Středa, 19 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 981

Západní okruh v Plzni za 2,3 mld. Kč má stavební povolení

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Západní okruh v Plzni, největší investice kraje a města za zhruba 2,3 miliardy korun, má stavební povolení. Téměř 3,5kilometrový úsek, který naváže na první etapu z roku 2014, odlehčí přetíženému centru. Strategická silnice propojí Bory, Skvrňany, Křimice, Radčice a Severní Předměstí. Je pro město prioritní dopravní stavbou, řekl dnes ČTK primátor Martin Baxa (ODS).[/quote]

„Trasa okruhu dopravně spojí největší městská sídliště na severu města, v nichž žije na 50.000 obyvatel, s nejrozsáhlejší průmyslovou zónou města Borská pole. Svedení tranzitní dopravy po západním okruhu uleví dopravě v centru města,“ uvedl primátor.

Stavbu chtějí kraj a město, které nyní chystají vypsání výběrového řízení na dodavatele, zahájit v říjnu 2019, hotova má být v roce 2022. První etapa okruhu o délce 2,6 kilometru, a to v úseku Domažlická — Křimická, byla dokončena v září 2014 a stála miliardu Kč. Celková délka okruhu bude po dokončení druhé etapy 5,9 km.

„Pro tuto stavbu jsme museli vykoupit přes celkem 158.000 metrů čtverečních pozemků v trvalém záboru, které byly v majetku jiných vlastníků, než je město. Celkem jde o pozemky více než 90 subjektů, přičemž částka vynaložená na výkupy a doplatky ze směn se pohybovala kolem 150 milionů,“ uvedl náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09).

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS) půjde o novostavbu dvoupruhové komunikace propojující silnice první třídy I/26 Domažlická a I/20 Karlovarská. „Stavba si vyžádá úpravy nebo výstavbu přibližně šesti kilometrů dalších přilehlých komunikací. Druhá etapa navazuje ve 2,48 kilometru a spojuje úsek mezi Křimickou ulicí až ke komunikaci Karlovarská,“ uvedl. Na 2,6. kilometru bude křižovat současnou Křimickou ulici mostem, dále přejde Plzeňskou ulicí estakádou, která končí na kilometru 3,85. Na 4,3. a 5,2. kilometru budou mosty, které převádějí místní cesty přes hlavní trasu. Komunikace pak bude pokračovat do 5,8. kilometru, kde ji zakončí okružní křižovatka. Souběžně s okruhem budou vybudovány nové cyklostezky a biokoridory, dodal.

Předpokládané náklady na druhou etapu činí 2,3 miliardy korun bez DPH. Peníze chce kraj získat z evropského programu IROP.

 

Zdroj : ČTK

Nová vozidla pro londýnské metro dodá Siemens Mobility

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Londýnské metro je již raritou a turistickou atrakcí. Menší rozměry jeho tunelů připomínají, že v době jejich budování, tedy před více než sto lety, byli lidé v průměru zhruba o dvanáct centimetrů menší než dnes. Avšak i do historických tunelů lze postavit moderní vozidla. Společnost Siemens Mobility nyní těší úspěch v podobě největší zakázky, kterou ve Velké Británii kdy získala a která zahrnuje 94 nových elektrických jednotek metra tzv. “Tube”.[/quote]

Soupravy metra, na jejichž konstrukci se bude podílet také český tým vývojářů, nahradí stávající vozy ze 70. let minulého století. Vlaky budou obsluhovat linku “Piccadilly” a první z nich budou dodané v roce 2023.  Zakázku v hodnotě 1,5 miliardy GBP (1,54 miliardy eur) uzavřely Siemens Mobility a London Underground (LUL), dceřiná společnost firmy Transport for London (TfL), zodpovědná za městskou železniční síť britského hlavního města.

