Smrtelných střetů automobilů s chodci i přes letošní oslabení provozu během koronavirové krize neubývá. Letos se jich stalo do konce září 62, což je meziročně o pět více. Pětina takových nehod se stane na přechodech pro chodce. Nejčastějšími příčinami těchto nehod je nedání přednosti řidičem a také nepozornost motoristů i chodců. Upozornila na to asociace Záchranný kruh.

Podle statistik většinu tragických nehod s chodci způsobují řidiči vozidel. Ti často přehlédnou chodce i na vyznačeném přechodu. Ve 21 procentech případů jde o jejich nepozornost spojenou s nedáním přednosti na přechodech. Další častou příčinou je nevěnování se řízení vozidla, což se v minulém roce stalo u téměř čtvrtiny dopravních nehod s usmrcením chodců. Pouze ve 13 procentech smrtelných dopravních nehod nebyla vina na straně řidiče auta. I proto by podle asociace neměli chodci brát svou přednost na přechodech automaticky.

Na ovšem i ne zcela bezchybné chování chodců upozorňuje Veronika Valentová z Centra dopravního výzkumu. „U řidičů i chodců je nejčetnější selhání v detekci podnětů, což znamená, že účastník selhal ve vnímání toho druhého jako nebezpečí. Stává se tak v důsledku omezené viditelnosti nebo nepozornosti,“ uvedla.

Mezi nejčastější nešvary chodců patří náhlé vstoupení do vozovky, neodhadnutí vzdálenosti a rychlosti přijíždějícího vozidla nebo nečitelné a zbrklé chování. Spolu s tím přibývá případů nepozornosti kvůli používání mobilního telefonu, ať na straně řidičů či chodců.

Dlouhodobé statistiky rovněž potvrzují vyšší počet úmrtí chodců při střetu s vozidlem v nočních hodinách při snížené viditelnosti, a to ve více než polovině těchto nehod. „Velmi apeluji na to, aby řidiči v souvislosti se zhoršující se podzimní viditelností ubrali rychlost a byli velmi pozorní u přechodů. Mohou tím zachránit život. Chodci svou bezpečnost zvýší tím, že budou i ve městě nosit reflexní prvky a budou se soustředit na pohyb v provozu místo například sledování mobilního telefonu,“ podotkl vedoucí Besipu Tomáš Neřold.

Chodci se letos na všech usmrcených i těžce zraněných osobách podílejí v letošním roce zatím 17 procenty. V minulém roce zemřelo 3265 dopravních nehodách s účastí chodců 93 lidí. Celkem 439 chodcům způsobil střet s vozidlem těžká zranění.

Zdroj : ČTK

Pro chystanou plavební komoru na řece Moravě v Bělově na Zlínsku bude nutné vypracovat podrobnou dokumentaci EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Na základě podnětů ekologických organizací o tom rozhodl Krajský úřad Zlínského kraje. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělili zástupci občanského sdružení Děti Země. Komora by umožnila prodloužení Baťova kanálu z Otrokovic do Kroměříže. Stavbu připravuje Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), zástupce ředitele podniku Jan Bukovský dnes na dotaz ČTK uvedl, že rozhodnutí úřadu odloží výstavbu komory přibližně o dva roky.

Ze závěrů zjišťovacího řízení krajského úřadu vyplývá, že uznal některé připomínky ekologů, s nimiž se tedy ŘVC musí v dokumentaci vypořádat. Požaduje, aby ŘVC rozpracoval kapitoly týkající se úpravy Širokého potoka a jeho zaústění do Moravy nebo zajištění migrace vodních živočichů na řece Moravě a do Mojeny a Širokého potoka. Dále je podle úřadu nutné vyhodnotit i vlivy plavební komory a úpravy řeky Moravy na faunu a flóru. Investor se podle něj má zaměřit i na problematiku světelného smogu nebo minimalizaci vlivu stavby na povodňové průtoky, chce též hlukovou studii.

„Pokud se v Bělově již postavil jez a malá vodní elektrárna a nyní to má být plavení komora, tak je zásadní, aby byla konečně zajištěna i efektivní propustnost řeky Moravy, Širokého potoka a Mojeny pro vodní živočichy, hlavně pro ryby. Je také nutné vytvořit lepší vtok Širokého potoka do Moravy,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Požadavky na vybudování rybího přechodu na jezu Bělov a migračního zprůchodnění Širokého potoka jsou však podle Bukovského v rámci projektu nerealizovatelné. „Tato nerealizovatelnost byla odbornými posudky opakovaně doložena již v předchozím územním řízení navazujícím na proces EIA a orgány ochrany přírody tyto závěry odborně odsouhlasily,“ uvedl Bukovský.

