Domů Blog Strana 830

Stát letos zmodernizuje 142 přejezdů, investice bude dál zvyšovat

[quote]Správa železnic bude zvyšovat investice do zabezpečení železničních přejezdů. Letos zmodernizuje 142 křížení za 1,36 miliardy korun, v příštím roce pak investice zvýší na 1,5 miliardy Kč, za které se zrekonstruuje 170 přejezdů. Správa zároveň v příštích sedmi letech plánuje úplné zrušení 13 přejezdů na koridorech. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Na českých železnicích je 7789 železničních přejezdů, ročně se na nich v průměru stane kolem 160 střetů.[/quote]

Na konci loňského roku byly výstražná světla nebo závory na celkem 4167 přejezdech, na zbylých kříženích byly pouze kříže.

„Schválení dalších prostředků pro naši organizaci nám mimo jiné umožní urychlit přípravu investičních akcí, které mají za cíl vyšší zabezpečení mnoha desítek přejezdů,“ uvedl Svoboda. Letos se tak oproti loňsku, kdy bylo zrekonstruováno 130 křížení, zvýší investice do přejezdů o čtvrt miliardy.

Správa železnic podle Svobody prioritně zabezpečuje přejezdy, které vyhodnotila jako rizikové. Vychází přitom i ze statistik střetů aut s vlaky. Jde především o doplnění výstražných světel, instalaci závor a nově také o technologii kompozitových břeven s LED diodami.

Během letošního roku tak podle správy bude 52 přejezdů doplněno o závory, dalších 70 pak výstražnými světly. Ve 49 případech stát nainstaluje LED osvětlení závor a na 14 místech pak doplní inteligentní kamery pro zaznamenávání přestupků.

Svoboda připomněl, že nedávno byla schválena novela zákona, která usnadňuje rušení přejezdů. Správa proto plánuje od roku 2021 do roku 2027 zrušení 13 křížení na koridorových tratích, což by mělo stát zhruba 3,6 miliardy korun. Nahradí je podjezdy nebo nadjezdy. Přejezd zmizí například na silnici u stanice Studénka, kde v roce 2015 při střetu vlaku s kamionem zemřeli tři lidé. Správa na tomto místě nyní zavádí závory s upraveným sklápěním, v roce 2022 pak na místě vznikne silniční podjezd, který přejezd úplně nahradí. Vedle toho správa bez náhrady ruší i další přejezdy.

Správa se chce v souvislosti s bezpečností na přejezdech věnovat také preventivním akcím. Vytváří proto například vzdělávací videa, na kterých spolupracuje i s uživateli sociálních sítí.

Od roku 2010 zemřelo na přejezdech při střetech automobilů s vlaky 378 lidí. Hmotné škody se vyšplhaly k 980 milionům korun.

 

Zdroj : ČTK

V Plzni začala oficiálně dostavba západního okruhu za 1,8 mld. Kč

[quote]V Plzni dnes oficiálně začala dostavba 3,5 kilometru dlouhého západního okruhu města. Stavba za 1,79 miliardy korun bez DPH naváže na první etapu obchvatu dokončenou před více než pěti lety. Nová dvouproudá silnice, jejíž součástí je mimo jiné most a více než kilometrová estakáda nad nivou řeky Mže, je největší stavbou v historii Plzeňského kraje. Řidiči by po ní měli jezdit za tři roky, řekla při zahájení stavby Marcela Krejsová (ODS), krajská statutární náměstkyně, která je po odvolání hejtmana Josefa Bernarda nejvyšší představitelkou kraje.[/quote]

Obchvat od Křimické po Karlovarskou třídu, na nějž dá EU 1,54 miliardy korun z programu IROP, odvede část tranzitní dopravy z přetížených tepen procházejících centrem Plzně – Klatovské a Karlovarské třídy. „Bez dotace EU bychom nebyli schopni tak obrovskou akci jako kraj realizovat,“ řekla Krejsová. Dotace je podle ní dosud nejvyšší, jakou IROP v ČR udělil. Až bude celý téměř šestikilometrový okruh hotový, propojí hlavní tahy silnic I/26 na Domažlice a I/20 na Karlovy Vary, spojí plzeňské Severní Předměstí, kde žije 50.000 obyvatel, s průmyslovou, obchodní a univerzitní zónou Borská pole. Zatížení se odhaduje až na 20.000 aut denně. Nejzazší termín pro dokončení stavby je únor 2023.

