Sobota, 22 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 895

Stát chystá opatření proti objíždění nově zpoplatněných silnic

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Obavy obcí ze zvýšení provozu po rozšíření mýtného systému na některé úseky silnic prvních tříd od začátku příštího roku má rozptýlit zákaz sjezdu kamionů na silnice druhých a třetích tříd. Nezpoplatněné úseky silnic prvních tříd chce ministr dopravy Vladimír Kremlík sledovat půl roku. Pokud se prokáže, že je dopravci využívají k objíždění zpoplatněných míst, úřad na ně rozšíří mýto také. Vladimír Kremlík o tom informoval po včerejší schůzce s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem a premiérem Andrejem Babišem.[/quote]

Další z opatření, o nichž vládní koalice jedná, je zákaz jízdy kamionů v neděli s tím, že dopravci by měli možnost dojezdu na místo vykládky, řekl Andrej Babiš. O úpravách provozu kamionů bude tento týden jednat se Sdružením ČESMAD Bohemia.

Nový systém výběru mýtného má platit od 1. prosince, ministr vyzval dopravce, aby si proto vyzvedávali palubní jednotky, které mají pohyb nákladních aut monitorovat. Obce pak podle něj mají v co nejkratší době úseky, na nichž kamiony nechtějí, vybavit potřebnými značkami. Rozšíření stávajících zpoplatněných silnic je naplánováno na 1. leden. Plošný zákaz jízdy kamionů po silnicích nižších tříd si vyžádá změnu zákona, kterou ministerstvo připravuje a hodlá ve Sněmovně předložit jako poslaneckou iniciativu.

Nezpoplatněné úseky silnic prvních tříd bude ministerstvo po zavedení změny sledovat. „Pokud to bude mít dopad na životy občanů, po šesti měsících bych provedl změnu vyhlášky a rozšířil zpoplatnění i na tyto dosud nezpoplatněné úseky, což je přibližně 900 kilometrů,“ uvedl Vladimír Kremlík.

Obce podle Františka Lukla také žádají, aby dopravci dostali povinnost monitorovací palubní jednotky nevypínat po celou dobu jízdy po území Česka, což by ukázalo, zda se zpoplatněným úsekům nevyhýbají. Podle Vladimíra Kremlíka je to možné, obdobná forma sledování jízd se používá na Slovensku. Zda tuto možnost do novely zahrne, ale neuvedl. František Lukl po jednání novinářům řekl, že obce také chtějí, aby se v listopadu a prosinci počty kamionů podrobně sledovaly tak, aby bylo možné po zavedení změn jasně říct, jaké mají dopady.

Možnost neustálého sledování kamionů prostřednictvím palubních jednotek kritizuje stávající provozovatel mýtného firma Kapsch. „Na Slovensku zavedli povinnost kamionů mít zapnutou palubní jednotku na všech silnicích republiky, aby je sledovali stylem velkého bratra. Výsledkem je, že na Slovensku vyberou o polovinu mýtného méně než v Česku, a SkyTollu tam na provozních nákladech zaplatí každoročně víc než 50 procent ze všech vybraných peněz,“ uvedl mluvčí společnosti Kapsch David Šimoník. Přístup ministerstva podle něj dokazuje, že resortu stále chybí jasná koncepce zpoplatňování silnic.

Do nového mýtného systému se po prvním týdnu zaregistrovalo 38 000 vozidel od 4000 dopravců. Registrace zatím brzdí právní spory kolem mýta, většina z registrovaných jsou velké dopravní firmy, malí dopravci vyčkávají. Vyplývá to z informací budoucího správce mýta společnosti CzechToll. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže minulý týden zatím nepravomocně zakázal plnění mýtné smlouvy, a to s ročním odkladem. Stát proti tomu podá rozklad.

Konsorcium CzechToll/SkyToll loni uspělo v tendru s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Současnou mikrovlnnou technologii nahradí satelitní systém. Přípravy nového mýta v posledních měsících provází řada sporů. Ministerstvo i CzechToll nicméně pokračují v přípravě nového mýta. O situaci chtějí s vládními partnery jednat sociální demokraté. S Vladimírem Kremlíkem mají schůzku ve čtvrtek, na dnešní koaliční radě Andrej Babiš toto téma řešit nechce.