„Naše nová vozidla pro londýnské metro podstatně navýší přepravní kapacitu a zvýší četnost spojů na lince Piccadilly. Zároveň nabídnou lidem, využívajícím k přepravě metro, lepší požitek z jízdy. Naše servisní oddělení podpoří zákazníka v průběhu celé životnosti těchto nových souprav, aby mohly sloužit veřejnosti s nejvyšší mírou spolehlivosti a dostupnosti,” říká Sabrina Soussan, CEO Siemens Mobility.

Nigel Holness, ředitel společnosti London Underground, uvádí: „Zavedení nových vlaků na lince Piccadilly výrazně zlepší cestování miliónů našich zákazníků v následujících dekádách, a to díky četnějším spojům a vyšší spolehlivosti vozidel. Touto objednávkou dojde k výměně flotily ze 70. let minulého století za nová vozidla, která budou dodávána postupně od roku 2023 a která pomohou vypořádat se s přeplňováním vlaků kvůli neustále početnější populaci.”

 

Nové prostornější vozy pro linku Piccadilly mají základ v rodině vozidel Siemens Mobility Inspiro, nabízejí podstatně lepší podmínky pro cestování a více pohodlí. Moderní vozy metra představují lepší zážitek z jízdy, mají široké dveře, jsou průchozí a plně klimatizované. Informační systém uvnitř vozů navíc pomůže zákazníkům snadněji plánovat další cíl cesty.

 

V rámci servisní smlouvy bude společnost Siemens Mobility zodpovědná za dodávky náhradních dílů po dobu pěti let počínaje uváděním prvních vozidel do provozu. Siemens Mobility bude zároveň poskytovat technickou podporu po celou dobu životnosti vozidel i po skončení garanční doby. Dále si zákazník (LUL) objednal také digitální služby založené na platformě Siemens Railigent.

 

Společnosti TfL a Siemens Mobility budou úzce jednat, aby zvážily možnosti partnerství místní výroby ve Velké Británii se Siemens Mobility ve Vídni v Rakousku, kde je globální centrum pro oblast metra. V březnu 2018 společnost Siemens Mobility oznámila plány s místním železničním výrobním závodem v Goole, East Yorkshire, kde Siemens Mobility zamýšlí vytvořit až 700 pracovních míst (a dalších 250 během fáze výstavby závodu), s potenciálem dalších 1 700 míst v britském dodavatelském řetězci.

 

Společnost LUL objednala nová vozidla jako součást upgrade programu „Deep Tube“, který obsahuje linky Piccadilly, Bakerloo, Central a Waterloo & City. Do roku 2026 se očekává navýšení kapacity na lince Piccadilly v době špičky, kterou denně využívá 700 000 cestujících (z 24 až na 27 vlaků za hodinu). Interval mezi vlaky bude 135 sekund v nejvytíženějších časech přepravní špičky.

 

Zdroj : SIEMENS

ROBOTIZACE A AUTOMATIZACE – QUO VADIS?

Od
Michal Drha
-

[quote]V roce 2016 dosáhl celosvětový prodej robotů 300 000 kusů, z čehož 200 000 bylo prodáno v Asii, 60 000 v celé oblasti EMEA a 40 000 v Americe. Dalších 1,7 mil. robotů bude do roku 2020 aktivně zapojeno nejen ve výrobě v průmyslových zařízeních po celém světě . Otázkou není kdy a zdali vůbec robotizace nastane. Otázkou zůstává, jak přesně zformuje ekonomický a politický život v globální perspektivě.[/quote]

Pohled Rolanda Hofmana, předsedy dozorčí rady skupiny M.L. Moran

S robotizací a automatizací se setkáváme již nyní takřka denně, aniž by nás to jakkoliv obtěžovalo. Jedním z mnoha příkladů jsou bankomaty na výběry papírových peněz (ATM – Automated Teller Machines). Na každém letišti, včetně toho pražského, samoobslužné check-in kiosky zefektivňují a zrychlují odbavení cestujících, čímž dávají pracovníkům letiště prostor pro řešení sofistikovanějších požadavků cestujících.

