Domů Blog Strana 12

Řešení optimalizace terminálu pro nákladní automobily společnosti Kaleris zlepšuje činnost nákladních automobilů v přístavu: ocenění pro nejlepší projekty dodavatelského řetězce

Přístav Tanjung Pelepas implementoval nové řešení optimalizace terminálu pro nákladní automobily společnosti Kaleris s cílem zlepšit plánování a dispečink.

Zákazník: Přístav Tanjung Pelepas
O projektu: Přístav Tanjung Pelepas (PTP), největší překladiště v Malajsii, implementoval nové řešení optimalizace terminálových tahačů (TT-O), které má jeho týmu umožnit inteligentnější přístup k plánování a expedici tahů na terminálové tahače.

Řešení: Společnost Kaleris vyvinula produkt pro optimalizaci terminálových kamionů tak, aby byl úzce integrován s nejnovější verzí systému N4 TOS společnosti. Řešení využívá vylepšenou logiku pro přidělování pohybů nákladních vozidel s automatickým přizpůsobováním strategie, která dynamicky reaguje na měnící se podmínky na dvoře. Využitím dat v reálném čase, včetně polohy kamionů GPS a stavu dokončení zakázky, TT-O zajišťuje efektivní přiřazení kamionů k nejbližšímu volnému pohybu. Tím se minimalizuje doba nečinnosti, maximalizuje produktivita a optimalizují horizontální pohyby kontejnerů po loděnici. Řešení také umožňuje dvoucyklovou manipulaci a stanovení priorit na základě výkonu každého jeřábu, čímž maximalizuje pohyby přístavních jeřábů a snižuje jejich čekací dobu.

Výsledky: Během dvou měsíců od nasazení systému TT-O společnost PTP zaznamenala následující výsledky

14% zlepšení produktivity nákladních vozidel
20% zvýšení počtu jízd naložených nákladních vozidel
20% zkrácení čekací doby přístavního jeřábu
11% snížení počtu nasazení nákladních vozidel
7% snížení spotřeby paliva

Při použití řešení pro strategické plánování pohybu kamionů ve více zónách obdrželi řidiči své pracovní úkoly o 44 % rychleji, což vedlo ke snížení doby cyklu kamionů o 13 %. Kvalifikovaná pracovní síla PTP využila toto zrychlení k vytvoření nového rekordu terminálu, který činil 14 914 pohybů po nábřeží za jedinou 12hodinovou směnu a 1 420 pohybů za jednu hodinu v rámci této směny.

Zdroj: Food Logistics

Vláda schválila návrh smlouvy o výstavbě Krušnohorského tunelu mezi Českem a Německem

Fotografoval: Libor Svacek, Kaplicka 447, Cesky Krumlov, 381 01 CZ

Vláda schválila návrh mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o plánování, výstavbě a provozování Krušnohorského tunelu. Tunel se stane klíčovou součástí nového vysokorychlostního železničního spojení mezi Prahou a Drážďany i nové středoevropské vysokorychlostní osy Via Vindobona propojující Berlín a Prahu s Vídní. Zásadně přispěje k rozvoji udržitelné veřejné dopravy ve střední Evropě, odolnější a bezpečnější dopravní síti i ekonomickému rozvoji regionů.

„Krušnohorský tunel o délce více než 30 kilometrů, z toho téměř 12 kilometrů na českém území, bude součástí transevropské dopravní sítě TEN-T a umožní rychlou a kapacitní přepravu osob i zboží. Tunel bude navržen pro rychlost 200 km/h pro osobní dopravu a 120 km/h pro nákladní dopravu. Díky tomu se cestovní doba mezi Prahou a Drážďany zkrátí z přibližně 2,5 hodin na pouhou jednu hodinu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Smlouva stanoví jednotný technický a bezpečnostní standard pro celý tunel, který bude vybudovaný v souladu s evropskými specifikacemi a německými i českými technickými požadavky. Budou jej tvořit dva jednokolejné tubusy, elektrizaci zajistí střídavá trakční soustava a bude vybavený evropským systémem řízení železniční dopravy. Součástí projektu jsou také bezpečnostní a evakuační zařízení, která zohlední možné mimořádné události.

„Financování projektu zajistí kombinace národních zdrojů a evropských fondů. Česká republika ponese přibližně 39 % nákladů, které se odhadují na 45 miliard korun. Investice bude rozložená do období přibližně 15 let,“ dodává ministr dopravy.

Projekt má zásadní význam pro lepší propojení Evropy, a proto bude také důležité, aby nový evropský rozpočet počítal s dostačující alokací pro rozvoj vysokorychlostních tratí v těch částech Evropy, kde nyní scházejí. I o tuto podporu již usiluje Česká republika v kampani s dalšími evropskými státy. „O vzájemné podpoře hovořím i s ministry dopravy sousedních států. Příští týden se v Praze potkám se spolkovým ministrem dopravy Schniederem. Budu jej rovněž informovat o tom, že Česká republika je připravena podepsat tuto významnou mezistátní smlouvu co nejdříve,“ uzavírá Kupka.

Projekt má rovněž významný bezpečnostní a obranný rozměr – propojení železniční infrastruktury se západní Evropou posiluje odolnost a připravenost regionu v kontextu současné geopolitické situace. Moderní železniční spojení bude hrát důležitou roli nejen v civilní dopravě, ale i v případě krizových situací a přesunů zboží či techniky.

Smlouva rovněž upravuje spolupráci mezi českými a německými orgány při plánování, povolování a provozování tunelu. Zvláštní důraz je kladený na koordinaci schvalovacích procesů, které budou probíhat podle právních předpisů obou států, a na zajištění jednotného technického řešení v rámci tzv. společného plánovacího prostoru. Provozovatelem infrastruktury bude na české straně Správa železnic, na německé straně DB InfraGO AG a DB Energie GmbH.

Smlouvu budou následně podepisovat ministři dopravy obou zemí, poté proběhne ratifikace v parlamentech. Následně vstoupí dokument v platnost. Potom nastane fáze detailního projektování a přípravy výstavby, která bude probíhat v úzké spolupráci obou států a jejich železničních institucí.

Více informací o budoucím železničním spojení mezi Prahou a Drážďany najdete zde: https://www.dresden-praha.eu/cz.

Zdroj: MDCR

Navigační prvky na pražských vlakových nádražích čekají úpravy

Organizace Ropid, která plánuje pražskou veřejnou dopravu, chystá úpravy navigačních cedulí a dalších informační prvků na vlakových nádražích v metropoli. Vycházet při tom bude z průzkumu mezi cestujícími, který identifikoval problémy stávající navigace. ČTK to v tiskové zprávě sdělil mluvčí organizace Filip Drápal. Změny budou zahrnovat zpřehlednění informačních vitrín, doplnění navigačních nápisů do okolí nádraží či instalaci schémat vlakových linek po vzoru těch v MHD.

Průzkum pro Ropid uskutečnilo sdružení společností VML a Kantar a měl formu skupinových diskusí zaměřených na hodnocení současného informačního prostředí městské a příměstské železnice a testování nových prvků ve stanici Praha-Dolní Počernice.

Podle Drápala z něj vyplynulo, že nejpodstatnější jsou informační prvky pro cestující, kteří využívají vlakovou dopravu jen občasně. Ropid na základě získaných informací v dalších měsících zjednoduší obsah nápisů a zredukuje jejich text ve prospěch grafických prvků, zlepší navigaci v okolí nádraží a propojí fyzické prvky s digitálními informacemi například formou QR kódů.

Informační vitríny na nádražích účastníci průzkumu hodnotili jako zastaralé a příliš složité, organizace proto plánuje jejich nové grafické zpracování. Doplní je také o informace o okolí či novinky z provozu. „Cílem je prezentovat tyto informace v kultivovanější podobě než dnes včetně náhrady nevzhledných plechů designovými vitrínami,“ uvedl Drápal.

Na páteřní příměstské vlakové linky Ropid nechá nainstalovat schémata ve stylu MHD, které mají usnadnit navigaci zejména tam, kde jedou vlaky do různých směrů z různých nástupišť. Okolí nádraží doplní směrovky na MHD či významné pěší cíle a u nádraží budou instalovány takzvané totemy pro jejich zvýraznění z dálky, které již jsou na Rajské zahradě, v Edenu a Dolních Počernicích. Zvýšenou pozornost plánuje Ropid věnovat také informování cestujících v mimořádných situacích a při výlukách.

