[quote]Americké odstoupení od dohody, která umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy, je dalším příkladem odklonu Spojených států od mnohostranného mezinárodního systému. Pro Evropu je oslabování tohoto systému riskantní, protože bez jednotného hlasu nebude v nově uspořádaném světě politickým aktérem, ale pouze kolbištěm velmocí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.[/quote]

Odstoupení od smlouvy z roku 1992, jejímiž signatáři jsou například také Rusko, Kanada a Česko, oznámil Bílý dům ve čtvrtek. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Rusko dohodu nedodržovalo, proto nemá pro USA smysl, aby jí byly nadále vázány.

O ruském porušování dohody hovoří i Boháček. „Stejně jako v případě Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu i zde docházelo k porušení smlouvy ze strany Ruska, namísto donucení plnění dohody a její záchranu ji ale USA vypověděly. Hlavním důvodem je, že na rozdíl od minulých vlád USA ta současna jako efektivní nástroj pro zajištění mezinárodní bezpečnosti nevnímá mezinárodní dohody o odzbrojení, ale spíše zbrojení a strategii odstrašování,“ uvedl.

Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze smluvních stran nechystá vojenskou agresi. Podle Spojených států Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelety nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry.

Boháček varoval před bezpečnostními dopady amerického kroku na Evropu. „Pro Evropu bez jednotného hlasu či strategických kapacit leží nebezpečí jakéhokoliv oslabování multilateralismu a systému pravidel a norem v tom, že nebude samostatným geopolitickým aktérem, ale zůstane jen kolbištěm světových velmocí,“ uvedl.

Zdroj : ČTK

[quote]Česko a devět dalších zemí Evropské unie dnes ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň ale evropské státy sdílí americké „obavy kolem implementace“ úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o „otevřeném nebi“ zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Státy Severoatlantické aliance se dnes shodly, že budou Moskvu přesvědčovat, aby dohodu začala plně respektovat.[/quote]

Česká vláda na vývoj reagovala společně s vládami Belgie, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Španělska a Švédska. USA ve čtvrtek avizovaly, že dnes učiní formální kroky směřující k odstoupení od dohody, k níž se hlásí většina evropských zemí a také Kanada.

„Litujeme oznámení americké vlády o jejím úmyslu odstoupit od dohody o otevřeném nebi, ačkoli sdílíme její obavy ohledně implementace ustanovení dohody Ruskem,“ uvádí desítka evropských vlád. Úmluvu dojednanou v roce 1992, a která vstoupila v platnost o deset let později, označují za klíčový pilíř „rámce pro budování důvěry“ vytvořeného v posledních dekádách.

Podle Washingtonu bylo smyslem paktu podpořit mezinárodní bezpečnost, ale ruský přístup jej „fatálně podkopal“. Američané dlouhodobě tvrdí, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v dané době konají vojenské manévry. Ruská vláda jakékoli porušování úmluvy odmítá a dnes uvedla, že ji hodlá plně dodržovat „dokud bude platit“.

To slíbily také evropské země, podle nichž je dohoda nadále „funkční a užitečná“. Komuniké potvrzuje, že americké rozhodnutí nabude účinku za šest měsíců.

V souvislosti s přístupem Ruska desítka zemí EU zmiňuje „neurovnané problémy“, konkrétně pak „zbytečné“ omezování přeletů nad Kaliningradskou oblastí. „Budeme nadále jednat s Ruskem, jak bylo dříve dohodnuto mezi spojenci v NATO a dalšími evropskými partnery… Nadále vyzýváme Ruskou federaci, aby tyto restrikce zrušila,“ uvádí společné prohlášení.

Zklamání americkým rozhodnutím dali dnes najevo také velvyslanci zemí Severotlantické aliance, kteří o vývoji jednali v Bruselu. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že spojenci jsou stále pevně odhodláni hájit „efektivní mezinárodní zbraňovou kontrolu“. USA jsou podle něj ochotny své rozhodnutí stáhnout, pokud Rusko bude dohodu dodržovat, což podle aliance nečiní.

„Členové NATO jednají s Ruskem, aby jej co nejdříve přesvědčili k opětovnému dodržování dohody,“ uvedl Stoltenberg.

Zdroj : ČTK

[quote]Ekonomická situace českých firem se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršuje. Přicházejí o stále více zakázek a potýkají se častěji se špatnou platební morálkou svých odběratelů. Většině firem by pomohlo, kdyby vláda prodloužila program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů až do konce srpna. Opatření státu v oblasti daní zatím firmám nepomáhají. Zjistil to květnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se zúčastnilo 242 podniků.[/quote]

Svaz průmyslu a dopravy ČR opakovaně upozorňuje vládu, že české firmy budou potřebovat pomoc také v příštích měsících, kdy se rozvolní opatření proti šíření koronaviru. Květnový průzkum mezi 242 firmami ukázal, že do ekonomických problémů se postupně dostává stále více firem. Tento trend bude ještě nějakou dobu pokračovat.