 

Zdroj : ČTK

MD se chce zaměřit na koridor Dunaj-Odra, pro Labe chce rezervy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ministerstvo dopravy navrhlo vládě se při dalších jednáních o projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL) zaměřit na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu, která by měla sloužit jako rezerva do budoucna. Vláda se bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě během října. Na dnešním semináři Akademie věd věnovanému této studii to řekla Martina Bártová z ministerstva dopravy. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by přitom stálo více než 300 miliard.[/quote]

Ministerstvo původně doporučilo labskou část projektu zcela vyřadit, protože její zahrnutí se podle studie jeví jako rizikové. Po připomínkách některých ministerstev a krajů se však nakonec rozhodlo ponechat pro Labe územní rezervy, které studie vymezila. Zachování rezervy tak do budoucna omezí případné velké projekty na území, kterým by labská část koridoru vedla, pro případ, že by stát později rozhodl i o připojení Labe ke koridoru.

I přesto ovšem ministerstvo vládě doporučilo se prioritně zaměřit na propojení Dunaje a Odry. V případě souhlasu vlády by ministerstvo následně zadalo zpracování podkladů k vyhodnocení vlivů na životní prostředí (proces EIA).

O výsledcích studie proveditelnosti se dnes hovořilo také na semináři, ve kterém diskutovali kritici a zastánci projektu. Podle odpůrců studie postupovali její tvůrci nepřesně a nekorektně a materiál obsahuje zavádějící výsledky. Zpracovatelé studie se proti tomu ohradili s tím, že jejich kritici opomíjejí různé faktory, které k výsledkům vedly.

Senát už v létě vyzval ministerstvo dopravy k vypracování zahraničního oponentního posudku ke studii. Bártová k tomu dnes řekla, že ministerstvo jeden oponentní posudek už má, pochází však od tuzemských organizací. Mezinárodní posudek by podle ní musel zadat někdo jiný.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

 

Zdroj : ČTK

Generálním ředitelem ŘSD je Mátl, dnes ho jmenoval Kremlík

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Radek Mátl, který byl dosud pověřený vedením Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), se dnes stal generálním ředitelem organizace. Jmenoval ho ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), který to oznámil na twitteru. Mátl ve funkci nahradil Pavola Kováčika, který skončil v červenci. Mátl byl předtím ředitelem úseku výstavby. Ministerstvo už má také plán transformace ŘSD, v roce 2021 založí akciovou společnost.[/quote]

Podle Kremlíka se Mátl při dočasném vedení silničářů osvědčil, a proto se ho rozhodl jmenovat generálním ředitelem natrvalo. „Perfektně se vyzná v přípravě i stavbě silnic a dálnic. Jsem si jist, že je člověkem, který dokáže zkracovat doby výstavby i oprav, nalezne a prosadí řešení u blokovaných staveb,“ uvedl ministr.

Jde už o třetí změnu v čele ŘSD v letošním roce. Krátce po nástupu Kremlíka do funkce ministra dopravy skončil v květnu dlouholetý šéf silničářů Jan Kroupa. Jeho nástupce pak ve funkci vydržel do července, kdy podle ministerstva odstoupil ze zdravotních důvodů. Od té doby organizaci vedl právě Mátl, dosud ovšem pouze přechodně.

Mátl strávil v ŘSD prakticky celou svou kariéru. Absolvent stavební fakulty ČVUT začínal v roce 2004 jako investiční referent, od ledna 2012 byl rok a tři čtvrtě vedoucím oddělení technické podpory, poté od září 2013 do ledna 2015 vedl odbor realizace staveb (později odbor investiční přípravy staveb). Předtím, než byl letos v červenci pověřen řízením celého ŘSD, působil čtyři a půl roku ve funkci ředitele úseku výstavby.

Kremlík dnes také uvedl, že ministerstvo už má plán transformace ŘSD. Ta by se měla uskutečnit ve dvou etapách. Vedle stávající organizace stát v roce 2021 založí akciovou společnost, kam postupně převede vybrané úkoly ŘSD. Zejména telematiku a projekty dálnic D6, D3 a D35. Poté ministerstvo připraví zákon, který zakotví ŘSD jako jednu akciovou společnost. Stát si od toho slibuje, že státní organizace bude po přeměně lépe přizpůsobená tržnímu prostředí, což by mělo vést ke zrychlení dopravní výstavby.