Ropid v posledních letech pracuje na projektu Čitelná Praha, který má za cíl sjednotit a zpřehlednit navigační prvky v metropoli. Do roku 2030 chce organizace například nainstalovat na zastávkách MHD zhruba 550 informačních panelů zobrazující časy odjezdů a asi 150 takzvaných totemů, neboli navigačních prvků pro zvýraznění jednotlivých stanic metra nebo železnice.

Zdroj: ČTK

Škoda zvýšila čtvrtletní odbyt skoro o 19 %, nejvíce ze značek Volkswagenu

Automobilka Škoda Auto ve druhém čtvrtletí zvýšila odbyt meziročně o 18,7 procenta na 270.800 vozidel. Oznámil to mateřský koncern Volkswagen. Škoda tak zaznamenala zdaleka nejvýraznější růst odbytu ze všech značek skupiny Volkswagen. Celá skupina zvýšila čtvrtletní odbyt o 1,2 procenta nad 2,27 milionu vozů.

Škoda vede z hlediska růstu odbytu i v pololetním srovnání – od ledna do konce června zvýšila odbyt meziročně o 13,6 procenta na 509.400 vozů. Růst odbytu celé skupiny Volkswagen za pololetí dosáhl 1,3 procenta nad 4,40 milionu vozidel.

Skupina Volkswagen vykázala růst odbytu na všech trzích s výjimkou Severní Ameriky a západní Evropy. Na severoamerickém trhu jí odbyt klesl o 16,2 procenta, na západoevropském pak o 0,7 procenta. Na poptávku ve Spojených státech nepříznivě doléhají cla, celkový odbyt skupiny tak podpořil zájem o elektromobily v Evropě, uvedla německá automobilka.

Němečtí výrobci automobilů usilují o dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která by nahradila nynější 25procentní clo na dovoz aut a jejich dílů do USA. Pro Volkswagen je americký trh klíčový.

Prodej plně elektrických vozů celé skupiny Volkswagen se ve druhém čtvrtletí meziročně celosvětově zvýšil o 37,6 procenta na 248.700. V Evropě růst činil 72,9 procenta na 189.700 vozů. „Tento pozitivní vývoj musíme upevnit tím, že budeme pokračovat v naší úspěšné modelové ofenzivě,“ uvedl obchodní ředitel Volkswagenu Marco Schubert. „Celkově se nám podařilo do konce června mírně zvýšit globální odbyt i přes náročné podmínky,“ dodal.

Škoda ve druhém čtvrtletí zvýšila odbyt bateriových elektromobilů meziročně o 196,8 procenta na 46.000 vozů, za pololetí odbyt meziročně vzrostl o 147,8 procenta na 73.000 aut. Celá skupina Volkswagen odbyt bateriových elektromobilů za čtvrtletí zvýšila o 37,6 procenta na 248.700 vozů, za pololetí pak o 46,7 procenta na 465.500 vozů.

Zdroj: ČTK

Modernizace vedení, které způsobilo páteční výpadek, vyjde na 1,7 mld. korun

Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027. ČTK to řekl mluvčí státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS Lukáš Hrabal.

Připomněl, že vedení je využíváno pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky.

Velkou část ČR v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobil přetržený kabel. Hlavní mechanickou příčinou bylo podle ČEPS roztržení fázového vodiče, tedy kabelu, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. To vyřadilo z provozu právě páteřní linku V411. Další poruchy na tuzemské soustavě následovaly. Bez elektřiny se ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů.

Podle ČEPS nepůjde jen o obyčejnou opravu nebo modernizaci stávající techniky na vedení, ale o výstavbu zcela nového zdvojeného vedení. Projekt firma začala připravovat v roce 2016, a to včetně plného povolovacího procesu se všemi jeho fázemi, jako jsou například EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí, územní plánování a další povolovací povinnosti.

„Tento proces běžně trvá deset až 12 let. ČEPS navíc těchto investičních akcí plánuje a realizuje celou řadu a musí je koordinovat tak, aby nedostupnost modernizovaných vedení neohrozila bezpečný a spolehlivý proces přenosové soustavy. Koordinace musí proběhnout rovněž s provozovateli přenosových soustav sousedních států,“ popsal státní podnik.

Práce by měly začít v květnu příštího roku. Trvat by měly zhruba rok. ČEPS by v příštích měsících měl vybrat zhotovitele projektu, podpis smlouvy s vybraným uchazečem pak chce podle Hrabala stihnout do konce letošního roku.

