Domů Blog Strana 411

Přeshraniční železniční spojení a inovace v dopravě. Ministr Kupka jednal se svým saským protějškem

Propojení Prahy a Drážďan vysokorychlostní železnicí, prohloubení spolupráce při přípravě a zajištění financování klíčových dopravních projektů a společné česko-saské projekty aplikovaného výzkumu v oblasti chytré a alternativní mobility.  To byla hlavní témata jednání ministra dopravy Martina Kupky se saským státním ministrem Martinem Duligem, které se včera uskutečnilo v Praze.

„Svobodný stát Sasko patří mezi blízké dopravní partnery České republiky. Velkým úkolem, který je před námi, je připravit a odstartovat výstavbu vysokorychlostní železnice mezi českou a saskou metropolí. Připravuje mezinárodní smlouvy řešící detaily výstavby a provozu Krušnohorského tunelu. Správa železnic rovněž nyní připravuje soutěž na zhotovitele geologického průzkumu v lokalitě budoucího tunelu. Průzkum by měl být zahájen ještě letos. Financování projektu řešíme i s našimi mezinárodními partnery a Evropskou komisí,“ uvedl na jednání ministr dopravy Martin Kupka. „Projekt v současných parametrech má velmi dobré ekonomické hodnocení. Do budoucna se z Drážďan do Ústí nad Labem dostaneme za 30 minut,“ dodává Kupka.

Projekční práce, zadávané společně s německými drahami DB na přeshraničním úseku vysokorychlostní tratě (VRT) Krušnohorský tunel, jsou v plném proudu. V úseku Praha – Lovosice aktuálně probíhá příprava dokumentace pro územní rozhodnutí. Tento proces by měl být dokončen ke konci roku 2024.

Česká a saská strana také pokračují v informování široké veřejnosti o připravované stavbě. Od května funguje na německé straně informační centrum v saském Heidenau-Großsedlitz, na české straně mohou zájemci využít informační centrum Správy železnic na nádraží v Ústí nad Labem. S prezentací projektu veřejnosti pomáhá i činnost ESÚS Nové spojení Drážďany – Praha, na jehož aktivitách se Česko, Sasko a zástupci regionálních samospráv podílí.

Česká republika a Sasko také úzce spolupracují v oblasti autonomní mobility a inovací v dopravě. Podporujeme přitom spolupráci českých a saských výzkumných týmů. „Moderní trendy v dopravě neznají hranice. Společně s Technologickou agenturou ČR jsme připravili výzvu na společné česko-saské projekty aplikovaného výzkumu v oblasti chytré a alternativní dopravy. Očekáváme významné zapojení českých výzkumných institucí a firem, například z Ústeckého kraje,“ říká ministr Kupka. Vybrané projekty by měly být realizovány již od začátku roku 2024.

Zdroj: MDCR

ČD budou provozovat vlaky na některých linkách jižní Moravy i po roce 2024

Dopravu na vybraných neelektrizovaných tratích na jižní Moravě budou i od prosince 2024 zajišťovat České dráhy. Při tržních konzultacích podaly nejvýhodnější nabídku a mají smlouvu na deset let, ovšem s klauzulí, že ji Jihomoravský kraj může vypovědět dříve. Kraj očekává, že vypíše výběrové řízení, v němž by požadoval moderní hybridní vozidla, která budou moct jezdit na elektřinu i na jiný pohon nezávislý na elektrickém trakčním vedení, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kraje Alena Knotková.

Jde o vlakové linky z Brna přes Veselí nad Moravou do Starého Města u Uherského Hradiště, z Brna do Ivančic a Miroslavi, ze Skalice nad Svitavou do Boskovic, z Bzence do Moravského Písku a také o víkendové vlaky z Brna do Žďáru nad Sázavou přes Nedvědici a z Brna do Frenštátu pod Radhoštěm. Kraj za jejich provoz ročně zaplatí zhruba 500 milionů korun. Zatím zde budou jezdit České dráhy se současným vozovým parkem, tedy se staršími rekonstruovanými motorovými vozy či se soupravami taženými lokomotivou.

„Upřednostnili jsme cenově výhodnější nabídku od Český drah, protože předpokládáme, že budou zajišťovat přepravu vozidly stávající kvality pouze pět let. Na dnešní radě jsme totiž současně zadali krajskému odboru dopravy a organizaci KORDIS JMK, aby zahájily přípravu veřejné soutěže. V ní bude vybrán nový dopravce, který bude muset pořídit a provozovat nové hybridní vlaky. Obdobně jako na jiných linkách tedy dojde k nasazení nových vlaků, které zvýší komfort pro cestující,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Crha (ODS).

Na lince do Starého Města se počítá v budoucnu s postupnou elektrizací. Na trati z Brna do Miroslavi a do Ivančic je již nyní část trasy z Brna do Střelic pod dráty.

Kvalita vozového parku na jižní Moravě se zvýšila letos od června díky plnému nasazení nových vlaků od Škody Group na nejvytíženější elektrizované linky v okolí Brna.

Zdroj: ČTK

Na Barrandovském mostě skončí letošní fáze oprav 3. září ráno

Silničáři na pražském Barrandovském mostě dokončují letošní fázi oprav. Hotovy jsou mimo jiné spodní vrstvy, hydroizolace či zábradlí. Nyní pracují na povrchu vozovky. Most a rampa z ulice K Barrandovu se vrátí do běžného provozu v neděli 3. září v ranních hodinách. Ještě předtím provedou silničáři zátěžové zkoušky a po spuštění provozu budou ještě 14 dní dělat dokončovací práce. Novinářům to řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek ředitele Technické správy komunikací (TSK) Josef Richter a vedoucí stavby z firmy Porr Martina Ředina.

Silničáři zahájili letošní opravy mostu 15. května. Zahrnují práce v levé polovině jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku a na rampě z ulice K Barrandovu. Práce potrvají do konce prázdnin.

„Druhá etapa opravy mostu jde do finále, jedná se o vlastně nejobtížnější část rekonstrukce tohoto mostu. Podaří se tuto stavbu, rekonstrukci dokončit podle plánu, tedy do konce prázdnin, tedy do 3. září,“ řekl Hřib. Poděkoval zároveň řidičům, kteří podle jeho slov jezdili ohleduplně a nevznikaly žádné vážné nehody, které by dopravu zkomplikovaly.

Podle Richtera a Řediny při letošních opravách nebyly žádné vážné komplikace, které by práce zpozdily a prodloužily. „Uplatnili jsme a zúročili všechny zkušenosti z první etapy. Věděli jsme, co nás čeká, znali jsme perfektně konstrukci, věděli jsme, kde co bude chybět, kde co bude přebývat nebo upadne,“ řekl Ředina.

Potíž se objevila na rampě z Barrandova při odbourání kotevních čel. „Zjistili jsme, že tam je mnohem více kotev, než bylo známo z dokumentace, a byl tam tedy zvýšený rozsah prací, kdy místo původních osmi kotev jich tam bylo kolem 30. Všechny tyto předpínací kabely se musely doinjekovat a kotevní čela zasanovat, zabetonovat,“ řekl Ředina.

V uplynulých týdnech silničáři na mostě a rampě již položili vyrovnávací vrstvu ze speciálního betonu a hydroizolaci, udělali betonové římsy, namontovali sloupky pro svodidla, namontovali zábradlí a nerezový odvodňovací systém. „V současné době pokládáme asfaltové vrstvy a zrovna dnes probíhá pokládka poslední asfaltové vrstvy, tzv. obrusu,“ řekl Ředina.

V příštím týdnu se v noci z 30. na 31. srpna a z 31. srpna na 1. září uskuteční zatěžovací zkoušky a bude zcela uzavřena část ve směru ze Smíchova do Braníku a společně s tím nájezd z Barrandova a ze Strakonické a sjezd do Modřan. Ve směru do Braníka tak budou moci auta jezdit jen jedním pruhem vedeným v protisměru, kterým jezdí již nyní. Při zkoušce na most najede šest nákladních aut, kdy každé bude vážit 48 tun, a silničáři tím ověří předpokládané vlastnosti mostu.