V Česku je nyní rozestavěno téměř 40 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Letos by mělo být otevřeno zhruba 26 kilometrů nových dálnic, loni stát zprovoznil čtyři kilometry. V ČR je v provozu 1248 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy.

 

Zdroj : ČTK

Pořízení přepravních jednotek kombinované dopravy

Od
Michaela Drábková
-
dig

[quote]Ministerstvo dopravy jakožto Řídicí orgán Operačního programu Doprava (OPD) vyhlašuje výzvu pro předkládání žádostí o podporu v rámci programu Pořízení přepravních jednotek kombinované dopravy. Celková disponibilní alokace v rámci této druhé výzvy u tohoto programu bude 90 milionů Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu ve výši až 30 % ze způsobilých výdajů projektu.[/quote]

 

Potenciálními příjemci podpory budou vlastníci či provozovatelé přepravních jednotek. Žádost o podporu v rámci informačního systému IS KP14+ bude žadatelům zpřístupněna od 11. 10. 2019 a od 25. 10. 2019 mohou být předkládány vlastní žádosti. Konečný termín pro předkládání je 10. 1. 2020.

 

Hlavními podporovanými aktivitami v rámci této výzvy jsou investice na pořízení hmotného majetku – nových přepravních jednotek schválených pro kontinentální KD, a to:

 

  1. intermodálních návěsů;
  2. výměnných nástaveb;
  3. vnitrozemských kontejnerů (nikoliv však námořních kontejnerů ISO);
  4. speciálních přepravních jednotek, včetně nových technologií, pro kontinentální kombinovanou dopravu, jež nelze zahrnout mezi jednotky uvedené pod písmeny a) až c).

 

Podrobná specifikace všech pravidel a podmínek je uvedena ve vlastním dokumentu výzvy a v související dokumentaci. Tyto dokumenty jsou zveřejněny na webu www.OPD.cz v sekci výzev.

 

Přímý odkaz na dokumentaci výzvy: http://www.opd.cz/stranka/vyzva-74

LPG může výrazně snížit emise v dopravě do doby, než dostatečně vzroste podíl bezemisních alternativ

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pro snížení emisí škodlivých plynů a prachových částic ze silniční dopravy je nezbytné, aby se zvýšil podíl vozidel na alternativní paliva. Elektromobily jako ideální bezemisní vozidla se prosazují jen velmi pomalu a jejich podíl v dopravě do roku 2030 dosáhne maximálně 15 procent. Pro snižování emisí v krátkodobém a střednědobém horizontu však již existuje alternativa v podobě LPG, které disponuje prověřenou technologií, potřebnou infrastrukturou i fungujícím trhem. Nové bioLPG má navíc potenciál snížit emise CO2 až o 90 procent. Uvádí to čerstvá studie Vize pro LPG publikovaná Evropskou asociací LPG.[/quote]

Více než 250 milionů – tolik vozidel křižuje evropské silnice. Energetická účinnost nových motorů se sice neustále zvyšuje, přesto se sektor dopravy v EU podílí na emisích skleníkových plynů z celých 25 procent. Oxidy dusíku (NOx) a prachové částice obsažené v emisích ze silničních vozidel představují jeden z největších problémů, především ve velkých městech. Poptávka po mobilitě přitom neustále roste. V souladu s takzvanou Pařížskou dohodou z roku 2015 je cílem EU do roku 2050 snížit emise silniční dopravy o 60 procent. „Tento ambiciózní plán se z velké části opírá o zvyšování podílu alternativních paliv v dopravě, ten však i přes snahy evropských institucí a národních vlád roste jen velmi pozvolna. Více než 90 procent nových vozidel registrovaných v EU v roce 2018 mělo pohon na benzín či naftu,“ uvádí Ivan Indráček, předseda České asociace LPG.

Spalovací motor tak v krátkodobém i střednědobém horizontu nadále zůstane nejrozšířenějším pohonem silničních vozidel. Bezemisní elektromobily se na současném evropském vozovém parku podílejí z pouhého jednoho procenta a očekává se, že k roku 2030 vystoupá tento podíl maximálně na 15 procent. „Než se elektromobily výrazněji prosadí, bude potřeba snižovat stále rostoucí emise z dopravy jinak, například podporou vozů na LPG. Toto alternativní palivo má všechny potřebné předpoklady: je to čisté, účinné, hospodárné a bezpečné řešení, které již dnes kompletně disponuje prověřenou technologií, dostatečnou infrastrukturou i fungujícím trhem,“ vysvětluje Ivan Indráček.

