK

Akcie kurýrních společností loni stouply o desítky procent

[quote]Kurýrní společnosti se dostaly do hledáčku investorů, jejich cena v minulém roce stoupla o desítky procent. Hodnota akcií společnosti FedEx vzrostla o 71 procent, v závěsu se drží konkurenční UPS s růstem o 36 procent. Nejúspěšnější evropskou společností je německá DHL, která zaznamenala růst ceny o 33 procent, řekla ČTK hlavní analytička společnosti TopForex Olívie Lacenová.[/quote]

Objem nákupů přes on-line prostředí v posledních letech stále rostl. Ale pandemie podle Lacenové ještě urychlila posun od kamenných obchodů k digitálnímu prostředí. Z toho těží zejména doručovatelé zásilek, kteří zažili největší nápor hlavně těsně před Vánocemi, dodala.

Akcie americké nadnárodní společnosti United Parcel Service byly před spuštěním dnešního obchodního dne na 159 USD za akcii, což jsou rekordní hodnoty v obchodování společnosti. Tržní kapitalizace společnosti se vyšplhala na 137 miliard USD. Ještě před rokem to bylo podle údajů z Macrotrends.net kolem 101 miliard USD.

Akce konkurenční firmy FedEx vzrostly za stejné období ještě více, a to o 71 procent a před spuštěním obchodování se jejich cena pohybovala 254 USD za akcii. Tržní kapitalizace společnosti dosáhla 67 miliard USD, zatímco před rokem to bylo 40 miliard dolarů.

Z evropských společností se dařilo nejvíce německé logistické společnosti Deutsche Post DHL Group, kterou klienti po celém kontinentu znají zejména prostřednictvím její divize DHL. Akcie společnosti za poslední rok vzrostly třetinu a před začátkem obchodního týdne se pohybovaly kolem 43 eur (52 USD). Tržní kapitalizace společnosti dosáhla 53,5 miliardy EUR (64,5 miliardy USD), zatímco ještě před rokem to bylo 45 miliard dolarů.

Jelikož omezení spojené s provozem kamenných obchodů v důsledku rychlého růstu počtu nakažených osob zřejmě v nejbližších týdnech neustoupí, lidé by se podle Lacenové nadále měli soustřeďovat na nákupy prostřednictvím svých počítačů, tabletů nebo smartphonů přímo z domova. „I s ohledem na novoroční výprodeje by tak měl být výhled akcií kurýrních společností nadále příznivý,“ odhadla.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář