Vládní koalice ve Sněmovně i přes nesouhlas opozice prosadila roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním zřizovaných krajských stavebních úřadů, s nimiž počítá nový stavební zákon z loňského roku. Podle tohoto zákona měly začít fungovat v polovině příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Vládní koalice připravuje věcnou novelu stavebního zákona, která právě vznik Nejvyššího stavebního úřadu ruší a část stavebních úřadů pod obcemi zachovává. O vládním návrhu na odklad účinnosti ale musí ještě rozhodnout i Senát a musí ho podepsat prezident. Celou sněmovní debatu o odkladu provázely spory vládní koalice s opozicí, která je proti odkladu.

Schválená novela počítá s tím, že podle plánu od poloviny příštího roku začne fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. O půl roku na 1. ledna 2024 se také na návrh sněmovního výboru pro veřejnou správu odkládá digitalizace stavebního řízení.

Opoziční hnutí ANO, které ve vládě v minulém období tento zákon předkládalo, s ročním odkladem nesouhlasí. Jeho poslanci spolu s poslanci SPD hlasovali proti odkladu, vládní poslanci ho naopak podpořili. Bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější zpravodajka k vládní předloze Klára Dostálová (za ANO), která v minulém období zákon překládala, nyní neúspěšně navrhovala odklad zamítnout, nebo alespoň vrátit předlohu k novému projednání.

Vládní koalice ale svůj návrh hájí. „Zabráníme kolapsu stavebního řízení v České republice,“ řekl novinářům ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Zachováme jeden úřad, jedno razítko,“ ujistil. „Dneska jsme zachránili stavební úřady ve městech a obcích,“ řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Dodal, že nevznikne „megalomanský“ stavební úřad, který bude od lidí naopak vzdálený.

Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Sněmovna ho schválila loni v létě přes nesouhlas Senátu, který ho vetoval. Tehdejší vláda si od něj slibovala hlavně rychlejší stavební řízení díky dodržování stanovených lhůt. Zákon převedl všechny dosavadní stavební úřady od obcí pod stát a vytvořil státní stavební správu. Nynější koaliční politici ještě v minulém období v opozici nový stavební zákon kritizovali. Podle nich způsobí rozvrat stavebního řízení a vzdálí stavební úřady občanům. Dostálová s tím nesouhlasí a poukazuje na to, že územní pracoviště by zůstala tam, kde jsou nyní.

Bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) argumentoval například tím, že pokud začne platit odklad účinnosti, budou se stavět celostátní železnice podle nového stavebního zákona, zatímco regionální tratě a drobné železniční stavby se budou řídit jinými zákonem. Dostálová popsala, že například dálnice se budou stavět podle nové úpravy, ale silnice první třídy podle dosavadního zákona. Opět vyzdvihovala předností nové právní úpravy, kterou se vláda snaží odložit, jako je například jednotné metodické vedení stavebních úřadů a konec různých přístupů různých úřadů. Opakovaně argumentovala i tím, že úředníci budou zastupitelní. Proti vládní novele se dnes vyslovil i poslanec SPD Jan Hrnčíř. Uvedl mimo jiné, že radnice mají nyní kontrolu nad tím, jak se o stavbách rozhoduje a tento nedostatek nezávislosti úřadů podle něj tak přetrvá.

Dostálová poukázala na to, že se odklad nedotýká souvisejících zákonů. Jako příklad uvedla, od 1. července příštího roku má jít žadatel o vodoprávní povolení na Nejvyšší stavební úřad, ale ten ještě nebude existovat. Výkladově se to podle ní vyřešit nedá. Dodala, že kdyby nový stavební zákon vstoupil v účinnost, bylo by zapotřebí asi 4000 až 5000 úředníků místo nynějších zhruba 13.000.

Věcná novela nového stavebního zákona ministerstva pro místní rozvoj Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízená nová soustava krajských stavebních úřadů ruší, protože tvrdí, že bylo to bylo zbytečně drahé a nepraktické. Kromě jiného zachovává část stavebních úřadů pod obcemi. Zůstat by mělo 371 stavebních úřadů, s maximální dojezdovou vzdáleností do 35 km, místo současných zhruba 700. „Nový stavební zákon minulé vlády totiž rušil kompletně všechny obecní stavební úřady. Zůstalo by jen 14 krajských státních stavebních úřadů, které by si mohly zřizovat maximálně pobočky a to jen na základě libovůle ředitele (krajského) úřadu. Naše novela stavebního zákona tedy úřady neruší, ale naopak zachraňuje,“ uvedl Bartoš.

Ministerstvo předpokládá, že vládě předloží novelu do konce června. Bartoš připravuje na druhou polovinu roku i úpravu týkající se územního plánování. Sněmovna by mohla novelu začít projednávat na podzim. V balíku s novelou stavebního zákona by se měl projednávat i zákon ministerstva životního prostředí (MŽP) o jednotném environmentálním stanovisku (JES). Ten má sloučit potřebná povolení z oblasti životního prostředí do jednotného výstupu.

