Valeo a Západočeská univerzita v Plzni – noví strategičtí partneři

23.1.2023

Valeo a Západočeská univerzita v Plzni uzavřely smlouvu o strategickém partnerství s cílem podpořit inovativní projekty v oblasti aplikované elektrotechniky pro automatizaci výroby a průmyslovou robotiku. Partnerství umožňuje společnosti Valeo i univerzitě posílit studentské výzkumné aktivity v oblasti elektroniky, embedded systémů, počítačového modelování, řízení průmyslových systémů, diagnostiky a testování. Otevírá také vstup do kolaborativního výzkumu s možností ucházet se o veřejně financované projekty jako partneři konsorcií.

Elektronika, software a umělá inteligence jsou zásadní pro rozvoj a autonomních vozidel a asistenčních systémů řidiče. V roce 2030 budou představovat 30 % hodnoty automobilu, oproti dnešním 10 %. Tyto odborné znalosti jsou navíc klíčové pro zefektivnění výrobních procesů společnosti Valeo v sériové výrobě komplexních elektronických produktů. „Jsme rádi, že můžeme tohoto silného partnera přivítat v našem ekosystému spolupráce. Je to klíčové pro udržení našeho vedoucího postavení ve výrobě komplexních produktů, jako jsou detekční kamery, kamery na monitorování únavy řidiče, ultrazvukové senzory a desky plošných spojů pro širokou škálu našich senzorů podle nejvyšších standardů kvality a za konkurenční cenu,” prohlásil Jakub Drahorád, generální ředitel výrobního závodu Valeo Rakovník.

Valeo působí v České republice od roku 1995, kdy otevřelo svůj první závod v Rakovníku. V průběhu času byly postaveny další čtyři závody – Žebrák (2001), Humpolec (2002), Podbořany (2005) a druhá továrna v Rakovníku (2019). Vyrábí klimatizační systémy, včetně nejnovější generace pro elektromobily, přední masky pro snížení emisí CO₂, systémy související s pohonem a asistenční systémy pro řidiče, včetně ultrazvukových senzorů a kamer. Valeo patří s téměř 4000 zaměstnanci na šesti pobočkách mezi hlavní zaměstnavatele v automobilovém průmyslu v České republice. Ve výzkumu a vývoji pracuje 700 inženýrek a inženýrů. V průběhu posledních pěti let 2017-2022, společnost Valeo v České republice investovala přes 2 miliardy korun. Z této celkové částky bylo přes 700 milionů korun poskytnuto na výzkum a vývoj, což je téměř 35 % celkových tuzemských investic skupiny Valeo.

„Dnes podepsaná smlouva o strategické spolupráci je završením dlouholetých vzájemných kontaktů mezi ZČU a společností Valeo. Přináší unikátní možnosti spolupráce v oblasti vzdělávání a masivní finanční, materiálovou i projektovou podporu pro studenty Fakulty elektrotechnické. Propojení našich výzkumných a vývojových týmů a vzájemné sdílení know-how má za cíl posílit naše pozice lídrů v oblasti dopravních technologií,“ sdělil Zdeněk Peroutka, děkan Fakulty elektrotechnické a ředitel výzkumného centra RICE.

Spojení se silným průmyslovým partnerem s mezinárodní působností, jako je společnost Valeo, je tak pro Západočeskou univerzitu dalším vítaným krokem být blíž k aplikační sféře. Podpora inovačního potenciálu univerzity, stimulace vzniku start-upů a příležitostí společného růstu jsou zásadní také pro schopnost inovovat a posouvat celou Českou republiku v mezinárodním průmyslovém řetězci.

Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity v Plzni poskytuje vzdělání v bakalářských, magisterských a doktorských programech v elektrotechnice, elektroenergetice, elektronice, informačních technologiích, materiálovém inženýrství a aplikované elektrotechnice. Nedílnou součástí je Research and Innovation Centre for Electrical Engineering („RICE“), které je uznáváno pro své výzkumné a vývojové kapacity a špičkovou infrastrukturu i na mezinárodním poli.

