Polsko aktualizovalo svůj Národní železniční program s výhledem do roku 2030 z předchozí verze platné do roku 2023. Rozhodnutí pro období 2024-2030 přijala vláda dne 16. srpna 2023 a prioritou je pokračovat s budováním bezpečné, rychlé a moderní infrastruktury.

Celkový objem financí pro národní strategický plán je 170 miliard PLN (téměř 38 miliard EUR), z čehož 79 miliard PLN (17,6 miliard EUR) je určeno na realizované projekty zahájené v letech 2014–2020, 80 miliard PLN (17,8 miliard EUR) bude investováno do roku 2027 a 11 miliard PLN (2,4 miliardy EUR) půjde z Národního plánu obnovy.

Předchozí Strategii rozvoje železniční infrastruktury do roku 2023 přijala vláda v roce 2015 s objemem investic 67 miliard PLN (15 miliard EUR v současných cenách).

„Rozhodnutí o pokračování programu znamená nový impuls pro železniční investice v zemi. Jsem si jistý, že díky tomu se bude železniční doprava v Polsku i nadále dynamicky rozvíjet, jako tomu bylo od roku 2015,“ uvedl ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk.

V rámci polského národního železničního programu do roku 2030 se plánuje udržení vysokých a stabilních výdajů na železniční investice. Polsko plánuje během příštích sedmi let elektrifikovat téměř 1400 km železničních tratí, což umožní nasazení dalších elektrických vlaků poskytujících moderní, pohodlné a rychlé služby.

Mezi priority výhledu do roku 2027 patří dokončení velkých investičních projektů, jako jsou práce na páteřním průtahu Varšavou, výstavba tunelu v Lodži a modernizace trasy Gdyně – Słupsk, pokračující realizace modernizace klíčových tratí v hlavní síti TEN-T, jako jsou Katovice – Zebrzydowice nebo Białystok – Ełk – Trakiszki, což je spojení s Rail Baltica. Kromě toho nová strategie zahrnuje také výstavbu nové tratě Podłęże – Tymbark a modernizace tratí Skierniewice – Łuków nebo Bydhošť – Kościerzyna – Gdyně.

Cílem železničního programu do roku 2030 je vybudovat rychlejší a spolehlivější tratě. Poprvé v historii polská železniční síť umožní vlakům osobní dopravy jezdit maximální rychlostí 250 km/h. Prvními úseky s vyšší než konvenční rychlostí jsou centrální železniční trať (CMK), která obsluhuje Varšavu, Krakov, Katovice a Wroclaw a úsek Ełk – Suwałki – státní hranice, který je součástí mezinárodního dopravního koridoru E-75 Rail Baltica.

Projekty, které budou realizovány v rámci nové strategie, rovněž umožní osobním vlakům jezdit rychlostí mezi 120 a 200 km/h výrazně zkrátit cestovní časy. Důraz je kladen na železniční spojení z centrálního varšavského nádraží do Ełku, do Kołobrzegu v severozápadním Polsku u Baltského moře a na trasu spojující Radom, Kielce a hlavní nádraží Krakov, jakož i na Kraków – Nowy Sącz a Trasy hlavního nádraží Bialystok – Gdaňsk.

Polský národní železniční program „zajišťuje financování důležitých, strategických železničních projektů. Rozhodnutí vlády znamená, že polské železniční tratě budou ještě modernější a cestující dostanou ještě zajímavější a konkurenceschopnější dopravní nabídku,“ uvedl náměstek ministra infrastruktury Andrzej Bittel.

Například nové spojení Podłęże – Piekiełko je chybějícím článkem na síti TEN-T a po dokončení umožní i rychlou železniční nákladní dopravu ve směru sever–jih na ose Balt – Balkán – Černé moře na „jantarovém koridoru“ RFC 11. Trať rovněž zvýší kapacitu nákladní dopravy mezi zeměmi Visegrádu a odlehčí baltsko-jadranskému železničnímu koridoru (RFC), který  prochází vysoce urbanizovanou oblastí Horního Slezska.