„Je to jednoznačně největší stavba Plzeňského kraje a zároveň největší stavba všech krajů do této doby. Protože běžně takovéto stavby investuje státní podnik Ředitelství silnic a dálnic. Tady je to naprostá výjimka, že hlavním investorem je krajská správa a údržba silnic (SÚS),“ řekl ČTK hejtmanův náměstek odpovědný za dopravu Pavel Čížek (STAN).

Úsek měří 3456 metrů a zahrnuje několik stavebních objektů – zejména je to estakáda přiléhající k dokončené první etapě. „To bude zhruba 1200 metrů dlouhá mostní stavba. Ve výšce 6,5 až osm metrů bude vozovka na pilířích překonávat záplavové území řeky Mže. Pak bude následovat část, která bude zářezem mířit do kopce na Sylván a končit velkou okružní křižovatkou u hasičské stanice. Jsou tam mosty i biokoridory na přechod zvířat, sjezd do městské části Radčice,“ popsal ředitel krajské SÚS Miroslav Doležal.

Smlouvu s firmami Berger Bohemia a Metrostav, které vyhrály tendr, kraj podepsal na konci dubna a od té doby jim plyne lhůta výstavby 34 měsíců. Zatím v trase vyklidily staveniště, mimo jiné odstranily některé objekty. „Náš cíl je předávat hotové části dříve a celou stavbu dokončit do konce roku 2022,“ uvedl ředitel plzeňské firmy Berger Bohemia Zdeněk Pilík.

Další stovky milionů korun dá na okruh město Plzeň, hlavně na kanalizační sběrač na Roudné, sjezdy z okruhu a retenční nádrž Vinice, jejíž stavba za 130 milionů začala v červnu. Magistrát rovněž vykupoval pozemky pod strategickou stavbou.

 

Zdroj : ČTK

Česko je nejvhodnější destinací pro výrobu v Evropě. Je také ve výborné pozici pro post-koronavirový restart.

[quote]I letos zaujala Česká republika pozici v první desítce zemí z celého světa, jejichž žebříček každoročně sestavuje realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika. Od roku 2016, kdy byla ČR do žebříčku poprvé zahrnuta, se tak pravidelně řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi a i v tomto parametru Česko uspělo. [/quote]

 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „To, že se Česká republika dlouhodobě drží mezi zeměmi vhodnými pro výrobní sektor, je pro naši ekonomiku pozitivní zpráva. Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, zdejší vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu.“

 

V Evropě jsme jedničkou, ve světě patříme ke špičce

V rámci Evropy je Česko letos stejně jako loni nejlépe hodnocenou zemí z pohledu základního hodnocení, které přikládá stejnou váhu provozním podmínkám a nákladové konkurenceschopnosti země. V první pětce jsme z Evropy jedinou zemí a řadíme se po bok špičkových výrobních destinací, jakými jsou Čína, USA a Indie, které letos i loni zaujaly první tři pozice. Kanada si udržela pátou příčku, letos za Českou republikou.

 

Tabulka 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní hodnocení

Pořadí Země
1 Čína
2 USA
3 Indie
4 Česká republika
5 Kanada

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Graf 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní scénář

Graf 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní scénář

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Velmi pozitivní je také umístění ČR v žebříčku hodnotícím rizika: letos zaujala sedmé místo (loni čtvrté), z Evropy ji předčilo jen Německo na čtvrtém místě. Opět se tak řadíme ke špičkovým destinacím a umisťujeme se výše než třeba Švédsko, Rakousko či Spojené Království.

 

Graf 2: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení rizik

Graf 2: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení rizik

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Česko pro globální firmy, které zvažují, kam umístit výrobu, představuje ideální zemi především díky vhodné kombinaci klíčových parametrů. V otázce efektivity nákladů ho předhánějí levnější asijské země, kterých je v první desítce hned osm, v otázce rizika třeba stabilnější USA či Německo. Pokud ale veškeré aspekty vyhodnotíme a zvážíme, nabízí Česko výrobcům skutečně optimální podmínky.“

Zotavení z krize: jsme připraveni

Vedle obvykle posuzovaných kritérií se hodnocení letos zaměřilo i na schopnost zotavení z koronavirové krize, opětovného restartu. Česko se umístilo velmi dobře: ve druhé čtvrtině nejlépe způsobilých zemí. Zařadilo se tak po bok Kanady či USA nebo z Evropy Rakouska, Spojeného království a Švédska. Blízké Polsko či Maďarsko naopak takové úrovně schopnosti znovuzotavení nedosáhly: jsou až ve třetí čtvrtině.

