Domů Blog Strana 755

Spotřeba obalů během koronakrize sice vzrostla, trend udržitelnosti je však stále na vzestupu

[quote]S příchodem koronavirové pandemie narostl trend nákupů přes internet. Lidé se naučili nakupovat online nejen zboží, které je z důvodu opatření vlády v kamenných prodejnách nedostupné, ale také potraviny. Nárůsty zaznamenala také oblast objednávání hotových jídel a nápojů s sebou. Již před krizí směřovaly snahy současné společnosti k vyšší udržitelnosti. Raketový růst segmentu B2C podpořený koronakrizí však přinesl současně i dramatický nárůst množství spotřebitelských obalů.[/quote]

Mohlo by se zdát, že tyto dva trendy jdou tak trochu proti sobě. Kde vidí řešení, jsme se zeptali několika odborníků z oblasti obalů a obalových materiálů.

Obecně se v rámci koronavirové pandemie poptávka po obalech zvýšila, potvrzují výrobci kartonových obalů, kteří skutečně zaznamenali nárůst ve výrobě. Obal totiž nyní více než kdy jindy uplatňuje svou ochrannou funkci, nicméně stále platí, že je to jeden z prostředků konkurenčního boje.

 

Libor MiloševskýCo se týká ekologicky nezávadných obalů, z pohledu výrobců má poptávka po ekologických obalových materiálech stále rostoucí tendenci. „V Cardbox Packaging vnímáme stále častější požadavky zákazníků na certifikované materiály z udržitelných zdrojů či přímo požadavky na recyklovatelnost. Vzhledem k tomu, že jde o materiál z obnovitelných a z udržitelně řízených zdrojů, je papír jedna z nejlepších voleb, co se obalových řešení týče. Díky speciální povrchové úpravě může být i kartonový obal účinný a bezpečný stejně jako ten plastový, a přitom 100% recyklovatelný spolu s papírovým odpadem. Zda obal po svém užití vstupuje do cirkulární ekonomiky, závisí již na jednání každého z nás,“ říká na úvod Ing. Libor Miloševský, jednatel Cardbox Packaging s.r.o. Spotřebitelé totiž stále nejsou ochotni si případně připlatit za ekologicky přívětivější obal, je-li to vyžadováno. Statisticky je nejvíce zodpovědná mladší skupina obyvatelstva, což ale není většinová skupina. „Naším úkolem, a úkolem primárních výrobců, je tedy vysvětlit spotřebitelům, jaké to má výhody, a dále je edukovat,“ dává si za cíl Libor Miloševský.

 

 

 

 

 

 

Jan KaprhálTaké podle Jana Kaprhála, innovation & marketing managera společnosti Smurfit Kappa, se přístup firem k sustainabilitě a k využívání udržitelných obalů nezměnil. Ba naopak si podle něj stále více firem uvědomuje, že trvale udržitelné chování, postupy a samozřejmě i obaly jsou v dlouhodobém měřítku přínosné. To potvrdil i průzkum, který Smurfit Kappa provedla společně s Financial Times v UK – 72 % manažerů firem řeklo, že vnímá trvalou udržitelnost jako dlouhodobou investici.
„Vedle osobního přesvědčení jednotlivců ve vedení firem je hnacím motorem samozřejmě i zákazník,“ uvádí Jan Kaprhál a pokračuje: „Ten totiž čím dál více vnímá téma udržitelnosti jako zásadní a ve finále si mj. i podle toho vybírá produkt. Očekává, že to je právě značka, kdo nese největší zodpovědnost za environmentální dopad výrobku nebo obalu. Vnímat trvalou udržitelnost jen jako nákladovou položku je krátkozraké a často mylné. Nahradit plast nebo polystyren čistě papírovým obalovým řešením tam, kde to lze, šetří náklady. Nejen ty přímé, tedy nižší cena obalu, ale i ty nepřímé v podobě úspor na logistice a skladování.“

 

 

 

 

Martin HejlAni ve společnosti THIMM pack‘n‘display s příchodem koronakrize nezaznamenali žádný pokles zájmu o udržitelnost. „Naopak, na základě dosavadních letošních zkušeností vidíme, že význam udržitelnosti i přes pandemii roste, tzn. vůbec nepředpokládáme pokles zájmu v budoucnosti,“ potvrzuje udržitelný přístup zákazníků Martin Hejl, jednatel společnosti THIMM pack‘n’display. Podle jeho slov jsou požadavky od zadavatelů obalů i POS řešení výrazně častěji než v minulosti doprovázeny dotazy a požadavky na FSC materiály, na recyklovatelnost a obnovitelnost materiálů.

