České dráhy (ČD) přivezou příští rok ze zahraničí jednu vlakovou tramvaj, lehké kolejové vozidlo na testování. Půjčí si ji a budou ji zkoušet na svém testovacím okruhu ve Velimi. Ministerstvo dopravy bude mít za dva roky studii, kde by vlakotramvaje mohly jezdit. Prověřovat se budou tratě z Tábora do Bechyně, z Třemešné do Osoblahy ve Slezsku a několik dalších regionálních.

„Vlaková tramvaj je určité inovativní řešení pro budoucí železniční dopravu. Jsou to vlaky, které umožňují rychlejší rozjezdy, průjezdy prudkými oblouky. Podobně jako tramvaj se dokáží víc přizpůsobit městskému silničnímu, ale i železničnímu provozu. To znamená, že jsou lehčí, tím pádem i levnější a více dynamické, operativní. Mohou být řešením pro některé specifické regionální tratě,“ řekl ČTK Ješeta. V ČR je 4300 kilometrů regionálních tratí, tvoří 48 procent české železniční sítě. Národní dopravce zajišťuje v regionální dopravě 89 procent všech spojů.

Vlakové tramvaje mohou proti jiným vozům rychleji stoupat v obloucích, mají nízké emise, lidé se s nimi dostanou lépe do center měst, řekl Ješeta. Jsou to vozidla, která umějí jezdit po tramvajových tratích i po železnici. Analýza, kterou zadalo ministerstvo dopravy, prověří možný provoz vlakotramvají na několika tratích. Jsou to Tábor – Bechyně, Třemešná – Osoblaha, tratě z Dobříše a Hostivice do centra Prahy, Liberec – Tanvald nebo Olomouc – Senice.

Vlakovou tramvaj si ČD půjčí příští rok z Maďarska, Německa nebo Francie. „Intenzivně o tom teď jednáme. Budeme ji testovat na praktických zkouškách. Zkusíme udělat závěry, jak bychom mohli do budoucna toto řešení nabízet jak cestujícím, tak našim objednavatelům. Pro specifické tratě by mohly být řešením. Důvody jsou menší frekvence cestujících na tratích, stačí menší kapacita, je to vyšší četnost zastávek. Musíme ale vyřešit řadu otázek, jako je trakce, bezpečnost,“ řekl Ješeta.

ČD chtějí využít zahraniční zkušenosti. Zřejmě neznámějším příkladem je město Karlsruhe na jihozápadě Německa, kde vlakotramvaje jezdí přes 20 let. Ješeta zmínil také německý Chemnitz (Saskou Kamenici).

V regionální dopravě jsou pro ČD prioritou nové elektrické a dieselové vlaky, jichž má nyní národní dopravce objednaných přes 200. Plánuje také, že pro Moravskoslezský kraj pořídí 19 bateriových vlaků. Za posledních deset let investovaly ČD do obnovy vozového parku zhruba 50 miliard Kč. Do roku 2035 investují do vozidel zhruba 160 miliard Kč, řekl Ješeta.

Zdroj : ČTK

Na německé železnici hrozí kvůli zkrachovalým rozhovorům o vyšších mzdách s drážní společností Deutsche Bahn (DB) časově neomezená stávka. Předsednictvo železničních a dopravních odborů EVG dnes rozhodlo, že o takové stávce nechá rozhodnout své členy. Šéf EVG Martin Burkert na tiskové konferenci prohlásil, že odboráři byli ochotni ke kompromisům, ale nabídka DB na zvýšení mezd byla příliš nízká.

Burkert nevyloučil, že stávka by mohla ochromit provoz o letních prázdninách. Dráhy označily postup odborů za zbytečnou eskalaci sporu. Plošné zastavení provozu by dolehlo i na spoje s Českou republikou, které stály během předchozích dvou výstražných stávek.

„Předsednictvo EVG považuje jednání s Deutsche Bahn za zkrachovalé,“ řekl Burkert. „Nyní připravíme hlasování se všemi jeho důsledky. Neomezené stávky tak budou možné,“ uvedl. Poznamenal, že pokud se členové odborů pro zastavení práce rozhodnou, bude veřejnost včas informována.

Do hlasování, které potrvá asi pět týdnů, se může zapojit na 110.000 členů, kteří jsou zaměstnanci DB. Aby bylo hlasování platné, je nezbytná 75procentní účast. Pokud se poté nejméně tři čtvrtiny hlasujících vysloví pro neomezenou stávku, rozhodne vedení odborů o příslušných opatřeních. Jasno by mohlo být do konce července, ale i do té doby nelze podle Burkerta vyloučit výstražné stávky.

DB považují hlasování za zbytečné a za snahu vystupňovat spor. „EVG chtějí zkazit letní dovolenou milionům lidí. To nikdo nepotřebuje a ani nechce,“ uvedly dráhy. Již ve středu DB uvedly, že dohoda je na dosah a že hotovo je již 140 stran kolektivní smlouvy, kterou nyní odbory vyhazují do koše.

Burkert prohlásil, že nepřekonatelným bodem se stal postoj ke zvýšení mezd. „Kvůli vysoké inflaci očekávají zaměstnanci okamžité a co nejvýraznější navýšení mezd. Dráhy DB však v prvním kroku nechtěly přidat více než 200 eur (4700 Kč) a ne dříve než v prosinci. To je příliš málo a příliš pozdě,“ řekl. Dodal, že vzhledem k požadavku na platnost nové kolektivní smlouvy v délce 27 měsíců byl celkový návrh DB na navýšení mezd rovněž příliš nízký.

Odbory do jednání vstoupily s požadavkem na zvýšení měsíčního příjmu zaměstnanců minimálně o 650 eur (přes 15.400 Kč), respektive o 12 procent v případě vyšších platových skupin. Chtěly také, aby délka kolektivních smluv byla omezena na jeden rok. DB to odmítly a předložily několik nabídek. Ta poslední veřejná slibovala zvýšení mezd o 12 procent u nižších mzdových skupin, o deset u středních a o osm u vyšších. K tomu navrhovaly jednorázovou protiinflační prémii 2850 eur (67.600 Kč), kterou by zaměstnanci díky vládnímu kompenzačnímu balíčku nedanili.

Personální šéf DB Martin Seiler ve středu postoj EVG k rozhovorům kritizoval. Řekl také, že dráhy nabídly vysokou fixní částku, jejíž výši ale neupřesnil. Dráhy rovněž slíbily strukturální vylepšení, kterými by zvýšily svou atraktivitu jako zaměstnavatele a podpořily loajalitu zaměstnanců. Podle DB by tak jen v oblastech údržby, dílen a zabezpečovacích zařízeních získali pracovníci ke mzdám v průměru dalšího 7,5 procenta.

V březnu vlakovou, autobusovou i leteckou dopravu v Německu zastavila čtyřiadvacetihodinová stávka, kterou zorganizovaly společně odbory Verdi a EVG. Na konci dubna pak odbory EVG zastavily železniční dopravu na osm hodin v pátek dopoledne, problémy s provozem ale trvaly celý den. V obou případech bylo narušeno spojení s Českem, dálkové vlaky končily v poslední stanici na českém území a regionální spoje byly v běžném provozu jen v České republice. EVG původně chystaly velkou stávku na polovinu května, tu se ale na poslední chvíli podařilo odvrátit.

Zdroj : ČTK