Automatizací roboti zlevňují výrobní proces, tedy i finální produkt. Mohou být levnější než agenturní pracovníci. Což je přesně to, co chceme my coby spotřebitelé. A coby pracovní síla? Také. Až příliš lidí má z robotů přehnaný, možná až panický strach. Přitom strašákem není robotizace, nýbrž umělá inteligence. Lidé se obávají, že jim roboti vezmou práci, peníze i uplatnění. Paradoxně to bývají ti, kteří si sveřepě přejí lepší budoucnost pro své děti. Bez postávání u výrobního pásu. Nočních služeb. I tohle může být výsledkem robotizace. Musíme si uvědomit tu skvělou šanci re-specializace, šance vyhnutí se nudné, rutinní, opakující se práci. Exponenciálně akcelerující a čím dál více masivnější instalace robotů jednoznačně redefinuje pracovní pozice. Naskladnění, vyskladnění, nakládky, vykládky zboží se obejdou bez lidských rukou, času a úsilí. Přepravovány a doručovány budou následně samořídícími dopravními prostředky. Vznikne prostor pro pracovní místa kreativnější, vyžadující práci s emocemi, fantazií, hravostí, schopností se vzdělávat, zapůsobit lidsky. Zkrátka aktivně užívat a prodávat svůj lidský faktor. Nedělat ze sebe robota.

Technologie mění náš životní styl, názory, priority. Tušil před pěti lety někdo, jakým marketingovým nástrojem se stane Instagram a kolik peněz dokáží vydělat tzv. instagramoví influenceři? Těžko. Velké množství pracovních míst generace „Z“ v tuto chvíli ještě ani neexistuje. Pravděpodobně budeme všichni ještě překvapeni. A velice pravděpodobně budeme potřebovat zásadní strukturální změny ve vzdělávacím systému, státní a firemní podporu kurzů rekvalifikace, speciální oborová školení. V oblasti infrastruktury ožijí sci-fi filmové scénáře: orbitální internet, létající vozidla. Nutně budeme potřebovat přilákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a opustit status montovny. Montovat budou roboti, my se musíme posunout o úroveň výš. Pro dobro všech.

Nezapomínejme ani na fenomén stárnoucí populace; lidí starších 65 let je v současnosti zhruba 7 % celkové populace, ovšem v roce 2050 jejich počet pravděpodobně převýší 21 % v necelé stovce zemí, zejména v Evropě a Asii. V Evropě momentálně připadají 4 pracující na jednoho důchodce. V roce 2050 to budou dva pracující na jednoho důchodce. V Asii bude relativní pokles ještě drastičtější. Z 9 pracujících zbydou pouze 4 pracující na jednoho důchodce. K masivně stárnoucí populaci přičtěme rostoucí náklady práce – a výsledkem je značně omezená kapacita globální ekonomiky růst.  Problémem nebude „jen” získání a udržení perspektivních, talentovaných, aktivních jedinců (jako dnes), ale i pracovníků ochotných tahat krabice se zbožím, vybalovat, zařazovat, zabalovat. Robotizace a automatizace bude jedním z pilířů dlouhodobě udržitelného stabilního růstu globální ekonomiky generující nová, komfortnější pracovní místa.

Robotizace bude rozmělňovat globalizaci na regionalizaci díky přesunu výroby a skladů blíž ke spotřebiteli. Logicky. Proč udržovat výrobu, sklady a call centra po Asii a Pacifiku, když náklady robotizace budou všude stejné? Již dnes jsou výroba a sklady ovládané roboty v Kalifornii, v jedné z oblastí s nejdražší pracovní silou. K životu se mohou probudit i regiony trpící deindustrializací v důsledku přesunu výroby a zpracování do Číny. Což nahrává Trumpově administrativě a vice versa.