V současné době výrazně vzrostla i oblast e-commerce, s čímž souvisí podle Martina Hejla i zvýšená poptávka po obalech z vlnité lepenky. V některých případech se dokonce daří těmito obaly nahrazovat foliové sáčky. Jako příklad uvádí Martin Hejl e-shop Unuo.cz, kde se malé zásilky dříve balily do foliových sáčků, nyní k zasílání využívají nejmenší ze čtyř velikostí krabic. „Zvolili sice dražší, ale ekologičtější variantu, která lépe ochrání zboží při přepravě, a tak se do e-shopu vrací méně poškozených zásilek. Obal je navíc u zákaznic e-shopu velmi oblíbený. Lze z něj jednoduše postavit domeček, který si mohou děti zákaznic vybarvit a nechat si ho na hraní, tak dostává obal šanci na druhý život,“ vysvětluje Martin Hejl.

 

Být recyklovatelný ještě neznamená být recyklován

Do jaké míry přetrvává snaha o setrvalý růst poměru ekologicky nezávadných obalových materiálů, které možná z pohledu ochrany nezávadnosti zboží nejsou ideální variantou, a do jaké míry se daří tyto obaly po jejich použití vracet zpět do výroby jako suroviny pro vznik obalů nových?

Je potřeba si uvědomit, že je rozdíl mezi být recyklovatelný být recyklován. K čemu nám je recyklovatelný obal, když ve finále není sesbírán a recyklován? Tady jasně vyhrává papír, právě mírou reálné recyklace a biodegradovatelností na konci životnosti. Plast má ale zatím nad papírem navrch např. v bariérových vlastnostech, průhlednosti nebo tvarovatelnosti, což je u obalů především na potraviny klíčové. Ale používání kombinace různých materiálů s různou recyklovatelností v rámci jednoho spotřebitelského obalu (PE, PET, PP, papír) je opět kontraproduktivní, obal nebude recyklován.

„Volba materiálu by neměla být bezhlavá. Typickým příkladem je salátová okurka a vlna nevole vůči jejímu foliování,“ vysvětluje na příkladu Jan Kaprhál. „Jenže bez folie okurka vydrží daleko méně, resp. nevydrží dlouhý dodavatelský řetězec a zkrátí se její tzv. shelf life. Vede to k plýtvání potravinami a paradoxně k mnohem větším emisím uhlíku než okurka s folií.“ Podle Jana Kaprhála není tou správnou cestou vracet na okurku plastovou folii, která skončí stejně ve spalovně (pokud neskončí na stovky let odhozena v přírodě). Správným řešením je zavádění udržitelných postupů a chování, v tomto případě zkrátit dodavatelský řetězec.

THIMM pack‘n‘display se snaží vyhýbat kombinaci různých materiálů, a tak jsou jejich obaly z velké části vraceny zpět do recyklačního oběhu. „Všechny obaly a POS řešení, která v THIMM pack‘n‘display vyrábíme, jsou z vlnité lepenky, tedy ze 100% recyklovatelného a ekologicky nezávadného materiálu. Můžeme potvrdit, že stále roste poptávka po ekologicky nezávadných obalových materiálech. Jako příklad lze uvést traye z vlnité lepenky na ovoce a zeleninu, které jsou alternativou k běžným plastovým vaničkám,“ uvádí Martin Hejl. Tyto traye ve Všetatech vyrábí od letošního roku a díky digitálnímu laserovému výseku jsou schopni vyrobit je i s jakýmkoli motivem a obaly tak pro spotřebitele zatraktivnit. „Věříme, že i tato cesta pomůže zapojit více udržitelné vlnité lepenky do procesu recyklace a vracet ji tak do výroby jako surovinu pro vznik nových obalů,“ uzavírá Martin Hejl.

 

V neposlední řadě je potřeba naučit veřejnost správně třídit

„Nemohli jsme si samozřejmě nevšimnout, že zároveň s příchodem pandemie lidé globálně polevili v třídění odpadu a vzrostlo i užívání jednorázových plastových obalů. Tohle bychom z našeho hlediska hodnotili jako dva kroky zpět v ochraně životního prostředí, která bujela před pandemií. Efektivní cirkulární ekonomiku by také měly podpořit hlavně informace napsané přímo na obale, což by měla být zodpovědnost jednak výrobců a vládních nařízení či regulací. Lidé totiž mnohdy neví, jak s obalem správně naložit, aby třídění bylo efektivní,“ upozorňuje závěrem Libor Miloševský.

 

Jak to vidí zpracovatelé odpadů?

Lucie Mullerova„Zejména v loňském roce prošlo odpadové hospodářství velkou zatěžkávací zkouškou, kdy jsme hned v úvodu první vlny pandemie čelili bezprecedentnímu nebezpečí, že bude třídění pozastaveno kvůli nedostatku ochranných prostředků na třídicích linkách. Společně se nám to podařilo odvrátit a udržet nakládání s tříděnými odpady v chodu. Pokud by se tak nestalo, byl by to zásadní problém, protože tříděného odpadu už je tolik (zejména kvůli opatřením vyplývajícím z nouzového stavu), že by to tok směsného komunálního odpadu nemusel pojmout.