Po skončení všech prací a zprovoznění mostu 3. září budou dělníci v následujících 14 dnech dělat drobné práce na předpolích Barrandovského mostu. „Tak, jak byly potřebné přípravné práce, tak budou potřeba také dokončovací,“ řekl Richter. Omezen bude provoz v jednom jízdním pruhu ve směru do Braníku.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a nyní se opravuje poprvé. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Práce vyjdou za celé období na 594,5 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Provoz v Suezském průplavu byl po noční srážce dvou tankerů obnoven

In this handout photo released by the Suez Canal Authority on August 23, 2023, a ship, The Burri, and a tugboat are shown in the waterway after a collision with another large transport vessel. Egyptian authorities said two tankers have collided in the Suez Canal, disrupting traffic through the global waterway. The Suez Canal authority says the BW Lesmes, a Singapore-flagged tanker that carries liquefied natural gas, suffered a mechanical malfunction and ran aground while transiting through the canal. The Burri, a Cayman Island-flagged tanker which carries oil products, collided with the broken vessel. (Suez Canal Authority via AP)

Námořní doprava v Suezském průplavu byla po noční srážce dvou tankerů plně obnovena. Oznámila to správa průplavu. Nehoda způsobila zpoždění průjezdu zhruba dvou desítek plavidel směřujících na jih, uvedla společnost Leth Agencies, která poskytuje služby v průplavu.

Tanker BW Lesmes, přepravující pod singapurskou vlajkou zkapalněný zemní plyn (LNG), před půlnocí SELČ najel na mělčinu. Kanálem plul jižním směrem. Do plavila posléze narazil v nízké rychlosti tanker Burri, který pod vlajkou Kajmanských ostrovů převáží ropné produkty. Plul týmž směrem.

Šéf správy průplavu Usáma Rabí uvedl, že BW Lesmes se při plavbě náhle zastavila kvůli technické závadě, která se časově shodovala se silným proudem, který k ní hnal ropný tanker Burri. Mezi oběma loděmi tak podle něj došlo k „lehkému kontaktu“. Správa průplavu na incident reagovala vysláním remorkérů, které obě lodě přemístily. Předběžná inspekce podle Rabího neprokázala žádné vážné škody ani znečištění v okolí.

Společnost BW Group, která provozuje plavidlo BW Lesmes, uvedla, že srážka neovlivnila provozuschopnost lodi. „Na základě prvotního pozorování posádky na palubě je plavidlo konstrukčně v pořádku,“ uvedl podnik. Tanker byl úspěšně znovu vytažen na hladinu a v Suezském kotvišti se podrobí dalším kontrolám.

Tanker Burri byl postaven v roce 2018. Je dlouhý 250 metrů a široký 44 metrů. Plavidlo BW Lesmes bylo postavené o tři roky později, je dlouhé 245 metrů a široké 46,43 metru.

Suezský průplav je klíčovou infrastrukturou pro celosvětovou námořní dopravu a představuje nejkratší námořní trasu mezi Asií a Evropou. Spojuje Středozemní a Rudé moře a otevřen byl v roce 1869. Kanálem se přepravuje zboží, které se na celosvětovém obchodě podílí asi 12 procenty. Podle správy průplavu loni proplulo touto vodní cestou 23.851 plavidel, v roce 2021 to bylo 20.649 plavidel. Tržby za proplutí loni činily rekordních osm miliard USD (177,7 miliardy Kč).

Kvůli silnému větru v roce 2021 uvázla v Suezském průplavu téměř na týden loď Ever Given, což narušilo celosvětový obchod. Loni se provoz v průplavu krátce zastavil kvůli ropnému tankeru, který měl problémy s kormidlem.

Zdroj: ČTK

Povinné ručení bude zřejmě třeba platit za širší okruh vozidel

Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Povinnost platit toto pojištění odpovědnosti z provozu vozidla také přejde z vlastníka na skutečného provozovatele vozu. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc.

Povinné pojištění tak budou muset mít například elektrické koloběžky, Segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka, řekl na tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zákon nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu.

Výjimku budou mít například elektrokola, protože jejich primárním zdrojem energie je šlapání, a ne pouze přípojný motor. Výjimku budou mít také zahradní traktory, které se pohybují výhradně na soukromém pozemku. V momentě, kdy vyjedou mimo něj na silnici, stávají se vozidlem a musí mít pojištění, upozornilo ministerstvo financí.

Tento typ pojištění by se měl pohybovat ve stokorunách ročně a bude velmi podobný pojištění slabších motorek, řekl ČTK ředitel divize pojištění Srovnejto.cz Martin Daneš. Třeba starší Jawa 353 z roku 1958 s řidičem ve věku 34 let, který žije v malé obci ve Středočeském kraji, má nejnižší pojistné na trhu 59 korun ročně, uvedl. Většina pojišťoven ho nabízí za 300 až 400 korun. Elektrická motorka 4kW z roku 2022, kterou řídí pětašedesátiletý řidič v menší obci, může mít nejnižší pojištění za 175 korun ročně, nejdražší je podle Daneše aktuálně na trhu lehce pod 500 korunami.

Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.

Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.

Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 25 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.

Ministerstvo financí, které návrh zákona předložilo, navrhuje jeho účinnost od 23. prosince. Důvodem je skutečnost, že v tento den vyprší limit pro převedení evropské směrnice do národního práva členských zemí Evropské unie.

Zdroj: ČTK

Růst zájmu o monitoring firemních vozidel urychlila válka i pandemie. Češi v jeho využití dominují

V posledních letech výrazně posílil trend propojení vozového parku telematickými systémy. Přenos dat z firemních vozidel za účelem sledování spotřeby paliva, chování řidiče, polohy vozidla nebo vlivu řidiče na životní prostředí využívají bezmála dvě třetiny českých firem.

V ostatních zemích EU je to méně než polovina. Dle průzkumu z doby před pandemií ale monitorovala alespoň část své flotily jen asi třetina podniků v Česku i EU.

Ekonomické dopady pandemie i ruské invaze na Ukrajinu znamenaly velkou zkoušku pro kondici firem a podnikatelů. Podle odborníků se hned v době lockdownu zvýšil tlak na využívání online prostoru a zavádění nových aplikací a nástrojů pro efektivní správu vozového parku také u do té doby konzervativních manažerů firem. Loňské extrémní cenové turbulence na čerpacích stanicích pak tento trend nemohly jinak než podpořit.

„V loňském roce evidujeme naprosto výjimečný zájem o monitoring firemních vozidel. Počet monitorovacích jednotek u našich klientů se meziročně více než zdvojnásobil a počet klientů, kteří využívají monitoring, vzrostl o polovinu,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet a zajišťuje další služby týkající se provozu firemních vozidel.

Jak vyplývá z letošního průzkumu Arval Mobility Observatory, telematické systémy pro celý nebo alespoň pro část vozového parku už využívá 62 % českých firem, v ostatních zemích EU činí tento podíl 44 %. To je meziroční nárůst o 10 procentních bodů, resp. o 11 v případě zemí EU. Porovnáme-li však stejná data ze zmíněného průzkumu publikovaného v roce 2020, který reflektuje předkovidový stav, je nárůst využití monitoringu vozidel u českých firem enormní. Podíl společností využívajících vozidla propojená telematickými nástroji byl tehdy v Česku 35 % a v ostatních zemích EU 33 %.

Hlavními důvody pro využití telematických systémů je dle uvedeného průzkumu lokalizace vozidel, zlepšení bezpečnosti i chování řidičů, ale i zefektivnění provozu a snížení nákladů vozového parku. Má-li flotilový manažer k dispozici tvrdá data o spotřebě, tankování a nákladech na servis, může na to pružně reagovat a učinit případná opatření. Monitorovací systémy jsou schopny vyhodnotit rovněž styl jízdy řidiče. V neposlední řadě jsou výrazné úspory také v administrativě, například automatickým generováním knihy jízd. Kupříkladu společnost Sherlog provozující monitorovací systém Sherlog Trace uvádí, že zejména u správy rozsáhlých fleetů může úspora nákladů dosáhnout až 30 %.

Další stupněm optimalizace je import transakčních dat z tankovacích karet do monitorovacího systému. Manažer tak vidí např., zda se skutečně tankovalo do firemního vozu nebo došlo ke zneužití karty. „V minulosti takovou kontrolu šlo provádět až spolu s fakturou za palivo, tedy klidně jen jednou měsíčně. Proto jsme ve spolupráci se společností Sherlog vyvinuli automatický přenos karetních transakcí do monitorovací aplikace, což poskytuje okamžitou kontrolu na denní bázi,“ upozorňuje Damir Duraković.

I když nejsou pořizovací náklady monitorovacích jednotek vzhledem k dlouhodobému charakteru jejich využití rozhodující, dobrou zprávou je, že jejich ceny jsou stále příznivější. „Vybavení flotily monitorovacími jednotkami přesto může být pro některé firmy nezanedbatelnou vstupní investicí. V rámci nákupní aliance, která sdružuje poptávku více subjektů, ale podnikatel dosáhne na lepší ceny, které se nám letos podařilo dále snížit,“ doplňuje Damir Duraković a dodává, že v reakci na zájem firem je nově rovněž možné zahrnout cenu monitorovacích jednotek do měsíčních plateb, čímž jednorázový počáteční výdaj odpadá.

Zdroj: Reliant

Gebrüder Weiss doručuje zboží na chorvatských ostrovech nákladními elektrokoly

Poskytování doručovacích služeb na chorvatských ostrovech s typickými malými městy a úzkými uličkami bylo vždycky výzvou. Letos v létě začala společnost Gebrüder Weiss nabízet svým zákazníkům obzvlášť ekologické dopravní řešení: nákladní elektrokola (neboli elektrické tříkolky) pro rozvoz na poslední míli do soukromých domů a firem sídlících na ostrovech Rab a Lošinj.

 

Nákladní elektrokola mají tichý, ale vysoce výkonný elektromotor a snadno se s nimi manévruje, což se skvěle hodí pro doručování v malých městech, turistických střediscích a národních parcích. Vozidlo dokáže přepravit zásilky o celkové hmotnosti až 500 kilogramů a ujet 50 kilometrů za den na jedno nabití baterie.

 

„Je pro nás důležité zachovat autenticitu a jedinečnost ostrovů. Používáním nákladních elektrokol při doručování zboží pomáháme ostrovním oázám zachovat si svůj okouzlující charakter. A naši zákazníci obdrží zboží, které si objednali online, ekologicky,“ říká Barbara Bujačić, Country Manager pro Chorvatsko ve společnosti Gebrüder Weiss.

 

Kromě nákladních elektrokol začal Gebrüder Weiss nově využívat elektrický pohon pro doručování zboží koncovým zákazníkům také v Záhřebu, kde se o rozvoz starají elektrické dodávky. Ty ujedou 170 kilometrů na jedno nabití baterie, což umožňuje až 35 ekologických doručení denně. Tato vozidla se perfektně hodí pro přepravu v městských oblastech, kde díky svému tichému elektromotoru snižují hluk provozu. Jejich baterie se nabíjejí za pomoci vlastní fotovoltaické elektrárny, která byla nedávno uvedena do provozu v chorvatské centrále společnosti nedaleko Záhřebu. Solární panely instalované na střeše logistické centrály se mohou pochlubit celkovým ročním výkonem 500 kilowattů, čímž přispívají k úspoře přibližně 107 tun CO2 ročně. „V souladu s našimi firemními hodnotami a závazkem stát se do roku 2030 uhlíkově neutrální se snažíme naplňovat principy udržitelnosti i v dalších směrech. V České republice tak letos například instalujeme na střechy našich páteřních terminálů v Jenči u Prahy a Syrovicích u Brna fotovoltaické články, které pokryjí část spotřeby elektrické energie,“ dodává Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

 

Zavedením těchto udržitelných opatření v Chorvatsku učinil Gebrüder Weiss další krok k dosažení vlastní klimatické neutrality do roku 2030. Společnost již několik let investuje do alternativních pohonů pro přepravu těžkých nákladů i pro poslední míli a pracuje na vývoji dalších udržitelných řešení. Gebrüder Weiss používá elektrické nákladní vozy pro místní dopravu ve Vídni a také pro doručování konečným zákazníkům v Rakousku a Maďarsku. Provozuje také jeden z prvních nákladních vozů na vodík na světě, který jezdí od roku 2021 na běžných rozvozových trasách ve Švýcarsku. „V České republice jsme úspěšně otestovali elektrický tahač s návěsem na 33 palet“ dodává Jan Kodada.

