Domů Blog Strana 904

Musk představil tunel pro superrychlou jízdu

[quote]Americký miliardář Elon Musk v noci na dnešek SEČ novinářům a pozvaným hostům představil svůj testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v kalifornském velkoměstě. Zkušební jízda byla podle účastníků působivá, byť kodrcavá. Musk mezitím zdůraznil, že tunel ještě čekají úpravy, které zajistí plynulou jízdu, napsala agentura AP.[/quote]

Hosté nastoupili do elektromobilu od výrobce Tesla a jeli nad zemí v Los Angeles ke stanici známé jako O’Leary Station, která se nachází v obydlené oblasti. Tam ve voze sjeli speciálním výtahem do překvapivě úzkého tunelu, který se nachází v hloubce asi devíti metrů. Červené světlo vystřídalo zelené, řidič prudce zrychlil a spolujezdci si připadali jako na diskotéce nebo ve vesmírné lodi. Vůz při jízdě kodrcal, jednomu z cestujících se udělalo nevolno a jiný křičel, jako by byl na horské dráze.

„Mám to. Řekl jsem si, tohle sakra bude fungovat,“ prohlásil Musk před reportéry. Kodrcání bylo podle něj způsobeno tím, že před testovací jízdou „tak nějak došel čas“. Musk zdůraznil, že jde pouze o prototyp a že jízda v konečné verzi tunelu bude plynulá.

Testovací jízda byla výrazně pomalejší než se očekává ve finále. Zatímco nyní jel vůz rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi tunelu by se mělo podle plánu jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. Přesto byla ale cesta výrazně rychlejší než po běžné silnici, a to i mimo dopravní špičku, píše AP.

Musk zároveň oznámil, že opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se bude pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto.

Musk před dvěma roky na twitteru oznámil, že ho „dopravní provoz dovádí k šílenství“, a postaví proto tunel. Následně založil společnost The Boring Company, která začala tunel hloubit.

U příležitosti testovací jízdy Musk poprvé popsal, jak funguje systém dopravy, kterému dal jméno „loop“. Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj ve světových metropolích mohly být pomocí výtahů spuštěny do tunelů. Několik autonomních vozidel by v tunelech bylo k dispozici pro chodce a cyklisty. V tunelech by se pak všechny vozy mohly pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ řekl Musk.

Podle agentury AP nicméně nejde o vysokorychlostní přepravu osob za využití technologie nazývané hyperloop (česky hypersmyčka), kterou Musk rovněž propaguje a která by měla umožnit cestovat rychlostí více než 1200 kilometrů za hodinu. Tento systém počítá s pohybem přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.

 

Zdroj : ČTK

Tuzemskou ESA logistika ovládla japonská Hitachi Transport System

[quote]Stoprocentním vlastníkem tuzemské společnosti ESA logistika, která se věnuje dopravě a skladování, se stal japonský koncern Hitachi Transport System. Dosud vlastnil 51 procent podílu ve firmě.[/quote]

Ve vlastnické struktuře podniku tak skončili její zakladatelé Roman Pekrt a Zdeněk Zahrádka. Společnost o tom dnes informovala ČTK. Cenu transakce žádná ze stran neuvedla.

V souvislosti se změnou majitele se změnilo nejužší vedení firmy. Novým generálním ředitelem se stal Marek Cvačka, který dosud v podniku zastával funkci provozního ředitele. Na pozici šéfa společnosti nahradil Romana Pekrta. Ten spolu se Zahrádkou ve firmě končí. Důvody změn ani prodeje společnost neuvedla.

Společnost poskytuje logistické služby a dopravní řešení pro silniční, železniční, námořní a leteckou dopravu, včetně skladování. Od roku 2007 je součástí koncernu Hitachi Transport System. Skupina ESA logistika, do níž vedle tuzemského podniku patří slovenská a polská pobočka, vytvořila loni tržby zhruba 3,9 miliardy korun. Společnost zaměstnává přibližně 1500 lidí.