 

Graf 3: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení schopnosti zotavení

Graf 3: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení schopnosti zotavení

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Ukazuje se, že kroky podniknuté v rámci karanténních opatření měly smysl, naše země reagovala rychle, a je tak nyní schopna lépe a dříve začít opět fungovat i ve výrobním sektoru. Můžeme tak být mezi prvními zeměmi, které výrobu zase obnovují v maximálním možném rozsahu, a brzy se znovu zapojit do světové ekonomiky.“

 

Cesty ke zvýšení odolnosti vůči příštím krizím

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Ekonomická aktivita byla krizí samozřejmě narušena a data, která máme k dispozici, nám ukazují klady i zápory globálního propojení napříč zeměmi. Logickým řešením problémů by se mohl zdát reshoring neboli návrat výroby do původních zemí, nicméně v širším měřítku není reálný a v nejbližší době ho neočekávám. Pro zvýšení své odolnosti pro případ další vlny pandemie a karanténních opatření se výrobci zaměřují spíše na to, jak zajistit fungování dodavatelského řetězce, aby nebyly přerušeny dodávky materiálu či součástek.”

 

Kroky, které výrobci nejpravděpodobněji podniknou ve snaze lépe zvládnout případnou další krizi:

  • Okamžitě či v krátkodobém horizontu: větší zásoby produktů a součástek
  • Ve střednědobém horizontu: diverzifikace zdrojů součástek, s důrazem na ty lokální nebo blízké
  • V dlouhodobém horizontu: v některých sektorech reshoring, vzájemné přiblížení výroben a zdrojů součástek, restrukturalizace dodavatelského řetězce, jež opět umožní řízení zásob způsobem just-in-time

 

Ferdinand Hlobil: „Firmy nyní hledají cesty, jak snížit závislost na asijských zemích, a pracují na nových strategiích řešení. Aktuálně ale jen pár z nich uvažuje o možnosti přesunu výroby do Evropy. Pokud k němu v nějaké míře dojde, Česká republika je díky vhodným podmínkám, které koronavirová krize příliš nezměnila, v dobré pozici stát se cílem těchto snah.“

 

O průzkumu

Žebříček Manufacturing Risk Index společnosti Cushman & Wakefield posuzuje každou zemi podle 20 proměnných, z nichž vycházejí tři vážené žebříčky hodnotící podmínky, náklady a rizika pro výrobu. Zdrojová data žebříčku pocházejí z řady spolehlivých zdrojů, jako je Světová banka, UNCTAD či Oxford Economics.

 

Souhrnný report s výsledky průzkumu a grafy ZDE >>

 

Zdroj: Cushman & Wakefield

COVID Plus: Rozčarování speditérů

[quote]Nejrůznější formy státní pomoci firmám zasaženým zákazy a opatřeními vyvolanými českou vládou se oboru zasílatelství a logistiky bohužel vyhnuly. První a bohužel asi jediný účinný program Antivirus (podporující refundací části mzdy pracovníkům nuceně odstaveným doma kvůli protiepidemickým zákazům) nemusel být zasílateli využit, protože – a zcela logicky – se sektor dopravy stal v té době naprosto klíčovým pro zásobování státu jak běžnými denními potřebami, tak zdravotnickými ochrannými prostředky a pomůckami. Většina firem proto v té době hlásila minimálně stabilní objem přeprav a vyhlížela s nejistotou spíše do delší budoucnosti. Jistou pomocí mohla být podpora rodičů při ošetřování člena domácnosti (dětí mimo školu), ale tento program byl vysoce individuální a ve firemních hlášeních není uveden.[/quote]

