Sdružení firem Metrostav TBR, PORR, GJW Praha a Elektrizace železnic zajistí jednu z klíčových oprav a modernizací v pražském železničním uzlu. V příštích dnech začne s modernizací a zdvoukolejněním Branického mostu přezdívaného také Most Inteligence. Jeho význam může už brzy kvůli špatnému stavu mostu pod Vyšehradem výrazně stoupnout.

Správa železnic 22.6.2023 se sdružením těchto firem uzavřela smlouvu za 2,148 miliardy korun. Po dlouhé době došlo k mírnému poklesu ceny oproti ceně odhadované, ta byla 2,25 miliardy korun.

Správa železnic kvůli důležitosti stavby zohlednila i dobu, za kterou bude most modernizován. Vítězné sdružení současně o 15 dnů na 174 dnů zkrátí dobu, kdy po mostě neprojede žádný vlak. Výluka má začít na konci října. Celá stavba má být hotová za 19 měsíců, zkušební provoz začne po opravě za třináct měsíců.

Modernizace má již stavební povolení, Správa železnic počítá se zahájením 1. července. Most je již nyní ve špatném stavu, jak loni vyplynulo z posledního posudku. Správa železnic ho kromě opravy současně rozšíří na dvoukolejný provoz.

Po mostě se jezdí od roku 1964. Přestože se budoval jako dvoukolejný, stavbaři na něm nakonec položili pouze jednu kolej. V současnosti je využívaný především nákladními vlaky a v době mimořádností i pro odklony osobních vlaků mezi Prahou a Berounem.  Součástí modernizace je zastávka Praha-Kačerov

Cílem stavby je zejména vybudování druhé traťové koleje v úseku od odbočky Tunel, která se nachází před Branickým mostem, do stanice Praha-Krč. Současně se postaví odbočka Spořilov, ta umožní vlakům přejíždět z jedné koleje na druhou.

Práce budou dále zahrnovat sanaci Branického mostu, vybudování nového přemostění Údolní ulice a výstavbu technologických objektů v Krči a na Spořilově. Na dosud jednokolejné zastávce Praha-Kačerov vznikne nové nástupiště dlouhé 220 metrů, přestup na metro a autobusy MHD zajistí nová lávka. Hotovo má být za 13 měsíců. Most bude sloužit pro odklon vlaků, které jinak jezdí mezi hlavním a smíchovským nádražím po dobu rekonstrukce či výstavby nového mostu pod Vyšehradem. Na Smíchov nezajedou, na hlavní nádraží pojedou již z Radotína.

Oprava přinese rok komplikací nákladním dopravcům. Vzhledem k praktickému zákazu jízdy nákladních vlaků přes most pod Vyšehradem tak budou muset nákladní dopravci během opravy jezdit přes Vltavu odklonem až kolem Českých Budějovic.

K tomu byla již první schůzka, která přinesla částečné řešení problému. Kromě jedné noční trasy přes most na Výtoni, kterou (snad) bude možné využít, budou po dobu nickolejnosti směrovány všechny vlaky s vápencem přes Beroun a Rakovník buď přímo na Louny nebo přes Lužnou po Buštěhradce na Žatec, dlouhé a těžké vlaky pojedou přes České Budějovice (Nemanice), resp. přes Plzeň a Ústí nad Labem,  a kratší vlaky nebo JV na trase Kralupy – Podlešín – Hostivice -Rudná – Beroun, bohužel s třemi úvratěmi a čtyřmi dieselovými lokomotivami.

Podle aktuální mapy Evropské bioplynové asociace (EBA) a Gas Infrastructure Europe (GIE) se za poslední dva roky zvýšil počet nových výroben biometanu v Evropě o rekordních 30 %. Evropa má v provozu již celkem 1 322 zařízení, ke splnění podmínek taxonomie EU to však zatím nestačí. Podle EBA bude potřeba do roku 2030 vybudovat v zemích EU přibližně 12 000 nových výroben tzv. zeleného plynu. Pro EU je nyní rozvoj biometanu prioritou, na biometanové stanice rozděluje 18 miliard eur. Chce tím zmírňovat klimatické změny i zvýšit energetickou bezpečnost a soběstačnost.

