[quote]Vzhledem ke klouzavé platnosti elektronických dálničních známek odkládala řada motoristů jejich nákup až na letní prázdniny. Před cestou na dovolenou by na ně tedy neměli zapomenout. Pokuta za jízdu bez ní se na místě může vyšplhat na 5 tisíc Kč a ve správním řízení až na 20 tisíc korun.[/quote]

„V ideálním případě by si řidiči měli pořídit známku alespoň s několikadenním předstihem. Budou mít jistotu, že vše proběhlo v pořádku a v případě potřeby mohou bez problémů ještě opravit chybně zadané údaje,“ doporučuje ministr dopravy Karel Havlíček.

I po půlroce stále platí, že nejvíce lidí nakupuje dálniční e-známky v e-shopu. „Pořízení je snadné. Zjednodušeně řečeno stačí zadat SPZ a vyplnit e-mail. Pokud chce někdo platit bankovním převodem, musí ale počítat s tím, že bude mít známku platnou nejdříve za 5 dní od úhrady,“ připomíná Martin Opatrný, mluvčí s. p. CENDIS, který je provozovatelem systému elektronických dálničních známek.

Někteří řidiči zkouší systém obcházet. Vjedou na zpoplatněnou komunikaci bez ní a známku kupují teprve, když před sebou uvidí hlídku Policie ČR či Celní správy ČR.

„Tenhle způsob je naivní. Ve většině případů totiž policisté pro kontroly využívají kamery na mýtných branách, řidič tedy hlídku ani spozorovat nemůže. Systém zaznamená přesně na vteřinu dobu nákupu. Pro naše hlídky je pak snadné vyhodnotit, zda motorista byl na zpoplatněné komunikaci s platnou známkou nebo nikoliv,“ upozorňuje plk. Michal Hodboď z Ředitelství služby dopravní police.

Podobné je to i s nákupem na čerpacích stanicích EuroOil. Přesto, že některé jejich pobočky jsou na zpoplatněných úsecích, výmluvy řidičů, že si pro známku právě jedou, opět neobstojí.

Nejčastěji motoristé při silniční kontrole argumentují tím, že mají firemní nebo půjčené vozidlo. I v takovém případě ale za jízdu bez dálniční známky odpovídá řidič, nikoliv majitel automobilu.

„Jestliže mám například půjčené auto, na webu eDalnice.cz si snadno ověřím, zda má v daný den platnou dálniční známku či nikoliv,“ doporučuje Opatrný.

Ze statistik Policie ČR vyplývá, že za neuhrazené časové zpoplatnění od začátku roku do konce června policisté na místě projednali přes 10 300 porušení v celkové výši pokut přes 9 500 000 Kč, 159 přestupků bylo oznámeno do správního řízení.

„V polovině prázdnin opět plánujeme v souvislosti se zvýšeným provozem několikadenní kontrolní akci zaměřenou na kontrolu elektronických dálničních zámek,“ uvádí ředitel odboru Dohledu Generálního ředitelství cel plk. Petr Müller.

K 5. červenci se prodalo více než 3,5 milionu elektronických dálničních známek za přibližně 4 miliardy korun. Nevíce si lidé kupují roční varianty (2,4 milionu kusů), dále pak desetidenní (cca 800 tisíc kusů) a měsíční (cca 200 tisíc kusů). Dominantním prodejním kanálem zůstává e-shop na webu eDalnice.cz.

[quote]Za elektronické dálniční známky motoristé v Česku zatím utratili přibližně čtyři miliardy korun. Pořídili za ně víc než 3,5 milionu kuponů. Řidiči známky nejčastěji nakupují v e-shopu, zájem mají hlavně o roční kupony. ČTK o tom dnes informoval provozovatel systému, společnost Cendis. Elektronické viněty platí od začátku letošního roku, nahradily staré papírové kupony. Těch řidiči za celý loňský rok nakoupili za 4,8 miliardy korun.[/quote]

Nové známky jsou v prodeji od loňského prosince na e-shopu edalnice.cz, dále na pobočkách pošty, čerpacích stanicích Euro Oil a v samoobslužných kioscích u hranic. Ročních kuponů motoristé k 5. červenci koupili 2,4 milionu, desetidenních zhruba 800.000 a měsíčních asi 200.000 kusů.