Zdroj :ZČU

Téměř 850 tisícům elektronických dálničních známek vyprší koncem ledna platnost

Michaela Drábková

22.1.2023

Státní podnik CENDIS a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) připomínají, aby si řidiči zkontrolovali, do kdy jim e-známka platí a včas koupili novou. Kdo si nastavil, že chce dostat upozornění na konec platnosti známky, obdrží ho do mailu, případně i prostřednictvím SMS, pokud zadal i telefonní číslo.

Notifikace přijde deset dnů před koncem platnosti roční známky. „Pokud si nejste jisti, zda máte toto upozornění nastaveno, jednoduše to ověříte a případně nastavíte na webu edalnice.cz. Stačí v boxu Správa známky zadat SPZ a autorizační kód z potvrzení o úhradě, které jste obdrželi e-mailem při koupi známky,“ řekl Jan Paroubek, ředitel státního podniku CENDIS, který systém elektronické dálniční známky provozuje.

Na stejném webu je možné také kdykoli zkontrolovat, do kdy je e-známka platná. Postup je rychlý a snadný. „V části Ověření platnosti uvedete SPZ a stát registrace vozidla a systém hned ukáže, zda je známka platná a do kdy. Pokud potřebujete novou, na webu edalnice.cz si ji rovnou i koupíte. Náš e-shop už používá ke koupi známky 90 procent řidičů,“ doplnil Jan Paroubek. Dálniční známku lze pořídit také na pobočkách České pošty, u čerpacích stanic EuroOil nebo v samoobslužných kioscích v příhraničních oblastech.

Zda řidiči mají platnou elektronickou dálniční známku, kontrolují policisté a celníci. Za jízdu bez ní mohou na místě uložit pokutu až pět tisíc korun. Ve správním řízení může sankce dosáhnout až 20 tisíc korun. „Za loňský rok hlídky služby dopravní policie projednaly na místě přes 34 500 takovýchto přestupků s celkovou výší pokut 32 413 700 korun. Příslušnému správnímu orgánu Celní správy bylo oznámeno přes 200 přestupků. Oproti roku 2021 tedy bylo zjištěno zhruba o 14 800 přestupků více a na pokutách se oproti loňsku vybralo o cca 13,4 milionu více,“ řekl Michal Hodboď z Ředitelství služby dopravní policie.

Elektronickou dálniční známku nemusí řidiči kupovat na poslední chvíli, ale mohou využít možnosti pořídit si ji v předstihu až 90 dní před počátkem platnosti. Vždy by si ale měli pečlivě uschovat potvrzení o úhradě známky s autorizačním kódem, který je klíčem ke všem případným změnám. Díky kódu mohou například před počátkem platnosti dálniční známky jednou změnit celou SPZ a po počátku platnosti případně opravit chyby a překlepy – až dva znaky v SPZ a stát registrace vozidla.

Cena elektronické dálniční známky se pro letošek nijak nemění. Roční stojí 1500 korun, třicetidenní 440 a desetidenní 310 korun. Eko cena pro vozidla poháněná zemním plynem a biometanem je poloviční. Elektromobily jsou od dálničního poplatku osvobozeny.

Zdroj :ČTK

Podvodní garáž pro kola řeší bolehlav na amsterodamském nádraží

Michaela Drábková

22.1.2023

Pod průzračnou vodou a výletními loděmi u amsterodamského hlavního nádraží se nachází pozoruhodný technický počin: podvodní garáž pro 7000 jízdních kol. Centrální stanice tak nahrazuje nepřehledné a přeplněné parkoviště pro bicykly levným prostorem, který je ukrytý mimo dohled.