Gebrüder Weiss doručuje zboží na chorvatských ostrovech nákladními elektrokoly

Poskytování doručovacích služeb na chorvatských ostrovech s typickými úzkými uličkami

Barbara Bujačić, Country Manager pro Chorvatsko ve společnosti Gebrüder Weiss

Nákladní elektrokolo dokáže přepravit zásilky o celkové hmotnosti až 500 kilogramů

Fotovoltaická elektrárna v chorvatské centrále Gebrüder Weiss nedaleko Záhřebu

 

Slovensko může podepsat smlouvu s CzechTollem na dodávku mýtných služeb

Správce slovenských dálnic NDS bude moci podepsat smlouvu s českou společností CzechToll na dodání mýtných služeb. V tendru, který CzechToll vyhrál, nebyly podány námitky, informovala NDS ČTK. Naopak námitka byla opět podána v soutěži na nový mýtný systém, ve které NDS dříve označila za vítěze rovněž CzechToll. Nový mýtný systém chce Slovensko vybudovat ve snaze snížit provozní náklady na výběr mýta, který nyní zajišťuje společnost SkyToll. Ta stejně jako CzechToll patří do skupiny ITIS Holding.

Tendr na mýtné služby zahrnuje kromě jiného dodávky palubních jednotek a jejich distribuci pro dopravce, stejně jako zajištění zákaznických míst. CzechToll předložil nabídku v hodnotě 28,7 milionu eur (689 milionů Kč) bez daně z přidané hodnoty (DPH). Termín podpisu smlouvy s CzechTollem NDS zatím neuvedla.

NDS bez podrobností také sdělila, že v tendru na vybudování nového mýtného systému byla z jejího pohledu podána obstrukční námitka. Jde o třetí námitku v řadě proti vyhodnocení soutěže, ve které NDS opakovaně označila za vítěze firmu CzechToll. Spolu s ní o zakázku usilují také další dva zájemci. Mezi nimi je i konsorcium, jehož členem je kromě jiných jihlavská společnost Optokon. CzechToll v tomto tendru předložil nabídku za 13,7 milionu eur (329 milionů Kč) bez DPH, což představuje zhruba třetinu původně odhadované hodnoty zakázky.

Od nového mýtného systému a také od chystaného zavedení evropské služby elektronického mýtného (EETS), která umožňuje platit mýtné ve více zemích na základě jedné palubní jednotky a smlouvy s jedním poskytovatelem EETS, si Bratislava slibuje výrazné snížení provozních nákladů na výběr mýta.

SkyToll v soutěži na vybudování a provoz stávajícího systému v minulosti uspěl s nejdražší nabídkou, když v tendru zůstal po vyloučení ostatních zájemců sám. Slovenský Nejvyšší kontrolní úřad už dříve upozornil, že téměř polovina z vybraného mýtného na Slovensku v prověřovaném období připadla SkyTollu ve formě odměny. SkyToll minulý týden v prohlášení odmítl výtky, že jeho služby v zemi jsou předražené. Smlouva se státem mu původně měla skončit loni, stát ji ale prodloužil, protože dosud neukončil tendr na nový mýtný systém.

Zdroj: ČTK

Kopřivnický výrobce obrněnců Tatra Defence Vehicle zvýšil násobně tržby i zisk

Společnost Tatra Defence Vehicle (TDV), která se v Kopřivnici na Novojičínsku specializuje na výrobu, opravy a modernizaci vojenských vozidel, zečtyřnásobila své tržby z předloňských 234,6 milionu na 950,1 milionu korun v roce 2022. Čistý zisk jí stoupl téměř třicetinásobně: zatímco v roce 2021 činil 3,7 milionu, loni to bylo 109,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Firma, která patří do holdingu Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, vyrábí mimo jiné vozidla Pandur II a Titus, která využívá i česká armáda. Podílí se i na zakázce pro belgickou armádu.