Celníci v polovině prázdnin opět plánují v souvislosti se zvýšeným provozem několikadenní kontrolní akci zaměřenou na dálniční známky, upozornil Cendis. Policisté podle svých statistik zjistili za letošní první pololetí 10.300 porušení pravidel pro zpoplatnění dálnic. Uložili za ně pokuty za víc než 9,5 milionu korun, 159 přestupků oznámili do správního řízení. Za jízdu bez dálniční známky může řidič na místě dostat pokutu až 5000 korun, ve správním řízení až 20.000 Kč.

Možnost nákupu známky přes internet podle Cendisu vede některé motoristy k tomu, že zkoušejí jet po dálnici bez zaplacení a kupon si pořídit, až když před sebou uvidí hlídku policistů nebo celníků. Jízdu bez známky navázané na poznávací značku auta ale většinou odhalí mýtná brána. „Systém zaznamená přesně na vteřinu dobu nákupu. Pro naše hlídky je pak snadné vyhodnotit, zda motorista byl na zpoplatněné komunikaci s platnou známkou nebo nikoliv,“ uvedl Michal Hodboď z ředitelství dopravní policie.

Díky spárování elektronických vinět s poznávacími značkami se dálniční známky už nemusí lepit na přední sklo vozidla. Novinkou proti starým papírovým známkám je také klouzavá platnost nových ročních vinět. Řidiči si mohou nastavit platnost známky od přesně vybraného data na následujících 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. U papírových kuponů platila roční známka celkem 14 měsíců, výhradně však od prosince předcházejícího roku do konce ledna roku následujícího. Ceny známek se nezměnily, roční stojí 1500 korun, 30denní 440 korun a desetidenní je za 310 korun.

[quote]Uzavření malých přechodů se Slovenskem kvůli covidu třetím dnem působí stovkám lidí poblíž hranic komplikace. Místo běžných několika kilometrů do sousedních obcí musejí nyní využívat velké hraniční přechody, což pro ně znamená cestu dlouhou i 70 kilometrů. Problémy mají třeba s dojížděním za prací. Slovensko malé přechody uzavřelo v pondělí, průjezd blokují betonové zátarasy. Slovenská vláda dnes oznámila, že v příštích dnech hodlá menší přechody se sousedními zeměmi včetně Česka otevírat.[/quote]

„Slovensko se rozhodlo, že otevře i menší přechody, které původně uzavřelo. Se slovenskou vládou budeme dále jednat. Dnes ještě proběhne jednání náměstků ministerstva zahraničí a ministerstva vnitra s jejich slovenskými protějšky,“ uvedl dnes krátce po poledni na twitteru český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Podle vicepremiéra Jana Hamáčka se slovenská strana rozhodla otevřít přechody ke konci týdne a přejít na namátkové kontroly. Před polednem Hamáček ČTK řekl, že řešení komplikované situace závisí právě na slovenské vládě. „Míč je na slovenské straně,“ řekl.

Slovenská policie začala v souvislosti s dřívějším rozhodnutí vlády na vybraných hraničních přechodech od pondělí kontrolovat, zda cestující dodržují povinnosti ohledně elektronické registrace při vstupu do země či splnění podmínek pro výjimky z karantény. Menší hraniční přechody ale zcela uzavřela. Na hranicích se proti tomu konaly protesty už v předchozích dvou dnech. U otevřených hraničních přechodů na Slovensko ve Zlínském, Jihomoravském ani Moravskoslezském kraji se dnes ráno kolony podle policie netvořily.

„Postupně se budeme snažit uzavřené přechody otevírat s tím, že bude zajištěna kontrola protiepidemických opatření,“ řekl dnes novinářům slovenský ministr vnitra Roman Mikulec. Vyjádřil pochopení s lidmi, kteří se dostali do nelehké situace, opatření podle něj ale byla zavedena v zájmu ochrany zdraví kvůli šíření nakažlivější mutace koronaviru. Slovenská vláda minulý týden rozhodla, že například na hranicích s Českem bude uzavřeno 14 z celkového počtu 32 přechodů a přejezdů. Od pondělí 5. července slovenští policisté zahájili intenzivní kontroly dodržování protikoronavirových opatření.