Další programy Covid I, II a Plus (rozšířený o oblast dopravy a cestovního ruchu) jsou pro náš sektor čistým zklamáním. Nejen že přicházejí poměrně pozdě a jejich administrace je více než složitá, registrujeme především malou ochotu úvěrujících bank pouštět peníze do firem podnikajících v dopravě. Na vině bude zřejmě nízká zisková marže našich firem a silná volatilita výkonů v závislosti na vývoji světového obchodu, ale příslovečný pes může být zakopán i v definici programu samotného. V našem oboru je velmi málo firem s více než 250 zaměstnanci, které musí navíc spoléhat pouze na vlastní, domácí zdroje. Takto velké firmy jsou vždy součástí nadnárodních koncernů, které se o svoje „děti“ eventuálně postarají. A čistě čeští zasílatelé jsou příliš malí na to, aby na tuto pomoc dosáhli. Mnohem větší a ze strany státu zcela nepokryté riziko navíc hrozí našim firmám z titulu druhotné platební neschopnosti (oddalováním úhrad za služby ze strany zákazníků), které by bylo možno řešit i silnějším vynucováním existujících zákonných lhůt. To je však bohužel oblast, ve které stát zatím na svoji regulační úlohu zcela rezignoval.

 

Dr. Petr Rožek, výkonný ředitel
Svaz spedice a logistiky ČR, z.s.

Vláda je neutrální k návrhu na bezpečné předjíždění cyklistů

[quote]Vláda poslala do Sněmovny s neutrálním stanoviskem návrh zákona zajišťující mimo jiné bezpečnější předjíždění cyklistů. Na tiskové konferenci to řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Podle novely, kterou předložil poslanec ČSSD Petr Dolínek by řidiči směli předjíždět cyklisty s bočním odstupem nejméně 1,5 metru. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že z principu dává návrh smysl, je potřeba ale vyřešit některé problémy. Podle Benešové byli ne všechny návrhy Dolínka realizovatelné.[/quote]

Povinnost, aby řidiči objížděli cyklisty s odstupem alespoň 1,5 metru, by podle Havlíčka mohla hrát roli z psychologického hlediska. Některé záležitosti jsou ale podle něj stále nedomyšlené. Zmínil například otázku toho, zda by řidiči mohli při objíždění cyklistů na úzkých silnicích přejet plnou čáru.

Podle návrhu vládního stanoviska, které bylo zveřejněno ještě před jednáním na vládním webu, je vymahatelnost odstupu nejméně 1,5 metru v praxi obtížná, neboť jeho dodržování je v silničním provozu velmi těžko kontrolovatelné. Ani navrhovaná minimální vzdálenost 1,5 metru nemusí být ve všech případech dostatečná, protože při předjíždění je třeba zohlednit i další faktory jako například rychlost jízdy přejíždějícího vozidla i cyklisty nebo meteorologické vlivy jako déšť nebo poryvy větru.

Dolínkův návrh také prolamuje povinnost cyklistů jet v jízdním pruhu pro cyklisty, vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty nebo například na stezce pro cyklisty, pokud jsou zřízeny. Ministerstvo dopravy pak ve svém stanovisku označuje za zcela nevhodné z hlediska bezpečnosti, aby měl cyklista možnost výběru, jestli pojede po stezce, nebo po pozemní komunikaci společně s motorovými vozidly.

Další částí Dolínkova návrhu je obnovení povinnosti zaměstnavatelů zajistit přístřešek nebo jinou úschovu na kola. Poslanec uvádí, že až do konce roku 2006 měl zaměstnavatel povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět. Netýkalo se to ale aut. Současný zákoník práce podle něj zapomněl na to, že obvyklým dopravním prostředkem může být i kolo. Náklady na straně zaměstnavatelů podle něj budou nulové nebo zanedbatelné.

Vláda ale podotýká, že navrhovaná úprava vůbec neřeší otázku odpovědnosti za škodu způsobenou na uschovaném jízdním kole. Poukazuje na to, že zaměstnavatel má povinnost hradit škodu na odložených věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném. V případě nově navrhované povinnosti však vůbec není zřejmé, zda a za jakých podmínek by zaměstnavatel za případnou škodu odpovídal, uvedli vládní legislativci. Ministerstvo práce vedené Dolínkovou stranickou kolegyní Janou Maláčovou v připomínkovém řízení navíc uvedlo, že prostory zaměstnavatele, jako jsou kanceláře nebo dílny, by navíc neměly sloužit jako úschovny kol mimo jiné z důvodu bezpečnosti práce.

