[quote]České společnosti Subterra a GJW Praha jsou prostřednictvím svých slovenských organizačních složek součástí čtyřčlenného konsorcia, které získalo na Slovensku zakázku v hodnotě 15,19 milionu eur (skoro 389 milionů korun) na rekonstrukci úseku železniční tratě na severu země. ČTK to zjistila z registru smluv.[/quote]

Součástí kontraktu je obnova zhruba čtyř kilometrů železniční tratě na hlavním koridoru nedaleko Ružomberoku, který byl naposledy rekonstruován v roce 1981. Práce, které by měly trvat nanejvýš osm měsíců, zahrnují také úpravu zajišťovacího zařízení, dále rekonstrukci nástupišť a vybudování přístřešků a osvětlení na železniční zastávce ve vesnici Stankovany.

Čtyřčlenné konsorcium pod vedením slovenské společnosti TSS Grade uspělo ve veřejné soutěži, ve které podalo nabídku na zmíněnou zakázku jako jediný zájemce. Správce železniční infrastruktury na Slovensku ŽSR hodnotu zakázky původně odhadoval na 12,18 milionu eur (312 milionů korun).

Zmíněný úsek tratě je součástí hlavního slovenského koridoru, který spojuje Košice s Bratislavou. Zatímco úsek mezi Bratislavou a Žilinou začalo Slovensko modernizovat na rychlost 160 kilometrů v hodině i se zapojením českých firem už před lety, rekonstrukce tratě od Žiliny dále na východ země se zatím neuskutečnila.

Zdroj : ČTK

[quote]Přes 44 procent řidičů jezdí, přestože má špatnou ostrost vidění, tedy mají buď špatný zrak, špatné brýle nebo špatné kontaktní čočky. U poloviny z nich to může mít výrazné důsledky při řízení. Většina motoristů přitom nechodí na pravidelné prohlídky k lékaři. Vyplývá to z testů BESIP, které dnes novinářům představil jeho vedoucí Tomáš Neřold. V Česku má řidičský průkaz 5,9 milionu řidičů, nutnost brýlí či kontaktních čoček má v průkazu zaznamenáno 1,3 milionu motoristů.[/quote]

Besip testoval ostrost zraku řidičů ve všech krajích od srpna do listopadu. Celkem si nechalo přeměřit zrak 3319 lidí. Z testů vyplynulo, že kolem 56 procent testovaných mělo v pořádku zrak, nebo měli správně nastavené brýle či kontaktní čočky. Naopak přibližně u poloviny z testovaných, u kterých se projevila nedostatečná ostrost vidění, má tato vada výrazný vliv pro řízení. Například nevidí ostře na dostatečnou vzdálenost. Asi osm procent řidičů mělo kvalitu zraku tak špatnou, že by neměli usednout za volant, i když nosí brýle nebo čočky.

Velkým problémem, který z testování vzešel, je také skutečnost, že jen malá část motoristů chodí na pravidelné kontroly zraku. Většina z nich si přitom myslí, že má zrak v pořádku. Odborní lékaři však upozorňují, že zrak se s rostoucím věkem zhoršuje a bez odborného přeměření často člověk ani nezaznamená rozdíl.

Podle odborníků by řidiči mezi 20 až 39 lety měli absolvovat přeměření zraku u lékaře aspoň třikrát za tuto dobu. Od 40. roku by už každý řidič měl jít na prohlídku jednou za dva až tři roky, od 65. roku pak jednou za jeden až dva roky.

Podle statistik zemře při dopravních nehodách každoročně kolem 100 lidí kvůli špatné viditelnosti, která je způsobena vadou zraku i špatnými světelnými podmínkami. To je asi pětina z celkového počtu obětí. Test německé motoristické organizace ADAC pak ukázal, že podíl automobilových nehod způsobených špatnou ostrostí zraku je srovnatelný s počtem nehod zapříčiněných alkoholem.

Zdroj : ČTK

[quote]Při nehodách na silnicích loni zemřelo 113 chodců, o rok dříve to bylo 101. Ohrožení jsou především v noci, kdy se každoročně stává většina těchto nehod. Uvedla to platforma Vize 0, která sdružuje subjekty zabývající se bezpečností provozu. Chodci mají na silnicích mimo obec povinnost používat reflexní prvky, v případě jejich nedodržení jim hrozí pokuta i problémy s pojišťovnami.[/quote]

Zatímco celkově při všech dopravních nehodách zemřelo za noci či ve dne za zhoršené viditelnosti 216, tedy 38 procent z celkového počtu 565 obětí dopravních nehod, u tragických nehod chodců je statistika opačná. Přes 59 procent z nich se stalo při snížené viditelnosti, upozornil Roman Budský z platformy. Týká se to přitom téměř všech věkových generací. Nejmladšímu usmrcenému chodci za tmy bylo 19, nejstaršímu 84 let.