Garáž, která bude otevřena 26. ledna, je výsledkem čtyřletého projektu za 60 milionů eur (1,4 miliardy Kč). Jeho cílem bylo odstranit hromady zrezivělých kol po zbrklých dojíždějících a instalovat v podzemí řady čistých a bezpečných parkovacích míst, kde lze bicykly ponechat zdarma po dobu 24 hodin a poté za cenu 1,35 eura (zhruba 32 Kč) za 24 hodin. Pohyblivý chodník vás poté zavede nahoru na vlakové nádraží, kde každý den začíná a končí více než 200.000 cest.

Výstavba podvodní garáže pro kola, zdokumentovaná v působivém videu natočeném technikou stop-motion animace, začala v roce 2019. Zahrnovala vypuštění vody z jezera u stanice z konce 19. století, která byla postavena na třech uměle vytvořených ostrovech.

„Hlavní nádraží je jedním z nejrušnějších míst v Amsterodamu,“ řekl Pieter Visser, který na amsterodamském magistrátu vede projekt cyklistické dopravy. „Mnoho cyklistů využívá tento vzácný veřejný prostor k jízdě na kole a parkování. Město se rozhodlo umožnit podzemní parkování kol (v tomto případě pod vodou), aby vrátilo veřejný prostor chodcům, turistům a osobám se zdravotním postižením,“ dodal.

V této malé zemi je více jízdních kol než lidí – podle odhadů asociací výrobců kol RAI a Bovag je jich 23,4 milionu, zatímco počet obyvatel činí 17,8 milionu. Jízda na kole je zdaleka nejčastějším způsobem dopravy ve městech, jako je Amsterodam. Podle nejnovějších údajů hlavního města vykoná 835.000 obyvatel nizozemské metropole denně v průměru 665.000 cest na kole.

Státní železniční společnost považuje za cíl projektu učinit dojíždění do práce snazší a atraktivnější. „Je skvělé, že lidé mohou naskočit na kolo, dojet na nádraží a plynule pokračovat v cestě,“ řekl Jeroen Wienen, mluvčí nizozemské organizace ProRail, která spravuje tamní železniční síť.

„Nizozemsko je skutečnou cyklistickou zemí, spousta lidí přijíždí na nádraží na kole a my ani obec rozhodně nechceme, aby se všechna ta kola povalovala. Chcete lidem nabídnout důstojné místo, kam si mohou svá kola bezpečně odložit, aby byly ulice pro okolí pěkné a čisté,“ dodal Wienen.

Odborníci na cyklistiku a obyvatelé Amsterodamu, kteří jsou rádi, že městské nábřeží už není staveništěm, přivítali projekt s nadšením. Marco te Brömmelstroet, který sám sebe označuje za „profesora cyklistiky“ a který je ředitelem Institutu městské cyklistiky na Amsterodamské univerzitě, řekl, že klíčem k úspěchu je propojení různých forem mobility.

„Je to krásný projekt, protože není cyklistický,“ řekl. „Zviditelňuje skutečný (a často neviditelný) faktor úspěchu nizozemské mobility a prostorové politiky: kombinaci kola a vlaku. Předtím tu byl dočasný vícepodlažní stojan na kola, který okamžitě přetekl. Stal se jedním z nejvíce fotografovaných objektů v Amsterodamu a magistrát se za něj styděl,“ dodal.

Pro ostatní země z toho plyne poučení, jak podpořit více cyklistiky „na poslední kilometry“ tím, že na nádražích poskytnou vhodné zázemí, uvedl Lucas Snaije, manažer výzkumu a propagace v nadaci BYCS, která se zabývá propagací cyklistiky. „Upřednostňování cyklistiky je neuvěřitelným prostředkem, jak učinit města inkluzivnějšími, a také podporuje komunitu, důvěru a pohodu,“ řekl.

