Nová technologie pro plynulejší a bezpečnější MHD v Plzni

4.2.2025

Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) implementovaly světovou technologii Kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS). Ta zajistí komunikaci mezi vozy MHD, záchranných složek, světelnou signalizací křižovatek a postupně i osobními automobily v reálném čase a umožní tak například varování před nebezpečím, optimalizaci tras nebo koordinaci mezi vozidly a semafory.

„Mám velkou radost, že se opět ukazuje, že Plzeň je chytré město. Stejně jako při záchraně života rozhodují vteřiny, jsou čas i doba přepravy zásadním faktorem úspěšné a fungující městské hromadné dopravy,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

C-ITS představuje inovativní přístup k dopravě, který využívá síťové propojení mezi vozidly, infrastrukturou a dalšími prvky dopravy, jako jsou chodci nebo cyklisté. Tato komunikace je založena na technologii krátkého dosahu. Klíčovým rysem systému je možnost v reálném čase sdílet informace, což umožňuje předcházet dopravním nehodám, snižovat dopravní zácpy a optimalizovat provozní podmínky. Například při vjezdu na křižovatku dostanou ostatní řidiči varování o blížící se tramvaji nebo autobusu či mohou být upozorněni na blížící se vozidlo IZS.

„Rychlý, spolehlivý a bezpečný pohyb vozidel po městě je nedílnou součástí moderní infrastruktury. A právě takovou městskou hromadnou dopravu v Plzni chceme mít. Zavedením chytré technologie C-ITS se zařazujeme mezi desítky moderních evropských měst, kde se tento systém velmi osvědčil,“ doplnil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Součástí projektu je také výstavba nového systému digitální radiosítě včetně dodávky a montáže digitálních vozidlových radiostanic a hlasové dispečerské aplikace pro ovládání rádiové hlasové a telefonní komunikace. Základem je změna komunikace vozidel MHD s dispečinkem a jednotlivými provozy ze stávajícího systému využívajícího nestandardizovanou komunikaci pomocí analogové rádiové sítě na standardizovanou technologii inteligentního dopravního systému (ITS).

„V současné době dokončujeme instalaci komunikačních jednotek na poslední jednotky tramvají a tím budeme mít systémem C-ITS vybaven celý vozový park,“ říká generální ředitel PMDP Jiří Ptáček, a doplňuje: „Implementace systémů ITS a C-ITS přináší nejen vyšší bezpečnost a komfort pro uživatele MHD, ale také pozitivní dopady na životní prostředí díky snížení emisí a optimalizaci spotřeby paliva.“

Projekt je spolufinancován Evropskou unií a je rozdělen na dva samostatné dotační projekty:

Zefektivnění průjezdu vozidel MHD obsluhujících město Plzeň – vybudování systému pro preferenci vozidel MHD na SSZ. Žádost o podporu byla podána 29. listopadu 2024 v rámc67. výzvy IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (ITI).
Zefektivnění průjezdu vozidel MHD obsluhujících město Plzeň – dovybavení vozidel MHDC-ITS jednotkami pro preferenci na SSZ. Projekt byl schválen s právním aktem ze dne 11. července 2024 v rámci 55. výzvy IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (PR).

Cílem projektu je zajištění provozu zavedeného nebo modernizovaného inteligentního dopravního systému ve veřejné dopravě ve smyslu zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v parametrech určených v žádosti o podporu od data ukončení realizace projektu.

Zdroj: PMDP

Vysoké školy pro společnost

Karolína Vágnerová

4.2.2025

Vysoká škola logistiky se již přes 20 let zaměřuje na logistiku. Dnes běžné slovo, na přelomu tisíciletí při vzniku VŠLG pro společnost zcela neznámé.

Město Přerov, sídlo VŠLG, je dlouhodobě spjato s dopravou železniční, silniční, leteckou i vodní, vznikem terminálu kombinované dopravy a významnými tématy v této oblasti. Za podporou vzniku VŠLG stálo samotné město Přerov, které bylo a stále je vystaveno velkým dopravním a logistickým výzvám i Olomoucký kraj.