„Charakter koronavirové krize je bezprecedentní. Řadě firem vypadla ze dne na den velká část nebo celé tržby. K tomu se přidaly zvýšené náklady na ochranné pomůcky, hygienická opatření, logistiku či vyšší zásoby. Firmy najednou přišly o část zaměstnanců, kteří zůstali doma s dětmi, nebo nemohli přijet z okolních zemí. Teď je vidět, že přicházejí o zakázky a zdroj budoucích příjmů. V takové situaci je nezbytné, aby stát dal firmám jistotu, že pomoc ze schválených programů bude pokračovat. Tím jim dá prostor pro rychlejší rozjezd a návrat do normálu,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nyní je třeba směřovat k oživení ekonomiky a zabránit rozlévání problémů do dalších částí ekonomiky.

Firmy přicházejí o zakázky

Zatímco na začátku dubna v průzkumu Svazu průmyslu hlásilo 43,5 procenta firem, že se v příštích dvou měsících bude potýkat s propadem zakázek o více než 20 procent, v květnu už se jejich podíl zvednul na 70 procent. Přitom roste podíl firem, kterým objem zakázek meziročně klesá o více než 40 procent. V dubnu jich bylo 23 procent, v květnu jich takto velký propad hlásilo 48 procent.

„Řada firem se teprve do problémů dostává. Proto po vládě chceme, aby program Antivirus prodloužila až do srpna. Pomohlo by to 71 procentům firem, které se našeho průzkumu zúčastnily. Sice 40 procent firem v průzkumu uvedlo, že snižují nebo plánují snižovat počty pracovníků, ale díky programu Antivirus mohou propouštění omezit na nejmenší nutnou míru. Program Antivirus jako jediný funguje relativně dobře. Podporu za březen získalo 93 procent z firem, které o ni podle průzkumu požádaly, neuspělo jen 7 procent,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Hrozba platební neschopnosti roste

Zhoršuje se také platební morálka firem. Zatímco v dubnu uvádělo 34 procent firem, že jejich partneři přestávají platit faktury ve lhůtě splatnosti, v květnu už se s opožděnými platbami setkalo 44 procent firem. Z nich je druhotnou platební neschopností v příštích dvou měsících ohrožena více než polovina. V celém vzorku respondentů tuto hrozbu uvedlo 33 procent podniků. Špatnou platební morálkou jsou postiženy jak firmy působící primárně na domácím trhu, tak exportéři.

Krize se výrazně podepíše také na celoročních hospodářských výsledcích firem. Významnou ztrátu za rok 2020, která by mohla ohrozit existenci firmy, očekává 40 procent respondentů.

„Podniky potřebují získat přístup k hotovosti, aby mohly platit své závazky. V tomto ohledu zatím pomoc státu nefungovala rychle a dostatečně. Programy Covid I a Covid II firmám podle našeho průzkumu vůbec nepomohly. Program Covid III se spustil až po dvou měsících od začátku krize. Opatření v oblasti daní příliš nebo vůbec nepomohla 85 procentům firem, které se v průzkumu vyjádřily,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Malé firmy v ohrožení

Nejzranitelnější jsou v nynější krizi malé firmy. Z podniků, které hlásí propad zakázek o více než 40 procent, je 85 procent malých firem s méně než 50 zaměstnanci.

„Průzkum potvrdil, že problémy výrobní firmy teprve čekají. Zatím se koronavirový útlum týkal spíše služeb a obchodu, průmyslové firmy hlásí propad až nyní. Firmy připouštějí, že Antivirus funguje relativně dobře. Z dílčích odpovědí je zřejmé, že je nedostatečný. Podíl státu ve výši 60 procent patří k nejnižším v Evropě, a máme-li po útlumu co nejrychleji opět naskočit do co nejvyššího výkonu, abychom byli konkurenceschopní, tak by i český kurzarbeit měl být konkurenceschopný,“ podotýká místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Parametry průzkumu

Průzkum se uskutečnil od 11. do 14. května 2020. Z 242 firem, které se ho zúčastnily, bylo 70 procent malých podniků do 50 zaměstnanců, 17 procent středních podniků s 51 až 250 zaměstnanců a 13 procent velkých firem nad 250 zaměstnanců. Nejvíce byly zastoupeny podniky z oboru služeb (39 %), strojírenství (17 %) a zpracovatelského průmyslu (9 %).

Zdroj : SP ČR