ČEPS dlouhodobě upozorňuje, že v příštích letech bude nutné do rozvoje a modernizace přenosové soustavy masivně investovat. V současnosti podnik investuje do posílení kapacity vedení a sítí kolem deseti miliard korun ročně.

Přesnou příčinu pátečních technických problémů nyní ČEPS zkoumá. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do vyšetřování zapojí také další experti, například z Asociace provozovatelů přenosových soustav v Evropě (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. Poruchu na fázovém vodiči opravili energetici podle ČEPS v pátek večer.

Zdroj: ČTK

PKP PLK hlásí radikální redukci počtu míst s omezením rychlosti

Nákladní vlaky v Polsku v prvních měsících roku 2025 výrazně krátí jízdní doby. Podle údajů polského provozovatele dráhy PKP PLK se jízdní doby na páteřní síti zkrátily až o dvě a půl hodiny. Důvodem je radikální redukce počtu míst s omezením rychlosti.

Už loni přitom dramaticky poklesl počet míst s omezením rychlosti na polské železniční síti. V roce 2024 zaznamenala společnost PKP PLK největší procentuální pokles v historii – o celých 27 %. Do května 2025 se počet omezení snížil o dalších 13 %. Díky snížení počtu míst s omezením rychlosti kvůli zhoršené kvalitě infrastruktury dochází ke krácení jízdních dob.

Každé jednotlivé omezení rychlosti má negativní vliv na kapacitu dráhy, organizaci vlakové dopravy a především na schopnost dopravců garantovat kvalitu služby. Nutí strojvedoucí jezdit na určitém úseku nižší rychlostí, což se promítá do delší jízdní doby a vytváří možnost chyby, tj. přehlédnutí takového místa, což má za následek snížení bezpečnosti na železnici. Je to také ztráta pro dopravce – delší jízdní doby znamenají vyšší náklady na kolejová vozidla, práci strojvedoucích a spotřebu energie.

Omezení rychlosti nutí konstruktéry jízdních řádů snižovat kapacitu dráhy. S každým dalším omezením rychlosti je stále obtížnější vytvořit realistický jízdní řád a riziko zpoždění roste.

Od roku 2024 nové vedení společnosti PKP PLK intenzivně a s viditelnými výsledky pracuje na snížení počtu míst s omezením rychlosti, což vede ke zlepšení podmínek podnikání dopravců v osobní i nákladní dopravě a ke spokojenosti zákazníků – cestujících a přepravců.

Na konci roku 2023 PKP PLK identifikovala celkem 3179 míst s omezením rychlosti na železniční síti. Do prosince 2024 se tento počet snížil na 2307, tj. o 27 %, což představuje rekordní procentuální pokles. Do května letošního roku se počet omezení snížil o dalších 13 % a nyní činí přibližně 2000.

Podle Krzysztofa Waszkiewicze, člena představenstva a ředitele údržby infrastruktury PKP PLK je odstranění omezení rychlosti v síti důležitým úkolem a je potěšující, když se podaří rychle odstranit příčiny zpomalení vlaků v kritických místech a úsecích. PKP PLK se vrací k dobrým zkušenostem z let 2014-2016, kdy poklesy činily 11-18 % ročně. Do května letošního roku zaznamenala PKP PLK 13% snížení počtu míst s omezením rychlosti. Do konce roku 2025 může tento výsledek podle Krzysztofa Waszkiewicze dokonce přesáhnout 20 %, a to při nižším výchozím počtu míst s omezením rychlosti.

Odstraňování omezení rychlosti je složitý proces, který vyžaduje opatření jak v technické, tak v organizační oblasti. Klíčové je správně zjistit příčiny jejich vzniku a posoudit, do jaké míry negativně ovlivňují vlakovou dopravu a tím spolehlivost služby a ekonomiku dopravců.

Pravidelné technické kontroly infrastruktury, odstraňování závad a poruch a výměna opotřebovaných součástí v rámci průběžné provozní údržby umožňují snížit jejich počet. Komplexně prováděná modernizace pak odstraňuje místa, která omezují kapacitu dráhy. Veškeré práce musí být prováděny tak, aby měly co nejmenší dopad na stávající vlakovou dopravu, proto je nezbytná konzultace a dohoda s dopravci.