Biometan se v posledním desetiletí stává v Evropě plnohodnotnou obnovitelnou alternativou zemního plynu, kterého by mohlo být v příštích letech v důsledku postupného odklonu od fosilních paliv nedostatek. Jen od roku 2021 tu podle mapy asociací EBA a GIE vzniklo celkem 299 nových zařízení na výrobu biometanu, což představuje prudký nárůst o rekordních 30 %. Z poskytnuté dotace 18 miliard eur si nejvyšší podíl alokovaných prostředků vybere Francie, Itálie a Nizozemsko, kvůli investičním podmínkám členských států pak bohužel nejméně Česká republika a Slovensko.

„Výstavba zařízení na výrobu biometanu je náročná nejen technologicky, ale především investičně. Legislativní podpora České republiky pro investování a produkci biometanu se však stále formuje. A to přesto, že je v Evropské unii čím dál naléhavější zajistit energetickou bezpečnost a rozvoj segmentu šetrného k životnímu prostředí. Vzhledem k potenciálu, který tu pro výrobu zeleného plynu máme, by bylo nasnadě, abychom tyto podmínky optimalizovali jak my, tak naši nejbližší sousedé,“ vysvětluje výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.

Dosud je v Evropě v provozu celkem 1 322 zařízení na výrobu biometanu a více než 75 % z nich je připojena k dopravní nebo distribuční síti. Největší nárůst jeho výroby byl zaznamenán v roce 2021 ve Francii (+ 2 130 GWh), Dánsku (+ 1 642 GWh) a Německu (+ 1 553 GWh).  Z údajů shromážděných pro přípravu mapy EBA a GIE také vyplývá, že Evropa již nyní vyrábí více než 3,5 miliardy m3 biometanu.

Biometanové cíle jsou ovšem nastaveny poměrně vysoko. Ke splnění podmínek taxonomie Evropské unie bude potřeba vyrábět do roku 2030 v rámci EU 35 miliardy m3 tzv. zeleného plynu. Je tedy potřeba začít co nejrychleji využívat potenciál této výrobní oblasti a mobilizovat udržitelné zdroje biomasy, především potravinové a kuchyňské odpady. Podle výpočtů EBA bude v rámci států Unie potřeba vybudovat přibližně 12 000 nových výroben tzv. zeleného plynu. Přičemž jen v České republice je podle odhadů skupiny EFG na základě produkce biologicky rozložitelného odpadu jakožto vstupní suroviny potenciál pro 66 takových výroben s celkovou roční produkcí 100 milionů m3 biometanu.

Dosud však drtivá většina současných biometanových zařízení v Evropě jako vstupní surovinu k výrobě biometanu využívá účelově pěstovanou biomasu či rostlinný bioodpad, nikoliv kuchyňský odpad neboli gastroodpad. Nespotřebované potraviny rostlinného a živočišného původu přitom například tvoří běžně zhruba až třetinu obsahu nádob na směsný komunální odpad. Jen v České republice jsou tak ročně na skládky odvezeny zhruba 2 miliony tun tohoto bioodpadu, který by přitom šel dále využít pro výrobu zelené energie.

Na pražském Branickém mostě mezi stanicemi Radotín a Krč přibude nová železniční kolej a most tak bude dvojkolejný. Cílem je zvýšit počet vlaků, které po mostě mohou projet. Zároveň bude most kompletně opraven. Práce začnou 1. července a potrvají 13 měsíců. Náklady jsou zhruba 2,15 miliardy korun. Uvedl to mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Práce provede konsorcium tvořené firmami Metrostav TBR, Porr, Elektrizace železnic Praha a GJW Praha. Stavba podle SŽ umožní odklon vlaků mezi hlavním a smíchovským nádražím při plánované rekonstrukci železničního mostu mezi Podskalím a Smíchovem.

„Vybuduje se především druhá traťová kolej v úseku od odbočky Tunel nacházející se před Branickým mostem do stanice Praha-Krč. Současně vznikne i nová odbočka Spořilov, která umožní vlakům přejíždět z jedné koleje na druhou,“ uvedl Gavenda.

Projekt zahrnuje rovněž opravu Branického mostu, vybudování nového přemostění Údolní ulice a výstavbu technologických objektů v Krči a na Spořilově. V dosud jednokolejné zastávce na Kačerově vznikne nové 220 metrů dlouhé nástupiště. Přestup na metro a autobusy MHD zajistí nová lávka.

Branický most, nazývaný také most Inteligence, byl vystavěn v polovině 20. století a provoz byl zahájen v roce 1964. Přestože se původně budoval jako dvoukolejný, stavbaři na něm nakonec položili pouze jednu kolej. V současnosti je využívaný především nákladními vlaky a tvoří součást nákladního průtahu Prahou.

Zdroj  :ČTK