Například město Brumov-Bylnice na Zlínsku dnes kvůli uzavření hraničního přechodu se Slovenskem hodlá odeslat protestní nótu na české ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitra. Přechod Brumov-Bylnice/Horné Srnie je jedním z těch uzavřených. „Je to silnice první třídy, jezdí tudy mnoho lidí do práce, jsou tady propojené rodiny. Dokonce včera (v úterý) došlo k tomu, že lidé nemohli hranici přecházet ani pěšky,“ řekl dnes ČTK starosta Kamil Macek (KDU-ČSL). K cestám do práce nebo za rodinou v nejbližším okolí hranic podle něj využívají přechod desítky až stovky lidí denně.

Za nepovedený vtip považuje uzavření přechodu Strání/Moravské Lieskové starosta Strání Antonín Popelka (Nestraníci). Slovenská policie podle něj pouští pouze lidi, kteří mají nemovitosti ve dvou uličkách kopírujících státní hranici. Také on upozorňuje na to, že jde o silnici první třídy. „Nikdy v historii nebyla uzavřená. Zástavba na hranicích není přerušená, Moravské Lieskové navazuje na Strání. Omezuje to lidi, aby se dostali do svých domů a do práce,“ uvedl.

Zavření hranice mezi Strání/Moravské Lieskové komplikuje výrobu ve sklárně v Květné, která je částí Strání. Sklárna má 85 zaměstnanců, šest jich dojíždí ze Slovenska. „Znamená to výpadky ve výrobě, ekonomické ztráty. Co ti lidé budou jíst, když nebudou chodit do práce a nebudou mít výplaty? Místo pěti minut mají jezdit tři hodiny? Ve Strání je nula nakažených, v Moravském Lieskovém je nula nakažených. O co tady jde? Proč jsme se všichni nechávali očkovat? Já to nechápu,“ řekl ČTK ředitel sklárny Marek Mikláš.

Proti uzavření menších přechodů se konaly v pondělí i v úterý na česko-slovenských hranicích protesty. Podle slovenské policie poslanec slovenské sněmovny na přechodu Horné Srnie/Brumov-Bylnice napadl policistu, který utrpěl drobné poranění ruky. Zákonodárce byl zadržen. Předseda krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba na sociální síti napsal, že zadrženým je poslanec jeho strany Peter Krupa. Podle slovenských médií v pondělí protestovalo asi 300 lidí na hraničním přechodu s Českem Vrbovce/Velká nad Veličkou proti jeho uzavření pro dopravu.

[quote]Evropská komise (EK) důkladně prošetří státní podporu 190 milionů eur (4,9 miliardy K) určenou na restrukturalizaci rumunských aerolinek Tarom. Komise, která je výkonným orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, to dnes uvedla v tiskové zprávě. Prověří, zda je pomoc v souladu s unijními pravidly o státní pomoci firmám, které mají potíže.[/quote]

Rumunská státní letecká společnost Tarom se už několik let potýká s finančními problémy. Po schválení komisí v únoru 2020 obdržela od rumunské vlády dočasnou záchrannou půjčku přibližně 36,7 milionu eur.

Na konci května Rumunsko oznámilo komisi plán restrukturalizace aerolinek. Bukurešť plánuje snížit náklady a obnovit stárnoucí flotilu společnosti prostřednictvím kapitálové injekce, přímé dotace a odpisu dluhu za zmíněnou půjčku a úroků z ní.

Unijní pravidla pro státní podporu umožňují členským státům za přísných podmínek podporovat podniky, které se dostanou do potíží. Podpora na záchranu může být poskytnuta na dobu až šesti měsíců. Po uplynutí této doby musí být podpora na záchranu buď vrácena, nebo musejí členské státy komisi oznámit plán restrukturalizace, který se posuzuje na základě unijních pravidel státní podpory.

Aby mohla být podpora na restrukturalizaci schválena, musí plán zajistit, že podnik bude životaschopný bez pokračující státní podpory, dostatečně přispěje na náklady své restrukturalizace a že narušení hospodářské soutěže způsobené podporou je řešeno kompenzačními opatřeními. V této fázi má komise pochybnosti, zda navrhovaný plán restrukturalizace a její podpora splňují podmínky.