Za dobu svého působení a svými aktivitami získala řadu ocenění, podílela se i na řešení logistických a dopravních úloh pro praxi.

V roce 2024 obdržela VŠLG na mezinárodní konferenci SpeedCHAIN 2024 Ocenění za mimořádný přínos ve vzdělávání profesionálů logistiky a udílení certifikátů cELog od České logistické asociace, z.s. Certifikát potvrzuje dosažené znalosti z logistiky podle standardů Evropské logistické asociace se sídlem v Bruselu.

Cechem logistiky Technické univerzity v Košicích byla VŠLG udělena „Cena profesora Dušana Malindžáka za významný přínos v oblasti logistiky v kategorii organizace“. Na slavnostním shromáždění Cechu logistiky toto významné ocenění činnosti VŠLG převzaly zástupkyně VŠLG z rukou nejvyšších představitelů Cechu logistiky, velevážených velmistrů cechu prof. Martina Straky a prof. Gabriela Fedorka. Udělená cena je pro VŠLG velkou motivací pro další rozvoj a inovace v oblasti vzdělávání budoucích odborníků na logistiku.

V rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti doprava – Doprava 2000+ vyhlášeného Technologickou agenturou ČR byl řešen projekt „Implementace městské logistiky do procesu plánování udržitelné městské mobility“ s identifikačním kódem CK03000085 v letech 2022-2024. Hlavním příjemcem byla Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola logistiky byla spoluřešitelem. Cílem projektu je implementace městské logistiky do procesu plánování udržitelné městské mobility. Základní koncept projektového návrhu vychází z multimodálního přístupu a opatření v nákladní dopravě, která jsou uvedená v Koncepci nákladní dopravy. Je potřeba zdůraznit, že multimodální přístup musí být přitom výhodný nejen z pohledu životního prostředí, udržitelného vývoje a veřejného zdraví, ale rovněž jako ekonomicky výhodná alternativa. Výstupem projektu je „Plán udržitelné městské logistiky – Certifikovaná metodika“ jako součást udržitelné městské mobility. Metodika se zabývá nákladní dopravou ve městech a její vlastní náplní je optimalizace nákladní dopravy ve městech s využitím městských logistických center.

V letech 2023-2024 řešila VŠLG pro Olomoucký kraj logistiku odpadového hospodářství. VŠLG se zabývala logistickými aspekty vzniku, sběru a svozu odpadu systémovým pohledem. Hlavním cílem zavádění nových postupů a pravidel v odpadovém hospodářství je splnění recyklačních závazků. Jedním základním cílem je snížení skládkování komunálního odpadu a redukce zbytkových směsných komunálních odpadů. Proto je třeba obrátit pozornost na ty složky ve směsném komunálním odpadu, které nebylo dříve možné nebo povinné odkládat odděleně a tím lépe vytřídit.

Od roku 2017 se VŠLG účastní Mezinárodní studentské vědecké odborné konference (mŠVOK), která je soutěží studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia v oblasti logistiky a dopravy a je pořádána v době, kdy studenti končí se zpracováním tématu svých kvalifikačních prací. VŠLG je jednou ze tří zakládajících vysokých škol. Tematický záběr konference pokrývá celé portfolio logistických aktivit: řízení logistických a dodavatelských řetězců, logistika zásobování, logistika výroby, distribuční logistika a elektronické obchodování, analýza a řízení zásob, balení a manipulace, řízení skladů, doprava a přeprava, inteligentní systémy ICT v logistice, udržitelná a odolná logistika, Logistika4.0, městská logistika a další. V uplynulých letech se postupně rozšiřoval počet vysokých škol, jejichž studenti na konferenci představují témata zpracovávaná v jejich bakalářských nebo diplomových pracích. V současné době se počet přednášených příspěvků blíží dvaceti. Cílem konference mŠVOK je podporovat mezinárodní spolupráci zainteresovaných vysokých škol, předávat si vzájemně zkušenosti a připravovat studenty na prezentaci a prosazování výsledků jejich odborné práce před kritickým mezinárodním hodnotitelským panelem. Tedy něco, co se v běžné výuce na vysoké škole jen velmi obtížně realizuje. Studenti VŠLG jsou úspěšnými účastníky této soutěže.