 

Zdroj : ČTK

Šanghaj patří mezi 3 nejvýznamnější logistická centra

[quote]Šanghaj patří mezi 3 nejvýznamnější mezinárodní logistická centra. Podle rozvojového indexu Xinhua-Baltic International Shipping Centre Development Index patří Šanghaj, podle počtu odbavených kontejnerů, kvality optimalizace distribučních systémů a celkového přínosu pro podnikání, mezi tři nejvýznamnější světová logistická centra.[/quote]

Podle indexu, zveřejněného v příloze pro region North Bund periodika Shanghai Saturday, je šanghajský přístav, co do počtu odbavených kontejnerů, již deset let po sobě největším přístavem na světě a spolu s dalšími logistickými uzly v Asii a Tichomoří stále roste jeho logistický význam.

Tento index srovnává rozvoj mezinárodních logistických center ve městech, a to z hlediska podmínek v přístavu, logistických služeb i celkového prostředí a každý rok vyhlašuje deset nejvýznamnějších mezinárodních logistických center. V letošním roce mezi deset nejlepších logistických center patří Singapur, Londýn, Šanghaj, Hongkong, Dubaj, Rotterdam, Hamburk, Atény, New York (New Jersey) a Tokio.

Umístění jednotlivých logistických center v posledních letech naznačuje, že Singapur si udržel první místo, před Londýnem. Na třetí místo postoupila Šanghaj, díky výstavbě a zlepšení hardwarových i softwarových logistických technologií. Atény postoupily na osmé místo díky modernizaci silniční sítě a obchvatu.

Těžiště světové ekonomiky a mezinárodní logistiky se posouvá stále na východ, vzhledem k tomu, že ve srovnání s rokem 2019 celkem 11 asijských měst dosáhlo v tomto žebříčku zlepšení svého postavení, což představuje 61,11 % ze všech asijských logistických center, která byla do indexu zařazena.

Zejména šanghajský přístav zlepšuje své technické hardwarové vybavení a nabízí také průlomové softwarové technologie pro správu dodavatelských uzlů a služby v oblasti integrace logistických služeb. Navíc, v roce 2019 bylo v Šanghaji celkem 629 právních kanceláří, které se zabývají námořní logistikou. V tomto ohledu je Šanghaj na čtvrtém místě na světě. Kromě toho má v Šanghaji pobočku téměř polovina ze 100 nejvýznamnějších kontejnerových firem. Za poslední rok navíc objem pojišťovacích služeb v Šanghaji překročil vůbec poprvé objem pojišťovacích služeb v Hongkongu.

V souvislosti s pandemií COVID-19 index ukazuje, že kontejnerové zásilky se zbožím byly pandemií zasaženy více než lodě, které přepravují suroviny nebo dopravci, kteří přepravují volně ložený náklad.

Ve zprávě se rovněž uvádí, že kontejnerová doprava v Asii, a zejména pak ve východní Asii, se pomalu začíná vzpamatovávat.

Pandemie si vynutila digitální transformaci postupů a systémů pro výměnu dat v přístavech, což by, podle odhadů Mezinárodní asociace přístavů (International Association of Ports and Harbors – IAPH), mohlo pomoci zlepšit optimalizaci zásobování a podpořit růst obchodování do budoucna.

Rozvojový index Xinhua-Baltic International Shipping Centre Development Index poprvé, v roce 2014, sestavily Čínská služba pro hospodářské informace (CEIS – China Economic Information Service) při tiskové kanceláři vládní agentury Sin-chua (Xinhua News Agency) a organizace Baltic Exchange. Od prvního vydání se tento index těší stále větší důvěře doma i v zahraničí.

 

zdroj : ČTK

Co s výletními loděmi, které se nemohou plavit?

[quote]Stovky lidí před několika týdny v Glasgowě kvůli neobvyklé podívané lemovaly břehy řeky Clyde. Luxusní výletní loď plula téměř do srdce města. Azamara Journey uchválila diváky, kteří mezi sebou dodržovali bezpečnou vzdálenost. Tentokrát však na palubě této menší lodi s kapacitou 700 lidí divákům na břehu nikdo nemával, kromě několika desítek členů její posádky. Nakonec to nebyl žádný slavnostní příjezd, byla to plavba pro podporu života lodi, kterou stejně jako další výletní lodě tvrdě zasáhla pandemie. Píše o tom agentura Bloomberg.[/quote]

Od poloviny března vyplulo s cestujícími jen málo ze zhruba 400 výletních lodí, navíc pouze na lokálních trasách. Několik desítek jich vyplulo s cílem vrátit členy posádky do jejich domovů všude po světě. Zbytek jich je v nečinnosti a v dohledné budoucnosti nebudou moci vyplout na žádnou komerční plavbu – v USA se odvětví dohodlo, že nebude vypravovat plavby nejméně do 15. září.