Změnilo se také spotřebitelské chování – lidé vaří častěji doma, klesla produkce živnostenských odpadů, zvýšilo se množství komunálního odpadu a také se změnilo jeho složení, je více obalů z e-shopů.

EKO-KOM nadále pokračoval v rozšiřování sběrné sítě, zejména na kovy. Nyní je naším hlavním cílem zvýšit účinnost dotřídění a zvýšit poptávku po výrobcích s obsahem recyklátu, abychom pro našich 20 tis. firem splnili nové ambiciózní cíle EU.“

Lucie Müllerová, tisková mluvčí EKO-KOM, a.s.

 

 

 

 

Radim Mana

„Nejprve bych rád zmínil, že jsme dodrželi veškeré svozové programy, a to i během koronakrize. Platí to jak pro směsný komunální odpad (SKO), tak pro ten separovaný. Možná to někoho překvapí, ale u tříděných složek od občanů byl v Praze zaznamenán meziroční pokles. Celkové snížení činí 719 tun. Propad byl u papíru a plastu. Sklo, nápojové kartony a kovové obaly naopak vzrostly. Zatímco jiná města hlásí jasný nárůst, Praha je v tomto odlišná.

Tento fakt si vysvětlujeme odlivem turistů z Prahy a následným nevyužíváním sdíleného ubytování tzv. peer to peer, přičemž tříděný odpad z této činnosti mohl v minulosti končit právě v kontejnerech pro občany. Dalším důvodem pak může být to, že část Pražanů trávila „lockdown“ mimo metropoli a odpad produkovali jinde.

Na druhou stranu vzrostlo množství odpadu odloženého mimo nádoby na tříděný odpad. Jeho složení je různorodé. Mohou to být tašky s PET lahvemi či kartonové krabice z e-shopů, pro které už nebyl prostor ve žluté nádobě. Také to je velkoobjemový odpad, jako je starý nábytek, bílá elektronika či stavební odpad. Zde jsme museli pružně reagovat a zvýšit úsilí při odstraňování tohoto nevhodně odloženého odpadu. Jednak jsme navýšili personální kapacity, ale také jsme investovali do techniky.

Pro celkovou představu je vhodné zmínit situaci ohledně SKO. Ten sice meziročně vzrostl o 2 200 tun, ovšem tento trend evidujeme již několik let, tedy i mimo koronakrizi. Není adekvátní dávat navýšení SKO do kontextu s pandemickou situací.“

Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb, a.s.

 

 

Zdroj : LogisticNEWS

Egypt zadržuje loď, jež blokovala Suezský průplav, a požaduje odškodné

[quote]Egyptské úřady zadržují obří kontejnerovou loď Ever Given, která v březnu téměř týden blokovala Suezský průplav. Požadují po jejím japonském majiteli odškodné 916 milionů dolarů (zhruba 20 miliard Kč). Informují o tom dnes agentury Reuters a AP.[/quote]

„Toto plavidlo je nyní oficiálně zadrženo,“ uvedl podle AP šéf správy průplavu Usáma Rabía. „Nechtějí nic zaplatit,“ dodal. Plavidlo podle něj nebude moci opustit Egypt, dokud se odškodné nevyřeší.

Rabía výši odškodného neupřesnil. Pojišťovna UK Club nicméně podle Reuters uvedla, že Egypt po majiteli lodi požaduje 916 milionů dolarů. Majitelem plavidla je japonská společnost Shoei Kisen Kaish. Jeden z manažerů firmy dnes potvrdil, že egyptské úřady požadují odškodné a že loď nemá povolení Egypt opustit, neposkytl však žádné další podrobnosti.

Loď Ever Given, delší než čtyři fotbalová hřiště za sebou, se vzpříčila v jižní části kanálu za silných větrů 23. března. Vodní cestu blokovala šest dnů, proplout kvůli tomu nemohly stovky lodí. Až po týdnu se podařilo specialistům s flotilou remorkérů a díky vrcholícímu přílivu dostat 220.000 tun vážící kolos od písčitého břehu. Předtím několik bagrů odstraňovalo tisíce metrů krychlových písku a bláta kolem lodi.

Rabía minulý týden upozornil, že incident pro Suezský průplav znamenal nejen náklady na uvolnění lodi a výpadek příjmů, ale také „velkou morální újmu“. Podle pojišťovny UK Club požadované odškodné zahrnuje mimo jiné 300 milionů dolarů za „ztrátu pověsti“, napsala agentura Reuters.

Suezským průplavem prochází přes deset procent světového obchodu, včetně sedmi procent globálních dodávek ropy. V loňském roce tímto kanálem proplulo více než 19.000 lodí. Pro Egypt je Suezský průplav důležitým zdrojem devizových příjmů.