Tento článek vznikl v rámci iniciativy ČKR „Vysoké školy pro společnost“.

Zdroj: VSLG

Objem vývozu pojištěného EGAP loni klesl o dvě pětiny na 41,4 mld. Kč

Karolína Vágnerová

4.2.2025

Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) loni tuzemským firmám pojistila vývoz za 41,4 miliardy korun, což bylo meziročně o dvě pětiny méně. Vyplývá to z tiskové zprávy EGAP, kterou má ČTK k dispozici. Nejčastěji podle ní firmy pojišťovaly menší zakázky na Ukrajinu.

„V loňském roce jsme zaznamenali návrat na běžnou úroveň z rekordního roku 2023. Rok 2023 byl v mnoha ohledech výjimečný, kdy poptávku exportérů bezprecedentně zvýšila válka na Ukrajině a s ní spojené problémy jako ztráta trhů a dramatický nárůst cen energií. To se projevilo například vysokým zájmem o úspěšný program EGAP Plus, který jsme provozovali v rámci evropské výjimky, která již skončila,“ řekl ČTK mluvčí EGAP Jan Černý.

Program EGAP Plus, do kterého se mohly zapojit firmy zasažené konfliktem na Ukrajině, byl podle pojišťovny vyčerpán za prvních devět měsíců roku 2023. Nyní firmy mohou čerpat podporu z Fondu Ukrajina.

Hodnota pojistných smluv v rámci Fondu Ukrajina loni činila 644 milionů korun. „Na Ukrajinu loni směřovala nejčastěji zemědělská technika, širokozáběrové zemědělské stroje, které pomáhají ukrajinským farmářům na rozlehlých polích. Byly to ale také dlouhotrvanlivé potraviny či keramika,“ řekl předseda představenstva EGAP David Havlíček. Žádná pojistná událost na Ukrajinu podle něj loni nenastala, všechny případy firmy řádně splácejí.

Vláda loni v listopadu schválila rozšíření revolvingového Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Nové financování také umožnilo prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.

Zájem loni podle EGAP zhruba dvojnásobně vzrostl o pojištění investic českých firem na zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí. Zatímco v roce 2023 firmy v tomto ohledu uzavřely sedm smluv, loni jich bylo 13.

EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než dva roky na financování vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí s vyšším rizikem nezaplacení na straně kupujících. Vznikla v roce 1992 a spadá pod ministerstvo financí.

Objem pojištěného vývozu EGAP mezi roky 2012 a 2024 (v miliardách Kč):

2012	72,1
2013	63,4
2014	47,2
2015	40,5
2016	31,9
2017	42,8
2018	35,8
2019	40,2
2020	35,0
2021	34,1
2022	41,2
2023	68,9
2024	41,4

Zdroj: ČTK

Kupka: Spolehlivost vlakového zabezpečovače ETCS v lednu dčinila 99,1 procenta

Karolína Vágnerová

4.2.2025

Spolehlivost vlakového zabezpečovacího systému ETCS v lednu dosáhla 99,1 procenta. Přibližně ve dvou třetinách zbylých případů byla chyba na vlakové části zabezpečovače, 11 procent chyb způsobila obsluha vlaku. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Denně na tratích s výhradním provozem pod dohledem ETCS projede průměrně 1600 vlaků.

Podle generálního ředitele Správy železnic (SŽ) Jiřího Svobody jelo v lednu pod dohledem ETCS více než 30.000 vlaků. „Spolehlivost dosahuje 99,1 procenta, což znamená, že drtivá většina vlaků projede celou trasu bez jakéhokoliv problému,“ uvedl na síti X.

Na trati Praha – Kolín podle něj projede až 450 vlaků denně. Pod dohledem nového automatického zabezpečovače už ujely více než dva miliony kilometrů. Zkrátila se také doba zastavení vlaku v nouzovém režimu, a to z pěti až šesti minut na dvě minuty a 51 vteřin.