 

ZDroj : ČTK

Dopravci odmítají uzákonění zákazu jízdy v levém pruhu

[quote]Silniční nákladní dopravci odmítají záměr ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) na uzákonění zákazu jízdy kamionů v levém pruhu na dálnicích. Podle nich by úřady měly dopravním kalamitám předcházet preventivní údržbou a postižené úseky v případě krize případně uzavřít.[/quote]

V tiskovém prohlášení to uvedlo sdružení dopravců Česmad Bohemia. Ťok minulý týden v reakci na dopravní kolaps na D1 začal zvažovat legislativní změny, které by zakázaly kamionům na dálnicích jízdu v levém pruhu včetně předjíždění.

Podle dopravců zákaz jízdy v levém pruhu dopravním kolapsům nezamezí. V případě nutnosti je možné tento zákaz vynucovat dopravními značkami, jejichž využití postačí v případě kritických úseků, dodalo sdružení.

„Když už hrozí opravdová sněhová kalamita, dálnici uzavřeme pro všechna vozidla a pusťme je tam, až bude sjízdná. Funguje to tak i v Alpách, nevím, proč by to nemělo fungovat na Vysočině,“ uvedl generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř.

Sdružení zopakovalo, že příčinou problémů na D1 v minulém týdnu byla nedostatečná zimní údržba ze strany silničářů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) to odmítlo s tím, že jednou z hlavních příčin byly vedle nepříznivého počasí řidiči nákladních vozů, kteří si na dálnicích vybírali povinnou přestávku, a tím blokovali průjezd dálnici i technice silničářů.

Doprava na páteřní dálnici zejména na Vysočině od středy do čtvrtka minulého týdne při hustém sněžení zkolabovala. Kolony dosahovaly desítek kilometrů. Kraj Vysočina uvedl, že kolaps způsobila nepřipravenost opravovaného úseku na zimní podmínky. Někteří řidiči stáli v kolonách 14 hodin, upozornil kraj.

Stát kvůli zpoždění oprav na úseku Humpolec-Větrný Jeníkov v pondělí odstoupil od smlouvy se stavebními firmami, které na úseku pracovaly a zároveň chce úsek co nejdříve zprovoznit. Dnes tyto stavební firmy uvedly, že od smlouvy odstoupily i ony.

 

Zdroj : ČTK

Státní podpora: Komise schvaluje 350 milionů EUR z veřejných prostředků na podporu přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici v Německu

[quote]Evropská komise schválila 10. prosince podle pravidel EU pro státní podporu německé schéma podpory přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici. Program podpoří provozovatele železniční nákladní dopravy v Německu, aby přispěl ke snížení dopravních zácp a emisí CO2.[/quote]

Komisařka Margrethe Vestager uvedla: „Podpora přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici je jedním z mnoha opatření, která musí Evropa přijmout na pomoc zlepšení ekologického dopadu, ale nezatíží přepravce.“

V srpnu 2018 Německo oznámilo Komisi systém podpory veřejné železniční nákladní dopravy. Celkový rozpočet má rozpočet 350 milionů EUR od roku 2018 do roku 2023. Provozovatelé železniční nákladní dopravy budou mít hrazeno až 45 % poplatků za využívání železniční sítě.
Očekává se, že provozovatelé železniční nákladní dopravy s touto podporou přenesou na železniční nákladní dopravce nižšími cenami. Provozovatelé železniční nákladní dopravy budou povinni informovat své zákazníky o tom, že jejich poplatky za dopravu byly výrazně sníženy.

Komise zjistila, že systém je přínosný pro životní prostředí a pro mobilitu; neboť podporuje železniční dopravu méně znečišťující ovzduší než silniční doprava. Současně snižuje přetížení silnic. Komise rovněž shledala, že opatření je přiměřené a nezbytné k dosažení sledovaného cíle podpory přechodu přepravy z jiného druhu dopravy na železnici.
V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že opatření je v souladu s pravidly EU o státní podpoře, zejména s pokyny Komise z roku 2008 o státní podpoře pro železniční podniky.