Tyto a mnohé další informace přináší nedávno publikovaná studie Evropské asociace LPG (Liquid Gas Europe) nazvaná Vize pro LPG (Vision for Autogas), která odkrývá potenciál tohoto alternativního paliva. S více než 8 miliony osobními vozidly a tříprocentním podílem na celkovém počtu aut na evropských silnicích se LPG těší prvnímu místu v žebříčku alternativních paliv. Podobné je to v Česku. „Počet vozidel na LPG je v tuzemsku dle našich odhadů asi 170 tisíc. Zatímco celkový počet standardních veřejných čerpacích stanic je 3 000, LPG je možné načerpat na 950 čerpacích stanicích. Pro srovnání: plnicích stanic CNG je asi 200,“ popisuje Ivan Indráček.

Díky novému bioLPG až o 90 procent méně emisí CO2

Klasické LPG vzniká jako doprovodný produkt při těžbě zemního plynu nebo při zpracování ropy. Představuje tedy účinné využití těchto zdrojů. V březnu loňského roku pak na trh dorazila novinka v podobě bioLPG. Svými vlastnostmi a chemickým složením je totožné s klasickým LPG, neřadí se však mezi fosilní paliva, neboť je vyráběno z obnovitelných zdrojů. V současné době se však získává zejména jako hlavní produkt při výrobě hydrogenovaných olejů (HVO), které vznikají například zpracováním živočišných tuků nebo rostlinných olejů. „BioLPG lze míchat s běžným LPG, případně jím běžné LPG zcela nahradit, není tudíž potřeba žádných změn ve stávajících technologiích či infrastruktuře. Podle studie Vize pro LPG má bioLPG potenciál snížit emise CO2 až o 90 procent, představuje tedy palivo budoucnosti a významný nástroj pro snižování emisí v silniční dopravě,“ uvádí Ivan Indráček.

Přes 10 procent vozů na LPG do roku 2050

V současné době se na evropském vozovém parku auta s alternativními pohony podílejí zhruba ze 4,1 procenta, zatímco více než 95 procent silničních vozidel je stále poháněno konvenčními palivy. Studie Vize pro LPG přitom předpokládá, že dostalo-li by se vozům na LPG odpovídající podpory, mohl by jejich maximální podíl na trhu do roku 2040 dosáhnout k výši 10,7 procenta. Podle tohoto scénáře by pak vozy na LPG do roku 2050 pomohly snížit emise ze silniční dopravy o 401 milionů tun CO2, 5 913 tun prachových částic a 459 tisíc tun NOx.

Evropská asociace LPG tak ve své studii vyzývá odpovědné politické činitele, aby se zasadili mimo jiné o urychlení implementace infrastruktury pro alternativní paliva, zvýšení povědomí uživatelů o výhodách a dostupnosti alternativních paliv či přijali podpůrná opatření pro vozidla s alternativními pohony. Vhodnou podporou mohou být například výjimky z dálničních poplatků a silničních daní, parkování zdarma a podobně. Zároveň by mělo být též zajištěno upřednostňování vozů na LPG a další alternativní paliva při zadávání veřejných zakázek. Podobná opatření navrhuje i Národní akční plán čisté mobility. „Nová legislativa v Česku ale osvobozuje od dálničních poplatků elektromobily a dává slevu vozům na CNG, přičemž zapomíná na obdobnou podporu LPG. To odporuje principu technologické neutrality,“ uzavírá Ivan Indráček.