Podle Kupky strojvedoucí nově pro opětovné rozjetí nemusí čekat na písemný pokyn dispečera, stačí mu hlasový pokyn. Veškerá komunikace mezi strojvedoucím a dispečerem se pro případ pozdějšího vyšetřování nahrává.

Chyby na vlakové části často způsobují nízké teploty, při kterých se rychloměr obalí sněhem a ledem a systém vlak zastaví. Nejčastěji se s problémem potýkají lokomotivy Vectron řady 193 a lokomotivy řady 362, přezdívané eso. Ministerstvo dopravy problém řeší s výrobcem mobilní části ETCS, firmou Alstom. S řešením by mělo přijít do konce června, dodal Kupka.

Pro jízdu pod dohledem ETCS je podle ředitele Drážního úřadu Jiřího Koláře proškoleno více než 3500 strojvedoucích, a to jak českých, tak zahraničních dopravců. Nejvíce strojvedoucích, celkem 1120, proškolily České dráhy. Nákladní dopravce ČD Cargo jich má proškolených 1138.

Jízda historických vozidel bude možná po vyloučených kolejích maximální rychlostí 60 kilometrů v hodině. „Musí tam být dva strojvedoucí a prostředky pro rádiové spojení. Musí to být zážitková jízda, nikoli přepravní potřeba dopravce,“ řekl Kolář.

Zavádění výhradního režimu bylo postupné. Nejprve se výhradně pod dohledem ETCS začalo jezdit od 1. ledna na trati Česká Třebová – Olomouc – Přerov. Od 8. ledna následovala trať Břeclav – Bohumín a od 15. ledna Česká Třebová – Břeclav. Po všech čtyřech úsecích, jejichž délka dohromady přesahuje 620 kilometrů, projede měsíčně zhruba 50.000 vlaků.

Ministerstvo dopravy počítá s tím, že systémem do roku 2030 vybaví dalších 4000 kilometrů tratí, což si vyžádá investice ve výši zhruba 32 miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření mluvčího SŽ Dušana Gavendy v roce 2026 přibyde trať z Prahy do Českých Budějovic, další rok z Prahy přes Plzeň do Chebu. Systémem budou vybavené také některé menší regionální tratě.

Zdroj: ČTK

DPP plánuje nakoupit dalších až 180 bateriových trolejbusů, vyhlašuje veřejnou zakázku na dodavatele

Karolína Vágnerová

4.2.2025

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vyhlásil veřejnou zakázku na dodavatele dalších, celkem až 180 nízkopodlažních bateriových trolejbusů, z toho 90 kloubových a 90 typu Standard. S vítězným uchazečem DPP uzavře rámcovou smlouvu na pět let. Předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky činí 3,465 miliardy korun. DPP se bude ucházet o příspěvek na nákup těchto vozidel z připravovaných dotačních titulů Evropské unie.

Předmětem této veřejné zakázky je kromě nákupu až 180 bateriových trolejbusů (90 kloubových délky 18 metrů a 90 typu Standard délky 12 metrů) také pořízení až 180 náhradních trakčních baterií, 35 hardware a software sad pro diagnostiku vozů, 20 přenosných nabíječek a v neposlední řadě náhradních dílů.

„Budoucnost pražské MHD je bezemisní! Praha bude mít brzy nejen nové tramvaje, ale i další trolejbusy! Elektrifikace autobusových linek totiž nabrala v poslední době nebývale rychlé tempo a je tak potřeba zásadně rozšířit vozový park. Od loňského roku už se můžete projet trolejbusem
z Palmovky do Miškovic nebo z Veleslavína na letiště. Novou linku budujeme ze Smíchova
k Waltrovce a letos plánujeme zahájit další dvě – z Karlova náměstí na Strahov a z Hradčanské na Bořislavku. Tím ale rozhodně nekončíme! Celkem už jsme totiž schválili 15 projektů na elektrifikaci autobusových linek! Naplňujeme tím Klimatický plán hlavního města, jehož cílem je snížení emisí
a zlepšení kvality ovzduší v Praze. Moderní trolejbusy zároveň zvyšují komfort cestujících – jsou tišší, plynulejší a jejich provoz je šetrnější k životnímu prostředí,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Rámcová smlouva s vítězným uchazečem umožní DPP dle jeho provozních potřeb objednávat vozidla na pokrytí dopravní obslužnosti na postupně se rozšiřující trolejbusové síti v závislosti na realizaci jednotlivých projektů elektrifikace vybraných autobusových linek v Praze. V současnosti má DPP v různé fázi rozpracovanosti celkem 13 projektů proměny stávajících autobusových linek na trolejbusové,“ dodává Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