Podrobné posouzení EIA podle něj odloží výstavbu komory přibližně o dva roky a bude znamenat další výdaje, orientačně asi tři miliony korun. Budování komory za 292 milionů korun chtělo ŘVC zahájit koncem roku 2022, s dokončením počítalo v roce 2025. Nové odborné posudky přitom podle Bukovského znovu potvrdí, že rybí přechod ani migrační zprůchodnění potoka v rámci projektu udělat nelze. „Jedná se tak o zcela zbytečné odložení realizace projektu a vynaložení dalších veřejných prostředků, které nic nepřinese,“ doplnil Bukovský.

Stavba stanovisko EIA získala už v prosinci 2010. Podle Patrika je logické, aby se celý proces EIA zopakoval, pokud se projekt po deseti letech změnil. ŘVC si totiž platnost závazného stanoviska EIA z roku 2015 podle ekologů již nenechalo prodloužit. Bukovský odmítl, že by ŘVC nechalo stanovisko EIA propadnout. Podle něj řešilo právě znění závazného stanoviska s nerealizovatelnými podmínkami, které bylo naposledy vydáno v dubnu 2017. „Díky platné legislativě ale není cesta, jak jinak nerealizovatelné podmínky ze závazného stanoviska vyřadit, a proto se musel proces EIA opakovat. Věřili jsme, že proběhne efektivně a rychle, což se ale nestalo,“ uvedl Bukovský.

Bělovský jez turisticky vyhledávaný Baťův kanál rozděluje. Od propojení do Kroměříže si ŘVC slibuje zvýšení atraktivity kanálu, který částečně vede korytem Moravy a od Otrokovic do slovenské Skalice je dlouhý 53,8 kilometru. Plavebními komorami na Baťově kanále letos podle Povodí Moravy proplulo 3804 lodí, na jejichž palubě se plavilo 17.527 lidí.

Zdroj : ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl stížnost společnosti Autobusová Doprava Louny na tendr na zajištění autobusové dopravy na jihu Čech. Jihočeský kraj tak může podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem, rozhodnutí je pravomocné. Úřad jej zveřejnil na svých internetových stránkách. Odcházející hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) už přenechá podpis smlouvy s dodavatelem novému vedení kraje.

„Je to každopádně příjemná zpráva,“ řekla Stráská na dotaz ČTK. Dodala, že podpis smlouvy už ale končící vedení kraje nechá nové krajské radě. „Je na ní, jak bude postupovat,“ poznamenala.

Tendr na zajištění veřejné linkové osobní dopravy na území kraje měl mít hodnotu přibližně 4,5 miliardy korun bez DPH. Autobusová Doprava Louny (ADL) napadla u antimonopolního úřadu zadávací podmínky tendru, podle ní je Jihočeský kraj jako zadavatel vymezil nepřiměřeně, diskriminačně a netransparentně. ÚOHS proto Jihočeskému kraji předběžným opatřením zakázal uzavřít smlouvu s vítězem tendru, dokud jeho podmínky neposoudí.

ÚOHS už v první instanci námitky ADL odmítl, firma proti jeho rozhodnutí podala rozklad. V něm předseda úřadu Petr Rafaj rozhodnutí první instance potvrdil, rozhodnutí je tak pravomocné. Zároveň pominul zákaz uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu.

Soutěž vyhlásil Jihočeský kraj loni v červnu, opravy v tendru byly zveřejňovány do letošního března. V květnu krajský úřad odmítl námitky ADL, která se následně obrátila na ÚOHS.

ÚOHS podmínky tendru posoudil, ale nedospěl k názoru, že by byly stanovené v rozporu se zákonem. To ve druhé instanci potvrdil i předseda Rafaj. „Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí,“ uvedl v rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí se může kterákoliv ze stran bránit žalobou u Krajského soudu v Brně. O možnost podepsat s vítězem tendru smlouvu ale ani v takovém případě Jihočeský kraj nepřijde.

Zdroj : ČTK