 

Zdroj : EALPG

Registrace do nového mýta brzdí spory, malí dopravci vyčkávají

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Do nového mýtného systému, který by měl být spuštěn od letošního prosince, se po prvním týdnu zaregistrovalo 38.000 vozidel od 4000 dopravců. Registrace zatím brzdí právní spory kolem mýta, většina z registrovaných jsou velké dopravní firmy, malí dopravci vyčkávají. Vyplývá to z informací budoucího správce mýta společnosti CzechToll. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) minulý týden zatím nepravomocně zakázal plnění mýtné smlouvy, a to s ročním odkladem. Stát proti tomu podá rozklad.[/quote]

Skoro 90 procent vozidel prozatím do systému zaregistrovali vydavatelé tankovacích karet a společnosti, které řeší dopravcům mýto na klíč. Tyto společnosti se podle CzechTollu na změnu mýtného systému připravují dlouhodobě, stejně jako velcí dopravci s desítkami vozidel. Komplikace lze podle firmy naopak očekávat u malých dopravců, kteří nyní po rozhodnutí ÚOHS z minulého týdne registrace takřka zastavili.

„Stav právní nejistoty kolem budoucnosti mýtného systému v Česku nám neprospívá. Namísto registrací řešíme dotazy dopravců, zda bude satelitní mýtný systém opravdu spuštěn a zda se mají registrovat,“ uvedl šéf CzechTollu Matej Okáli. Ten ujistil, že systém bude spuštěn podle plánu, a to k 1. prosinci letošního roku. „Co nejčasnější registrace je proto nutná,“ podotkl.

Registrace do nového systému začaly v neděli 22. září. CzechToll zatím dopravcům vydal přes tisícovku nových palubních jednotek. Celkem jich společnost má k dispozici 450.000. V rámci současného systému je mezi dopravci přes půl milionu jednotek, část je však nevyužívaná. Dopravci pro registrace převážně využívají internet, obchodní místa na čerpacích stanicích jsou prozatím využívána jen minimálně.

Dopravci mohou k registraci využít vybraná prodejní místa, je jich přes 200. Dalšími možnostmi jsou registrace přes web, prostřednictvím vydavatelů palivových karet a pro velké dopravce existuje speciální tým, který je registrací do systému provede.

Konsorcium CzechToll/SkyToll vystřídá na pozici správce mýta firmu Kapsch. Konsorcium vloni uspělo v tendru s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Současnou mikrovlnnou technologii nahradí satelitní systém, který na dálnicích začne fungovat v prosinci, na silnicích první třídy pak od ledna.

Přípravy nového mýta v posledních měsících provází řada sporů. ÚOHS ve čtvrtek vydal rozhodnutí, ve kterém zakázal plnění mýtné smlouvy. Zákaz ale začne platit až rok po právní moci rozhodnutí úřadu. To pravomocné není a lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Ministerstvo i CzechToll proto pokračují v přípravě nového mýta.

 

Zdroj : ČTK

Firma ČEMAT slaví 25 let na českém trhu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost ČEMAT, přední dodavatel příslušenství pro manipulační a stavební techniku, v letošním roce slaví čtvrtstoletí svého působení na českém trhu. Bohaté zkušenosti společnosti mělo a má možnost využívat široké portfolio zákazníků z nejrůznějších oblastí a po dobu své existence si firma vybudovala nejen české, ale i evropské jméno s řadou významných zahraničních dodavatelů mezi něž se řadí Michelin, Bolzoni Auramo Meyer nebo CAMSO (Camoplast Solideal).[/quote]

Historie značky ČEMAT se datuje do roku 1994. Firma byla založena s cílem vytvořit úspěšný byznys v oblasti, která se jevila být v tehdejším prostředí výzvou s dobrým podnikatelským záměrem – v oblasti obchodu a techniky se zaměřením na logistiku.

Neustále se vyvíjející obchodní činnost mladé společnosti přinášela celému týmu nejen radost z úspěchů, ale i slušnou obživu. Postupné sílící velmi seriózní vztahy se zahraničními partnery a nastartovaný byznys se tedy začal slibně rozvíjet, čemuž také napomáhala ekonomická situace, hlad po všem novém a potřeby rychle rostoucího trhu postkomunistické ekonomiky. Předpokladem k úspěchu a expanzi přispěla zřejmě také skutečnost, že vydělané finanční prostředky firma obratem reinvestovala zpět do rozvoje společnosti a jejího dalšího progresivního růstu.

Součástí mise společnosti nebyla nikdy prioritně honba za ziskem a penězi, byli to vždy především lidé, mezilidské vztahy, vzájemná úcta a respekt a efektivní skloubení zručnosti českých a slovenských rukou se schopností nových mladých manažerských dovedností.