Dojezd na baterie minimálně 15 kilometrů, životnost vozidel alespoň 15 let

Konstrukční rychlost nabízených trolejbusů by měla být minimálně 70 km/h, přičemž by ji měly dosahovat v obou režimech jízdy, tj. při napájení z trolejové sítě i z trakčních akumulátorů. Všechna vozidla musí umět rekuperovat energii vzniklou bržděním při jízdě. Garantovaný dojezd trolejbusů při jízdě na energii uloženou v trakčních bateriích musí být minimálně 15 kilometrů s použitím topení nebo klimatizace, větrání a předepsaného osvětlení, bez ohledu na roční období, klimatické či provozní podmínky, při plné obsazenosti a zastavování vozidla ve všech zastávkách včetně odbavení cestujících a s dosahováním maximální povolené rychlosti, a to po celou dobu životnosti trakčních akumulátorů. Požadavkem DPP je životnost trakčních akumulátorů minimálně 120 měsíců (10 let) nebo 600 tisíc kilometrů podle toho, co nastane dříve.

Trolejbusy budou standardně vybaveny celovozovou klimatizací, odbavovacím a informačním systém podle Standardů kvality PID, zařízením pro počítání cestujících a kamerovým systémem s možností záznamu. Pro každý pátý zakoupený trolejbus DPP požaduje vybavení vozidla zařízením na postřik trolejí proti námraze. V rámci jedné závazné objednávky si DPP může dle svých potřeb objednat jeden až dvacet trolejbusů. Požadovaný termín jejich dodání je pak do 12 měsíců od uzavření prováděcí smlouvy.

Tři hodnotící kritéria

Předložené nabídky bude DPP vyhodnocovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek podle ekonomické výhodnosti, a to na základě tří hodnotících kritérií. Hlavním kritériem s váhou 50 % bude celková nabídková cena za celý předmět plnění, tj. vozidla včetně příslušenství. Dalšími dílčími kritérii jsou délka záruky na trolejbus s váhou 30 % a zkušenosti dodavatele s váhou 20 %.

Zdroj: DPP

Ve Studénce opět vjel nákladní vůz na přejezd, vlak stihl zastavit včas

Karolína Vágnerová

4.2.2025

Na železniční přejezd ve Studénce na Novojičínsku opět vjel nákladní vůz v době, kdy svítila červená. Přes závory se souprava i s pomocí svědka dostala včas. Také blížící se vlak stihl zastavit. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. V roce 2015 tam do uvízlého kamionu narazil vlak Pendolino. Nehodu tehdy tři lidé nepřežili, dvě desítky dalších utrpěly zranění.

Dnešní incident se stal okolo 13:30 a obešel se bez vážnějších následků. Řidič nákladní soupravy vjel na kolejiště v době, kdy už svítila červená signalizace a závory začaly klest. Jedna ze závor se tak zastavila o soupravu. „Svědek události ji pomohl nadzvednout. Nákladní vůz mohl odjet z kolejí. Strojvedoucí blížícího se vlaku dostal signál, aby zastavil,“ popsala mluvčí situaci.

Ve vlaku, který zastavil asi 300 metrů od přejezdu, jelo podle mluvčí osm desítek cestujících. „Nikdo nebyl zraněn. Dopravu na trati se podařilo železničářům obnovit po 14:00,“ doplnila Jiroušková s tím, že okolnostmi události se zabývá policie.