Zdroj: Antonín Peltrám

EU se dohodla na kompromisu ke snížení emisí u aut

[quote]Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 procenta, v případně užitkových vozů o 31 procent. Oznámila to dnes Evropská komise (EK). Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021.[/quote]

Evropský parlament (EP) a Rada EU tak odstranily názorové rozdíly mezi zeměmi s výrazným podílem výroby aut, a zákonodárci, kteří myslí na větší ochranu životního prostředí. O výsledku jednání informoval eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete.

Evropská unie byla po celé měsíce rozdělena v názoru, jak přísně se postavit k emisím CO2 z osobních a dodávkových aut. Německo, které má největší automobilový sektor v unii, například varovalo, že tvrdé cíle by mohly poškodit odvětví a vést ke ztrátě pracovních míst.

Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise se snažili v několika kolech jednání nalézt společný postoj. Exekutiva EU původně navrhovala snížit do roku 2030 emise o 30 procent z úrovní roku 2021. Plán podpořilo Německo, několik unijních zemí včetně Nizozemska a Francie ale bylo pro zvýšení limitu pro osobní vozy na 35 procent.

Evropský parlament v říjnu hlasoval ve prospěch 40procentního snížení emisí do roku 2030 s tím, že pro rok 2025 by měl platit přechodný cíl 20 procent, což se automobilovému průmyslu nelíbilo.

Cíle omezit emise v dopravě, jediném odvětví, kde se emise nadále zvyšují, mají unii pomoci dosáhnout do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent. Státy EU patří k téměř 200 zemím, které se shodly na pravidlech pro zavedení pařížské dohody o klimatu z roku 2015.

„Jsem přesvědčen, že naše ekonomická budoucnost závisí na tom, jakým způsobem budeme řešit budoucnost. A k ní čistá mobilita patří,“ řekl místopředseda EK pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Dnešní dohoda je podle něj důvěryhodným krokem v zavádění pařížské dohody a současně rozhodujícím krokem k podpoře dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu, neboť povede k investicím do hodnotového řetězce EU, včetně baterií a dalších klíčových technologií.

Nyní členským zemím EU zbývá zvážit snížení emisí z kamionové přepravy. Jednat o tom mají ve čtvrtek.

Kritici z řad průmyslu stanovené limity označují za politické, neboť neberou v úvahu technologickou a socioekonomickou reality. ACEA, které zastupuje 15 hlavních evropských výrobců automobilů, vyslovila vážné pochybnosti nad splněním závazku snížení emisí oxidu uhličitého o 37,5 procenta do roku 2030, neboť to v současné situaci považuje za zcela nerealistické.

ACEA uvedlo, že jeho členové pokračují v investicích do vývoje vozidel na alternativní pohon a že svůj díl musí odvést i unijní státy, mimo jiné investice potřebné infrastruktury. Sdružení se také obává dopadu změn na pracovní místa.

 

Zdroj : ČTK

Firmy, jež opravovaly D1 u Humpolce, odstoupily od smlouvy s ŘSD

[quote]Sdružení stavebních firem, které opravovalo dálnici D1 mezi Humpolcem na 90. kilometru a Větrným Jeníkovem na 104. kilometru, odstoupilo od smlouvy o dílo uzavřené s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). ČTK o tom dnes v tiskovém prohlášení informovala společnost Geosan Group. Ukončení smlouvy s nynějšími stavbaři už v pondělí oznámilo ŘSD, které to zdůvodnilo velkým zpožděním prací.[/quote]

Doprava na této části dálnice minulý týden kolabovala kvůli hustému sněžení. Kolony měřily desítky kilometrů. Kraj Vysočina ve čtvrtek uvedl, že kolaps provozu na D1 způsobila nepřipravenost modernizovaného úseku na zimní podmínky.

Opravy mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem začaly letos v březnu. Zakázku za 1,75 miliardy korun dostalo sdružení TGS Joint Venture tvořené českou firmou Geosan Group, italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas Stroy. Firma Geosan ještě v pondělním prohlášení uvedla, že je rozhodnutá svým smluvním závazkům dostát a dílo v roce 2020 dokončit.