Profesor městské logistiky na Amsterodamské univerzitě aplikovaných věd Walther Ploos van Amstel řekl, že nejzdravější, nejbezpečnější a nejživější města ale podporují chodce. „Myslím, že je to skvělý projekt,“ řekl, „ale moje rada městům by zněla: nezapomínejte, že existují i lidé, kteří by rádi chodili pěšky.“

Zdroj :ČTK

V rámci EU se za prací do zahraničí lidé stěhují především v logistice a výrobě

Michaela Drábková

21.1.2023

Dle nové studie společností Grafton Recruitment a Gi Group se dá v zemích Evropské unie čekat boom mezinárodní mobility pracovní síly. Odvětvími, v nichž se lidé nejčastěji stěhují za prací do jiné země EU, jsou dnes logistika, výroba, rychloobrátkové zboží a automobilový průmysl. Z pohledu konkrétních pracovních pozic jde nejčastěji o skladníky, dělníky ve výrobě, specializované techniky, operátory údržby, operátory CNC strojů, svářeče a řidiče vysokozdvižných vozíků.

V letech 2018 až 2019 vzrostla mezinárodní pracovní mobilita v EU o 1,2 %. Po silném útlumu způsobeném pandemickými omezeními se dá nyní očekávat její boom. Přesvědčivým důkazem jsou údaje o volných pracovních místech, které jsou dle OECD nejvyšší za posledních více než deset let. V některých případech nedostatek pracovní síly dokonce překračuje hodnoty před pandemií. Situace se liší jak podle odvětví, tak i podle zemí, obzvlášť velký problém nedostatek pracovních sil představuje například v potravinářských službách a ve zpracovatelském průmyslu, kde se dle OECD (1) aktivity od ledna 2020 zvýšily o 3,5 %, resp. 2 %. Pokud jde o jednotlivé země, tak dle Eurostatu (2) rostl ve stejném období nedostatek lidských zdrojů nejvíce ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku a Rakousku, o něco méně pak v Portugalsku, Německu a Polsku.

Téměř 50 % pracovníků, kteří se v rámci EU stěhovali za prací do zahraničí, přišlo v loňském roce z Rumunska, Polska, Itálie, Portugalska a Bulharska. Naopak nejběžnější cílovou zemí bylo Německo (3,3 mil. pracovníků). V poměru ke své velikosti je pak poměrně častou cílovou zemí Nizozemí (447 tis.) a díky silnému zastoupení Slováků i Česká republika. České firmy v současnosti cílí zejména na pracovníky ze zemí mimo EU, zájem je například o pracovníky z Filipín a postsovětských republik, jako je Gruzie, Moldávie, Kazachstán či Arménie. Celkem v ČR dle posledních údajů ČSÚ pracuje zhruba 700 tisíc zahraničních zaměstnanců, celkový počet cizinců žijících v ČR pak dle MZV již překonal milionovou hranici (1116 tis.).

„Mezinárodní pracovní mobilita může, pokud je správně podporována aktivními politikami, představovat účinné řešení, jak překonat nedostatek kandidátů s potřebnou kvalifikací, což je v současnosti pro podniky jedna z největších výzev. Zároveň může ale fungovat i jako motor pro zvyšování kvalifikace jednotlivců a vytvářet celospolečenskou hodnotu. Lidé, kteří se ze zahraničí vracejí, přinášejí totiž zpět i získané zkušenosti,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group v České republice, s tím, že z každých tří lidí, kteří kvůli práci opustí svou zemi, se obvykle dva vrátí domů.

Zdroj: GRAFTON

Správa železnic vyhlásila tendr na rozšíření Branického mostu za 2,25 mld.

Michaela Drábková

21.1.2023

Správa železnic (SŽ) vyhlásila tendr na rozšíení Branického mostu přes Vltavu v Praze. Zahájení stavby se předpokládá letos v červenci, práce potrvají 13 měsíců. Předpokládané náklady dosahují 2,25 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. Zvýšení kapacity branického mostu na dvě koleje umožní odklon vlaků během plánované rekonstrukce železničního mostu pod Vyšehradem.

Cílem vyhlášeného tendru je vybudování druhé traťové koleje v úseku od odbočky Tunel, která se nachází před Branickým mostem, do stanice Praha-Krč. Současně vznikne odbočka Spořilov, která umožní vlakům přejíždět z jedné koleje na druhou.