Sněmovna: Zákon proti zneužití tržní síly dosáhne i na menší firmy

Působnost zákona o významné tržní síle a jejím zneužití se zřejmě rozšíří i na menší podniky než dosud a rozšíří se i seznam nekalých praktik, které tento zákon bude postihovat. Nově mají mít významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO na třetí pokus podpořila Sněmovna.

Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Novelu nyní posoudí sněmovní zemědělský výbor. Navrhované změny vycházejí z evropské směrnice o nekalých praktikách.

Ze zákona by tak podle vládního návrhu mělo zmizet dosavadní ustanovení, které definuje významnou tržní sílu. Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se má nově podle vládního návrhu posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.

Nové vymezení okruhu dotčených subjektů vychází z textu směrnice o nekalých praktikách, řekl již dříve před poslanci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákon o významné tržní síle podle něj nyní dopadá na malé množství odběratelů. Lhůta pro převzetí evropské směrnice uplynula loni 1. května a Evropská komise proto již kvůli tomu zahájila s českou stranou řízení.

Vláda navrhovala, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby ANO a SPD. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová to zdůvodnila potřebou podrobné diskuse ve výborech.

Poslanec ANO Karel Tureček již při předchozím projednávání řekl, že pokud novela zákona projde v navrhovaném znění, nepochybně zhorší postavení firem působících v zemědělském a potravinářském řetězci. Původně navrhl vrátit zákon předkladatelům k dopracování. Dnes ale svůj návrh stáhl. SPD chce podávat pozměňovací návrh směřující k navýšení podílu českých dodavatelů a vyšší ochrany tuzemských firem.

Nekalou praktikou bude hlavně sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele. Mezi tyto praktiky má také patřit neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele odběratelem s významnou tržní silou.

Návrh zákona podle ministerstva zemědělství zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009. Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.

Cílem evropské směrnice je podle ministerstev zemědělství a průmyslu a obchodu, které společně kabinetu návrh novely předložily, co nejvyšší sjednocení předpisů členských států týkajících se nekalých obchodních praktik v zemědělském a potravinovém řetězci.

Sněmovna schválila povinné audity bezpečnosti silnic a dálnic

Vlastníci zákonem stanovených pozemních komunikací patrně budou muset každých pět let zajistit posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. Novelu zákona, která jim tuto povinnost uloží, dnes přijala Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Novela zpřísňuje podmínky pro kontrolu bezpečnosti dálnic, silnic I. třídy a dalších vybraných silnic.

Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti budou kromě komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice první třídy vlastněné státem a dále úseky silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů, pokud jsou zcela nebo jen zčásti financované z EU. U rizikových úseků pak budou následovat podrobné prohlídky s návrhy vyššího zabezpečení. Větší kontrola by měla fungovat také při projektování a stavbě dálnic a silnic.

První posouzení komunikací se má uskutečnit v roce 2024 a opakovat každých pět let. Česká strana zvolila tuto nejdelší možnou lhůtu, kterou umožňuje evropský předpis, a to kvůli náročnosti posouzení, uvádí důvodová zpráva. Posuzování se má zaměřit na rizika nehod a na závažnost jejich dopadů.

Změny v zákoně by měly zlepšit identifikaci rizikových míst na dálnicích a silnicích. Jednotlivé úseky by měly být následně rozděleny na části s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Ministerstvo dopravy bude vést jejich souhrnný seznam. U rizikových úseků budou muset úřady provést podrobné prohlídky a podle nich nastavit opatření ke zvýšení bezpečnosti. Další novinkou bude institut prvotního hodnocení záměru, který bude předcházet auditům bezpečnosti dálnic a silnic a jednotlivým postupům podle stavebního zákona.

Zpřísnění podmínek pro posuzování bezpečnosti vychází z evropské směrnice. Dosud tyto podmínky platily pouze pro strategické úseky, které patří do tzv. transevropské dopravní sítě. Nyní se to rozšíří na všechny dálnice, silnice první třídy a také mimoměstské úseky ostatních silnic, které financovala EU.

Předloha také ruší povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickou palubní jednotkou pro placení elektronického mýtného.

Na návrh hospodářského výboru poslanci usnadnili převoz takových pracovních strojů, jejichž rozměry nebo hmotnost překračují hodnoty stanovené zákonem a které slouží pro opravy silnic. V současné době potřebují tyto stroje pro přepravu na speciálních vozidlech individuální povolení. Nově už by plošně mělo podmínky stanovit ministerstvo dopravy. Dopravcům by to mělo ulevit od administrativy spojené s podáváním žádostí o tato povolení. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za významnou úlevu.