Realita všedního dne je ovšem výrazně neautomatická. Bohužel. Globálně je 80 % skladových prostor provozováno bez špetky automatizace, 15 % je zmechanizováno na úrovni přesunu a manipulace se zbožím a v pouhých 5 % operují sofistikovanější automatické systémy, včetně těch robotických . Není divu. Kolik firem je ochotno a schopno vynaložit nemalou část svých výnosů na nákup a zavedení nákladných robotických mechanismů? Znalost řízení a ovládání robotů také není vrozená, přičtěme si náklady na speciální proškolení zaměstnanců.

Z pozice výrobce je úprava průmyslových prostor nejjednodušší a v konečném důsledku v podstatě zanedbatelnou nákladovou položkou. Robotizace předpokládá budovy vyšší, s rychlejším, bezpečnějším připojením k internetu a dostatečným energetickým zabezpečením. Bezchybně rovné, hladké podlahy a vyšší míru denního i umělého osvětlení. Vše nasnadě. S poklesem množství lidské pracovní síly v průmyslových parcích se navíc bude moci zrušit a zastavět část parkoviště, užívat se budou autonomní, sdílené a elektrické automobily s internetovým připojením. O podzemních, několikapodlažních industriálních prostorách nemusíme u nás v Evropě zatím uvažovat. Místa pro další výstavbu máme oproti asijským či americkým megapolis dost. Ale robotů? Minimum.

Denně jezdí robotická ramena skrze celou halu Tesly, pečlivě kontrolují jednotlivé vybrané součástky a následně je přivážejí k vozidlům, které prakticky smontují. V hale Amazonu roboti přesouvají regály plné zboží a kompletují jednotlivé objednávky. V americkém Applu je například precizní výroba a zpracování krytů na iPhone plně „v rukou” robotů. Další průmysloví titáni se v užití robotů nenechají zahanbit. Převelice rychle budou celosvětoví lídři upevňovat své postavení – a ostatní budou cupitající followeři. Evropa se musí rychle probrat, zaklapnout zlověstně bzučící budík a nebýt kulhajícím následovníkem. Míra robotizace roste exponenciálně, nemáme času nazbyt.

Zdroj: Crest Communications

Most pod Vyšehradem nelze opravit, potvrdila studie pro památkáře

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Nutnost zbourání ocelové konstrukce památkově chráněného železničního mostu pod Vyšehradem v Praze potvrdila i studie pro památkáře. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz. Ke stejnému závěru už dříve dospěla analýza pro státní Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Národní památkový ústav (NPÚ) tehdy uvedl, že lze možná ještě most opravit. Podle studie, kterou poté pro NPÚ provedl Kloknerův ústav ČVUT, ale oprava mostní konstrukce není reálná.[/quote]

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ sdělil serveru ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

SŽDC původně zvažovala opravu mostu. V květnu ale správa oznámila, že kvůli rozsáhlé korozi ocelové konstrukce navrhuje studie projektantské firmy Sudop demolici a stavbu nového mostu. „Použitá ocel je z dnešního pohledu pro dynamicky namáhané mostní konstrukce zcela nevhodná a v rámci rekonstrukce je nutné vyměnit minimálně 60 procent prvků stávající ocelové konstrukce s efektem prodloužení životnosti nosné konstrukce o pouhých 30 let,“ řekla tehdy mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Postavení nové konstrukce by umožnilo průjezd vlaků na celé století, uvedlo Aktuálně.cz.

Památkáři ještě v květnu uváděli, že by bylo možné most opravit. „Je bohužel zcela zřejmé, že základní údržba mostu je značně zanedbaná, most má plošně degradované nátěry nosných konstrukcí, lávky a další části, ale to vůbec neznamená, že je neopravitelný,“ sdělil tehdy ČTK šéf pražského pracoviště NPÚ Ondřej Šefců. Nyní uvedl, že by mohly být zachovány alespoň kamenné pilíře mostu. „Kamenné části jsou hodnoceny jako opravitelné, včetně pilířů v řece, které jsou kvalitní a není důvod pro jejich bourání. Jde o to, jakým způsobem co nejcitlivěji nahradit ocelové nosníky,“ řekl Šefců Aktuálně.cz.