Vedle programu rozvoje tratí bude PKP S.A. v letech 2024-2030 pokračovat i v modernizaci osobních nádraží. Program navazuje na předchozí z let 2016-2023, který zahrnuje modernizaci 200 nádražních budov s hrubými investicemi 3,1 mld. zlotých. Ze 200 určených lokalit je 82 dokončených, 42 ve fázi projektové přípravy a ostatní v realizaci. Plány PKP S.A. pro nadcházející roky jsou také velmi ambiciózní. V rámci pokračování programu do roku 2030 se předpokládá realizace 150 lokalit v celém Polsku, přičemž analýzy vymezily dokonce přes 300 lokalit, u nichž je celková odhadovaná hodnota hrubých investičních výdajů cca 4,4 mld. PLN. Mezi kritérii zohledněnými při výběru konkrétních objektů zařazených do nového programového období patřily frekvence cestujících, technický stav a komplementarita s investicemi do infrastruktury železniční dopravní cesty.

Zdroj: ŽESNAD

Velmi silné bouřky, které se v sobotu večer a v noci vyskytovaly na jihu a severovýchodě Česka, zaměstnaly hasiče i energetiky. Hasiči zaznamenali v souvislosti s bouřkou do dnešního rána více než 1000 výjezdů. Omezené dodávky elektřiny mělo ráno přes 30.000 odběratelů, nejvíce v Jihočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, vpodvečer jejich počet klesl na zhruba 2000. Zemědělskému družstvu z Kokor na Přerovsku poničila bouřka zhruba desetinu rozlohy chmelnic, škoda je odhadována nejméně na 25 milionů korun. Popadané stromy komplikovaly i provoz na železnici. Prudké bouřky s přívalovými dešti zasáhly i Německo, Polsko a Slovensko.

„Přes Česko přecházelo pásmo jak velmi silných i extrémně silných bouřek. Doprovázené byly nárazy větru někde i přes 90 kilometrů za hodinu, ale i extrémními srážkami, ty byly hodně výjimečné,“ řekla ČTK Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Takových mimořádných, tedy extrémních bouřek, jsou podle ní jednotky za rok. Na Šumavě napršelo za 30 minut přes 50 milimetrů srážek, na některých stanicích i více. Stanice Jelení-Nová Pec naměřila 69 milimetrů srážek za 30 minut, Hluboká nad Vltavou 63 milimetrů, Černovice-Dobešov 62 milimetrů, Plechý 60 milimetrů a Borkovice 54 milimetrů za 30 minut, uvedl ČHMÚ na facebooku.

Výjimečná byla i blesková aktivita. ČHMÚ uvedl s odkazem na facebook meteorologického serveru In-pocasi.cz, že uhodilo 84.000 blesků, což je nejvíce za posledních deset let. Nárazy větru podle meteorologů překračovaly i 90 kilometrů v hodině. Nejvyšší náraz, 99 km/h, zaznamenala stanice v jihočeském Byňově. „Není vyloučeno, že na některých místech kraje, kde nejsou stanice, překonal vítr mnohem vyšší rychlosti,“ řekl ČTK Josef Slavík z českobudějovické pobočky ČHMÚ.

Distribuční společnost EG.D ze skupiny E.ON, která působí zejména na jihu Čech a Moravy, evidovala ráno v Jihočeském kraji a na Vysočině více než 17.000 odběrných míst bez elektřiny a společnost ČEZ na svém distribučním území asi 16.000, nejvíce na Karvinsku, Frýdecku-Místecku a Olomoucku. Nejčastější příčinou poruch je poškozené vedení elektřiny po pádu stromů. „Jedná se o potrhané vodiče a izolátory,“ řekl ČTK mluvčí E.ON Roman Šperňák. Během dne se dařilo dodávky obnovovat, vpodvečer klesl celkový počet zhruba na 2000.