Práce budou dále zahrnovat sanaci Branického mostu, vybudování nového přemostění Údolní ulice a výstavbu technologických objektů v Krči a na Spořilově. Na dosud jednokolejné zastávce Praha-Kačerov vznikne nové nástupiště dlouhé 220 metrů, přestup na metro a autobusy MHD zajistí nová lávka.

Branický most byl postaven v letech 1949 až 1955. Železniční doprava na něm byla zahájena 30. května 1964. Lidově je přezdívaný most inteligence, protože na jeho stavbě pracovala řada příslušníků inteligence, kteří byli tehdejším komunistickým režimem nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí.

Přestože byl most budován jako dvoukolejný, stavbaři na něm nakonec položili pouze jednu kolej. V současnosti jej využívají především nákladní vlaky.

Zdvoukolejnění Branického mostu umožní odklon vlaků po dobu plánované rekonstrukce mostu pod Vyšehradem. Ocelová konstrukce stávajícího mostu mezi Výtoní a Smíchovem je ve špatném stavu, který vyžaduje omezení dopravy na něm. Od poloviny letošního ledna po něm nesmějí jezdit vlaky s více lokomotivami. V únoru bude snížena třída zatížení mostu, což znemožní provoz nákladních vlaků. Další omezení začnou platit v roce 2024.

Stavba nového mostu podle návrhu architektonického studia 2T engineering by měla začít v roce 2026. Nově bude most tříkolejný a přibude zastávka na Výtoni. Přestavba by měla stát zhruba dvě miliardy korun. Stávající mostní konstrukce by podle projektantů mohla být přesunuta mezi nový železniční most a Palackého most.

Zdroj :ČTK

ŘSD dalo Eurovii pokutu za pochybení při zajištění zimní údržby na Liberecku

Michaela Drábková

21.1.2023

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyměřilo maximální možnou pokutu firmě Eurovia CS za středeční pochybení při zajištění zimní údržby na Liberecku. Někteří motoristé před dvěma dny skoro čtyři hodiny čekali v koloně na zprůjezdnění zasněžené čtyřproudé silnice 35 mezi Libercem a Turnovem. Uložená pokuta je 50.000 korun. Mluvčí Eurovie Iveta Štočková následně ČTK potvrdila, že oznámení o udělení pokuty obdrželi.

„Vzniklá situace nás mrzí. Ale jsme přesvědčeni o tom, že naše posádky dělaly, co mohly, aby zajistily sjízdnost I/35. Bohužel ale situaci v místě více zkomplikovaly kamiony, které stály ve třech pruzích, čímž zamezily průjezd vozidel zimní údržby,“ řekla.

Hlavní tah z Liberce na Prahu byl ve středu ráno zablokovaný několik hodin v obou směrech, v regionu nasněžilo až 15 centimetrů. Postup firmy Eurovia ve středu kritizoval i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle něj sypače vyjely ráno pozdě, až ve chvíli, kdy už na silnici první kamiony uvízly. Na výpomoc tam vyslala krajská společnost Silnice LK svoje sypače, na místě zasahovali i hasiči a těžká odtahová technika.

Postup Eurovie za chybný považuje i ŘSD. „Na základě středečního pochybení v zajištění zimní údržby, jejímž dodavatelem je sdružení ESA, jsme jejímu členovi – společnosti Eurovia CS, která spravuje silnici I/35 v úseku Liberec–Turnov, vyměřili maximální možnou sankci ve výši 50 tisíc Kč. Sankci je možné ukládat opakovaně,“ uvedlo ŘSD na twitteru.