„Vzhledem k již uzavřeným smlouvám na strategické projekty lze v dalších letech očekávat stabilní vývoj společnosti, a to zejména v oblasti výroby a servisu vojenské techniky,“ uvedl ve výroční zprávě člen představenstva Tomáš Jurenka.

Do portfolia Tatry Defence Vehicle patří například výroba, údržba a opravy obrněných vozidel Pandur II a Titus. Pandury využívá i česká armáda. TDV se podílí například i na zakázce 879 vozidel pro belgickou armádu, z nichž výroba posledních by se měla uskutečnit v roce 2025.

Jurenka uvedl, že bilanční suma hodnoty aktiv společnosti k 31. prosinci 2022 představovala 4,11 miliardy korun, přičemž aktiva se z větší části skládala z oběžných aktiv ve výši 3,61 miliardy korun, část tvořily zásoby za 2,77 miliardy a pohledávky ve výši 566,9 milionu korun. Na druhou stranu společnost evidovala krátkodobé přijaté zálohy ve výši 2,81 miliardy a dlouhodobé přijaté zálohy ve výši 536,9 milionu korun.

V roce 2022 zaměstnával podnik průměrně 174 lidí, o 51 více než v roce 2021. TDV patří do holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.

V červenci CSG oznámil, že se v TDV chystá investovat více než 300 milionů korun do stavby nové výrobní haly. Díky investici by mělo vzniknout 40 až 60 pracovních míst. CSG aktuálně pracuje na projektové dokumentaci a stavebním povolení pro novou halu.

Zdroj: ČTK

V kolínské Toyotě začala odstávka výroby, linky se zastavily už v noci na včerejšek

V kolínské automobilce Toyota, kde začala neplánovaná odstávka výroby, linky nejely už při noční směně na včerejšek. Chybí díly, které automobilce dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil minulý týden rozsáhlý požár. Podle automobilky nyní není jasné, na jak dlouho se výroba aut zastavila. Většina zaměstnanců ale podle zpravodajky ČTK do práce přichází, budou se například školit. Velké parkoviště před kolínským závodem je zaplněné zhruba z 90 procent, mezi 6:45 a 7:15 prošlo recepcí závodu zhruba 20 zaměstnanců. Po 08:00 bylo v továrně 828 lidí, řekl ČTK mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

„Pracuju normálně, pro mě je normální pracovní den,“ řekl před 7:00 ČTK Martin, který pracuje na údržbě. Z dalších zhruba deseti oslovených zaměstnanců nechtěl situaci nikdo další komentovat s odkazem na mluvčího automobilky. Většina pouze uvedla, že pracuje na pozicích, kterých se odstávka nedotkne, například IT, administrativa nebo údržba.

Podle Paroubka se v pondělí vyráběla auta ještě na ranní a odpolední směně. Na noční směně, která začíná ve 22:00, už linky nejely. Množství v pondělí vyrobených aut nechtěl komentovat. V práci podle něj dnes chybí deset až dvacet procent zaměstnanců. Těm, kteří by za běžné situace pracovali u linek, společnost přidělí jiné úkoly. „Ty aktivity teď vznikají, jsou komunikované zaměstnancům, jsou to například tréninky nebo aktivity, které musí dělat během výrobní i nevýrobní činnosti, aby byl zajištěn chod a byli jsme připraveni kdykoliv rozjet výrobu,“ řekl Paroubek.

Délka odstávky se podle Paroubka nyní nedá určit. „Záleží to na dodavatelské firmě,“ řekl. K poškozenému dodavateli vyslala automobilka týmy svých zaměstnanců, kteří situaci monitorují.

Letos zastavuje Toyota Motor Manufacturing Czech Republic výrobu v Kolíně neplánovaně podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle odhadů nevyrobila společnost kvůli omezením zhruba 25.000 aut. Kolínská automobilka produkuje v běžném režimu denně zhruba 1000 aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202.000 vozů. Automobilka zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí v třísměnném provozu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář