LPG může výrazně snížit emise v dopravě do doby, než dostatečně vzroste podíl bezemisních alternativ

1.10.2019

[quote]Pro snížení emisí škodlivých plynů a prachových částic ze silniční dopravy je nezbytné, aby se zvýšil podíl vozidel na alternativní paliva. Elektromobily jako ideální bezemisní vozidla se prosazují jen velmi pomalu a jejich podíl v dopravě do roku 2030 dosáhne maximálně 15 procent. Pro snižování emisí v krátkodobém a střednědobém horizontu však již existuje alternativa v podobě LPG, které disponuje prověřenou technologií, potřebnou infrastrukturou i fungujícím trhem. Nové bioLPG má navíc potenciál snížit emise CO₂ až o 90 procent. Uvádí to čerstvá studie Vize pro LPG publikovaná Evropskou asociací LPG.[/quote]

Více než 250 milionů – tolik vozidel křižuje evropské silnice. Energetická účinnost nových motorů se sice neustále zvyšuje, přesto se sektor dopravy v EU podílí na emisích skleníkových plynů z celých 25 procent. Oxidy dusíku (NO_x) a prachové částice obsažené v emisích ze silničních vozidel představují jeden z největších problémů, především ve velkých městech. Poptávka po mobilitě přitom neustále roste. V souladu s takzvanou Pařížskou dohodou z roku 2015 je cílem EU do roku 2050 snížit emise silniční dopravy o 60 procent. „Tento ambiciózní plán se z velké části opírá o zvyšování podílu alternativních paliv v dopravě, ten však i přes snahy evropských institucí a národních vlád roste jen velmi pozvolna. Více než 90 procent nových vozidel registrovaných v EU v roce 2018 mělo pohon na benzín či naftu,“ uvádí Ivan Indráček, předseda České asociace LPG.

Spalovací motor tak v krátkodobém i střednědobém horizontu nadále zůstane nejrozšířenějším pohonem silničních vozidel. Bezemisní elektromobily se na současném evropském vozovém parku podílejí z pouhého jednoho procenta a očekává se, že k roku 2030 vystoupá tento podíl maximálně na 15 procent. „Než se elektromobily výrazněji prosadí, bude potřeba snižovat stále rostoucí emise z dopravy jinak, například podporou vozů na LPG. Toto alternativní palivo má všechny potřebné předpoklady: je to čisté, účinné, hospodárné a bezpečné řešení, které již dnes kompletně disponuje prověřenou technologií, dostatečnou infrastrukturou i fungujícím trhem,“ vysvětluje Ivan Indráček.

Tyto a mnohé další informace přináší nedávno publikovaná studie Evropské asociace LPG (Liquid Gas Europe) nazvaná Vize pro LPG (Vision for Autogas), která odkrývá potenciál tohoto alternativního paliva. S více než 8 miliony osobními vozidly a tříprocentním podílem na celkovém počtu aut na evropských silnicích se LPG těší prvnímu místu v žebříčku alternativních paliv. Podobné je to v Česku. „Počet vozidel na LPG je v tuzemsku dle našich odhadů asi 170 tisíc. Zatímco celkový počet standardních veřejných čerpacích stanic je 3 000, LPG je možné načerpat na 950 čerpacích stanicích. Pro srovnání: plnicích stanic CNG je asi 200,“ popisuje Ivan Indráček.

Díky novému bioLPG až o 90 procent méně emisí CO₂

Klasické LPG vzniká jako doprovodný produkt při těžbě zemního plynu nebo při zpracování ropy. Představuje tedy účinné využití těchto zdrojů. V březnu loňského roku pak na trh dorazila novinka v podobě bioLPG. Svými vlastnostmi a chemickým složením je totožné s klasickým LPG, neřadí se však mezi fosilní paliva, neboť je vyráběno z obnovitelných zdrojů. V současné době se však získává zejména jako hlavní produkt při výrobě hydrogenovaných olejů (HVO), které vznikají například zpracováním živočišných tuků nebo rostlinných olejů. „BioLPG lze míchat s běžným LPG, případně jím běžné LPG zcela nahradit, není tudíž potřeba žádných změn ve stávajících technologiích či infrastruktuře. Podle studie Vize pro LPG má bioLPG potenciál snížit emise CO₂ až o 90 procent, představuje tedy palivo budoucnosti a významný nástroj pro snižování emisí v silniční dopravě,“ uvádí Ivan Indráček.

Přes 10 procent vozů na LPG do roku 2050

V současné době se na evropském vozovém parku auta s alternativními pohony podílejí zhruba ze 4,1 procenta, zatímco více než 95 procent silničních vozidel je stále poháněno konvenčními palivy. Studie Vize pro LPG přitom předpokládá, že dostalo-li by se vozům na LPG odpovídající podpory, mohl by jejich maximální podíl na trhu do roku 2040 dosáhnout k výši 10,7 procenta. Podle tohoto scénáře by pak vozy na LPG do roku 2050 pomohly snížit emise ze silniční dopravy o 401 milionů tun CO₂, 5 913 tun prachových částic a 459 tisíc tun NO_x.

Evropská asociace LPG tak ve své studii vyzývá odpovědné politické činitele, aby se zasadili mimo jiné o urychlení implementace infrastruktury pro alternativní paliva, zvýšení povědomí uživatelů o výhodách a dostupnosti alternativních paliv či přijali podpůrná opatření pro vozidla s alternativními pohony. Vhodnou podporou mohou být například výjimky z dálničních poplatků a silničních daní, parkování zdarma a podobně. Zároveň by mělo být též zajištěno upřednostňování vozů na LPG a další alternativní paliva při zadávání veřejných zakázek. Podobná opatření navrhuje i Národní akční plán čisté mobility. „Nová legislativa v Česku ale osvobozuje od dálničních poplatků elektromobily a dává slevu vozům na CNG, přičemž zapomíná na obdobnou podporu LPG. To odporuje principu technologické neutrality,“ uzavírá Ivan Indráček.

Zdroj : EALPG

Registrace do nového mýta brzdí spory, malí dopravci vyčkávají

Michaela Drábková

1.10.2019

[quote]Do nového mýtného systému, který by měl být spuštěn od letošního prosince, se po prvním týdnu zaregistrovalo 38.000 vozidel od 4000 dopravců. Registrace zatím brzdí právní spory kolem mýta, většina z registrovaných jsou velké dopravní firmy, malí dopravci vyčkávají. Vyplývá to z informací budoucího správce mýta společnosti CzechToll. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) minulý týden zatím nepravomocně zakázal plnění mýtné smlouvy, a to s ročním odkladem. Stát proti tomu podá rozklad.[/quote]

Skoro 90 procent vozidel prozatím do systému zaregistrovali vydavatelé tankovacích karet a společnosti, které řeší dopravcům mýto na klíč. Tyto společnosti se podle CzechTollu na změnu mýtného systému připravují dlouhodobě, stejně jako velcí dopravci s desítkami vozidel. Komplikace lze podle firmy naopak očekávat u malých dopravců, kteří nyní po rozhodnutí ÚOHS z minulého týdne registrace takřka zastavili.

„Stav právní nejistoty kolem budoucnosti mýtného systému v Česku nám neprospívá. Namísto registrací řešíme dotazy dopravců, zda bude satelitní mýtný systém opravdu spuštěn a zda se mají registrovat,“ uvedl šéf CzechTollu Matej Okáli. Ten ujistil, že systém bude spuštěn podle plánu, a to k 1. prosinci letošního roku. „Co nejčasnější registrace je proto nutná,“ podotkl.

Registrace do nového systému začaly v neděli 22. září. CzechToll zatím dopravcům vydal přes tisícovku nových palubních jednotek. Celkem jich společnost má k dispozici 450.000. V rámci současného systému je mezi dopravci přes půl milionu jednotek, část je však nevyužívaná. Dopravci pro registrace převážně využívají internet, obchodní místa na čerpacích stanicích jsou prozatím využívána jen minimálně.

Dopravci mohou k registraci využít vybraná prodejní místa, je jich přes 200. Dalšími možnostmi jsou registrace přes web, prostřednictvím vydavatelů palivových karet a pro velké dopravce existuje speciální tým, který je registrací do systému provede.

Konsorcium CzechToll/SkyToll vystřídá na pozici správce mýta firmu Kapsch. Konsorcium vloni uspělo v tendru s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Současnou mikrovlnnou technologii nahradí satelitní systém, který na dálnicích začne fungovat v prosinci, na silnicích první třídy pak od ledna.