Nadprůměrně nebezpečné jsou pro chodce zejména zimní měsíce roku, kdy je častěji tma. V letech 2006-2016 od listopadu do března umíralo 54 procent z celkového ročního počtu usmrcených chodců.

Chodci jsou kvůli těmto případům povinni podle zákona mimo obec používat reflexní doplňky. Ty jsou podle Budského důležité nejen v noci, ale i za dne při snížené viditelnosti. „Snížená viditelnost, to není jen tma, ale také například za svítání, soumraku, ve dne za deště, mlhy, sněžení. Zkrátka vždy, kdy účastníci silničního provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na silnici,“ uvedl.

Podle Budského řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla, tedy například nad zápěstím, a to směrem ke středu vozovky. Na pohybující se světélkující body reagují zhruba třikrát dříve než na reflexní plošky staticky umístěné například na trupu. „Za nejlepší barvu reflexních doplňků lze považovat zářivě žlutou se zelenkavým odstínem, případně jasně červenou, červenooranžovou nebo oranžovou,“ dodal Budský.

Podle Besipu lze chodce v reflexním oblečení vidět na vzdálenost 200 metrů. Naopak například u modré barvy je reakční vzdálenost 18 metrů.

Za nedodržení této povinnosti chodcům hrozí pokuta až 2000 korun. Vedle toho mohou mít i problémy s pojišťovnami, ty totiž zjišťují, zda použití reflexních prvků může nehodu ovlivnit. „Pokud zjistíme, že ani jejich použití by průběh nehody neovlivnilo, nebudeme vůči chodci uplatňovat žádné postihy. Ale v případě prokázání spoluviny nebo zavinění ze strany chodce bychom mohli přikročit ke krácení vyplacené částky,“ uvedl Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Podle statistik zemřelo od roku 2005 do loňska na silnicích 1970 chodců. Přes 58 procent z těchto nehod se stalo v noci.

Zdroj : ČTK

[quote]Vedení hlavního města dnes schválilo plán rozvoje dopravy na další roky, takzvaný akční plán udržitelné mobility. Dokument určuje strategické dopravní stavby, které mají být hotovy či se na nich začne pracovat do roku 2023. Zahrnuje mimo jiné rozšíření tramvajových tratí, stavbu metra D nebo silničních okruhů. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Adam Scheihnerr (Praha Sobě). Materiál navazuje na plán udržitelné mobility zahrnující projekty do roku 2030, který schválili letos v květnu pražští zastupitelé.[/quote]

„Akční plán jednak vypořádává připomínky ministerstva životního prostředí a dále říká, jaké projekty se mají prioritně uskutečnit do roku 2023 v oblasti dopravy v Praze,“ řekl Scheinherr.

V plánu je 244 projektů, na kterých chce město v následujících pěti letech minimálně začít pracovat. „Většina z nich je nyní již zahájená, a to v přípravné projektové fázi,“ řekl Scheinherr. Mezi zahájenými projekty jmenoval mimo jiné prodloužení tramvajových tratí z Barrandova do Slivence, z Modřan na Libuš a od Divoké Šárky na Dědinu, zahájení geologického průzkumu stavby metra D nebo přípravu dostavby městského okruhu navazujícího na tunel Blanka.

Mezi projekty, na kterých práce zatím nezačaly, je pak mimo jiné bezbariérové zpřístupnění stanic metra C Opatov, na trase B Invalidovny a na lince A Jiřího z Poděbrad. „Jsou to všechno nákladné věci okolo 200 milionů korun,“ řekl Scheinherr.

Celkem dokument zahrnuje projekty za asi 122,8 miliardy korun. Nejedná se ale o projekty a finance, které by vydala pouze Praha, ale rovněž například Středočeský kraj nebo stát prostřednictvím Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která bude stavět trať na Kladno.

Souběžně se schválením plánu vzniká pracovní skupina, která bude řešit financování projektů a povede ji náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Zmíněný v květnu schválený plán udržitelné mobility počítá s dostavbou silničních okruhů a metra či rozvojem železnice. Dokument rovněž navrhuje, jak by mělo město postupovat v otázkách rozvoje silniční sítě, parkování, MHD a podpory cyklistiky. Vedení města by z něho mělo vycházet při rozhodování, přijetí plánu je také podmínkou pro čerpání evropských dotací na dopravní projekty.

Zdroj : ČTK