Zdroj :ČTK

Stát nepočítá s dostavbou D3 pomocí PPP, podle Kupky by to bylo rizikové

Michaela Drábková

20.1.2023

Stát nebude stavět středočeský úsek dálnice D3 pomocí takzvaného PPP projektu, tedy za pomoci soukromých peněz. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by to kvůli častým odvoláním a žalobám odpůrců trasy bylo značně rizikové. Kupka to řekl na dnešním setkání se starosty v Jílovém u Prahy. Zástupci dotčených obcí, jichž dorazilo zhruba 70, se zajímali například o protihluková opatření nebo o to, jak se zabrání případným problémům se zdroji pitné vody. Jednání na rozdíl od některých předchozích akcí provázela poklidná atmosféra, další setkání se má uskutečnit v druhé polovině roku.

O tom, že by se dálnice mohla vybudovat formou PPP projektu, hovořil na podobném setkání v Jílovém v roce 2019 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Tehdy na Babiše na náměstí čekala asi stovka odpůrců s transparenty. Podle Kupky ale stát počítá s využitím PPP projektů při jiných stavbách, v případě D3 tomu tak ale nebude. „Tady i s ohledem na to, že čelíme opakovaným námitkám, opakovaným odvoláním i žalobám, tak v tomto směru by bylo velmi rizikové se pustit do přípravy PPP projektu,“ míní Kupka.

Takzvaná západní varianta D3 má stále své kritiky, nejhlasitěji proti ní vystupuje spolek Alternativa středočeské D3. Odpůrcům vadí, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. Obávají se mimo jiné problémů s podložím v okolí Jílového u Prahy, kde se ve středověku těžilo zlato. Doporučují spíše zvýšit kapacitu silnice I/3 a vybudovat obchvaty měst.

Ministerstvo dopravy a ŘSD projekt dlouhodobě obhajují. Trasa přes Posázaví byla podle nich opakovaně vyhodnocena jako ekonomicky smysluplná a nejvhodnější. Ministerstvo a ŘSD podle Kupky počítají s tím, že odvolání, případně žaloba přijde proti každému stupni rozhodnutí.

ŘSD nedávno podalo novou žádost o vydání územního rozhodnutí na všech pět dálničních úseků a související přivaděče. Na trase budoucí dálnice postupuje podrobný geotechnický průzkum, jeho výsledky by měly sloužit jako stěžejní podklad pro zpracování dokumentace pro stavební povolení. Kupka uvedl, že podle současných odhadů by přípravy stavby D3 mohly být hotové v roce 2025 a poté by se už mohlo stavět.

„Byli bychom rádi, kdyby se lidé svezli ještě v tomto desetiletí alespoň po prvních úsecích dálnice D3. Míříme k tomu, aby se podařilo celý chybějící úsek dostavět pokud možno v jednom taktu, protože by to pak samozřejmě mělo významný pozitivní dopad na území. Uvidíme, jak se podaří projít všemi přípravnými fázemi,“ dodal ministr.

D3 má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Středočeská část by měla měřit 58,5 kilometru. Má umožnit alternativní spojení Benešovska s Prahou a odlehčit dálnici D1 a silnici I/3. Zatímco v jižních Čechách se staví, ve Středočeském kraji se dosud nezačalo.

Zdroj :MD

Šalinkartu v Brně využívá přes 153 tisíc cestujících. Už rok si ji lidé koupí pouze v elektronické podobě

Michaela Drábková

20.1.2023

Už více než rok nekoupí cestující na přepážkách DPMB papírové předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty v Brně používá okolo 70 % cestujících. Platnou šalinkartu má více než 153 tisíc lidí, počtem uživatelů se tak DPMB postupně blíží době před covidem.

Zatímco ještě v roce 2017 jezdilo v Brně na elektronickou šalinkartu jen necelých 40 tisíc cestujících, v loňském roce to bylo už více než 150 tisíc. „Klasické papírové šalinkarty jsme přestali vydávat loni v lednu. I když jsme se přibližně 10 dní potýkali s nedostatkem anonymních karet, který byl způsoben celosvětovým nedostatkem čipů, problém jsme operativně vyřešili a v následujících měsících jsme nezaznamenali žádné problémy. Cestující se naučili vyřizovat si šalinkarty sami nebo s naší pomocí na předprodejních místech. Tímto rozhodnutím se nám podařilo brněnskou MHD posunout dál a hlavně ušetřit až několik milionů korun ročně,“ zhodnotil generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

DPMB díky elektronickým šalinkartám ušetřil za aktualizaci systému na vydávání papírových předplatních jízdenek, který pocházel z roku 2006, zrušil dvě prodejny, pět předprodejních míst a došlo také ke snížení počtu zaměstnanců o osm.