Přípravy nového mýta v posledních měsících provází řada sporů. ÚOHS ve čtvrtek vydal rozhodnutí, ve kterém zakázal plnění mýtné smlouvy. Zákaz ale začne platit až rok po právní moci rozhodnutí úřadu. To pravomocné není a lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Ministerstvo i CzechToll proto pokračují v přípravě nového mýta.

Zdroj : ČTK

Firma ČEMAT slaví 25 let na českém trhu

30.9.2019

[quote]Společnost ČEMAT, přední dodavatel příslušenství pro manipulační a stavební techniku, v letošním roce slaví čtvrtstoletí svého působení na českém trhu. Bohaté zkušenosti společnosti mělo a má možnost využívat široké portfolio zákazníků z nejrůznějších oblastí a po dobu své existence si firma vybudovala nejen české, ale i evropské jméno s řadou významných zahraničních dodavatelů mezi něž se řadí Michelin, Bolzoni Auramo Meyer nebo CAMSO (Camoplast Solideal).[/quote]

Historie značky ČEMAT se datuje do roku 1994. Firma byla založena s cílem vytvořit úspěšný byznys v oblasti, která se jevila být v tehdejším prostředí výzvou s dobrým podnikatelským záměrem – v oblasti obchodu a techniky se zaměřením na logistiku.

Neustále se vyvíjející obchodní činnost mladé společnosti přinášela celému týmu nejen radost z úspěchů, ale i slušnou obživu. Postupné sílící velmi seriózní vztahy se zahraničními partnery a nastartovaný byznys se tedy začal slibně rozvíjet, čemuž také napomáhala ekonomická situace, hlad po všem novém a potřeby rychle rostoucího trhu postkomunistické ekonomiky. Předpokladem k úspěchu a expanzi přispěla zřejmě také skutečnost, že vydělané finanční prostředky firma obratem reinvestovala zpět do rozvoje společnosti a jejího dalšího progresivního růstu.

Součástí mise společnosti nebyla nikdy prioritně honba za ziskem a penězi, byli to vždy především lidé, mezilidské vztahy, vzájemná úcta a respekt a efektivní skloubení zručnosti českých a slovenských rukou se schopností nových mladých manažerských dovedností.

„Věříme, že náš úspěch spočívá v tom, že se snažíme našim zákazníkům nabídnout široké portfolio produktů v oblasti manipulační a stavební techniky, a dodat takový produkt, jaký je pro jejich potřeby nejvhodnější,“ říká Michal Džupin, jednatel ČEMAT trading, spol. s r.o. a dodává, „jsem rád, že společně s kvalitními službami, výběrovými dodavateli a naším know-how českého a slovenského trhu jsme si za těch 25 let působení na českém trhu vybudovali dobré jméno a necháváme za sebou kus dobře odvedené práce.“

S cílem zvýšit kvalitu vzdělanosti svých zaměstnanců i odborné veřejnosti otevřel ČEMAT v roce 2011 školící centrum v Bohumíně-Skřečoni. Jeho vizí je nabídnout kvalitní služby v oblasti vzdělávání a nabízí prostory k pronájmu pro školení.

Dalším významným milníkem v rozvoji společnosti byl rok 2015, kdy se centrála v Bohumíně významně rozrostla – vznikl nový moderní areál, který je strategicky situován vedle dálnice D1 a polských hranic. Projekt původně zamýšlený jako rozšíření stávajících skladových prostor se během let rozrostl a vzniklo tak 8 skladovacích hal o velikosti až 6 000 m2, venkovní skladovací plochy o velikosti až 15 000 m2, administrativní budovy se zázemím i nové dílny.

ČEMAT má sesterské firmy na Slovensku – v Martine a Banské Bystrici s obchodním zastoupením po celé Slovenské republice a i tam je tedy významným hráčem na poli příslušenství manipulační a stavební techniky. Na obou trzích je pak ČEMAT partnerem výrobců Michelin, Magna Tyres, Camso, Galaxy, Marangoni. V letošním roce rozšířil ČEMAT své portfolio dodavatelů o výrobce EM pneumatik značky Triangle, čímž je nyní schopen splnit požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků. Mimo pneumatiky na stroje firma nabízí například přídavná zařízení na VZV od značky Bolzoni Auramo Meyer, vážící systémy značky Griptech, polyuretanová kolečka Räder Vogel, sedačky KAB, zemědělské pásy, tak i služby jako opravy a plnění pneumatik nebo mobilní servis.