 

Zdroj : ČTK

Přístavu v Hamburku dělají velké problémy škodliviny z Česka

[quote]Přístavu v Hamburku dělají velké problémy škodliviny, které do něj z Česka přináší Labe. V rozhovoru s ČTK to řekl šéf místního oddělení strategií a inovací Henrich Röper, podle něhož Česká republika zatím nedělá dost pro to, aby škodlivé látky už na svém území odstranila. Hamburský přístav si proto nechal zpracovat právní analýzu, která jako jednu z možností uvádí i žalobu na českou stranu.[/quote]

České ministerstvo životního prostředí v současné době ale neeviduje v ČR žádnou havárii, která by měla vliv na německou stranu. Navíc se podle něj provádí opatření ke snížení znečištění povrchových vod v ČR, například i snížení emisí dusíku a dusičnanů ze zemědělské činnosti.

„Je to tak, nechali jsme si poradit od právníků, jaké možnosti máme,“ říká Röper, podle něhož ale hamburský přístav z právnické analýzy žádné další kroky ještě nevyvodil. Chce zatím postupovat cestou jednání a diplomacie.

Nánosy škodlivých látek největšímu německému přístavu způsobují potíže při bagrování koryta Labe, které musí dělat prakticky neustále, protože jinak by za pár měsíců kvůli nedostatečné hloubce zkolaboval provoz. „Když je vybagrovaná zemina dostatečně čistá, tak může zůstat ve vodě,“ vysvětluje Röper, podle něhož se takové sedimenty přesunují dále po toku Labe nebo i přímo do Severního moře.

„Když je zatížení škodlivými látkami příliš vysoké, tak tam ale usazeniny nemůžeme dát a musíme je v nejhorším případě umístit na pevninu,“ uvedl stavební inženýr, podle něhož je takový proces ale mnohem náročnější energeticky i finančně. Materiál se při něm musí převézt, vysušit, rozdělit na hrubou a jemnou část a poté bezpečně uložit. Nekontaminované složky jako třeba písek je možné využít ve stavebnictví.

Hamburský přístav tento proces, bez něhož by se v případě čistšího Labe obešel, ročně stojí kolem 30 milionů eur (774 milionů korun). Celkem na údržbu přístavních koryt padne na 100 milionů eur (2,6 miliardy korun) každý rok. Množství vybagrovaného materiálu je přitom kolem pěti milionů tun a závisí i na počasí v daném roce. Když hodně prší, tak se velká část nánosů dostane rovnou k Severnímu moři. Poslední roky ale byly velmi suché, a tak bylo usazeniny nutné ve větším bagrovat v severoněmeckém přístavu.

„Z Česka přicházejí zejména organické škodliviny,“ konstatuje Röper, podle něhož jde nejčastěji o starou ekologickou zátěž jako zbytky barev, látky na ochranu rostlin proti škůdcům nebo další produkty chemického průmyslu. České škodliviny, kterých bylo v době komunismu ještě výrazně více, je možné naměřit i v Severním moři.

„V současné době není známa žádná havárie nebo jiná událost na české straně, která by německou stranu ohrožovala,“ napsalo ČTK české ministerstvo životního prostředí. „Problematika jakosti vod a sedimentovatelných plavenin vodního toku Labe je na mezinárodní úrovni zásadní součástí spolupráce v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). V rámci jejích jednání se obě smluvní strany navzájem pravidelně informují, tuto oblast intenzivně projednávají a řeší a vypracovávají společné dokumenty,“ doplnil úřad.

Podle něj se na základě jednání MKOL uskutečňují technická a organizační opatření ke snížení znečištění povrchových vod v ČR. „V roce 2017 byla například dokončena studie proveditelnosti sanace kontaminovaných sedimentů vybraných lokalit na českém dolním Labi. Studie vychází z dřívější studie SedBiLa a zabývá se možnostmi nápravy závadného ekologického stavu, kterým je přítomnost kontaminovaných říčních sedimentů v Labi. V rámci plošných zdrojů znečištění v současnosti probíhají programy zaměřené zejména na snížení emisí dusíku, zejména pak dusičnanů ze zemědělské činnosti,“ poznamenal resort.

