[quote]Podle údajů Eurostatu z 15.9. hodinové náklady na pracovní sílu vzrostly v eurozóně o 1,8 % a v EU28 o 2,2 %; ve druhém čtvrtletí roku 2017 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku se zvýšily o 1,4 % a 1,6 %.[/quote]
Dvě hlavní složky mzdových nákladů jsou mzdy a platy a nemzdové náklady. V eurozóně vzrostly ve druhém čtvrtletí roku 2017 mzdy a platy za hodinu práce oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku o 2,0 % a nemzdové složky o 0,8 %. V prvním čtvrtletí roku 2017 byly roční změny + 1,3 % a + 1,6 %. V EU28 se ve druhém čtvrtletí roku 2017 zvýšily hodinové mzdy a platy o 2,4 % a nemzdové složky o 1,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2017 byly roční změny o 1,5 %, resp. o 1,9%.
Rozpis podle ekonomické aktivity
Ve druhém čtvrtletí roku 2017 v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostly hodinové náklady práce v eurozóně o 1,5 % v průmyslu, o 2,0 % ve stavebnictví, o 2,1 % v odvětví služeb a o 1,4 % v odvětvích (převážně) nepodnikatelské ekonomiky. V EU28 vzrostly hodinové náklady práce o 2,2 % v průmyslu, o 1,6 % ve stavebnictví, o 2,7 % v odvětví služeb a o 1,7 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice.
Členské státy
Ve druhém čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůsty hodinových nákladů práce v celé ekonomice v Rumunsku (o 18,6 %), v Maďarsku (o 13,0 %), v České republice (o 11,1%), v Bulharsku (o 11,0 %) a Litvě (o 10,4 %). Pokles byl zaznamenán ve Finsku (-0,3 %).
Metody a definice
Index nákladů práce je krátkodobým ukazatelem vývoje hodinových nákladů na pracovní sílu, které zaměstnavatelé vynaložili v nominálních hodnotách, a to bez úpravy cenového vývoje. Vypočítá se rozdělením nákladů práce v národní měně na počet odpracovaných hodin. Proto vývoj výkazů, nákladů práce a odpracovaných hodin ovlivňuje vývoj indexu (základní rok = 2012)
Čtvrtletní změny hodinových nákladů zaměstnavatelů jsou měřeny celkovými náklady na pracovní sílu a její hlavní složky: mzdy a platy; a jiné než mzdové náklady (náklady na pracovní sílu jiné než mzdy a platy). Celkové náklady na pracovní sílu (TOT; CEL) zahrnují mzdové a nemzdové náklady snížené o dotace. Nezahrnují náklady na odbornou přípravu ani jiné výdaje, jako jsou náborové náklady, výdaje na pracovní oděv apod.
Náklady na mzdy a platy (WAG, M) zahrnují přímé odměny, odměny a příspěvky vyplácené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnanci výměnou za vykonanou práci, platby za úspory zaměstnanců, platby za odpracované dny a odměny ve věcech, jako jsou potraviny, nápoje, pohonné hmoty, osobní automobily atd.
Náklady na pracovní síly jiné než mzdy (OTH – O nemzdové náklady) zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů plus daně z pracovních příležitostí, které se považují za náklady na práci snížené o dotace určené na náhradu části nebo všech nákladů zaměstnavatele na přímou odměnu.
Eurostat zveřejňuje údaje o indexu nákladů práce v sekcích B až S NACE Rev. 2. Agregát je z důvodu zjednodušení označován jako „ekonomika celkem“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací.
Nominální hodinové náklady práce
% změna proti témuž Q předchozího roku kalendářně upravené
Nominální náklady práce v podnikání a v hlavně nepodnikatelské ekonomice
(Celkem-C, mzdy a platy-M, ostatní-O)
%změna proti předchozímu roku kalendářně upravená
Nominální hodinové náklady práce podle hlavních odvětví v podnikatelské ekonomice
% změna proti témuž Q předchozího roku kalendářně upravená
2. čtvrtletí roku 2017. Míra neobsazení pracovních míst v eurozóně 1,9 %, EU28 2,0 %, v ČR 3,6 %
Podle údajů Eurostatu z 15. září byla míra volných pracovních míst v eurozóně (EA19) ve druhém čtvrtletí roku 2017 1,9 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím stabilní a vyšší proti 1,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2016..