Ve společnosti ČEMAT v současné době pracuje přes 70 lidí – jak v centrále, tak pražských pobočkách a v obchodní síti po celé republice. Společnost jako dobrý zaměstnavatel a společensky odpovědná firma dlouhodobě i menší potřebné dobročinné projekty.

Zdroj : ČEMAT

Stát chce navýšit kapacity na železnici rychlodráhami a terminály

Michaela Drábková

30.9.2019

[quote]Stát se bude snažit navýšit podíl nákladní přepravy na železnici oproti silniční dopravě. K tomu by mělo přispět zvýšení kapacit železnice, a to například výstavbou vysokorychlostních tratí. Další investice státu směřují i na výstavbu terminálů a podporu kombinované přepravy. Na konferenci Green Train to řekl Jindřich Kušnír z ministerstva dopravy.[/quote]

V loňském roce nákladní vlaky v tuzemsku přepravily více než 99 milionů tun zboží. To je asi 22 procentní podíl, silniční nákladní doprava měla 70 procent a další formy přepravy, jako jsou lodní nebo letecká zbylých osm procent.Stát tak nesplňuje normy, které žádá EU. Podle nich by podíl železnice při přepravě zboží měl nyní činit okolo 25 procent, do roku 2030 30 procent a v roce 2050 pak polovinu. To je však podle odborníků nesplnitelné, protože současný stav tuzemské železnice větší využití nákladních vlaků neumožňuje.

„Dnes v Česku nemá železnice kapacitu, flexibilitu a je značně nespolehlivá, tím pádem pro řadu odvětví naprosto nepoužitelná kvůli hrozícím, respektive pravidelným zpožděním, a s tím souvisejícím výpadkům ve výrobě,“ uvedl Martin Kment z poradenské společnosti Logio.

Podle Kušníra by využití moderních technologií pomohlo zvýšit kapacitu železnice pouze o jednotky procent. Řešením je tak podle něj jedině navýšení kapacit tratí, například výstavbou vysokorychlostních tratí. „Pokud hledáme balanc mezi osobní a nákladní dopravou, právě vysokorychlostní tratě dokážou odvézt osobní dopravu, na současných tratích tak zbude víc prostoru pro přepravu nákladu,“ podotkl.

Stát se podle něj v současnosti snaží podporovat nákladní dopravu na železnici také dalšími projekty za půl miliardy korun. Ty podporují stavbu terminálů a využití kombinované přepravy. Jeden z terminálů si dnes účastníci konference prohlídli v Nymburce.

K posílení železnice by naopak podle účastníků konference nepomohlo zdražení mýta. Zvýšené náklady dopravců by se podle nich pouze přesunuly na ceny služeb. Přeprava po železnici je v současné době podle sdružení železničních dopravců Žesnad o 15 procent dražší než po silnici.

Jednou ze základních výhod přepravy na železnici je podle expertů její příznivější dopad na životní prostředí oproti silniční dopravě. Právě silniční doprava patří v rámci průmyslu k největším znečišťovatelům oxidem uhličitým.

Nákladní dopravci na železnici si dlouhodobě stěžují na nedostatečné kapacity pro jejich vlaky. I přes hustou železniční síť jsou totiž cesty na některých trasách přeplněné. V takových případech dostávají přednost osobní vlaky.

Zdroj : ČTK

V MOŠNOVSKÉ ZÓNĚ VYROSTE NOVÝ KONTEJNEROVÝ TERMINÁL

Michaela Drábková

30.9.2019

[quote]Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava, Správa železniční a dopravní cesty, společnost Concens Investments a přístav Antverpy budou spolupracovat na vzniku a rozvoji nového kontejnerového terminálu ve strategické mošnovské průmyslové zóně. Dnes o tom uzavřeli memorandum.[/quote]

Nový terminál mimo jiné logisticky propojí Moravskoslezský kraj s jedním z největších přístavů v Evropě – Antverpy. Předpokládá se také přesun významného podílu nákladu a zboží ze silnic na železnici. Memorandum podepsali moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, ostravský primátor Tomáš Macura, náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Správy železniční dopravní cesty Mojmír Nejezchleb, statutární ředitel společnosti Concens Investments Petr Kalina a manažer pro mezinárodní rozvoj přístavu Antverpy Wim Dillen.

„Zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji a zvýšení bezpečnosti silniční dopravy v regionu je pro nás prioritní. Proto podporujeme veškerá technická opatření a obchodní aktivity směřující k zahájení provozu terminálu a jeho bezkoliznímu fungování a rozvoji. Tím, že Správa železniční a dopravní cesty postaví novou odbočku z železniční trati Studénka-Veřovice přímo na II. tranzitní železniční koridor, propojí lépe mošnovské letiště a průmyslovou zónu s Evropou. Podstatná část kontejnerové nákladní dopravy se tak přenese ze silnic na koleje a sníží se ekologická zátěž z dopravy,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Dodal, že díky aktivitě Moravskoslezského kraje byla pořízena studie přímého odbočení z II. tranzitního železničního koridoru ke kolejovému napojení terminálu kombinované dopravy a na Letiště Leoše Janáčka Ostrava. „Díky této studii byla stavba zahrnuta do plánu investic Státního fondu dopravní infrastruktury. V současnosti se pracuje na projektové přípravě. Tato odbočka je pro železniční napojení nového terminálu naprosto klíčová,“ zdůraznil hejtman Ivo Vondrák.

„Rozvoj obchodních vztahů s přístavem v Antverpách a dobudování logistického cargo terminálu v Mošnově nepochybně přinesou významné ekonomické impulsy a příliv nových investic nejen pro Ostravu, ale pro celý kraj. Je tedy logické, že město již od počátku prosazuje vznik Multimodálního terminálu v Mošnově. Posílení a zintenzivnění carga v průmyslové zóně může významně přispět i k rozvoji ostravského letiště. Protože jednou z priorit města je zlepšování životního prostředí, tak také vítáme s tím související, připravované zvýšení kapacity železniční infrastruktury, které umožní další převedení významné části dopravní zátěže ze silniční sítě na železnici. Pro zdejší firmy to bude mít významný ekonomický přínos, pro region to bude znamenat výrazně nižší emise z nákladní automobilové dopravy,“ sdělil primátor Statutárního města Ostravy Tomáš Macura.

Investorem projektu s názvem Terminál kombinované dopravy Mošnov je společnost Consens Investments (mateřská společnost Ostrava Airport Multimodal Park s.r.o.). Při jeho přípravě a realizaci využije dotaci z Operačního programu Doprava Ministerstva dopravy ČR. Předpokládá, že terminál zprovozní začátkem roku 2022.

Stavba nového terminálu kombinované dopravy je příležitost pro rozvoj obchodních vztahů s přístavem Antverpy, a to jak z pohledu importu, tak exportu pro oba regiony.

Přístav Antverpy je se svými 235 miliony tun námořního carga zmanipulovanými v roce 2018 největším rostoucím přístavem v Evropě za posledních 6 let. Realizaci projektu Terminálu kombinované dopravy Mošnov považuje vedení přístavu jako významnou příležitost a impuls pro rozvoj obchodních vztahů s Českou republikou. „Železniční dopravu podporujeme jako velmi důležitou a zásadní alternativu vůči silniční přepravě. Projekt Terminál kombinované dopravy Mošnov má přesvědčivé ambice být jedním z největších a komplexním hubem ve střední Evropě s dlouhodobým a udržitelným růstem,“ dodal manažer pro mezinárodní rozvoj přístavu Antverpy Wim Dillen.

Zdroj: Moravskoslezský kraj, kancelář hejtmana

CPI v inzerátu kritizuje Prahu kvůli zakázce na opravu metra

Michaela Drábková

30.9.2019

[quote]Skupina CPI Property Group pohrozila Praze v dnešním inzerátu v deníku E15 trestním oznámením kvůli zakázce na opravu stanice metra, kterou nezískala. Podle CPI pražští radní a Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) porušili zákon, když se s jinými developery dohodli na založení společného podniku k opravě stanice Nádraží Holešovice. Skupina CPI miliardáře Radovana Vítka uvedla, že na založení podniku nebylo vypsáno transparentní výběrové řízení a že podá v případném novém tendru lepší nabídku než konkurence. DPP kritiku odmítl, považuje výběr partnera za správný, vlastní totiž v okolí nejvíce pozemků.[/quote]

DPP se podle dřívějších informací E15 dohodl na vytvoření společného podniku se společností Nové Holešovice Development, která patří developerům Karlín Group a Ungelt Group. Společný podnik by měl mít na starosti opravu severního vestibulu stanice metra Nádraží Holešovice i stavbu kanceláří či obytných prostor v okolí. Smlouvu s investorem chce DPP podepsat do konce října. Podle CPI se ale nekonalo výběrové řízení, což by mohlo znamenat porušení zákonné povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ze strany vedení Prahy i DPP.

„Z hlediska řádné péče proto postoupíme tento podnět kromě orgánů hlavního města Prahy a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže také Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Transparency International – Česká republika za účelem prověření věci,“ píše CPI Property Group v celostránkovém inzerátu v deníku.

„Pozemky DPP v okolí stanice Nádraží Holešovice jsou samy o sobě nezastavitelné, jsou nepravidelné a bez domluvy s vlastníky okolních pozemků není možné jejich zhodnocení nebo využití na další rozvoj. DPP by mohl své pozemky v oblasti prodat, čímž by sice získal rychlý jednorázový příjem, ale definitivně by ztratil vliv na to, jakým způsobem bude zástavba v bezprostředním okolí stanice metra vznikat,“ řekl ČTK Dan Šabík z DPP.

V okolí stanice metra mají podle Šabíka pozemky tři vlastníci bez jejichž dohody není možná zástavba. Těmi jsou hlavní město, DPP a dceřiná společnost skupiny Nové Holešovice Development. „Skupina CPI Property Group nevlastní v této oblasti žádný pozemek,“ sdělil Šabík.

V textu skupina nabízí, že se zúčastní případného tendru, nebo vstoupí do stávajících smluvních vztahů ve společném podniku za stejných podmínek jako konkurence, ale poskytne DPP lepší výnos. „Na základě stávajících informací je navíc skupina CPI Property Group připravena poskytnout DPP v této souvislosti finanční plnění ve výši 100,000.000 Kč navíc nad plnění smluvené v dohodě se společností Nové Holešovice Development,“ uvádí CPI.

Zdroj : ČTK

Stát nyní připravuje 151 velkých dopravních staveb za 218 mld. Kč

Michaela Drábková

30.9.2019

[quote]Stát má v současnosti v různé fázi přípravy rozpracovaných 151 velkých dopravních staveb . Náklady na ně by se měly pohybovat okolo 218 miliard korun. Většina peněz jde na stavbu a rekonstrukci dálnic a silnic. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který v pondělí prostuduje vláda. Dokument zahrnuje stavby s náklady nad 300 milionů korun.[/quote]

Jednotlivé dopravní projekty jsou v různé fázi rozpracovanosti. Zatímco některé se už staví, u dalších stát vyřizuje různá úřední povolení, výkup pozemků, případně vybírá zhotovitele staveb.

Ministerstvo počítá, že na aktuálně rozpracované velké dálniční a silniční projekty bude potřebovat více než 158 miliard korun. K největším a nejnákladnějším stavbám patří zejména nové úseky dálnice D3 Úsilné-Hodějovice, Hodějovice-Třebonín a Kaplice-Nažidla, dále dokončovaná část D1 mezi Říkovicemi a Přerovem a také projekty na dálnicích D48, D11 a D35. U celkem 48 staveb se náklady vyšplhají přes miliardu korun.

Správa železniční dopravní cesty má rozdělaných 66 železničních staveb, které by měly celkově stát až 112 miliard korun. V největším projektům patří rekonstrukce tratí Český Těšín-Dětmarovice, Praha Smíchov-Černošice, Sudoměřice-Votice, železniční uzel v Plzni nebo trať na čtvrtém koridoru v Praze.

Náklady na stavby pro vodní dopravu vyjdou za zhruba šest miliard korun. Největším projektem je plavební stupeň v Přelouči, kde však stát zatím zpracovává podklady pro řízení o vlivu stavby na životní prostředí.

Značným rizikem při přípravě staveb je podle ministerstva hlavně majetkoprávní vypořádávání. Proces vyvlastňování často brzdí odvolání a následné soudní spory. Dodržování termínů staveb ovlivňuje také průběh vyřizování stavebního povolení a výběr zhotovitele.

K urychlení staveb by podle ministerstva měla přispět například novela stavebního zákona, která umožňuje vydat stavební povolení pro veřejně prospěšnou stavbu ještě před dokončením majetkoprávního vypořádání. Přínos lze očekávat také od novely zákona o urychlení dopravních staveb, která by měla zrychlit další úřední procesy před zahájením staveb.

Ministerstvo v dokumentu upozorňuje, že na stavby bude potřeba najít další peníze. Zatímco rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je pro letošní a zatím i příští rok dostačující, výhlídky do dalších dvou let už jsou horší. Současné rozpočtové plány pro roky 2021 a 202 se pohybují kolem 65 miliard korun, což by pro financování všech staveb bylo nedostatečné. Výdaje fondu pro letošní rok jsou už okolo 100 miliard korun. Pro příští rok jsou naplánovány na 87 miliard korun, výdaje však často navyšují nespotřebované rezervy z předchozích let.

Zdroj : ČTK

V Chemnitzu začaly vozit cestující první dvě tramvaje ze Škody

Michaela Drábková

30.9.2019

[quote]První dvě tramvaje ForCity ze Škody Transportation začaly vozit cestující v německém Chemnitzu (Saské Kamenici). Plzeňské strojírny tam dodají 14 vozidel za zhruba 950 milionů Kč. Tramvaje pro 281 cestujících, z toho 64 sedících, jsou nové koncepce – obousměrné, nízkopodlažní s nerezovou skříní. Jde o první město v Německu, kde slouží v provozu s cestujícími tramvaje vyrobené v Plzni, řekl ČTK viceprezident pro obchod Škody Transportation Zdeněk Majer.[/quote]

Zakázka podle něj dokazuje, že škodovácké tramvaje mohou uspět ve veřejné dopravě západoevropských měst i v konkurenci největších světových firem. „Na německém trhu se nám v posledních letech daří. Osmdesát moderních tramvají zamíří v letech 2021 až 2027 na tratě mezi městy Mannheim, Ludwigshafen a Heidelberg,“ uvedl Majer. Škoda Transportation tam loni v červnu zvítězila v tendru dopravního podniku Rhein-Neckar-Verkehr. Součástí je opce na dalších 34 vozidel, celková hodnota kontraktu včetně opcí činí téměř deset miliard korun.

Škoda Transportation zvítězila v tendru na dodávku tramvají pro dopravní podnik města Chemnitz (CVAG) v červnu 2016. Už v roce 2012 tam vozila cestující testovací tramvaj ForCity Alfa. Její provoz byl vyhodnocen jako velmi úspěšný a podle Majera byl základem pro pozdější nabídku. Další dvě tramvaje ForCity Smart Artic vyrobené ve finské Škodě Transtech jsou v provozu ve městě Schöneiche nedaleko Berlína.

„Cestující v Chemnitzu mají vozy s nejmodernějšími technologiemi – nápravnicovými podvozky, vzduchovým vypružením, bezpřevodovkovým pohonem a s motory osazenými permanentními magnety,“ řekl Majer. Široká rovná ulička nemá podélné sklony. Tramvaj se vzduchovým vypružením udržuje nástupní hranu ve stejné výši bez ohledu na zatížení vozu. Umožňuje tak nastupovat s vozíčky a dětskými kočárky bez přídavných ramp. Podle hlavního inženýra projektu Jaroslava Kulhánka se nabízí přirovnání k nástupu v metru. Vozy mají novou generaci elektrického pohonu i software. „Šlo o kompletní vývoj nové tramvaje. Spolupracovali jsme s odborníky z CVAG,“ dodal.

Tramvaj o délce 31,4 metru má klimatizaci pro řidiče i cestující, informační systém a audiosystémem pro zrakově postižené. Dva velké prostory mohou sloužit až pro čtyři invalidní vozíky nebo dětské kočárky, případně pro čtyři až šest jízdních kol.

Elektrokoloběžky na chodníky nesmí

Michaela Drábková

27.9.2019

[quote]Pro provoz elektrických koloběžek v Česku platí různá pravidla, podle zákona mohou být považovány nejen za jízdní kola, ale také za motorová vozidla. Rozhodující jsou zejména jejich maximální rychlost a výkon. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Ministerstvo kvůli četným žádostem o vymezení podmínek pro provoz elektrokoloběžek vydalo stanovisko, z něhož mimo jiné plyne, že elektrické koloběžky nesmí jezdit na chodnících.[/quote]

Podle údajů společnosti Lime, která elektrokoloběžky provozuje v Praze, splňují jejich koloběžky pravidla pro jízdní kola. Na jejich provoz si ovšem stěžují některé pražské městské části a žádaly ministerstvo dopravy o vydání závazného stanoviska pro provoz elektrických koloběžek.