Přechod na elektronické šalinkarty se v loňském roce týkal téměř 40 tisíc cestujících. Přibližně 30 % z nich potřebovalo pomoc při jejich zřizovaní od pracovníků dopravního podniku. „Nejčastěji se jednalo o kompletní založení uživatelského účtu, jeho ověření a nákup konkrétní jízdenky“, popsal vedoucí tarifního odboru Vít Prýgl.

I nadále platí, že obyvatelé Brna mohou na roční šalinkartu za splnění daných podmínek získat dotaci ve výši 1425 korun. „Denní jízdné pak vychází na pouhých 9 korun. Naším cílem do budoucna je, aby každý Brňan vlastnil roční předplatní jízdenku. Dá tak najevo sounáležitost s městem Brnem a podpoří rozvoj naší MHD. My mu naopak nabídneme bonusový program, na jehož podobě aktuálně začínáme pracovat,“ prozradil Havránek.

I když počet uživatelů MHD postupně roste, tržby za prodej šalinkaret ještě neodpovídají období před covidem. Zatímco v roce 2019 činily 627 milionů korun, v loňském roce to bylo o téměř 60 milionů méně.

Zdroj : DPMB

Dopady dopravních nehod

Michaela Drábková

20.1.2023

Statistika portálu Dopravní nehody v ČR (nehody.cdv.cz) eviduje za celý loňský rok celkem 3 364 dopravních nehod motocyklistů (včetně mopedů), při kterých bohužel vyhaslo na českých silnicích 58 lidských životů. Těžká zranění si přivodilo 322 účastníků těchto nehod, jejichž následkem bylo v mnoha případech poranění pánve a dolních končetin.

Právě povaha jízdy na motocyklu, který chrání řidiče mnohem méně než automobil se všemi bezpečnostními prvky, výrazně zvyšuje riziko těžkých úrazů a někdy bohužel i ztráty lidského života. Přitom v případě nehod motorkářů se nejvíce riziková skupina pohybuje ve věku 45–54 let.* Celkem jasné jsou také tři největší příčiny těchto nehod: nedání přednosti v jízdě, nepřiměřená rychlost a nesprávný způsob jízdy. A protože více než třetina zmíněných nehod se odehrála v přímém úseku s předpokládanou vyšší rychlostí, byly následky na zdraví člověka často velmi vážné. Mimo zranění hlavy, hrudníku a páteře jsou logicky ve velkém ohrožení také orgány v okolí pánve a dolní končetiny.

Zlomeniny pánve jsou závažným zraněním, neboť krvácení z žilních pletení či vzácněji z pánevních tepen je život ohrožující. Možná krevní ztráta do prostoru pánve je až 5 litrů, takže hrozí vykrvácení.

Pánev vytváří ochranu mnoha orgánům a velkým cévám, takže její zlomeniny s sebou často přinášejí také poranění nervů, cév, močového měchýře, pohlavních orgánů, tlustého střeva nebo konečníku.

Další komplikace může přinést zlomenina stehenní kosti, která je nebezpečná především kvůli krvácení. Při otevřené zlomenině stehenní kosti doprovázené poraněním cévního svazku hrozí rovněž rychlé vykrvácení. Stejně jako u fraktury pánve je i tady jedinou cestou k přežití co nejrychlejší pomoc již v místě dopravní nehody a co nejrychlejší a nejvíce šetrný transport do traumacentra.