V EU28 byla míra neobsazenosti pracovních míst ve druhém čtvrtletí roku 2017 2,0 %, z 1,9 % v předchozím čtvrtletí a 1,8 % ve druhém čtvrtletí roku 2016.
* Data za EU27 do 4.Q 2009, za EU28 od 1.Q 2010.
V eurozóně míra neobsazených pracovních míst v druhém čtvrtletí roku 2017 činila 1,6 % v průmyslu a stavebnictví a 2,2 % v odvětví služeb. V EU28 činila 1,7 % v průmyslu a stavebnictví a 2,3 % v službách.
Členské státy
Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici srovnatelné údaje (viz poznámky k jednotlivým zemím), byly nejvyšší míry neobsazených pracovních míst ve druhém čtvrtletí roku 2017 zaznamenány v České republice (3,6 %), Belgii (3,3 %), Německu (2,7 % Nizozemí, Rakousku a Velké Británii (po 2,6 %), Švédsku (2,5%). Naopak nejnižší sazby byly zaznamenány v Řecku (0,7%), Bulharsku, Španělsku a Kypru (po 0,8 %) a Portugalsku (0,9 %).
Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku a mezi členskými státy, jejichž údaje jsou časově srovnatelné (viz poznámky k jednotlivým zemím), míra neobsazených pracovních míst v druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostla v devatenácti členských státech, zůstala ve čtyřech státech stabilní a poklesla Kypr (-0,2 %), Bulharsko, Řecko a Slovensko (po -0,1 %). Největší růst zaznamenaly Česká republika (+0,7 %), Nizozemsko a Rakousko (po +0,6 %), Belgie a Slovinsko (po +0,5 %).
* Irsko data za 1.Q 2017.
Německo, Francie, Itálie a Malta: data nejsou plně srovnatelná.
Metody a definice
Míra volných pracovních míst (JVR) měří podíl na celkovém počtu volných míst, vyjádřených v procentech: JVR = (počet volných pracovních míst) / (počet obsazených pracovních míst + počet volných pracovních míst).
Volná pracovní místa jsou definována jako placená pracovní místa (nově vytvořená, neobsazená nebo se mají uvolnit), pro kterou zaměstnavatel podniká aktivní kroky k nalezení vhodného kandidáta mimo daný podnik a je připraven podniknout další kroky, zamýšlí místa naplnit buď okamžitě, nebo v blízké budoucnosti. Podle této definice by volná pracovní místa měla být přístupná kandidátům mimo podnik. To však nevylučuje možnost, aby zaměstnavatel přijal interního kandidáta. Volná pozice, která je otevřena pouze pro interní kandidáty, by neměla být považována za volné místo. Obsazená pozice je placené místo v organizaci, do které byl zaměstnanec přidělen.
Míra neobsazených pracovních míst pokrývá oddíly B až S NACE Rev. 2. Tento agregát je v zájmu zjednodušení označován jako „celé hospodářství“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací. Sekce B až S NACE Rev. 2 zahrnují odvětví průmyslu (B až E), stavebnictví (F) a služby (G až N) spolu s (převážně) netržními službami (O až S).
Míra neobsazených pracovních míst pro agregáty EU a eurozóny vycházejí z údajů členských států, včetně odhadů za poslední období, kdy hodnoty ještě nejsou k dispozici. Pokud jsou národní údaje k dispozici pouze pro dílčí populaci, například s vyloučením menších jednotek nebo některých činností, tato subpopulace se používá při výpočtu míry neobsazenosti pracovních míst pro agregáty.
Poznámky k zemím
Dánsko, Francie, Itálie a Malta: údaje nejsou přísně srovnatelné. Ve Francii a Itálii jsou sledovány pouze obchodní jednotky s 10 a více zaměstnanci. Navíc v případě veřejné správy, vzdělávání a lidského zdraví (oddíly O, P a Q NACE rev. 2) se na veřejné instituce nevztahují. Na Maltě se zjišťují pouze jednotky s 10 a více zaměstnanci. V Dánsku jsou zkoumány pouze jednotky v podnikové ekonomice (oddíly B až N NACE Rev. 2).
Irsko: míra neobsazenosti pracovních míst za druhý čtvrtletí roku 2017 dosud nebyla zveřejněna.
Malta: Údaje nejsou časově srovnatelné kvůli metodickým změnám zavedeným v prvním čtvrtletí roku 2017.
Trh práce v České republice má některé nepříjemné zvláštnosti. Především zatímco Německo pro nečekané množství založilo utečenecké tsunami, počítalo vždy s možností nevhodné imigranty vrátit, naše současná politika je striktně protiimigrační. Mohli jsme si přece vybrat mezi žadateli o azyl z důvodů pronásledování pro politické názory, náboženství aj. ty kteří chtějí pracovat. Prostřednictvím např. Univerzity 17. listopadu před desetiletími absolvovali terciární vzdělání, které bylo mezinárodně uznáváno, desetitisíce lidí.
Mohli jsme také poskytnout azyl vybraných mladým imigrantům bez doprovodu od 10 do 14 a do 17 let, vyškolit je pro trh práce.
Trh práce Českého království se doplňoval od Přemyslovců přes období po 2. světové války cizinci. Teď ale podle harmonizovaného počtu nezaměstnaných pod 3 % máme v době ještě masové nezaměstnanosti v jiných členských státech 3,6 % volných pracovních míst. Ve službách nepodporujících výrobu by to tolik nemuselo vadit, u služeb vzniklých z průmyslu, stavebnictví, zemědělství to znamená ztrátu přidané hodnoty.
Nadějné středně velké podniky vytvářejí své pobočky v zahraničí. Tam také v brzku budou platit daně z výnosu podnikání.
Z vlastních zdrojů by se zřejmě daly desetitisíce lidí získat mezi mladými nezaměstnanými, kteří ani nestudují, ani se nerekvalifikují, (má jich být pod 30000, z některých dalších neaktivních na trhu práce, vytvořením podmínek lidí s nárokem na důchod, kteří chtějí a mohou efektivně pracovat, ale to nepokryje dnes už cca 190000 volných pracovních míst. A přispěl by EGF.
Jinde v EU i v ČR se zvyšuje zaměstnanost prostřednictvím podpory vzniku malých a středních podniků. Jenomže ty mají podle dosažitelných statistických dat až o 1/3 nižší hrubé mzdy, než mají velké podniky; v místech s nedostatkem pracovníků si zejména podniky v rukou zahraničních společností přetáhnou k sobě. A není to nic neetického, protože mzdy jsou úměrné přidané hodnotě.
Náklady na vzdělání jsou označovány za investice do budoucnosti. Jenže investice se splatí, mají návratnost. Neměli by tedy studující již od vyššího sekundárního vzdělání studovat na úvěr státu, který splatí prací po absolvování přiměřenou dobou práce v české ekonomice? Jinde to tak je.
A posléze neměl by stát vstoupit svou účastí do středních a velkých podniků, vyrábějících univerzální roboty na ty nejjednodušší práce a současně zajistit rekvalifikaci v nich pracujících pomocných sil na kvalifikovanější činnosti? Pak ovšem nemůže tak lehce slibovat snížení daní. Za co by investoval?
Snad se tedy začne ujasňovat, jaká by měla být budoucnost přesahující období poslanecké sněmovny a jiných placených funkcí, hlásících se k rozvoji společnosti, vždy ale na číslech, ne na přáních.