Nečinnost v době pandemie neškodí jen hospodaření vlastníkům lodí. Může být i rozsudkem smrti pro jejich nejnákladnější majetek – samotné lodě. Od mechanických problémů přes nebezpečí hurikánů po regulační překážky, je to obtížná situace, se kterou se toto odvětví nikdy předtím v takovém měřítku nesetkalo.

Výdaje jsou přitom enormní. Například společnost Carnival, jejichž devět značek tvoří největšího provozovatele výletních plateb na světě, v nedávné zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) naznačila, že náklady na lodě a administrativu po odstavení všech jejích lodí dosáhnou za každý měsíc 250 milionů USD (5,9 miliardy Kč). Protože nedokáže předpovědět, kdy se plavby obnoví, bude to dlouhodobá položka v rozvaze firmy, která jen za uplynulé čtvrtletí vykázala ztrátu 4,4 miliardy USD.

Stejně jako u letadel je prvním problémem nalezení místa, kde by bylo možné loď zaparkovat. Kvůli pandemii bylo odstaveno až 16.000 letadel, která musela být zaparkována v suchu, na místech, kde by nekorodovala – od hangáru přes letištní dráhy až po některé pouště. Podobně se i lodě snaží najít místa s nejvhodnějšími podmínkami, kde by se mohly ukrýt před bouří.

V přístavech není dost místa, aby tam lodě mohly kotvit najednou, zvlášť pokud jde o velká plavidla až pro 8800 cestujících a posádku. Méně šťastné lodě neměly jiný výběr, než zakotvit na moři a příležitostně si doplout do nejbližšího přístavu pro zásoby jídla a pro palivo.

Odstavení lodí není snadný proces, zaparkovat je jen první problém. Aby vše zůstalo funkční a zabránilo se nákladným opravám, musí se loď udržovat v provozu. Je to podobné jako s baterií v autě, která může přestat fungovat, pokud se nechá auto příliš dlouho v klidu.

„Moderní výletní lodě nejsou navrženy ani vyrobeny tak, aby šly jen tak vypnout a nechat u mola,“ říká šéfredaktor oborového zpravodajského serveru Cruise Industry News Monty Mathisen. „Mluvíte o obrovském množství strojů, elektřiny a také oceli, které vyžadují údržbu, kontrolu a prevenci.“

Obvykle se mluví o „teplém“ nebo „studeném“ odstavení. Při teplém zůstává většina systémů funkčních. Při studeném je jich více odstaveno, například balastní nádrže, turbíny a převodovky, a také ho doprovázejí další preventivní opatření – utěsní se vnější dveře a okna, matrace se položí na hranu, otevřou se všechny zásuvky a skříně, a také se utěsní koupelnové armatury.

Výhodou teplého odstavení je, že loď se dá rychle znovu uvést do provozu, s hosty může vyplout za několik týdnů. Vyžaduje ale větší údržbu a více personálu, pro velkou loď je to asi 120 lidí, včetně kuchařů a lékařů. Tato strategie má však časové omezení. Podle odborníků je vhodná jen v krátkodobém horizontu, po šesti měsících mohou lodě přijít o některé certifikáty, které jim umožňují legálně plout.

Při studeném odstavení je méně systémů v provozu, stačí tak zhruba 40 členů posádky. Obnovení provozu je však náročnější a nákladnější. Prakticky každý kout lodi je poté potřeba překontrolovat, včetně všech pokojů, uklidit, odvlhčit a některé systémy znovu nainstalovat. Je to výhodné pouze při odstavení lodi trvající mnoho měsíců. Obnovení provozu tak může trvat i měsíce, zvláště pokud je nutné přistoupit k opravám a obnovit některou certifikaci.