Přejezd ve Studénce je považován za velmi nebezpečný. Řidiči jej často přejíždějí na červenou. V roce 2015 tam závory postupně uvěznily dva kamiony. V říjnu portugalský řidič včas zareagoval, těsně před příjezdem vlaku prorazil závoru a odjel. O několik měsíců dříve ale na přejezdu uvízl polský řidič, který vezl těžké plechy. Do jeho kamionu narazil vlak Pendolino. Nehodu tři lidé nepřežili, dvě desítky dalších utrpěly zranění. Polák od soudu odešel s trestem 8,5 roku vězení.

Situace by se měla změnit. Ještě letos v březnu se zde začne stavět podjezd. Projekt vyjde na 599 milionů korun. Fungovat by měl od konce příštího roku. Podjezd bude dlouhý 26,5 metru a široký 12,3 metru. Bude mít tři části – jízdní pruh pro auta, pruh pro cyklisty a chodník pro pěší. Nákladní auta jedoucí k průmyslovým areálům budou využívat novou obslužnou komunikaci z dálnice D1 přes Butovickou ulici.

Jen několik stovek metrů od železničního přejezdu se v roce 2008 stalo jiné tragické železniční neštěstí. Mezinárodní rychlík tam tehdy narazil do trosek zříceného silničního mostu. Nehoda si vyžádala devět obětí a bezmála sto zraněných.

Zdroj: ČTK

VW v Indii napadl požadavek na vyrovnání daňového nedoplatku

Karolína Vágnerová

3.2.2025

Německý automobilový koncern Volkswagen (VW) v žalobě napadl požadavek indických úřadů na vyrovnání daňového nedoplatku 1,36 miliardy USD (33 miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na neveřejné soudní dokumenty. Podle žaloby je požadavek v rozporu s indickou legislativou ohledně zdanění dovozu automobilových dílů.

Podle 105stránkového podání firma Škoda Auto Volkswagen India sdělila vrchnímu soudu v Bombaji, že daňový spor ohrožuje její investice v Indii ve výši 1,5 miliardy USD a poškozuje prostředí pro zahraniční investory.

V lednu celní úřady v indické Bombaji zadržely v souvislosti s touto kauzou několik desítek leteckých zásilek. Krok úřadů vedl ke zpoždění dodávek náhradních dílů do prodejen. Podle zdrojů Reuters se jednalo o rozpor ve výši požadovaných bankovních záruk za příchozí zásilky, k němuž došlo právě kvůli daňové otázce.

Indické úřady loni v září vyzvaly společnost Škoda Auto Volkswagen India, aby podala vysvětlení ohledně podezření z daňového nedoplatku 1,36 miliardy USD. Volkswagen podle tvrzení úřadů úmyslně zaplatil nižší dovozní daň na díly k vozům značek Audi, VW a Škoda.

Volkswagen podle výzvy datované 30. září 2024 dovážel „téměř celý“ automobil v nesmontovaném stavu. Indická legislativa v takovém případě automobilkám nařizuje zaplatit dovozní poplatek 30 až 35 procent. Volkswagen ale podle úřadů „nesprávně deklaroval a klasifikoval“ tyto dovozy jako jednotlivé díly, u nichž platil clo pět až 15 procent.

Nepovolené optimalizace se podle úřadů týkaly modelů Škoda Superb, Škoda Kodiaq, Audi A4, Audi Q5 nebo Volkswagen Tiguan. Od roku 2012 měla firma na dovozních clech a několika souvisejících poplatcích správně zaplatit kolem 2,35 miliardy dolarů, ale zaplatila pouze 981 milionů USD. Z toho vyplývá nedoplatek 1,36 miliardy dolarů, uvedl Reuters už loni v listopadu s odkazem na indické úřady.

Zdroj: ČTK

AFP: Nizozemský vědec využívá jedinečné e-kolo, aby zvýšil bezpečnost cyklistiky

Karolína Vágnerová

3.2.2025

Nizozemský vysokoškolský vědec Holger Caesar vyráží do odpoledního provozu na kole, jakému se žádné jiné nevyrovná. Je vybavené ke sběru dat, o nichž Caesar věří, že by jednoho dne mohla zachraňovat životy, napsala agentura AFP.

Jeho modré elektrokolo vybavené řadou laserových senzorů a skenerů se řítí mezi tisícovkami studentů, kteří šlapou domů přes kampus Technické univerzity v Delftu. Kampus delftské univerzity je protkaný cyklostezkami a dokonale tak vystihuje život v zemi, kde počet jízdních kol převyšuje počet lidí.

Když Caesar projíždí rušnými ulicemi Delftu, jeho kolo zaznamenává údaje o vzdálenosti, směru a výšce pohybujících se i stojících objektů – včetně cyklistů, chodců a aut. Cílem je vytvořit trojrozměrný obraz okolí a lépe pochopit, jak se účastníci silničního provozu chovají.

„Doufáme, že tyto soubory dat budou mít v budoucnu spoustu využití,“ uvedl Caesar a dodal, že by mohly například pomoci cyklistům vyhýbat se překážkám, vést ke konstrukci jízdních kol se samostabilizační funkcí nebo učit autonomní vozidla, jak se vyhnout srážce s cestujícími na dvoukolých vozidlech.

„U automobilů je to poměrně jednoduché… Jedou vlevo. Jedou doprava. Jedou rovně. Ale je velmi těžké předvídat, jak se budou chovat cyklisté,“ řekl Caesar agentuře AFP. „Pomocí těchto dat by se například dala vyvinout aplikace, která by řidiče aut upozornila, když cyklista udělá nečekaný pohyb.“

Samotné kolo nazvané Delft SenseBike by docela dobře zapadlo do vědeckofantastického filmu, protože je vpředu i vzadu vybavené senzory LiDAR. Technologie LiDAR – Light Detection And Ranging – se běžně používá v autonomních vozidlech, která pomocí laserové detekce vytvářejí trojrozměrný obraz svého okolí.

Infračervené světelné paprsky vysílané senzory se odrážejí od povrchů a zpětně předávají informace, které mapují oblast, jíž SenseBike projíždí, včetně detekce pohybujících se objektů, jako jsou cyklisté.

Data se zpracovávají pomocí techniky, která přiřazuje vše, co je na snímcích vidět, k popisu toho, o co se jedná – například strom, cyklista a semafor. Tato technika by měla řidiči automobilu umožnit rozpoznat cyklistu, když ho uvidí, a vyhnout se kolizi.

„Prvním krokem bude zpřístupnění těchto dat veřejnosti, aby z nich mohli těžit akademici a podnikatelé,“ řekl Caesar. Poté bude možné vyvinout algoritmy umělé inteligence, které budou detekovat, sledovat a předpovídat chování cyklistů, aby řidiči mohli „naplánovat trasu kolem nich“, dodal.

V současné době je v Nizozemsku nedostatek údajů o jízdních kolech a cyklistice, přestože je tu jízda na bicyklu velmi oblíbená. V zemi se 17.9 miliony obyvatel, která se může pochlubit přibližně 37.000 kilometrů cyklostezek a 22 miliony jízdních kol, je například málo statistik o nehodách cyklistů.

„Na tuto otázku je obtížné odpovědět,“ uvádí nizozemská cyklistická federace na svých internetových stránkách s tím, že „ne všechny nehody jsou registrovány“.

Nizozemský ústřední statistický úřad v roce 2023 evidoval přibližně 270 osob, které zemřely při nehodách na kole. Téměř polovina úmrtí byla způsobena srážkami cyklistů s osobními a nákladními automobily nebo autobusy.

„Auta se stávají bezpečnějšími pro své pasažéry, ale ne pro ostatní účastníky silničního provozu,“ uvedla ředitelka cyklistické federace Esther van Garderenová.