Podle Jana Freidingera z ekologické organizace Greenpeace ČR může být vnos pesticidů z podzemních vod a zemědělské půdy masivní a kroky státu to účinně neřeší. Podle monitoringů třetina půdy přesahuje aktuální limity. Řada dalších látek podle něj ale v sedimentu přetrvává dlouhou dobu. „Pokud bagrují teď, neznamená to, že to, co v sedimentu mají, se tam dostalo v poslední době,“ poznamenal. Situace je podle něj obecně výrazně lepší než v minulosti.

„Bylo by mnohem efektivnější sanovat přímo u zdroje, a ne až poté, co nečistoty doplují řadu kilometrů po toku Labe do Hamburku,“ míní německý odborník, podle něhož by to bylo i výrazně levnější. „Ten problém je v Česku známý, je ale velmi těžké takový projekt v Česku prosadit,“ podotýká také. Z Hamburku podle něj v minulosti přišla nabídka 11 milionů eur (284 milionů korun) na čištění Labe ve východním Německu, odkud se do něj dostávají především těžké kovy, a také v Česku. Zůstala ale nevyužita.

„Někdo musí říci: To nechceme jen proto, že to chtějí v Hamburku, ale proto, že také chceme čisté životní prostředí,“ je přesvědčen Röper, podle něhož se ale na takový impuls zatím čeká. Než přijde, mohla by se podle něj česká strana na odstraňování škodlivin z hamburského přístavu podílet aspoň finančně.

 

Zdroj : ČTK

Autům bez technické kontroly možná bude hrozit odtah z ulic

[quote]Vlastníci silnic a veřejných parkovišť možná dostanou širší práva odstraňovat z nich odstavené automobily. Vláda na dnešním zasedání podpořila návrh skupiny poslanců ANO, podle kterého by mohli odvézt také vozidla, která nebudou mít déle než půl roku platnou technikou prohlídku. Nyní je možné podle zákona nechat odtáhnout vrak auta pouze v případě, že má silně poškozenou karoserii nebo mu chybí motor. O dnešním hlasování kabinetu informoval novináře tiskový odbor úřadu vlády.[/quote]

Kabinet dnes doporučil, aby byl odtah dlouhodobě odstavených aut možný i v dalších případech. Například vozidla, jejichž provozovatelům policisté odebrali při vyšetřování nehody osvědčení o registraci kvůli nebezpečné závadě.

Obdobný návrh jako zákonodárci ANO předložila nedávno skupina poslanců TOP 09. Předpokládá možnost odtahu automobilů, které mají propadlou technikou kontrolu nejméně tři měsíce. Kabinet se k této novele postavil záporně pro její tvrdost. Tříměsíční lhůta podle vlády nezohledňuje situace, kdy by byl majitel vozidla dlouhodobě v nemocnici, v zahraničí, nebo dočasně neměl peníze na opravu.

Předloha poslanců ANO, kterou podepsal i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), předpokládá, že vlastník komunikace by provozovatele automobilu nejprve vyzval, aby vozidlo podrobil pravidelné technické prohlídce, nebo je odstavil jinam. Pokud by provozovatel nereagoval, mohl by odstranit vůz na náklady provozovatele až po dvou měsících. Provozovatele by také musel informovat o tom, kde si může automobil vyzvednout. V případě, že by provozovatel o vozidlo nejevil zájem, vlastník komunikace by ho mohl vydražit, případně nechat zlikvidovat.

Předkladatelé poukazují, že za současného stavu se silnice a veřejná parkoviště mohou stávat místem pro bezplatné uskladnění nepotřebného a často zcela opuštěného majetku. „Taková vozidla zabírají parkovací místa, kterých je zejména ve větších městech nedostatek, a lidé pak každý den obtížně hledají místo k zaparkování svého standardně užívaného vozidla,“ napsali v důvodové zprávě.