Zachování pilířů je možné i podle Kloknerova ústavu. „Kovové konstrukce bohužel nelze zachránit, ale zbytek určitě ano,“ sdělil ředitel ústavu Kolísko. SŽDC už dříve uvedla, že by mohla být spodní část mostu po rozsáhlé opravě zachována a kovovou konstrukci by nahradila replika, což podle serveru navrhl i Kloknerův ústav. Závěry nejnovější studie chtějí památkáři spolu s odborníky z Kloknerova ústavu ještě představit Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

SŽDC by chtělo kvůli zbourání ocelové konstrukce sejmout z mostu památkovou ochranu. Podle NPÚ jsou ale i razantnější úpravy možné bez odebrání ochrany. Návrh na odejmutí památkové ochrany mostu nyní posuzuje ministerstvo kultury. Most na Výtoni je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace.

 

Zdroj : ČTK

V Amsterodamu ukázali v akci budoucí létající taxi

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ve výstavní hale v Amsterodamu dnes bylo možné spatřit ve vzduchu se vznášející prototyp vozidla, které bude možná v budoucnu používáno v městské dopravě. Byl to dron Pop.Up Next vyvinutý leteckou firmou Airbus, automobilkou Audi a italským domem Italdesign.[/quote]

Jde o tři oddělené moduly – podvozek s koly, dvousedadlovou kabinu pro pasažéry a dron se čtyřmi rotory.

Tvůrci o konceptu informovali už dříve, ale na amsterodamské akci věnované bezpilotní technice byl poprvé předveden model ve čtvrtinové velikosti v akci. Dron proletěl halou a přistál na parkovacím místě. Pak pod něj vjela kabinka pro pasažéry, spojila se s dronem a celý vehikl přeletěl zpět na startovací místo, odkud kapsle mohla pokračovat v další jízdě.

Jean Brice Dumont z Airbusu upozornil, že ke komerčnímu využití má projekt ještě daleko. „Vozidlo je jedna věc, bezpečnost druhá stejně jako infrastruktura. Myslím, že potrvá víc než deset let, než bude zaveden tento letecký taxi systém do provozu,“ řekl.

Vlastní verzi leteckých vozítek loni představila firma Uber, která chce ukázkové lety zavést v roce 2020 a službu zahájit o tři roky později. Její bateriemi poháněné létající vozítko vypadá jako kříženec malého letadla a vrtulníku s pevnými křídly a rotory.

 

Zdroj : ČTK

Stát bude od roku 2021 hledat až 30 mld. Kč na dopravní stavby

Od
Michaela Drábková
-

[quote]

Stát bude muset od roku 2021 hledat 20 až 30 miliard korun ročně na financování dopravní infrastruktury a nahradit tak některé současné zdroje peněz, zejména z evropských fondů. Kde tyto peníze stát získá, však zatím není jasné, jedním ze zdrojů by mohly být soukromé peníze. Na dnešní konferenci věnované využití projektů PPP pro dopravní stavby to uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zdeněk Hořelica. Stát příští rok vydá ze SFDI na stavbu a opravy tuzemských silnic a železnic 86,3 miliardy korun. To je téměř o 14 miliard korun více než v letošním roce.

[/quote]

„Pokud chceme v investicích pokračovat tak dynamicky, jak chceme, tak bude potřeba zajistit další finanční prostředky,“ řekl Hořelica. Podle současného výhledu pro rok 2021 má stát vyčleněno na výdaje fondu zhruba 79 miliard korun, což však podle Hořelicy stačit nebude a stát bude muset tuto částku ještě doplnit a najít další nové zdroje.

Ředitel SFDI věří, že část peněz bude stát čerpat opět z evropských fondů, všeobeceně se ovšem předpokládá, že jich bude v rámci nového programového období, které začíná právě v roce 2021, podstatně méně. Příští rok stát počítá s čerpáním skoro 21 miliard korun z evropských dotací.

Jedním ze zdrojů by tak mohly být i soukromé peníze prostřednictvím PPP. Tuto formu financování chce stát vyzkoušet při dostavbě 32 kilometrů dálnice D4. O zakázku se ucházelo sedm konsorcií, jejichž seznam ministerstvo dopravy nedávno zúžilo na čtyři, se kterými nyní bude vést soutěžní dialog. Vítěz úsek dálnice postaví za vlastní peníze a následně ho bude 25 let provozovat. Stát mu k tomu chce poskytnout ještě dalších 16 kilometrů, které už fungují. Poté by měla být dálnice převedena na stát, který jí bude postupně splácet. Se stavbou by se mělo začít v roce 2020.

Projekt na D4 je vůbec prvním využitím soukromých peněz pro stavbu dálnic v Česku. Ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna k tomu dnes řekl, že tento projekt bude klíčový pro případné využití PPP do budoucna. „Je to pilotní projekt, ve kterém si to chceme vyzkoušet. Věříme, že se projekt podaří zdárně dokončit a bude nás důležitým zdrojem informací do budoucna,“ řekl.

Pokud se PPP při dostavbě D4 osvědčí, má ministerstvo již vytipované další úseky, k jejiž stavbě by se mohly využít soukromé peníze. Jde o dálnici D6 nebo D35. Sosna zmínil i středočeskou část D3, u které je však podle něj situace komplikovaná kvůli složitým územních řízením. „V té oblasti je řada spolků a organizací, které mají na stavbu jiný názor,“ dodal.

V minulosti chtělo ministerstvo PPP využít například u ostravské dálnice D1 nebo jihočeské D3. V obou případech však byl nakonec využit konvenční postup, tedy financování prostřednictvím státních nebo evropských peněz. V EU bylo v posledních 15 letech realizováno téměř 1500 projektů za více než 282 miliard eur (cca 7,26 bilionu korun).

Rozpočet SFDI počítá na výstavbu, opravy a údržbu silnic a dálnic s dotací 28,1 miliardy korun. Dalších 30,2 miliardy korun má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,4 miliardy na vodní cesty. Z menších kapitol rozpočet předpokládá například podporu financování výstavby cyklostezek ve výši 200 milionů korun.

 

Zdroj : ČTK

BRITISH AIRWAYS SE LOUČÍ S IKONICKÝM BOEINGEM 767

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost British Airways se 26. listopadu rozloučila s jedním z nejikoničtějších letadel ve své flotile, Boeingem 767. Poté, co se 25. listopadu uskutečnil poslední obchodní let typu B767 (na trase z kyperské Larnaky na londýnské letiště Heathrow), byly poslední dva letouny provozované společností British Airways odstaveny na letišti St. Athan ve Walesu.[/quote]

British Airways zahájily provoz svých B767 v únoru 1990 krátkým „skokem“ do Paříže. Od té doby flotila těchto letadel absolvovala více než 425 000 obchodních letů. Fanoušci mohli B767 nejčastěji spatřit na letech do Frankfurtu – na trase na toto letiště provedl téměř 15 000 letů –, ale tento typ sloužil také na trasách do Abú Dhabí, Calgary a New Yorku. Nejprve byl B767 využíván na dlouhých tratích, avšak v posledních letech byl rekonfigurován za účelem použití na krátkých tratích, mimo jiné do Atén a Larnaky, stejně jako při letech na Britských ostrovech.

Vyřazení B767 přichází v době, kdy se British Airways dívá do budoucnosti své flotily. Teprve před několika dny byl společnosti dodán její třicátý Boeing 787 Dreamliner – nejnovější letadlo v její flotile. Nejenže je Dreamliner asi o 40 procent tišší než jiná letadla; spotřebuje také o 20 procent paliva méně než letadla podobné velikosti, což znamená snížení emisí oxidu uhličitého a oxidů dusíku. Přírůstky do flotily British Airways se však neomezují na B787. V roce 2019 obdrží společnost jiné průkopnické letadlo – svůj první Airbus A350, pořízený v rámci investice ve výši 4,5 miliardy liber, kterou BA v příštích pěti letech uskuteční ve prospěch zákazníků.