Drastičtější možností je loď přivázat a odstavit všechny systémy, kdy zůstane v provozu jen několik nouzových generátorů a loď hlídá několik členů požárního týmu a bezpečnostní služby. V takovém případě ale podle odborníků hrozí postupné zničení potrubí, kabeláže a klimatizačního systému, protože loď je ve slané vodě a na slaném vzduchu, a všechno se tak ničí mnohem rychleji. Po delší době se mohou objevit i další problémy, jako je hniloba.

Nákladná odstávka je zřejmě i důvodem toho, proč společnost Carnival ve své finanční zprávě za druhé čtvrtletí oznámila, že hodlá definitivně odstavit nejméně šest starších lodí. Ty lze případně prodat jiné firmě nebo jako šrot, obvykle za nejvyšší nabídku od kohokoliv. Na vrakoviště zřejmě zamíří i loď Costa Victoria společnosti Costa Cruises, která je stará 24 let. Loď bez vody má totiž menší hodnotu, než je celková hodnota jejích součástek.

Zdroj : ČTK

Do konce roku propadne řidičský průkaz ještě 590.000 řidičů

[quote]Do konce letošního roku propadne řidičský průkaz ještě 590.000 řidičů. Od začátku letošního roku si ho vyměnilo zatím 260.000 motoristů, tedy necelá třetina z celkového počtu řidičů, kterým letos platnost průkazu uplyne. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy. Zároveň upozornilo, že průkazy propadlé během koronavirové krize platí o sedm měsíců déle.[/quote]

V letošním roce propadají zejména průkazy vydané v roce 2010 s dobou platnosti na deset let, případně v roce 2015 na dobu pěti let. Mezi nejvytíženější kraje patří Středočeský, Jihomoravský a Praha.

Výměny průkazů na jaře zkomplikovala koronavirová krize. EU proto v minulých týdnech rozhodla o automatickém prodloužení platnosti dokladů s termínem propadnutí mezi 1. únorem a 31. srpnem. Opatření platí pro řidičské průkazy, osvědčení o technické způsobilosti vozidel a další dopravní doklady.

Platnost řidičských průkazů, osvědčení o technické způsobilosti vozidel a další dopravní doklady, jejichž platnost vypršela mezi letošním únorem a srpnem, se prodlouží o sedm měsíců.

Řidiči o výměnu mohou požádat nejdříve tři měsíce před skončením platnosti svého dokladu. K výměně je nutné donést platný doklad totožnosti a stávající řidičský průkaz. Výměnu řidičského průkazu provádějí všechny úřady s rozšířenou působností bez ohledu na místo trvalého bydliště žadatele. Standardní výměna je zdarma, v případě žádosti o vydání dokladu do pěti dnů motoristé zaplatí 700 korun.

Ministerstvo také upozornilo, že za jízdu s propadlým řidičským průkazem hrozí pokuty. V případě řešení přestupku na místě jsou sankce do 2000 korun, ve správním řízení hrozí až 2500 korun.

 

Zdroj : ČTK

Stát plánuje podpůrný program pro letecké výrobce za miliardu Kč

LET Aircraft Industries operated Let L-410NG (reg. OK-NGA, cn 152820/2820) at ILA Berlin Air Show 2016.

[quote]Stát spolu s podnikateli připravuje speciální formu pomoci pro tuzemský letecký průmysl. Na podzim za využití evropských fondů zřejmě vypíše podpůrný program pro projekty z leteckého výzkumu s rozpočtem až miliarda korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Český letecký průmysl loni exportoval produkty za 16,5 miliardy korun, za posledních sedm let se objem leteckého vývozu zdvojnásobil.[/quote]

„Po plošné podpoře podnikatelů se zaměřujeme na konkrétní podpůrná opatření pro jednotlivá odvětví. Letecký a kosmický průmysl řadíme mezi výstavní obory domácí průmyslové základny, intenzivně tak řešíme, jak zabránit propouštění, udržet kontinuitu vývoje a domácí výrobce na světové scéně,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Letecký průmysl patří mezi silně zasažené oblasti během koronavirové krize. Stát proto chce pro pomoc výrobcům využít peníze z evropských fondů. MPO v současnosti jedná s Evropskou komisí o zvýhodněných podmínkách dotací pro letecký průmysl. Na podzim by mělo vypsat program pro podporu leteckých projektů. Vložit do něj plánuje až miliardu korun.