Déle než půlroční parkování automobilu bez platné technické kontroly by bylo podle novely také přestupkem. Hrozila by za něj stejně jako za odstavení klasického vraku pokuta až 300.000 korun.

Z Legiosu se v posledních měsících ztratily desítky milionů

[quote]Z lounské firmy Heavy Machinery Services (dříve Legios) se v posledních měsících ztratily desítky milionů korun. Hospodářským novinám to řekla insolvenční správkyně firmy Petra Hýsková. Při říjnovém policejním zásahu ve firmě, kterého se správkyně účastnila, nalezla policie dokumenty, které podle ní mohou naznačovat pokus o vytunelování podniku. Vedení firmy svému jedinému zákazníkovi Legios Loco odpouštělo platby. HMS to vysvětluje nedopatřením během změn ve výrobě.[/quote]

„Z té firmy se za posledních čtyři pět měsíců prokazatelně ztratilo 60 až 70 milionů korun. Někdo to musí vysvětlit,“ řekla deníku Hýsková. Firma Heavy Machinery Services nejdříve vyfakturovala 12,9 milionu korun společnosti Legios Loco, následně jí ale poskytla stoprocentní slevu. Stejně postupovala i v červenci a srpnu.

Všechny platby se týkaly fakturací za odvedené hodiny pracovníků firmy. „Zaměstnanci dlužníka pracovali pro Legios Loco v uvedených třech měsících zcela zdarma přesto, že z majetkové podstaty jsou hrazeny jejich mzdy a související odvody, avšak společnost Legios Loco za jejich práci nezaplatí nic,“ uvádí správkyně ve zprávě z 1. listopadu dohledatelné v insolvenčním rejstříku. Tím vznikla ztráta, která se ze srpnových 43 milionů korun zvýšila na říjnových 57 milionů korun.

Podle mediálního zástupce HMS Michala Donatha vznikla celá věc organizačním nedopatřením při změnách ve výrobě. „HMS vyfakturovala více hodin, protože část zaměstnanců chybně vykázala práci i vícekrát do několika zakázek najednou. Tyto hodiny následně společnost Legios Loco postupně čerpala jako předplacené. V žádném případě tedy nejde o nějaké odpouštění hodin nebo o vypořádání, které by bylo v rozporu s předběžným opatřením soudu,“ řekl HN Donath.

Insolvenční soud ani správkyně s tvrzením společnosti nesouhlasí a celou věc vyšetřují. Žádné rozhodnutí, zda šlo o omyl, či pokus o tunelování, podle HN nepadlo. Krajský soud v Českých Budějovicích letos v lednu společnosti HMS zakázal disponovat s pohledávkami Legios Loco.

Firma Legios Loco patří podle údajů v Obchodním rejstříku kyperské firmě Kirosium Limited. HMS patří britské firmě CDM Engineering. Vagonka je v insolvenčním řízení pět let.

Podle většiny výpovědí bývalých členů vedení HMS, které zazněly v minulém roce u českobudějovického soudu, mají obě firmy stejného majitele – Františka Savova, píšou HN. Savov je obviněný v kauze rozsáhlých daňových podvodů a žije v Londýně.

Vagonka Legios se do problémů dostala na podzim 2013, kdy na ni podala návrh na insolvenční řízení Všeobecná úvěrová banka (VÚB) kvůli více než dvousetmilionové pohledávce. Společnost se za půl roku několikrát přejmenovala a na jaře roku 2014 soud vyhlásil její úpadek. Pohledávky do řízení v celkové výši 3,285 miliardy korun přihlásilo 322 věřitelů.

 

Zdroj : ČTK

Brexit může Česku zdražit přepravu zboží, vývoz do Británie klesá

B[quote]rexit může pro Česko znamenat zdražení přepravy zboží nebo oslabení pozice zastánců jaderné energie v Evropské unii. Tuzemští vývozci mají z odchodu Velké Británie z EU obavy a vývoz z Česka do Spojeného království letos poprvé po letech meziročně klesá. U českých firem zaměřených na export také podle odborníků stoupl v souvislosti s brexitem zájem o zakládání společností přímo v Británii, která je pátým největším obchodním partnerem Česka.[/quote]

Británie oznámila záměr opustit Evropskou unii před dvěma roky. Lhůta pro vyjednávání vyprší 29. března, ve středu 19. prosince tak bude do plánovaného odchodu zbývat sto dnů.