Ředitel letových operací British Airways, kapitán Al Bridger, na téma vyřazení B767 prohlásil: „Boeing 767 byl vynikající součástí naší flotily, létal na našich nejpopulárnějších trasách a ve své době zákazníkům poskytoval špičkové služby v odvětví letecké dopravy. Je příznačné, že v době, kdy poslední B767 naši flotilu opouští, přijímáme třicátou dodávku jiného špičkového letadla, B787, které zákazníkům v oblacích nabízí výjimečný zážitek.“

Poslední obchodní let typu B767 se uskutečnil na letadle s registrací G-BZHA. Tento letoun absolvoval první let v roce 1998 a proletěl asi 23 milionů mil. Ve svém životě byl 900krát v Larnace, ale jeho nejfrekventovanější trasa, na níž vykonal 1 275 zpátečních letů, vedla do Atén. Odhaduje se, že toto letadlo na téměř 23 000 letech přepravilo okolo 4 milionů cestujících.

 

Zdroj : BA

Kolín není spokojený s provozovatelem městské dopravy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Kolín není dlouhodobě spokojený s provozovatelem městské hromadné dopravy, kterou provozuje společnost Arriva. Od veřejnosti chodí velké množství stížností na provoz autobusů, které musí město řešit. Podle nového místostarosty Michala Najbrta (Změna pro Kolín) ještě nebyl od jeho nástupu na radnici jediný den, kdy by neřešil stížnost na autobusy. Podle Arrivy může za problémy mimo jiné špatná průjezdnost Kolínem v dopravní špičce.[/quote]

„Arriva absolutně nezvládá stávající stav. Za dobu, co jsem na radnici, tak není jeden den, kdy by nebyl podnět, stížnost, prostě kritika, bohužel napříč provozem. Nejedná se jen o zásadní selhávání řidičů, ale jedná se i o provozní věci, které tam nefungují,“ řekl Najbrt.

Vedení města podle Najbrta komunikuje s Arrivou, které veškeré stížnosti od občanů předává. Podle místostarosty se objevují stížnosti například na několik vynechaných spojů po sobě, ale i na to, že řidič za jízdy telefonuje bez handsfree. „To je pro mě naprosto nepřijatelné a je to hlavně nezákonné,“ řekl Najbrt.

Arriva v Kolíně působí již 15 let, bývalé vedení města jí v roce 2009 prodloužilo smlouvu na provoz městské dopravy na dalších deset let. „Aktuálně řešíme zhoršenou průjezdnost Kolínem v dopravní špičce, což je také nejčastějším zdrojem problémů, protože dochází ke zpožděním. Mám na mysli zejména opravu ulice Ovčárecká, ale i další uzavírky kvůli opravám silnic,“ řekl ČTK mluvčí společnosti Arriva Roman Herden.

Herden potvrdil, že město veškeré stížnosti firmě předává. „Po loňském roce jsme přidali další autobus, abychom zamezili zpožděním, aktuálně se pracuje na optimalizaci jízdních řádů tak, aby doprava byla plynulejší. Stížnosti také občas chodí na neobsloužení zastávky, což ověřujeme pomocí systému GPS a situaci také řešíme personálně,“ uvedl Herden.

Společnosti Arriva končí smlouva s městem na konci příštího roku. Soutěž na provozovatele městské autobusové dopravy od roku 2020 skončí podle Najbrta na začátku příštího roku. Kolín by si podle něj přál nového dopravce. „Společnost Arriva se ale může legitimně přihlásit, pokud splní podmínky, tak může,“ řekl Najbrt. Arriva se podle Herdena o provoz autobusů pro další období bude ucházet.

Najbrt uvedl, že město nemůže přestupky dopravce penalizovat, protože to neumožňuje smlouva. „Nemáme na stávajícího provozovatele páky,“ řekl.

 

Zdroj : ČTK

Návrh zákona : Elektronické dálniční známky zvýší výnosy o 220 mil

Od
Michal Drha
-

[quote]Zavedení elektronických dálničních známek zvýší příjmy z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň sníží provozní náklady až o 120 milionů korun ročně. Zvýší se i horní hranice sazeb za roční známky. Vyplývá to z návrhu zákona o pozemních komunikacích, který je v připomínkovém řízení. Papírové kupony by měly skončit v roce 2020. Loni stát vybral na dálničních známkách přes 5,4 miliardy korun.[/quote]

V rámci nového systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku příslušného auta, bude evidovat informační systém provozovaný Státním fondem dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer. Díky automatizované kontrole by se podle materiálu měl zvýšit výběr poplatků. I s ohledem na růst provozu úřad očekává, že v dlouhodobém měřítku by se příjmy mohly zvýšit až o 360 milionů korun ročně.

Ministerstvo dopravy počítá s tím, že úspora z provozních nákladů vznikne především ušetřením nákladů na tisk a distribuci kuponů, které se pohybují okolo 280 milionů korun za rok. Nový systém bude vyžadovat jednorázové investice, jako je například pořízení informačního systému, který bude evidovat platby, aplikace pro platby nebo kontrolního systému kamer. Tyto náklady jsou podle ministerského materiálu už do ročních nákladů zahrnuty.

Návrh zákona zároveň počítá se zvýšením maximálního limitu poplatku za roční známku. V současnosti zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun, což však podle dokumentu neumožňuje reagovat na aktuální náklady spojené s dopravou a výstavbou dálnic. Nově by se tak cena mohla zvýšit až na 2000 korun. Neznamená to však, že se ceny automaticky zvýší, o stanovení sazeb totiž rozhoduje vláda.

Součástí návrhu je osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.

V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Resort dopravy však počítá, že počet elektromobilů se bude na tuzemských silnicích zvyšovat. Podle odhadu ministerstva bude roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu, což by snížilo výnosy z poplatků o 25,5 milionu korun za rok. Zvýhodnění aut na plyn pak připraví stát zhruba o 37,5 milionů korun ročně. Nyní je v Česku registrováno 18.000 aut jezdících na plyn, podle odhadu ministerstva se jejich počet do roku 2020 zvýší na 50.000.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.

 

Zdroj : ČTK

Příklad z praxe : Udržitelný supply chain

Od
Michaela Drábková
-

World Wide  Fund (WWF) a Thajská unie Europe (TUE) spolupracují od roku 2014 na vytváření trvale udržitelných dodavatelských řetězců v oblasti mořských živočichů, v ochraně biologické rozmanitosti našich oceánů a v zajištění bezpečnosti potravin pro budoucnost.

TUE je jedna z největších evropských firem v oblasti dodávek mořských živočichů a během pouhých tří let dosáhla v rámci celého dodavatelského řetězce  20% certifikaci MSP (Marine Stewardship Council) a více než 80% dodávek tuňáků je nyní zahrnuto do projektů na zlepšení udržitelnosti.

Prostřednictvím partnerství TUE také poskytuje finanční prostředky na zachování zdrojů a na podporu práce WWF, což zajišťuje udržitelné živobytí v drobných rybářských obcích ve východní Africe.

Dlouhodobá spolupráce WWF a TUE na transformaci dodavatelských řetězců vede k tomu, že všechny produkty společnosti TUE prodávané v Evropě budou v budoucnosti pocházet pouze z udržitelných zdrojů. To znamená, že jejich rybářství a farmy buď budou certifikovány Marine Stewardship Council (MSC) nebo Aquaculture Stewardship Council (ASC).

Projekt byl v roce 2018 vyhlášen vítězem ocenění Best sustainable Supply Chain společností Global Good Awards UK a více informací o projektu můžete získat zde.

 

Zdroj : Global Good Awards

 

 

1...980981982...1 147Strana 981 z 1 147

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253