Osobní zkušenost motorkáře

Právě tuto neblahou zkušenost z těžké dopravní nehody na motocyklu má za sebou i Jan Matoušek, který na kritický okamžik dodnes vzpomíná. „Do té osudné zatáčky jsem vletěl mnohem rychleji, nežli jsem měl. Když jsem se probral, trčely ze mě hadičky a já si uvědomil, že se něco stalo. Kladete si pak často otázku: Proč já? Nic to ale nezmění na skutečnosti, že se vám změnil život během jedné sekundy,“ dodává Jan, který si z těžké nehody odnesl pneumotorax plic, 12 zlomených žeber, rozdrcené tři obratle, poraněnou míchu v kombinaci s ochrnutím dolních končetin. I přes tento hendikep však zůstal dodnes věrný aktivnímu sportu.

„V první řadě by si měl řidič motocyklu vždy uvědomit poměrně vysokou míru své zranitelnosti při nehodě a tomu přizpůsobit svůj styl jízdy. Pokud přeci jenom k nehodě dojde, je z pohledu první pomoci klíčové rychlé a efektivní vyšetření zraněného pro určení priorit k ovlivnění kaskády života ohrožujících stavů. Je třeba zastavit masivní krvácení, ochránit krční páteř, zajistit průchodnost dýchacích cest a obnovit či udržet dýchání. Stejně tak je potřeba zajistit cévní oběh a postarat se o ochranu neurologických funkcí, a to vše ještě před převozem do traumacentra,“ shrnuje základní body první pomoci u nehody Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš, a dodává: „I při dodržení všech těchto zásad v místě nehody a následné odborné péči ve zdravotnickém zařízení je třeba mít na mysli, že v nekomplikovaných případech vyžaduje léčba zlomeniny pánve a stehenní kosti zhruba jeden rok.

Zdroj : www.tytozvladnes.cz

Počet strojvůdců v Česku se loni výrazně snížil, uvedl Drážní úřad

Michaela Drábková

20.1.2023

Počet strojvůdců v Česku se loni výrazně snížil, uvedl Drážní úřad. Zatímco předminulý rok bylo evidováno více než 10.500 licencí, loni to bylo 9732. Pokles je podle instituce způsoben tím, že od září 2021, kdy končila platnost prvním desetiletým licencím, o prodloužení nepožádali všichni jejich majitelé. Část licencí je tak pravděpodobně neaktivních a patří těm, kteří odešli do důchodu či změnili zaměstnání, uvedl úřad.

„Drážní úřad každoročně vydá několik stovek nových licencí strojvedoucím, kteří složí zkoušku všeobecné odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla. V roce 2022 bylo podle statistik Drážního úřadu nově vydáno 393 licencí. Počet zájemců o vydání licence strojvedoucího má v dlouhodobém horizontu klesající tendenci,“ řekl ředitel úřadu Jiří Kolář.

Zájemci o licenci strojvedoucího skládají teoretickou zkoušku na Drážním úřadě, která prověřuje jejich znalosti v písemné i ústní formě. Jen sedm z deseti uchazečů uspěje na první pokus. Uchazeči musí složit zkoušku nejpozději do jednoho roku od absolvování výcvikového kurzu v akreditovaném středisku a mají maximálně tři pokusy. Od října roku 2021 byla prodloužena platnost více než 2000 licencí, pro letošní rok se předpokládá, že o prodloužení požádá dalších 2400 strojvedoucích, sdělil úřad.

Personální situace strojvůdců je kritická a stává se, že vlak kvůli absenci těchto zaměstnanců nevyjede, řekl v prosinci v rozhovoru s ČTK člen prezidia Federace strojvůdců ČR David Votroubek. Přetížení strojvůdců spojené s častými přesčasy a nedostatkem možnosti čerpání dovolené vnímá jako jednu z příčin nedávných nehod spojených s poruchami na trakčním vedení. Problémem jsou podle Votroubka i nedostatečné mzdy. Votroubek dodal, že podle průzkumu ministerstva je pro 66 procent strojvůdců největší problém provozu na železnici složitost a nejednoznačnost předpisů.

Zdroj :ČTK