Ministerstvo uvedlo, že pro to, aby byly koloběžky považovány za jízdní kola a mohly tak být používány i na cyklostezkách nebo při místním povolení i v pěších zónách, musí splňovat několik základních parametrů. Jejich maximální rychlost nesmí přesahovat 25 km/h, případně po dosažení této rychlosti by se měl motor vypnout. Další omezení platí pro výkon, který by neměl být vyšší než jeden kilowatt. „V žádném z případů však koloběžky nesmí být používány na chodnících,“ uvedl úřad.

Pokud uvedené omezující podmínky koloběžky nesplňují, zákon na ně podle ministerstva pohlíží jako na motorová vozidla. V takovém případě pak nesmí ani do pěších zón, jejich uživatelé by navíc měli mít řidičské oprávnění.

Společnost Lime, která v Praze provozuje zhruba 1500 koloběžek, uvedla, že jejich stroje mají omezenou maximální rychlost na 24,9 km/h a výkon 250 wattů. Uživatelé koloběžek se proto řídí stejnými pravidly, jaká platí pro cyklisty a nepotřebují například ani řidičský průkaz, tvrdí firma.

Města ovšem mohou omezit provoz elektrických koloběžek v některých lokalitách. Podle ministerstva lze zakázat například provoz elektrických koloběžek s výkonem nad 250 wattů v pěších zónách, a to dodatkem k dopravním značkám.

Na elektrokoloběžky si stěžují některé pražské městské části. Vedení Prahy 2 tento týden oznámilo, že podá trestní oznámení na společnost Lime, pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení. Podle úřadu firma porušuje podmínky provozu koloběžek. Regulaci elektrických koloběžek prosazuje také Praha 1. Firma Lime kritiku odmítla.

Zdroj : ČTK

ÚOHS zakázal plnění smlouvy na mýtný systém s odkladem na rok

Michaela Drábková

27.9.2019

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal plnění smlouvy na nový mýtný systém mezi ministerstvem dopravy a konsorciem CzechToll/SkyToll. Zákaz ale začne platit až rok po právní moci rozhodnutí úřadu. To pravomocné není a lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Ministerstvo dopravy teď může buď zahájit provoz nového mýtného systému s tím, že smlouva může přestat platit rok poté, co skončí řízení u ÚOHS, nebo zůstat u starého systému provozovaného firmou Kapsch.[/quote]

Rozhodnutí zúčastněných stran ČTK zjišťuje. Při stanovení odkladu platnosti zákazu úřad vzal v potaz, že je ve veřejném zájmu, aby bylo mýtné vybíráno nepřetržitě.

Rozhodnutí úřadu nabude právní moci buď po marném uplynutí lhůty pro podání rozkladu, pokud žádná ze stran rozklad nepodá, nebo po rozhodnutí předsedy úřadu o případném rozkladu některé ze stran. Smlouva by ale přestala platit pouze tehdy, kdyby předseda ÚOHS rozhodnutí první instance potvrdil. Kdyby předseda rozhodnutí úřadu zrušil, smlouva zůstane v platnosti.

ÚOHS se smlouvou na mýtný systém zabýval už podruhé, k novému projednání mu ji vrátil brněnský krajský soud. Úřad totiž původně rozhodl, že není důvod zakazovat plnění smlouvy, teď ale při rozhodování musel respektovat stanovisko soudu.

„Úřad v opakovaném správním řízení v souladu se závazným právním názorem Krajského soudu v Brně konstatoval, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy v rozporu s uloženým předběžným opatřením, což je důvodem k uložení zákazu plnění smlouvy,“ uvedl ÚOHS.

Do věci navíc může zasáhnout i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ke kterému podal kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu jak ÚOHS, tak ministerstvo dopravy. Pokud Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zruší, nebude platné ani nové rozhodnutí ÚOHS a smlouva na nový mýtný systém bude platit dál.

Nový mýtný systém má začít platit od letošního prosince. Nový mýtný systém mělo provozovat konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo v mýtném tendru s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz.

Zdroj : ČTK