 

Zdroj : ČTK

DPP vypsal tendr na nákup 15 bateriových kloubových trolejbusů

[quote]Na lince číslo 140 z pražské Palmovky do Miškovic budou jezdit trolejbusy. Pražský dopravní podnik (DPP) vypsal tendr na nákup 15 bateriových kloubových vozů. Vítěz tendru by měl být známý letos na podzim a první vozidlo by mělo do hlavního města dorazit v roce 2022. Za trolejbusy DPP zaplatí maximálně 300 milionů korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. DPP chystá elektrifikaci na dalších nyní autobusových trasách, například na letiště v Ruzyni.[/quote]

Poptávat bude podnik vozy o délce 17 až 19 metrů s kapacitou 35 až 45 sedadel, z nichž jich bude minimálně šest vyhrazených pro handicapované. Trolejbusy budou nízkopodlažní a vybaveny infosystémem, kamerami a klimatizací. Uvnitř bude prostor vyhrazený pro kočárky či invalidní vozíky. U dveří bude sčítač cestujících.

Rychlost trolejbusů bude minimálně 65 kilometrů za hodinu. Garantovaný dojezd při jízdě na baterie požaduje DPP nejméně 12 kilometrů, a to i se zapnutým topením nebo klimatizací. Životnost akumulátorů musí být 60 měsíců nebo 280.000 odjetých kilometrů.

Podnik již získal stavební povolení na stavbu trolejbusové trati z Palmovky přes Čakovice do Miškovic. Trať zamýšlí podle dřívějších informací začít budovat letos na jaře a první cestující se svezou na konci roku 2022. Délka trasy linky tam a zpět bude 23,35 kilometru, jeden vůz by měl předběžně najezdit 56.000 kilometrů. Vozy budou dobíjeny za jízdy z trolejí a v obratištích na Palmovce a v Čakovicích.

DPP nyní pracuje rovněž na nasazení trolejbusů na linku 119 na letiště v Ruzyni. Elektřinou poháněné vozy plánují například na lince číslo 134 z Dvorců k Podolské vodárně. Elektrifikované by měly být rovněž čtyři autobusové linky na levém břehu.

 

Zdroj : ČTK

P3 letos bude stavět na míru ve čtyřech parcích – u Prahy, u Plzně, v Lovosicích a také v Ostravě

[quote]Průmyslový developer P3 v letošním roce klientům nabídne především výstavbu na míru. Nedaleko Prahy v blízkosti dálnice D6 může ihned začít stavět 17 000 m2, na půli cesty mezi Prahou a Drážďany pak nabízí další desetitisíce metrů čtverečních v P3 Lovosice a do konce roku P3 vztyčí první sloupy v nových parcích v Ostravě a v Myslince u Plzně. Veškeré nové budovy P3 budou mít certifikaci BREEAM Very Good nebo vyšší.[/quote]

„Budujeme parky v atraktivních lokalitách, a co je důležité, můžeme začít rychle stavět. Logistickým firmám a výrobním společnostem umíme navrhnout výstavbu haly na míru jejich potřebám v rozumném časovém horizontu. Pozornost věnovaná úvodní přípravě projektu se jim během několika měsíců zúročí v dobře nastaveném provozu,“ říká Tomáš Kubín, šéf výstavby P3 pro střední a východní Evropu.

(Nejen) v okolí Prahy je o pozemky nouze

V loňském roce evropský průmyslový developer P3 provedl několik zajímavých akvizic, mezi které patří i menší park ve středočeském Stochově, pohodlně dostupný ze západního okraje Prahy. Ke stávající hale, do které soustředil kompletaci a distribuci automobilových dílů jejich výrobce Müller Technik, plánuje P3 postavit další halu o rozloze 17 000 m2. Se zájemci se však P3 může dohodnout i na pronájmu menší jednotky. „V okolí Prahy jde o jednu z posledních možností výstavby v takovém rozsahu. Aktuálně směřuje nejvíce poptávek právě sem,“ potvrzuje Daniel Kubizňák, šéf pronájmů a developmentu v P3.

V relativně dobré dostupnosti Prahy (40 minut) a zároveň v blízkosti Německa (60 minut) se nachází park P3 Lovosice. Průmyslový developer zde může postavit haly o kombinované kapacitě bezmála 28 000 m2 určené převážně pro logistiku nebo drobnou výrobu. V parku už působí FM Logistic nebo majitel obchodních řetězců s nábytkem XLMX. Nedávno sem své aktivity přesunula i společnost van Eupen, která zajišťuje reverzní logistiku a servis elektrospotřebičů. „Pro výrobní firmu, která zaměstnává hodně lidí, se určitě vyplatí zvolit výstavbu na míru. Od toho, kolik lidí je na směně a jak jsou v provozu rozmístění, se pak může odvíjet rozmístění světlíků nebo kapacita ventilace. Řešit podobné požadavky v již hotové budově by bylo pro nájemce nákladné a zdlouhavé,“ vysvětluje Tomáš Kubín.

Nové průmyslové parky rostou v centru města i na kraji obce

Z dobrého napojení na Německo, po dálnici D5, bude těžit i zcela nový průmyslový park P3 Plzeň Myslinka, který leží asi 12 kilometrů od centra Plzně a 4 km od sjezdu z dálnice poblíž obce Myslinka. K dispozici tu budou jednotky od 3 000 m2 do 30 000 m2 v celkem pěti budovách. První z nich se začne stavět ještě na jaře a na přelomu roku už bude připravena k nastěhování. „Zajímavé synergie by mohl přinést fakt, že jen 6 minut cesty odsud, v Nýřanech, je park P3 Plzeň, který si velmi oblíbily zejména výrobní firmy a společnosti s orientací na automobilový průmysl. Pro logistiku může být výhodou nejenom přímé napojení na dálnici D5, ale i blízký železniční terminál,“ říká Daniel Kubizňák.

Další chystaný park, který v tomto případě vzniká na brownfieldu, připravuje P3 v širším centru Ostravy v sousedství Dolní oblasti Vítkovice. Strategicky umístěná obchodně-průmyslová čtvrť P3 Ostrava Central vzniká v souladu s aktuálními trendy městské logistiky. „Na ploše 44 hektarů se najde jak vhodné zázemí pro logistiku, tak výrobní haly s dobrým napojením na městskou veřejnou dopravu a hlavní silniční i železniční tahy. Také proto je zde velký potenciál pro retail a e-commerce. Menší budovy budou ideální pro vzorkovny, showroomy nebo provozovny s přímým kontaktem se zákazníkem, jako jsou servisy nebo výdejny,“ vysvětluje Daniel Kubizňák s tím, že v nabídce jsou jednotky od 1 500 m2 až po téměř 30 000 m2. „Projekt začleníme do industriálního území a zároveň chceme zapracovat řadu udržitelných řešení s pozitivním dopadem jak na životní prostředí, tak na efektivitu provozu areálu i jednotlivých budov. Ať už půjde o fasády porostlé zelení, nakládání s dešťovou vodou, využití lokálního zdroje tepla, nebo efektivní kombinaci přirozeného a umělého osvětlení, máme ambici posunout úroveň industriálních staveb na vyšší úroveň,“ vysvětluje Tomáš Kubín.

Stavět se začne nejspíš závěrem letošního roku a první nájemníky by park mohl uvítat do příštího léta.

Výstavba na míru je v rámci služeb P3 v posledních letech čím dál žádanější. Jako developer, vlastník, pronajímatel a správce průmyslových objektů může P3 svým klientům vyjít vstříc už při návrhu projektů chystaných budov. Nájemcům tím odpadají starosti s dodatečnými stavebními úpravami budov a mají jistotu, že nové prostory budou do posledního detailu odpovídat jejich potřebám.

 

Zdroj  :P3

DCT Gdaňsk dosáhl svého dalšího milníku – odbavení 15miliontého TEU

[quote]DCT Gdaňsk, největší kontejnerový terminál v Baltském moři, oslavil další milník ve svém rozvoji odbavením 15miliontého 20stopého (TEU) kontejneru od svého otevření v roce 2007.[/quote]

Se 17 metrů hlubokým nábřežím, produktivitou světové úrovně a rekordním objemem kontejnerů je DCT jediným terminálem v Baltském moři, který je schopen obsluhovat největší kontejnerové lodě na světě. Dynamický rozvoj je výsledkem pokračujících investic do infrastruktury a vybavení a s tím spojenou vysokou úrovní provozní efektivity. V roce 2019 dosáhl rekordu odbavením více než 2 miliónů TEU za rok. 8. dubna došlo k odbavení 15miliontého TEU od svého otevření.

„Odbavení 15miliontého TEU od zahájení provozu terminálu v roce 2007 je úžasným úspěchem. Všechny tyto kontejnery v řadě by mohly více než dvakrát obejmout zeměkouli – pro naše zaměstnance je to velký úspěch. Stejně důležitým faktorem je pro nás fakt, že každý z těchto 15 milionů TEU byl zákazníkem využívajícím naše služby a je to důkaz jejich neustálé podpory a důvěry v DCT Gdaňsk, která přispěla k tomu, že se DCT Gdaňsk stal pobaltským centrem logistiky,“ říká Cameron Thorpe, generální ředitel DCT Gdaňsk S.A.

15miliontý kontejner patřil společnosti COSCO Shipping a byl naložen na palubu COSCO Shipping Galaxy, jedné z největších lodí na světě. COSCO Shipping Galaxy je loď dlouhá 400 metrů a s kapacitou 21 tisíc TEU. Loď pluje pod aliancí OCEAN Shipping Alliance, která zajišťuje týdenní spojení mezi korejskými přístavy, Čínou a Singapurem a Gdaňskem.

