Domů Blog Strana 36

Evropská komise schválila České poště kompenzace za služby pro stát

Česká pošta poskytuje služby předepsané poštovní licencí. Evropská komise nyní schválila oprávněnost kompenzace ve výši tří miliard korun, kterou Česká pošta obdrží od státu za poskytování klíčových služeb v letech 2023 a 2024. Tímto rozhodnutím se potvrzuje, že přiznaná kompenzace splňuje veškeré parametry dané legislativou.

Jako držitel poštovní licence Česká pošta plní závazky vůči státu, mezi něž patří provoz rozsáhlé sítě poboček po celé České republice a zajištění doručování listovních zásilek na každou adresu každý den. Díky finanční kompenzaci za odvedené služby a regulačnímu rámci Evropské unie může tento model fungovat stabilně a efektivně a být pevným a spolehlivým pilířem v probíhající transformaci služeb veřejnosti.

„Schválení kompenzace Evropskou komisí za roky 2023 a 2024 je pro nás vítaným milníkem. Na základě tohoto rozhodnutí očekáváme v nejbližších dnech úhradu 2,25 miliardy korun, přičemž zbývajících 750 milionů korun za rok 2024 bude uhrazeno do konce letošního roku. Splnili jsme všechny podmínky pro přiznání této částky, která nám umožní splatit úvěrové linky financující základní služby poskytované na základě poštovní licence,“ uvedl finanční ředitel České pošty Milan Hladík.

Stanovisko Evropské komise pomáhá zajistit dlouhodobou udržitelnost nastaveného systému, díky tomu se Česká pošta může soustředit na modernizaci svých služeb a lepší dostupnost poštovních služeb pro občany i firmy po celé zemi.

Zdroj: ČP

ÖBB objednávají dalších 30 jednotek Mireo od Siemens Mobility

  • Siemens Mobility dodá dalších 30 příměstských a regionálních vozidel Mireo Rakouským spolkovým drahám (ÖBB)
  • Objednávka se skládá z 25 třívozových a pěti čtyřvozových elektrických trakčních jednotek
  • Jedná se o další objednávku ÖBB z rámcové smlouvy až na 540 vozidel z roku 2023
  • Flotila vozidel Mireo u ÖBB se tímto rozrůstá na 100 jednotek
  • Jednotky Mireo nesou významnou stopu českého Engineeringu

 

Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) objednaly dalších 30 vozidel Mireo pro příměstskou a regionální dopravu od společnosti Siemens Mobility. Objednávka, která je součástí stávající rámcové smlouvy až na 540 vozidel, doplní 70 jednotek z předchozího roku a flotila vozidel Mireo u rakouského dopravce tímto dosáhne počtu už 100 jednotek. S postupným nasazením nových vozidel se počítá od roku 2029.

 

„Na vývoji platformy Mireo od počátku aktivně pracují projektanti, vývojáři a konstruktéři z české pobočky Siemens Mobility. Oddělení Engineeringu máme v Praze, Plzni, Brně a Ostravě se zhruba 400 zaměstnanci a má významnou úlohu v rámci Siemens Mobility celosvětově. Jsem velmi rád, že značná část našeho českého týmu je zapojena do projektu pro ÖBB,“ uvedl Roman Kokšal, CEO Siemens Mobility v České republice. „Naše oblíbené a spolehlivé příměstské a regionální trakční jednotky Mireo EMU, BEMU a HMU, které v součtu u všech zákazníků čítají už přes 550 prodaných vozidel pro 23 flotil, kombinují vysokou hospodárnost a efektivitu provozu a vysokou trakční výkonnost s moderními funkcionalitami a vysokou úrovní pohodlí a komfortu pro cestující.“

 

Mireo pro ÖBB – vysoký výkon a optimální zážitek z cestování

Trakční jednotky Mireo mají moderní design a zaujmou svou provozní hospodárností a vysokou úrovní pohodlí a komfortu pro cestující. Mohou dosáhnout maximální rychlosti 160 km/h a budou technicky uzpůsobeny a schváleny pro provoz kromě Rakouska také v Německu a v České republice. Vozidla jsou vybavena Evropským vlakovým zabezpečovacím systémem (ETCS).

 

Lehká konstrukce vozidel Mireo a nízká spotřeba energie pro trakci i pro vedlejší účely, aplikace systému klimatizace využívající přírodní chladivo a tepelné čerpadlo přispívají k udržitelnosti. Speciálně pro ÖBB byla vozidla navržena širší, než je tomu u dosud dodaných vozidel Mireo. Jsou založena na konceptu samostatných podvozkových vozů. Platforma trakčních jednotek Mireo je tímto obohacena a nabízí jak řešení s Jakobsovými podvozky, tak i řešení s konvenčními podvozky, což zvyšuje její variabilitu a možnost přizpůsobení koncepce vozidla provozním podmínkám a potřebám zákazníka. Vozidla Mireo používají podvozky typu SF 7500 s vnitřním rámem s cílem ušetření hmotnosti a prostoru, který je využit pro uložení dalších komponent pod vozem. Tím se zlepšují jízdní vlastnosti vozidla a cestující mají více místa a lepší pocit v prostoru.

 

Moderní design a vybavení interiéru vozidel umocňuje příjemný zážitek z cestování. Vozidla umožňují bezbariérový nástup a výstup cestujících, mají klimatizaci, bezdrátovou datovou síť WLAN, elektrické zásuvky, stojany na lyže a snowboardy, místa pro dětské kočárky i invalidní vozíky v nástupních prostorech a rozsáhlý prostor pro přepravu kol.

Zdroj: Siemens Mobility, s. r. o.

České dráhy letos provozují 148 mezistátních dálkových spojů, více než loni

České dráhy (ČD) letos vypravují 148 pravidelných mezistátních dálkových spojů, více než v loňském roce. Dopravce také nabízí čtyři sezonní spoje do Polska. Vlaky ČD celkem letos jezdí do 120 destinací v Německu, Rakousku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a ve Švýcarsku. Dráhy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Ročně mezistátní vlaky ČD využije více než sedm milionů cestujících. V loňském roce národní dopravce provozoval 138 mezistátních linek a čtyři sezonní do Polska, řekl ČTK mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Na provozu mezistátních linek dráhy spolupracují s partnerskými zahraničními dopravci, což ČD umožňuje vlaky vypravovat i několikrát denně. „Například z Prahy do Berlína, Vídně nebo Budapešti jezdíme společně s kolegy z DB, ÖBB, ZSSK a MÁV každé dvě hodiny a do Lince nebo Vratislavi máme spoje ve čtyřhodinovém intervalu,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel dopravce Michal Krapinec.

Dráhy postupně na mezistátní linky nasazuje nové ComfortJety. Ty z linky Praha – Berlín postupně vytlačí proslulé jídelní vozy WRmz s červenými koženkovými sedačkami. Restaurační oddíl ComfortJetů má 18 míst k sezení, tedy přibližně polovinu oproti původním jídelním vozům.

Z objednávky na 20 nových vlaků jich dopravce loni převzal osm, letos plánuje zahájit provoz dalších šesti. „Tyto soupravy v budoucnosti ovládnou spojení na sever Německa, do Rakouska i do Bratislavy a Budapešti. Umožní nám nabídnout také přímé cesty do více destinací, třeba do Kodaně,“ dodal Krapinec.

V letošním jízdním řádu přibyla linka Baltic expres z Prahy do polské Gdyně, kterou dráhy provozují ve spolupráci s polským dopravcem PKP Intercity čtyřikrát denně. Dráhy také oproti loňsku přidaly dva vlaky denně, jeden v obou směrech, na linku Slovenská strela na trase Praha – Bratislava, řekl ČTK Šťáhlavský.

Pokračuje například provoz linek Berliner na trase Praha – Berlín – Hamburk/Kiel/Flensburg nebo Vindobona z Prahy přes Brno a Vídeň do Štýrského Hradce.

Dráhy ve spolupráci s dalšími dopravci na mezistátních linkách provozují pět základních nočních vlaků s lůžkovými a lehátkovými vozy. Z Prahy je cestující mohou využít na linkách do Curychu, Varšavy, Košic a Budapešti. Obsluhují také noční spoje mezi Vídní nebo Budapeští a Varšavou a Berlínem nebo Varšavou a Mnichovem.

České dráhy loni na české tratě vypravily zhruba 2,4 milionu vlaků, meziročně přibližně o 10.000 vlaků méně. Vlaky národního dopravce loni podle předběžných výsledků přepravily 168,45 milionu lidí, meziročně zhruba o 2,5 procenta víc.