Následkem srážek se na některých tocích zvýšila hladina toků, Černovický potok v Tučapech na Táborsku dosáhl dnes dopoledne třetího stupně povodňové aktivity. Hladina tam po sobotní večerní bouřce stoupla o téměř půldruhého metru. Odpoledne hladina ale zase klesla, kolem 16:00 tam platil druhý povodňový stupeň a od 17:40 se hladina snížila na první stupeň, kolem 20:00 dosahovala 146 centimetrů. Nad ránem platil druhý povodňový stupeň i na Blanici u Blanického mlýna, dopoledne už byla ale hladina v normálu. Na Vysočině se na druhý stupeň dostala Želivka v Čakovicích na Pelhřimovsku, ale i tam už hladina klesla pod povodňové stupně.

Hasiči vyjížděli v souvislosti s večerní a noční bouřkou k více než tisícovce událostem, od večera do dnešních 07:00 zaznamenali 1101 technických pomocí. Je to téměř trojnásobek dlouhodobého denního průměru všech výjezdů. Hasičský záchranný sbor ČR to uvedl na síti X (dříve twitteru). Nejvíce hasiči zasahovali v souvislosti s bouřkami v Jihočeském kraji, na Vysočině a v krajích Moravskoslezském a Olomouckém. V Českých Budějovicích voda zaplavila řadu sklepů a někde i protékala střechami panelových domů.

V Jihočeském kraji hasiči přes noc do dnešního odpoledne vyjížděli k 650 zásahům spojených s počasím, nejčastěji se jednalo o odstraňování popadaných stromů. V Moravskoslezském kraji evidovali na 200 zásahů. Ve Studénce na Novojičínsku například vítr poškodil střechu bytového domu. „Tři lidé museli opustit byty v horních patrech, hasiči ze dvou z nich odčerpali vodu,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Region zasáhla bouřka už v sobotu odpoledne, kdy v Beskydech zlomené stromy vážně zranily dva turisty. Oba utrpěli těžká poranění a do nemocnic je přepravily vrtulníky letecké záchranné služby.

Ve Zlínském kraji měli hasiči v souvislosti s bouřkami nejvíce práce na Kroměřížsku a v Jihomoravském kraji na Vyškovsku. Mezi nejvíce postižené patřila obec Hodějice na Vyškovsku mezi Slavkovem a Bučovicemi, kde bouřka poničila střechu na škole.

Drážní hasiči vyjížděli do rána ke třem desítkám událostí, nejčastěji to byly popadané stromy, poškozené trakční vedení nebo zaplavené kolejiště. Ještě přes den byl přerušen provoz kvůli poruše trakčního vedení na trase z Českých Budějovic do rakouského Lince. „Plně obnoven byl v 17:10,“ řekl ČTK mluvčí Správy železnic Jan Nevola. V zasažených regionech se vlaky potýkaly se zpožděním.

Bouřky postupně zasáhly i sousední země Německo, Polsko a Slovensko, kde se také desetitisíce domácností dočasně ocitly bez elektřiny. V Německu v sobotu bouřky řádily zejména v Bavorsku. Ve městě Kissing poblíž Augsburgu se zranilo 12 lidí, které strhl silný vítr při stavění velkého stanu, šest z nich se zranilo těžce, uvedla DPA. Kroupy o velikosti tenisových míčků s průměrem až osm centimetrů vážně poničily až čtyři pětiny budov v obci Bad Bayersoien, která má asi 1000 obyvatel. Úřady tam kvůli tomu vyhlásily stav katastrofy. V Polsku bylo obzvlášť zasažené Podkarpatské vojvodství na jihovýchodě země. Ve městě Debica musela být evakuována jednotka intenzivní péče v městské nemocnici a několik pacientů převezli do jiných nemocnic.

Zdroj: ČTK