 

Zdroj: DCT Gdaňsk

GE Aviation Czech chce dodávat motory pro evropský dron

[quote]Společnost GE Aviation Czech se bude ucházet o účast na evropském projektu dálkově řízeného taktického letounu. Dodávat by mohla motory bezpilotního stroje. Česká vláda dnes poskytla Evropské komisi záruku, že účastí této firmy v projektu nebudou dotčeny bezpečnostní zájmy Evropské unie. Podle Jakuba Fajnora z tiskového oddělení ministerstva obrany je to poprvé, co vláda podobnou záruku udělila.[/quote]

Na projektu evropského dálkově řízeného taktického letounu (European Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Air System – EU MALE RPAS) se podílejí Francie, Německo, Itálie a Španělsko a pracují na něm společnosti Airbus Defense and Space, Dassault Aviation a Leonardo. Cílem je vyvinout dron s dlouhou výdrží, který bude určen pro průzkumné či zpravodajské účely. Vybaven má být dvěma motory, aby mohl bezpečně létat nad hustě osídlenými oblastmi bez obav ze zřícení.

Společnost GE Aviation Czech sídlí v České republice, vlastní ji ale americká společnost GE Aviation. Podle Fajnora evropské předpisy vyžadují, aby společnosti zapojené do projektů EU nebyly pod kontrolou třetích zemí. „Výjimka je umožněna za předpokladu, že stát, ve kterém je podnik usazen, poskytne komisi záruky, že účastí v projektu nebudou dotčeny bezpečnostní zájmy EU,“ poznamenal.

Firma GE Aviation Czech proto požádala českou vládu o poskytnutí takové záruky. „Jde o první případ řešení záruky v ČR, protože česká legislativa neupravuje postup a pravomoci státní správy v předmětné věci,“ podotkl Fajnor. Společnost podle něj ale splňuje kritéria pro udělení výjimky. „Z hlediska resortu obrany je vyjednaný postup kontroly zapojení GE Aviation Czech do projektu EU dostatečný a plně funkční,“ dodal.

Návrh vládě předložili ministr obrany Lubomír Metnar společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (oba za ANO).

 

Zdroj :  ĆTK

Stát zatím kompenzaci regionální dopravy nechystá, počká na stanovisko EK

[quote]Stát zatím kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Pro případná jednání s kraji o podpoře bude klíčový výsledek současných jednání s Evropskou komisí o kompenzacích pro železniční dopravce, pro které stát připravuje kompenzace až za 1,5 miliardy korun. Pokud komise dotace pro dopravce schválí, bude stát jednat s kraji. To se podle ministerstva dopravy dá očekávat na konci května. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. Kraje v minulých dnech oznámily, že loni na jízdném z veřejné dopravy ztratily 3,7 miliardy korun, žádají proto o pomoc stát.[/quote]

„Stát se v současné době nemůže zavázat k tomu, zda se bude na podpoře regionální dopravy podílet a případně v jakém objemu,“ řekl Jemelka. Upozornil, že ministerstvo nyní s řeší s Evropskou komisí podporu dopravců v rámci dálkové dopravy, kterou si u nich objednává. „K dalšímu jednání s kraji se tedy vrátíme ve chvíli, kdy si budeme jisti, že takovou podporu lze legislativně realizovat, a následně bude věc diskutována na úrovni vlády, což lze očekávat koncem měsíce května,“ dodal mluvčí.

Stát nyní hlavně řeší kompenzace pro dopravce za loňské jaro. Za toto období stát plánuje pro dopravce podporu za 800 milionů korun. Doprava, kterou si stát u dopravců objednává, by měla dostat 570 milionů, za komerční vlaky by dopravci měli dostat 230 milionů korun. Podporu ministerstvo projednal nejprve s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v půlce března zaslalo do Bruselu. Vedle této podpory stát plánuje další část kompenzací za další období. V souhrnu by mělo jít o 1,5 miliardy Kč.

Koronavirová krize loni připravila kraje spolu s Prahou o 3,7 miliardy korun na tržbách z jízdného ve veřejné dopravě. Bez kompenzací podle krajů hrozí zdražování jízdného, některé kraje už k tomu přistoupily. V minulých dnech tak rozhodl například Středočeský kraj, který od července zdraží v průměru o čtvrtinu jízdné ve veřejné dopravě. V létě bude zvyšovat ceny i Liberecký kraj. Dalším problémem může být podle krajů redukce dopravy.

Celorepublikově loni pandemie vyhnala z autobusů i vlaků desítky milionů lidí. Ve spojích podle statistik ministerstva dopravy ubylo asi třetina cestujících.

 

Zdroj : ČTK

České dráhy si objednaly 20 nových dálkových vlaků za 12,5 miliardy korun

[quote]České dráhy si objednaly 20 nových dálkových vlaků za 12,5 miliardy korun od konsorcia Siemens Mobility a Škoda Transportation. Dodávku bude tvořit celkem 180 vozů s kapacitou 555 míst k sezení a nejvyšší provozní rychlostí 230 km/h. S jejich nasazením dopravce počítá postupně v letech 2024 až 2026 na linkách z Prahy přes Ústí nad Labem do Hamburku či přes Brno do Budapešti a Vídně. Dnes o tom informovaly České dráhy. Zakázka počítá i s dalšími dvěma vozy pro Správu železnic.[/quote]

„V České republice je v plánu zvýšení rychlosti na konvenčních tratích na 200 km/h a výstavba vysokorychlostních tratí. To v budoucnu umožní provoz vlaků vyšší než dnes maximálně povolenou rychlostí 160 km/h. I proto musíme pokračovat v plánovaných investicích do nových vlaků, kterými naplníme požadavky na standardy vozidel provozovaných na konvenční i vysokorychlostní síti ve střední Evropě. Upevníme si tak dlouhodobá strategická partnerství v rámci mezinárodní přepravy a posílíme svou pozici v dálkové dopravě,“ uvedl šéf Českých drah Ivan Bednárik.

Státní dopravce s novými soupravami počítá na mezistátních dálkových linkách Praha – Ústí nad Labem – Berlín – Hamburk, Praha – Brno – Budapešť a Praha – Brno – Vídeň – Graz – Villach. Už v prvních letech provozu by tak vlaky měly využívat svou maximální rychlost alespoň v úseku mezi Berlínem a Hamburkem.

Vlaky budou postaveny na konceptu netrakčních vratných souprav. To podle dopravce snižuje provozní náklady a zkracuje dobu potřebnou na obrat v koncových stanicích, z řídicího vozu je totiž možné dálkově ovládat elektrickou lokomotivu na opačném konci vlaku. Vlaky budou mít i některé prvky typické pro vysokorychlostní soupravy. Jde například o pevná mezivozová spojení, která umožní bezbariérový průchod celým vlakem a brání pronikání hluku, chladu i prachu z vnějšího prostředí. Každá souprava by měla mít devět vozů. Soupravy budou sestaveny z vozů první a druhé třídy, restauračního oddílu, dětského koutu, úložného prostoru pro velká zavazadla či jízdní kola a dalších částí.

Kontrakt počítá i s dalšími dvěma vozy pro Správu železnic, která je chce využívat pro testování tratí. Půjde o diagnostickou soupravu na pravidelné měření statických i dynamických parametrů trakčního vedení, která nahradí více než 30 let starý stávající měřicí vůz. Správa se připojila k zakázce Českých drah, samostatně by to totiž bylo pro organizaci dražší.

České dráhy tak pokračují v investicích do vozového parku. Na konci února dráhy objednaly pro kraje 33 nových motorových bezbariérových vlaků od polského výrobce PESA Bydgoszcz SA. Za vlaky zaplatí téměř tři miliardy korun. V případě zájmu krajů mohou dráhy v budoucnu odebrat až 160 těchto vlaků. ČD počítají s investicemi i přes současnou koronavirovou krizi, kvůli které jen za loňský rok zaznamenaly ztráty z tržeb za více než čtyři miliardy korun.

České dráhy mají nyní více než 500 lokomotiv, dále až tisícovku ucelených souprav a přes 2000 vozů.

 

Zdroj  :ČTK

Výběry mýta v březnu i přes krizi vzrostly na rekordních 1,28 miliardy Kč

[quote]Výběr mýta z českých dálnic a silnic i přes krizi rekordně roste, v březnu dopravci uhradili více než 1,28 miliardy korun, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Proti loňskému březnu, kdy se výrazněji projevily dopady nastupující pandemie koronaviru, je to nárůst o 29 procent. ČTK o tom dnes informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo především letošní zavedení poplatků za hluk z provozu a za znečištění ovzduší.[/quote]

Březnové výběry mýta tak výrazně překonaly dosavadní rekord z loňského října, kdy dopravci na poplatcích za užití dálnic a silnic zaplatili přes 1,11 miliardy korun. Mýtný systém během právě uplynulého měsíce zaznamenal na zpoplatněných úsecích celkem 97 milionů mýtných transakcí, což je nárůst o téměř 14 procent. Za dálnice dopravci uhradili přes 1,13 miliardy korun, za silnice první třídy pak dalších 152 milionů korun.

Výrazný je nárůst i při meziročním srovnání. „Měsíce březen, duben a květen loňského roku byly ovlivněny nastupující pandemií nemoci covid-19. Meziroční srovnání vybraného mýtného tak není úplně relevantní. Klíčové je, že mýtný systém funguje a generuje finanční prostředky pro realizaci investic do dopravní infrastruktury v Česku,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal. Výběry rostly i v předchozích dvou měsících, v únoru činily 1,08 miliardy korun.