„Věříme, že náš úspěch spočívá v tom, že se snažíme našim zákazníkům nabídnout široké portfolio produktů v oblasti manipulační a stavební techniky, a dodat takový produkt, jaký je pro jejich potřeby nejvhodnější,“ říká Michal Džupin, jednatel ČEMAT trading, spol. s r.o. a dodává, „jsem rád, že společně s kvalitními službami, výběrovými dodavateli a naším know-how českého a slovenského trhu jsme si za těch 25 let působení na českém trhu vybudovali dobré jméno a necháváme za sebou kus dobře odvedené práce.“

S cílem zvýšit kvalitu vzdělanosti svých zaměstnanců i odborné veřejnosti otevřel ČEMAT v roce 2011 školící centrum v Bohumíně-Skřečoni. Jeho vizí je nabídnout kvalitní služby v oblasti vzdělávání a nabízí prostory k pronájmu pro školení.

Dalším významným milníkem v rozvoji společnosti byl rok 2015, kdy se centrála v Bohumíně významně rozrostla – vznikl nový moderní areál, který je strategicky situován vedle dálnice D1 a polských hranic. Projekt původně zamýšlený jako rozšíření stávajících skladových prostor se během let rozrostl a vzniklo tak 8 skladovacích hal o velikosti až 6 000 m2, venkovní skladovací plochy o velikosti až 15 000 m2, administrativní budovy se zázemím i nové dílny.

ČEMAT má sesterské firmy na Slovensku – v Martine a Banské Bystrici s obchodním zastoupením po celé Slovenské republice a i tam je tedy významným hráčem na poli příslušenství manipulační a stavební techniky. Na obou trzích je pak ČEMAT partnerem výrobců Michelin, Magna Tyres, Camso, Galaxy, Marangoni. V letošním roce rozšířil ČEMAT své portfolio dodavatelů o výrobce EM pneumatik značky Triangle, čímž je nyní schopen splnit požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků. Mimo pneumatiky na stroje firma nabízí například přídavná zařízení na VZV od značky Bolzoni Auramo Meyer, vážící systémy značky Griptech, polyuretanová kolečka Räder Vogel, sedačky KAB, zemědělské pásy, tak i služby jako opravy a plnění pneumatik nebo mobilní servis.

Ve společnosti ČEMAT v současné době pracuje přes 70 lidí – jak v centrále, tak pražských pobočkách a v obchodní síti po celé republice. Společnost jako dobrý zaměstnavatel a společensky odpovědná firma dlouhodobě i menší potřebné dobročinné projekty.

 

Zdroj : ČEMAT

Stát chce navýšit kapacity na železnici rychlodráhami a terminály

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Stát se bude snažit navýšit podíl nákladní přepravy na železnici oproti silniční dopravě. K tomu by mělo přispět zvýšení kapacit železnice, a to například výstavbou vysokorychlostních tratí. Další investice státu směřují i na výstavbu terminálů a podporu kombinované přepravy. Na konferenci Green Train to řekl Jindřich Kušnír z ministerstva dopravy.[/quote]

V loňském roce nákladní vlaky v tuzemsku přepravily více než 99 milionů tun zboží. To je asi 22 procentní podíl, silniční nákladní doprava měla 70 procent a další formy přepravy, jako jsou lodní nebo letecká zbylých osm procent.Stát tak nesplňuje normy, které žádá EU. Podle nich by podíl železnice při přepravě zboží měl nyní činit okolo 25 procent, do roku 2030 30 procent a v roce 2050 pak polovinu. To je však podle odborníků nesplnitelné, protože současný stav tuzemské železnice větší využití nákladních vlaků neumožňuje.

„Dnes v Česku nemá železnice kapacitu, flexibilitu a je značně nespolehlivá, tím pádem pro řadu odvětví naprosto nepoužitelná kvůli hrozícím, respektive pravidelným zpožděním, a s tím souvisejícím výpadkům ve výrobě,“ uvedl Martin Kment z poradenské společnosti Logio.

Podle Kušníra by využití moderních technologií pomohlo zvýšit kapacitu železnice pouze o jednotky procent. Řešením je tak podle něj jedině navýšení kapacit tratí, například výstavbou vysokorychlostních tratí. „Pokud hledáme balanc mezi osobní a nákladní dopravou, právě vysokorychlostní tratě dokážou odvézt osobní dopravu, na současných tratích tak zbude víc prostoru pro přepravu nákladu,“ podotkl.