Zdroj: ŽESNAD

Kvůli opravě železničního mostu v Táboře začala výluka na trati do Bechyně

Kvůli opravě železničního mostu přes Lužnici v Táboře začala výluka na trati do Bechyně. Potrvá přibližně do poloviny prosince. Lidé budou jezdit autobusy. Po více než 100 let starém mostě musely vlaky z důvodu špatného technického stavu jezdit velmi pomalu, po opravě budou moct jezdit rychlostí až 50 kilometrů za hodinu, řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Dělníci začnou demontovat trakční vedení a koleje. Zhruba za deset dní začnou rozebírat ocelové konstrukce mostu. Místo původního mostu vznikne nový, ale bude to jeho replika. Délka mostní konstrukce bude 174 metrů, výška 29 metrů, dodala Eberl Friebová.

Most přes Lužnici se nachází na první elektrifikované trati ve střední Evropě a navrhl ho vynálezce František Křižík. Správa železnic nechá nahradit obě ocelové konstrukce, kamenné části mostního objektu zesílit a celkově opravit.

Práce pro Správu železnic udělá společnost Firesta-Fišer, rekonstrukce, stavby. Odhadované náklady jsou 352,5 milionu Kč bez DPH.

Zdroj: ČTK

ŘSD opraví další úsek D5 na Tachovsku ve směru na Plzeň za 576 mil. Kč

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začne ve čtvrtek opravovat další úsek dálnice D5 na Tachovsku. Půjde o levou polovinu dálnice se dvěma pruhy ve směru na Plzeň mezi kilometry 139,6 až 129,9. Stavba za 576 milionů Kč naváže na právě dokončenou opravu více než sedmi kilometrů za 420 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí ŘSD Adam Koloušek. Stavbaři budou pracovat opět za provozu.

Betonová vozovka v úseku už je na konci životnost, i po lokálních opravách vykazuje hodně závad. Za 14 týdnů stavbaři kompletně vymění cementobetonový povrch vozovky. Kompletní zprovoznění úseku je plánované na 15. října.

„Součástí je výměna a doplnění svodidel na krajnici a ve středovém dělicím pásu,“ řekl mluvčí. Ve středovém pásu budou svodidla demontována a ve větší míře nahrazena betonovými, vymění se odvodňovací žlaby, pročistí propustky, opraví mosty a obnoví oplocení.

Po dobu stavby bude veškerá doprava svedena do jednoho jízdního pásu a provoz bude veden v režimu 1+1. V jedné ze dvou etap bude také uzavřena levá část mimoúrovňové křižovatky Mlýnec, uvedl Koloušek.

Od čtvrtka do soboty budou silničáři instalovat dopravně inženýrská opatření. „V první osmitýdenní etapě se od 12. července do 7. září uzavře levý jízdní pás mimo křižovatky Mlýnec,“ uvedl mluvčí. V navazující pětitýdenní etapě pak levý pás včetně křižovatky Mlýnec, což by mělo končit 13. října. Stavbu provede sdružení COLAS a MI Roads za 576 milionů Kč bez DPH.

ŘSD od konce března do minulého týdne opravilo levý pás dálnice se dvěma pruhy ve směru na Plzeň mezi kilometry 129,9 až 122,5 poblíž Boru u Tachova. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl při zahájení stavby ČTK řekl, že se zvažovalo spojení obou úseků do jedné akce. „Ale v tu chvíli bychom měli mimo tři mimoúrovňové křižovatky a doprava by nám sjížděla na silnice nižších tříd – na doprovodnou komunikaci II/605 (dřívější hlavní tah Praha – Plzeň – Rozvadov) a na další,“ řekl. Takže nakonec ŘSD zvolilo opravu úseků za sebou. Obě etapy se opravují za provozu s dopravním omezením. „Nemělo by to způsobovat žádné komplikace v dopravě. Jde o nejvíce poškozené úseky, které teď na D5 byly,“ dodal.

Zdroj: ČTK

ČOI loni zjistila nedostatky ve dvou třetinách kontrol autobazarů

Česká obchodní inspekce (ČOI) zjistila při loňské kontrolní akci nedostatky ve dvou třetinách kontrol autobazarů. Nejvážnější zjištění se týkala poskytnutí nepravdivých informací o technickém stavu či historii vozidla. Inspektoři loni od poloviny srpna do konce října provedli 37 kontrol, z nichž u 25 zjistili nedostatky. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ČOI František Kotrba.