Se samotným vstupem na britský trh by čeští kamionoví ani autobusoví dopravci problémy mít neměli. To zajišťuje dřívější dohoda Česka s Británií, sdělil ČTK mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Problémem ale může být situace s celním odbavováním, pokud Británie nezůstane členem celní unie. Z dlouhodobého hlediska lze podle Felixe očekávat prodloužení čekacích dob na hranicích, a tím i růst doby a ceny přepravy. „Zákazníci se tak musí připravit na citelné zdražení přeprav,“ dodal Felix. Podle statistik ministerstva dopravy se loni převezlo po silnici mezi oběma zeměmi přes 331.000 tun zboží.

Čeští vývozci již dříve vyjádřili obavy z brexitu. Na listopadovém Exportním fóru uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, že je situace kolem plánovaného odchodu Británie z EU nepřehledná a tuzemští vývozci velmi zvažují své rozvojové aktivity na britských ostrovech. Vedoucí kanceláře agentury CzechTrade v Londýně Martin Macourek řekl v úterý na setkání s novináři, že pro exportéry je nejhorší nejistota spojená s vyjednáváním odchodu Velké Británie z EU.

V souvislosti s brexitem stoupla u českých exportních firem poptávka po zakládání společností přímo v Británii. ČTK to řekl manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo Michael Dobrovolný. Partner z oddělení daňových a právních služeb PwC ČR Martin Diviš upozornil, že firmy by měly prověřit, zda jsou připraveny v případě tzv. tvrdého brexitu na změny v režimu daně z přidané hodnoty, vykazování cel i administrativní požadavky. Tvrdý brexit totiž podle Diviše může vést až k povinnosti českých firem registrovat se k DPH v Británii.

Vývoz z Česka do Británie letos poprvé po několika letech meziročně oslabuje. Posledních osm let podle údajů Českého statistického úřadu hodnota českého zboží vyvezeného do Spojeného království vytrvale rostla. Letos ale zatím podle čísel za leden až říjen oproti stejnému období roku 2017 klesla o 3,4 procenta na zhruba 137,4 miliardy korun. Británie ale dále zůstává pro Česko významným exportním trhem. Zboží za více peněz než do Británie Česko vyváží v posledních letech většinou jen do čtyř států – Německa, Slovenska, Polska a Francie.

Brexit rovněž oslabí skupinu států v EU, které využívají jaderné elektrárny. Británie byla podle mluvčího energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže se svými plány na výstavbu nových jaderných zdrojů v EU v tomto směru Česku spojencem. „Ze současných 28 států EU využívá jadernou energetiku přesně polovina, tedy 14 států. Odchodem Británie se tak misky vah nakloní na stranu států, které jaderné elektrárny nemají,“ řekl Kříž.

Brexit také v poslední době hýbá podle analytiků oslovených ČTK s akciovými trhy ve světě. Negativně ovlivnil hlavně akcie britských a irských firem.

Stále aktuální je takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod Velké Británie z EU bez schválené dohody. Odchod Británie byl stanoven na 29. března 2019, premiérka Theresa Mayová kvůli obavám z odmítnutí dohody hlasování odložila z tohoto týdne na leden. Odchod Británie z EU bez dohody by znamenal například zavedení kontrol na hranicích podle pravidel Světové obchodní organizace, zavedení cel a netarifních překážek, oslabení libry, komplikace ve vzájemném obchodě, dlouhé uznávání technických norem, zastavení leteckého provozu mezi EU a Británie či nejistotu pro občany EU žijící v Británii a pro Brity žijící v zemích unie.

 

Zdroj :ČTK

Logistický kalendář