Na rostoucích úhradách dopravců má letos velký vliv změna sazeb, kterou vláda schválila loni na podzim. Výše poplatků se nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění pak je klíčová také emisní norma vozu. Poplatek tak stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav, naopak se stoupající normou poplatek klesá, u vyšší emisní normy než EURO VI je pak nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav. Současně se změnou mýtných sazeb od letoška fungují novinky ve výpočtu slev na mýtném, o které mohou dopravci požádat. Peníze z mýta navíc by podle ministerstva dopravy měly být určené pro omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je výstavba protihlukových stěn.

Mýtný systém funguje na více než 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Od předloňského prosince provozuje nový satelitní systém společnost CzechToll. Ke konci února do něj bylo zaregistrováno 567.000 vozidel, nyní je v oběhu více než 481.000 palubních jednotek.

 

Zdroj : ČTK

Vodík má v Česku perspektivu, shodují se odborníci

[quote]Vodík, coby zdroj čisté a bezemisní energie, má v České republice slibnou budoucnost. Projektů, zabývajících se technologiemi na bázi vodíku, ať už jde o samotnou výrobu, skladování či vodíkovou mobilitu, bude u nás v následujících letech rozhodně přibývat. Pro úspěšné prosazení vodíkových technologií však nyní bude klíčová výše podpory z veřejných zdrojů. Stejně tak bude důležitý primární výzkum, vývoj a vylepšování současných vodíkových technologií, které umožní jejich zlevnění a masové rozšíření.[/quote]

 

I takové jsou závěry dvoudenní mezinárodní konference Hydrogen Days 2021, kterou koncem března uspořádala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) a které se zúčastnilo přes 50 expertů na vodík z celého světa.

 

„Účast řady vědců z celého světa od Chile po Švédsko dokazuje, že na výzkumu vodíkových technologií se ustavičně pracuje. Rovněž česká vláda vnímá vodíkové technologie vážně, jak na konferenci potvrdil i vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček či ministr životního prostředí Richard Brabec,“ zhodnotila konferenci Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy.

 

„Stejně jako každá nová technologie, jsou i vodíkové technologie v současnosti nákladné a na první pohled dražší než konkurenční řešení, založená na jiných principech. Cena vodíkových technologií však zákonitě poklesne v okamžiku, kdy se dostatečně zjednoduší, rozšíří a bude zavedena jejich sériová výroba. Zapomenout nesmíme ani na technologický pokrok, který vodíkové technologie každým rokem posouvá dopředu,“ upozornila Stehlík.

 

Právě vylepšení, zjednodušení a zlevnění současných technologií bude klíčem k úspěšnému rozšíření vodíku coby zdroje čisté a ekologické energie. „Musíme si uvědomit, že například automobily využívající fosilní paliva mají za sebou více než stoletý nepřetržitý technologický vývoj, stejně jako související ropný průmysl. V tomto ohledu jsou vodíkové technologie „nováčkem“, a na svůj plný rozmach teprve čekají. Každopádně komercionalizace vybraných vodíkových technologií je již dnes reálná,“ vysvětlila Karin Stehlík.

 

V Ústeckém kraji vsadili na vodík

Ještě před nedávnem patřil region pod Krušnými horami mezi oblasti těžce zasažené těžbou hnědého uhlí a doprovodným průmyslem, který je v postupném útlumu. Je proto příhodné, že právě Ústecký kraj se jako první region v ČR začátkem roku 2021 začlenil do sítě evropského partnerství s názvem „Hydrogen Valleys“, tedy „vodíkových údolí“. Toto partnerství kraji pomůže při realizaci a financování projektů s vodíkovou tematikou. V Ústeckém kraji přitom již přes dva roky funguje tzv. Vodíková platforma Ústeckého kraje, tvořená 23 subjekty z řad podniků, výzkumných institucí a měst.

 

K využívání vodíku coby čistého zdroje energie Česká republika zavazují i evropské dohody. Loni ČR například podepsala společně s dalšími 22 zeměmi Evropské unie „Manifest pro rozvoj evropského hodnotového řetězce vodíkových technologií a systémů“. Rovněž byl aktualizován Národní akční plán čisté mobility. Podle něj má v roce 2030 v Česku jezdit na vodík až 50 tisíc osobních automobilů a 870 autobusů, a vybudováno by mělo být celkem 80 vodíkových tankovacích stanic.

 

„Ještě letos vzniknou tři veřejné plnicí stanice vodíku, umístěné v Praze, Litvínově a Brně, a v přípravě je výstavba dalších sedmi. Věřím, že v budoucnu budou zásobovány i nízkoemisním vodíkem,“ uzavírá Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

 

Zdroj : HYTEP

Logistický kalendář