Poskytnutí nepravdivých informací o technickém stavu či historii vozidla zjistila inspekce v osmi případech. Dále prodejci v šesti případech opominuli podstatné informace o vozidle a ve čtyřech případech byly tyto informace poskytnuty nejasným, nesrozumitelným či nejednoznačným způsobem.

V několika případech byla negativní informace týkající se závad na vozidle zahrnuta prodejcem až do kupní smlouvy, případně do jejích příloh, a v předchozích fázích jednání byla fakticky zatajena. „V jednom případě by si tak spotřebitel zakoupil namísto provozuschopného vozidla nepojízdný set náhradních dílů,“ uvedl mluvčí. Další pochybení našli kontroloři u servisních knížek k vozidlům, ačkoliv byly k vozidlům inzerovány, ve skutečnosti neobsahovaly úplné záznamy.

„ČOI bude i nadále provádět kontroly a sledovat vývoj v tomto segmentu trhu,“ dodal mluvčí.

Zdroj: ČTK

Virtuální jízdenky hrají v Budějovicích prim, pořídíte je u každých dveří

Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. dokončil projekt rozšíření odbavovacích zařízení pro nákup virtuálních jízdenek ke všem nástupním dveřím vozidel MHD. Instalace probíhala postupně během první poloviny roku 2025 a dnes jsou nová zařízení dostupná nejen ve všech autobusech a trolejbusech, ale i u všech nástupních dveří.

 

Virtuální jízdenky si u cestujících vydobyly prvenství

Bezkontaktní virtuální jízdenky, zaváděné od konce roku 2021, jsou dnes nejoblíbenější formou úhrady za jednotlivé jízdy. V květnu 2025 se touto cestou uskutečnilo 52 % nákupů jízdenek, zatímco podíl tištěných jízdenek klesl na 34 %. Cestující oceňují jednoduchost i rychlost nákupu prostřednictvím bezkontaktní platební karty a možnost ověření jízdenky přímo v zařízení třeba při přestupech.

 

„Tato čísla jasně ukazují, že elektronické odbavení je cesta, kterou se chceme dále ubírat. Jsem rád, že jsme nyní schopni nabídnout stejný komfort nákupu virtuální jízdenky, ať už k nám zákazník nastoupí kterýmikoliv dveřmi,“ uvedl ředitel DPMCB Slavoj Dolejš.

 

Konec starých označovačů, kombinovaná zařízení zůstávají

V rámci modernizace odbavení byly z vozidel postupně odstraněny samostatné označovače pro papírové jízdenky. Ty cestující i nadále mohou označit ve žlutých kombinovaných zařízeních, která zůstávají zachována v prostředních částech vozů – tedy u druhých dveří a u třetích v případě kloubových vozidel. Revizoři před zahájením kontroly samozřejmě ponechávají cestujícím dostatek času na jejich označení.

Do vozů přibylo 365 odbavovacích zařízení pro bezkontaktní platby, s původními kombinovanými jich ve vozech najdete více než 660.

 

Přesnější data o využití spojů

Kromě vyššího komfortu pro cestující umožňuje elektronický odbavovací systém také přesnější analýzu využívání spojů a zastávek. Oproti anonymním tištěným jízdenkám, které cestující často nakupují do zásoby, přinášejí virtuální jízdenky přesná a aktuální data.

 

Podpora z fondů Evropské unie

Rozšíření odbavovacích zařízení bylo financováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který projekt podpořil částkou 14 milionů korun. Investice přispěla ke zvýšení komfortu pro většinu cestujících, kteří jednotlivé jízdenky pořizují přímo ve vozidle.

 

Kontakt pro média:

Barbora Fišer, tisková mluvčí DPMCB
fiser.b@dpmcb.cz

 

Virtuální jízdenky v MHD ČB zásadním způsobem převládly, červené validátory pro jejich pořízení proto DMPCB doinstaloval i ke dveřím, u kterých původně bylo možné pouze označit papírovou jízdenku.

Tištěné jízdenky stále cestující označit mohou, a to ve žlutých, kombinovaných odbavovacích zařízeních. Najdou je vždy u prostředních (2., v kloubových vozech i u 3.) dveří.

Zdroj: DMCB

Logistický kalendář