Stát se podle něj v současnosti snaží podporovat nákladní dopravu na železnici také dalšími projekty za půl miliardy korun. Ty podporují stavbu terminálů a využití kombinované přepravy. Jeden z terminálů si dnes účastníci konference prohlídli v Nymburce.

K posílení železnice by naopak podle účastníků konference nepomohlo zdražení mýta. Zvýšené náklady dopravců by se podle nich pouze přesunuly na ceny služeb. Přeprava po železnici je v současné době podle sdružení železničních dopravců Žesnad o 15 procent dražší než po silnici.

Jednou ze základních výhod přepravy na železnici je podle expertů její příznivější dopad na životní prostředí oproti silniční dopravě. Právě silniční doprava patří v rámci průmyslu k největším znečišťovatelům oxidem uhličitým.

Nákladní dopravci na železnici si dlouhodobě stěžují na nedostatečné kapacity pro jejich vlaky. I přes hustou železniční síť jsou totiž cesty na některých trasách přeplněné. V takových případech dostávají přednost osobní vlaky.

Zdroj : ČTK

V MOŠNOVSKÉ ZÓNĚ VYROSTE NOVÝ KONTEJNEROVÝ TERMINÁL

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava, Správa železniční a dopravní cesty, společnost Concens Investments a přístav Antverpy budou spolupracovat na vzniku a rozvoji nového kontejnerového terminálu ve strategické mošnovské průmyslové zóně. Dnes o tom uzavřeli memorandum.[/quote]

Nový terminál mimo jiné logisticky propojí Moravskoslezský kraj s jedním z největších přístavů v Evropě –  Antverpy. Předpokládá se také přesun významného podílu nákladu a zboží ze silnic na železnici. Memorandum podepsali moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, ostravský primátor Tomáš Macura, náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Správy železniční dopravní cesty Mojmír Nejezchleb, statutární ředitel společnosti Concens Investments Petr Kalina a manažer pro mezinárodní rozvoj přístavu Antverpy Wim Dillen.

„Zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji a zvýšení bezpečnosti silniční dopravy v regionu je pro nás prioritní. Proto podporujeme veškerá technická opatření a obchodní aktivity směřující k zahájení provozu terminálu a jeho bezkoliznímu fungování a rozvoji. Tím, že Správa železniční a dopravní cesty postaví novou odbočku z železniční trati Studénka-Veřovice přímo na II. tranzitní železniční koridor, propojí lépe mošnovské letiště a průmyslovou zónu s Evropou. Podstatná část kontejnerové nákladní dopravy se tak přenese ze silnic na koleje a sníží se ekologická zátěž z dopravy,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Dodal, že díky aktivitě Moravskoslezského kraje byla pořízena studie přímého odbočení z II. tranzitního železničního koridoru ke kolejovému napojení terminálu kombinované dopravy a na Letiště Leoše Janáčka Ostrava.  „Díky této studii byla stavba zahrnuta do plánu investic Státního fondu dopravní infrastruktury. V současnosti se pracuje na projektové přípravě. Tato odbočka je pro železniční napojení nového terminálu naprosto klíčová,“ zdůraznil hejtman Ivo Vondrák.

„Rozvoj obchodních vztahů s přístavem v Antverpách a dobudování logistického cargo terminálu v Mošnově nepochybně přinesou významné ekonomické impulsy a příliv nových investic nejen pro Ostravu, ale pro celý kraj. Je tedy logické, že město již od počátku prosazuje vznik Multimodálního terminálu v Mošnově. Posílení a zintenzivnění carga v průmyslové zóně může významně přispět i k rozvoji ostravského letiště. Protože jednou z priorit města je zlepšování životního prostředí, tak také vítáme s tím související, připravované zvýšení kapacity železniční infrastruktury, které umožní další převedení významné části dopravní zátěže ze silniční sítě na železnici. Pro zdejší firmy to bude mít významný ekonomický přínos, pro region to bude znamenat výrazně nižší emise z nákladní automobilové dopravy,“ sdělil primátor Statutárního města Ostravy Tomáš Macura.