Zdroj: ČTK

Na připravovaném obchvatu Holýšova za 1,2 mld. vznikne křížení do všech továren

Holýšov na Plzeňsku se dohodl s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) na zásadní úpravě připravovaného obchvatu na frekventovaném tahu I/26 z Plzně na Domažlice a Německo. V první třetině ve směru od Plzně vznikne mimoúrovňová křižovatka, z níž budou tisíce nákladních i osobních aut sjíždět do všech továren a nebudou zahlcovat šestitisícové město. Nová silnice dlouhá přes sedm kilometrů přijde na 1,2 miliardy korun, řekl ČTK ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.

„Mimoúrovňová křižovatka mezi EvoBusem (výrobce autobusů s 1200 zaměstnanci) a Novým Dvorem (v polích napravo od silnice ve směru od Plzně) je zcela zásadní. Z obchvatu bude možné sjet k EvoBusu, do průmyslové zóny v bývalých kasárnách, i do továren Kabex a Mahle,“ uvedla místostarostka Hana Valachovičová (Pro Holýšov). Pokud by podle starostky Aleny Burianové (za ODS) byly na obchvatu jen křižovatky na začátku a na konci, tak by Holýšovu nepomohly, protože auta by stejně musela jezdit do továren přes město.

„Na Státním fondu dopravní infrastruktury se nám podařilo projednat, že tam bude jedna veliká křižovatka i s oboustrannými sjezdy a větvemi, která vyřeší všechny dopravní pohyby,“ řekl Blabol. Dále tam budou dvě menší mimoúrovňové křižovatky – na začátku a na konci obchvatu, které ho napojí na současnou silnici I/26. Změna projektu stavbu nijak neprodražila, podle Blabola je tam naopak úspora zhruba 100 milionů Kč.

„Obchvat teď vychází na 1,2 miliardy. Zahajujeme práce na prvním stupni projektové dokumentace. Měli jsme dokumentaci pro územní řízení, což ale podle nového stavebního zákona nemůžeme podat. Budeme tedy muset vypracovat novou dokumentaci pro povolení záměru (řeší územní i stavební řízení),“ uvedl Blabol. Stavba začne do pěti let.

Podle místostarostky Valachovičové bude tvar obchvatu jiný. „Nájezd nebude tak složitý. Řidiči pojedou až ke střednímu sjezdu, který pro nás bude tím nejdůležitějším,“ uvedla. Sjezdy měl být původně jen na začátku ve směru od Plzně a na konci mezi hřbitovem a Kvíčovicemi. Podle Burianové bude obchvat dvouproudý, místy o něco širší. Trasa začne zhruba 1,5 kilometru před Holýšovem, kde se napojí na připravovanou stavbu 13kilometrové silnice ze Stodu k dálnici D5.

Holýšov je nejzahlcenější v době, kdy skončí směny v továrnách a všechna auta vyjedou na hlavní silnici I/26.

Zdroj: ČTK

Elektroauto s kamerami loni odhalilo v Olomouci 20.000 přestupků v parkování

Elektromobil se skenovacím zařízením za první rok provozu odhalil v zóně placeného parkování v Olomouci zhruba 20.000 přestupků, zatímco strážníci jich při pochůzkách ročně zjistí necelé 4000. ČTK to sdělil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický. Elektrický osobní automobil poskytlo strážníkům město, technické zařízení firma CAMEA. Do ulic Olomouce monitorovací vozidlo vyjelo na začátku loňského roku.

Skenovací elektromobil stál 960.000 korun. Monitorovací zařízení instalované na jeho střeše dokáže přestupek proti pravidlům parkování pomocí programu rozpoznat, data poté počítačový program zpracuje a odešle je na magistrát. „Díky skenovacímu automobilu jsme u motoristické veřejnosti dosáhli vyšší respektovanosti zpoplatněných zón,“ uvedl Skalický.

Za rok auto s kamerami a speciálním softwarem v zóně placeného parkování zkontrolovalo 220.000 registračních značek zaparkovaných vozidel. Získaná data kontrolují pracovníci městské policie a zjištěné prohřešky posílají správnímu orgánu k dalšímu řešení. Největší změnu protiprávního jednání řidičů v pěší zóně evidují strážníci u nepovoleného vjezdu nebo stání mimo parkoviště. Nárůst těchto prohřešků za loňský rok podle Skalického činí až 120 procent, tedy o 3000 případů více než v předchozím roce. Podobný trend je u nepovoleného stání nebo zastavení.

Strážníkům díky skenovacímu autu ubylo administrativy, takže jsou častěji v terénu. „Strážníci se nyní mohou více věnovat dalším oblastem statické i dynamické dopravní problematiky. Třeba u cyklistů byl zjištěn třicetiprocentní nárůst případů, kdy dochází k porušení zákona,“ podotkl Skalický. Strážníci loni také častěji měřili nejvyšší povolenou rychlost ve městě. I zde zaznamenali nárůst v počtu přestupků, a to o 85 procent.

Zdroj: ČTK

Pražští radí souhlasili se stavbou výsuvných sloupků okolo Sněmovny

Praha souhlasí se stavbou výsuvných sloupků na všech příjezdových cestách do Sněmovní ulice na Malé Straně. Pokud se sloupky aktivují, k Poslanecké sněmovně neprojede žádné auto. Opatření má zvýšit bezpečnost poslanců, zaměstnanců dolní parlamentní komory a také turistů. Celkové náklady na stavbu sloupků činí 32,5 milionu korun bez DPH. Praha od státu získá 26 milionů, zbylých 20 procent uhradí ze svého rozpočtu. Rozhodli o tom městští radní. Zařízení by měla mít ve správě městská firma Technologie hlavního města Prahy.

„V případě mimořádné situace nebo teroristického útoku není okolí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostatečně chráněno. Instalace bezpečnostních výsuvných sloupků v okolí areálu zamezí vjezdu nežádoucích vozidel, a ochrání tak bezpečí turistů a zaměstnanců instituce,“ stojí v dokumentu, který dnes pražští radní schválili.

Sloupky budou na všech přístupových cestách do Sněmovní ulice z Malostranského náměstí, z Thunovské ulice i Pětikostelního náměstí. Součástí projektu jsou také sloupky na křižovatce ulic Mostecká a Josefská a také u vjezdu na Velkopřevorské náměstí z Lázeňské ulice. Budou v klidovém režimu, ale pokud bude hrozit bezpečnostní riziko, na základě žádosti policie se aktivují. Pokud nebezpečí pomine, zasunou se zpět do země.

Zdroj: ČTK

ŘSD zahájilo stavbu dálničního obchvatu Litomyšle

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu obchvatu Litomyšle, posledního úseku dálnice D35 v Pardubickém kraji bez PPP projektu. Bude stát 2,799 miliardy korun bez DPH. Zhruba desetikilometrový úsek D35 Litomyšl – Janov vybuduje sdružení Strabag Silnice a Firesta Fišer. Do jeho dokončení se bude z dálnice sjíždět za Vysokým Mýtem na silnici I/35 vedoucí přes Litomyšl, auta se znovu vrátí na D35 u Janova, kde má být letos dokončen úsek Janov – Opatovec, řekl novinářům generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl.

„Úseky půjdou do provozu tak, jak budou dostavěny, to znamená, předpokládáme, že úsek Džbánov – Litomyšl bude zprovozněn zhruba o rok dříve než obchvat Litomyšle. Pak nastává horší období, kdy celá dálnice na konci roku 2026 by měla být v provozu kromě obchvatu samotné Litomyšle. Pro nás je velmi důležité, aby v roce 2027 byla celá stavba dostavěna,“ uvedl Mátl.

Úsek D35 Litomyšl – Janov měří 10,44 kilometru. Součástí stavby je sedm mostních objektů na dálnici a stejný počet nad ní, mimoúrovňová křižovatka Janov a přeložky silnic a inženýrských sítí. Celková délka protihlukových zdí dosáhne 5796 metrů. Do provozu by měla být tato část dálnice uvedena v srpnu 2027.

Část dálnice z Litomyšle do Janova je poslední v Pardubickém kraji, kterou ŘSD začalo budovat. Přípravu stavby zdrželo to, že Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Šumperk podal rozklad proti vydanému stavebnímu povolení. Ekologická organizace měla výhrady například ke kácení stromů či náhradní výsadbě. ŘSD se s ní v listopadu dohodlo a svaz rozklad stáhl. Stavbu dálnice kolem Litomyšle do Janova již dříve oddálily spory s částí obyvatel okolních vesnic. Některým lidem, spolkům a obcím dlouhodobě vadila zvolená trasa a navržené řešení. V březnu 2021 podepsalo ŘSD s Litomyšlí a okolními obcemi a spolky memorandum, které přípravu díky úpravám projektu odblokovalo a urychlilo.

Začátek výstavby úseku oddálily také námitky proti výsledkům soutěže. Podala je společnost Skanska, která v ní skončila jako druhá v pořadí. ŘSD vybíralo z pěti nabídek. Vítězná cena představuje 63 procent předpokládané ceny. Nejdražší nabídka činila 3,67 miliardy korun bez DPH.

V Pardubickém kraji jsou nyní ve výstavbě úseky dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto, tunel Homole, Vysoké Mýto – Džbánov, Džbánov – Litomyšl a Janov – Opatovec. Navazující úseky Opatovec – Staré Město a Staré Město – Mohelnice by se měly stavět formou PPP projektů, tedy ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a má být severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu. Po dokončení bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku.

Z D35 je zatím hotových několik vzájemně nepropojených částí. V Libereckém kraji je to úsek Liberec – Turnov, v Pardubickém kraji úsek Sedlice – Opatovice – Časy – Ostrov a v Olomouckém úseky Mohelnice – Olomouc, obchvat Olomouce a Olomouc – Lipník nad Bečvou.

Letos zprovozní ŘSD na dálnici D35 nových 33 kilometrů a chce také začít stavět přes 16 kilometrů dlouhý úsek Úlibice – Hořice. Ministerstvo dopravy vybírá koncesionáře PPP projektu na stavbu posledních dvou úseků mezi Opatovcem a Mohelnicí, jež by měla začít v roce 2026. Celá dálnice D35 by měla být hotová v roce 2029.

Zdroj: ČTK

Renault představil tři nové elektrické dodávky

Automobilka Renault zveřejnila první obrázky chystaných nových užitkových vozů s plně elektrickým pohonem. Technických informací o nich je v tiskové zprávě pomálu. Kompletních dat se ale dočkáme nejpozději příští rok, protože právě v roce 2026 mají být uvedeny na trh. Všechny jsou zkonstruovány na základě nové platformy s baterií v podlaze.

Jedním z představených vozidel je nová generace střední dodávky Trafic. Bude v pořadí již čtvrtá. Oproti v současnosti nabízené verzi má mít novinka delší rozvor a kratší převisy vpředu i vzadu. Celková výška nepřesáhne 1,9 metru, což zajistí snadný vjezd i do podzemních parkovišť.

Druhým novým typem je Goelette E-Tech, která je v přední části shodná s Traficem. Zadní partie je ale připravena na montáž různých typů nástaveb.

Třetí vozidlo je největší. Estafette navazuje na dřívější model Renaultu. Novinka má být dlouhá 527 centimetrů a široká 192 centimetru. Výška pak je 260 centimetrů. Právě díky tomuto rozměru bude možné, aby se uvnitř nákladového prostoru vzpřímeně pohyboval člověk s výškou 190 centimetrů.

Zajímavým technickým řešením u tohoto vozu je „neviditelná“ vodící kolejnice na boku vozu pro pohyb posuvných bočních dveří.

Všechna tři vozidla, která vznikla mimo jiné i ve spolupráci s Volvo Group, budou vznikat ve Francii, v závodě ve městě Sandouville.

Zdroj: ČTK

Na přejezdech ubývá nehod, pozitivní trend podpoří další investice i osvětová kampaň

Správa železnic v letošním roce zabezpečí dalších 130 přejezdů, náklady by měly dosáhnout 1,6 miliardy korun. Díky kontinuálnímu zvyšování úrovně zabezpečení přejezdů se daří snižovat počty nehod, v loňském roce se jich stalo nejméně za 5 let. K příznivému vývoji by měla přispět i nová kampaň varující řidiče před riskantním chováním.

Od roku 2015 prošlo modernizací už téměř 1 500 přejezdů, jen za loňský rok jich přibylo dalších 150. Pro letošek má Správa železnic v plánu úpravy na 128 místech s náklady ve výši 1,6 miliardy korun. Práce se nejčastěji budou provádět na kříženích se silnicemi 3. třídy, celkem půjde o 42 přejezdů. Hned ve 20 případech se k výstražným křížům doplní světelná signalizace se závorami.

Na koridorových tratích nahrazuje Správa železnic úrovňová křížení nadjezdy nebo podjezdy. V Holické ulici v Olomouci tak loni začali řidiči využívat dokončený nový nadjezd. Letos na jaře začne výstavba silničního podjezdu ve Studénce, který vznikne namísto dosavadního frekventovaného čtyřkolejného přejezdu.

Investice do zabezpečení železničních přejezdů se pozitivně projevuje na nižším počtu nehod. Loni došlo ke 133 střetům silničních a drážních vozidel, což bylo nejméně za posledních pět let. To platí i o počtu usmrcených, kterých bylo 26. Důležitým příspěvkem ke zvýšení železničního i silničního provozu je rušení přejezdů, loni jich zaniklo 58. Od roku 2021 ubylo na české železniční síti celkem 273 úrovňových křížení.

Kampaň Budeš nám chybět cílí na řidiče i školy

Od 10. února se diváci České televize a cestující na nádražích po celé zemi setkají se spoty, které varují před riskantním chováním na železničních přejezdech. Apel navazuje na předchozí úspěšnou kampaň, opět využívá silný vizuální prvek prázdné židle. Tentokrát ale přidá ještě emotivnější poselství: pracuje s motivem náhrobního kamene a číslem 204. To symbolizuje počet lidí, kteří se následkem hazardního chování na železnici už nikdy nevrátili domů.

Na webu budesnamchybet.cz jsou k dispozici nejen spoty této i předchozí bezpečnostní kampaně, ale nově i řada výukových materiálů, které můžou ve svých hodinách využít učitelé.

V poslední době se nám daří snižovat počty obětí i nehod na přejezdech. Jsem přesvědčený, že vedle investic do jejich zabezpečení tomu napomohla i osvěta, kterou už několik let děláme. Za předcházející ročník kampaně Budeš nám chybět jsme dokonce dostali několik ocenění,“ připomíná generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Na kampani pod záštitou Ministerstva dopravy spolupracuje Správa železnic s Českými drahami a Drážním úřadem. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.

Zdroj: Správa železnic

DPP získal pravomocné povolení na projekt elektrifikace autobusové linky č. 131 Bořislavka – Hradčanská

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v těchto dnech získal pravomocné povolení záměru výstavby nabíjecí a napájecí infrastruktury určené pro elektrifikaci autobusové linky č. 131 Bořislavka – Hradčanská. Na jejího zhotovitele DPP společně s elektrifikací autobusové linky č. 176 vyhlásil veřejnou zakázku v loňském prosinci. Její dokončení a uzavření smlouvy s vítězným uchazečem DPP předpokládá na začátku letošního jara. Zahájení samotné výstavby DPP předpokládá nejpozději do konce letošního června s cílem dokončení a zprovoznění nejpozději do konce června 2026. Autobusová linka č. 131 se poté změní na trolejbusovou č. 51. Cílem DPP je na projekt získat spolufinancování z dotací Evropské unie z Národního plánu obnovy.

Trasa autobusové linky č. 131 (Bořislavka – Hradčanská) je terénně náročná, obsluhuje hlavně rezidenční části městské části Praha 6 (Hanspaulku, Dejvice a Bubeneč). Část trasy je vedena v původní trase první trolejbusové linky v Praze, jejíž provoz byl zahájen na konci srpna 1936, takže i lokalita Bořislavky a Hanspaulky je úzce spjatá s trolejbusy a historicky zde utvářely veřejný prostor.

Trolejové vedení na lince vznikne v celkové délce cca osm kilometrů (měřeno jednostopě), přičemž zatrolejovaný by měl být úsek Bořislavka – Zelená. Z toho v úseku z ulice Na Pískách k terminálu Bořislavka bude trolejové vedení vybudováno pouze v tomto směru, tedy ve stoupání. Zároveň vznikne krátká odbočka do původní smyčky Bořislavka v Kladenské ulici, která bude výhledově sloužit jak pro potřeby nabíjení elektrobusů, které DPP do budoucna plánuje využívat na vybraných autobusových linkách, tak i pro příležitostný nostalgický provoz historických trolejbusů z Muzea MHD DPP ve Střešovicích.
Napájení bude zajišťovat nová měnírna U Matěje, která se nachází přibližně v polovině délky trasy, ve které DPP předpokládá vznik trolejového vedení. Zároveň DPP kladl velký důraz na to, aby měnírna byla citlivě zasazena do okolního terénu tak, aby co nejméně vizuálně rušila okolí. Měnírna bude zapuštěna do svahu a z pohledu od ulice Na Míčánce nebude takřka vidět. Její okolí včetně fasády bude v maximální možné míře ozeleněno. Tento projekt DPP zároveň úzce koordinuje s dalšími záměry, zejména s rekonstrukcí Šárecké ulice, kterou zde plánuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK).

Zdroj: DPP

Logistický kalendář