Na otázku, zda by údaje delfské univerzity mohly být jednoho dne využity k vývoji autonomního „samořídícího“ jízdního kola, se Caesar zasmál a zavrtěl hlavou. „Myslím, že by to trochu vzalo radost z jízdy na kole,“ odpověděl s úsměvem. „To asi nechceme, ale přesto si myslíme, že můžeme udělat jízdu na kole bezpečnější,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Kupka: Příští rok bude v ČR připravena k zahájení výstavba 90 kilometrů dálnic

Karolína Vágnerová

3.2.2025

Pro příští rok bude v ČR připravena k zahájení výstavba 90 kilometrů dálnic, pro rok 2027 to bude více než sto kilometrů. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda podle něj dělá všechny kroky k tomu, aby v roce 2033 byla v Česku dokončena základní dálniční síť.

Europoslanec Filip Turek (za Motoristé sobě) míní, že je třeba při výstavbě dálnic něco systémově změnit. „Musíme přestat financovat neziskovky, které stojí za tím, že se bojkotuje jejich výstavba,“ dodal. Rok 2033 pro dostavbu základní dálniční sítě je podle něj realističtější, ale netroufá si říct, jestli bude splněn. Kupka s Turkem se shodli na tom, že by se ale neměla výrazně omezovat vlastnická práva majitelů pozemků.

Stát v tomto roce podle dřívějších informací zahájí stavbu více než 50 kilometrů nových dálnic. Mezi nimi by měl být například i poslední nedokončený úsek dálnice D1 u Přerova. Dokončeno bude dalších 25,5 kilometru dálnic. Zároveň by měla začít stavba téměř 93 kilometrů silnic první třídy. V Česku je rozestavěno přes 131 kilometrů dálnic, otevírat by se měly postupně v příštích letech.

V loňském roce stát zprovoznil 46,5 kilometru dálnic, přibližně dvakrát více než předloni. Řidiči začali loni nově jezdit po části dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dále po D35 mezi Opatovicemi a Časy a po novém úseku D4 mezi Příbramí a Pískem. Otevřely se i obchvaty Otrokovic po D55, kolem Lubence na dálnici D6 a kolem Panenského Týnce na D7. Dalších téměř 23 nových kilometrů přibylo na silnicích první třídy.

Zdroj: ČTK

Začnou průzkumy, které pomohou projektantům trati pod Střešovicemi

Karolína Vágnerová

3.2.2025

Správa železnic pokračuje v přípravě výstavby další části železnice na Letiště Václava Havla. Nyní vybrala dodavatele inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu pro tunelový úsek mezi pražskými Dejvicemi a Veleslavínem. Práce v hodnotě 12 887 795 korun provede společnost INSET. Samotná stavba by měla proběhnout v letech 2028 až 2030.

Traťový úsek mezi novými podzemními stanicemi Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín povede dvěma tunely. Správa železnic proto potřebuje získat detailní informace o geologických a vodohospodářských podmínkách v jejich budoucí trase, které budou sloužit jako podklad pro další fáze projektování. Vítěz výběrového řízení zahájí průzkumné práce v letošním prvním čtvrtletí.

Správa železnic už má schválené trasování nového úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Pro dva ražené jednokolejné tunely se zvolila severní varianta, která vede pod Střešovicemi, a to až 82 metrů pod povrchem. Hned na začátku letošního roku se uskutečnilo veřejné projednání vlivu stavby na životní prostředí (EIA), následovat bude zpracování projektové dokumentace.

Projekt železnice z centra Prahy na Letiště Václava Havla je rozdělen na jedenáct samostatných staveb, které jsou v různé fázi přípravy nebo realizace. Dokončena už je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, probíhá přestavba Masarykova nádraží a modernizace traťových úseků Praha-Bubny – Praha-Výstaviště a Kladno – Kladno-Ostrovec. Letos plánuje Správa železnic zahájit práce mezi Prahou-Ruzyní a Kladnem.

Nová železnice na letiště přinese zvýšení kapacity trati a bezpečnosti provozu. Zlepší se plynulost dopravy a komfort cestujících. Díky vyšší traťové rychlosti se zkrátí doba cestování. Současně se sníží hlučnost a vibrace v okolí trati. Provoz budou zajišťovat ekologické elektrické jednotky, které budou jezdit v krátkých intervalech.

Zdroj: Správa železnic