Investorem projektu s názvem Terminál kombinované dopravy Mošnov je společnost Consens Investments (mateřská společnost Ostrava Airport Multimodal Park s.r.o.). Při jeho přípravě a realizaci využije dotaci z Operačního programu Doprava Ministerstva dopravy ČR. Předpokládá, že terminál zprovozní začátkem roku 2022.

Stavba nového terminálu kombinované dopravy je příležitost pro rozvoj obchodních vztahů s přístavem Antverpy, a to jak z pohledu importu, tak exportu pro oba regiony.

Přístav Antverpy je se svými 235 miliony tun námořního carga zmanipulovanými v roce 2018 největším rostoucím přístavem v Evropě za posledních 6 let. Realizaci projektu Terminálu kombinované dopravy Mošnov považuje vedení přístavu jako významnou příležitost a impuls pro rozvoj obchodních vztahů s Českou republikou. „Železniční dopravu podporujeme jako velmi důležitou a zásadní alternativu vůči silniční přepravě. Projekt Terminál kombinované dopravy Mošnov má přesvědčivé ambice být jedním z největších a komplexním hubem ve střední Evropě s dlouhodobým a udržitelným růstem,“  dodal manažer pro mezinárodní rozvoj přístavu Antverpy Wim Dillen.

 

Zdroj: Moravskoslezský kraj, kancelář hejtmana

CPI v inzerátu kritizuje Prahu kvůli zakázce na opravu metra

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Skupina CPI Property Group pohrozila Praze v dnešním inzerátu v deníku E15 trestním oznámením kvůli zakázce na opravu stanice metra, kterou nezískala. Podle CPI pražští radní a Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) porušili zákon, když se s jinými developery dohodli na založení společného podniku k opravě stanice Nádraží Holešovice. Skupina CPI miliardáře Radovana Vítka uvedla, že na založení podniku nebylo vypsáno transparentní výběrové řízení a že podá v případném novém tendru lepší nabídku než konkurence. DPP kritiku odmítl, považuje výběr partnera za správný, vlastní totiž v okolí nejvíce pozemků.[/quote]

DPP se podle dřívějších informací E15 dohodl na vytvoření společného podniku se společností Nové Holešovice Development, která patří developerům Karlín Group a Ungelt Group. Společný podnik by měl mít na starosti opravu severního vestibulu stanice metra Nádraží Holešovice i stavbu kanceláří či obytných prostor v okolí. Smlouvu s investorem chce DPP podepsat do konce října. Podle CPI se ale nekonalo výběrové řízení, což by mohlo znamenat porušení zákonné povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ze strany vedení Prahy i DPP.

„Z hlediska řádné péče proto postoupíme tento podnět kromě orgánů hlavního města Prahy a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže také Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Transparency International – Česká republika za účelem prověření věci,“ píše CPI Property Group v celostránkovém inzerátu v deníku.

„Pozemky DPP v okolí stanice Nádraží Holešovice jsou samy o sobě nezastavitelné, jsou nepravidelné a bez domluvy s vlastníky okolních pozemků není možné jejich zhodnocení nebo využití na další rozvoj. DPP by mohl své pozemky v oblasti prodat, čímž by sice získal rychlý jednorázový příjem, ale definitivně by ztratil vliv na to, jakým způsobem bude zástavba v bezprostředním okolí stanice metra vznikat,“ řekl ČTK Dan Šabík z DPP.

V okolí stanice metra mají podle Šabíka pozemky tři vlastníci bez jejichž dohody není možná zástavba. Těmi jsou hlavní město, DPP a dceřiná společnost skupiny Nové Holešovice Development. „Skupina CPI Property Group nevlastní v této oblasti žádný pozemek,“ sdělil Šabík.

V textu skupina nabízí, že se zúčastní případného tendru, nebo vstoupí do stávajících smluvních vztahů ve společném podniku za stejných podmínek jako konkurence, ale poskytne DPP lepší výnos. „Na základě stávajících informací je navíc skupina CPI Property Group připravena poskytnout DPP v této souvislosti finanční plnění ve výši 100,000.000 Kč navíc nad plnění smluvené v dohodě se společností Nové Holešovice Development,“ uvádí CPI.

 

Zdroj : ČTK

1...894895896...1 149Strana 895 z 1 149

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253