Letečtí výrobci se podle Asociace leteckých a kosmických výrobců bez pomoci státu neobejdou. „Potřebujeme zachovat vyváženou kombinaci firem dodávajících pro velké národní i globální hráče a společností, které se zaměřují na výrobu vlastních letadel,“ podotkl prezident asociace a šéf Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josef Kašpar. Česko podle něj patří mezi devět zemí světa, které jsou schopné kompletně vyvinout a vyrobit letadlo na vlastním území.

Většina produkce domácích leteckých výrobců míří do zahraničí, v průměru letecké firmy vyvážejí až do 30 zemí světa. Letecký export přitom za poslední dekádu rostl o desítky procent ročně. „Za posledních sedm let se objem leteckého vývozu zdvojnásobil,“ uvedla náměstkyně MPO Martina Tauberová. Mezi klíčové vývozní destinace patří Francie, Německo, Velká Británie, USA, Jižní Amerika, Blízký východ či Rusko. Největšími odběrateli jsou většinou zahraniční vlády, armády nebo státní firmy.

V současné době proto Asociace leteckých a kosmických výrobců průzkum mezi leteckými výrobci, který by měl pomoci s nastavením připravovaného dotačního programu.

 

Zdroj : ČTK

Varnsdorf nepostupoval podle zákona při provozu radarů, řekl soud

[quote]Město Varnsdorf nepostupovalo při pronájmu radarů soukromé firmě podle zákona. Usnesení rady města, na něž navázalo uzavření nájemní smlouvy na radary na měření rychlosti, jsou nezákonná a Krajský soud v Ústí nad Labem je dnešním rozhodnutím zrušil. Město kritizovanou smlouvu s firmou Water Solar Technology (WTS) provozující radary koncem loňského roku vypovědělo. Firma dostávala za naměření překročené rychlosti odměnu. V souvislosti s pronájmem radarů policie obvinila pět lidí včetně bývalého starosty Stanislava Horáčka.[/quote]

Rozsudek nabude právní moci momentem doručení. Proti němu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Žalobu na město podalo ministerstvo vnitra, které napadlo dvě usnesení rady z března 2019. Na jejich základě podepsala radnice v pořadí třetí smlouvu se společností Water Solar technology. Firma dostávala odměnu za každé naměřené překročení rychlosti.

Usnesení jsou podle soudu v rozporu se zákonem a judikaturou Nejvyššího správního soudu (NSS). „Pokud provádí radarové měření soukromá osoba, je vyloučeno, aby tato osoba jakkoliv participovala finančně na výsledcích radarového měření a zároveň je vyloučeno, aby mohla spravovat i ten systém radarového měření,“ uvedla soudkyně Markéta Lehká.

Policie už dříve uvedla, že firma WTS neoprávněně získala 23,4 milionu korun z provozu radarů. Podle soudkyně není vyloučeno, že bude město muset vracet peníze za pokuty. „Ale to nebylo předmětem dnešního jednání,“ uvedla Lehká.

Bývalé vedení radnice kritiku odmítalo. Tvrdilo, že město protiprávně nepostupuje a uzavřené smlouvy jsou v souladu se zákonem. Zakázku poprvé vyhrála společnost WTS v roce 2017 a zvítězila i v opakované soutěži.

Současné vedení města se sejde začátkem příštího týdne a bude situaci řešit s právníkem. ČTK to řekl mluvčí radnice Tomáš Secký. Spokojena s dnešním rozhodnutím je zastupitelka Lenka Lanková (Republika pro Varnsdorf), která podávala žádost o prošetření věci na policii. „Mě to (dnešní rozhodnutí soudu) vlilo i slzy do očí,“ řekla novinářům. Občané města pokuty podle ní zpočátku platili a peníze chodili zejména od obyvatel sousedního Německa.

Vyšetřování případu pronájmu radarů zatím neskončilo. Dozorující státní zástupce Jan Veselý ČTK řekl, že se nyní čeká zejména na výsledky podaných žádostí o právní pomoc v cizině. Stíháno je stále pět osob, vedle Horáčka také bývalý místostarosta Josef Hambálek, jako právnická osoba firma WST, její jednatel Miloš Schubert a další člověk. „Je potřeba všechno bez chyb dotáhnout do konce. Věřím, že následný soud zohlední dnešní rozhodnutí,“ uvedla Lanková.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář